Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu ROP Moravskoslezsko

Transkript

1 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu ROP Moravskoslezsko Závěrečná zpráva , aktualizováno k

2 Obsah 1 Úvod Metodologie a přístup k řešení evaluace Zadání evaluace Metodologie návrh řešení Kontext Analýza vybraných statistických dat v oblasti cestovního ruchu Analýza vývoje základních charakteristik cestovního ruchu v turistických oblastech Moravskoslezska Srovnání vybraných charakteristik v rámci ČR Návštěvnost atraktivit regionu Moravskoslezsko Analýza indikátorů a relevantních ukazatelů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu Zmapování efektů (přínosů) a analýza vybraných projektů v oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu Přehled efektů monitorovaných programem Vybrané projekty cestovního ruchu vlajkové lodi Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Destinační management (DM) Vnímání efektů ze strany uživatelů výsledků v oblasti cestovního ruchu Zhodnocení naplnění cílů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu Naplnění specifických cílů Naplnění globálního cíle Doporučení pro podporu CR v Moravskoslezsku Přílohy Studie vybrané projekty vlajkové lodi Dolní oblast Vítkovice (DOV) ZOO Ostrava SKI Areál Kopřivná Slezské zemské muzeum Studie Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) IPRÚ Beskydy IPRÚ Jablunkovsko IPRÚ Jeseníky Vybrané charakteristiky v oblasti cestovního ruchu

3 9.4 Fokusní skupina tematické okruhy Destinační management dotazník a výsledky dotazníkového šetření a dotazník Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) 3. etapa 159

4 1 Úvod Cílem této evaluace bylo zmapování, analýza a vyhodnocení efektů (přínosů) oblasti podpory 2.2. Rozvoj cestovního ruchu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (dále jen ROP MS ). Evaluace se primárně zaměřila na analýzu statistických dat, vyhodnocení indikátorů a cílů, zmapování efektů v oblasti 2.2 vyvolaných podporou ROP MS. 2 Metodologie a přístup k řešení evaluace 2.1 Zadání evaluace Evaluace byla koncipována jako smíšená s využitím vnitřních kapacit ÚRR MS a externí odborné a metodické podpory. Metodika řešení byla navržena v rámci širší pracovní skupiny, ve které byli pracovníci ÚRR MS (evaluační pracovníci ROP MS a další oslovení zaměstnanci ÚRR) a externí evaluační expert. Předmětem této evaluace bylo zmapování a analýza efektů a dále naplnění cílů a indikátorů v oblasti cestovního ruchu v ROP MS tzn. oblast podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu konkrétně těchto dílčích oblastí podpory: Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu (Evaluace se hlouběji zaměřila na analýzu efektů projektů realizovaných v rámci vybraného Integrovaného plánu rozvoje území - dále jen IPRÚ ) Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Organizace a kooperace v cestovním ruchu (Destinační management) Cílem evaluace bylo: provést analýzu a vyhodnocení intervencí v oblasti podpory 2.2 a zmapovat přínosy a efekty intervencí vytvořit vstupy pro závěrečnou zprávu o programu potenciálně vytvořit vstupy pro oblast publicity Konkrétně evaluace měla provést následující zhodnocení: 1. Analýza indikátorů a relevantních ukazatelů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu 2. Zmapování efektů (přínosů) a analýza vybraných projektů v oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu 3. Vnímání efektů ze strany uživatelů výsledků v oblasti cestovního ruchu (s využitím zjištění na základě předchozích výzkumů) 4. Zhodnocení naplnění cílů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu

5 Na základě prvotní analýzy dokumentace oblasti podpory 2.2 a dat z monitorovacího systému byl navržen následující přístup k evaluaci, který je postaven na smíšeném přístupu a využívá kombinaci několika metodologických nástrojů. Tabulka 1: Přístup k řešení (zjednodušená matice evaluačního designu) Evaluační úkol/evaluační Přístup/měření Nástroje a zdroje dat otázka 1. Analýza indikátorů a relevantních ukazatelů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu EO 1: Jak se změnily základní charakteristiky v oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezsku a jednotlivých turistických oblastech? Analýza vybraných dat cestovního ruchu Moravskoslezska a jednotlivých TO Analýza dat - Statistická data ČSÚ - Informace a data z destinačních managementů/turistických oblastí - EO 2: Do jaké míry byly naplněny indikátory? Srovnání plánovaných cílových a dosažených hodnot indikátorů Analýza dat - Programový dokument, Prováděcí dokument ROP MS - Monitorovací systém 2. Zmapování efektů (přínosů) a analýza vybraných projektů v oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu EO 3: Jaké hlavní efekty Analýza dokumentace přinesla intervence v oblasti Zmapování efektů (přínosů) - Žádosti projektů (žádost Benefit, 2.2? kvalitativní analýza. Studie proveditelnosti) - Zprávy o udržitelnosti a) Výstavba, a) Podrobnější zmapování efektů u - Programová dokumentace a výzvy revitalizace a modernizace vybraných projektů vlajkové Model intervenční logiky turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu b) Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení c) Organizace a kooperace v cestovním ruchu (Destinační management) lodi b) Podrobnější zmapování efektů IPRÚ a vybraných projektů realizovaných v rámci IPRÚ c) Podrobnější zmapování efektů způsobených působením destinačních managementu a) Řízené rozhovory se zástupci realizátorů b) Řízené rozhovory se zástupci IPRÚ (Řídících výborů, realizátorů) c) Fokusní skupina se zástupci jednotek destinačního managementu (Moravian- Silesian Tourism) Řízený rozhovor s krajským destinačním managementem Dotazníkové šetření u partnerů destinačních managementů 3. Vnímání efektů ze strany uživatelů výsledků v oblasti cestovního ruchu (s využitím zjištění na základě předchozích výzkumů) EO 4: Jak vnímají uživatelé (veřejnost) efekty (přínosy) v oblasti rozvoje cestovního ruchu v MSK? Vnímání efektů a jejich významu veřejností porovnání oblasti rozvoje cestovního ruchu s ostatními podporovanými oblastmi v rámci ROP MS 4. Zhodnocení naplnění cílů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu Sekundární data z dotazníkového šetření - využití zjištění, vážící se k vnímání přínosů v oblasti rozvoje cestovního ruchu

6 EO 5: Byl naplněn globální cíl a dílčí (specifické) cíle oblasti podpory 2.2? a) Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu b) Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení c) Organizace a kooperace v cestovním ruchu (Destinační management) Analýza naplnění globálního cíle Zvýšit prosperitu regionu vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu na základě naplnění dílčích (specifických) cílů. Analýza naplnění dílčích (specifických) cílů Posouzení vnímání stavu a změn ze strany nositelů Syntéza předchozích zjištění Expertní panel pro zhodnocení míry naplnění cílů 2.2 Metodologie návrh řešení Analýza vývoje vybraných charakteristik v cestovním ruchu Analýza vývoje vybraných základních charakteristik v oblasti cestovního ruchu v regionu Moravskoslezsko a jeho turistických oblastech: počet návštěvníků počet přenocování průměrný počet přenocování Zdroj dat: primárně data z ČSÚ Analýza indikátorů oblasti podpory 2.2 Analýza dosažených hodnot indikátorů jako ukazatelů stanovených programem a zhodnocení míry jejich naplnění (s definovanými cílovými hodnotami). Zdroj dat: monitorovací systém, programová dokumentace Zmapování a analýza efektů (přínosů) Identifikace efektů, které projekty vyvolaly a přinesly: 1. zmapování a identifikace hlavních změn v cestovním ruchu a. vybraných projektů s významnou mírou podpory b. Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) c. destinačního managementu 2. vnímání efektů a jejich významů veřejností Efekty byly zkoumány v rámci:

7 1. zmapování a identifikace hlavních změn v cestovním ruchu a) vybraných projektů s významnou mírou podpory Předmětem bylo podrobnější zmapování efektů u vybraných příjemců v rámci řízených rozhovorů formou popisné studie. Předmětem zkoumání byli příjemci s největším objemem podpory z ROP 2.2 tzv. vlajkové lodi. Vychází se z předpokladu, že u příjemců s největší podporou by měly být nejvýraznější (nejviditelnější) a největší efekty. Příjemci vybraní pro hlubší analýzu: - Dolní oblast Vítkovice - ZOO Ostrava - Slezské zemské muzeum Opava - SKI areál Kopřivná Zdroj dat: projektová dokumentace, monitorovací systém, řízené rozhovory s vybranými příjemci b) Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) Předmětem bylo podrobnější zmapování efektů u vybraných příjemců v rámci řízených skupinových rozhovorů formou popisné studie. Dále bylo provedeno vyhodnocení naplnění definovaných indikátorů, a také strategických cílů a vize IPRÚ na základě předchozích zjištění a expertního posouzení (panelu). Oblasti vybrané pro hlubší analýzu: - IPRÚ Beskydy - IPRÚ Jeseníky-východ - IPRÚ Jablunkovsko Zdroj dat: projektová dokumentace, Integrované plány rozvoje území jednotlivých území, monitorovací systém, řízené skupinové rozhovory se zástupci IPRÚ, data ČSÚ c) destinačního managementu (DM) Předmětem bylo podrobnější zmapování změn v turistických oblastech a zmapování efektů působení destinačních managementů v Moravskoslezsku. Předmětem analýzy byly: destinační managementy Analýza dokumentace a dat Primárním zdrojem pro zhodnocení vývoje v oblasti CR v TO byla data poskytnuta ČSÚ. ČSÚ na vyžádání ÚRR Moravskoslezsko poskytl data za jednotlivé TO za období primárně počty návštěvníků, přenocování v členění na rezidenty a nerezidenty (podle zemí). Dále byly využity informace a data z následující dokumentace a podkladů: projektová dokumentace projektů DM

8 Strategie cestovního ruchu MSK webové stránky turistických oblastí, atd. Dotazníkové šetření u partnerů DM Předmětem dotazníkového šetření bylo vnímání hlavních změn a přínosů DM v TO a získání kvantifikovatelných dat pro další zhodnocení. Cílem bylo zhodnotit celkové přínosy pro region Moravskoslezsko v kontextu podpory a cílů ROP MS. Primárními respondenty byli partneři jednotek DM. Celkově se dotazníkového šetření zúčastnilo 98 respondentů, což představovalo cca 73 % oslovených partnerů DM. Míra návratnosti je uspokojivá, i přestože dotazníkové šetření probíhalo v době prázdnin a dovolených. U respondentů, kteří neodpověděli, předpokládáme, že významněji nezkresluje výsledky průzkumu. Dotazník včetně vyhodnocení odpovědí je v Příloze č Fokusní skupina Předmětem fokusní skupiny bylo získat pohled vedení jednotek DM (kvalitativní informace) o působní a efektech DM v Moravskoslezském kraji. Cílovou skupinou byli zástupci manažerů jednotek DM. Fokusní skupina proběhla v rámci setkání DM v Moravskoslezském kraji, kterého se také účastnil zástupce církevní turistiky z Biskupství ostravsko-opavského, nebyl přítomen zástupce TO Ostravsko. Okruhy otázek (témat) a seznam účastníků fokusní skupiny jsou uvedeny v Příloze č Řízené rozhovory Řízený (polostrukturovaný) rozhovor se zástupcem krajského destinačního managementu Moravian-Silesian Tourism, jehož cílem bylo získat pohled na cestovní ruch a působení jednotek DM z regionální (krajské) úrovně. Zdroj dat: primární data z dotazníkového šetření, projektová dokumentace, monitorovací systém, fokusní skupina se zástupci DM, polostrukturovaný rozhovor se zástupcem krajského destinačního managementu (Moravian-Silesian Tourism) 2. vnímání efektů a jejich významu veřejností Předmětem byla analýza sekundárních dat průzkumu vnímání ROP MS veřejností a porovnání oblasti cestovního ruchu s ostatními podporovanými oblastmi v rámci ROP MS. Zdroj dat: sekundární data zpráva z dotazníkového šetření

9 Zhodnocení naplnění cílů Závěrečné zhodnocení naplnění cílů ROP MS, oblasti podpory 2.2 bylo provedeno na základě syntézy předchozích zjištění, dílčích závěrů a expertního posouzení (panelu). Metodologická omezení Hlavním rizikem výzkumu byla součinnost respondentů, především návratnost v dotazníkovém šetření. Nicméně míra návratnosti byla poměrně vysoká 73 %. Složení a velikost vzorku neumožnilo spolehlivější třídění odpovědí. Omezení také spočívalo v dostupnosti statistických dat za turistické oblasti jsou sledovány pouze některé charakteristiky, a to za období Také data o naplnění indikátorů nebyla všechna k dispozici, neboť za některé indikátory se vykazuje jejich naplnění až v době udržitelnosti.

10 3 Kontext Kontext podpory rozvoje venkova v regionu soudržnosti NUTS Moravskoslezsko (výtah z ROP MS) 1 Region Moravskoslezsko disponuje významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu především v segmentech pěší turistiky, lyžařské turistiky, cykloturistiky a v zimních sportech (rekreační sjezdové lyžování) v oblastech Beskyd a Jeseníků. Kromě uvedených existují také příležitosti v rozvoji některých speciálních segmentů industriálního cestovního ruchu, kongresové turistiky nebo i venkovské turistiky. V Moravskoslezském kraji existuje poměrně velké množství kulturních, technických a průmyslových památek, z nichž mnohé nejsou vhodným způsobem využívány jako atraktivity cestovního ruchu. Některé tyto památky jsou vhodnými kandidáty pro zápis na seznam UNESCO. Mnohým z těchto památek však chyběla další doprovodná infrastruktura (přístupové komunikace, parkovací plochy, sociální zařízení apod.). V regionu byla indikována poměrně hustá síť ubytovacích zařízení, jejich druhová struktura a hustota je nerovnoměrná a kvalita poskytovaných služeb nebyla dostatečná. Proto záměrem bylo podporovat modernizaci stávajících ubytovacích zařízení, zvyšující kvalitu ubytování v cestovním ruchu. V odůvodněných případech (v oblastech s nevyhovující druhovou strukturou nebo hustotou ubytovacích kapacit) bylo možné podpořit také budování nových ubytovacích zařízení. Brzdou rozvoje cestovního ruchu v kraji byla také poměrně nízká míra organizovanosti cestovního ruchu, která je dána především nízkou mírou kooperace veřejného, soukromého a neziskového sektoru, což se projevuje především v jeho podpoře. Zřetelná je především nízká míra kooperace ze strany soukromých subjektů. Moravskoslezský kraj mělo relativně dostatek turistických informačních center, jejichž kvalita je však mnohdy velmi rozdílná. V některých, především příhraničních částech kraje, však turistická informační centra chyběla. V regionu dále chyběly kvalitní programy pro vzdělávání odborníků pro rozvoj cestovního ruchu, chybí informační a vzdělávací programy, resp. semináře k novým formám a produktům cestovního ruchu pro současné poskytovatele služeb cestovního ruchu, které by umožnily zkvalitnění těchto služeb. V portfoliu vzdělávacího systému cestovního ruchu chyběly rekvalifikační programy pro vzdělávání obyvatel regionů postižených restrukturalizací, kde mohou být některé formy cestovního ruchu novým či alternativním zdrojem obživy (např. venkovská turistika). Strategie pro dosažení cílů V oblasti rozvoje cestovního ruchu měla podpora směřovat ke kvantitativně i kvalitativně vyšší úrovni turistických atrakcí, služeb a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, tvorbě produktových balíčků, zvyšování kvality řízení a organizace cestovního ruchu a využití nových způsobů financování rozvoje cestovního ruchu. Podpora měla být poskytována v souladu s regionální strategií rozvoje cestovního ruchu, která byla zahrnuta v Marketingové strategii rozvoje cestovního ruchu v 1 Programový dokument ROP MS

11 turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, případně v budoucnu tvořenými strategiemi cestovního ruchu. V rámci SWOT analýzy byla pro oblast venkova identifikována následující silná a slabá místa, příležitosti a hrozby: silná místa Snadná dostupnost rekreačních oblastí (Beskydy, Jeseníky) z městských aglomerací regionu i Horního Slezska. Kumulace technických a průmyslových památek na Ostravsku, Karvinsku a Novojičínsku. Pravidelné konání kulturních a sportovních akcí národního a mezinárodního významu. Rozvinutá síť kulturních zařízení, včetně kulturních zařízení celostátního významu v centrech kraje. Hustá síť značených tras pro pěší a cyklisty a upravovaných běžeckých lyžařských tras. příležitosti Zpřístupnění technických památek, jejich komerční využití a zvýšení informovanosti. Rostoucí poptávka návštěvníků po nových produktových balících CR. Spolupráce veřejné správy a nestátních neziskových organizací v oblasti volnočasových aktivit. Zpřístupnění školních sportovních zařízení a zařízení sportovních organizací široké veřejnosti pro využití volného času a CR. Spolupráce s přeshraničními partnery v oblasti volnočasových aktivit. Nabídka služeb kulturních institucí a sportovních zařízení v rámci rozvoje cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu na venkově jako zdroje diverzifikace ekonomických aktivit. Nabídka zvláštností, výjimečných osobností a jedinečných atraktivit regionu v rámci rozvoje CR. slabá místa Neadekvátní využití řady památkových objektů. Nedostatečná úroveň materiální základny CR a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a mikroregionů. Nízká kvalita základních a doplňkových služeb CR. Nedostatečná nabídka ucelených produktů CR. Nedostatečná úroveň dopravní a informační infrastruktury pro CR. Nedostatečné informační zajištění návštěvníků, neprovázanost nabídky služeb, nedostatečný společný marketing. hrozby Sílící konkurence orientující se na tuzemské turisty a turisty z Polska, Slovenska a Německa. Nevratné škody na historických památkách v důsledku nedostatečné údržby a zániku jejich dosavadního využití. Konflikt mezi ochranou přírody a jejího využití pro rekreaci ve zvláště chráněných územích. Podcenění významu rozvoje CR pro tvorbu pracovních příležitostí. Přetrvávající negativní image regionu. Cíle prioritní osy V rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu byl definován následující globální cíl a specifické cíle definované programovým dokumentem: Globální cíl: Zvýšit prosperitu regionu vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu Specifické cíle: Zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu

12 Zvýšit kvalitu ubytovacích zařízení Zlepšit informovanost o cestovním ruchu v regionu zvýšením kvality práce turistických informačních center Zlepšit organizaci a kooperaci v cestovním ruchu Záměrem podpory ROP MS v oblasti 2.2 měla být: podpora směřovaná ke kvantitativně i kvalitativně vyšší úrovni turistických atrakcí, služeb a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, tvorbě produktových balíčků, zvyšování kvality řízení a organizace cestovního ruchu a využití nových způsobů financování rozvoje cestovního ruchu. Podpora poskytovaná v souladu s regionální strategií rozvoje cestovního ruchu a zahrnutá v Marketingové strategii rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, případně v budoucnu tvořenými strategiemi cestovního ruchu. Přehled výzev v oblasti podpory Za dobu realizace programu bylo vyhlášeno celkem dvacet výzev základní informace shrnuje tabulka níže. Tabulka 2: Přehled výzev v oblasti podpory 2.2 Čísl o výzv y Podoblast podpory Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Datum vyhlášení výzvy Datum uzavření výzvy Alokace na výzvu poč et Předložené žádosti alokace EU (v Kč) Nasmlouvané projekty počet alokace EU (v Kč) Ukončené (proplacené) projekty počet alokace EU (v Kč)

13 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Zkvalitnění práce turistických informačních center Organizace a kooperace v cestovním ruchu Organizace a kooperace v cestovním ruchu Organizace a kooperace v cestovním ruchu Organizace a kooperace v cestovním ruchu Organizace a kooperace v cestovním ruchu Organizace a kooperace v cestovním ruchu Organizace a kooperace v cestovním ruchu Celkem Zdroj: IS MONIT7+. Poznámka: Částky odpovídají EU zdroji. Na oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu bylo alokováno cca 1,76 mld. Kč a z toho na projektech proplaceno cca 1,48 mld. Kč (tj. 84 %), což odráží poměrně vysokou poptávku po investicích do cestovního ruchu.

14 4 Analýza vybraných statistických dat v oblasti cestovního ruchu 4.1 Analýza vývoje základních charakteristik cestovního ruchu v turistických oblastech Moravskoslezska V rámci evaluace byly zkoumány základní charakteristiky u turistických oblastí (TO) v Moravskoslezsku a následně byla provedena analýza a srovnání jejich vývoje. Jedná se o následující charakteristiky za jednotlivé TO i celkově za všechny oblasti, které byly sledovány ČSÚ a oficiálně dostupné: - počet hostů v letech počet přenocování v letech délka přenocování v letech struktura zahraničních návštěvníků podíl nerezidentů z jednotlivých zemí v letech Hlavní zjištění a dílčí závěry Níže jsou shrnuty hlavní zjištění a dílčí závěry. Podrobnější data jsou uvedena v Příloze 9.3. Vývoj návštěvnosti (počtu návštěvníků) Tabulka 3: Počet návštěvníků celkem za TO v Moravskoslezsku v letech Změna 2015/2012 Rezidenti % Nerezidenti % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Mezi rokem 2012 a 2015 došlo v Moravskoslezsku k nárůstu počtu návštěvníků o cca 11 %, v průběhu sledovaného období však hodnoty kolísaly. Přičemž výrazný nárůst (18 %) zaznamenali zahraniční návštěvníci (nerezidenti), domácí návštěvníci (rezidenti) pouze 9 %. Je nutné také zmínit, že cestovní ruch byl v době hodnocení významně pod vlivem vnějších vlivů souvisejících s děním ve světě (především zhoršenou bezpečnostní situací, teroristickými útoky a eskalací konfliktů v zahraničí). Tabulka 4: Vývoj počtu návštěvníků podle jednotlivých TO změna mezi rokem 2012/2015 Turistická oblast Beskydy Valašsko Jeseníky východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Celkem Rezidenti 110 % 106 % 123 % 107 % 106 % 106 % 109 % Nerezidenti 103 % 142 % 136 % 124 % 124 % 104 % 118 % Celkem 109 % 109 % 126 % 113 % 109 % 106 % 111 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

15 Škála: nárůst oproti průměru o 20 a více p. b. nárůst oproti průměru p. b. pokles oproti průměru o p. b. pokles oproti průměru o 20 a více p. b. V kategorii domácích návštěvníků (rezidentů) došlo k nárůstu mezi rokem 2012 a 2015 ve všech TO, k největšímu nárůstu v TO Opavské Slezsko (23 %). Také u zahraničních návštěvníků (nerezidentů) došlo mezi rokem 2012 a 2015 ve většině TO k poměrně výraznému nárůstu. Největší nárůstu zaznamenala TO Jeseníky-východ (42 %) a Opavské Slezsko (36 %). Naopak minimální nárůst zaznamenaly TO Beskydy-Valašsko (3 %) a Těšínské Slezsko (4 %). Struktura návštěvníků Tabulka 5: Struktura návštěvníků v letech 2012 a 2015 Turistická oblast Beskydy Valašsko Jeseníky východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Celkem % 91 % 82 % 63 % 83 % 83 % 78 % Rezidenti % 89 % 80 % 60 % 81 % 83 % 77 % rozdíl 1 % -3 % -2 % -4 % -2 % 0 % -1 % % 9 % 18 % 37 % 17 % 17 % 22 % Nerezidenti % 11 % 20 % 40 % 19 % 17 % 23 % rozdíl -1 % 3 % 2 % 4 % 2 % 0 % 1 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Z celkového počtu návštěvníků připadají ¾ na domácí a ¼ na zahraniční návštěvníky. Ve sledovaném období, tj. mezi roky 2012 a 2015, z celkového pohledu nedošlo k výraznějšímu posunu. Největší podíl nerezidentů připadá na TO Ostravsko. Naopak nejmenší podíl nerezidentů je v TO Jeseníky-východ, a to i přes poměrně významný nárůst (pouhých 11 % v roce 2015).

16 Graf 1: Vývoj a struktura návštěvníků podle jednotlivých TO v letech 2012 až Beskydy - Valašsko Jeseníky - východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří - Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Rezidenti Nerezidenti Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Největší počet návštěvníků tradičně přijíždí do TO Beskydy-Valašsko, následováno TO Ostravsko a Jeseníky-východ. Naopak nejméně návštěvníků má TO Poodří Moravské Kravařsko. Největší podíl zahraničních návštěvníků tradičně navštěvuje TO Ostravsko.

17 Zahraniční návštěvníci Graf 2: Počet návštěvníků nerezidentů TO Moravskoslezsko podle zemí v roce 2012 a % 25% 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Největšími skupinami zahraničních návštěvníků v roce 2015 byli návštěvníci ze Slovenska (24 %), Polska (19 %) a Německa (13 %). Mezi roky 2012 a 2015 došlo k největší nárůstu u návštěvníků ze Slovenska (60 %) a z Polska (48 %). Naopak k dramatickému propadu došlo u návštěvníků z Ruska (63 %), přičemž ještě v roce 2012 byla tato skupina třetí nejvýznamnější. Úbytek také zaznamenali návštěvníci z Rakouska (10 %) a Itálie (4 %), tyto skupiny jsou však výrazně menší. Vývoj počtu přenocování Tabulka 6: Změna počtu přenocování v roce 2015 oproti roku 2012 podle TO Beskydy Valašsko Poodří Moravské Kravařsko Turistická oblast Jeseníky východ Opavské Slezsko Ostravsko Těšínské Slezsko Celkem Rezidenti 106 % 116 % 106 % 103 % 107 % 108 % 108 % Nerezidenti 115 % 144 % 136 % 132 % 126 % 98 % 123 % Celkem 107 % 118 % 112 % 112 % 110 % 106 % 111 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Mezi rokem 2012 a 2015 došlo k celkovému nárůstu počtu přenocování o 11 %, přičemž u domácích návštěvníků o 8 % a u zahraničních o 23 %.

18 K největšímu zvýšení došlo v TO Jeseníky-východ (18 %), zejména díky nárůstu počtu přenocování zahraničních návštěvníků (44 %). Významnější nárůsty byly zaznamenány právě především u zahraničních návštěvníků vedle zmíněných Jeseníků, také TO Opavské Slezsko (36 %) a Ostravsko (32 %). Naopak k poklesu počtu přenocování zahraničních návštěvníků došlo v TO Těšínské Slezsko (- 2 %). Podprůměrné přírůstky celkového počtu přenocování zaznamenaly TO Těšínské Slezsko a Beskydy- Valašsko a Poodří Moravské Kravařsko Podrobnější informace o počtu přenocování podle turistických oblastí a kategorií návštěvníků v letech 2012 až 2015 jsou uvedeny v Příloze 9.3. Délka přenocování Délka přenocování byla měřena jako podíl počtu přenocování a počtu návštěvníků. Tabulka 7: Průměrná délka přenocování v roce 2015 (strávených nocí) Turistická oblast Beskydy Valašsko Jeseníky východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Celkem Rezidenti 2,4 3,4 2,2 2,8 2,4 4,3 3,0 Nerezidenti 2,4 2,5 2,5 2,5 2,2 3,5 2,6 Celkem 2,4 3,3 2,2 2,6 2,4 4,2 2,9 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty V roce 2015 v průměru zůstávali návštěvníci v regionu 2,9 noci rezidenti pak strávili více nocí (cca 3 noci) než nerezidenti (2,6 noci). Nejdelší průměrný čas trávili návštěvníci v TO Těšínské Slezsko (4,2 noci) a Jeseníky-východ (3,3 noci), zejména díky delší průměrné době strávené domácími návštěvníky. Naopak v TO Opavské Slezsko zahraniční návštěvníci strávili v průměru delší dobu (2,5 noci) než domácí (2,2 noci), v TO Beskydy-Valašsko byla průměrná doba stejná (2,4 noci). Vývoj délky přenocování Tabulka 8: Změna délky přenocování v roce 2015 oproti roku 2012 podle TO Turistická oblast Beskydy Valašsko Jeseníky východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Celkem Rezidenti 96 % 110 % 86 % 96 % 101 % 101 % 99 % Nerezidenti 112 % 101 % 100 % 106 % 102 % 95 % 104 % Celkem 99 % 108 % 89 % 99 % 101 % 100 % 100 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty nárůst oproti průměru o 20 a více p. b. nárůst oproti průměru p. b. pokles oproti průměru o p. b.

19 pokles oproti průměru o 20 a více p. b. V celkovém průměru se délka přenocování výrazněji nezměnila mírně se zkrátila u domácích návštěvníků (-1 %) a mírně prodloužila u zahraničních (+4 %). Výjimkou v tomto ohledu byla TO Jeseníky-východ, kde došlo k prodloužení délky pobytu o 8 %. K největší změně délky přenocování (mezi rokem 2012 a 2015) došlo u TO Jeseníky-východ, naopak u ostatních TO se spíše nezměnila. Výjimkou byla TO Opavské Slezsko, kde došlo k poklesu o cca 11 %. K největší pozitivní změně (prodloužení délky pobytu) u rezidentů došlo v TO Jeseníky-východ (10 %), u nerezidentů pak v TO Beskydy-Valašsko (12 %). Délka přenocování podle zemí Tabulka 9: Délka pobytu podle zemí a turistických oblastí (strávené noci) Turistická oblast Beskydy Valašsko Jeseníky východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Celkem Francie 2,6 2,1 2,9 2,4 1,8 2,2 2,4 Itálie 2,1 2,3 3,7 2,7 2,6 2,8 2,7 Německo 2,4 2,4 2,2 2,3 2,2 2,7 2,4 Nizozemsko 3,2 3,2 3,3 2,3 2,9 3,4 2,8 Polsko 2,4 2,4 2,4 1,7 2,3 2,0 2,0 Rakousko 1,8 2,1 1,8 1,9 1,6 2,2 1,9 Rusko 2,4 2,3 2,9 2,5 2,1 4,3 2,6 Slovensko 2,3 2,6 2,2 2,1 2,3 2,3 2,2 Spojené království 2,7 2,5 2,5 2,4 4,7 3,1 2,6 Spojené státy americké 2,8 2,9 2,5 3,1 2,6 2,8 3,0 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty délka pobytu 3 a více nocí délka pobytu méně než 2 noci V roce 2015 v Moravskoslezsku nejdéle trávili čas návštěvníci ze vzdálenějších zemí ze Spojených států amerických (3 noci) a Nizozemí (2,8 noci). Naopak nejméně času zde pak strávili návštěvníci z (nej)bližších zemí Rakouska (1,9 noci), Polska (2 noci) a Slovenska (2,2 noci). Délka pobytu návštěvníků podle zemí se také v některých případech výrazně odlišovala podle TO například výrazně nadprůměrně se zdržovali návštěvníci ze Spojeného království v Poodří, návštěvníci z Ruska v Těšínském Slezsku, z Itálie v Opavském Slezsku. 4.1 Srovnání vybraných charakteristik v rámci ČR Pro širší srovnání vývoje cestovního ruchu v Moravskoslezsku bylo dále provedeno srovnání vybraných charakteristik v rámci ČR a jeho krajů (NUTS III).

20 Tabulka 10: Vývoj počtu hostů a počtu přenocování podle krajů mezi rokem 2012 a 2015 Počet hostů Počet přenocování Region (NUTS III) celkem rezidenti nerezidenti celkem rezidenti nerezidenti Hlavní město Praha 115 % 110 % 116 % 110 % 105 % 111 % Středočeský kraj 106 % 108 % 102 % 105 % 106 % 101 % Jihočeský kraj 121 % 121 % 122 % 116 % 117 % 112 % Plzeňský kraj 109 % 106 % 115 % 112 % 110 % 116 % Karlovarský kraj 105 % 108 % 104 % 97 % 115 % 90 % Ústecký kraj 117 % 116 % 118 % 113 % 110 % 119 % Liberecký kraj 109 % 112 % 97 % 100 % 103 % 92 % Královéhradecký kraj 116 % 117 % 111 % 108 % 107 % 109 % Pardubický kraj 113 % 112 % 117 % 114 % 112 % 124 % Jihomoravský kraj 117 % 121 % 109 % 117 % 122 % 108 % Olomoucký kraj 115 % 116 % 111 % 113 % 112 % 114 % Zlínský kraj 116 % 118 % 106 % 116 % 119 % 95 % Moravskoslezský kraj 111 % 109 % 118 % 111 % 108 % 123 % ČR 114 % 114 % 114 % 109 % 111 % 107 % Zdroj: ČSÚ Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) byl z hlediska vývoje počtu hostů mezi rokem 2012 a 2015 mírně pod celorepublikovým průměrem, avšak v počtu nerezidentů měl mezi kraji druhý největší nárůst. Naopak ve vývoji počtu přenocování mezi rokem 2012 a 2015 bylo Moravskoslezsko nad průměrem ČR, zejména díky nárůstu nerezidentů, který vykázal téměř největší dynamiku hned za Pardubickým krajem. 4.2 Návštěvnost atraktivit regionu Moravskoslezsko Návštěvnost atraktivit v České republice byla publikována agenturou CzechTourism. Tabulka 11: Nejnavštěvovanější místa v ČR TOP 20 (2015) Pořadí Název Návštěvnost (tis.) Kraj 1 Pražský hrad 1 875,8 Praha 2 Lanová dráha na Petřín, Praha 1 479,9 Praha 3 Zoologická zahrada Praha 1 318,4 Praha 4 Dolní oblast Vítkovic a Landek Park, Ostrava 1 120,8 Moravskoslezský 5 AquaPalace Praha 996,5 Praha 6 Pivovary a expozice Plzeňského prazdroje, Plzeň 756,0 Plzeňský 7 Staroměstská radnice, věž 716,4 Praha 8 Zoologická zahrada Zlín (Lešná) 639,6 Zlínský 9 Židovské muzeum v Praze 629,1 Praha 10 Petřínská rozhledna 585,3 Praha

21 11 Národní galerie v Praze 543,3 Praha 12 Zoologická zahrada Dvůr Králové 494,1 Královéhradecký 13 Zoologická zahrada Ostrava 490,1 Moravskoslezský 14 Zoologická zahrada Plzeň 436,8 Plzeňský 15 iqlandia, Liberec 420,0 Liberecký 16 Zoologická zahrada Liberec 417,0 Liberecký 17 Státní zámek Lednice 405,3 Jihomoravský 18 Státní hrad a zámek Český Krumlov 401,6 Jihočeský 19 Centrum Černá Louka, Ostrava 339,9 Moravskoslezský 20 Bludiště na Petříně, Praha 339,0 Praha Zdroj: Mezi nejnavštěvovanější místa v ČR (v roce 2015) se zařadila tři z Moravskoslezska Dolní oblast Vítkovic a Landek Park (4. místo), Zoologická zahrada Ostrava (13. místo) a Centrum Černá Louka (19. místo). Z dalších nejnavštěvovanějších míst jsou to Svět miniatur, Slezskoostravský hrad a Sklep strašidel, Dinopark Ostrava a Regionální muzeum Kopřivnice. Dílčí závěry: 1. Region Moravskoslezsko obecně nepatří k dominantním turistickým regionům v ČR, nicméně mezi roky 2012 a 2015 zaznamenal nadprůměrný nárůst v počtu přenocování, zejména pak přenocování zahraničních návštěvníků (a to téměř nejvyšší mezi všemi kraji ČR). 2. Mezi rokem 2012 a 2015 došlo k nárůstu počtu návštěvníků o cca 11 %, v průběhu sledovaného období však hodnoty kolísaly. Výraznější nárůst (18 %) zaznamenali zahraniční návštěvníci (nerezidenti), domácí návštěvníci (rezidenti) pouze 9 %. Cestovní ruch byl v době hodnocení významně ovlivněn děním ve světě (zejména zhoršenou bezpečnostní situací,teroristickými útoky a eskalací konfliktů v zahraničí). 3. Z celkového počtu návštěvníků připadají ¾ na domácí a ¼ na zahraniční návštěvníky. Největšími skupinami zahraničních návštěvníků byli návštěvníci ze Slovenska (24 %), Polska (19 %) a Německa (13 %). 4. Největší nárůst (mezi rokem 2012 a 2015) zaznamenali návštěvníci ze Slovenska (60 %) a z Polska (48 %). Naopak k dramatickému propadu došlo u návštěvníků z Ruska (63 %), přičemž ještě v roce 2012 byla tato skupina třetí nejvýznamnější. 5. Největší počet návštěvníků tradičně přijel do TO Beskydy-Valašsko, následováno TO Ostravsko a Jeseníky-východ. Naopak nejméně návštěvníků mělo TO Poodří Moravské Kravařsko. Zahraniční návštěvníci pak tradičně nejvíce navštívili TO Ostravsko. 6. Z jednotlivých TO došlo k největšímu nárůstu počtu návštěvníků v TO Opavské Slezsko (o 26 %). K výraznému nárůstu zahraničních návštěvníků došlo v TO Jeseníky-východ (o 42 %), přesto má tato oblast oproti ostatním výrazně nižší podíl zahraničních návštěvníků. 7. Mezi rokem 2012 a 2015 došlo k celkovému nárůstu počtu přenocování o 11 %, přičemž u domácích návštěvníků o 8 % a u zahraničních o 23 %.

22 8. K největšímu zvýšení v počtu přenocování došlo v TO Jeseníky-východ (18 %), zejména díky nárůstu zahraničních návštěvníků (44 %). Významnější nárůsty byly zaznamenány právě především u zahraničních návštěvníků vedle zmíněných Jeseníků také TO Opavské Slezsko (36 %) a Ostravsko (32 %). Naopak k poklesu počtu přenocování zahraničních návštěvníků došlo v TO Těšínské Slezsko (-2 %). 9. V roce 2015 v průměru zůstávali návštěvníci v regionu 2,9 noci rezidenti pak strávili více nocí (cca 3 noci) než nerezidenti (2,6 noci). Nejdelší průměrný čas trávili návštěvníci v TO Těšínské Slezsko (4,2 noci) a Jeseníky-východ (3,3 noci), zejména díky delší průměrné době strávené domácími návštěvníky. 10. K největší změně délky přenocování (mezi rokem 2012 a 2015) došlo u TO Jeseníky-východ, naopak u ostatních TO se spíše nezměnila. Výjimkou byla TO Opavské Slezsko, kde došlo k poklesu o cca 11 %. 11. ROP MS významně podpořil většinu nejvýznamnějších (nejnavštěvovanějších) atraktivit v Moravskoslezsku tzn. vysoká relevance intervence z toho pohledu.

23 Typ indikátoru 5 Analýza indikátorů a relevantních ukazatelů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu Pro oblasti podpory ROP 2.2 byly stanoveny a sledovány následující indikátory. Tabulka 12: Přehled indikátorů agregovaných z projektů v oblasti podpory 2.2 Kód indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Výchozí hodnota indikátoru Cílová hodnota indikátoru Dosažená hodnota indikátoru Naplnění % MSC Délka nově vybudovaných cyklostezek Počet kilometrů 0 0,82 0,82 100,0% MSC Délka nově vybud. nebo rekonstr. Počet kilometrů cyklostezek/tras 0 169,60 173,29 102,2% MSC Délka nově vyznačených cyklotras Počet kilometrů 0 18,78 22,47 119,6% MSC Délka rekonstruovaných cyklotras Počet kilometrů 0 150,00 150,00 100,0% MSC Délka podpořených turistických tras Počet kilometrů 0 543,09 548,10 100,9% Doplňkový 0038 Délka nově vybudovaných turistických tras - Počet kilometrů pro běžky 0 87,04 89,81 103,2% Doplňkový 0037 Délka nově vybudovaných turistických tras - Počet kilometrů pro pěší 0 23,98 26,08 108,8% Doplňkový 0040 Délka rekonstruovaných turistických tras - Počet kilometrů pro běžky 0 430,20 430,34 100,0% Doplňkový 0039 Délka rekonstruovaných turistických tras - Počet kilometrů pro pěší 0 1,87 1,87 100,0% MSC Plocha nov/reg. úz. vybav. v obl. Plocha v ha sportu,rek.,láz ,59 131,21 110,6% Doplňkový 0033 Plocha nově vybudovaných objektů Plocha v m2 vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a l , ,29 109,2% Doplňkový 0035 Plocha objektů vybavenosti v oblasti Plocha v m2 sportu,rekreace a lázeňství s nově poř 0 20,00 20,78 103,9% Doplňkový 0043 Plocha památkových objektů s nově Plocha v m2 pořízeným vybavením ,00 154,00 100,0% Doplňkový 0050 Plocha nově vybudovaných objektů Plocha v m2 ubytovacích zařízení , ,35 104,0% Doplňkový 0052 Plocha objektů ubytovacích zařízení s nově Plocha v m2 pořízeným vybavením 0 779,30 766,38 98,3% MSC Plocha podpořených ubytovacích zařízení Plocha v m2 celkem , ,79 102,6% MSC Plocha podpořených památkových objektů Plocha v m , ,21 98,6% MSC Plocha pod. obj. vybav. v obl. sportu, rekr. a Plocha v m2 láz , ,94 106,4 % Doplňkový 0034 Plocha zrekonstruovaných objektů Plocha v m2 vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a l , ,78 100,2 % Doplňkový 0042 Plocha zrekonstruovaných památkových Plocha v m2 objektů , ,21 98,6 % Doplňkový 0044 Plocha regenerovaného a revitalizovaného Plocha v ha území u památkových objektů 0 18,48 25,75 139,3 % Doplňkový 0051 Plocha zrekonstruovaných objektů Plocha v m2 ubytovacích zařízení , ,06 102,1 % Doplňkový 0053 Plocha regenerovaného a revitalizovaného Plocha v ha území k ubytovacím zařízením 0 5,58 5,57 99,8 % MSC Počet akt.na spolup.v VaV,inov.,podn./trhu Počet práce 0 12,00 12,00 100,0 % MSC Počet fungujících subjektů destinačn. Počet managementu 0 6,00 6,00 100,0 % Doplňkový 0054 Počet návštěvníků na propag. akcích Počet (semináře) , ,00 108, 2% MSC Počet návštěvníků nové a zrek. turist. Počet osob infrastr ,00 200,00 10,2 % Doplňkový 0045 Počet návštěvníků nových sportovně Počet rekreačních zařízení 0 565,00 200,00 35,4 % Doplňkový 0047 Počet návštěvníků zrekonstruovaných Počet památkových objektů ,00 0,00 0,0 % MSC Počet nově vybud.nebo zrekonstr.lůžek Počet celkem , ,00 100,6 % MSC Počet nově certifikovaných ubyt. zařízení v Počet CR 0 26,00 24,00 92,3 %

24 Doplňkový 0048 Počet nově vybudovaných lůžek celkem Počet 0 340,00 341,00 100,3 % MSC Počet nově vytvořených PM v rámci Počet pracovních míst projektů na rozvoj CR 1 317,37 311,74 98,2% Doplňkový 0031 Počet nově vytvořených pracovních míst v Počet rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu 0 161,07 125,94 78,2 % MSC2007 Počet nových a zrekonstr.sport.- Počet rekreačních zař.celkem 0 10,00 10,00 100,0 % MSC Počet nových sportovně rekreačních Počet zařízení 0 3,00 3,00 100,0 % MSC Počet podpořených projektů na rozvoj CR Počet 0 2,00 2,00 100,0 % MSC Počet spolupracujících vzdělávacích Počet institucí 0 12,00 12,00 100, 0% MSC Počet vytv. propag. nebo market. produktů Počet produktů pro CR 0 628,00 695,00 110,7 % MSC Počet vytvoř.produktů pro orientaci a Počet produktů směrování návštěvníků 0 47,00 47,00 100,0 % MSC Počet zapojených partnerů Počet 0 119,00 117,00 98,3 % MSC Počet zrekonstr. sportovně rekreačních Počet zařízení 0 6,00 6,00 100,0 % Doplňkový 0049 Počet zrekonstruovaných lůžek celkem Počet 0 849,00 855,00 100,7 % MSC Počet zrekonstruovaných památkových Počet objektů objektů 0 16,00 16,00 100,0 % MSC Vybud.nov. přístupu Počet k atrakt.cr/vybud.n.park.kap. 0 15,00 15,00 100,0 % Zdroj: IS MONIT7+, sestava M18, aktualizováno k K referenčnímu datu zprávy většina hlavních indikátorů (MSC) dosáhla stanovených cílových hodnot, s výjimkou následujících indikátorů: Plocha podpořených památkových objektů, kde u 4 realizovaných projektů byla dosažená hodnota nižší než hodnota plánovaná, důvodem bylo skutečné zaměření ploch po realizaci, v jednom případě chybný výklad indikátorů ze strany žadatele a v jednom případě zahrnutí nepřijatelné části projektu do indikátoru, Počet návštěvníků nové a zrekonstruované turistické infrastruktury u tohoto indikátoru se nejedná o konečný stav, povinnost naplnění vzniká až v době udržitelnosti, Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR indikátor nebyl naplněn u 2 projektů, u jednoho se bude certifikace dokládat v souladu s metodikou až k 1. zprávě o udržitelnosti a u druhého projektu měly být původně 2 certifikace, každá na rozdílný standard, avšak nakonec byly obě části zařízení certifikovány ve stejném standardu ***, Počet nově vytvořených PM v rámci projektů na rozvoj CR - u tohoto indikátoru se nejedná o konečný stav, povinnost naplnění pracovních míst vzniká až v době udržitelnosti, Počet zapojených partnerů u 2 realizovaných projektů nebyl naplněn požadovaný počet partnerů, v jednom případě však byly doloženy požadované 4 partnerské smlouvy, ale v dosažené hodnotě indikátoru vyplněny pouze 3, je možné, že jeden z partnerů byl pouze na dobu realizace projektu, u druhého projektu se partneři nezapojili z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dílčí závěry: K referenčnímu datu zprávy byla naplněna většina hlavních indikátorů (MSC), u 5 výše uvedených indikátorů se sice nepodařilo zcela naplnit cílovou hodnotu, avšak u dvou z nich Počet návštěvníků nové a zrekonstruované turistické infrastruktury a Počet nově vytvořených PM v rámci projektů na rozvoj CR se předpokládá jejich naplnění v době udržitelnosti. Indikátor Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR byl také v podstatě naplněn, čeká se na 1. zprávu o udržitelnosti, u druhého projektu se nejedná o neplnění, ale zvýšení standardu

25 jedné z části ubytovací kapacity. U zbylých indikátorů je důvod neplnění různý, avšak ani v jednom případě se nejedná o zásadní hodnoty, vždy do 10 % nenaplnění.

26 6 Zmapování efektů (přínosů) a analýza vybraných projektů v oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu 6.1 Přehled efektů monitorovaných programem Přehled přínosů vychází z monitorovacích indikátorů (z informačního systému programu), které byly stanoveny pro sledování efektů, které měl program vytvořit a přinést. ROP MS pomohl vytvořit infrastrukturu a předpoklady pro cestovní ruch tím, že přímo zafinancoval: přes 170 km nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných cyklostezek a cyklotras zejména pak páteřní cyklostezky (jako například Beskydská magistrála) cca 550 km podpořených turistických tras (z toho přes 80 km nových tras pro běžky) přes 130 ha plochy nového nebo regenerovaného území vybavenosti v oblasti sportu, rekreace, lázeňství necelých 9 tis. m 2 plochy v 16 podpořených památkových objektech přes 37 tis. m 2 plochy podpořených ubytovacích zařízení 6 fungujících jednotek destinačního managementu ve všech turistických oblastech a zastřešující krajský destinační management téměř 1200 nových nebo zrekonstruovaných lůžek 26 plánovaných nových certifikovaných ubytovacích zařízení s více než 340 novými lůžky přes 300 nových pracovních míst Z hlediska rozložení podpory z ROP MS podle typů zaměření projektu (intervence) orientačně zachycují následující grafy. Graf 3: Podíl projektů podle typu infrastruktury CR Graf 4: Podíl celkové podpory podle typu infrastruktury CR Turistická infrastru ktura 15% Ubytovac í zařízení 28% Turistick á infrastru ktura 5% Ubytova cí zařízení 32% Vybaven ost (další atraktivit y) 39% Návštěvn ická centra 5% Památky 13% Vybaven ost (další atraktivit y) 39% Zdroj: ÚRR, jedná se o orientační rozdělení (podle primárního zaměření projektu) Návštěvn ická centra 6% Památky 18% Přes 80 % podpory ROP MS směřovalo do oblasti vybavenosti a ubytovacích zařízení.

27 6.2 Vybrané projekty cestovního ruchu vlajkové lodi Vybrané projekty byly detailně analyzovány a popsány v rámci samostatných studií, které jsou pro svoji obsáhlost zařazeny v Příloze 9.1. Níže jsou uvedeny hlavní zjištění a závěry. Dolní oblast Vítkovice (dále DOV ) DOV (včetně Dolu Hlubina) byla roku 2002 prohlášena Národní kulturní památkou. Jednalo se o místo pro vstup nebezpečné, bez programu, o místo ojedinělé, monumentální se svým osobitým kouzlem, ale nedostupné. Vlastník objektu skupina Vítkovice v čele s Janem Světlíkem s dalšími partnery se rozhodl památku proměnit v životaschopný celek. Cílem nového využití objektů měla být popularizace technického vzdělávání, oborů, kreativity (technické i humanitní). Hlavním motivem bylo: Turistickou atraktivitou pomoci popularizaci technického vzdělávání. V roce 2007 vznikl zapsaný spolek Dolní oblast Vítkovice, který sdružil tři firmy skupiny Vítkovice a Vysokou školu báňskou Technickou univerzitu Ostrava. Smluvními partnery spolku se stal Moravskoslezský kraj a Statutární město Ostrava. Hlavními atraktivitami areálu DOV jsou: 1) Velký svět techniky (samostatná budova, dle návrhu architekta Josefa Pleskota) a Malý svět techniky science centra srovnatelná s centry v Londýně, Varšavě či Singapuru, která je využívána školami, ale i veřejností. 2) Bolt Tower (vyhlídková věž a kavárna) unikátní konstrukce šroubová věž visící na lanech navržená architektem Josefem Pleskotem, tvoří novou výškovou dominantu města a byla vyhlášena Stavbou roku Pojmenování věže mj. připomíná spojení jednoho z nejrychlejších atletů planety s ostravskou Zlatou tretrou. 3) Hala GONG bývalý plynojem, který pojme 1500 posluchačů. Spolu s venkovními prostory jsou využívány k velkým kulturním akcím jako je festival Colours of Ostrava. Záměr revitalizace DOV by však nebylo možné zrealizovat bez pomoci evropských fondů. Cca 40 % dotací poskytl Integrovaný operační program (revitalizace památek), třetinu OP Věda a výzkum pro inovace (Velký svět techniky) a čtvrtinu (cca 285 mil. Kč) ROP MS na doprovodnou infrastrukturu, unikátní nástavbu Vysoké pece Bolt Tower, prodloužení ulice Ruská páteřní komunikace areálu. Velmi důležité byly privátní prostředky, které vyřešily financování nezpůsobilých výdajů (např. nenadálé výdaje při řešení inženýrských sítí). Zvýšení atraktivity oživený symbol a magnet Ostravy a Moravskoslezska Znovuoživení místa s tradicí právě na těchto místech se odehrála velká průmyslová revoluce, díky tomuto areálu vznikla Ostrava, pracovalo tu až 40 tisíc lidí, každá rodina tu měla někoho, takže

28 návštěva tohoto areálu přilákala i bývalé zaměstnance ( chodí sem dědové se svými vnuky a vypráví, jak zde pracovali ). Atraktivitu zvýšilo citlivé, zajímavé architektonické řešení předního českého architekta Josefa Pleskota. Od roku 2012 je místem konání hudebního festivalu Colours of Ostrava, který je jedním z největších festivalů v ČR (v žebříčku festivalů Top 10 v roce 2016), který je netradiční právě umístěním v unikátní technické památce. Také díky tomu se komplex DOV dostává do povědomí široké cílové skupině po celé Evropě. Z prostor DOV se vysílá ve spolupráci s Českou televizí stanicí Déčko pořad Úžasný svět techniky (který má podobný formát jako oblíbený pořad Pevnost Boyard ). ROP MS zásadním způsobem pomohl ke zpřístupnění DOV potřebnou infrastrukturou. Zvýšení návštěvnosti nejnavštěvovanější atraktivita Ostravy a Moravskoslezska (TOP 4 ČR) Z nepřístupného, rozpadajícího se místa se podařilo vytvořit atraktivitu číslo 1 Ostravy i Moravskoslezska, zcela unikátní i v ČR. Od jeho znovuotevření se počet návštěvníků z 2000 vyšplhal přes 1 milion návštěvníků v roce Podle žebříčku agentury CzechTourism za rok 2015 je DOV (včetně Landek Parku) čtvrtým nejnavštěvovanějším turistickým cílem (po Pražském hradu, petřínské lanovce a ZOO Praha). Popularizace vědy a talentů Popularizace vědy zde probíhá průřezově od nejmenších po největší. Začíná programy pro základní školy, kdy oba Světy techniky denně navštíví tříd. Velmi silný akcent je na zvýšení povědomí o technických oborech, které mají na Ostravsku velmi silnou tradici (VŠB-TU Ostrava zde pořádá Dny otevřených dveří). Na Dole Hlubina fungují ateliéry, workshopy, dílny (humanitní), otevřeno divadélko Jarka Nohavici. Na přípravě výukových modulů ve Světě techniky spolupracovali někteří akademici z VŠB-TUO i z Ostravské univerzity. Uvažuje se i o návrhu vybudovat v areálu fakultu Ostravské univerzity, čímž by se vytvořilo zajímavé spojení a přilákalo a podpořilo tak další aktivity a život. Podpora zaměstnanosti Spolek DOV začínal v podstatě od nuly, přesto už v roce 2015 činil jeho obrat 120 mil. Kč a zaměstnával 80 kmenových zaměstnanců a dalších cca 300 lidí na dohody o provedení práce či činnosti (většinou studenti a důchodci). Vedle toho je další řada činností zajišťována externě. Závěrem Na počátku byla vize ředitele Vítkovic Jana Světlíka, ke které se přidala politická podpora ze strany kraje a měst. Finančně by záměr revitalizace DOV nebylo možné zrealizovat bez pomoci evropských fondů, vedle toho byly velmi důležité soukromé finance pro flexibilní dofinancovávání. NKP DOV sice zatím není zapsána na indikativním seznamu UNESCO (přestože tato myšlenka zůstává), ale během relativně krátké doby se znovu stala oživeným symbolem a unikátním magnetem Ostravy i celého Moravskoslezska, který žije a dále se rozvíjí a láká obrovské množství lidí. DOV je dobrým příkladem, kdy masivní soustředěné intervence evropských fondů dokáží vytvořit atraktivní magnet a dominantu se silnými synergickými efekty a zachránit a reanimovat kulturní dědictví.

29 ZOO OSTRAVA Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace, byla zřízena v roce Zatímco 70. léta znamenala pro ZOO největší období rozvoje, na přelomu 80. a 90. let začala ostravská ZOO po technické stránce a ve vybavenosti zaostávat za ostatními českými zoologickými zahradami. Další výraznější investice do obnovy a zvýšení standardu ZOO Ostrava začaly až na konci 90. let, a zvláště s příchodem strukturálních fondů EU. Činnost ZOO Ostrava vyplývá z poslání zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody. ZOO Ostrava se aktivně podílí na záchraně ohrožených druhů v rámci Evropských záchranných programů, Evropských plemenných knih a Mezinárodních plemenných knih. Období let bylo unikátní bezprecedentním objemem investic do ZOO Ostrava. Samotná ZOO Ostrava realizovala projekt návštěvnického centra a jeho okolí za 77,7 mil. Kč. Zřizovatel ZOO Statutární město Ostrava - v období realizoval 3 projekty v rámci IPRM Magnet regionu (pod aktivitou Modernizace ZOO) oblasti podpory 3.1 ROP MS unikátní Pavilon evoluce, oblíbené safari a nezbytnou moderní a bezbariérovou parkovací infrastrukturu, celkem v hodnotě 217 mil. Kč. Dotace ROP MS na 4 realizované projekty celkově tvořily 210,6 mil. Kč, což obnáší cca 40 % všech investičních prostředků za období Díky novému Návštěvnickému centru byla výrazně posílena environmentální výuka a osvěta. Také se zde realizují i různé soutěže a závody pro děti (účast cca 3000 účastníků) a pořádají letní a podzimní tábory pro děti. Rovněž je v areálu možnost pořádání různých sympozií a odborných konferencí k jednotlivým živočišným druhům. Došlo k významnému zlepšení podmínek pro chov zvířat, včetně ohrožených. Příkladem je Pavilon evoluce, díky němuž žijí šimpanzi ve velmi nadstandardních podmínkách. Safari rozšiřuje potenciál pro rozmnožování dalších druhů zvířat. Významně se také posílila atraktivita ZOO jako jednoho z hlavních magnetů Ostravy a Moravskoslezska. Pavilon evoluce je unikátním konceptem v ČR i v kontextu střední Evropy. Safari je prověřená atraktivita každé zoologické zahrady. O zvyšující se atraktivitě ZOO Ostrava svědčí fakt, že od roku 2006 počet návštěvníků narůstal, v letech byl zbrzděn vnějšími faktory, na které je značně citlivý (především ekonomickou krizí a nepříznivému počasí). V roce 2011 poprvé dosáhla ZOO půlmilionové hranice návštěvnosti, a i v posledních letech zůstává u této hranice (540,5 tis. návštěvníků v roce 2014 a 490 tis. návštěvníků v roce 2015). Ostravská ZOO tak patří do trojice nejnavštěvovanějších ZOO v ČR a mezi TOP10 atraktivit v ČR. Modernizace parkovací infrastruktury a navýšení počtu parkovacích míst bylo nezbytným předpokladem pro další růst či udržení vysoké návštěvnosti (což je limitující faktor pro další zvyšování návštěvnosti pro některé jiné ZOO). S novými aktivitami vzniky také nová pracovní místa (12 kmenových zaměstnanců, v sezóně je nárůst až na 22 externích zaměstnanců).

30 ZOO Ostrava v posledních letech prošla poměrně významnou přeměnou, na níž měla velmi významnou zásluhu právě podpora z ROP MS A tak se dnes ostravská ZOO může profilovat jako: ZOO srozumitelná návštěvníkům ZOO šetrná k životnímu prostředí ZOO vlídná k handicapovaným spoluobčanům. Pavilon evoluce je unikátním konceptem v ČR i v kontextu střední Evropy. Díky němu žijí šimpanzi v podmínkách srovnatelných, ne-li lepších než v newyorské ZOO. SKI AREÁL KOPŘIVNÁ Příjemce SKI AREÁL KOPŘIVNÁ, a.s. získal z ROP MS v průběhu let dotace v celkovém objemu bezmála 26 mil. Kč a celkově zainvestoval zhruba 56 mil. Kč a to v rámci 3 projektů (vestavba ubytovacích kapacit, konferenční místnosti a herny; zábavní pak a sedačková lanovka) realizovaných v jednom uceleném lyžařském areálu s ubytováním s názvem Kopřivná v obci Malá Morávka v oblasti Jeseníků. Nejvyšší dotaci obdržel na projekt čtyřsedačkové lanové dráhy a prodloužení sjezdovky včetně zasněžovací technologie, rolby a odbavovacího systému a to ve výši více než 15 mil. Kč. Avšak příjemce investoval do areálu ještě před obdržením dotace (rekonstrukce chaty Kopřivná r. 2005, nový vlek r. 2006) a i po realizaci projektů (bikepark, rekonstrukce restaurace, rozšíření parkoviště, nová občerstvení, další ubytovací kapacity Maja, Chaloupka pod Kopřivnou). Celkově tak proinvestoval včetně dotací cca mil. Kč a chce se dále rozvíjet (šestisedačková lanovka, rozšíření sjezdovky, rozšíření tras bikeparku). Obec Malá Morávka je tradičně po několik desetiletí oblastí vyhledávanou lyžaři i turisty, a to především z důvodu neponičené atraktivní přírody s kvalitním ovzduším v podhůří nejvyšší hory Jeseníků Pradědu. Na rozdíl od jiných českých hor jako jsou Krkonoše nebo Jizerské hory zde ještě není masivní turistický ruch doprovázený marketingovou propagandou a obrovskými nesourodými areály nezapadajícími do horského prostředí. Naopak si tato lyžařská oblast ponechává původní ráz a především nižší ceny. Konkurenční výhodou Malé Morávky je skutečnost, že se zde opakovaně vracejí návštěvníci a fakt, že každoročně roste počet ubytovaných hostů v obci, v posledních 4 letech průměrně o 5 % ročně. Areál Kopřivné již před obdržením dotací disponoval širokou nabídkou služeb včetně rekonstruovaného ubytování přímo u sjezdovky, nicméně narážel na nedostatečnou ubytovací kapacitu pokojů s vlastním ubytovacím zařízením (v zimní sezóně obsazenost až 90 %, průměrná roční 48 %) a na nemožnost poskytnutí zázemí pro firemní aktivity konané mimo hlavní sezónu (konferenční místnosti a technika).

31 Na tento projekt pak navazoval projekt zábavního parku, kdy cílem je návštěvníka na místě udržet co nejdéle a rovněž jej přilákat opakovaně a prodloužit tak sezónu areálu ze zimních a letních měsíců i na ostatní měsíce v roce. Největší význam z pohledu rozvoje areálu však měl poslední realizovaný projekt čtyřsedačkové lanové dráhy, kdy sice poměrně nový, ale pro návštěvníky kapacitně nedostačující vlek, již představoval zastaralou technologii a mohl se tak stát brzdou dalšího rozvoje. Mezi léty docházelo k poklesu ročního počtu odbavených návštěvníků lyžařského vleku na Kopřivné a to o 11 %. Poslední realizovaný projekt měl sice nejvíce viditelných dopadů, avšak je potřeba zdůraznit, že všechny projekty se vzájemně doplňují, navazují na sebe a díky nim mohl vzniknout multiplikační efekt v podobě následujících dopadů: 15,73 nových pracovních míst (pouze za Kopřivnou) a další u ostatních subjektů, další vyvolané realizované projekty v areálu Kopřivné (rozšíření parkoviště, občerstvení u sjezdovky, rekonstrukce restaurace, další 2 ubytovacích zařízení v blízkosti areálu, rozšiřování bikeparku, v plánu je další rozšíření sjezdovky a výměna sedačkové lanovky za šestimístnou, propojení mostem s areálem Myšák), byly instalovány další 4 nové sedačkové lanovky v obci, nové a především rekonstruované ubytovací kapacity v celé obci, růst tržních cen nemovitostí v obci (nárůst z 800 Kč/m 2 v r na Kč/m 2 v r. 2016). Díky projektům realizovaným z ROP MS byl nastartován pozitivní trend vývoje v dané lokalitě, nicméně i bez intervence by pravděpodobně došlo k rozvoji služeb a infrastruktury, avšak ne v takovém rozsahu a určitě by došlo k časovému posunu, který by ale mohl mít dopad na zpomalení růstu počtu návštěvníků v obci Malá Morávka a rozvoje cestovního ruchu v Malé Morávce. SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM Slezské zemské muzeum získalo z ROP MS podporu ve výši cca 85 mil. Kč v rámci projektu Slezské zemské muzeum Expozice Slezsko. Předmětem projektu byla celková rekonstrukce chátrající hlavní výstavní budovy, která je kulturní památkou a byla ve špatném technickém stavu s výrazně zastaralými expozicemi a nevyhovujícími prostorami pro výstavní a další činnost. ROP MS tak měl zásadní zásluhu na vytvoření modernizovaného a atraktivního muzea, které díky tomu mohlo významně rozšířit své výstavní aktivity a posílit další činnosti, a také zájem návštěvníků. Došlo ke zvýšení komfortu a služeb pro návštěvníky, doplňkový prodej suvenýrů je navíc dalším zdrojem příjmů muzea. Současně se stal objekt bezbariérovým, což zlepšilo přístupnost nejen pro osoby s handicapem, ale i pro seniory a rodiče s dětmi. Muzeum významně posílilo svoji pozici jako atraktivity Opavy i celé oblasti. Významné jsou také efekty v edukačně-osvětové oblasti, kdy došlo ke vzniku velmi oblíbených populárně-edukačních programů pro školy i veřejnost a také k větší propagaci muzea a jeho akcí v rámci regionu i ČR (prostřednictvím hlavních turistických portálů, televize apod.).

32 Došlo také k výraznému posílení spolupráce s vzdělávacími institucemi, zejména školami v rámci edukačních programů, ale také s vysokými školami při výzkumu, zvyšování kvalifikace a uplatnění studentů formou stáží. Vznikly nové kvalifikované pracovní pozice muzejní pedagogové. Ti zajišťují vzdělávací aktivity a osvětové programy, o které je velký zájem, a proto se plánuje rozšíření těchto pozic. Muzeum díky podpoře z ROP MS významně posílilo svoji pozici v rámci turistických atraktivit ( magnetů ) regionu Moravskoslezska. Podařilo se tak naplnit cíle a vedle rekonstrukce historické budovy se podařilo rozšířit nabídku služeb a aktivit pro návštěvníky a zvýšit návštěvnost a tržby. Bez dotace by nedošlo k celkové rekonstrukci budovy muzea, ani ke komplexní modernizaci a rozšíření výstavních prostor a expozic. 6.3 Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Jednotlivé Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) byly detailně analyzovány a popsány v rámci samostatných studií, které jsou pro svoji obsáhlost zařazeny v Příloze 9.2. Níže jsou uvedeny shrnutí a závěry za jednotlivá IPRÚ a v závěru celkové zhodnocení IPRÚ. IPRÚ BESKYDY IPRÚ Beskydy zahrnoval území katastru obcí Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Malenovice a Čeladná, které jsou součástí turistické oblasti Beskydy-Valašsko a administrativně spadají pod okres Frýdek- Místek. Na IPRÚ Beskydy bylo alokováno 158 mil. Kč, vyčerpáno bylo cca 114 mil. Kč (tj. cca ¾ alokace). Vizí IPRÚ Beskydy do roku 2015 byla "Rozvinutá golfová a konferenční turistika s dominantou Lysé Hory nabízející kvalitní infrastrukturu a služby pro volnočasové vyžití pro středoevropskou klientelu. V rámci IPRÚ bylo nakonec realizováno celkem 8 projektů: Víceúčelové hřiště TJ Sokol Ostravice Přístavba a rozšíření Relaxcentra Sepetná Výstavba běžeckého areálu a sportovního zázemí / Velký klub Rekonstrukce hotelu Freud Rekonstrukce a modernizace lyžařského areálu GRÚŇ Rekonstrukce hotelu Čeladenka Bílá dětem Výstavba lanové dráhy na Grúni

33 Z původně plánovaných projektů vypadly projekty: Výstavba veřejného golfového hřiště, Výstavba pódia a rekonstrukce budovy pro zázemí, Vybudování sportovně rekondičně rehabilitačního zařízení a Návštěvnické centrum pod Lysou horou. V realizaci pak byl stažen projekt Modernizace lyžařského centra SKI Malenovice. Většina prostředků tak směřovala do oblastí (členěných dle strategických cílů IPRÚ) sportovní infrastruktury a zázemí a do standardu ubytovacích kapacit a služeb vč. konferenčního a kulturního zázemí. Naopak upozaděny byly projekty přímo zaměřené na golf a zatraktivnění Lysé Hory. V období došlo nárůstu počtu návštěvníků o 9 % a délky přenocování o 7 %. Přičemž významnou zásluhu na tom mají zahraniční návštěvníci. Dominantní část turistů tvoří návštěvníci ze Slovenska, Německa a Polska tzn. převážně sousedící země střední Evropy. Tato skupina zaznamenala výrazný nárůst (především díky téměř dvojnásobnému nárůstu hostů ze Slovenska). Celkově došlo k mírnému poklesu délky přenocování (- 3 %), avšak u zahraničních návštěvníků došlo k významnému prodloužení délky pobytu o více než čtvrtinu (26 %). Povinné indikátory k referenčnímu datu zprávy nebyly naplněny z části jediným splněným indikátorem byl počet rekonstruovaných lůžek. Některé indikátory, jako je počet vytvořených míst, se teprve budou dokládat. Z nepovinných indikátorů se podařilo naplnit (a výrazně překročit) zvýšení počtu návštěvníků, avšak délka pobytu se neprodloužila, ale naopak ještě mírně zkrátila, což souvisí s obecným trendem kratších pobytů. Tyto indikátory jsou však značně citlivé na vnější faktory a vlivy. V rámci IPRÚ se podařilo zaznamenat následující hlavní efekty: rozšíření nabídky doprovodných aktivit a atraktivit (v průběhu celého roku, i v období nepříznivého počasí) zvýšení standardu ubytovacích kapacit a služeb posílení konferenční a kongresové turistiky dále posílení kulturních a sportovních akcí Pozitivní efekty se dále projevují v nárůstu obyvatel, i zájmu o druhé bydlení, ale také návazným investicím do dopravy. Bez podpory ROP MS by se projekty realizovaly pouze v omezené podobě základní zázemí a vybavení. Podpora umožnila zafinancovat i projekty (části projektů) s rozvojovým efektem, které mají přímé pozitivní efekty na přilákání nových návštěvníků (tobogán, hřiště atd.). Vyhodnocení naplnění vize IPRÚ Beskydy: Vize do roku 2015: Rozvinutá golfová a konferenční turistika s dominantou Lysé Hory nabízející kvalitní infrastrukturu a služby pro volnočasové vyžití pro středoevropskou klientelu Naplnění vize ** (střední) Podrobnější popis Vize IPRÚ byla značně ambiciózní s ohledem na realizované projekty. Nicméně v rámci širšího pohledu se podařilo posílit konferenční turistiku, kvalitní infrastrukturu a služby. Primárně se zaměřil na středoevropskou klientelu, byť potenciál polských turistů nebyl plně využit.

34 Závěrečné zhodnocení: Z hlediska naplnění hlavních cílů a zmapovaných pozitivních efektů lze IPRÚ Beskydy považovat za úspěšný. IPRÚ JABLUNKOVSKO IPRÚ obcí Jablunkov, Bukovec, Hrčava, Písek, Písečná a Dolní Lomná (IPRÚ Jablunkovsko) v průběhu realizace neměnil svůj územní rozsah ani obsahové zaměření strategických cílů. Z nejrůznějších příčin však nebylo předloženo či zrealizováno velké množství projektů (14), které byly uvedeny v indikativním, průběžně aktualizovaném seznamu projektů. Nahradily je jen 4 nové projekty. I z toho důvodu bylo příjemcům z IPRÚ proplaceno pouze 59 mil. Kč, přestože alokace celého IPRÚ činila 138 mil. Kč, po navýšení v roce 2012 dokonce 158 mil. Kč. Do území bylo vloženo dalších 95,5 mil. Kč z dalších priorit ROP MS (mimo IPRÚ). V období let zůstal počet návštěvníků v podstatě na stejné úrovni, došlo k poklesu o 1 %. Domácí návštěvníci tvoří 94 % celkového počtu a délka přenocování se u nich prodloužila o 8 % na 2,42 nocí na návštěvníka. U počtu zahraničních návštěvníků došlo mezi lety 2012 a 2015 k 16 % propadu. Ve sledovaném období se průměrně prodloužila doba pobytu zahraničních návštěvníků o 24 %, z 2,05 nocí na 2,53 nocí na návštěvníka. Díky IPRÚ byly realizovány některé projekty na komplexní produkty cestovního ruchu (lyžařská škola a Hotel Kempa v Bukovci) anebo interaktivní atraktivity v Dolní Lomné. V území se nepodařilo zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR a zavést společnou propagaci. To v úzké korelaci s nerostoucí návštěvností vyústilo v malý zájem podnikatelů realizovat nové projekty v cestovním ruchu či dokonce vybudovat předstihovou atraktivitu (lázeňství, Slezský skanzen). Výsledkem je nenaplnění cílových hodnot povinných i nepovinných indikátorů - počet podpořených lůžek činí necelých 60 % plánované hodnoty, počet vytvořených pracovních míst (12,25 míst) tvoří téměř 30 % plánované hodnoty. Zástupci IPRÚ hodnotili pozitivně zejména synergii s projekty ROP MS realizovanými mimo IPRÚ z jiných oblastí podpory (cyklostezky údolím Lomné, KEMPALAND nové možnosti cestovního ruchu). Společnou propagaci území zajišťuje TO Těšínské Slezsko, jejíž činnost byla podpořena v jiné podoblasti ROP MS. Nahrazuje tak aktivity v oblasti kooperace subjektů v území a s projekty v IPRÚ se vhodně doplňuje. Bez podpory z IPRÚ by se projekty realizovaly pouze v omezené podobě, případně později, některé by se nerealizovaly vůbec. Vyhodnocení naplnění vize IPRÚ: Vize do roku 2015: Naplnění Podrobnější popis

35 Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd vize * (nízké) Podařilo se vybudovat menší soubor interaktivních atraktivit, a to v údolí Lomné, které tam spolu s novými cyklostezkami lákají řadu návštěvníků, mezi nimi hlavně rodiny s dětmi, a dále v Bukovci, kde je akcentována jak zimní sezóna lyžování, tak letní sezóna ubytování a infrastruktura pro sportovce a pěší. Mimo zmiňovaných obcí a Jablunkova se nepodařilo zapojit do intenzivního cestovního ruchu zbývající obce. Nepodařilo se vytvořit předstihovou atraktivitu, která by významněji proměnila strukturu návštěvníků a poskytla jim zcela nové zážitky a zkušenosti a např. posílila postavení Jablunkovska v konkurenčním boji s obdobnými horskými středisky v Beskydech na české i polské straně. Jablunkovsko i nadále disponuje krásnou přírodou, která láká turisty preferující klidné lokality. Nové a modernizované hotely s dotací ROP MS nebyly vybudovány v plánovaném rozsahu (počet podpořených lůžek a vytvořených pracovních míst), z hlediska potřeb a počtu návštěvníků jsou stávající i dotací podpořené ubytovací kapacity relativně přiměřené co do kvality i kapacity. Závěrečné zhodnocení: Z hlediska naplnění hlavních cílů a zmapovaných pozitivních efektů lze IPRÚ Jablunkovsko považovat za částečně úspěšný, nepodařilo se dosáhnout všech stanovených strategických cílů. IPRÚ JESENÍKY IPRÚ Jeseníky zahrnoval v první fázi území katastru obcí Karlova Studánka a Malá Morávka. Vzhledem k tomu, že v průběhu zpracování první části IPRÚ nebyl identifikován dostatečný počet projektových záměrů, bylo rozšířeno IPRÚ o obce Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Následně byl IPRÚ ještě rozšířen o Vrbno pod Pradědem. IPRÚ investoval do území 138,59 mil. Kč. Dalších 110,8 mil. Kč bylo do území investováno z dalších projektů v rámci priorit ROP MS (mimo IPRÚ). V období let došlo k nárůstu počtu návštěvníků o 13%. Domácí návštěvníci tvoří 91% z celkového počtu návštěvníků, u kterých došlo k nárůstu v jejich počtu o 10%. Zároveň se podařilo prodloužit jejich délku pobytu z 3,3 na 3,7 nocí. Příjmy z ubytovaných domácích návštěvníků vzrostly o 27 %. U zahraničních návštěvníků se sice nepodařilo zvýšit délku jejich přenocování, nicméně jejich počet vzrostl o 61%. Jeseníky navštěvují hlavně hosté ze Slovenska, Polska a Německa, kteří tvoří 85% zahraničních návštěvníků. Příjmy ze zahraničních hostů se zvýšily od roku 2012 o 50 %. Zástupci IPRÚ se shodli, že díky realizaci projektů především na modernizaci lyžařských areálů a modernizaci ubytovacích kapacit byly generovány další investice do dalších lyžařských areálů a návazných služeb především ubytovacích. Díky projektům IPRÚ se podařilo zejména:

36 rozšířit nabídku volnočasových aktivit zvýšit standard ubytovacích zařízení Díky projektům vniklo více než 50 nových pracovních míst a cestovní ruch je v lokalitě významným ekonomickým odvětvím. Bez podpory z IPRÚ by se projekty realizovaly pouze v omezené podobě, případně později, některé by se nerealizovaly vůbec. Vize do roku 2015: Naplnění vize Podrobnější popis Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí, tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb **+ (střední až vysoké) Podařilo se modernizovat lyžařské areály a ubytovací zařízení a zrealizovat další projekty nabízející volnočasové využití. Chybí větší důraz na lázeňství, které spolu s nabídkou dalších aktivit a propagací čistého životního prostředí má potenciál zvýšit atraktivitu lokality pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Komplexnost služeb se podařilo významně propojit v údolí Malé Morávky, kde funguje návaznost volnočasové aktivity-ubytování-stravování. V ostatních lokalitách byly realizovány samostatné projekty, ale chybí návaznost dalších služeb. Závěrečné zhodnocení: Z hlediska naplnění hlavních cílů a zmapovaných pozitivních efektů lze IPRÚ Jeseníky považovat za úspěšný. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ IPRÚ Myšlenka ucelené koncentrace intervence do určitého území na základě širšího koncensu aktérů daného území je rozumná a aktéři velmi pozitivně hodnotili predikovatelnost (díky seznamu dopředu vybraných projektů a tím snížení rizika nevybrání projektu a utopených nákladů na přípravu). Vytvoření IPRÚ, resp. seznamu projektů k podpoře vedlo k nutnosti vyšší spolupráce a koncensu. V období implementace IPRÚ se pozornost primárně soustředila na zajištění dostatku žádostí k předložení a následně na bezproblémovou realizaci projektů a naplnění pravidel. Nicméně naplňování samotných integrovaných plánů jejich strategie, vize, cílů a indikátorů Řídícím výborem IPRÚ nebyly v průběhu, ani na konci příliš sledovány a vyhodnocovány. Celkově tedy chybělo vlastnictví IPRÚ, což se odrazilo na jeho naplnění. V průběhu realizace IPRÚ docházelo k obměně projektových záměrů, avšak samotný IPRÚ neodrážel provedené změny v průběhu realizace (např. změny v indikátorech). Řídící orgán pak primárně sledoval naplňování podmínek a indikátorů. Realizace IPRÚ prokázala oprávněnost přístupu koncentrované intervence do určitého území na základě širšího koncensu aktérů daného území. Soustředěná podpora do určitého území na projekty

37 s výrazným rozvojovým charakterem dokáže významně podpořit rozvoj (nastartovat) v daném území. V tomto ohledu byly příkladem zejména Jeseníky, a také Beskydy. Jako klíčové předpoklady (faktory) úspěšného rozvoje území se ukázaly: podpora a spolupráce hlavních aktérů v území přijetí dlouhodobé vize rozvoje a dlouhodobější horizont očekávané návratnosti vložených investic intenzivní zapojení silných aktérů a finančních zdrojů (kapitálu) toto je schopen zajistit primárně silný soukromý investor existence/vytvoření silného magnetu atraktivity se silnou schopností přitáhnout návštěvníky a vyvolat multiplikační efekty (vyvolat další aktivity a investice) Tabulka 13: Přehled naplnění hodnocených IPRÚ IPRÚ BESKYDY JABLUNKOVSKO JESENÍKY Celkové hodnocení IPRÚ úspěšný částečně úspěšný úspěšný Celková alokace na IPRÚ 138 mil. Kč navýšena na 158 mil. Kč 138 mil. Kč navýšena na 158 mil. Kč 138 mil. Kč navýšena na 158 mil. Kč Vyčerpaná alokace 114 mil. Kč (73 %) 59 mil. Kč (37 %) 114,8 mil. Kč (73 %) (proplaceno) (%) Počet návštěvníků + 9 % - 1 % + 13 % Délka přenocování z 3,3 na 2,4 noci z 3,2 na 2,43 noci z 3,3 na 3,7 noci Naplnění vize ** (střední) * (nízké) **+ (střední až vysoké) Podrobnější Vize IPRÚ byla značně Podařilo se vybudovat Podařilo se argumentace k plnění ambiciózní s ohledem na menší soubor modernizovat lyžařské vize realizované projekty. interaktivních atraktivit, areály a ubytovací Nicméně v rámci širšího a to v údolí Lomné, které zařízení a zrealizovat pohledu se podařilo tam spolu s novými další projekty nabízející posílit konferenční cyklostezkami, a dále volnočasové využití. turistiku, kvalitní v Bukovci, kde je Chybí větší důraz na infrastrukturu a služby. akcentována jak zimní lázeňství, které spolu Primárně se zaměřil na sezóna lyžování, tak s nabídkou dalších aktivit středoevropskou letní sezóna ubytování a propagací čistého klientelu, byť potenciál a infrastruktura pro životního prostředí má polských turistů nebyl sportovce a pěší. Mimo potenciál zvýšit plně využit. zmiňovaných obcí a Jablunkova se nepodařilo zapojit do intenzivního cestovního ruchu zbývající obce. Nepodařilo se vytvořit předstihovou atraktivitu, která by významněji proměnila strukturu návštěvníků a zvýšila konkurenceschopnost Jablunkovska. Nové a modernizované hotely s dotací ROP MS nebyly vybudovány atraktivitu lokality pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Komplexnost služeb se podařilo významně propojit v údolí Malé Morávky, kde funguje návaznost volnočasové aktivity-ubytovánístravování. V ostatních lokalitách byly realizovány samostatné projekty, ale chybí návaznost dalších služeb.

38 v plánovaném rozsahu, nicméně stávající kapacity jsou přiměřené poptávce. 6.4 Destinační management (DM) Níže jsou uvedena hlavní zjištění získaná z jednotlivých zdrojů. FOKUSNÍ SKUPINA se zástupci jednotek destinačních managementů Institucionalizace destinačního managementu v Moravskoslezsku Díky podpoře ROP MS došlo k vytvoření jednotek DM ve všech TO v rámci celého Moravskoslezska. Vznikly organizace, které představují zacílené sdružení partnerů a které mají práva a povinnosti. V rámci Moravskoslezska se tak institucionalizovaly struktury s jasně definovanými kompetencemi, které umožnily zlepšení a jednodušší plánování a řízení. Vytvořily se potřebné kapacity, především technické a lidské, a došlo především k jejich odbornému posílení. V rámci zajištění financování a vyšší udržitelnosti se uplatňují různé přístupy většinou přes příspěvky od členů DM (např. v TO Beskydy-Valašsko založili Fond cestovního ruchu, do kterého přispívají klíčoví partneři sdružení a který slouží na dofinancování aktivit a projektů DM). Další formou jsou regionální karty, které však pokryjí pouze náklady na svůj provoz. Obecně tyto způsoby nejsou schopny zajistit plnou financovatelnost a udržitelnost jednotek DM. Kraj proto začal spolufinancovat jejich činnost a aktivity. Posílení spolupráce a síťování Vytvořením a fungováním jednotek DM se vytvořila síť lidí a subjektů (partnerství), která slouží jako platforma pro spolupráci, tvorbu a uplatnění nabídky produktů CR, sdílení know-how. Síť partnerů (partnerství) se stále ještě buduje a zahrnuje subjekty napříč sektory. Došlo tak k posílení spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Například v TO Jeseníky mají v síti 150 partnerů, z toho 30 hoteliérů. Vedle hlavních hráčů (jako jsou hotely), došlo k širšímu zapojení nejrůznějších r subjektů (např. výrobci produktů regionálních značek). Přes tuto pozitivní skutečnost součástí DM nejsou některé velké subjekty (nicméně pokud jsou významnou atraktivitou pro návštěvníky, jsou i přesto propagovány DM). Obecně se však podařilo do DM zahrnout část klíčových subjektů a služeb, část jich však stále chybí. Poměrně účinným motivačním a sjednocujícím nástrojem jsou regionální karty. Rozvoj partnerství se také projevuje v posílení důvěry (spolupráce na bázi důvěry, která je pak také v řadě případů jednodušší a rychlejší/operativnější).

39 Podařilo se dát dohromady odborníky z různých sektorů, kteří definovaly produkty, které jsou promyšlené a především poptávané. V rámci vzniklé Pracovní skupiny Turistických oblastí dochází k setkávání a výměně zkušeností mezi jednotlivými jednotkami DM. Celkově se posílila spolupráce a koordinace v rámci Moravskoslezského kraje v oblasti cestovního ruchu. Došlo k vytvoření krajského destinačního managementu, který reprezentuje organizace Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. Moravskoslezský kraj také zapojuje jednotlivé DM do přípravy a tvorby strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu. Dochází také ke koordinované činnosti a nabídce v oblasti cestovního ruchu. Kraj také po ukončení podpory z ROP MS finančně podporuje aktivity a činnost DM tak, aby byl v souladu s krajskými prioritami. Posílení a větší propojení produktů a nabídky cestovního ruchu Zásluhou fungování jednotek DM a podpory z ROP MS došlo k rozšíření a zkvalitnění nabídky. Vznikly nové produkty nebo existující produkty byly lépe zabaleny či seskupeny (využití existujících atraktivit)a vedly tak k vyšší návštěvnosti. Například vznikly a vznikají nové formy cestovního ruchu církevní turistika, zapojení moderních technologií (geocaching) apod. Tato kvalitnější nabídka se pak promítá do větší prodejnosti produktů a vyšší poptávky (návštěvnosti). S dalším rozvojem a posílením koordinace ze strany kraje dochází k posílení vazby na priority kraje a jeho nosné produkty (Ondrášův poklad, Technotrasa, Beskydská a Jesenická magistrála), a i na národní úroveň (CzechTourism). Turistické oblasti si definovaly a vytvořily nosný produkt nebo nástroj, kolem kterého potom staví své další aktivity, propagaci atd. Například Pohádkové Poodří v TO Moravské Kravařsko (Poodří). Některé TO využívají formu regionální karty, jejímž cílem je motivovat a přilákat návštěvníky a současně umožňují lépe monitorovat a řídit nabídku a poptávku. V TO Těšínské Slezsko je hlavním produktem, resp. nástrojem Region Card, do které jsou zahrnuti významní partneři (atraktivity a služby). Jedná se o cca 50 subjektů v oblasti cestovního ruchu (cca 100 služeb). Turistické oblasti využívají nejrůznější formy propagace od reklamy na internetu, prezentace prostřednictvím tiskových zpráv, po tradiční tištěné propagační materiály. Jednotným propagačním místem je portál Ve stále větší míře se také využívají sítě na internetu, zejména Facebook. Distribuce produktů probíhá různými formami od internetu po prodej přes partnery (partnerská ubytovací zařízení) a cestovní kanceláře. Obecně TO vnímají, že došlo ke zvýšení návštěvnosti a současně ke změně struktury cílové skupiny (zejména středně příjmové skupiny).

40 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ u partnerů destinačních managementů Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na identifikaci hlavních změn v oblasti cestovního ruchu a vnímání efektů (přínosů) působení destinačního managementu v Moravskoslezsku partnery destinačních managementů. Níže jsou uvedena hlavní zjištění. Hlavní vnímané změny v oblasti cestovního ruchu Respondenty uváděné změny měly primárně pozitivní charakter. Nejčastěji uváděné změny byly následující: 1. zvýšení návštěvnosti (počtu návštěvníků, vč. prodloužení doby pobytu) 2. zvýšení a zlepšení turistické nabídky (zejména kvality služeb) další uváděné: 3. lepší propagace a marketing 4. zlepšení koordinace a spolupráce v cestovním ruchu 5. zvýšení zájmu o turistickou oblast (vč. zvýšení zájmu o cestovní ruch a trávení volného času v ČR) 6. zvýšení nároků ze strany návštěvníků (na kvalitu, nové formy cestovního ruchu/služeb, produkty zadarmo ) 7. zvýšení informovanosti a využití moderních forem přenosu informací Z negativních změn byl uváděn úbytek návštěvníků v některých oblastech, negativní dopady turismu v podobě zatížení místních lidí a prostředí a také zvýšený nárůst konkurence v cestovním ruchu.

41 Graf 5: Vnímání efektů působní destinačního managementu v Moravskoslezsku Vnímání efektů působení destinačního managementu organizovanosti a řízení nabídky (služeb a atraktivit) v oblasti je vyšší subjekty zapojené do destinačního managementu reálně spolupracují na nabídce cestovního ruchu do partnerství/spolupráce v rámci destinačního managementu jsou zapojeny hlavní subjekty působící v nabídka produktů a produktových balíčků je širší (vznikly nové/inovované produkty) marketing cestovního ruchu je účinnější (promítá se do lepších výsledků - vyšší návštěvnosti, prodejů apod.) propagace turistické oblasti je viditelnější turistická nabídka umožňuje komplexnější vyžití návštěvníků (během jejich pobytu) turistická nabídka se zaměřuje na primární cílové skupiny (zejména rodiny s dětmi) turistická nabídka se obecně rozšířila 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% zcela platí spíše platí spíše neplatí zcela neplatí Zdroj: dotazníkové šetření, srpen 2016 Zapojené subjekty do DM vnímají jeho působení obecně velmi pozitivně. V podstatě ve všech uvedených oblastech vnímali respondenti velmi vysoký přínos působení DM k uvedeným změnám (efektům) nejvíce k: viditelnější propagaci turistické oblasti rozšíření turistické nabídky vyšší organizovanosti a řízení nabídky (služeb a atraktivit) širší nabídce produktů a produktových balíčků. ŘÍZENÝ ROZHOVOR se zástupcem krajského destinačního managementu (Moravian-Silesian Tourism) Institucionalizace systému destinačního managementu v Moravskoslezsku Vznikly organizace, které se CR systematicky zabývají. Jiné platformy příliš nefungovaly (např. Klastr cestovního ruchu (KLACR)) v širší propagaci ( nechápali, proč by se z jejich příspěvků měli podporovat

42 také ostatní ). Jednotky DM jsou schopny podpořit celou oblast, byť se ještě nepodařilo zapojit všechny subjekty z oblasti CR. Na začátku, kvůli neexistenci koordinátora na krajské úrovni, však chyběla jednotná koordinace, propagace a spolupráce, a docházelo k nekoordinovanému vytváření aktivit a produktů ( vytvářely se aktivity pro aktivity ). Bez podpory ROP by v takové podobě nepokryly všechny TO Moravskoslezska. Vznikem (obnovením činnosti) krajského destinačního managementu Moravian-Silesian Tourism došlo k zastřešení na úrovni Moravskoslezského kraje a vyššímu provázání aktivit, propagace a kooperace. Rozšíření a zkvalitnění nabídky Na začátku se někdy vytvářely produkty bez obsahu bez vyšší koordinace ( cestovní kanceláře chtěly vědět, co turisté konkrétně zažijí a co hmatatelného jim to přinese ). Vzniklo několik řad produktů (např. TOP 10 Beskydy), ale nebylo vedení ani provázání na národní produkty CzechTourismu (na několik hlavních např. na aktivitu Česko země příběhů). Dobrým příkladem sjednocujícího prvku je např. Ondrášův poklad, který je nabalen na TOP10 Beskydy, kdy turistu vede na různá místa, na kterých získává dukáty, za které si může koupit suvenýry. Kraj v současnosti finančně podporuje tvorbu produktů, které jsou navázány na nosné produkty kraje. Nosnými krajskými produkty jsou Ondrášův poklad, Techno trasa (která zahrnuje 14 významných památek kraje), Beskydská a Jesenická magistrála. Distribuce nabídky je jednak individuální prostřednictvím webových stránek a portálů, ubytovací zařízení apod., a organizovaná prostřednictvím cestovních kanceláří. Snaha o cílenější marketing a vyhodnocování efektivnosti Na začátku byl marketing spíše nesystematický a příliš se nevyhodnocovala jeho efektivnost. Ve velké míře byly využívány tradiční formy v podobě tištěných brožur, letáčků. V současnosti je snaha stále více využívat elektronické nástroje. Současně je zde i snaha o cílenější marketing dobrými nástroji pro sledování a vyhodnocování jsou regionální karty (Beskydy, Těšínsko), které umožňují velmi podrobnou identifikaci a pohyb návštěvníků. Na obdobném principu funguje i systém voucherů. Stále však chybí strategické řízení a cílený marketing podle jednotlivých cílových skupin. Financování a udržitelnost Jedním ze záměrů bylo zajistit financování jednotek DM (vznikly fondy, nicméně se je nedařilo naplnit v potřebné výši). Jednotky DM nejsou zcela samofinancovatelné (a pravděpodobně nikdy nebudou, stejně jako v zahraničí). Iniciativu po podpoře ROP MS převzal Moravskoslezský kraj, který cíleně poskytuje dotaci na provoz jednotek DM (za to musí jednotky DM zajišťovat informační servis na informačním portálu) a na podporu produktů (které však musí mít vazbu na nosné krajské produkty). Předpokládá se také, že jednotky DM budou moci využít i národní program CzechTourismu.

43 Dílčí závěry: 1. Institucionalizace DM v Moravskoslezsku zásluhou podpory z ROP MS vznikl (byl obnoven) komplexní systém jednotek DM ve všech TO zastřešených krajským destinačním managementem (Moravian-Silesian Tourism) s jasně definovanými kompetencemi. 2. Posílení spolupráce a síťování subjektů a celkové koordinace vytvoření kapacit (lidských i technických), posílení vzájemné spolupráce a sdílení know-how a zkušeností, a to jak mezi subjekty v rámci TO (interní spolupráce), tak i mezi jednotlivými TO a jejich DM navzájem (horizontální spolupráce), a v neposlední řadě i posílení koordinace mezi TO a krajem (vertikální spolupráce). 3. Posílení a větší propojení produktů a nabídky cestovního ruchu zásluhou fungování jednotek DM a podpory z ROP MS došlo k rozšíření a zkvalitnění nabídky. Kvalitnější nabídka se pak promítá do větší prodejnosti produktů a vyšší poptávky (návštěvnosti). Postupně také dochází k posilování vazby (propojování) produktů TO na priority a nosné produkty kraje, čímž je nabídka komplexnější a vzájemně propojená. Působení DM je obecně vnímáno značně pozitivně. Hlavní změny v oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezsku, které vnímají partneři DM, jsou: zvýšení návštěvnosti (počtu návštěvníků) zlepšení turistické nabídky (zejména kvality služeb). Největší přínos působení DM v Moravskoslezsku je k: viditelnější propagaci TO rozšíření turistické nabídky vyšší organizovanosti a řízení nabídky (služeb a atraktivit) širší nabídce produktů a produktových balíčků.

44 7 Vnímání efektů ze strany uživatelů výsledků v oblasti cestovního ruchu Pro tuto část byla využita zjištění z dotazníkového šetření Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) 3. etapa, provedené v říjnu Níže jsou uvedena vybraná zjištění vážící se k oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezsku (resp. Moravskoslezském kraji (MSK)): Z hlediska vnímání pozitivních změn v MSK byly změny v oblasti cestovního ruchu hodnoceny jako průměrné. Veřejnosti se z projektů financovaných ROP MS nejčastěji vybavovaly cyklostezky a Dolní oblast Vítkovice. Ze všech předložených projektů financovaných z ROP MS nejvíce respondentů znalo právě projekt Dolní oblast Vítkovice (63,4 % obyvatel kraje). Co se změnilo k lepšímu: cyklostezky (10 %), Dolní oblast Vítkovice (1 %) Graf 6: Přehled největších změn v MSK Zdroj: Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) 3. Etapa; 10/2014. Dílčí závěry: 1. Oblast cestovního ruchu nezařadila veřejnost mezi oblasti, ve kterých došlo k největším změnám.

45 2. Avšak právě projekt Dolní oblasti Vítkovice znali lidé nejčastěji (z předložených projektů financovaných z ROP MS), právě tento projekt lze hodnotit jako jednu z nejvýraznějších vlajkových lodí (symbolů) Moravskoslezska. 8 Zhodnocení naplnění cílů oblasti podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu 8.1 Naplnění specifických cílů Dílčí oblast Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu SC 1: Zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu 1. Využít industriální památky, technické zajímavosti a památky kulturního dědictví jako atraktivity cestovního ruchu 2. Připravit vybrané památky pro zápis do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO 3. Budovat a rozvíjet stávající návštěvnická centra s důrazem na cílové skupiny tuzemští či zahraniční turisté a rodina s dětmi 4. Budovat a modernizovat vybavenost v oblasti sportu, rekreace a lázeňství 5. Přispět ke zkvalitnění turistické infrastruktury Tabulka 14: Zhodnocení naplnění dílčích cílů Cíl Využít industriální památky, technické zajímavosti a památky kulturního dědictví jako atraktivity cestovního ruchu. Připravit vybrané památky pro zápis do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO Budovat a rozvíjet stávající návštěvnická centra s důrazem na cílové skupiny tuzemští či zahraniční turisté a rodiny s dětmi Budovat a modernizovat vybavenost v oblasti sportu, rekreace a lázeňství Přispět ke zkvalitnění turistické infrastruktury Naplnění Komentář cíle *** Hlavní industriální památkou v Moravskoslezsku je v současnosti Dolní oblast Vítkovice (DOV). Do tohoto projektu směřovala intenzivní podpora z různých zdrojů. ROP MS se primárně v souladu se svým zaměřením a cíli zaměřil na budování doprovodné infrastruktury, parkovacích ploch a vyhlídkové věže s občerstvením. Podpora kulturních památek primárně zaměřená na církevní stavby (bazilika ve Frýdku-Místku, dřevěné kostely, Piaristický klášter v Příboře) a muzea (Slezské zemské muzeum). 0 Aspirantem na zápis do seznamu UNESCO v Moravskoslezsku byla DOV, pro kterou ROP MS připravil doprovodnou infrastrukturu, a dále Důl Michal. Nicméně přestaly být aspirantem, CR se úspěšně rozvíjí bez omezujících podmínek daných UNESCO. ** ROP MS podpořil návštěvnická centra v hlavních atraktivitách regionu (ZOO, DOV), ale také v dalších atraktivitách/místech (Nový Jičín Expozice Generála Laudona a Nový Jičín město klobouků, Archeopark Chotěbuz, Dolní Lomná v rámci Interaktivního ekologického centra) **+ Oblast vybavenosti byla v rámci ROP MS jednoznačně nejvíce podpořenou oblastí cca 40 % projektů a poskytnuté podpory ROP MS (2.2). Lázeňství podpořeno spíše okrajově. ** Turistická infrastruktura byla v rámci ROP MS spíše okrajovou záležitostí pouze cca 5 % poskytnuté podpory (2.2). Byly podpořeny hlavní magistrály (Jesenická a Beskydská).

46 Zhodnocení naplnění specifického cíle: Specifický cíl SC1: Zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu. Naplnění Komentář cíle **+ Došlo k nárůstu návštěvnosti (počtu návštěvníků a přenocování) a rozvoji CR, který však má různou dynamiku (tradiční turistickou oblastí je TO Beskydy, oblastí s významným potenciálem růstu je TO Jeseníky; naopak TO Poodří má obecně slabší rozvojový potenciál). Ve srovnání s jinými regiony Moravskoslezsko nepatří k dominantním turistickým regionům v ČR, nicméně mezi roky 2012 a 2015 zaznamenal nadprůměrný nárůst v počtu přenocování, zejména pak přenocování zahraničních návštěvníků (a to téměř nejvyšší mezi všemi kraji ČR). Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že specifický cíl programu byl naplněn. Dílčí oblast Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení SC: Zvýšit kvalitu ubytovacích zařízení 1. Zvýšit standard ubytovacích zařízení 2. Zlepšit úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu Tabulka 15: Zhodnocení naplnění dílčích cílů: Cíl Zvýšit standard ubytovacích zařízení Zlepšit úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu Naplnění Komentář cíle *** Cca třetina podpory ROP MS (2.2) směřovala do zlepšení ubytovacích zařízení (přes 440 mil. Kč). Program podpořil zlepšení standardu cca 26 ubytovacích zařízení nejvíce na kategorii 3* a 3* superior a na kategorii 4* a 4* superior (celkově téměř 80 % projektů, s výší podpory přes 416 mil. Kč).Další zvyšování kvality probíhalo mimo ROP MS (např. realizace ParkInn v Ostravě). ** Významná část podpory ROP MS (2.2) do ubytovacích zařízení směřovala také na zlepšení doprovodných služeb (relaxační a wellness zařízení, squash, půjčovny apod.). Zprostředkovaně ke zlepšení nabídky služeb přispěly také projekty do vybavenosti v oblasti CR, do které směřovalo cca 40 % projektů a poskytnuté podpory ROP MS (2.2). Z hlediska rozvoje a konkurence se standard neustále zvyšuje, existuje prostor pro neustálé zlepšování. Zhodnocení naplnění specifického cíle: Specifický cíl Naplnění Komentář cíle Zvýšit kvalitu ubytovacích zařízení *** Cca třetina podpory ROP MS (2.2) směřovala do zlepšení ubytovacích zařízení (přes 440 mil. Kč). Program podpořil zlepšení standardu cca 26 ubytovacích zařízení (výše podpory přes 440 mil. Kč); nejvíce na kategorii 3* a 3* superior a na kategorii 4* a

47 4* superior (celkově téměř 80 % projektů, s výší podpory přes 416 mil. Kč). Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že specifický cíl programu byl naplněn. Dílčí oblast Organizace a kooperace v cestovním ruchu SC: Zlepšit organizaci a kooperaci v cestovním ruchu 1. dosažení cílenější komplexnější turistické nabídky regionu 2. zvýšení účinnosti a kvality marketingu cestovního ruchu 3. rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků cestovního ruchu 4. zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit cestovního ruchu Tabulka 16: Zhodnocení naplnění dílčích cílů Cíl Dosažení cílenější komplexnější turistické nabídky regionu Zvýšení účinnosti a kvality marketingu cestovního ruchu Rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků cestovního ruchu Zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit cestovního ruchu Naplnění Komentář cíle ** Nabídka se jednoznačně rozšířila, navíc je více koordinovaná v souladu s krajskými prioritami a produkty (resp. CzechTourismu). Systém financování DM z krajského rozpočtu je podmíněn propojením (vazbou) na krajské priority/produkty. Nejsou zapojeny všechny velké subjekty. *+ Marketing CR je více systematický a využívá různé formy, vč. moderních technologií. Část DM vyhodnocuje účinnost nástrojů (pomoci regionálních karet). Stále chybí jednotná propagace destinací Jeseníky (rozděleny mezi kraje), Beskydy. Různá úroveň kvality mezi TO. ** Nabídka produktů a produktových balíčků se jednoznačně rozšířila. Nově jsou využívány regionální karty (Beskydcard, Karta Těšínské Slezsko, vouchery v Jeseníkách). Současně došlo k vyššímu provázání na nosné produkty TO, regionu, ČR. **+ ROP MS pomohl znovu institucionalizovat systém jednotek DM pokrývající všechny TO Moravskoslezska s krajskou střechou (Moravia-Silesian Tourism) s definovanými kompetencemi a povinnostmi (bez intervence ROP by nebyl v dnešní podobě). Do DM je zapojena významná část subjektů působících v cestovním ruchu ze všech sektorů, byť některé velké subjekty chybí. Různá úroveň fungování DM v TO. Zhodnocení naplnění specifického cíle: Specifický cíl Naplnění Komentář cíle Zlepšit organizaci a kooperaci **+ Byl znovuinstitucionalizován systém DM v Moravskoslezsku a v cestovním ruchu došlo k posílení spolupráce a koordinace v rámci Moravskoslezského kraje v oblasti cestovního ruchu rámci jednotlivých TO, mezi destinačními managementy navzájem, v rámci regionu s Moravskoslezským krajem, Moravian-Silesian

48 Tourismem. Do DM je zapojena významná část subjektů působících v cestovním ruchu ze všech sektorů, byť některé velké chybí. Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že specifický cíl programu byl naplněn. 8.2 Naplnění globálního cíle Globální cíl: Zvýšit prosperitu regionu vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu Zhodnocení globálního cíle je syntézou předchozích zjištění a závěrů a naplnění specifických cílů: 1. Dotace EU byly v posledních sedmi letech významným zdrojem financování investic do rozvoje cestovního ruchu. V oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu bylo na projekty proplaceno cca 1,5 mld. Kč. To představuje cca 84 % alokace, což odráželo poměrně vysokou poptávku po investicích do cestovního ruchu. 2. Záměrem podpory ROP MS bylo vytvořit (technické) předpoklady pro další rozvoj CR formou výstavy, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu. 3. ROP MS přímo pomohl zafinancovat a vytvořit: přes 170 km nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných cyklostezek a cyklotras zejména pak páteřní cyklostezky (jako například Beskydská magistrála) cca 550 km podpořených turistických tras (z toho přes 80 km nových tras pro běžky) přes 130 ha plochy nového nebo regenerovaného území vybavenosti v oblasti sportu, rekreace, lázeňství necelých 9 tis. m 2 památkových objektů v 16 podpořených památkových objektech přes 37 tis. m 2 plochy podpořených ubytovacích zařízení 6 fungujících jednotek DM ve všech turistických oblastech a zastřešující krajský destinační management téměř 1200 nových nebo zrekonstruovaných lůžek 26 plánovaných nových certifikovaných ubytovacích zařízení s více než 340 novými lůžky přes 300 nových pracovních míst. 4. Přes 80 % podpory ROP MS směřovalo do oblasti vybavenosti a ubytovacích zařízení. 5. Prosperita regionu úzce souvisí s počtem návštěvníků, kteří do regionu přijíždí a dobou, kterou v něm stráví, což se následně promítá do příjmů z cestovního ruchu 2. Mezi rokem 2012 a 2015 došlo k nárůstu počtu návštěvníků o cca 11 %, v průběhu sledovaného období však hodnoty kolísaly. Výraznější nárůst (18 %) zaznamenali zahraniční návštěvníci (nerezidenti), domácí návštěvníci (rezidenti) pouze 9 %. Je nutné zmínit, že cestovní ruch byl v době hodnocení významně pod vlivem vnějších vlivů a dění ve světě (především zhoršené bezpečnostní situace a konfliktů). Mezi rokem 2012 a 2015 došlo k celkovému nárůstu počtu přenocování o 11 %, přičemž u domácích návštěvníků o 8 % a u zahraničních o 23 %. 2 Spolehlivá data o příjmech za CR nebyla k dispozici, proto se primárně vychází z dat o počtu návštěvníků a počtu přenocování.

49 Jednotlivé TO Moravskoslezska však měly různou dynamiku rozvoje cestovního ruchu, což odráží jejich potenciál CR. Vysokou dynamiku zaznamenala TO Jeseníky-východ (zejména díky nárůstu počtu přenocování zahraničních návštěvníků (44 %) a TO Opavské Slezsko (nárůst návštěvníků o 26 %)). 6. Podpora z ROP MS do oblasti cestovního ruchu byla poměrně široká zasáhla poměrně významnou část subjektů v cestovním ruchu (a to přímo i zprostředkovaně, např. v rámci DM). Program v počátku financoval i komerční projekty soukromé sféry, vzhledem k tomu, že v TO chyběla kvalitní ubytovací zařízení a doprovodné služby, které však po vytvoření kvalitní nabídky přestaly být z ROP MS podporovány. 7. Podpora z ROP MS ve velkém objemu plynula do hlavních atraktivit magnetů regionu Moravskoslezsko, které jsou nejnavštěvovanější v rámci regionu a patří mezi nejnavštěvovanější i v rámci ČR DOV, ZOO Ostrava, Slezské zemské muzeum, dále do atraktivit a páteřní infrastruktury (Beskydská a Jesenická magistrála), na které jsou navázány nosné produkty (nabídka) TO/regionu. Současně program pomohl vybudovat funkční systém cílené, provázané podpory, organizace a řízení cestovního ruchu formou DM pokrývajících všechny TO zastřešené krajským destinačním managementem. Zhodnocení naplnění globálního cíle: Cíl Zvýšit prosperitu regionu vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu Naplnění cíle ** (střední) Komentář ROP MS investoval přímo do podpory rozvoje cestovního ruchu cca 1,5 mld. Kč (a další prostředky v rámci jiných oblastí podpory). Většina podpory směřovala do zvýšení standardu ubytovacích kapacit a doprovodného vybavení a služeb. ROP MS významně také podpořil hlavní atraktivity regionu (DOV, ZOO Ostrava apod.) a nosné produkty CR Moravskoslezska. Podařilo se vybudovat (oživit) funkční systém destinačního managementu ve všech turistických oblastech a zastřešený krajským destinačním managementem financovaným krajem. Moravskoslezsko nepatří k tradičním turistickým regionům, přestože má co nabídnout. ROP MS pomohl posílit podmínky pro rozvoj, a především udržení konkurenceschopnosti cestovního ruchu v prostředí neustálého zvyšování náročnosti návštěvníků na standard a nabídku atraktivit a služeb a současně sílící konkurence z okolních regionů. Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že globální cíl programu byl naplněn a ROP Moravskoslezsko lze tedy považovat za úspěšný. 8.3 Doporučení pro podporu CR v Moravskoslezsku Vzhledem k silné konkurenci (ze strany okolních regionů), neustále se zvyšujícím nárokům návštěvníků a novým trendům v oblasti cestovního ruchu byla formulována následující hlavní doporučení: 1. Podporovat konkurenceschopnost stávající turistické nabídky Podporovat udržení standardu nabídky a další rozvoj stávajících turistických zařízení a služeb s cílem udržet návštěvníky (resp. návštěvnost) a zintenzivnit výtěžnost (např. z návazných aktivit).

50 Motivovat a podporovat provozovatele a poskytovatele turistických zařízení k udržení úrovně standardů na úrovni konkurence (finančně i nefinančně). 2. Cíleně budovat a dále podporovat magnety nadregionálního významu Podporovat koncentraci zdrojů na atraktivity s výrazným rozvojovým potenciálem nadregionálního a národního významu s cílem přilákat návštěvníky a vyvolat další multiplikační a synergické efekty (vyvolat další aktivity a investice). Podporovat projekty, které: mají existující poptávku (resp. předpoklad a schopnost vytvoření poptávky), jsou tažené silnými lídry s širokou podporou aktérů v území, mají intenzivní zapojení (leadership) silných aktérů a finančních zdrojů (kapitálu) zejména soukromých investorů se silnou vazbou na území ( ownership ), kladou důraz na jedinečnost a silný marketing. Přímá i nepřímá podpora ze strany kraje a obcí. 3. Systematické řízení cestovního ruchu destinační management Podporovat další síťování/budování partnerství v Moravskoslezsku a turistických oblastech, další posilování partnerství (zapojování partnerů) a dále podporovat platformy pro spolupráci a sdílení know-how. Podporovat atraktivní, komplexní a provázanou nabídku s vazbou na krajské/národní priority a produkty s jasnou poptávkou, včetně pravidelného vyhodnocování efektivity ( prodejnosti ). Posílit systém jednotné a propojené prezentace a komunikace turistické nabídky vůči návštěvníkům (vč. potenciálních). Cílená a efektivní propagace kraje a jeho turistických oblastí s největším potenciálem tzn. do blízkého zahraničí.

51 9 Přílohy 9.1 Studie vybrané projekty vlajkové lodi Dolní oblast Vítkovice (DOV) STUDIE Dolní oblast Vítkovice Výchozí situace a problémy DOV představuje ojedinělý komplex od těžby uhlí, přes úpravnu, výrobu koksu až k výrobě surového železa. Spojení mezi dolem Hlubina a jednotlivými částmi výroby zajišťovaly pásové dopravníky, zavážecí zařízení a dopravní mosty. V roce 1998 byla v Ostravě-Vítkovicích po 170 letech nepřerušené činnosti ukončena v tzv. Dolní oblasti Vítkovice výroba surového železa, koksu a aglomerátu. Dnes je tento průmyslový komplex Národní kulturní památkou ČR (od roku 2002) a unikátní technickou památkou svého druhu v Evropě. Na žádném jiném místě neexistuje pohromadě celá tato procedura (uhlí bylo do ostatních železáren v Evropě vždy dováženo). Tento rozlehlý a hutními technologiemi vyplněný areál byl veřejnosti nepřístupný (s výjimečnými prohlídkami), všechny budovy a technologické celky byly mimo provoz. Areál vlastní strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group, některé pozemky (u dolu Hlubina) jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje vzhledem k velikosti památkově chráněného objektu a finanční náročnosti při nakládání s ním byla forma dotační podpory jediným způsobem, jak využít potenciál národní kulturní památky a zachovat tuto unikátní památku pro další generace. Z těchto důvodů také vznikla v roce 2007 značka Nové Vítkovice, která je zastřešujícím prvkem pro komplexní obnovu celého 160 ha areálu DOV. Cílem je zachovat průmyslové dědictví i pro další generace, avšak dát tomuto prostoru novou, moderní a užitečnou podobu, tj. umístit zde vysokoškolské, vědecko-výzkumné a kulturní zázemí i zóny pro volný čas. V prosinci 2007 pak došlo k založení zájmového sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE (Sdružení DOV), jehož cílem je oživení průmyslových památek a areálu ve vlastnictví strojírenské skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. Členy sdružení jsou VÍTKOVICE, a. s., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a. s., VÍTKOVICE HOLDING, a. s. a Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, partnery jsou Statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj. V roce 2008 obdržely Vítkovice další ocenění známku Evropské dědictví (European Heritage Label). Celková koncepce a urbanistické řešení projektu NOVÉ VÍTKOVICE, jehož nedílnou součástí byly již připravované projekty obnovy NKP, je dílem významného českého architekta Josefa Pleskota.

52 Dne 13. října 2009 bylo podepsáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši 500 mil. Kč z Integrovaného regionálního operačního programu na projekt Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice 3. Tento projekt zahrnoval: - reaktivaci vysoké pece č. 1, - rekonstrukci VI. energetické ústředny a - rekonverzi plynojemu na multifunkční aulu. Převzetí díla Vysoká pec č. 1 proběhla v lednu 2012, převzetí VI. energetické ústředny a plynojemu v dubnu Na velký projekt IOP pak navázaly doprovodné projekty ROP MS: 1) Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice (CZ.1.10/2.2.00/ ) 6/ /2013 a později také: 2) Vysoká pec č. 1 - nástavba (CZ.1.10/2.2.00/ ) 4/2014-8/2015 3) Doprovodná infrastruktura k projektům IOP v NKP Dolní oblast Vítkovice a Důl Hlubina (CZ.1.10/2.2.00/ ) 6/2014-3/2016 4) Prodloužená ul. Ruská (CZ.1.10/3.1.00/ ) 7/2012-9/2015 Ve vedlejším areálu Dolu Hlubina byl z ROP MS realizován projekt: 5) Zpřístupnění území NKP Důl Hlubina (CZ.1.10/2.3.00/ ) 4-10/2012 Na něj navázal projekt realizovaný z Integrovaného operačního programu Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina - 1. část (5/2013-7/2014) s celkovými výdaji 192 mil. Kč. Obrázek 1: Schéma Dolní oblasti Vítkovice (včetně Dolu Hlubina) Zdroj: 3 více v projektové kronice 6a16-92e3-4dec-b2f8-289a4a6fc758

53 Obrázek 2: Nástavba vysoké pece s kavárnou Zdroj: ÚRR MS Shrnutí: Z ROP MS byly tedy v prostorách NKP Vítkovice a NKP Hlubina proinvestovány prostředky v pěti projektech v plánované výši 240 mil. Kč celkových výdajů. Díky dotaci z Integrovaného operačního programu bylo proinvestováno ve dvou projektech celkem 792 mil. Kč. S pomocí dotace z OP Věda a výzkum pro inovace (VaVpI) byl realizován projekt Svět techniky - Science and Technology Centrum s celkovými výdaji ve výši 657 mil. Kč. Dále z OP Podnikání a inovace (program Eko-energie) byl realizován projekt Výstavba moderního energocentra pro NKP Dolní oblast Vítkovice s využitím netradičních zdrojů energií ve výši 45 mil. Kč. Celkem bylo s pomocí evropských dotací v programovém období proinvestováno mil. Kč celkových výdajů. Jejich rozložení podle operačních programů znázorňuje graf 1. Graf 1: Investice (celkové výdaje) na území NKP Vítkovice NKP Hlubina s pomocí operačních programů EU v programovém období Celkové výdaje v mil. Kč IOP OP VaVpI ROP MS OPPI 453 mil. Kč 45 mil. Kč 2% 23% % mil. Kč 657 mil. Kč 34% Zdroj: vlastní zpracování

54 Graf 2: Návštěvnost Dolní oblasti Vítkovice a Landek Parku v letech (2016 odhad) Zdroj: Dolní oblast Vítkovice DOV (včetně Landek Parku) je čtvrtou nejnavštěvovanější atraktivitou České republiky za rok 2015 a první nejnavštěvovanější mimopražskou turistickou atraktivitou. V žebříčku Top 20 ještě bodovaly další dvě ostravské atrakce ZOO Ostrava a Centrum Černá louka. Úspěšně realizované projekty z ROP MS, oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dolní oblast Vítkovice, z.s. žádala v rámci ROP MS, oblasti podpory 2.2 o dotace na tři projekty v celkové výši dotace 127,3 mil. Kč: 1. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice 2. Vysoká pec č. 1 nástavba 3. Doprovodná infrastruktura k projektům IOP v NKP Dolní oblast Vítkovice a Důl Hlubina 1) DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU PRO NKP VÍTKOVICE Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice (CZ.1.10/2.2.00/ ) Dolní oblast Vítkovice, z.s. Projekt řeší úpravy území NKP, na kterých stojí tři dominantní památkově chráněné objekty: VI. energetická ústředna, Vysoká pec č. 1 a Plynojem, jejichž rekonstrukce a reaktivace byla řešena prostřednictvím IOP Ministerstvem kultury ČR. Úprava území spočívala ve vytvoření nezbytně nutných podmínek k zajištění bezpečné a účelné přístupnosti ostravské a turistické veřejnosti k těmto objektům, ale návazně i dalším technickým

55 památkám v areálu NKP. Jedná se o prvky dopravní, technické a turistické infrastruktury, tj. vybudování komunikací a zpevněných ploch, sadových úprav, drobné architektury (naučná stezka) a inženýrských sítí, které budou sloužit jako doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro území NKP VÍTKOVICE. Příprava území kolem jmenovaných objektů je nezbytnou podmínkou zřízení a trvalého provozování edukativně zaměřených naučných prohlídkových tras/stezek (tzv. trasy techniky), umožňujících zpřístupnění území veřejnosti. Doba realizace Plánované celkové výdaje (včetně Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) Výše (Kč) podpory proplacená (po plánovaná (dle požadovaná (dle žádosti kontrole žádosti o smlouvy) o platbu) platbu) , ,55 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: Po roce 1998 byly jednotlivé objekty v areálu NKP provozně odstaveny a vyjmuty z pravidelné hutní údržby, infrastrukturní přípojky k objektům byly zaslepeny, pozemky v areálu NKP přestaly být udržovány. Vznikl typický brownfield s neudržovanými plochami kolem objektů v areálu NKP, s rozbitými, nefunkčními komunikacemi (bez začátku a bez konce, dopravní trasy odnikud nikam, s nemožností parkování motorových vozidel, nefunkčními technologickými solitéry, spletitou sítí potrubí a kabelových tras, neudržovanými trávníky, náletovou zelení, na jehož území jsou situovány cenné objekty NKP). Areál NKP Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren byl částečně revitalizován prostřednictvím projektů revitalizace, jimiž byly z území NKP odstraňovány objekty bez kulturní a technické historické hodnoty, dále prostřednictvím projektu z IOP , kterým bylo připravováno nové využití pro objekty Vysoké pece č. 1, Plynojemu a VI. Ústředny, a nakonec prostřednictvím dalších rozvojových programů vybudování nového Energocentra a budovy Světa techniky. Sanační práce z titulu ekologického zatížení území po bývalé hutnické činnosti bývalého státního podniku nebyly na území projektu dosud realizovány. Výše uvedenými projekty byly řešeny převážně jen vlastní objekty v areálu NKP a nemohly být dosud řešeny ekologické zátěže území, dopravní a energetické vazby mezi uvedenými objekty na uvedeném území NKP a nebyla zajištěna přístupnost veřejnosti do uvedeného území. Území kolem objektů a jeho technická, dopravní a turistická infrastruktura byla stále, i po provedených revitalizacích, ve stavu, v jakém byla při ukončení provozu vysokých pecí v roce Uvedení objektů s novou funkcí do trvalého užívání by nebylo bez dobudování technické, dopravní a turistické infrastruktury vůbec možné. Cíle projektu Hlavními cíli projektu bylo:

56 vytvořit základní podmínky pro zpřístupnění objektů a území NKP "Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren" turistické veřejnosti za účelem možnosti následného využití potenciálu celého širšího území a objektů NKP pro cestovní ruch a edukativní a kulturněspolečenské aktivity, vtisknout oblasti organizační řád, který by čitelně členil uvedené území, zpřístupnit oblast pro bezpečný pohyb návštěvníků, vybudování dvou prohlídkových tras trasy techniky (v trase, která sloužila výrobě železa -Vysoká pec č. 1, tzv. vysokopecní okruh) a trasy druhotného zpracování plynů (Plynojem a VI. ústředna, tzv. technologický okruh). Tabulka 1: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru 0031 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu pro muže 0032 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu pro ženy 0044 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území u památkových objektů Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků Vybudování nového přístupu k atraktivitě CR nebo vybudování nové parkovací kapacity ve středisku CR Zdroj: Monit7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru počet počet ha 0 4,05 4, počet počet počet Stav naplnění (%) Přínosy projektu Hlavním přínosem projektu je vytvoření podmínek pro rozvoj území NKP Dolní oblast Vítkovice. Vzhledem k povaze projektu (vybudování zázemí potřebného pro zpřístupnění NKP veřejnosti a funkčním vazbám uvnitř území) se jedná o příspěvek k: nalezení nové identity místa, vyčleněním areálu NKP z výrobní zóny DOV, reaktivaci klíčových budov a technologických celků NKP s ojedinělým vzdělávacím a technickým potenciálem, změně ve využití památkově chráněných objektů z původní výrobní funkce (neobnovitelná výroba surového železa), na novou, primárně edukativní funkci,

57 zapojení reaktivovaných částí do městské a krajské vzdělávací struktury a kulturněspolečenského dění, zpřístupnění problematiky vědy, výzkumu a technických oborů široké veřejnosti a dalším cílovým skupinám, zvýšení prestiže vědy a výzkumu a změny image technických oborů u cílových skupin, což může přispět k vytvoření předpokladů pro získání talentů pro vědu a výzkum a technické obory, vytvoření platformy pro spolupráci představitelů firem, které jsou leadery v technických oborech, vysokých škol a dalších institucí v ČR i zahraničí, zvýšení kvality života pro obyvatele regionu díky možnosti aktivního trávení volného času spojeného s poznáváním, dodání dalších impulzů pro rozvoj města a regionu (rozvoj cestovního ruchu, díky trojjazyčnosti centra, podpora výuky cizích jazyků a multikulturního přístupu, zvýšení kvality výuky, další ekonomické dopady). 2) VYSOKÁ PEC Č. 1 - NÁSTAVBA Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Vysoká pec č. 1 - nástavba (CZ.1.10/2.2.00/ ) Dolní oblast Vítkovice, z.s. Vytvořit další nový symbol oživení DOV. Projekt umožnil významné přetvoření objektu vysoké pece, která po reaktivaci sloužila jako reálná učebnice výroby surového železa, na ojedinělou vyhlídkovou věž. Nově vytvořené prostory, kavárna pro návštěvníky, klubovna a prezentační místnost umožnily realizovat zcela nové funkce. Vysoká pec č. 1 s realizovanou nástavbou je v konečné podobě novou městskou výškově ojedinělou dominantou (včetně Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , ,11 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: Z hlediska atraktivity cestovního ruchu byla Vysoká pec č. 1 nosným objektem industriální památky DOV a byla již zpřístupněna veřejnosti v celém rozsahu. Zprovozněna byla trasa pro dopravu návštěvníků na plošinu zavážení vysoké pece, zpřístupněna vyhlídková plošina pro zhlédnutí celého areálu NKP Hlubina a NKP Vysoké pece a koksovna, umožněn vstup do pece a prohlídka odlévací plošiny.

58 V rámci předchozího projektu Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice byla na Vysoké peci č. 1 realizována prohlídková trasa (jízda skipovým výtahem, prohlídka nitra vysoké pece a vysokopecního velína). Cíle projektu Cílem projektu bylo: Zvýšit atraktivitu objektu Vysoké pece č. 1, viditelného symbolu DOV - z hlediska architektonického (unikátní nástavba) - z hlediska rozšíření dalších služeb (kavárna s výhledem, klubovna a prezentační místnost) - doplnění prohlídkového okruhu o návštěvu rozhledny, příp. kavárny Tabulka 2: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru 0031 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu pro muže 0032 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu pro ženy 0042 Plocha zrekonstruovaných památkových objektů 0047 Počet návštěvníků zrekonstruovaných památkových objektů Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet zrekonstruovaných památkových objektů Zdroj: Monit7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru počet počet m , počet počet počet Stav naplnění (%) Přínosy projektu V rámci projektu došlo k vybudování unikátní nástavby Vysoké pece s vyhlídkou, kavárnou a klubovnou s prezentační místností. Hlavní identifikované efekty: inovativnost nástavby vysoké pece spočívá ve zvolené koncepci architektonického přístupu, který umožňuje uchovat autenticitu jak originálních konstrukcí, tak i prosklené fasády a zároveň poskytuje přiměřené pohodlí pro nové funkce nezbytné pro další existenci DOV, z nástavby je možné prožívat mimořádné příležitosti výhledů na Vítkovice, Ostravu a celé okolí s podmanivým horizontem Beskyd, spojení atraktivního místa s prostředím kavárny,

59 dalším (ne)plánovaným přínosem pro tuto turistickou atraktivitu je pojmenování věže tzv. Bolt Tower po anglickém názvu pro šroub, který konstrukce připomíná, a zároveň po špičkovém jamajském atletovi, který je rovněž spojen s Ostravou významnou sportovní akcí - světovým atletickým mítinkem Zlatá tretra 4, v říjnu 2014 byla Bolt Tower vyhlášena jako Stavba roku Vyhlídková věž přístupná v rámci prohlídkové trasy VP č. 1 se stane také nositelem světla, vzpomínkou na časy, kdy nad vysokými pecemi planuly ohně, nebo stoupala osvětlená vodní pára. 3) DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA K PROJEKTŮM IOP V NKP DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE A DŮL HLUBINA Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Zdroj: MONIT7+ Doprovodná infrastruktura k projektům IOP v NKP Dolní oblast Vítkovice a Důl Hlubina (CZ.1.10/2.2.00/ ) Dolní oblast Vítkovice, z.s. Doprovodná infrastruktura k projektům IOP v NKP Dolní oblast Vítkovice a Důl Hlubina je tvořena čtyřmi samostatně projekčně řešenými částmi, jejichž společná realizace přináší návštěvníkům nové zážitky a podstatně kvalitnější služby. Logistická konzistence historicky oddělených obou částí území celé NKP, tj. území dolu Hlubina a území koksovny a vysokých pecí vítkovických železáren, je nově z hlediska přístupnosti veřejnosti dalších objektů zajištěna budováním spojnice území, která umožní průchod oběma částmi areálu NKP v obou směrech. Zřízení návštěvnického centra je prováděno za účelem zajištění kvalitního sociálního a informačního zázemí společného opět pro celou oblast NKP Důl Hlubina a vysoké pece a koksovny Vítkovických železáren. Provedení revitalizace vodárenské věže o obsahu m 3 z 60. let minulého století a její zařazení do prohlídkové trasy obohatí návštěvníky o významnou technickou dominantu. Oplocení VP1 odděluje prostor sloužící k řízeným prohlídkám VP1 od veřejného (včetně Kč nezpůsobilých výdajů) proplacená (po plánovaná (dle požadovaná (dle žádosti kontrole žádosti o smlouvy) o platbu) platbu) , ,51 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: 4

60 Projekt věcně i časově navazuje na předchozí projekt ROP MS Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice, a hlavně na projekty IOP Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina 1. část a Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice. Další potřebou pro rozvoj NKP Vítkovice bylo vybudovat důstojné, kapacitně dostatečné a dostupné návštěvnické centrum a dále zpřístupňovat objekty (vodárenskou věž) a vytvářet průchody mezi jednotlivými částmi NKP na existujících prohlídkových trasách. Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo: dále zkvalitňovat doprovodnou infrastrukturu v NKP Vítkovice, a to prostřednictvím: - přebudování vysokopecního velína na návštěvnické centrum - revitalizace vodárenské věže a její plnohodnotné zapojení do prohlídkového okruhu - budování nových přístupů (průchodů) pro turistické účely mezi objekty NKP Vítkovice Tabulka 3: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru 0031 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu pro muže 0032 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu pro ženy 0042 Plocha zrekonstruovaných památkových objektů 0044 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území u památkových objektů Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků Zdroj: MONIT7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru počet počet m , ha 0 0,16 0, počet počet Stav naplnění (%) Přínosy projektu návštěvnické centrum s bezbariérovým přístupem umožňuje příchozím návštěvníkům seznámit se s možnostmi prohlídkových tras, zakoupení si vstupenky a zároveň budou mít k dispozici obchod se suvenýry; v klidovém prostoru budou moci vyčkat na svého průvodce a současně se seznámit s historií DOV i zamýšlenými dalšími projekty, 4. patro velína bylo zachováno jako součást vysokopecního okruhu,

61 nové architektonické řešení návštěvnického centra, zejména nové opláštění fasády smalty s bílou glazurou - výsledný efekt by měl připomínat bílý hranol s vynechanými otvory v místech okenních otvorů, vybudováním osvětlené lávky mezi NKP Vysoké pece a koksovnou Vítkovických železáren a NKP Hlubinou, včetně rampy pro bezbariérový přístup, vznikla nová trasa pro tzv. uhelný okruh, oplocením objektu Vysoké pece č. 1 oddělením prohlídkové části od veřejně přístupného prostoru došlo ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků areálu, výsledkem sanace vodojemu je plnohodnotné zapojení tohoto technického objektu do technologického okruhu. Celkově tak došlo k: - zlepšení servisu pro návštěvníky - rozšíření prohlídkových okruhů - zvýšení bezpečnosti návštěvníků areálu i jednotlivých prohlídkových tras. Mimo oblast podpory 2.2 Podpora cestovního ruchu byly na území Dolní oblasti Vítkovice realizovány tyto projekty z ROP MS: 4) ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚZEMÍ NKP DŮL HLUBINA Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Zpřístupnění území NKP Důl Hlubina (CZ.1.10/2.3.00/ ) Moravskoslezský kraj Důl Hlubina je součástí bývalého průmyslového komplexu Vítkovických železáren, od roku 1998 je provoz těžby uhlí ukončen a část areálu Dolu Hlubina je prohlášena za nemovitou kulturní památku. V rámci projektu byly provedeny demolice některých chátrajících objektů, které nebyly památkově chráněné (správní budova, technologický most, přístavek u budovy třídírny uhlí, dva přístavky u budovy Nové kotelny) a došlo také k regeneraci vybraných zpevněných i nezpevněných ploch. Většina zregenerovaných pozemků byla zatravněna. Výběr objektů a ploch určených k regeneraci byl navázán na další rozvojové projekty, které nabídly nové využití a zpřístupnění areálu obyvatelům Ostravy i návštěvníkům. Žadatelem o dotaci byl vlastník území Moravskoslezský kraj. Provozovatelem a správcem areálu je zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE ,02 (včetně ,03 Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , , ,24 Výchozí situace (potřeby)

62 Výběr objektů a ploch zařazených do tohoto projektu měl zejména tři hlavní důvody: špatný technický stav objektů (propadající se střechy, vybitá okna, neudržovaný chátrající interiér) a nevhodný povrch ploch (nacházela se zde struska, zpevněné plochy byly z části řešeny pouze uloženými panely, nacházely se zde díry v zemi, hrozilo riziko úrazů), vazba na další připravované záměry, které budou v areálu Důl Hlubina realizovány v rámci jeho zpřístupnění a role těchto objektů v záměrech, odstranění zbytečných objektů, se kterými se v celkové koncepci zpřístupnění areálu nepočítalo a zejména po zrekonstruování některých objektů v budoucnu by hyzdily celý areál. Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo: připravit pozemky v části brownfieldu Důl Hlubina v Ostravě pro další využití formou demolice vybraných nefunkčních objektů, které byly ve špatném technickém stavu a regenerace vybraných ploch. Specifickými cíli pak bylo: Odstranit vybrané objekty a zregenerovat a zatravnit vybrané plochy Zlepšit estetický vzhled v památkovém areálu Dolní oblasti Vítkovice Důl Hlubina Připravit pozemky a vytvořit podmínky pro realizaci návazných záměrů Zkvalitnit prostranství pro návštěvníky areálu Tabulka 4: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve městech Zdroj: MONIT7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru ha 0 0,79 0, ha 0 0,89 0, Stav naplnění (%) Přínosy projektu Hlavní identifikované efekty: estetizace prostoru zvýšení bezpečnosti při průchodu řešeným územím úspěšnou realizací projektu mohly být zahájeny další investice na území NKP Hlubina a NKP Vítkovice, vedoucí k vytvoření turistického a vzdělávacího magnetu Ostravy na projekt navázal projekt předložený do IOP Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina - 1. část (realizovaný Dolní oblastí Vítkovice, z.s.) 5/2013-7/2014

63 následně, v říjnu 2014 byl Důl Hlubina vyhlášen jako Stavba roku ) PRODLOUŽENÁ UL. RUSKÁ Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Prodloužená ul. Ruská (CZ.1.10/3.1.00/ ) Statutární město Ostrava Hlavním cílem projektu Prodloužená ul. Ruská bylo vybudování páteřní komunikace pro celou oblast Dolních Vítkovic. Projekt Prodloužené Ruské řešil dopravní napojení území, na němž stojí tři památkově chráněné objekty: VI. Energetická ústředna, Vysoká pec č. 1 a Plynojem. Jednalo se o snahu zpřístupnit a otevřít lokalitu Dolních Vítkovic širokým masám veřejnosti. Projektem se stala oblast Dolních Vítkovic novým městským, otevřeným veřejným prostorem s volným vstupem. Projekt je součástí komplexní transformace lokality, která v minulosti sloužila těžkému průmyslu na lokalitu zaměřenou na podporu jak vědy a výzkumu, tak kulturně-společenským aktivitám. Došlo k vybudování 1,18 km komunikací a regeneraci 4,21 ha ploch ,77 (včetně Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , , ,30 Výchozí situace (potřeby) Chybělo kapacitně vyhovující napojení areálu Dolní oblasti Vítkovice na městskou silniční síť. Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo vybudování páteřní komunikace pro celou oblast Dolních Vítkovic - tj. protáhnout silnici podél Velkého světa techniky až k Dolu Hlubina, kde se napojuje na ulici Místeckou. Tabulka 5: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru ha 0 4,05 4, km 0 1,18 1, Stav naplnění (%) Přínosy projektu

64 Hlavní identifikované efekty: zvýšení dostupnosti areálu DOV pro turisty a návštěvníky Dolní Vítkovice i areál Hlubina se díky snadné dopravní přístupnosti stávají přirozeným městským prostorem zpřístupnění turistických atrakcí a zároveň oddělení turistické části od výrobních hal realizované řešení zohledňuje i dopravní propojení do oblasti Karoliny a napojení na výhledově budovanou okružní křižovatku Místecká x Vítkovická x Železárenská v trase komunikace je vynechána územní rezerva pro budoucí tramvajovou trať, tato plocha je nyní zadlážděná a slouží pro parkování. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Oblast DOV (včetně Dolu Hlubina) byla roku 2002 prohlášena Národní kulturní památkou. Jednalo se o místo pro vstup nebezpečné, bez programu, o místo ojedinělé, monumentální se svým osobitým kouzlem, ale nedostupné. Vlastník objektu skupina Vítkovice v čele s Janem Světlíkem s dalšími partnery se rozhodl památku proměnit v životaschopný celek. Cílem nového využití objektů měla být popularizace technického vzdělávání, oborů, kreativity (technické i humanitní). Hlavním motivem bylo: Turistickou atraktivitou pomoci popularizaci technického vzdělávání. V roce 2007 vznikl zapsaný spolek Dolní oblast Vítkovice, který sdružil tři firmy skupiny Vítkovice a Vysokou školu báňskou Technickou univerzitu Ostrava. Smluvními partnery spolku se stal Moravskoslezský kraj a Statutární město Ostrava. Hlavními atraktivitami areálu DOV jsou: 1) Velký svět techniky (samostatná budova, dle návrhu architekta Josefa Pleskota) a Malý svět techniky science centra srovnatelná s centry v Londýně, Varšavě či Singapuru, která je využívána školami, ale i veřejností. 2) Bolt Tower (vyhlídková věž a kavárna) unikátní konstrukce šroubová věž visící na lanech navržená architektem Josefem Pleskotem, tvoří novou výškovou dominantu města a byla vyhlášena Stavbou roku Pojmenování věže mj. připomíná spojení jednoho z nejrychlejších atletů planety s ostravskou Zlatou tretrou. 3) Hala GONG bývalý plynojem, který pojme 1500 posluchačů. Spolu s venkovními prostory jsou využívány k velkým kulturním akcím jako je festival Colours of Ostrava. Záměr revitalizace DOV by však nebylo možné zrealizovat bez pomoci evropských fondů. Cca 40 % dotací poskytl Integrovaný operační program (revitalizace památek), třetinu OP Věda a výzkum pro inovace (Velký svět techniky) a čtvrtinu (cca 285 mil. Kč) ROP MS na doprovodnou infrastrukturu, unikátní nástavbu Vysoké pece Bolt Tower, prodloužení ulice Ruská páteřní komunikace areálu. Velmi důležité byly privátní prostředky, které vyřešily financování nezpůsobilých výdajů (např. nenadálé výdaje při řešení inženýrských sítí).

65 Zvýšení atraktivity oživený symbol a magnet Ostravy a Moravskoslezska Znovuoživení místa s tradicí právě na těchto místech se odehrála velká průmyslová revoluce, díky tomuto areálu vznikla Ostrava, pracovalo tu až 40 tisíc lidí, každá rodina tu měla někoho, takže návštěva tohoto areálu přilákala i bývalé zaměstnance ( chodí sem dědové se svými vnuky a vypráví, jak zde pracovali ). Atraktivitu zvýšilo citlivé, zajímavé architektonické řešení předního českého architekta Josefa Pleskota. Od roku 2012 je místem konání hudebního festivalu Colours of Ostrava, který je jedním z největších festivalů v ČR (v žebříčku festivalů Top 10 v roce 2016), který je netradiční právě umístěním v unikátní technické památce. Také díky tomu se komplex DOV dostává do povědomí široké cílové skupině po celé Evropě. Z prostor DOV se vysílá ve spolupráci s Českou televizí stanicí Déčko pořad Úžasný svět techniky (který má podobný formát jako oblíbený pořad Pevnost Boyard ). ROP MS zásadním způsobem pomohl ke zpřístupnění DOV potřebnou infrastrukturou. Zvýšení návštěvnosti nejnavštěvovanější atraktivita Ostravy a Moravskoslezska (TOP 4 ČR) Z nepřístupného, rozpadajícího se místa se podařilo vytvořit atraktivitu číslo 1 Ostravy i Moravskoslezska, zcela unikátní i v ČR. Od jeho znovuotevření se počet návštěvníků z 2000 vyšplhal přes 1 milion návštěvníků v roce Podle žebříčku agentury CzechTourism za rok 2015 je DOV (včetně Landek Parku) čtvrtým nejnavštěvovanějším turistickým cílem (po Pražském hradu, petřínské lanovce a ZOO Praha). Popularizace vědy a talentů Popularizace vědy zde probíhá průřezově od nejmenších po největší. Začíná programy pro základní školy, kdy oba Světy techniky denně navštíví tříd. Velmi silný akcent je na zvýšení povědomí o technických oborech, které mají na Ostravsku velmi silnou tradici (VŠB-TU Ostrava zde pořádá Dny otevřených dveří). Na Dole Hlubina fungují ateliéry, workshopy, dílny (humanitní), otevřeno divadélko Jarka Nohavici. Na přípravě výukových modulů ve Světě techniky spolupracovali někteří akademici z VŠB-TUO i z Ostravské univerzity. Uvažuje se i o návrhu vybudovat v areálu fakultu Ostravské univerzity, čímž by se vytvořilo zajímavé spojení a přilákalo a podpořilo tak další aktivity a život. Podpora zaměstnanosti Spolek DOV začínal v podstatě od nuly, přesto už v roce 2015 činil jeho obrat 120 mil. Kč a zaměstnával 80 kmenových zaměstnanců a dalších cca 300 lidí na dohody o provedení práce či činnosti (většinou studenti a důchodci). Vedle toho je další řada činností zajišťována externě. Závěrem Na počátku byla vize ředitele Vítkovic Jana Světlíka, ke které se přidala politická podpora ze strany kraje a měst. Finančně by záměr revitalizace DOV nebylo možné zrealizovat bez pomoci evropských fondů, vedle toho byly velmi důležité soukromé finance pro flexibilní dofinancovávání. NKP DOV sice zatím není zapsána na indikativním seznamu UNESCO (přestože tato myšlenka zůstává), ale během relativně krátké doby se znovu stala oživeným symbolem a unikátním magnetem Ostravy i celého Moravskoslezska, který žije a dále se rozvíjí a přilákává obrovské množství lidí.

66 DOV je dobrým příkladem, kdy masivní soustředěné intervence evropských fondů dokáží vytvořit atraktivní magnet a dominantu se silnými synergickými efekty a zachránit a reanimovat kulturní dědictví ZOO Ostrava STUDIE Zoologická zahrada Ostrava Výchozí situace a problémy Zoologická zahrada v Ostravě vznikla v roce Na současném místě byla veřejnosti otevřena v roce Sedmdesátá léta byla v ostravské ZOO obdobím intenzivní investiční výstavby, která ještě pokračovala v 80. letech. Podstatně se zlepšily služby návštěvníkům, zejména po otevření nového parkoviště a samoobslužné restaurace. Z této doby také původní dětská ZOO a řada pavilónů. První polovina 90. let byla pro ostravskou ZOO, podobně jako pro ostatní české ZOO, obdobím finanční i existenční nestability. Téměř zcela ustala jakákoli investiční činnost a došlo k postupnému úbytku velkých druhů savců (ukončen byl například chov velkých turů či slonů). Situace se začala stabilizovat ve druhé polovině 90. let, kdy se objevily i první menší investice. Důkazem navracející se stabilizace a pomalého vzestupu ostravské ZOO bylo její přijetí do prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce Významným milníkem byl rok 2004, ve kterém byl postaven a otevřen nový, moderní pavilon slonů a kdy byla ZOO přijata do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Zejména díky finanční podpoře zřizovatele ZOO statutárního města Ostrava byly postupně dokončeny a zpřístupněny další nové expozice a nově otevřeny botanické stezky, na něž navázala výstavba nových skleníků sloužících jako zázemí botanického oddělení. Ostravská ZOO se tak začíná profilovat nejen jako zoologická, ale rovněž i jako botanická zahrada. Vrcholem rozvoje první dekády nového milénia bylo dokončení a otevření (2010) nového expozičního komplexu pro medvědy a hulmany nazvaného Čitván a nové dětské ZOO, a modernizace zázemí ZOO (zasíťování, modernizace chovatelského zázemí, demolice starých objektů). ZOO Ostrava je příspěvkovou organizací města Ostrava, což s sebou sice přináší finanční stabilitu pro provoz, nicméně investiční aktivita města má jistá omezení a pro větší investice se hledají vhodné dotační zdroje, zvláště EU fondy. ZOO Ostrava se potýkala se zastaralými pavilony, nedostatečnou kapacitou pro školení, workshopy či ekologické kroužky pro děti a absencí návštěvnického centra. Podmínkou pro zvýšení atraktivity ZOO byla také nezbytná parkovací infrastruktura. ZOO disponuje poměrně rozsáhlým areálem s možným rozšířením prohlídkových okruhů, chyběla ale infrastruktura, jak zde dovézt návštěvníky (např. formou safari výletu). ZOO je členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ, od r. 1991), Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA, od r. 1996), IZE (International Association of Zoo Educators, od r.

67 1998) a nejprestižnější světové organizace Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA, od r. 2005) sdružující více než 200 nejlepších zoo a akvárií z celého světa. Od roku 2004 je licencovanou zoologickou zahradou v souladu s požadavky zákona o zoologických zahradách. Obrázek 3: Safari ZOO Ostrava Zdroj:

68 Vývoj základních charakteristik Rok Počet návštěvníků Provozní příjmy / výnosy (mil. Kč) 45,7 50,8 53,8 54,1 69,9 73,4 73,6 71, ,3 98,9 101,5 3 Provozní výdaje /náklady (mil. Kč) 45,1 49,9 52,8 53,6 68,8 72,7 72, ,6 88, ,4 100,8 4 Investiční výdaje 12,7 8,5 16,4 9,2 56,7 23,4 88,9 51,6 25,2 21,1 3,9 1,3 8,5 5 Vlastní výnosy 12,7 13,1 18,3 18,8 32,1 35,3 34,6 36, , ,3 5a Z toho vstupné 10,1 10,6 15,3 14,4 18,3 22,4 21,8 22,4 39,2 31,2 32,6 42,7 41 Zdroj: Výroční zprávy ZOO Ostrava, Hlavní události / charakteristika roku: 2003 Zahájena výstavba slonince 2004 Otevření slonince, osazení 22 informačních cedulí u komunikací 2005 Plnoprávné členství ve Světové asociaci zoologických zahrad a akvárií WAZA 2006 Zahájena 1. etapa botanizace ZOO, 5 nových voliér 2007 Otevřen Botanický park za 37,5 mil. Kč - Cesta stínu, Cesta vody a Cesta lesa 2008 Rok přípravy projektů, realizováno technické zázemí dendrologického oddělení a nový expozičně-chovatelský komplex 2009 Rok stavební činnosti 2010 Rok otevírání velkých expozic, nepříznivé počasí v dubnu a květnu způsobilo pokles návštěvnosti, zpřístupnění expozice Na statku a Čitván, voliéra orlů 2011 Narození mláďat slona indického, otevření pavilonu Tanganika (financováno z norských fondů) a akvaterární expozice Papua, dosud největší propagace ZOO v ČR i v zahraničí, výstavba Návštěvnického centra střediska ekologické výchovy, navýšení zaměstnanců ZOO 2012 Dostavěno Návštěvnické centrum s restaurací (vlastní otevření na jaře 2013), zahájení výstavby projektů města Ostrava - Pavilonu evoluce, Safari a Parkoviště 2013 Bezprecedentní stavební činnost (viz zahájení staveb v roce 2012), otevřena voliéra Papua a expozice Malá Amazonie 2014 Otevření Safari 2015 Na jaře byl do provozu uveden nový vstupní areál včetně správní budovy. Proběhla rekonstrukce parkoviště. V dubnu byl otevřen Pavilon evoluce největší stavba, která byla ve více než 60leté historii ZOO vybudována, otevřena naučná stezka Mokřady Zdroj: Výroční zprávy ZOO Ostrava,

69 Úspěšně realizované projekty z ROP Moravskoslezsko, oblast podpory 3.1 Rozvoj měst Statutární město Ostrava předložilo v rámci ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 3.1 (v rámci Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM)) 3 projekty v celkové výši proplacené dotace cca 161,53 mil. Kč: 1. Pavilon evoluce 2. Safari 3. Parkoviště a komunikace ZOO Ostrava 1) PAVILON EVOLUCE Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Pavilon evoluce (CZ.1.10/3.1.00/ ) Statutární město Ostrava Předmětem projektu byla komplexní přestavba stávajícího zcela nevyhovujícího pavilonu vodních ptáků na moderní expozici pro šimpanze a některé další druhy fauny Afriky na bázi výukově interaktivního expozičního i chovatelského centra. Záměrem bylo vybudování celého areálu zahrnujícího nejen přestavbu stávajícího pavilonu, ale i vybudování přírodního výběhu pro kočkodany a velké venkovní expozice voliéry pro šimpanze. Projekt řešil mj. vybudování jeskyně, pozorovací místnosti, nového občerstvení a výběhu pro prasátka afrických štětkounů. Součástí byla také úprava okolí pavilonu a výběhů - vybudování nových stezek pro návštěvníky, ozelenění a vybudování vodní plochy, venkovních vyhlídek do jednotlivých výběhů. Nová prohlídková trasa tak měla začínat mnohem dříve, a to již na úrovni nově budovaných můstků na nových trasách ostravské ZOO. Prostory pavilonu byly vybaveny edukativními prvky (např. geochronologická osa vývoje, tabule evoluce primátů, evoluce lidského rodu, malby, zkameněliny atd.) ,44 (včetně ,8 Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , , ,64 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: původní chovné zařízení pro šimpanze bylo postaveno v roce 1966, od té doby se standardy chovu lidoopů v lidské péči změnily, a proto současný pavilon neodpovídal žádnému z dnešních standardů chovu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, venkovní výběh byl v těsné blízkosti chodníku, hrozilo krmení zvířat ze strany návštěvníků (a tím zdravotní rizika a následně drahá léčba) a pravděpodobnost zranění nepozorných či hazardujících návštěvníků od šimpanzů (nejnebezpečnějších druhů zvířat s velkou silou),

70 šimpanzi již z bezpečnostních důvodů neměli přístup do venkovního kruhového příkopu, byl určen jen pro menší druhy primátů, i tato zvířata měla prostorově stísněné podmínky a chybějící vyžití (průlezky, stromy apod.), chovné zařízení se tak stávalo i méně atraktivní pro návštěvníky ZOO. Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo: vybudovat moderní pavilon evoluce na bázi výukového centra s výrazně vyšší návštěvnickou atraktivitou expozičního celku a zvýšení celkové návštěvnosti ZOO Ostrava. Specifickými cíli projektu bylo: výrazně zlepšit životní podmínky chovaných zvířat vytvořit kvalitní zázemí pro nové druhy zvířat (rozšíření počtu zvířat a jejich druhů) vybudovat unikátní pozorovací místnost vybudovat přírodní výběh pro kočkodany a velkou venkovní expozici voliéry pro šimpanze upravit okolí pavilonu a výběhů vybudovat nové stezky, ozelenit a vybudovat vodní plochy, popř. venkovní vyhlídky do jednotlivých výběhů Tabulka 6: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity Zdroj: MONIT7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru počet 0 3, počet 0 3, ha 0 0,8 0,8 100 m ,32 938, m ,41 790, Stav naplnění (%) Přínosy projektu V rámci projektu došlo ke komplexní přestavbě stávajícího zcela nevyhovujícího pavilonu vodních ptáků na moderní expozici pro šimpanze a některé další druhy fauny Afriky Pavilón evoluce s unikátní pozorovací a edukativní místností. Hlavními identifikovanými efekty bylo:

71 zvýšení atraktivity ZOO Ostrava významné městské volnočasové atraktivity zvýšení návštěvnosti ZOO (nová atrakce vždy přiláká návštěvníky a to se odráží i ve vyšších příjmech) zvýšení přístupnosti (bezbariérovost) v pavilonu evoluce byl vybudován výtah pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou a bezbariérové WC zlepšení služeb pro rodiče s dětmi díky edukativním prvkům a vybudováním pozorovací místnosti zlepšení chovných podmínek, které každý rok umožňují odchov nového mláděte, což v předchozích podmínkách nebylo možné rozšíření a zkvalitnění edukační činnosti díky nové výukové a pozorovací místnosti v Pavilonu evoluce došlo k dalšímu rozšíření a zkvalitnění zázemí pro edukační činnost ZOO Ostrava v environmentální oblasti, která probíhá již několik let v souladu s koncepcí ZOO ohleduplná k životnímu prostředí. Byla rovněž uspokojena poptávka škol po výukových programech. 2) SAFARI Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Safari (CZ.1.10/3.1.00/ ) Statutární město Ostrava Předmětem projektu bylo vybudovat nový areál safari v ZOO Ostrava. Nový atraktivní výběh umožnil návštěvníkům projíždět mezi volně se pohybujícími zvířaty a pozorovat je tak z bezprostřední blízkosti. Safari asijských kopytníků vyrostlo v zadní části zoologické zahrady za výběhy velbloudů dvouhrbých a představuje chladnomilná zvířata z asijského biotopu - např. asijské osly a další asijské kopytníky - ze skupin jelenovitých a antilop. Takováto atraktivita v ZOO Ostrava chyběla. Pozemky byly ve vlastnictví žadatele a nebyly využívány. Cílovou skupinou jsou návštěvníci pocházející z Moravskoslezského kraje a ze vzdálenosti do 100 km od Ostravy vyhledávající aktivní trávení volného času spolu s poznáním, zábavou a výchovou. Hlavním cílem projektu bylo vybudovat areál safari s možností projížďky automobilovými vláčky s průvodcovským výkladem, s výrazně vyšší návštěvnickou atraktivitou expozičního celku a zvýšení celkové návštěvnosti ZOO Ostrava ,84 (včetně Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , , ,49 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu:

72 atraktivní nevyužívané pozemky ve vlastnictví žadatele v části byl výběh africké zvěře (kde jsou chovány žirafy, pštrosi a antilopy losí) návrh nové safari byl postaven na záměru zpřístupnit návštěvníkům zoologické zahrady rozsáhlejší území s možností projíždět mobilními dopravními prostředky, ze kterých budou návštěvníci moci pozorovat volně se pohybující zvířata a být ve velmi blízkém kontaktu se zvířaty; návštěvníci tak získají dojem pohybu ve volné přírodě s exotickými zvířaty, které mohou pozorovat v jejich přirozeném prostředí a v jejich těsné blízkosti vysoká poptávka po safari (v průzkumu provedeném v roce 2011 projevilo zájem o tento projekt 96 % respondentů) Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo: vybudovat areál safari s možností průjezdu automobilovými vláčky, ukázkou zvěře jako součásti okolní přírody v přirozeném prostředí a zároveň s možností blíže poznat jejich chování a zvyky a tím zvýšit návštěvnickou atraktivitu a vlastní návštěvnost ZOO Ostrava. Specifické cíle projektu: výrazně zlepšit životní podmínky chovaných zvířat vytvořit kvalitní zázemí pro nové druhy zvířat (rozšíření počtu zvířat a jejich druhů) vybudovat unikátní pozorovací vyhlídku na žirafy Tabulka 7: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst celkem Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity Zdroj: MONIT7+ Přínosy projektu Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru počet počet 0 1, počet 0 1, ha 0 0,98 1, m ,19 621, Stav naplnění (%) V rámci projektu došlo ke zpřístupnění nevyužívaných pozemků ZOO Ostrava a vytvoření návštěvnicky velmi atraktivního safari. Hlavní identifikované efekty:

73 zvýšení atraktivity způsobu prezentace zvířat návštěvníci mají možnost pohybu mezi exotickými zvířaty, která mohou pozorovat v jejich přirozeném prostředí a v jejich těsné blízkosti zvýšení návštěvnosti ZOO Ostrava a prodloužení pobytu návštěvníků v regionu zvýšení počtu a druhovosti expozice (zvýšení o 50 až 76 zvířat - asijská část safari) vytvoření nových pracovních míst (3 přímá a 1,6 nepřímá pracovní místa) 3) PARKOVIŠTĚ A KOMUNIKACE ZOO OSTRAVA Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Parkoviště a komunikace - ZOO Ostrava (CZ.1.10/3.1.00/ ) Statutární město Ostrava Provést modernizaci systému parkování u ZOO Ostrava a zvýšit jeho kapacitu, zvláště pro osoby se zdravotním postižením (včetně Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , , ,62 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: Stávající parkovací kapacita všech parkovišť (P1, P2 a P3), zejména pro návštěvníky v rámci celé ZOO Ostrava, byla nedostatečná a v určitých dnech se stávala limitujícím faktorem její návštěvnosti. Nedostatek parkovacích míst ve dnech s velkou návštěvností (přes 3500 osob) vedl k parkování na nevhodných místech omezující fungování MHD, integrovaného bezpečnostního systému a místních obyvatel a byl předmětem kritiky okolních obyvatel. Odstavná plocha (parkoviště s označením P3) se využívala jen nouzově, protože neměla souvislý zpevněný povrch, ani nesplňovala potřebné podmínky a legislativní požadavky. 64 % všech návštěvníků v roce 2011 využilo k dopravě do ZOO osobní automobil (podle průzkumu agentury CzechTourism). Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo: zkvalitnit a rozšířit základní infrastrukturu ZOO Ostrava (rozšířit počet parkovacích míst, řešit nové parkoviště a pochozí zpevněné plochy bezbariérově) u jedné z nejvýznamnějších atraktivit cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Tabulka 8: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Měrná Výchozí Plánované Skutečné Stav

74 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Zdroj: MONIT7+ jednotka stav hodnoty naplnění indikátoru naplnění indikátoru ha 0 0,54 0,53 98 naplnění (%) Přínosy projektu Hlavní identifikované efekty: navýšení parkovací kapacity o 102 stání zvýšení dostupnosti ZOO pro osoby s tělesným postižením zvýšeným počtem stání pro osoby se ZTP a ZTP/P (ze stávajících 5 na finálních 11 parkovacích míst) a bezbariérovým přístupem od parkoviště do ZOO zvýšení dostupnosti pro rodiny s dětmi či seniory - využitím parkoviště, které se nachází blíže vchodu (časově i trasově bližší parkoviště) zvýšení komfortu návštěvníků ZOO Ostrava díky moderní a větší parkovací kapacitě v blízkosti vchodu do ZOO (kratší čas strávený hledáním parkovacího místa) zefektivnění parkování díky automatickému parkovacímu systému (odpadají časové prodlevy spočívající v manuálním ovládání závor, vydávání parkovacího lístku, atd.), bezpečnější přístup do ZOO: změna místa parkování autobusů nově u vchodu do ZOO, což zvýší bezpečnost těchto osob (většinou malých dětí) nová pracovní místa (0,42 nepřímých pracovních míst na pozici obsluha parkoviště) 4) NÁVŠTĚVNICKÉ CENTRUM - STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY V ZOO OSTRAVA Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu Doba realizace (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje (Kč) Výše podpory (Kč) Návštěvnické centrum středisko ekologické výchovy v ZOO Ostrava (CZ.1.10/2.2.00/ ) Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace Modernizovat a zpřístupnit návštěvnické centrum pro ekologickou výchovu s prostorami pro novou restauraci a s venkovním zastřešeným altánem a interaktivním vodním komplexem ,61 (včetně ,07 Kč nezpůsobilých výdajů) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) , , ,42 Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu:

75 zastaralé vzdělávací zařízení osvětová a vzdělávací činnost byla realizována ve výukovém centru v nevyhovujících prostorách i s nevyhovujícím vybavením (z počátku 80. let 20. století), které neodpovídalo potřebám moderního vzdělávacího zařízení, zvyšující se poptávka po vzdělávacích aktivitách z řad škol i organizací věnujících se volnočasovým aktivitám dětí nedostačovala kapacitě stávajícího výukového centra, chybějící komplexní zastřešené stravovací zařízení v areálu ZOO (stravování probíhalo formou rychlého občerstvení ve stánkovém prodeji). Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo: rozšířit nabídku služeb pro návštěvníky ZOO Ostrava vybudováním návštěvnického centra, čímž se ZOO měla přiblížit charakteru západoevropských zahrad, kde se tato místa stala centry odpočinku, aktivní zábavy, interaktivního vzdělávání a osvěty. Tabulka 9: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru 0033 Plocha nově vybudovaných objektů vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství 0034 Plocha zrekonstruovaných objektů vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství Plocha regenerovaného a revitalizovaného území vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství Zdroj: MONIT7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru Stav naplnění (%) m ,2 952,9 100,3 m ha 0 0,20 0, Přínosy projektu V rámci projektu bylo vybudováno návštěvnické centrum se třemi multifunkčními sály o kapacitě návštěvníků, dva výstavní prostory se zaměřením na prezentaci problematiky ohrožených druhů a záchranných projektů, ve kterých je zapojena ZOO Ostrava a stravovací zařízení s celoročním provozem s kapacitou 20 míst k sezení (rozšířitelné až na 70 míst). Dále byla také postavena navazující infrastruktura: - Interaktivní tematický komplex úloha vody v přírodě (součástí jsou hrací místa pro děti vodní svět s vodotrysky), - Venkovní zastřešený prostor pro výuku a odpočinek, včetně zpevněných ploch (248 m 2 ) - Vyhlídka s chodníky pro pěší - Estetizace hospodářského zázemí výběhu - Pořízení dalších cyklostojanů u vchodu do ZOO - Aktualizace orientačního systému v ZOO.

76 Hlavní identifikované efekty: Posílení enviromentální výchovy a osvěty - objekt je svým technickým řešením demonstrací ekologických přístupů (materiály + technologie) pořízené solární panely a kotel na peletky se používají pro ohřev vody a topení. Byly zavedeny prvky neformálního vzdělávání v oblasti ochrany přírody a principů trvale udržitelného způsobu života (prezentace návyků šetrných k životnímu prostředí - omezování vzniku odpadů, šetření přírodních zdrojů apod.). Posílení edukační a osvětové činnosti vznikly 3 nové výukové programy pro školy. Rozšíření aktivit i pro dobu nepříznivého počasí možnost uspořádat akce i v zimě, příp. i za nepříznivého počasí, které limitovalo akce pořádanépouze ve venkovních prostorech. Zvýšení komfortu díky orientačnímu systému (piktogramům), který je přehledný i pro zahraniční návštěvníky, a vícejazyčným tabulím (v češtině, polštině a angličtině). Zvýšení přístupnosti díky plně bezbariérovému řešení objektu i návazné infrastruktury. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace, byla zřízena v roce Zatímco 70. léta znamenala pro ZOO největší období rozvoje, na přelomu 80. a 90. let začala ostravská ZOO po technické stránce a ve vybavenosti zaostávat za ostatními českými zoologickými zahradami. Další výraznější investice do obnovy a zvýšení standardu ZOO Ostrava začaly až na konci 90. let, a zvláště s příchodem strukturálních fondů EU. Činnost ZOO Ostrava vyplývá z poslání zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody. ZOO Ostrava se aktivně podílí na záchraně ohrožených druhů v rámci Evropských záchranných programů, Evropských plemenných knih a Mezinárodních plemenných knih. Období let bylo unikátní bezprecedentním objemem investic do ZOO Ostrava. Samotná ZOO Ostrava realizovala projekt návštěvnického centra a jeho okolí za 77,7 mil. Kč. Zřizovatel ZOO Statutární město Ostrava - v období realizoval 3 projekty v rámci IPRM Magnet regionu (pod aktivitou Modernizace ZOO) oblasti podpory 3.1 ROP MS unikátní Pavilon evoluce, oblíbené safari a nezbytnou moderní a bezbariérovou parkovací infrastrukturu, celkem v hodnotě 217 mil. Kč. Dotace ROP MS na všechny 4 realizované projektycelkově tvořily 210,6 mil. Kč, což obnáší cca 40 % všech investičních prostředků za období Díky novému návštěvnickému centru byla výrazně posílena environmentální výuka a osvěta. Také se zde realizují i různé soutěže a závody pro děti (účast cca 3000 účastníků) a pořádají letní a podzimní tábory pro děti. Rovněž je v areálu možnost pořádání různých sympozií a odborných konferencí k jednotlivým živočišným druhům. Došlo k významnému zlepšení podmínek pro chov zvířat, včetně ohrožených. Příkladem je Pavilon evoluce, díky němuž žijí šimpanzi ve velmi nadstandardních podmínkách. Safari rozšiřuje potenciál pro rozmnožování dalších druhů zvířat. Významně se také posílila atraktivita ZOO jako jednoho z hlavních magnetů Ostravy a Moravskoslezska. Pavilon evoluce je unikátním konceptem v ČR i v kontextu střední Evropy. Safari je prověřená atraktivita každé zoologické zahrady.

77 O zvyšující se atraktivitě ZOO Ostrava svědčí fakt, že od roku 2006 počet návštěvníků narůstal, v letech byl zbrzděn vnějšími faktory, na které je značně citlivý (především ekonomickou krizí a nepříznivému počasí). V roce 2011 poprvé dosáhla ZOO půlmilionové hranice návštěvnosti, a i v posledních letech zůstává u této hranice (540,5 tis. návštěvníků v roce 2014 a 490 tis. návštěvníků v roce 2015). Ostravská ZOO tak patří do trojice nejnavštěvovanějších ZOO v ČR a mezi TOP10 atraktivit v ČR. Modernizace parkovací infrastruktury a navýšení počtu parkovacích míst bylo nezbytným předpokladem pro další růst či udržení vysoké návštěvnosti (což je limitující faktor pro další zvyšování návštěvnosti pro některé jiné ZOO). S novými aktivitami vzniky také nová pracovní místa (12 kmenových zaměstnanců, v sezóně je nárůst až na 22 externích zaměstnanců). ZOO Ostrava v posledních letech prošla poměrně významnou přeměnou, na níž měla velmi významnou zásluhu právě podpora z ROP MS A tak se dnes ostravská ZOO může profilovat jako: ZOO srozumitelná návštěvníkům ZOO šetrná k životnímu prostředí ZOO vlídná k handicapovaným spoluobčanům. Pavilon evoluce je unikátním konceptem v ČR i v kontextu střední Evropy. Díky němu žijí šimpanzi v podmínkách srovnatelných, ne-li lepších než v newyorské ZOO SKI Areál Kopřivná STUDIE SKI AREÁL KOPŘIVNÁ, a.s. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PROJEKTŮ Příjemce SKI AREÁL KOPŘIVNÁ, a.s. získal z ROP MS v průběhu let dotace v celkovém objemu téměř 26 mil. Kč a celkově zainvestoval zhruba 56 mil. Kč a to v rámci 3 projektů realizovaných v jednom uceleném lyžařském areálu s ubytováním s názvem Kopřivná v obci Malá Morávka v oblasti Jeseníků. Jedná se o následující projekty: 1. Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí (výzva mimo IPRÚ), 2. Zábavní park na Kopřivné (výzva IPRÚ), 3. Lanová dráha a související zázemí (výzva IPRÚ). Obrázek 4: Resort Kopřivná

78 Zdroj: 1) ROZŠÍŘENÍ UBYTOVACÍ KAPACITY CHATY KOPŘIVNÁ A SOUVISEJÍCÍHO ZÁZEMÍ Název projektu č. 1 Příjemce Cíl projektu Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí CZ.1.10/2.2.00/ SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. Cílem projektu bylo zlepšit turistický ruch v Malé Morávce v Jeseníkách a to rozšířením stávající nabídky pokojů s vlastním sociálním zařízením a zlepšením nabídky služeb vybudováním 2 konferenčních místností, fitness, dětské herny, klubovny s ping-pongem a vytvořením zázemí pro lyžaře a cyklisty v podobě uzamykatelných skříněk. Předmětem projektu byla půdní vestavba nových 11 pokojů a vybudování souvisejícího zázemí v podobě výše zmíněných služeb a aktivit pro hosty. Současně bylo nakoupeno vybavení - nábytek, ICT a elektronika. Důvodem rozšíření kapacity byl neustálý rostoucí zájem a nedostatečná kapacita pokojů s vlastním sociálním zařízením. Cílovými skupinami jsou rodiny s dětmi, firmy, sportovně založení lidé a zahraniční turisté. Doba realizace Celkové plánované výdaje (Kč) ,77 Kč (včetně ,86 Kč na nezpůsobilé výdaje) Plánovaná (dle smlouvy) Skutečná (dle žádosti o platbu) Celkové způsobilé ,91 Kč ,63 Kč výdaje (Kč) plánovaná (dle smlouvy) požadovaná (dle žádosti o platbu) Proplacená (po kontrole dle formuláře F1) Výše podpory (Kč) ,56 Kč ,56 Kč Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu:

79 Obec Malá Morávka je tradičně místem bohatého sportovního i relaxačního využití v příjemném a čistém prostředí v podhůří nejvyšší hory Jeseníků Pradědu. Obec Malá Morávka je po dlouhá desetiletí tradičním lyžařským centrem, kde se soustřeďovala většina lyžařů z Moravskoslezského, Olomouckého i Jihomoravského regionu. Z této tradice obec těží dodnes, lyžařské areály však zaostávají ve svém rozvoji, nicméně poptávka ze strany lyžařů je stále významná. Graf 3: Počet ubytovaných hostů v letech v obci Malá Morávka nárůst 25 % nárůst 15,79 % nárůst 1,59 % Zdroj: Studie proveditelnost; údaje obce a vlastní průzkum V letech počet ubytovaných hostů v obci každoročně rostl. Dle údajů ze SP projektu byl počet hostů v obci Malá Morávka v roce 2004 asi a v roce 2007 již dokonce hostů, což představuje nárůst o 45 %. Kapacita chaty Kopřivná, kompletně rekonstruované z vlastních zdrojů v roce 2005, byla 110 lůžek ve 40 pokojích, z toho 13 pokojů + 3 apartmány s vlastním sociálním zařízením a 24 pokojů bez vlastního sociálního zařízení (využíváno především MŠ, ZŠ, SŠ). Obsazenost pokojů s vlastním sociálním zařízením dvojnásobně převyšovala obsazenost pokojů bez vlastního soc. zařízení. Průměrná roční obsazenost pokojů s vlastním sociálním zařízením byla 48 % a bez soc. zařízení pouze 24 %. Jelikož se v areálu hotelu nacházel nový lyžařský vlek (od r. 2006) s umělým zasněžováním a celkovou délkou 450 m, snowpark a lyžařská škola, dosahovala v zimním období obsazenost pokojů s vlastním soc. zařízením až 90 %. V letní sezóně pak byla obsazenost těchto pokojů okolo 80 %. Průměrná roční obsazenost všech pokojů byla v roce 2007 pouze 33,3 %. V zimních a letních měsících byla kapacita chaty naplněna a potenciální hosté byli odmítáni. Z důvodu četného využití chaty i pro pobyty žáků MŠ, ZŠ a SŠ, kteří preferují levnější typ ubytování bez sociálního zařízení, se žadatel rozhodl kapacitu těchto pokojů neomezovat na úkor pokojů s vlastním sociálním zařízením, čehož chtěl dosáhnout vestavbou v nevyužívaných půdních prostorech. Zázemí pro firemní akce bylo nabízeno v prostorách jídelny.

80 Areál byl vybaven zázemím pro turisty, cyklisty, lyžaře a běžkaře v podobě půjčovny lyží a Nordic Walking holí, servisu a odpočívadla u chaty. Dále se zde nacházelo venkovní dětské hřiště, ohniště, ruské kuželky, sportovní vybavení pro volejbal, nohejbal, kroket, pétanque, soft tenis, badminton. Součástí chaty byl i venkovní bazén a vnitřní vířivá vana, restaurace a bar. Majitelé areálu již celkově investovali cca 32 mil. Kč do rozvoje areálu (sjezdovka, vlek, rekonstrukce chaty). Cíle projektu Vize projektu: Zlepšit turistický ruch v Malé Morávce v Jeseníkách. Hlavní cíle: Rozšířit kapacitu ubytování s vlastním sociálním zařízením z důvodu plné obsazenosti a s tím souvisejícího odmítání potenciálních hostů především během zimní sezóny. Rozšířit stávající nabídku pokojů s vlastním sociálním zařízením a zlepšit nabídku služeb v podobě vybudování 2 konferenčních místností, vybudování fitness, dětské herny, klubovny s ping-pongem a vytvoření zázemí pro lyžaře a cyklisty v podobě uzamykatelných skříněk. Tabulka 10: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru Stav naplnění (%) Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem počet 0 26,00 26, Počet zrekonstruovaných lůžek celkem počet 0 26,00 26, Plocha zrekonstruovaných objektů ubytovacích zařízení m ,18 346, Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR počet 0 1,00 1, Plocha nově vybudovaných objektů ubytovacích zařízení m ,35 256, Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 5,00 5, rozvoj CR Doplňkové indikátory Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 2,00 1,86 93 rozvoj cestovního ruchu pro muže Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 3,00 3, rozvoj cestovního ruchu pro ženy Počet zapojených partnerů počet 0 3,00 3, Zdroj: MONIT7+ Všechny hlavní indikátory, které jsou závazné, byly zcela naplněny. Přínosy projektu

81 Půdní vestavbou vzniklo 11 nových pokojů o 26 lůžkách s vlastním sociálním zařízením. Naopak nástavbou garáží vznikl multifunkční prostor variabilně využitelný jako tělocvična či konferenční místnost s kapacitou 50 osob a jeden menší salonek s kapacitou 10 osob a to včetně zázemí (kuchyňka, věšáky, skříně) a standartní techniky (dataprojektor, plátno, ozvučení, DVD přehrávač). Dále zde je situováno Fitness (posilovna) s běžeckým pásem, posilovacími stroji a lavicemi a souvisejícími sprchami a šatnou. V mezipatře mezi 2. a 3. patrem pak přestavbou apartmánu vznikla herna pro děti ve věku od 0-10 let. V přízemí garáží je umístěno 48 uzamykatelných skříněk na lyže, boty a cyklopotřeby. Hlavní identifikované efekty: Nově vytvořená pracovní místa (5 plných úvazků). Částečné nasycení poptávky po ubytování s vlastním soc. zařízením, stále však především v zimním období není poptávka zcela uspokojena. Podle údajů vlastníka se pohybuje standardně obsazenost hotelu v měsíci únoru okolo 90 %. I v létě je obsazenost poměrně vysoká (přes 60 %) a to především díky zaměření na sjezdové bikery a později vybudovanému bike parku a zábavnímu parku. Roční obsazenost pokojů s vlastním sociálním zařízením stoupla z průměrných 48 % před realizací projektu na 65 % v roce 2011 a až 70 % v roce Obecně je však 100 % obsazenost nereálná a to především z provozních důvodů, kdy je potřeba počítat s výměnou hostů, úklidem, údržbou i pravidelnými sanitárními dny. Reálná průměrná plná vytíženost se obvykle pohybuje okolo 80 % teoretické kapacity. Díky konferenčním místnostem může být ubytování nabízeno i v mimo sezónním období pro firmy a jejich aktivity (teambuildingy, školení apod.). Po realizaci projektu v roce 2012 bylo využití těchto prostor 231 dní v roce (údaj poskytnutý vlastníkem v rámci ex-post kontroly na místě). V obci Malá Morávka existuje celkem 5 hotelů v kategorii ***, v roce 2015 přibyl jeden hotel v této kategorii s celkem 97 lůžky. Tabulka 11: Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v obci Malá Morávka Rok Zdroj: ČSÚ Hosté celkem v tom v tom rezidenti nerezidenti Přenocování celkem rezidenti nerezidenti Průměrný počet přenocování (noci) , , , ,3 5 Zpráva o udržitelnosti

82 Graf 4: Počet ubytovaných hostů v letech v obci Malá Morávka nerezidenti rezidenti Zdroj: ČSÚ Jelikož se jedná o citlivá data, nejsou k dispozici téměř žádná konkrétní čísla vlastníka areálu s výjimkou výše zmíněných, nicméně i z veřejně dostupných dat ČSÚ (viz tabulka 11) vyplývá, že počet ubytovaných hostů v obci malá Morávka každoročně roste v průměru o 5 % a to především díky domácím hostům, kteří tvoří více než 90 % všech ubytovaných hostů. Dle údajů vlastníka jsou pak domácí hosté především z Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského kraje. Průměrná délka přenocování dokonce mírně stoupla z 3,5 dne na 3,6 dní, avšak v roce 2015 poklesla až na 3,3 dne. Nedá se tedy vypozorovat žádný trend. Nicméně průměrná délka pobytu odpovídá populární vlně prodloužených víkendů. Vznik výše zmíněných efektů není možné přikládat pouze realizaci projektu nových pokojů v hotelu Kopřivná. Turisty táhne areál jako celek a jednotlivé projekty se vzájemně doplňují. Bylo potřeba nabídnout ubytovaným i letní využití, proto se realizoval projekt zábavního parku, letního využití lanové dráhy s výraznými synergickými efekty. Další vyvolanou synergickou investicí byla nová sedačková lanovka a prodloužení sjezdovky. Navíc co se týká počtu ubytovaných hostů v obci Malá Morávka, již před realizací projektu v letech počet ubytovaných hostů v obci každoročně rostl. Dle údajů ze SP projektu byl počet hostů v obci Malá Morávka v roce 2004 asi a v roce 2007 již dokonce hostů (viz graf 3). Bez případné intervence z ROP MS by se realizace projektu posunula v čase, ale byla by pravděpodobně realizována.

83 2) ZÁBAVNÍ PARK NA KOPŘIVNÉ Název projektu č. 2 Příjemce Cíl projektu Zábavní park na Kopřivné CZ.1.10/2.2.00/ SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. Cílem projektu bylo vytvořit zábavní park v areálu Kopřivná pro všechny věkové kategorie se záměrem celoročního rozvoje volnočasových aktivit pro zájemce o využití volného času. Projekt přišel s cílem vytvoření uceleného zábavního parku pro všechny návštěvníky bez ohledu na věk. Projekt je zaměřen na rodiny s dětmi, firmy a sportovně založené. Projektem bylo pořízeno vybavení zábavního parku (například doskoková vzduchová matrace, lezecká stěna, skalní městečko, dětské hřiště s lanovým centrem, trampolínové pole, bungee trampolína, atd.) uspořádané na dvou umístěních v rámci areálu Kopřivná. Doba realizace Celkové plánované výdaje (Kč) ,19 Kč (včetně ,53 Kč na nezpůsobilé výdaje) Plánovaná (dle smlouvy) Skutečná (dle žádosti o platbu) Celkové způsobilé ,66 Kč ,66 Kč výdaje (Kč) plánovaná (dle smlouvy) požadovaná (dle žádosti o platbu) Proplacená (po kontrole dle formuláře F1) Výše podpory (Kč) ,00 Kč ,23 Kč ,04 Kč Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: Využití a návštěvnost oblasti Malé Morávky byla zúžena v podstatě na 2 období zimní (sjezdové a běžecké lyžování) a letní (turistika, jízda na kole). Cílem tak bylo nabídnout co možná nejširší možnosti využití volného času návštěvníků, a to nejen v sezónních měsících rozšířit sezónnost. Ucelený areál Kopřivné prošel v průběhu let poměrně zásadními rekonstrukcemi a disponoval tak velmi kvalitním zázemím pro trávení volného času návštěvníka i ubytovaných hostů (např. nový lyžařský vlek (od r. 2006) s umělým zasněžováním a celkovou délkou 450 m, snowpark a lyžařská škola, dětské hřiště, zázemí pro různé sporty, půjčovna, servis, vyhřívaný venkovní bazén, vířivá vana, posilovna, dětská herna uvnitř hotelu, konferenční místnosti a nově bikepark horská a freeriderová kola, provoz horských koloběžek, paintball aréna atd.). Nicméně stále rostoucí poptávka po dalších aktivitách a možnostech využití volného času s důrazem na zvyšování komfortu návštěvníků vedla k nutnosti vybudování stále nových atraktivit. Zákazníci chtějí stále něco nového, jiného, neokoukaného. Kopřivná nehodlá stagnovat v přístupu ke svým hostům. Kopřivná je známá jako místo, kde se stále něco nového a zajímavého děje. Cíle projektu

84 Vize projektu: Zlepšit turistický ruch a atraktivitu prostředí Malé Morávky a Karlova. Hlavní cíle: Vytvořit ucelený zábavní park pro všechny věkové kategorie se záměrem rozvoje volnočasových aktivit pro zájemce o využití volného času. Poskytnutí velkého množství možností trávení volného času návštěvníkům oblasti Malé Morávky, Karlovy Studánky a okolí a to nejen v sezónních měsících. Tabulka 12: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru Stav naplnění (%) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území vybavenosti ha 0 0,01 0, v oblasti sportu, rekreace a lázeňství Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 2,00 2, rozvoj CR Doplňkové indikátory Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 2,00 2, rozvoj cestovního ruchu pro muže Počet zapojených partnerů počet 0 1,00 1, Počet nových sportovně rekreačních zařízení počet 0 1,00 1, Zdroj: MONIT7+ Všechny hlavní indikátory, které jsou závazné, byly zcela naplněny. Přínosy projektu V rámci zábavního parku byly pořízeny atraktivity pro všechny věkové kategorie. Pro děti bylo zrealizováno dětské hřiště s lanovým centrem, skalní městečko se speciální povrchovou úpravou imitující skálu s úchyty pro lezení, trať s možností zapůjčení elektrických motorek a čtyřkolek, skákací nafukovací hrad se skluzavkou. Pro mladé a sportovně založené jedince je pak lákadlem speciální vzduchová doskoková matrace pro freestyle včetně odpalových ramp, která je v republice zcela unikátní. Dále byly pořízeny pro půjčování freeriderová sjezdová kola, travní brusle, bungee trampolína a snowscooty, které jsou kombinací sjezdového kola a snowboardu. Pro všechny věkové kategorie jsou pak určeny lezecká stěna imitující skalní povrch, basketbalové koše s rampou, downhill buginy (speciální tříkolky určené pro sjezd), vybavení pro lukostřelbu, Nordic Walking a trampolínové pole. Hlavní identifikované efekty:

85 Kopřivná jako ucelený areál poskytující kvalitní ubytování i doprovodné služby a především možnosti celoročního trávení volného času. Vznik 2 nových pracovních míst. Zábavní park je v širokém okolí cca km jediný svého druhu nabízející takto kompletní služby a vyžití. Pro užití atrakcí lze platit vlastní měnou tzv. Kopřivami, které lze zakoupit v recepci hotelu, baru, restauraci a pokladně vleku. Vlastník je rovněž využívá jako významný marketingový nástroj. Pro využití atraktivit zábavního areálu jako jsou freeriderová kola, snowscooty, buginy atd. je využíváno lyžařského vleku (synergie), který klienta vyveze na vrchol sjezdovky, ze které pak může sjet vybraným prostředkem dolů. Pořádáno je ročně několik akcí se zaměřením na Freestyle a extrémní sporty (např. Kopřivná Fest, Kopřivná Bike Festival, Enduro serie, FDF Bike Camp Enduro/XC s výukou jízdy). Tabulka 13: Statistika výpůjček vybavení zábavního parku za období Položka Průměrná Počet výpůjček Půjčovny doba výpůjčky (ve dnech) Průměrná cena na den Průměrná cena výpůjčky KOLO FR SCOTT VOLTAGE , Kč 620 Kč KOLO FR SCOTT VOLTAGE , Kč 543 Kč SNOWSCOOT (4 ks) , Kč 310 Kč NORDIC WALKING ,98 85 Kč 91 Kč HŘIŠTĚ BASKET, FLOORBALL ,00 0 Kč 0 Kč Zdroj: Údaje vlastníka, ex post kontrola na místě Ze statistiky výpůjček v tabulce 13 vyplývá, že nejčastěji využívanou atrakcí jsou snowcooty s průměrnou dobou výpůjčky 0,85 dne (20 h). Z rozhovoru s vlastníkem rovněž vyplynula potřeba přikoupit i další downhill buginy, na které musejí návštěvníci čekat cca 1 hodinu. Jejich statistiku však vlastník nedodal. Naopak nejdéle využívané vybavení jsou Nordic Walking hole s délkou výpůjčky 0,98 dne. U hřiště je délka výpůjčky spíše orientační vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by někdo reálně hrál celý den basket či floorball. Spíše to vyplývá ze skutečnosti, že půjčovné hřiště není zpoplatněno. Bez případné intervence z ROP MS by se realizace projektu posunula v čase a pravděpodobně by nebyla realizována v plném rozsahu. 3) LANOVÁ DRÁHA A SOUVISEJÍCÍ ZÁZEMÍ Název projektu č. 3 Příjemce Cíl projektu Lanová dráha a související zázemí CZ.1.10/2.2.00/ SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. Cílem projektu bylo zlepšit nabídku lyžování ve Ski areálu Kopřivná nejen ubytovaným hostům, ale také jednodenním lyžařům nebo lyžařům

86 ubytovaným v blízkých ubytovacích zařízeních. Areál Kopřivné si klade za cíl, aby se hosté zdrželi co nejdéle a měli široké možnosti vyžití. Předmětem projektu byla výstavba čtyřsedačkové lanové dráhy a s tím související prodloužení stávající sjezdovky, vybudování zasněžovacího systému, nákup rolby a turniketů. Doba realizace Celkové plánované výdaje (Kč) ,70 Kč (včetně ,12 Kč na nezpůsobilé výdaje) Plánovaná (dle smlouvy) Skutečná (dle žádosti o platbu) Celkové způsobilé ,58 Kč ,35 Kč výdaje (Kč) plánovaná (dle smlouvy) požadovaná (dle žádosti o platbu) Proplacená (po kontrole dle formuláře F1) Výše podpory (Kč) ,34 Kč ,89 Kč ,40 Kč Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: V Malé Morávce se nacházelo 17 sjezdovek, které byly všechny obsluhovány vleky. Nejbližší sedačkové lanovky se nacházely v Olomouckém kraji (Ramzová, Kouty nad Desnou atd.). Z celkového počtu sjezdovek bylo 8 zapojeno do tzv. jednotného odbavovacího systému a to včetně Kopřivné. Počet ubytovaných návštěvníků Malé Morávky každoročně narůstal v období mezi lety průměrně o 5 % ročně (viz tabulka 11). Ucelený areál Kopřivné prošel v průběhu let poměrně zásadními rekonstrukcemi zmíněnými u předchozích projektů a disponoval tak velmi kvalitním zázemím pro trávení volného času návštěvníka i ubytovaných hostů. Mimo výše zmíněné projekty se neustále rozšiřují trasy bikeparku, bylo investováno 7 mil. Kč vlastních zdrojů do nové restaurace místo stávající jídelny, která je přístupná nejen ubytovaným hostům. Kapacita restaurace byla čtyřnásobně zvětšena. V roce 2006 byl ukončen provoz vleků EPV a byl vystavěn zcela nový vlek s kapacitou osob/hod. a délkou 450 m. Denní průchod turniketem cca osob/den. V provozu byla 3 sněhová děla, sjezdovka byla strojově upravována (rolba) a osvětlena. Pro děti se nabízel vlek s délkou 50 m a lyžařskou školou. U vleku bylo zajištěno parkování, toalety, půjčovna, servis i občerstvení. O víkendech v zimní sezóně byla pravidelně přesahována plná kapacita vleku. Počet průchodů lyžařů turniketem v průběhu let klesal a to z lyžařů za zimní sezónu v roce 2008/2009 na lyžařů v zimní sezóně v roce 2010/2011, což mohlo být způsobeno i nekomfortním čekáním ve frontách. Cíle projektu

87 Cílem projektu bylo: Vystavět čtyřsedačkovou lanovku a prodloužit stávající 450 m dlouhou sjezdovku na téměř trojnásobnou délku. Vybudovat nový zasněžovací systém. Pro kvalitní úpravu svahu pořízení sněžného vozidla rolby. Odbavování lyžařů novými turnikety. Lanová dráha se měla stát první lanovkou ve Ski centru Malá Morávka Karlov. Tabulka 14: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru Skutečné naplnění indikátoru Stav naplnění (%) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 5,00 8, rozvoj CR Plocha regenerovaného a revitalizovaného území vybavenosti ha 0 4,50 4, v oblasti sportu, rekreace a lázeňství Doplňkové indikátory Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 4,00 6, rozvoj cestovního ruchu pro muže Počet zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení počet 0 1,00 1, Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na počet 0 1,00 1, rozvoj cestovního ruchu pro ženy Počet zapojených partnerů počet 0 1,00 1, Zdroj: MONIT7+ Přínosy projektu Projektem byla pořízena čtyřsedačková lanovka o délce 937 m, převýšení 187 m a kapacitou osob/hod. Stávající vlek zůstává rovněž v provozu. Sjezdovka o délce 450 m byla prodloužena o 937 m na celkových m a dosahuje šířky okolo 50 m. Sjezdovka má nové zasněžování, rolbu i odbavovací systém. Sjezdovka i lanová dráha jsou v provozu celoročně (bikepark, letní atrakce). Hlavní identifikované efekty: Z pohledu vlastníka je toto stěžejní projekt, který navázal a dokonale propojil projekty předcházející a odstartoval celou řadu synergických efektů, a to nejen u vlastníka, ale i u okolních subjektů: - Za první sezónu provozu bylo zjištěno, že poptávka devítinásobně překračuje původní předpoklady, nárůst tržeb o 900 % bylo potřeba rozšířit parkoviště, místo jednoho občerstvení u sjezdovky byly postaveny další tři, dále byla zřízena i nová půjčovna lyží, vlastník investoval své vlastní zdroje do dalších ubytovacích kapacit penzion Maja a Chaloupka pod Kopřivnou (kompletní rekonstrukce) nejstarší objekt v obci.

88 - Prvotní investice ve výši cca 30 mil. Kč vyvolala jen u vlastníka investice v celkové výši cca 120 mil. Kč. - Jelikož se jednalo o první sedačkou lanovku v obci Malá Morávka, stáhla všechny lyžaře z okolních areálů, majitelé ostatních areálů tak byli přinuceni rovněž investovat do obnovy technologií. V současné době jsou v obci již další čtyři sedačkové lanovky. - V obci se s ohledem na rostoucí poptávku začaly rekonstruovat ubytovací kapacity a začaly vznikat i nové kapacity (především penziony a ubytování v soukromí). Vzniklo 8,73 nových pracovních míst. Nárůst cen pozemků (podle informací zástupců obce byla v roce 2008 prodejní cena nezasíťovaného pozemku 800 Kč/m 2, v roce 2016 se již prodával 1 m 2 za Kč). Návštěvníci se začínají vracet i opakovaně. I nadále funguje vlek z r. 2006, lyžařská škola pro děti a jednotný odbavovací systém spolu s dalšími 7 areály. Tabulka 15: Využití lanové dráhy areálu Kopřivná za období 09/2014 8/2015 Zimní sezóna popis sezona průměr na den (v Kč) začátek konec provozní doba denně 8:30-16:00, 18:00-21:00 počet dní lyžování 95 počet průchodů turnikety počet prodaných tarifů Letní sezóna začátek konec provozní doba květen, červen, září pá, so, ne; červenec, srpen denně 10:00 18:00 počet dní provozu 91 počet průchodů turnikety počet prodaných tarifů Zdroj: Zpráva o udržitelnosti Z tabulky 15 vyplývá, že roční počet průchodů turnikety se oproti roku 2011 více než ztrojnásobil a to z hodnoty cca průchodů na téměř průchodů. Rovněž denní průměr průchodů se ztrojnásobil. Vlastníci areálu již nyní čelí opět nedostatečné kapacitě lanovky, kdy ve špičkách musejí návštěvníci čekat v dlouhých řadách a je proto jejich záměrem ihned po skončení udržitelnosti realizovat šestisedačkovou vyhřívanou lanovku a dále rozšířit sjezdovku (především do šířky). Rovněž se plánuje mostem propojit areál se sousedním lyžařským areálem Myšák, čímž se prodlouží délka sjezdovek. Bude podporován i nadále další rozvoj bikeparku, zábavního parku. Je třeba stále vymýšlet něco nového. Současný zákazník vyhledává něco nepoznaného, nechce to, co mu nabídnou všude.

89 Bez intervence ROP MS by majitelé zvažovali, jestli tuto investici realizovat. Z jejich pohledu byla nejvíce riziková a finančně náročná. Počítalo se s devítinásobně menší poptávkou, než je ve skutečnosti. SHRNUTÍ A ZÁVĚR Příjemce SKI AREÁL KOPŘIVNÁ, a.s. získal z ROP MS v průběhu let dotace v celkovém objemu bezmála 26 mil. Kč a celkově zainvestoval zhruba 56 mil. Kč a to v rámci 3 projektů (vestavba ubytovacích kapacit, konferenční místnosti a herny; zábavní pak a sedačková lanovka) realizovaných v jednom uceleném lyžařském areálu s ubytováním s názvem Kopřivná v obci Malá Morávka v oblasti Jeseníků. Nejvyšší dotaci obdržel na projekt čtyřsedačkové lanové dráhy a prodloužení sjezdovky včetně zasněžovací technologie, rolby a odbavovacího systému a to ve výši více než 15 mil. Kč. Avšak příjemce investoval do areálu ještě před obdržením dotace (rekonstrukce chaty Kopřivná r. 2005, nový vlek r. 2006) a i po realizaci projektů (bikepark, rekonstrukce restaurace, rozšíření parkoviště, nová občerstvení, další ubytovací kapacity Maja, Chaloupka pod Kopřivnou). Celkově tak proinvestoval včetně dotací cca mil. Kč a chce se dále rozvíjet (šestisedačková lanovka, rozšíření sjezdovky, rozšíření tras bikeparku). Obec Malá Morávka je tradičně po několik desetiletí oblastí vyhledávanou lyžaři i turisty, a to především z důvodu neponičené atraktivní přírody s kvalitním ovzduším v podhůří nejvyšší hory Jeseníků Pradědu. Na rozdíl od jiných českých hor jako jsou Krkonoše nebo Jizerské hory zde ještě není masivní turistický ruch doprovázený marketingovou propagandou a obrovskými nesourodými areály nezapadajícími do horského prostředí. Naopak si tato lyžařská oblast ponechává původní ráz a především nižší ceny. Konkurenční výhodou Malé Morávky je skutečnost, že se zde opakovaně vracejí návštěvníci a fakt, že každoročně roste počet ubytovaných hostů v obci, v posledních 4 letech průměrně o 5 % ročně. Areál Kopřivné již před obdržením dotací disponoval širokou nabídkou služeb včetně rekonstruovaného ubytování přímo u sjezdovky, nicméně narážel na nedostatečnou ubytovací kapacitu pokojů s vlastním ubytovacím zařízením (v zimní sezóně obsazenost až 90 %, průměrná roční 48 %) a na nemožnost poskytnutí zázemí pro firemní aktivity konané mimo hlavní sezónu (konferenční místnosti a technika). Na tento projekt pak navazoval projekt zábavního parku, kdy cílem je návštěvníka na místě udržet co nejdéle a rovněž jej přilákat opakovaně a prodloužit tak sezónu areálu ze zimních a letních měsíců i na ostatní měsíce v roce. Největší význam z pohledu rozvoje areálu však měl poslední realizovaný projekt čtyřsedačkové lanové dráhy, kdy sice poměrně nový, ale pro návštěvníky kapacitně nedostačující vlek, již představoval zastaralou technologii a mohl se tak stát brzdou dalšího rozvoje. Mezi léty docházelo k poklesu ročního počtu odbavených návštěvníků lyžařského vleku na Kopřivné a to o 11 %.

90 Poslední realizovaný projekt měl sice nejvíce viditelných dopadů, avšak je potřeba zdůraznit, že všechny projekty se vzájemně doplňují, navazují na sebe a díky nim mohl vzniknout multiplikační efekt v podobě následujících dopadů: 15,73 nových pracovních míst (pouze za Kopřivnou) a další u ostatních subjektů, další vyvolané realizované projekty v areálu Kopřivné (rozšíření parkoviště, občerstvení u sjezdovky, rekonstrukce restaurace, další 2 ubytovacích zařízení v blízkosti areálu, rozšiřování bikeparku, v plánu je další rozšíření sjezdovky a výměna sedačkové lanovky za šestimístnou, propojení mostem s areálem Myšák), byly instalovány další 4 nové sedačkové lanovky v obci, nové a především rekonstruované ubytovací kapacity v celé obci, růst tržních cen nemovitostí v obci (nárůst z 800 Kč/m 2 v r na Kč/m 2 v r. 2016). Díky projektům realizovaným z ROP MS byl nastartován pozitivní trend vývoje v dané lokalitě, nicméně i bez intervence by pravděpodobně došlo k rozvoji služeb a infrastruktury, avšak ne v takovém rozsahu a určitě by došlo k časovému posunu, který by ale mohl mít dopad na zpomalení růstu počtu návštěvníků v obci Malá Morávka a rozvoje cestovního ruchu v Malé Morávce.

91 9.1.4 Slezské zemské muzeum STUDIE Slezské zemské muzeum Opava Slezské zemské muzeum, příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR (dále SZM ), bylo založeno roku 1814 a je tak nejstarším veřejným muzeem na území dnešní České republiky. Muzeum se zaměřuje na širokou oblast českého Slezska od živé i neživé přírody přes prehistorii, historii až k dějinám umění, a to především v oblasti českého Slezska, severní a severovýchodní Moravy. Zároveň se svými téměř 2,5 milióny sbírkovými předměty patří mezi největší muzea v ČR a ročně připraví přibližně 30 výstav. Muzeum je současně výzkumnou organizací provádějící základní i aplikovaný výzkum a působí v něm kvalifikovaní odborníci ze širokého spektra oborů. 6 V současnosti muzeum spravuje šest expozičních budov a areálů předmětem projektu byla Historická výstavní budova v centru Opavy. Obrázek 5: Zrekonstruovaná Historická výstavní budova Slezského zemského muzea Zdroj: ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PROJEKTU Základní charakteristiky projektu: Název projektu Příjemce Cíl projektu Slezské zemské muzeum Expozice Slezsko (CZ.1.10/2.2.00/ ) Slezské zemské muzeum Hlavním cílem projektu bylo realizovat aktivity vedoucí ke vzniku nové 6

92 expozice Slezsko, zrekonstruovat a zmodernizovat historickou výstavní budovu Slezského zemského muzea, a přilákat tak mnohem více návštěvníků, pro které vznikla řada doplňkových služeb, a to právě díky nové expozici Slezsko, která svým návštěvníkům přibližuje historii, kulturu a přírodu Slezska prostřednictvím bohaté sbírky ve spojení s moderními technologiemi. Komplexním cílem projektu bylo povzbudit zájem turistů o region Slezska a severní Moravy a jeho další kulturní a přírodní zajímavosti. Doba realizace Celkové plánované ,86 (včetně ,- Kč na nezpůsobilé výdaje) [1] výdaje (Kč) Plánovaná (dle smlouvy) Skutečná (dle žádosti o platbu) Celkové způsobilé výdaje (Kč) ,86 Kč ,61 Kč Plánovaná (dle smlouvy) Požadovaná (dle žádosti o platbu) Proplacená (po kontrole dle formuláře F1) Výše podpory (Kč) ,34 Kč ,93 Kč ,15 Kč Nebyly zaznamenány další relevantní podpořené projekty. Výchozí situace (potřeby) Historická výstavní budova je volně stojící neorenesanční objekt postavený v letech , který byl v roce 1985 prohlášen nemovitou kulturní památkou. Historická výstavní budova slouží jako hlavní výstavní a expoziční budova a sídlí zde Prezentační oddělení SZM. V době podání žádosti o podporu byl suterén z části využíván jako depozitář archeologické podsbírky a částečně sloužil jako dílenské zázemí provozního oddělení a jako sklad výstavního materiálu. V přízemí (1 NP) vstupní prostor sloužil jako foyer, pokladna a šatna. Centrální sál procházející oběma nadzemními podlažími byl využíván pro kulturní akce a krátkodobé výstavy, díky dobré akustice i pro koncerty. V přízemí je také situován první sál pro dočasné výstavy (110m 2 ) a na ploše 270m 2 byla ve dvou sálech od roku 1981 instalována zastaralá přírodovědná expozice Vývoj přírody ve Slezsku a na Severní Moravě. Ve 2NP je taktéž sál pro dočasné výstavy (110m 2 ), dále pak stálá etnografická expozice Slezsko v lidovém umění z roku Poslední veřejnosti přístupnou částí objektu byla stálá expozice Evropské umění století ze sbírek SZM (300m 2 ) instalovaná v roce Stav před realizací projektu: objekt historické budovy byl ve špatném stavebně-technickém stavu a pokračovala jeho devastace, [1] Žádost Benefit7

93 vstup do budovy nesplňoval požadavky na bezbariérovost a technické řešení neumožňovalo provoz imobilních osob, stávající expozice byly zastaralé, navíc muzeum nemělo stálou expozici komplexně zaměřenou na Slezsko, jako specifické území České republiky, podmínky pro vystavování exponátů neodpovídaly požadovaným podmínkám a současným standardům a trendům a nebyla tak zajištěna dostatečná ochrana vystavených exponátů, přestože muzeum disponovalo velkým množstvím cenných sbírek, nebylo možné je vzhledem k omezeným kapacitám a nevyhovujícím podmínkám vystavovat, absence zázemí pro návštěvníky a dalších služeb jako občerstvení, klidová zóna, prostor pro děti a bezbariérový přistup, obecně negativní trend návštěvnosti SZM. Tabulka 16: Počet návštěvníků Slezského zemského muzea (všechny objekty) Rok Návštěvníci Zdroj: Slezské zemské muzeum, Cíle projektu Cílem projektu bylo: realizovat aktivity vedoucí ke vzniku nové expozice Slezsko, zrekonstruovat a zmodernizovat historickou výstavní budovu Slezského zemského muzea, a přilákat tak mnohem více návštěvníků, pro které vznikne řada doplňkových služeb, a to právě díky nové expozici Slezsko, která svým návštěvníkům přiblíží historii, kulturu a přírodu Slezska prostřednictvím bohaté sbírky ve spojení s moderními technologiemi. Specifickými cíli projektu bylo: zachovat hodnotu kulturní památky rozšířit výstavní prostory zvýšit atraktivnost pro návštěvníky a zvýšit tak její návštěvnost snížit nezaměstnanost ve městě Opava prodloužit pobyt návštěvníků v regionu zvýšit návštěvnost rodin s dětmi zvýšit návštěvnost zahraničních návštěvníků zvýšit přístupnost pro větší skupiny návštěvníků jakými jsou např. žáci škol zajistit větší informovanost návštěvníků zajistit větší propagaci, informovanost o službách Historické výstavní budovy a získání většího povědomí veřejnosti a návštěvníků o expozici Slezsko Komplexním cílem projektu bylo povzbudit zájem turistů o region Slezska a severní Moravy a jeho další kulturní a přírodní zajímavosti.

94 Tabulka 17: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru Plocha rekonstruovaných památkových objektů Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu z toho: pro muže pro ženy Počet zrekonstruovaných památkových objektů Zdroj: MONIT7+ Měrná jednotka Výchozí stav hodnoty Plánované naplnění indikátoru 7 Skutečné naplnění indikátoru Stav naplnění (%) m , , % pracovní místo počet objektů 0 5,6 8,3 148 % 2,0 2, % 3,6 5, % % Přínosy projektu V rámci projektu byla zrekonstruována a zmodernizována historická výstavní budova Slezského zemského muzea a vznikla nová expozice Slezsko. Dále vznikly další výstavní prostory, konferenční místnosti, kompletní modernizace a vznik dalších nových služeb pro návštěvníky muzea (zázemí pro návštěvníky), místnost pro matky s dětmi včetně dětského koutku. Nově bylo zřízeno dětské muzeum s možností interaktivních doprovodných programů k expozicím i právě probíhajícím výstavám a před budovu muzea pořízeny uzamykatelné stojany na kola pro cyklisty. Budova je nově bezbariérová a umožňuje tak přístup a pobyt pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (bezbariérový vstup, výtah v budově i sociální zařízení). Muzeum nově disponuje vícejazyčným orientačním informačním systémem, nabídkou služeb a audiovizuální technikou také v cizích jazycích. Nově je také možnost prohlídek v cizích jazycích díky novým pracovníkům se znalostí cizích jazyků. 8 Hlavní efekty projektu, které byly identifikovány, jsou následující: Technické zhodnocení a úspory nákladů technické zhodnocení budovy a úspory provozních nákladů na topení, osvětlení. Zachování kulturního dědictví zachování historické hodnoty kulturní památky. Vytvoření moderního muzea modernizované expozice a rozšířené výstavní prostory s výbornými výstavními podmínkami. 7 stav k , Závěrečná monitorovací zpráva 8 Závěrečná monitorovací zpráva

95 Zvětšily se výstavní plochy muzea byla zřízena nová přírodovědná expozice a bylo umožněno konání dočasných výstav. Vytvoření moderního muzea splňujícího podmínky pro muzejní činnost s rozšířenou možností výstav a dalších akcí rekonstrukce umožnila pořádání velkých výstav (z depozitářů jiných muzeí). Do prostor muzea se tak mohly vrátit historicky cenné předměty (např. varhany). Nový výstavní fond (nové vitríny, do kterých se nepráší a které jsou osvětlené) umožňuje vystavovat cennější artefakty. Větší možnosti výpůjčky exponátů z jiných muzejních fondů a pořádání výstav (např. akce Věstonická Venuše). Významné posílení edukační a osvětové činnosti nově vznikly prostory pro vzdělávání edukační místnost, ve kterých se konají vzdělávací aktivity. Muzeum nově přijalo kvalifikované muzejní pedagogy, kteří nově pořádají workshopy pro školy, které jsou velkým lákadlem, tak i pro veřejnost (pro děti i celou rodinu). Přednášky mohou probíhat paralelně a neomezují provoz muzea, navíc narůstá zájem o populárně-naučné programy a aktivity. Zvýšení komfortu a dostupnosti pro návštěvníky zásluhou nově vzniklého návštěvnického zázemí, bezbariérového přístupu a vybavení haptickými pomůckami pro nevidomé, což posiluje také návštěvnost seniorů. Zvýšení návštěvnosti a nárůst tržeb díky výše uvedeným faktorům, a také přednáškám a doprovodným akcím/workshopům (např. víkendy pro rodiny s dětmi, muzejní noc, krátkodobým výstavám atd.). Před rekonstrukcí byl trend návštěvnosti sestupný, po rekonstrukci došlo k zastavení propadu a nárůstu návštěvnosti (nejvíce v roce 2014). Návštěvnost se rozšířila také geograficky nejen v rámci Moravskoslezského kraje, ale i Olomouckého kraje. Muzeum se také ve své propagaci cíleně zaměřuje na tyto regiony. Návštěvníci také zůstávání déle, spojují prohlídku výstavy spolu s edukačním programem nebo komentovanými prohlídkami. Dále pak zejména školy a senioři si vytváří celodenní program (balíček), kdy zkombinují více akcí a míst v rámci Slezského zemského muzea (např. společně s návštěvou památníku 2. světové války v Hrabyni, arboretem, příp. jinými atraktivitami). Zvýšila se tak návštěvnost nejen samotného muzea v Opavě, ale i ostatních muzejních míst, které jsou součástí Slezského zemského muzea (např. památník v Hrabyni). Novým zdrojem příjmů je doplňkový prodej suvenýrů. Zatraktivnění prostoru a města - reprezentativní prostory města pro významné společenské akce. Pořádají se zde koncerty pro veřejnost a další významné události (např. slavnostní podpis smluv). I díky vytvoření důstojných prostor se mohly konat oslavy výročí 200 let vzniku muzea. Využívají i soukromé firmy jako reprezentativní prostory. Posílení spolupráce s muzejními, kulturními a školskými institucemi - intenzivnější spolupráce s muzei možnost vypůjčit si cenné exponáty z jiných muzeí (díky vysokému standardu). V současnosti cca 30 % exponátů je vypůjčených, dříve téměř výhradně pouze z vlastních sbírek. Více spolupracují s dalšími kulturními institucemi (galeriemi, Národním památkovým ústavem) a vzájemně si půjčují výměnné výstavy. Muzeum se primárně soustřeďuje na spolupráci se školami, v rámci smluvní spolupráce s vysokými školami nově nabízí stáže a možnosti výzkumu pro studenty, a také zaměstnávání absolventů vysokých škol. Upevnila se také spolupráce s městem (muzeum je významnou atraktivitou města). Vznik nových pracovních míst a zvyšování kvalifikace došlo k nárůstu počtu zaměstnanců o více než 50 % původní stavu (více než původně plánováno v projektu). Jedná se především o kvalifikované pozice (dříve důchodci, dnes vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci). Nově vznikla

96 pozice muzejní pedagog zajišťující vzdělávací aktivity, o které je velký zájem, proto se plánuje rozšíření těchto pozic. Posílení atraktivity jeden z magnetů Moravskoslezska - muzeum je dnes prezentováno na všech hlavních turistických portálech (CzechTourism atp.). Společnost na podporu cestovního ruchu v Moravskoslezsku Moravian-Silesian Tourism také propaguje muzeum, např. v rámci Techno trasy (stezka technických atraktivit), jako jedné z páteřních atraktivit v kraji (využívá některé části muzea). Nově je muzeum (díky intenzivnější spolupráci) prezentováno Českou televizí i regionální televizí (TV Polar) a tak se informace o nových výstavách se dostávají do hlavních zpráv. Dále je prezentováno na sociálních sítích, ale také je zapojeno do nových forem CR například geocachingu. Zvýšení atraktivity se také odráží na ostatních muzejních místech, které jsou součástí Slezského zemského muzea (např. památník v Hrabyni). Dnes si můžeme dovolit půjčit obraz za 60 miliónů korun, dříve by nám ho nikdo nepůjčil. Návštěvnici tak mohou vidět, co jinde neuvidí, resp. nemohou si dovolit vystavit. Tabulka 18: Počet návštěvníků Slezského zemského muzea a jednotlivých akcí Rok Návštěvníci SZM* z toho HVB Akce Expozice Přednášky, workshopy Výstavy Zdroj: Slezské zemské muzeum - výroční zprávy; SHRNUTÍ A ZÁVĚR Slezské zemské muzeum získalo z ROP MS podporu ve výši cca 85 mil. Kč v rámci projektu Slezské zemské muzeum Expozice Slezsko. Předmětem projektu byla celková rekonstrukce chátrající hlavní výstavní budovy, která je kulturní památkou a byla ve špatném technickém stavu s výrazně zastaralými expozicemi a nevyhovujícími prostorami pro výstavní a další činnost. ROP MS tak měl zásadní zásluhu na vytvoření modernizovaného a atraktivního muzea, které díky tomu mohlo významně rozšířit své výstavní aktivity a posílit další činnosti, a také zájem návštěvníků. Došlo ke zvýšení komfortu a služeb pro návštěvníky, doplňkový prodej suvenýrů je navíc dalším zdrojem příjmů muzea. Současně se stal objekt bezbariérovým, což zlepšilo přístupnost nejen pro osoby s handicapem, ale i pro seniory a rodiče s dětmi. Muzeum významně posílilo svoji pozici jako atraktivity Opavy i celé oblasti. Významné jsou také efekty v edukačně-osvětové oblasti, kdy došlo ke vzniku velmi oblíbených populárně-edukačních programů pro školy i veřejnost a také k větší propagaci muzea a jeho akcí v rámci regionu i ČR (prostřednictvím hlavních turistických portálů, televize apod.).

97 Došlo také k výraznému posílení spolupráce s vzdělávacími institucemi, zejména školami v rámci edukačních programů, ale také s vysokými školami při výzkumu, zvyšování kvalifikace a uplatnění studentů formou stáží. Vznikly nové kvalifikované pracovní pozice muzejní pedagogové. Ti zajišťují vzdělávací aktivity a osvětové programy, o které je velký zájem, a proto se plánuje rozšíření těchto pozic. Muzeum díky podpoře z ROP MS významně posílilo svoji pozici v rámci turistických atraktivit ( magnetů ) regionu Moravskoslezska. Podařilo se tak naplnit cíle a vedle rekonstrukce historické budovy se podařilo rozšířit nabídku služeb a aktivit pro návštěvníky a zvýšit návštěvnost a tržby. Bez dotace by nedošlo k celkové rekonstrukci budovy muzea, ani ke komplexní modernizaci a rozšíření výstavních prostor a expozic.

98 9.2 Studie Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) IPRÚ Beskydy Studie: Vyhodnocení naplnění Integrovaného plánu rozvoje území Beskydy Kontext Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) je dokument, jehož cílem je definovat základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Jeho zpracování vychází z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta Cílem IPRÚ je identifikovat vhodné rozvojové záměry na daném území a následně je realizovat s finanční podporou ROP MS. Výchozí situace a problémy území Integrovaný plán rozvoje území Beskydy (IPRÚ Beskydy) zahrnoval území katastru obcí Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Malenovice a Čeladná, které jsou součástí turistické oblasti Beskydy-Valašsko (viz obrázek níže). Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Malenovice a Čeladná spadají pod okres Frýdek-Místek. Obrázek 6: Lokalizace území IPRÚ Beskydy-Valašsko Zdroj: IPRÚ obcí Ostravice, Staré Hamry, Čeladná, Malenovice a Bílá

99 Toto území lze jednotně popsat jako území nacházející se v údolí řeky Ostravice obklopené nádhernou přírodou a pohořím Moravskoslezských Beskyd. IPRÚ definoval základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Na IPRÚ Beskydy bylo alokováno původně 138 mil. Kč, po navýšení v r to pak bylo 158 mil. Kč.. Z vnějších vlivů působí současně na celý cestovní ruch dopady ekonomické krize projevující se v rostoucí nezaměstnanosti a poklesu návštěvnosti. Návštěvnost Ostravice, Starých Hamrů, Bílé, Malenovic a Čeladné byla (podle odhadů) před realizací převážně kolísavá až klesající. Analýza nabídky prokázala dostatečné množství přírodních atraktivit, památek a zajímavostí, turistických a cyklistických tras/stezek, kulturního a relaxačního vyžití, ubytovacích kapacit atd. Scházelo zde však více doplňkových služeb pro návštěvníky, více možností pro aktivní trávení volného času, ubytovací zařízení nebyla v dostatečné kvalitě. V lokalitě fungují v létě cyklobusy a v zimě skibusy, schází zde však propojenost ubytovacích zařízení s atraktivitami nacházejícími se na území. Incentivní turistikou se v území zabývala pouze čtyři ubytovací zařízení. Problémové oblasti 9 : nedostatek doplňkových služeb v cestovním ruchu nedostatečná infrastruktura pro společenské a sportovní vyžití návštěvníků nízká kvalita ubytovacích zařízení špatná místní dopravní infrastruktura negativní vnímání cestovního ruchu místními lidmi nedostatečné programy pro volný čas, drobný prodej a poskytování informací Vize a cíle IPRÚ Společná vize a cíle IPRÚ byly stanoveny na základě úvodní analýzy území a výstupů práce pracovní skupiny skládající se ze zástupců zapojených subjektů působících v území. Vize do roku 2015: "Rozvinutá golfová a konferenční turistika s dominantou Lysé Hory nabízející kvalitní infrastrukturu a služby pro volnočasové vyžití pro středoevropskou klientelu." 10 Plánovaný cílový stav: návštěvník nalezne řadu atraktivit, které se vzájemně doplňují a uspokojí i náročnější návštěvníky, kteří zde stráví delší dobu. Atraktivity, které vzniknou díky realizaci IPRÚ, se doplňují i s atraktivitami v blízkém okolí a vzájemně si tak nekonkurují. Strategické cíle 11 : Zvýšit počet návštěvníků a počet přenocování 9 Vybrané relevantní oblasti 10 IPRÚ, s IPRP, s. 36

100 Dobudovat golfové zázemí a rozšířit služby Zrekonstruovat konferenční zázemí a rozšířit služby Dobudovat sportovní a kulturní infrastrukturu včetně zázemí Vytvořit kvalitní společnou marketingovou komunikaci území Zkvalitnit místní dopravní infrastrukturu Zvýšit standard ubytovacích kapacit a služeb Zatraktivnit a umožnit dostupnost Lysé Hory ANALÝZA A VYHODNOCENÍ IPRÚ

101 Naplnění strategie IPRÚ projekty IPRÚ Beskydy identifikoval projektové záměry formou indikativního seznamu projektů. V průběhu realizace IPRÚ došlo k dílčím změnám. Následující tabulka uvádí přehled plánovaných projektů a skutečně realizovaných projektů včetně podrobnějších informací a jejich zaměření. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V IPRÚ REALIZOVANÉ PROJEKTY Název plánovaného projektu 1. Výstavba sportovního klubu, Ostravice Sport, a. s. 2. Výstavba běžeckého areálu, Ostravice Sport, a. s. 3. Víceúčelové hřiště TJ Sokol Ostravice Finance (mil. Kč) celková dotace investice 63,844 31,922 4,41 2,64 Ano Realizace Ano rozděleno na 2 projekty a následně znovu sloučeny 12 Ano rozděleno na 2 projekty a následně znovu sloučeny 13 Název realizovaného projektu / Realizátor (příjemce) Výstavba běžeckého areálu a sportovního zázemí / Velký klub, /Ostravice Sport, a. s./ Víceúčelové hřiště TJ Sokol Ostravice /Tělovýchovná jednota Sokol Ostravice/ Popis projektu Výstavba sportovního zařízení běžeckého areálu a sportovního zázemí Výstavba víceúčelového hřiště (pro intenzivnější využití sportovního areálu a vyžití ubytovaných turistů) Místo realizace Finance (mil. Kč) celková dotace investice Ostravice 75,874 24,015 Ostravice 4,894 1,135 Typ (zaměření) projektu Sportovní infrastruktura a zázemí (slouží i jako golfové zázemí) Sportovní infrastruktura a zázemí, Standard ubytovacích kapacity a služeb 12 Zápis z jednání Řídícího výboru Integrovaného plánu rozvoje území obcí Ostravice a Staré Hamry dne a Zápis z 59. Zasedání výboru Regionální rady, konané dne Zápis z jednání Řídícího výboru Integrovaného plánu rozvoje území obcí Ostravice a Staré Hamry dne a Zápis z 59. Zasedání výboru Regionální rady, konané dne

102 4. Vybudování sportovně rehabilitačně rekondičního zařízení /KOVOTOUR PLUS s.r.o./ 5. Přístavba a rozšíření relaxcentra Sepetná 6. Výstavba veřejného golfového hřiště, Ostravice Sport, a. s. 7. Výstavba pódia a rekonstrukce budovy pro zázemí, TJ Sokol Ostravice 8. Rekonstrukce a modernizace lyžařského areálu GRÚŇ 9. Bílá dětem 10. Návštěvnické centrum pod Lysou horou, Obec Malenovice Ne Ano 18 9 Ne 10 8,12 Ne 8,167 4,9 Ano 9, 50 8, 03 Ano 23, 5 19, 96 Ne Přístavba a rozšíření Relaxcentra Sepetná /SEPETNÁ, v. o. s./ Rekonstrukce a modernizace lyžařského areálu GRÚŇ /Ski Park Grúň o.s./ Bílá dětem / Obec Bílá / Dostavba nové budovy k již stávajícím budovám Relaxcentra Rekonstrukce ubytovacího zařízení ve standardu 3* a vybudování sportovně rekreačního zázemí (hřiště) Vybudování cyklostezky Černá-Bílá, Stezky beskydských pašeráků, Beskydská příroda a Divoká zvěř a Revitalizace minigolfového hřiště - především pro rodiny s dětmi Ostravice 10 Staré Hamry 9,942 4,9 Bílá 9,696 6,9096 Standard ubytovacích kapacity a služeb Golfové zázemí Kulturní infrastruktura a zázemí Standard ubytovacích kapacity a služeb, Sportovní infrastruktura a zázemí Sportovní infrastruktura a zázemí Zatraktivnění Lysé Hory

103 11. Výstavba bobové dráhy a zázemí /B&B Alfa s.r.o./ 37 18,5 Ne NÁHRADNÍ: Rekonstrukce hotelu Freud /Hotel FREUD s. r. o./ 60 30,39 NÁHRADNÍ: Modernizace lyžařského centra Ski Malenovice Výstavba lanové dráhy na Grúni Rekonstrukce hotelu Čeladenka Ano realizován jako náhradní projekt Předložen, ale stažen žadatelem Ano realizován jako náhradní projekt Ano realizován jako nově zařazený projekt místo projektu Vybudování sportovně rehabilitačně rekondičního zařízení Rekonstrukce hotelu Freud /Hotel FREUD s. r. o./ Výstavba lanové dráhy na Grúni /Ski Park Grúň o.s./ Rekonstrukce hotelu Čeladenka 14 / KOVOTOUR PLUS s. r. o./ Komplexní rekonstrukce hotelu na standard 4* vč. rekonstrukce a rozšíření sportovišť. Ostravice 64,363 26,823 Rekonstrukce a modernizace lyžařského areálu pořízení lanové dráhy Komplexní rekonstrukce hotelu, včetně jeho vybavení interiérů, wellness Staré Hamry Nedokonče n/stažen Nedokonče n/stažen 22,301 10,8 Čeladná 84,655 29,717 Standard ubytovacích kapacity a služeb, Konferenční zázemí Kulturní infrastruktura a zázemí Sportovní infrastruktura a zázemí Standard ubytovacích kapacity a služeb, Konferenční zázemí 14 Zápis z jednání Řídícího výboru Integrovaného plánu rozvoje území obcí Ostravice a Staré Hamry dne

104 Z původně naplánovaných projektů v IPRÚ nebyly zrealizovány projekty: 1. Výstavba veřejného golfového hřiště (Ostravice Sport, a. s.) 2. Výstavba pódia a rekonstrukce budovy pro zázemí (TJ Sokol Ostravice) 3. Návštěvnické centrum pod Lysou horou (Obec Malenovice) 4. Vybudování sportovně rehabilitačně rekondičního zařízení (KOVOTOUR PLUS s.r.o.) 5. Výstavba bobové dráhy a zázemí (B&B Alfa s.r.o.) Namísto nich byly zrealizovány náhradní nebo nově zařazené projekty: 1. Rekonstrukce hotelu Freud (Hotel FREUD s. r. o.) 2. Výstavba lanové dráhy na Grúni (Ski Park Grúň o.s.) 3. Rekonstrukce hotelu Čeladenka (KOVOTOUR PLUS s. r. o.) 4. Modernizace lyžařského centra Ski Malenovice, který však byl po první proplacené žádosti o platbu stažen žadatelem Dílčí závěry: Většina prostředků tak směřovala do oblastí (členěných dle strategických cílů IPRÚ) Sportovní infrastruktura a zázemí a standard ubytovacích kapacit a služeb. Upozaděny byly projekty přímo zaměřené na golf a zatraktivnění Lysé Hory, naopak byly posíleny sportovní infrastruktura a standard ubytovacích zařízení vč. konferenčního a kulturního zázemí. Vyhodnocení vybraných základních charakteristik CR Následující text uvádí rozbor vybraných základních statistických údajů z oblasti cestovního ruchu. Tabulka 19: Počet návštěvníků a přenocování v letech Celkem Rezidenti Délka přenocování Rok Změna (nocí/návštěvníka) / rozdíl hosté % přenocování % 2,5 2,4-3 % hosté % přenocování % 2,5 2,4-10 % hosté % Nerezidenti přenocování % 2,1 2,4 26 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 104

105 Graf 5: Vývoj počtu návštěvníků a přenocování Rezidenti Nerezidenti Celkem Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Počet návštěvníků Mezi lety 2012 a 2015 došlo k nárůstu celkového počtu návštěvníků o 9 %, avšak vývoj v tomto období kolísal. U návštěvníků domácích (rezidentů) byl nárůst 10 %, u zahraničních návštěvníků (nerezidentů) byl pouze 3 %. Rezidenti také tvoří dominantní podíl na celkovém počtu návštěvníků (81 %), nerezidenti pouze 19 %. Tento podíl se v průběhu sledovaného období výrazně neměnil. Vývoj počtu přenocování a průměrné doby pobytu (přenocování) Z hlediska celkového počtu přenocování došlo mezi lety 2012 a 2015 k nárůstu o 7 %. K výraznému nárůstu počtu přenocování došlo u nerezidentů (o 15 %), u rezidentů jen o 6 %. Průměrná doba pobytu (délka přenocování) se ve sledovaném období mírně snížila (o 3 %). Výraznou zásluhu na tom mají rezidenti (pokles o 10 %), naopak doba pobytu nerezidentů se výrazně prodloužila (o 26 %). Průměrná doba pobytu se tak v podstatě sjednotila na 2,4 noci na návštěvníka pro obě skupiny. Vývoj počtu návštěvníků a přenocování zahraniční návštěvníci Struktura zahraničních návštěvníků v období 2012 až 2015 doznala poměrně významných změn. V relativním vyjádření největší nárůst zaznamenali návštěvníci ze Slovenska a Nizozemska (více než dvojnásobný nárůst). Naopak největší pokles byl zaznamenán u návštěvníků z Ruska, kteří v roce 2012 tvořili druhou nejpočetnější skupinu (pokles z 22 % na 3 % - tj. na cca 15 % původního stavu). 105

106 Aktuálně dominantní část turistů tvoří návštěvníci převážně ze sousedících zemí - tj. střední Evropy, kteří tvoří přes 60 % zahraničních návštěvníků. Největší skupinou zahraničních návštěvníků (nerezidentů) jsou jednoznačně návštěvníci ze Slovenska (téměř třetina). Dalšími jsou pak návštěvníci z Německa a Polska (cca 15 %). Graf 6: Podíl návštěvníků nerezidentů v letech 2012 a % 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Struktura přenocování nerezidentů zhruba odpovídá struktuře počtu návštěvníků, přičemž přirozeně delší dobu zde tráví návštěvníci ze vzdálenějších zemí. Graf 7: Podíl návštěvníků a přenocování podle zemí (2015) 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Návštěvnící Přenocování Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 106

107 Délka pobytu (počet přenocování) Ve sledovaném období došlo k významnému prodloužení délky pobytu nerezidentů o více než čtvrtinu (26 %). Přirozeně delší doba pobytu je u návštěvníků ze vzdálenějších zemí nejdelší dobu pobytu mají návštěvníci z Nizozemska (3,2 noci), naopak nejkratší z Rakouska (1,8 noci). K největšímu prodloužení doby pobytu mezi roky 2012 a 2015 došlo u návštěvníků z Ruska (na téměř dvojnásobek) a z Nizozemska. Naopak k největšímu zkrácení doby pobytu došlo u návštěvníků z Itálie, a Polska. Příjmy z ubytovaných Odhad příjmů byl použit z Analýzy příjmů z ubytovaných hostů v ROP TO Beskydy. Zdroj: Analýza příjmů z ubytovaných hostů v TO Beskydy-Valašsko, 2015 Tabulka 20: Příjmy z ubytovaných hostů Zdroj: Analýza příjmů z ubytovaných hostů v TO Beskydy-Valašsko, 2015 Vývoj průměrné útraty a příjmů z ubytovaných na základě uvedených dat nelze jednoznačně hodnotit, neboť v období 2012 až 2014 docházelo k výkyvům, nicméně v mezi roky 2012 a 2014 došlo k nárůstu. 107

108 Dílčí závěry: V období došlo k nárůstu počtu návštěvníků o 9 %. Z hlediska celkového počtu přenocování došlo mezi lety 2012 a 2015 k nárůstu o 7 %. K výraznému nárůstu počtu přenocování došlo u nerezidentů (o 15 %), u rezidentů jen o 6 %. Došlo k nárůstu zejména počtu domácích návštěvníků, avšak u zahraničních návštěvníků došlo k prodloužení doby pobytu (počtu přenocování). Celkově došlo k mírnému poklesu délky přenocování (3 %), avšak u zahraničních návštěvníků došlo k významnému prodloužení délky pobytu o více než čtvrtinu (26 %). To koresponduje s trendy zkracování doby pobytu. Dominantní část turistů tvoří návštěvníci ze Slovenska, Německa a Polska tzn. převážně sousedící země střední Evropy. Tato skupina zaznamenala výrazný nárůst (především díky téměř dvojnásobnému nárůstu hostů ze Slovenska). Struktura zahraničních návštěvníků se významně změnila, a to v souvislosti s mezinárodním děním, hospodářskou politikou a bezpečnostní situací. K největšímu prodloužení došlo u návštěvníků z Ruska (na téměř dvojnásobek) a z Nizozemska, naopak k největšímu zkrácení pak u návštěvníků z Itálie a Polska. U průměrné útraty a příjmů z ubytovaných v období 2012 až 2014 docházelo k výkyvům, proto je obtížné jednoznačně zhodnotit. Vyhodnocení naplnění indikátorů IPRÚ Tato kapitola se věnuje analýze a vyhodnocení naplnění kvantifikovaných indikátorů definovaných v IPRÚ. Tabulka 21: Definované indikátory v IPRÚ povinné Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu* Počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných lůžek Měrná jednotka Výchozí stav (rok 2010) Cílový stav plánovaný skutečný Míra naplnění počet % počet ,08 67 % počet % * Naplnění indikátoru se dokládá ve lhůtě do 1 roku od finančního ukončení projektu. Povinné indikátory definované ve strategickém dokumentu IPRÚ k referenčnímu datu zprávy byly naplněny z části. Bylo zrealizováno méně projektů oproti původnímu plánu, a tak jediným splněným indikátorem byl počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných lůžek. Počet vytvořených míst se teprve bude dokládat (povinnost doložit ve lhůtě do 1 roku od finančního ukončení projektu). 108

109 Plánované hodnoty byly na začátku definovány v IPRÚ jako plán (resp. odhad). S tím, jak některé projekty odpadaly, se už ale neměnily plánované hodnoty ve strategickém dokumentu. To je také zpravidla důvodem pro nenaplnění indikátorů stanovených v IPRÚ. Z faktického pohledu řídící orgán vynucoval dodržení naplánovaných indikátorů, ale pouze těch, které byly uvedeny v konkrétních žádostech o podporu a ke kterým byl později příjemce smluvně zavázán ve smlouvě o financování. Z tohoto pohledu pak byly naplánované indikátory uskutečněných projektů IPRÚ naplněny. Tabulka 22: Definované indikátory v IPRÚ nepovinné Název indikátoru Zvýšení počtu návštěvníků v území Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území Měrná jednotka Výchozí stav (rok 2010) Cílový stav plánovaný skutečný Míra naplnění % % 9 % 180 %* počet dnů** * pro míru naplnění byla brána hodnota plánovaného cílového stavu 5 % ** plánované prodloužení délky bylo stanoveno o 2 dny 3,3 5,3** 2,4 45 % Nepovinné indikátory jsou svojí povahou výsledkové, tudíž mají zachycovat změnu, nicméně jsou za aktuálního mezinárodního dění významně ovlivněny vnějšími faktory. Indikátor Zvýšení počtu návštěvníků v území nemá jednoznačně stanovenou cílovou hodnotu (uvedeno rozmezí 3-5%). Pro stanovení naplnění tohoto indikátoru byla brána vyšší hodnota, a i v tomto případě míra naplnění činila 180 %. Indikátor Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území byl naplněn na 45 % naopak byl nižší než výchozí stav nicméně to odpovídá obecnému trendu kratších pobytů v ČR. Dílčí závěry: Povinné indikátory k referenčnímu datu zprávy byly naplněny z části jediným splněným indikátorem byl počet rekonstruovaných lůžek. Počet vytvořených míst se teprve bude dokládat (povinnost doložit ve lhůtě do 1 roku od finančního ukončení projektu). Nepovinné indikátory byly naplněny částečně. Indikátor Zvýšení počtu návštěvníků v území byl naplněn na 180 %, avšak indikátor Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území nebyl naplněn, což lze přičítat obecnému trendu kratších pobytů v ČR. Tyto indikátory jsou však značně citlivé na vnější faktory a vlivy. Přínosy (efekty) projektů/iprú Tato kapitola popisuje zmapované efekty vnímané zástupci IPRÚ v následujících hlavních oblastech: Posílení cestovního ruchu (zvýšení atraktivity, návštěvnost) 109

110 Návštěvnost a kvalita nabídky (služeb) Respondenti se shodli, že vybudováním atraktivit se rozšířila klientela a zvýšila návštěvnost. U projektu Přístavba a rozšíření Relaxcentra Sepetná díky tobogánu začali hotel navštěvovat návštěvníci i mimo hotel. Díky tělocvičně a badmintonovým kurtům začali do hotelu přicházet i lidé mimo hotel a do hotelu začaly jezdit i jiné skupiny klientů více sportovně zaměřené. Hotelu Freud, který získal dotaci na zvýšení kvality ubytování a na doprovodné služby vč. rozšíření sportovišť, se díky projektu zvýšila obsazenost. V obci Bílá díky podpoře z IPRÚ vznikl jeden z nejlépe vybavených dětských parků v zimě v Beskydech (projekt Bílá dětem ). Z hlediska struktury návštěvníků zástupci IPRÚ vnímali především nárůst zájmu rodin s dětmi a sportovců (sportovně orientovaných návštěvníků). Demograficky totiž nastupují silné generace Husákových dětí a jejich rodin. Dále vnímají, že toto území má velký potenciál ze sousedního Polska, kde se v relativně blízké vzdálenosti nachází početná populace. Avšak na druhé straně hranic v Polsku v posledních letech dochází k výrazným investicím a nárůstu nabídky cestovního ruchu, což vytváří silné konkurenční tlaky. Navíc propagaci právě vůči této části Polska nevnímají jako dostatečnou. Konferenční, kongresová a golfová turistika Došlo k rozvoji kongresové turistiky. V rámci IPRÚ byla podpora kongresové turistiky primárně směřována do rekonstruovaného hotelu Sepetná. Vedle toho byly v hotelu Freud rozšířeny kapacity sálu pro cca 400 osob, čímž se vytvořily odpovídající konferenční prostory a prostory pro obecní akce (plesy pro občany). Tato dvě zařízení si však nekonkurují, ale spíše se vzájemně doplňují. Golfová turistika je poměrně specifická oblast svojí povahou i klientelou. Golfová hřiště v posledních letech v ČR zaznamenala poměrně výrazný rozvoj, což současně posílilo jejich vzájemnou konkurenci a boj o klienty. Golfová zařízení se tedy snaží více otevírat (např. i dětem) a nabízí další aktivity a využití (např. vyučování golfu). Pozitivním efektem je, že golfová komunita využívá další zařízení a služby a často se vrací do Beskyd např. s rodinami a přáteli v rámci rekreačních a jiných aktivit. Rozvoj kulturních a sportovních akcí Díky investicím IPRÚ do sportovního, kulturního a sociálního zázemí se zvýšily možnosti, což zvýšilo komfort akcí a i možnosti pořádání těchto akcí při nepříznivém počasí (jako je Mezinárodní setkání helikonkářů, Beskydské hudební léto atd.). Nové sociální zázemí zvýšilo komfort společenských akcí, jako jsou např. Den obce s návštěvností 2 3 tis. návštěvníků. Nové zázemí umožnilo také vznik nových akcí. Například v roce 2016 se konal již třetí ročník akce Adidas 24 hodin na Lysé hoře (LH24) 15. Jedná se o extrémní vytrvalostní závod, určený pro širokou

111 sportovní veřejnost běhu na Lysou horu během 24 hodin. Ve zrekonstruovaném hotelu Freud v Ostravici se každý měsíc koná kulturní akce. Pozitivním efektem různých akcí je, že se účastníci následně vrací s rodinami a přáteli do Beskyd a na základě vlastních zkušeností dále šíří zkušenosti a dobré jméno Beskyd. Podpora spolupráce V oblasti funguje od roku 2003 spolek Beskydhost ( který vnikl zespoda a sdružuje zástupce ubytovacích zařízení a obcí na dobrovolné bázi. Jeho cílem je podpořit cestovní ruch zejména udržet návštěvníky v oblasti a vzájemně je směřovat do jednotlivých zařízení (nosným produktem jsou tzv. Stezky, které vedou po jednotlivých zařízeních a atraktivitách). Sdružení se i v rámci realizace IPRÚ osvědčilo jako platforma pro diskusi a spolupráci, což celkově přispívá k větší efektivitě a udržitelnosti výsledků, včetně projektů cestovního ruchu. V samotném IPRÚ existoval řídící výbor IPRÚ, ten se však nezabýval pokračováním spolupráce a udržitelností po ukončení projektů i samotného IPRÚ. Zaměstnanost a rozvoj podnikání K nárůstu počtu nových pracovních míst došlo přímo v rámci projektů, což byl také jeden z primárních sledovaných ukazatelů, tak i nepřímo v rámci vyvolaných aktivit. Realizace projektů v rámci IPRÚ vyvolala vyšší potřebu pracovních míst (z povahy profesí také významně pro ženy). Na druhé straně se zvýšila konkurence mezi ubytovacími zařízeními o kvalifikované zaměstnance. Nicméně zájem ze strany místních lidí je omezený, zejména z důvodu sezónní povahy pracovních pozic. V souvislosti s rozvojem došlo také k určitému vzniku zejména drobných návazných služeb (např. zahrádky u restaurací, stánky s občerstvením, pivovar). Další efekty Obecně dochází spíše k nárůstu obyvatel než k jejich odlivu. Také věková struktura obyvatel je poměrně vyrovnaná, a to především díky dobré občanské vybavenosti (školská zařízení, volnočasové vyžití). Tyto faktory se také odráží na poměrně vysoké ceně pozemků v porovnání se standardními cenami pozemků v regionu. Z pohledu návazných investic došlo k výrazným investicím do vlakových tratí, což odráží předpokládaný potenciál oblasti i ze strany železničních dopravců. 111

112 Situace bez intervence Pokud by projekty v rámci IPRÚ nezískaly podporu z ROP MS, respondenti se shodli, že by projekty realizovali pouze v omezené podobě pouze základní zázemí a vybavení. Podpora z ROP však umožnila zafinancovat i projekty (části projektů) s rozvojovým efektem, které mají přímé pozitivní efekty na přilákání nových návštěvníků (tobogán, hřiště). Vyhodnocení vize a strategických cílů IPRÚ Vyhodnocení naplnění strategických cílů IPRÚ Strategický cíl Zvýšit počet návštěvníků a počet přenocování Dobudovat golfové zázemí a rozšířit služby Předpokládaný dopad: Bude dobudováno golfové zázemí, a to vybudováním veřejného golfového hřiště Zrekonstruovat konferenční zázemí a rozšířit služby Dobudovat sportovní a kulturní infrastrukturu včetně zázemí Předpokládaný dopad: Dojde k dobudování sportovní a kulturní infrastruktury včetně zázemí, a to výstavbou běžeckého areálu se sportovním zázemím a vybudováním víceúčelového hřiště, kulturní zázemí bude doplněno díky realizaci projektu na vybudování pódia a rekonstrukci budovy pro zázemí, návštěvnického centra a turistické stezky Vytvořit kvalitní společnou marketingovou komunikaci území Zkvalitnit místní dopravní infrastrukturu Naplnění Podrobnější popis cíle *** Došlo k nárůstu počtu návštěvníků (+9 %) a k počtu přenocování (+ 7%) ** Plánovaný projektový záměr přímo zaměřený na výstavbu golfového hřiště (Výstavba veřejného golfového hřiště) nebyl zrealizován, nicméně v rámci jiných projektů bylo vytvořeno zázemí sloužící také pro potřeby golfu (Sportovní zázemí a Velký klub Tělovýchovné jednotné Sokol Ostravice). Pro zimní období byla vybudována restaurace a zázemí. ** Konferenční služby byly řešeny v rámci projektů Rekonstrukcí hotelu Freud a Rekonstrukce hotelu Čeladenka. Konferenční a kongresové služby poskytuje také podpořený hotel Sepetná. ** Většina podpořených projektů (a to včetně náhradních a nových) a podpora z IPRÚ směrovala do oblasti sportovní a kulturní infrastruktury. Z plánovaných projektů nebyly zrealizovány projekty výstavby pódia a návštěvnického centra. - Nebyla vytvořena v rámci IPRÚ. Komunikace byla řešena v rámci destinačního managementu turistické oblasti (Beskyd card). Propagace ze strany kraje nebyla vnímána jako příliš efektivní. * Místní dopravní infrastruktura v rámci IPRÚ nebyla řešena. Významnou investicí z ROP MS PO1 však byla výstavba cyklostezky (Beskydská magistrála). Správa železniční dopravní cesty zainvestovala do místní tratě. 112

113 Zvýšit standard ubytovacích kapacit a služeb Předpokládaný dopad: Zvýšení standardu ubytovacích zařízení bude dosaženo realizací projektu na rekonstrukci a modernizaci lyžařského areálu GRÚŇ a vybudováním sportovně rehabilitačně rekondičního zařízení Zatraktivnit a umožnit dostupnost Lysé Hory Škála naplnění cíle: - nulové naplnění (resp. nebylo hodnoceno) * nízká míra naplnění ** střední míra naplnění ***vysoká míra naplnění ** Došlo ke zvýšení standardu ubytovacích zařízení zrekonstruováním hotelu Čeladenka 4* a hotelu Freud 3*. V rámci dalších projektů byly zkvalitněny služby (Relaxcentrum Sepetná). * Nebyl realizován navržený projektový záměr Návštěvnické centrum pod Lysou horou, který byl přímo zaměřený na Lysou Horu. Zatraktivnění bylo hlavně prostřednictvím zatraktivnění ubytovacích zařízení. Vyhodnocení naplnění vize IPRÚ Vize do roku 2015: Rozvinutá golfová a konferenční turistika s dominantou Lysé Hory nabízející kvalitní infrastrukturu a služby pro volnočasové vyžití pro středoevropskou klientelu Škála naplnění vize: 0 nulové naplnění * nízká míra naplnění ** střední míra naplnění ***vysoká míra naplnění Naplnění Podrobnější popis vize ** Vize IPRÚ byla značně ambiciózní s ohledem na realizované projekty. Nicméně v rámci širšího pohledu se podařilo posílit konferenční turistiku, kvalitní infrastrukturu a služby. Primárně se zaměřil na středoevropskou klientelu, byť potenciál polských turistů nebyl plně využit. Podpora směřovala poměrně významně na posílení konferenčních kapacit a služeb, ve značně omezené míře na golfové aktivity. Nicméně golfová ani konferenční turistika netvoří dominantní zdroj návštěvníků ani příjmů. Podařilo se výrazně posílit středoevropskou klientelu dominantní část turistů oblasti tvoří návštěvníci ze Slovenska, Německa a Polska, která za sledované období zaznamenala výrazný nárůst (především díky téměř dvojnásobnému nárůstu hostů ze Slovenska). Závěrečné shrnutí IPRÚ Beskydy zahrnoval území katastru obcí Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Malenovice a Čeladná, které jsou součástí turistické oblasti Beskydy-Valašsko a administrativně spadají pod okres Frýdek- 113

114 Místek. Na IPRÚ Beskydy bylo alokováno 158 mil. Kč, vyčerpáno bylo cca 114 mil. Kč (tj. cca ¾ alokace). Vizí IPRÚ Beskydy do roku 2015 byla "Rozvinutá golfová a konferenční turistika s dominantou Lysé Hory nabízející kvalitní infrastrukturu a služby pro volnočasové vyžití pro středoevropskou klientelu. V rámci IPRÚ bylo nakonec realizováno celkem 8 projektů: Víceúčelové hřiště TJ Sokol Ostravice Přístavba a rozšíření Relaxcentra Sepetná Výstavba běžeckého areálu a sportovního zázemí / Velký klub Rekonstrukce hotelu Freud Rekonstrukce a modernizace lyžařského areálu GRÚŇ Rekonstrukce hotelu Čeladenka Bílá dětem Výstavba lanové dráhy na Grúni Z původně plánovaných projektů vypadly projekty: Výstavba veřejného golfového hřiště, Výstavba pódia a rekonstrukce budovy pro zázemí, Vybudování sportovně rekondičně rehabilitačního zařízení a Návštěvnické centrum pod Lysou horou. V realizaci pak byl stažen projekt Modernizace lyžařského centra SKI Malenovice. Většina prostředků tak směřovala do oblastí (členěných dle strategických cílů IPRÚ) sportovní infrastruktury a zázemí a do standardu ubytovacích kapacit a služeb vč. konferenčního a kulturního zázemí. Naopak upozaděny byly projekty přímo zaměřené na golf a zatraktivnění Lysé Hory. V období došlo k nárůstu počtu návštěvníků o 9 % a délky přenocování o 7 %. Přičemž významnou zásluhu na tom mají zahraniční návštěvníci. Dominantní část turistů tvoří návštěvníci ze Slovenska, Německa a Polska tzn. převážně sousedící země střední Evropy. Tato skupina zaznamenala výrazný nárůst (především díky téměř dvojnásobnému nárůstu hostů ze Slovenska). Celkově došlo k mírnému poklesu délky přenocování (- 3 %), avšak u zahraničních návštěvníků došlo k významnému prodloužení délky pobytu o více než čtvrtinu (26 %). Povinné indikátory k referenčnímu datu zprávy nebyly naplněny z části jediným splněným indikátorem byl počet rekonstruovaných lůžek. Některé indikátory, jako je počet vytvořených míst, se teprve budou dokládat. Z nepovinných indikátorů se podařilo naplnit (a výrazně překročit) zvýšení počtu návštěvníků, avšak délka pobytu se neprodloužila, ale naopak ještě mírně zkrátila, což souvisí s obecným trendem kratších pobytů. Tyto indikátory jsou však značně citlivé na vnější faktory a vlivy. V rámci IPRÚ se podařilo zaznamenat následující hlavní efekty: rozšíření nabídky doprovodných aktivit a atraktivit (v průběhu celého roku, i v období nepříznivého počasí) zvýšení standardu ubytovacích kapacit a služeb posílení konferenční a kongresové turistiky 114

115 dále posílení kulturních a sportovních akcí Pozitivní efekty se dále projevují v nárůstu obyvatel, i zájmu o druhé bydlení, ale také návazným investicím do dopravy. Bez podpory ROP MS by se projekty realizovaly pouze v omezené podobě základní zázemí a vybavení. Podpora umožnila zafinancovat i projekty (části projektů) s rozvojovým efektem, které mají přímé pozitivní efekty na přilákání nových návštěvníků (tobogán, hřiště atd.). Vyhodnocení naplnění vize IPRÚ Beskydy: Vize do roku 2015: Rozvinutá golfová a konferenční turistika s dominantou Lysé Hory nabízející kvalitní infrastrukturu a služby pro volnočasové vyžití pro středoevropskou klientelu Naplnění vize ** (střední) Podrobnější popis Vize IPRÚ byla značně ambiciózní s ohledem na realizované projekty. Nicméně v rámci širšího pohledu se podařilo posílit konferenční turistiku, kvalitní infrastrukturu a služby. Primárně se zaměřil na středoevropskou klientelu, byť potenciál polských turistů nebyl plně využit. Závěrečné zhodnocení: Z hlediska naplnění hlavních cílů a zmapovaných pozitivních efektů lze IPRÚ Beskydy považovat za úspěšný. 115

116 Přílohy Přehled realizovaných projektů v rámci IPRÚ Číslo projektu Název projektu Příjemce CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ Přístavba a rozšíření Relaxcentra Sepetná Výstavba běžeckého areálu a sportovního zázemí / Velký klub CZ.1.10/2.2.00/ Rekonstrukce hotelu Freud CZ.1.10/2.2.00/ Rekonstrukce modernizace areálu GRÚŇ CZ.1.10/2.2.00/ Rekonstrukce Čeladenka a lyžařského hotelu SEPETNÁ v.o.s. OSTRAVICE SPORT a.s. Hotel FREUD s. r. o. Ski Park Grúň o.s. KOVOTOUR PLUS s.r.o. Místo realizace Výše dotace/celková investice (v mil. Kč) Ostravice 10,0/39,0 Ostravice 29,7/75,9 Ostravice 30,4/64,4 Staré Hamry 4,9/9,9 Čeladná 30,0/84,7 CZ.1.10/2.2.00/ Bílá dětem Obec Bílá Bílá 8,0/9,7 CZ.1.10/2.2.00/ Výstavba lanové dráhy na Grúni CZ.1.10/2.2.00/ Víceúčelové hřiště TJ Sokol Ostravice Ski Park Grúň o.s. Staré Hamry 10,8/22,3 TJ Sokol Ostravice Ostravice 1,1/4,9 Zdroj: vlastní zpracování ÚRR Moravskoslezsko Přehled realizovaných projektů v území mimo IPRÚ Přehled projektů realizovaných v daném území financované ROP MS (mimo IPRÚ) Číslo projektu Název projektu Příjemce CZ.1.10/2.1.00/ Rekonstrukce objektu Terapeutické komunity Renarkon Renarkon, o. p. s. Pořízení nových CZ.1.10/2.1.00/ specifických vozidel pro Medela-péče sociální služby Medelapéče o seniory seniory o.p.s. o.p.s. o Místo realizace Čeladná Ostravice Výše dotace/celková investice (v mil. Kč) 16,0/20,0 2,5/2,7 116

117 CZ.1.10/2.2.00/ Hotel **** Čeladná Richard Kučík Čeladná 93,2/266,2 CZ.1.10/2.2.00/ Modernizace lyžařského areálu SKI Vítkovice - Bílá - vlek Javořinka SKI Vítkovice - Bílá, o.s. Bílá 4,6/9,8 CZ.1.10/2.2.00/ Zvýšení úrovně ubytování v RC Sepetná SEPETNÁ v.o.s. Ostravice 14,3/36,5 CZ.1.10/2.3.00/ CZ.1.10/4.1.00/ Regenerace brownfields areál koupaliště Čeladná Rekonstrukce, modernizace a adaptace ZŠ Čeladná - IV. etapa - přístavba tělocvičny CZ.1.10/4.1.00/ Modernizace školského zařízení v Ostravici CZ.1.10/4.1.00/ Rekonstrukce centra obce Staré Hamry CZ.1.10/4.1.00/ Obecní dům Malenovice CZ.1.10/4.1.00/ Revitalizace kostela a jeho okolí v Ostravici Zdroj: vlastní zpracování ÚRR Moravskoslezsko Obec Čeladná Obec Čeladná Základní škola a Mateřská škola Ostravice, příspěvková organizace Obec Staré Hamry Obec Malenovice Římskokatolická farnost Ostravice Čeladná Čeladná Ostravice Staré Hamry Malenovi ce Ostravice 17,9/21,7 46,9/54,6 3,3/3,6 4,1/5,7 7,7/12,7 3,4/4, IPRÚ Jablunkovsko Studie: Vyhodnocení naplnění Integrovaného plánu rozvoje území Jablunkovska Kontext Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) je dokument, jehož cílem je definovat základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Jeho zpracování vychází z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta Cílem IPRÚ je identifikovat vhodné rozvojové záměry na daném území a následně je realizovat s finanční podporou ROP MS. 117

118 Výchozí situace a problémy území Integrovaný plán rozvoje území obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná (IPRÚ Jablunkovsko) zahrnoval území katastru uvedených obcí. Všechny tyto obce spadají pod okres Frýdek-Místek. Území obcí lze jednotně popsat jako území spojující nejvýchodnější část Slezských a Moravskoslezských Beskyd. Obrázek 7: Lokalizace území IPRÚ Jablunkovsko Zdroj: IPRÚ obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná IPRÚ definoval základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Na IPRÚ Jablunkovsko bylo alokováno při vyhlášení výzvy 138 mil. Kč, poté byla v roce 2012 alokace zvýšena na 158 mil. Kč. Při definování IPRÚ Jablunkovska působila na celý region ekonomická a finanční krize projevující se rostoucí nezaměstnaností a poklesem návštěvnosti území. Převažujícím důvodem návštěvy byla turistika, sport a relaxace. Analýza nabídky prokázala dostatečné množství přírodních atraktivit a zajímavostí, turistických a cyklistických stezek (stávajících a připravovaných). Scházelo zde však více doplňkových služeb pro návštěvníky, hlavně děti, a více kulturního vyžití. Na území chyběla také určitá předstihová atraktivita, která by přilákala více návštěvníků (zvažovány byly např. termální lázně nebo Slezský skanzen v přírodě). Dále na území scházela propojenost jednotlivých atraktivit a ubytovacích zařízení. Problémové oblasti 16 : vnější faktory: CHKO Beskydy, Povodí Odry, Natura 2000, legislativa v cestovním ruchu a nedostatek kvalifikovaných osob vnitřní faktory: nerovnoměrně rozmístěné ubytovací kapacity a jejich kvalita, nedostatečná kapacita, kvalita dopravní infrastruktury a sítí dle průzkumu agentury CzechTourism: větší využití společenských a kulturních akcí, atrakce a aktivity pro děti 16 Vybrané relevantní oblasti 118

119 Vize a cíle IPRÚ Společná vize a cíle IPRÚ byly stanoveny na základě úvodní analýzy území a výstupů práce pracovní skupiny skládající se ze zástupců zapojených subjektů působících v území. Vize do roku 2015: Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd. Plánovaný cílový stav: Realizací IPRÚ bude dosaženo naplnění specifických cílů. Jejich realizací vznikne ucelené zázemí pro různé druhy volnočasových aktivit, které v souladu s rozvojovou strategií eliminují základní nedostatky vyskytující se v současné nabídce. Strategické cíle 17 : Vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu Vybudovat předstihové atraktivity Dobudovat interaktivní atraktivity cestovního ruchu založené na regionálních tradicích Dobudovat a zvýšit standard ubytovacích kapacit Zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR, aktivnější zapojení podnikatelů Vytvořit nástroje společné prezentace 17 IPRÚ, s

120 ANALÝZA A VYHODNOCENÍ IPRÚ Naplnění strategie IPRÚ projekty IPRÚ Jablunkovsko identifikoval projektové záměry formou indikativního seznamu projektů. V průběhu realizace IPRÚ došlo k dílčím změnám. Následující tabulka uvádí přehled plánovaných projektů a skutečně realizovaných projektů včetně podrobnějších informací a jejich zaměření. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V IPRÚ Název plánovaného projektu Vybavení dětské llyžařské školky Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem Naučná in-line fitness stezka Rozvoj lyžařského areálu Severka Finance (mil. Kč) celková dotace investice Realizace REALIZOVANÉ PROJEKTY Název realizovaného projektu / Realizátor (příjemce) Popis projektu 2,5 1,5 Ano Vybavení dětské lyžařské školky Pořízení dětského vleku, stanu, 5 4,625 Ano Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem Výstavba rozhledny s malou expozicí o beskydské přírodě 9,9 9,158 Ano Naučná in-line fitness stezka Výstavba stezky pro pěší a inline bruslaře s venkovní posilovnou 51,5 22 Ne Projekt nepředložen Finance (mil. Kč) Typ Místo (zaměření) realizace celková dotace investice projektu Bukovec 3,2 1,5 Sportovní infrastruktura a zázemí Dolní Lomná 5,7 3,8 Interaktivní turistická atraktivita Bukovec 10,0 6,1 Sportovní infrastruktura a zázemí Wellness hotel pod Skanzenem 42,5 25,5 Ne Projekt nepředložen Doprovodná infrastruktura NS Mionší 3 2,775 Ano Doprovodná infrastruktura NS Mionší Výstavba informačního centra, zemědělský dvorek, dětský koutek, pohádková stezka. Dolní Lomná 3,8 2,5 Návštěvnická centra 120

121 Informační centrum s muzeem lidových tradic Slezský skanzen v přírodě I. Etapa - Salaš 3 2,775 Ne Projekt nedokončen / stažen 25 23,125 Ne Projektová žádost stažena žadatelem/ukončena ŘO/ZS Lomňanské muzeum 7 6,475 Ne Rozhodnutí/Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS Venkovní procedury Wellness hotelu Bahenec 5 3 Ne Projekt nepředložen Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné 2.etapa 40 4 Ano Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné Ano Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné 2.etapa Rekonstrukce objektu na "Interaktivní ekologické centrum" s interaktivními expozicemi, sociálním zázemím pro návštěvníky (i bezbariérové sociální zázemí), prodejnou suvenýrů, přednáškovou místností a kanceláří. Vybudování 3D kina vč. pořízení vybavení, 3D krátkého environmentálního filmu, audiovizuálního (AV) vybavení vnitřních expozic a vybudování zahrady - zážitkového edukativního a relaxačního venkovního centra Cestujeme po Evropě 9,8 9,065 Ano Cestujeme po Evropě Dětské hřiště s pohádkovými motivy evropských pohádek Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem 2 0,8 Ne Projekt nepředložen Dolní Lomná Dolní Lomná 7,4 4,0 Vzdělávací a turistická atraktivita a zázemí 9,0 5,8 Vzdělávací a turistická atraktivita a zázemí Bukovec 10,0 7,9 Sportovní infrastruktura a zázemí 121

122 Konferenční centrum Beskyd Ne Projektová žádost stažena žadatelem/ukončena ŘO/ZS Slezský skanzen v 9,8 9,065 Ne Projekt nepředložen přírodě II. etapa - křesťanství v Beskydech Slezský skanzen v 25 21,25 Ne Projekt nepředložen přírodě - Zvonice u Salaše Chov koní Bahenec 20,25 12,15 Ne Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti Rozšíření pensionu Gorol 8,5 5,1 Ano- Pozn. změna názvu a zaměření Ubytovna Gorol Vybudování certifikovaného ubytovacího zařízení v kategorii turistická ubytovna** s doprovodnou infrastrukturou. Stezka zbojníků 1 0,85 Ano Stezka zbojníků Vybudování Stezky zbojníků, propojení tří vzájemně se prolínajících aktivit: poznávací, pohybovou a estetickou, určeno pro rodiny s dětmi Hotel Kempa Ano Hotel Kempa Vybudování tříhvězdičkového Wellness hotelu Výstavba sedačkové lanovky Obnova historických šancí Ne Projekt nepředložen 5 4,25 Ne Rozhodnutí/Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS Jablunkov 11,2 5,05 Standard ubytovacích zařízení Dolní Lomná 1,0 0,8 Sportovní infrastruktura a zázemí Bukovec 52,4 21,3 Standard ubytovacích zařízení 122

123 Z původně naplánovaných projektů v IPRÚ a těch, které byly později zařazeny na indikativní seznam projektů, nebyly zrealizovány tyto projekty: 1. Naučná stezka Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska (Obec Písečná) 2. Slezský skanzen v přírodě II. etapa- křesťanství v Beskydech (Obec Bukovec) 3. Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem (Obec Dolní Lomná) 4. Rozvoj lyžařského areálu Severka (Lyžařský klub Severka) 5. Wellness hotel pod Skanzenem (ALBERTOVA stavební společnost, s.r.o.) 6. Informační centrum s muzeem lidových tradic (Obec Hrčava) 7. Slezský skanzen v přírodě- Zvonice u Salaše (Laderix a.s.) 8. Venkovní procedury Wellness Hotelu Bahenec (IEG Fire Safety s.r.o) 9. Konferenční centrum Beskyd (Vanilla Sky, a.s) 10. Chov koní Bahenec (Stanislav Martynek) 11. Výstavba sedačkové lanovky (Laderix a.s.) 12. Obnova historických šancí (obec Hrčava) 13. Lomňanské muzeum (Obec Dolní Lomná) Namísto nich byly zrealizovány náhradní nebo nově zařazené projekty: 1. Stezka zbojníků (obec Dolní Lomná) 2. Hotel Kempa (ALBERTOVA stavební s.r.o.) 3. Ubytovna Gorol (Jaroslav Zowada) 4. Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomná- II. etapa (Infinity - progress o.s.) Dílčí závěry Polovina prostředků směřovala do oblastí (členěných dle strategických cílů IPRÚ) komplexní produkty cestovního ruchu a interaktivní atraktivity cestovního ruchu založené na regionálních tradicích. Nerealizovaly se žádné projekty zaměřené na zefektivnění spolupráce a komunikace subjektů v cestovním ruchu ani v oblasti nástrojů společné propagace. Z geografického hlediska se až na jeden projekt v Jablunkově všechny investice uskutečnily v Dolní Lomné a Bukovci (v obcích Písek, Písečná a Hrčava se žádným projektem v IPRÚ neprosadily). 123

124 Vyhodnocení vybraných základních charakteristik CR Tabulka 23: Počet návštěvníků a přenocování v letech Celkem Rezidenti Délka přenocování Rok (nocí/návštěvníka) Změna / rozdíl hosté % přenocování % 2,23 2,43 9 % hosté % přenocování % 2,24 2,42 8 % Nerezidenti hosté % přenocování % 2,05 2,53 24 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Vývoj počtu návštěvníků a přenocování Graf 8: Počet návštěvníků v letech Celkem Rezidenti Nerezidenti Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Počet návštěvníků Mezi léty 2012 a 2015 došlo k poklesu celkového počtu návštěvníků o 2 %, avšak vývoj v tomto období mírně kolísal. U návštěvníků domácích (rezidentů) byl de facto stabilní stav 99 %, u zahraničních návštěvníků (nerezidentů) byl zaznamenán pokles o 16 %. Na Jablunkovsko míří ve valné většině rezidenti, kteří tvoří cca 94 % celkového počtu hostů, a to setrvale po celou sledovanou dobu. Vývoj počtu přenocování a průměrné doby pobytu (přenocování) 124

125 Z hlediska celkového počtu přenocování došlo mezi lety 2012 a 2015 k nárůstu o 6 %. Nárůst byl způsoben zvyšujícím se zájmem rezidentů, klíčovým pro celou oblast Jablunkovska, kterým je připsán růst přenocování o 7 %. Na 103 % hodnoty roku 2012 vzrostl počet přenocování i u nerezidentů. Průměrná doba pobytu (délka přenocování) se ve sledovaném období mírně zvýšila o 9 % na 2,43 noci. Výraznou zásluhu na tom mají rezidenti (nárůst o 8 %). Početně mnohem silnější nerezidenti prodloužili svůj pobyt o 24 %, z průměru 2,05 noci v roce 2012 na 2,53 noci v roce Rezidenti naproti tomu zůstávají průměrně 2,42 noci v roce 2015, zatímco v roce 2012 činila průměrná doba 2,24 noci. Vývoj počtu návštěvníků a přenocování zahraniční návštěvníci Struktura zahraničních návštěvníků v období 2012 až 2015 doznala jistých změn, ale na prvních třech místech početnosti se s velkým odstupem od ostatních drží tytéž země - Slovensko, Polsko a Německo. Největší nárůst je evidován u hostů ze Slovenska, kteří v roce 2015 tvoří 50 % zahraničních návštěvníků, a u kterých byl zaznamenán největší skok z původního podílu 34 % slovenských hostů na celkových hodnotách. Druhou největší skupinu tvoří návštěvníci z Polska, kteří v posledních letech navštěvovali Jablunkovsko v menší míře. Rovněž asi o třetinu ubylo Němců, podíl německých turistů tvořil v roce 2015 cca 13 % oproti 17 % v roce Ostatní země dosahují nejvýše pětiprocentního podílu, vzhledem k malému absolutnímu počtu návštěvníků mohou i jednotkové změny způsobit velký procentuální výkyv. Graf 9: Podíl návštěvníků nerezidentů v letech 2012 a % 50% 40% 30% 20% % 0% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Struktura přenocování nerezidentů zhruba odpovídá struktuře počtu návštěvníků, přičemž přirozeně delší dobu zde tráví návštěvníci ze vzdálenějších zemí. Graf 10: Podíl návštěvníků a přenocování podle zemí (2015) 125

126 50% 40% 30% 20% hosté přenocování 10% 0% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Délka pobytu (počet přenocování) I když se snížil počet nerezidentů, kteří do oblasti přijeli, podařilo se prodloužit délku jejich pobytu. V roce 2015 se průměrná délka pobytu prodloužila o 24 procent a nerezidenti zde zůstávají v průměru 2,53 noci (oproti 2,42 noci u rezidentů). Cenným zjištěním je to, že se prodloužila doba pobytu i u nejpočetněji zastoupených zemí, tj. Slovenska, Polska a Německa. Přirozeně delší doba pobytu je u návštěvníků ze vzdálenějších zemí nejdelší dobu pobytu mají návštěvníci z Velké Británie -5,9 noci a Nizozemska - 3,6 noci. K největšímu prodloužení doby pobytu mezi roky 2012 a 2015 došlo u návštěvníků ze Spojeného království a Nizozemska. Ke zkrácení doby pobytu došlo pouze u návštěvníků z Itálie. Graf 11: Počet přenocování nerezidentů v letech 2012 a

127 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Tabulka 24: Příjmy z ubytovaných - přehled o odvodu místních poplatků Pro odhad příjmů z ubytovaných návštěvníkův obci Dolní Lomné: Rok Poplatek za rekreační pobyt (Kč) Poplatek z ubytovací kapacity (Kč) celkem (Kč) Zdroj: Obec Dolní Lomná Dle dostupných informací o příjmech obce Dolní Lomná z ubytovaných hostů došlo k výraznému poklesu příjmů v letech z důvodů rekonstrukce pěti rekreačních středisek, v roce 2015 byla celková odvedená částka z místních poplatků téměř na původní úrovni (96 %). Vývoj místních poplatků v obci Dolní Lomná potvrzuje celkově neměnný, resp. mírně klesající počet návštěvníků v jádru IPRÚ Jablunkovsko. Dílčí závěry: V období mírně poklesl počet návštěvníků (o 2 %). Domácích návštěvníků přijelo méně o 1 %. Domácí návštěvníci tvoří podstatný podíl návštěvníků 94 %, u zahraničních návštěvníků byl zaznamenán podstatně větší procentuální pokles návštěvnosti. U domácích návštěvníků se podařilo prodloužit délku pobytu z 2,2 na 2,4 noci. Zahraničních návštěvníků přijelo v roce 2015 méně o 16 % než v roce 2012, zato se však prodloužila jejich délku pobytu z 2,05 na 2,53 noci. U zahraničních návštěvníků tvoří podstatnou část návštěvníci ze sousedních zemí Slovenska, Polska a Německa. Vyhodnocení vybraných základních charakteristik CR Tato kapitola se věnuje analýze a vyhodnocení naplnění kvantifikovaných indikátorů definovaných v IPRÚ. Tabulka 25: Definované indikátory v IPRÚ povinné Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Měrná jednotka Výchozí stav (2010) Cílový stav plánovaný skutečný počet % Míra naplnění 127

128 Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet nově vybudovaných nebo počet 0 41,2 2,25 (resp. 12,25*) počet % 5,4 % (resp. 29,7*) rekonstruovaných lůžek *Při zohlednění výsledků projektu Hotel Kempa- cílová hodnota vytvořených pracovních míst je 10, na plnění indikátoru má příjemce lhůtu 1 rok od finančního ukončení projektu (tj. do ), v době zpracování studie nebyl indikátor za projekt dokládán. Povinné indikátory nastavené ve strategickém dokumentu IPRÚ se za dobu realizace nepodařilo naplnit. Počet podpořených projektů byl o téměř 40 % nižší. Stejný výsledek (tj. 60 % míra naplnění) je zaznamenán u vybudovaných nebo rekonstruovaných lůžek v ubytovacích zařízeních. Oproti plánům nebyl v rámci IPRÚ realizován Hotel Ameryka (podpořen z ROP MS v jiné výzvě) a Wellness hotel pod Skanzenem (nerealizován), příp. Konferenční centrum Beskyd, které měly zajistit plnění indikátoru. Počet vytvořených pracovních míst se i při zohlednění provozovaného Hotelu Kempa s deseti pracovními místy dostává jen na hodnotu 12,25 míst, což je necelých 30 % plánovaného stavu. Za dobu podpory IPRÚ se struktura projektů posunula od ubytovacích kapacit, které mají vykazování pracovních míst povinné, směrem k projektům turistické infrastruktury, které sice pracovní místa také vytvářejí, ale v mnohem menší míře a navíc nejsou v době udržitelnosti pro potřeby poskytovatele dotace povinně vykazovány. Odklon od podpory lůžek byl stvrzen i v podmínkách navýšené alokace IPRÚ, kdy se ubytovací kapacity z této navýšené alokace nemohly podporovat. Z faktického pohledu řídící orgán vynucoval dodržení naplánovaných indikátorů, ale pouze těch, které byly uvedeny v konkrétních žádostech o podporu a ke kterým byl později příjemce smluvně zavázán ve smlouvě o financování. V tomto směru byly naplánované indikátory uskutečněných projektů IPRÚ splněny. Počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných lůžek byl podle závazků ze žádostí splněn na 100 %, u ukazatele pracovních míst lze také předpokládat 100 % naplnění, kvůli metodice výpočtu však lze toto definitivně potvrdit až po uplynutí povinné udržitelnosti posledního relevantního projektu. Tabulka 26: Definované indikátory v IPRÚ nepovinné Název indikátoru Zvýšení počtu návštěvníků v území Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území Měrná jednotka Výchozí stav (2010) Cílový stav plánovaný skutečný % % -2 % - počet dnů 3,2 4,2 2,43 85 % Míra naplnění Nepovinné indikátory jsou svojí povahou výsledkové, tudíž mají zachycovat změnu, nicméně jsou za aktuálního mezinárodního dění významně ovlivněny vnějšími faktory. Indikátor Zvýšení počtu návštěvníků v území má stanovenou cílovou hodnotu v rozmezí 3-5 %. Mezi roky 2012 a 2015 došlo k poklesu počtu návštěvníků o cca 2 %. Tento výsledkový indikátor odráží 128

129 celorepublikový pokles turismu vlivem finanční krize, ze kterého se ovšem Jablunkovsko do dnešních dnů nedokázalo vymanit. Indikátor Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území nebyl naplněn nedošlo k prodloužení délky pobytu oproti plánované hodnotě. Při nastavení indikátorů byla brána jako výchozí data z roku 2010 (3,2 dny), nicméně už v roce 2012 byl počet přenocování jen 2,43. Přesto alespoň u nerezidentů došlo k prodloužení délky pobytu na 2,53 nocí. Dílčí závěry: Povinné indikátory definované v IPRÚ nebyly naplněny, subjekty v území negenerovaly a nerealizovaly plánovanou sumu opatření a projektů. Povinné indikátory, ke kterým se zavázali příjemci schválených projektů v žádosti, byly splněny ze 100 % (pouze u indikátoru pracovních míst, který je vyhodnocován i v době povinné udržitelnosti projektů, je nutné na konečné výsledky počkat). Rovněž nepovinných indikátorů výsledků nebylo dosaženo. Mezi lety 2012 a 2015 sice došlo k prodloužení doby pobytu návštěvníků, ale nárůst nebyl dostatečný na to, aby překonal hodnoty z roku Přínosy (efekty) projektů/iprú Projekty Jablunkovska byly až na jednu výjimku realizovány ve dvou obcích - Dolní Lomné a Bukovci. Představitelé samosprávy těchto dominantních obcí byli dotazování na vnímané efekty zrealizovaných projektů. Návštěvnost a kvalita nabídky (služeb) V Dolní Lomné pociťují obyvatelé subjektivně nárůst návštěvnosti. V obci funguje 15 rekreačních zařízení, většinou vzniklých z podnikových chat, které disponují ubytovacími a stravovacími kapacitami. Vobdobí realizace IPRÚ díky vzniku dalších atraktivit a infrastruktury se zvýšil počet turistů, kteří nejsou přímo navázáni na pobyt v těchto rekreačních zařízeních. Klíčovou pozici v přilákání nových návštěvníků má vybudovaná cyklostezka údolím Lomné. Za příznivého počasí je provoz na cyklostezce tak vysoký, až to vede ke stížnostem majitelů chat a domů v bezprostřední blízkosti cyklostezky (např. dokumentovaná stížnost majitelky chaty, že ve špičce projelo 60 kol za 20 min.) Obec Dolní Lomná odhaduje, že ve sledovaném období stoupla obsazenost hromadných ubytovacích zařízení, před realizací IPRÚ v roce 2006 byla obsazenost odhadem o čtvrtinu nižší. Zahraniční turisté jsou v této lokalitě představování zejména Poláky a Slováky. V posledních letech zaznamenala obec odliv polských turistů, což je dáno dle respondentů zejm. výstavbou sportovní turistické infrastruktury v Polsku (nové šestisedačkové lanovky a sjezdovky ve Wisle, Ustroni, na Zlatém Gruni). Z hlediska složení turistů jezdí totiž do obce vedle tuzemských občanů zejména polští návštěvníci kvůli sjezdovému lyžování. Co se týče dalších charakteristik turistů a návštěvníků v Dolní Lomné, začínají převažovat rodiny s dětmi jako hlavní skupina využívající infrastrukturu cestovního ruchu a přírodní prostředí údolí Lomné. Obec Lomná to přisuzuje zcela nově vzniklým projektům, jako je bezpečná cyklostezka oddělená od silniční motorové dopravy, zemědělský dvorek, hřiště u informačního centra a u naučné stezky Mionší, Ursus centru a rovněž k organizovaným akcím, které byly veřejností velice dobře 129

130 přijaty a navštěvovány: Euroregionální jarmark, formanské závody, příp. tradiční Slezské dny v areálu Matice Slezské či Myiszani łoviec (Míchání ovcí) na Kamenitém. Podpora spolupráce U hotelů, resp. rekreačních středisek lze sledovat zvýšení kvality služeb a také diferenciaci poskytovaných služeb, kdy se střediska snaží odlišit svou nabídku a zaměřit se na specifický segment klientely. Zaměstnanost a rozvoj podnikání Vedle hromadných ubytovacích zařízení je v obci poměrně rozvinuté ubytování v soukromí. Oproti předpokladům je stále nedostatečně využit potenciál agroturistiky, navzdory téměř ideálním podmínkám Dolní Lomné se zachovaným tradičním zemědělským hospodařením a vysokému pohybu turistů se nedaří tuto oblast využít, resp. zlegalizovat (např. prodej potravinářských výrobků přímo od statkáře při dodržení všech legislativních hygienických požadavků). Nezaměstnanost v obci je nízká, výši mezd pracovníků v cestovním ruchu-ubytování a stravování (resp. růst mezd v souvislosti s realizaci IPRÚ) nemohou dotazovaní posoudit. V souvislosti s profilací Bukovce jako nového centra turismu v něm pomalu roste počet poskytovatelů ubytování v soukromí. Další efekty Z hlediska jiných efektů na rozvoj Dolní Lomné respondenti vnímají zejména image obce jako ideálního místa pro bydlení. Obec eviduje množství žádostí o výstavbu rodinných domů ve svém katastru, zájem se promítá rovněž do tržních cen pozemků (cena m 2 v Dolní Lomné je cca 750 Kč, zatímco v okolních obcích 250 Kč/m 2 ). Souvisejícím tématem je vliv cestovního ruchu a projektů IPRÚ na spolkovou činnost obyvatel. Díky výstavbě infrastruktury byla podpořena sportovní aktivita místních klubů, např. na cyklostezce v Dolní Lomné jsou v létě organizovány závody v in-line bruslení a v zimě závody na běžkách, které se dříve musely konat mimo obec. Vznikly a etablovaly se nové kulturní a folklórní akce, které vedle přílivu návštěvníků představují i impuls pro zapojení občanů do života obce a udržení obyvatel na venkově. V obci Bukovec se konají mnohé kulturní či tradiční akce. Některé z nich byly obnoveny ve sledovaném období (stavění máje na kopci Kempa), některé jsou tradiční (Hasičský den), jen výjimečně mají dosah za hranice obce (PekočCup - soutěž podomácku sestrojených traktorů, na který se sjíždí návštěvníci z okolních obcí). V souvislosti s pořádáním svatebních obřadů v hotelu Kempa je iniciována obnova tradičních řemeslných a rukodělných prací místních obyvatel, lidé začínají tradiční dovednosti chápat jako cenné aktivity, které stojí za to uchovat a prezentovat na veřejnosti např. Plackový festival - gastro oslava zpracování brambor, slavnost ručního kosení trávy na nejvýchodnějším bodě ČR, na česko-polsko-slovenském trojmezí. Co se týče bydlení, Bukovec se profiluje jako místo pro trvalé bydlení, rekreační bydlení (tzn. chatová zástavba) v kontrastu s vysoce významným podílem chat v obci Dolní Lomná se téměř nevyskytuje. Ceny nemovitostí nejsou významně jiné než v okolních lokalitách. 130

131 Celkové zhodnocení: V Dolní Lomné se povedlo vybudovat doprovodnou infrastrukturu ke stávající atraktivitě, kterou je kvalitní přírodní prostředí a prales Mionší. Na venek se to projevuje zvýšenou mírou návštěvníkůcyklistů a rodin s dětmi, příp. školních výletů a exkurzí. Tento nárůst se však nepromítá do prodloužení délky pobytu (resp. odvodu místních poplatků za rekreační pobyt) a nevyvažuje celkově slabou návštěvnost za celé Jablunkovsko. Struktura realizovaných projektů v Dolní Lomné, zejména Stezka zbojníků je inspirativní i pro jiné obce v okolí, prostředí podněcuje vznik nových kulturních a sportovních akcí. Po roce 2007 pozoruje obec Bukovec nárůst turistů, což souvisí s otevřením hotelu Kempa (pro turisty je atraktivní restaurace a wellness zázemí) s fungováním lyžařské školy Maliga na sjezdovce (zaměřující se na předškolní a školní děti). In-line naučná stezka má význam sice i pro turisty, ale ve velké míře i pro místní občany. Situace bez intervence Výstavba hotelu Kempa by se pravděpodobně uskutečnila, ale v menším rozsahu. Možnou variantou bylo také to, že by se bývalý objekt celníků přebudoval na dům s pečovatelskou službou. In line fitness stezka by se pravděpodobně realizovala i kdyby vnější zdroje nepřišly, vytvoření klidové zóny bylo pro obec důležité i z hlediska napojení obce na Polsko a rekreační zónu pro obyvatele kolem koryta řeky Olše. Po stezce se nyní prochází ve velké míře obyvatelé obce, pro které se zpřístupnilo a zkulturnilo krásné údolí. Obec si mnoho slibuje od nových pozemkových úprav, které pomohou k vytvoření cest a pěšin umožňující lepší průchod krajinou. Projekt Cestujeme po Evropě (dřevěné sochy, zákoutí) je určen zejména pro rodiny s dětmi a školní výlety, celá lokalita sjezdovky, hotelu Kempa a in-line fitness stezky vytvořila pro turisty i místní obyvatele zajímavé místo, kam stojí za to dojít, v zimě si zalyžovat, v létě využít venkovní hřiště pro děti, v bufetu jsou podávány místní speciality. Přínosy (efekty) projektů/iprú Vyhodnocení naplnění strategických cílů IPRÚ Strategický cíl Vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu Naplnění Podrobnější popis cíle ** Podařilo se vytvořit komplexní produkt CR v Bukovci díky realizaci sportovní infrastruktury na zimu i léto (lyžařská škola, fitness stezka, cestujeme po Evropě) a na tomtéž místě pod Kempou byl rekonstruován i hotel. V ostatních ohledech se další komplexní produkt z hlediska celoročního využití nepodařilo vybudovat, v Dolní Lomné sice vznikly naučná infrastruktura a prvky pro děti (s rodiči i se školami), ale ty jsou 131

132 využitelné převážně v létě. Mimo IPRÚ byla turistickou oblastí Těšínské Slezsko zavedena karta Těšínské Slezsko Region Card (slevy na ubytování a turistické atraktivity), což v kontextu rámcové podpory z ROP MS přináší synergické efekty i pro Jablunkovsko. Vybudovat předstihové * Očekávání předstihové atraktivity výrazně lákající atraktivity návštěvníky částečně splňuje pouze vybudované Interaktivní ekologické centrum, ovšem nepodařilo se iniciovat vybudování žádné přelomové předstihové atraktivity (např. plánované termální lázně v okolí Jablunkova). Dobudovat interaktivní ** K cíli přispělo vybudování Interaktivního ekologického atraktivity cestovního ruchu, centra, oproti původním plánům rozšířeným v druhé založené na regionálních etapě o 3D kino, zahradu apod. Prostředky z IPRÚ tradicích naopak nebyly použity pro další plánované interaktivní atraktivity, např. Slezský skanzen v přírodě nebo Informační centrum s muzeem lidových tradic na Hrčavě, žadatelé nedokázali vygenerovat životaschopné a realizovatelné projekty v souladu s podmínkami ROP MS. Pro splnění strategického cíle naopak hovoří důraz na regionální tradice, který je pozorovatelný v mnoha realizacích, zejm. u doprovodné infrastruktury u vstupu do Pralesa Mionší (dřevěné stavby), v Bukovci pod Kempou, což vyplývá ze silné vazby místního obyvatelstva české i polské národnosti k folklórním kořenům. Regionální akcent měl být viditelný zejména v plánovaných projektech na Hrčavě, vesnice na CZ-PL- SK trojmezí nakonec do IPRÚ vůbec nezasáhla. Dobudovat a zvýšit standard ubytovacích kapacit ** Z IPRÚ byl vybudován jen Hotel Kempa a Ubytovna Gorol. Mimo IPRÚ byl ve sledovaném území postaven Hotel Ameryka, který byl původně rovněž řazen do IPRÚ a Wellness hotel Pod Kyčmolem v Horní Lomné, která logicky navazuje na řešené území lomňanského údolí. Přesto byly ambice rozvoje hotelnictví mnohem vyšší, nerealizovaly se konferenční centra, zkvalitnění autokempů ani další hotely s rozšířenou nabídkou wellness služeb i z důvodů toho, že některé segmenty trhu v průběhu let zaplnily soukromé společnosti bez dotací (např. výstavba hotelu Vitality Slezsko ve Vendryni u Třince pro segment konferencí). Množství podpořených ubytovacích kapacit však odpovídá slabšímu turistickému potenciálu a potřebám Jablunkovska oproti vyhlášeným destinacím Beskyd a Jeseníků. Zefektivnit spolupráci a * IPRÚ neiniciovalo žádný projekt, ovšem již samotná komunikaci subjektů v CR, tvorba IPRÚ resp. činnost Regionální rady se sídlem aktivnější zapojení podnikatelů v Třinci jako manažera cestovního ruchu v turistické oblasti podněcovala k systematickému zapojení podnikatelů z Jablunkovska do řízení CR. Vytvořit nástroje společné * V průběhu tvorby strategie IPRÚ a ani později během 132

133 prezentace Zdroj: IPRÚ, s. 29; monitorovací systém, vlastní výpočty jeho realizace se nepodařilo identifikovat projekt, který by bezprostředně cílil na společnou prezentaci regionu. Společná prezentace subjektů CR v IPRÚ Jablunkovsko tak byla řešena úspěšně pouze z pohledu turistické oblasti Těšínské Slezsko. Vyhodnocení naplnění vize IPRÚ: Vize do roku 2015: Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd Naplnění Podrobnější popis vize * Podařilo se vybudovat menší soubor interaktivních atraktivit, a to v údolí Lomné, které tam spolu s novými cyklostezkami lákají řadu návštěvníků, mezi nimi hlavně rodiny s dětmi, a dále v Bukovci, kde je akcentována jak zimní sezóna lyžování, tak letní sezóna ubytování a infrastruktura pro sportovce a pěší. Mimo zmiňovaných obcí a Jablunkova se nepodařilo zapojit do intenzivního cestovního ruchu zbývající obce. Nepodařilo se vytvořit předstihovou atraktivitu, která by významněji proměnila strukturu návštěvníků a poskytla jim zcela nové zážitky a zkušenosti a např. posílila postavení Jablunkovska v konkurenčním boji s obdobnými horskými středisky v Beskydech na české i polské straně. Jablunkovsko i nadále disponuje krásnou přírodou, která láká turisty preferující klidné lokality. Nové a modernizované hotely s dotací ROP MS nebyly vybudovány v plánovaném rozsahu (počet podpořených lůžek a vytvořených pracovních míst), z hlediska potřeb a počtu návštěvníků jsou stávající i dotací podpořené ubytovací kapacity relativně přiměřené co do kvality i kapacity. Závěrečné shrnutí IPRÚ obcí Jablunkov, Bukovec, Hrčava, Písek, Písečná a Dolní Lomná v průběhu realizace neměnil svůj územní rozsah ani obsahové zaměření strategických cílů. Z nejrůznějších příčin však nebylo předloženo či zrealizováno velké množství projektů (14), které byly uvedeny v indikativním, průběžně aktualizovaném seznamu projektů. Nahradily je jen 4 nové projekty. I z toho důvodu bylo příjemcům z IPRÚ proplaceno pouze 59 mil. Kč, přestože alokace celého IPRÚ činila 138 mil. Kč, po navýšení v roce 2012 dokonce 158 mil. Kč. Do území bylo vloženo dalších 95,5 mil. Kč z dalších priorit ROP MS (mimo IPRÚ). V období let zůstal počet návštěvníků v podstatě na stejné úrovni, došlo k poklesu o 1 %. Domácí návštěvníci tvoří 94 % celkového počtu, a délka přenocování se u nich prodloužila o 8 % na 2,42 nocí na návštěvníka. 133

134 U počtu zahraničních návštěvníků došlo mezi lety 2012 a 2015 k 16 % propadu. Ve sledovaném období se průměrně prodloužila doba pobytu zahraničních návštěvníků o 24 %, z 2,05 nocí na 2,53 nocí na návštěvníka. Díky IPRÚ byly realizovány některé projekty na komplexní produkty cestovního ruchu (lyžařská škola a Hotel Kempa v Bukovci) anebo interaktivní atraktivity v Dolní Lomné. V území se nepodařilo zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR a zavést společnou propagaci. To v úzké korelaci s nerostoucí návštěvností vyústilo v malý zájem podnikatelů realizovat nové projekty v cestovním ruchu či dokonce vybudovat předstihovou atraktivitu (lázeňství, Slezský skanzen). Výsledkem je nenaplnění cílových hodnot povinných i nepovinných indikátorů- počet podpořených lůžek činí necelých 60 % plánované hodnoty, počet vytvořených pracovních míst (12,25 míst) tvoří téměř 30 % plánované hodnoty. Zástupci IPRÚ hodnotili pozitivně zejména synergii s projekty ROP MS realizovanými mimo IPRÚ z jiných oblastí podpory (cyklostezky údolím Lomné, KEMPALAND nové možnosti cestovního ruchu). Společnou propagaci území zajišťuje TO Těšínské Slezsko, jejíž činnost byla podpořena v jiné podoblasti ROP MS. Nahrazuje tak aktivity v oblasti kooperace subjektů v území a s projekty v IPRÚ se vhodně doplňuje. Bez podpory z IPRÚ by se projekty realizovaly pouze v omezené podobě, případně později, některé by se nerealizovaly vůbec. Vyhodnocení naplnění vize IPRÚ: Vize do roku 2015: Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd Naplnění Podrobnější popis vize * Podařilo se vybudovat menší soubor interaktivních atraktivit, a to v údolí Lomné, které tam spolu s novými cyklostezkami lákají řadu návštěvníků, mezi nimi hlavně rodiny s dětmi, a dále v Bukovci, kde je akcentována jak zimní sezóna lyžování, tak letní sezóna ubytování a infrastruktura pro sportovce a pěší. Mimo zmiňovaných obcí a Jablunkova se nepodařilo zapojit do intenzivního cestovního ruchu zbývající obce. Nepodařilo se vytvořit předstihovou atraktivitu, která by významněji proměnila strukturu návštěvníků a poskytla jim zcela nové zážitky a zkušenosti a např. posílila postavení Jablunkovska v konkurenčním boji s obdobnými horskými středisky v Beskydech na české i polské straně. Jablunkovsko i nadále disponuje krásnou přírodou, která láká turisty preferující klidné lokality. Nové a modernizované hotely s dotací ROP MS nebyly vybudovány v plánovaném rozsahu (počet podpořených lůžek a vytvořených pracovních míst), z hlediska potřeb a počtu návštěvníků jsou stávající i dotací podpořené ubytovací kapacity relativně přiměřené co do kvality i kapacity. 134

135 Z hlediska naplnění hlavních cílů a zmapovaných pozitivních efektů lze IPRÚ Jablunkovsko považovat za částečně úspěšný, nepodařilo se dosáhnout všech stanovených strategických cílů. Přílohy Přehled realizovaných projektů v rámci IPRÚ Jablunkovsko Číslo projektu Název projektu Příjemce CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem, Dolní Lomná Vybavení dětské lyžařské školky Naučná in-line fitness stezka CZ.1.10/2.2.00/ Hotel Kempa Doprovodná infrastruktura NS Mionší CZ.1.10/2.2.00/ Cestujeme po Evropě CZ.1.10/2.2.00/ Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné Brand house s.r.o. Technické služby Bukovec, s.r.o. Obec Bukovec Obec Dolní Lomná ALBERTOVA stavební společnost s.r.o. Obec Bukovec infinity - progress o.s. Místo realizace Dolní Lomná Bukovec Bukovec Dolní Lomná Bukovec Bukovec Výše dotace/celková investice (mil. Kč) 3,8/5,7 1,5/3,2 6,1/10 2,5/3,8 21,3/52,4 7,9/10,0 Dolní Lomná 4,0/7,4 CZ.1.10/2.2.00/ Ubytovna Gorol CZ.1.10/2.2.00/ Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné - II. etapa CZ.1.10/2.2.00/ Stezka zbojníků Zdroj: vlastní zpracování ÚRR Moravskoslezsko Přehled realizovaných projektů v území mimo IPRÚ Jaroslav Zowada infinity - progress o.s. Obec Dolní Lomná Jablunkov 5,05/11,2 Dolní Lomná 5,8/9,0 Dolní Lomná 0,8/1,0 Přehled projektů realizovaných v daném území na podporu cestovního ruchu financované ROP MS (mimo IPRÚ) 135

136 Číslo projektu Název projektu Příjemce CZ.1.10/2.2.00/ KEMPALAND - nové možnosti cestovního ruchu Technické služby Bukovec, s.r.o. Místo realizace Výše dotace/celková investice (mil. Kč) Bukovec 4,98/8,31 CZ.1.10/2.2.00/ Hotel Ameryka Institut EuroSchola, o.s. Jablunkov 12,57/20,96 CZ.1.10/2.2.00/ Park sanatoria v Jablunkově Jablunkov, Sanatorium a.s. Jablunkov 1,51/1,77 CZ.1.10/1.1.00/ CZ.1.10/1.1.00/ Cyklostezka údolím Lomné (podpořeno z PO 1, ale s významem pro cestovní ruch) Cyklostezka údolím Lomné - II. Etapa (podpořeno z PO 1, ale s významem pro cestovní ruch) Obec Dolní Lomná Obec Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná 3,79/4,10. 6,39/7,52 Zdroj: vlastní zpracování ÚRR Moravskoslezsko IPRÚ Jeseníky Studie: Vyhodnocení naplnění Integrovaného plánu rozvoje území Jeseníky Kontext Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) je dokument, jehož cílem je definovat základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Jeho zpracování vychází z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta Cílem IPRÚ je identifikovat vhodné rozvojové záměry na daném území a následně je realizovat s finanční podporou ROP MS. Výchozí situace a problémy území 136

137 IPRÚ Jeseníky zahrnoval v první fázi území katastru obcí Karlova Studánka a Malá Morávka. Vzhledem k tomu, že průběhu zpracování první části IPRÚ nebyl identifikován dostatečný počet projektových námětů, bylo navrženo rozšíření území spadající do IPRÚ a doplnit. Rada kraje dne rozhodla o rozšíření IPRÚ o obce Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Následně byl IPRÚ ještě rozšířen o Vrbno pod Pradědem. Obrázek 8: Lokalizace území IPRÚ Jeseníky Zdroj: IPRÚ obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Obce jsou součástí okresu Bruntál a jsou situovány ve specifických podhorských a horských podmínkách. IPRÚ definoval základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Na IPRÚ Jeseníky bylo alokováno 138 mil. Kč, v roce 2012 pak byla alokace navýšena na 158 mil. Kč. Při definování IPRÚ Jeseníky působila na celý region poměrně vysoká nezaměstnanost a demografický úbytek obyvatel. Návštěvnost lokality byla (podle odhadů) před realizací převážně kolísavá až klesající. Analýza nabídky prokázala velký potenciál v přírodním prostředí. Všechny obce jsou celé nebo částečně v CHKO Jeseníky. Lokalita nabízí řadu přírodních památek, dostatečnou infrastrukturu turistických stezek a nabídku značených cyklotras. V zimním období tvoří významný potenciál nabídka zimních sportů, především sjezdového a běžeckého lyžování. Významným prvkem na straně nabídky je rozvinuté tradiční lázeňství. Území je také bohaté na kulturní a technické památky. Disponovalo také dostatečnými ubytovacími kapacitami, avšak v nízkém standardu. Scházelo zde více doplňkových služeb pro návštěvníky, které by zajistily prodloužení jejich pobytu a informační centra. Problémem byla také dopravní infrastruktura. 137

138 Problémové oblasti 18 : Neexistence turistických atraktivit, jako doplňkových služeb pro již tradiční turistické cíle na území (lázně, zimní sporty). Nepropojenost jednotlivých atraktivit na území obou obcí mezi sebou, v rámci okolních obcí i celého regionu. Nedostatečná místní i regionální dopravní infrastruktura. Nízký standard nabídky ubytovacích služeb. Vize a cíle IPRÚ Společná vize a cíle IPRÚ byly stanoveny na základě úvodní analýzy území a výstupů práce pracovní skupiny skládající se ze zástupců zapojených subjektů působících v území. Vize do roku 2015: Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí, tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb Plánovaný cílový stav: Realizací IPRÚ vznikne řada nové vzájemně se doplňující infrastruktury pro volnočasové vyžití, ale také potřebné zázemí pro návštěvníky. Strategické cíle 19 : Zlepšit spolupráci v cestovním ruchu s hlavními aktéry Vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity Vytvořit moderní centrální marketingové a komunikační nástroje Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pěších a cyklostezek Zlepšit vnitřní dopravní infrastrukturu Zkvalitnit zázemí pro kulturní vyžití Zkvalitnit standard ubytovacích zařízení 18 Vybrané relevantní oblasti 19 IPRÚ, s

139 ANALÝZA A VYHODNOCENÍ IPRÚ Naplnění strategie IPRÚ projekty IPRÚ Jeseníky identifikoval projektové záměry formou indikativního seznamu projektů. V průběhu realizace IPRÚ došlo k dílčím změnám. Následující tabulka uvádí přehled plánovaných projektů a skutečně realizovaných projektů včetně podrobnějších informací a jejich zaměření. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V IPRÚ REALIZOVANÉ PROJEKTY Název plánovaného projektu Rekonstrukce rekreačního střediska BRANS Malá Morávka Finance (mil. Kč) celková investice dotace Realizace Ano Název realizovaného projektu / Realizátor (příjemce) REKONSTRUKCE REKREAČNÍHO STŘEDISKA BRANS MALÁ MORÁVKA Popis projektu Přestavba rekreačního střediska na certifikovaný 3* hotel Místo realizace Malá Morávka Finance (mil. Kč) celková investice dotace 49,5 24 Typ (zaměření) projektu Standard ubytovacích zařízení In-line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem 4,5 3,825 Ano In-line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem Výstavba in-line a cyklo okruhu, kterým došlo k rozšíření nabídky v oblasti sportu a rekreace Malá Morávka 3,9 3,2 Zázemí pro volnočasové aktivity Rekreačně sportovní zábavný park 21,3 12,78 Ano Sportovní centrum Ne Rekreačně sportovní zábavný park Rekonstrukce lyžařského vleku a pořízení technického zázemí (zasněžování) Andělská Hora 27,6 12,6 Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zábavní park v Kopřivné 3 1,8 Ano Zábavní park na Kopřivné Vytvoření uceleného zábavního parku pro všechny návštěvníky, pořízení vybavení zábavního parku (například doskoková vzduchová matrace) Malá Morávka 3,7 1,7 Zázemí pro volnočasové aktivity 139

140 Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME Lyžařský vlek Ludvíkov Skanzen Jesenicka Přístavba sportovněrehabilitačního a ubytovacího centra Rašelinové koupele 2 1,7 Ne 4 2,4 Ano 5,9 5,015 Ano Ne 2 1 Ne Modernizace ski areálu Myšák - sedačková lanovka Ano Modernizace lyžařského areálu Ovčárna - Praděd - Vlek C 91,034 54,621 Ne Rekreační areál Nová Ves 7,5 6,375 Ano NÁHRADNÍ: Rekonstrukce a nástavba restaurace Hvězda Ne-Projekt nepřijatelný pro financování z navýšené Lyžařský areál Boženy Pořízkové Skanzen Jesenicka Modernizace Ski areálu Myšák - sedačková lanovka Rekreační areál Nová Ves Výstavba lyžařského svahu a s ním spojeného lyžařského vleku. Ludvíkov 4,5 2,2 Vybudování skanzenu s prezentací o hornictví a důlní činnosti v regionu Jesenicka. Modernizací Ski areálu Myšákvybudování čtyř sedačkové lanovky, rozšíření 2 svahů pro sjezdové lyžování s instalací nového zasněžovacího systému. Výstavba vyhlídkové věže se zázemím (infoservis, dětský koutek, muzeum) Dolní Moravice Malá Morávka Dolní Moravice 7,1 5 27,5 12 8,5 6,3 Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity, standard ubytovacích zařízení Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Standard ubytovacích zařízení 140

141 NÁHRADNÍ: Rekonstrukce Hotelu Sauna NÁHRADNÍ: Lyžařské středisko Vysoká Hora NÁHRADNÍ: Lanová dráha a související zázemí 12 7,2 alokace Ne-Projekt nepřijatelný pro financování z navýšené alokace 68 40,8 Ne Ano NÁHRADNÍ: Sportovní centrum Ne NÁHRADNÍ: Sportovně relaxační centrum se squashem a lezeckou stěnou NÁHRADNÍ: Rozšíření lyžařského areálu pod Vysokou Horou NÁHRADNÍ: Singletrack Vrbensko NÁHRADNÍ: Modernizace lyžařského střediska Ovčárna- Praděd-dolní stanice a budova vleku A 32,3 19,4 Ano 65 32,5 Ano 4,62 3,927 Ano 7,9 3,95 Ne Lanová dráha a související zázemí Sportovně relaxační centrum se squashem a lezeckou stěnou Rozšíření lyžařského areálu pod Vysokou Horou SINGLETRACK VRBENSKO - BIKETRAILS VRBNO POD PRADĚDEM Výstavba čtyřsedačkové lanové dráhy, prodloužení stávající sjezdovky, vybudování zasněžovacího systému. přístavby sportovního a relaxačního centra ve formě penzionu na 4* úrovni. Prodloužení stávající sjezdové trati a prodloužení lyžařského vleku. Vybudování singletrackových tras včetně umístění dřevěných prvků. Malá Morávka 35,1 17,3 Ludvíkov 49 19,4 Vrbno pod Praděde m Vrbno pod Praděde m 78,2 31,4 3,4 2,9 Standard ubytovacích zařízení Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity Zázemí pro volnočasové aktivity 141

142 Z původně naplánovaných projektů v IPRÚ nebyly zrealizovány projekty: 1. Sportovní centrum 2 (Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p.) 2. Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME (Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p.) 3. Přístavba sportovně-rehabilitačního a ubytovacího centra (BSZ Holding, a.s.) 4. Rašelinové koupele (Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p.) 5. Modernizace lyžařského areálu Ovčárna Praděd Vlek C (Josef Figura) Namísto nich byly zrealizovány náhradní nebo nově zařazené projekty: 1. Lanová dráha a související zázemí (SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s.) 2. Sportovně relaxační centrum se squashem a lezeckou stěnou (Spolek Lyžařské běžecké tratě Suchá Rudná) 3. Rozšíření lyžařského areálu pod Vysokou Horou (KARETA s.r.o.) 4. SINGLETRACK VRBENSKO BIKETRAILS VRBNO POD PRADĚDEM (Město Vrbno pod Pradědem) Dílčí závěry: Většina prostředků tak směřovala do oblastí (členěných dle strategických cílů IPRÚ) vybudování zázemí pro volnočasové aktivity a zkvalitnění standardu ubytovacích zařízení. Upozaděny byly projekty zaměřené na spolupráci v cestovním ruchu či dopravní infrastrukturu. 142

143 Vyhodnocení vybraných základních charakteristik CR Tabulka 27: Počet návštěvníků a přenocování v letech Celkem Rezidenti Délka přenocování Rok (nocí/návštěvníka) Změna / rozdíl hosté % přenocování % 3,2 3,6 10 % hosté % přenocování % 3,3 3,7 12 % hosté % Nerezidenti přenocování % 2,46 2,50 1 % Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Vývoj počtu návštěvníků a přenocování Graf 12: Počet návštěvníků v letech Rezidenti Nerezidenti Celkem Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Počet návštěvníků Mezi lety 2012 a 2015 došlo k nárůstu celkového počtu návštěvníků o 13 %, avšak vývoj v tomto období mírně kolísal. U návštěvníků domácích (rezidentů) byl nárůst 10 %, u zahraničních návštěvníků (nerezidentů) byl o 61 %. I když je významný procentuální nárůst u počtu nerezidentů, rezidenti stále tvoří dominantní podíl na celkovém počtu návštěvníků (91 %), nerezidenti pouze 9 %. Tento podíl se v průběhu sledovaného období výrazně neměnil. Od roku 2012 vzrostl podíl nerezidentů z 6 % na 9 %. Vývoj počtu přenocování a průměrné doby pobytu (přenocování) Z hlediska celkového počtu přenocování došlo mezi lety 2012 a 2015 k nárůstu o 25 %. K výraznějšímu nárůstu počtu přenocování došlo u nerezidentů (o 63 %), u rezidentů o 23 %. 143

144 Průměrná doba pobytu (délka přenocování) se ve sledovaném období mírně zvýšila o 10 %. Výraznou zásluhu na tom mají rezidenti (nárůst o 12 %), naopak doba pobytu nerezidentů se prodloužila jen nepatrně o 1 %. Rezidenti zůstávají 3,7 nocí, nerezidenti jen 2,5 noci. Vývoj počtu návštěvníků a přenocování zahraniční návštěvníci Struktura zahraničních návštěvníků v období 2012 až 2015 doznala významných změn. V relativním vyjádření největší nárůst zaznamenali návštěvníci ze Slovenska a Německa (více než dvojnásobný nárůst u návštěvníků ze Slovenska, u návštěvníků z Německa je nárůst o 92%). Naopak největší pokles byl zaznamenán u návštěvníků z Francie a Spojeného království (pokles o 25 % a 14 %). Je ale nutné dodat, že se jedná o skupinu s relativně malou absolutní návštěvností, kde relativně malý pokles absolutního počtu návštěvníků způsobí poměrně významný procentuální rozdíl. Aktuálně dominantní část turistů tvoří návštěvníci převážně ze sousedících zemí - Slovensko, Polsko, Německo, kteří tvoří 85 % zahraničních návštěvníků. Největší skupinou zahraničních návštěvníků (nerezidentů) jsou návštěvníci ze Slovenska (tvoří třetinu zahraničních návštěvníků). Dalšími jsou pak návštěvníci z Polska (29%) a Německa (22 %). Graf 13: Podíl návštěvníků nerezidentů v letech 2012 a % 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Struktura přenocování nerezidentů zhruba odpovídá struktuře počtu návštěvníků, přičemž přirozeně delší dobu zde tráví návštěvníci ze vzdálenějších zemí. 144

145 Graf 14: Podíl návštěvníků a přenocování podle zemí (2015) 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Návštěvníci Přenocování Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Délka pobytu (počet přenocování) I když se navýšil počet nerezidentů, kteří do oblasti přijeli, nedaří se navyšovat délku jejich pobytu. V roce 2015 se průměrná délka pobytu prodloužila o pouhé jedno procento a nerezidenti zde zůstávají v průměru 2,5 noci (oproti 3,7 noci rezidenti). Přirozeně delší doba pobytu je u návštěvníků ze vzdálenějších zemí nejdelší dobu pobytu mají návštěvníci z Nizozemska 3,4 noci a USA, také 3,4 noci. K největšímu prodloužení doby pobytu mezi roky 2012 a 2015 došlo u návštěvníků z Nizozemska (o 1,4 noci). Naopak k největšímu zkrácení doby pobytu došlo u návštěvníků z Německa a Itálie (0,5 noci a 0,4 noci). 145

146 Graf 15: Počet přenocování nerezidentů v letech 2012 a ,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Příjmy z ubytovaných Odhad příjmů byl použit z analýzy příjmu Euroregionu Praděd za turistickou oblast Jeseníky-východ (Moravskoslezská část Jeseníků, tj. okres Bruntál): Stav k Příjmy z rezidentů (Kč) Příjmy z nerezidentů (Kč) Příjmy z turistů celkem (Kč) Zdroj: Revidovaná data ČSÚ, Euroregionu Praděd 2012* * * * Za sledované období můžeme vyhodnotit vývoj příjmů jako narůstající (i přes dílčí pokles mezi roky 2013 a 2014). Celkové příjmy z ubytovaných hostů se v roce 2015 zvýšily oproti roku 2012 o 30 % Ppočet ubytovaných hostů se zvýšil o 13 %. Navýšení příjmů u rezidentů představuje 27 %, u nerezidentů je to navýšení příjmů o 50 %. Dílčí závěry: V období došlo k nárůstu počtu návštěvníků o 13 %. Domácích návštěvníků přijelo více o 10%. Domácí návštěvníci tvoří podstatný podíl návštěvníků (91 %), u zahraničních návštěvníků byl zaznamenán podstatně větší procentuální růst návštěvnosti. U domácích návštěvníků se podařilo zároveň prodloužit délku pobytu z 3,3 na 3,7 noci. I když zahraničních návštěvníků přijelo v roce 2015 více o 61 % než v roce 2012, nedaří se prodloužit jejich délku pobytu. 146

147 U zahraničních návštěvníků tvoří podstatnou část (85%) návštěvníci ze sousedních zemí Slovenska, Polska a Německa. Poměrně významně rostly příjmy z ubytovaných hostů, a to o 30 %. U zahraničních návštěvníků to bylo dokonce o 50 %. Vyhodnocení vybraných základních charakteristik CR Tato kapitola se věnuje analýze a vyhodnocení naplnění kvantifikovaných indikátorů definovaných v IPRÚ. Tabulka 28: Definované indikátory v IPRÚ povinné Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek Měrná jednotka Výchozí stav (2010) Cílový stav plánovaný skutečný počet % Míra naplnění počet , % počet % Většinu indikátorů se podařilo splnit. Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu se nepodařilo splnit jen o 1 projekt. V průběhu realizace IPRÚ docházelo ke změnám v seznamu projektů, hlavním důvodem nesplnění tohoto indikátoru byla nedostatečná připravenost projektových záměrů. Počet vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu se podařilo splnit a vytvořeno bylo v rámci realizace IPRÚ více než 50 nových pracovních míst. Nepodařilo se splnit indikátor Počet nově vybudovaných lůžek, naopak byl významně překročen indikátor počtu rekonstruovaných lůžek (doplňkové indikátory). Tento výsledek koresponduje s výchozí situací v území, kdy byl dostatek ubytovacích kapacit, ale v nedostatečném standardu. Pokud obě hodnoty indikátorů ohledně počtu lůžek sečteme (hlavní indikátor), pak můžeme hovořit o překročení plánovaných hodnot. Tabulka 29: Definované indikátory v IPRÚ nepovinné Název indikátoru Zvýšení počtu návštěvníků v území Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území Měrná jednotka Výchozí stav (2010) Cílový stav plánovaný skutečný Míra naplnění % % 13 % 260 % počet dnů 3,2 4,2 3,6 85 % Nepovinné indikátory jsou svojí povahou výsledkové, tudíž mají zachycovat změnu, nicméně jsou za aktuálního mezinárodního dění významně ovlivněny vnějšími faktory. 147

148 Indikátor Zvýšení počtu návštěvníků v území má stanovenou cílovou hodnotu v rozmezí 3-5 %. Pokud vezmeme jako plánovanou hodnotu 5 % a co jen nad ní je překročení indikátoru, pak tento indikátor byl splněn více než 2,5 krát. Indikátor Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území nebyl naplněn nedošlo k prodloužení délky pobytu oproti plánované hodnotě. Nicméně u rezidentů došlo k prodloužení délky pobytu na 3,7 nocí. Prodloužení délky pobytu se nedařilo u nerezidentů. Dílčí závěry: Povinné indikátory definované v IPRÚ byly naplněny. Nepovinné indikátory byly naplněny částečně. Indikátor Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území nebyl naplněn, což lze přičítat obecnému trendu kratších pobytů. Naopak se podařilo výrazně zvýšit počet návštěvníků v území. Přínosy (efekty) projektů/iprú Tato kapitola popisuje zmapované efekty vnímané zástupci IPRÚ v následujících hlavních oblastech: Posílení cestovního ruchu (zvýšení atraktivity, návštěvnost) Návštěvnost a kvalita nabídky (služeb) Významným aktérem v oblasti cestovního ruchu je SKI Areál Kopřivná. Z IPRÚ byly realizovány projekty lanové dráhy a zábavního parku, dalším projektem z ROP MS bylo rozšíření a zkvalitnění ubytovacích kapacit na Kopřivné. Došlo tak k vytvoření komplexní nabídky cestovního ruchu, která významně přispěla k rozvoji cestovního ruchu v lokalitě a generovala další návazné investice. V Malé Morávce díky zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu došlo jednoznačně k přílivu turistů a začíná se stírat i rozdíl v návštěvnosti mezi sezónami. Vytíženost ubytovacích kapacit je poměrně uspokojivá a neméně významná je i skutečnost, že se vracejí návštěvníci, kteří lokalitu již navštívili. Ať už v době před cca 20 lety a vracejí se zde kvůli nové kvalitnější nabídce služeb, nebo se jedná o opakované návštěvy současných návštěvníků. Realizace projektů generovala realizaci dalších projektů. Jedná se buď o dotažení standardu na úroveň realizovaných projektů z IPRÚ (modernizace lyžařských areálů a budování sedačkových lanovek) nebo o návazné služby (ubytování a stravování k modernizovaným lyžařským areálům). K rozvoji cestovního ruchu významně přispěly také investice do umělého zasněžování. Pokud by tyto investice neproběhly, vleky by v průběhu teplých a suchých zim minulých let nebyly v provozu, nebo jen omezeně. Ve Vrbně pod Pradědem byl rozšířen lyžařský areál, ale stále chybí kvalitní návazné služby cestovního ruchu. Větší akcí, kterou se daří ve Vrbně pod Pradědem opakovaně uspořádat, je Karlovský maraton, kde závodí cca 40 závodníků z celé ČR. Bez in-line okruhu by tato akce nemohla být uspořádána. Aktéři cestovního ruchu jsou si vědomi nutnosti propagace lokality, proto na modernizovaném lyžařském areálu Myšák proběhla akce České televize s ČT Sport na vrchol. Jedná se o reality show, která se koná na různých lyžařských areálech v České republice, kde soutěží amatérští lyžaři. Bez sedačkové lanovky by se tato akce v lyžařském areálu nemohla uskutečnit. 148

149 Podpora spolupráce S ohledem na návaznost služeb lyžařský vlek ubytovací kapacity stravovací zařízení, je k rozvoji cestovního ruchu nutná spolupráce jeho aktérů. Společnými náklady se podílejí na reklamě v rádiích, nicméně oslovení respondenti se shodují, že chybí koordinace aktérů cestovního ruchu v oblasti Malé Morávky. Chybí zde např. informační centrum, na které ale obec nemá finanční prostředky a soukromé subjekty ho nejsou ochotny provozovat. Dále je zde snaha o zavedení jednotného odbavovacího systému na lyžařských vlecích v celém údolí Malé Morávky. Situace se sice pomalu zlepšuje, ale stále naráží na neochotu některých aktérů se do jednotného systému zapojit. Zaměstnanost a rozvoj podnikání V současné době generuje cestovní ruch v oblasti Malé Morávky pracovních míst. Cestovní ruch ale není podle jeho aktérů samofinancovatelný. Zpravidla vstupní počáteční investice realizují subjekty s dostatečným kapitálem. Řada projektů by se tak bez podpory ROP MS nerealizovala. Podpořené projekty generovaly další investice v cestovním ruchu, např. v ubytovacích službách či rozšiřování nabídky služeb v areálu Kopřivná. Významný byl vliv realizovaných projektů na modernizaci dalších lyžařských areálů v údolí Malé Morávky. Další efekty V lokalitě dochází dlouhodobě k úbytku obyvatel a příliv nových je podmíněn nabídkou pracovních míst. Zároveň respondenti dodávají, že pro zaměstnavatele je složitější udržet kvalitní pracovní sílu ve specifických horských podmínkách. Byl zaznamenán návrat místních obyvatel, kteří odešli před lety, vybudovali si kariéru, a nyní nemusejí denně dojíždět do zaměstnání. Rozvoj cestovního ruchu měl v lokalitě vliv na růst cen nemovitostí, odhad aktérů činní cca 40% oproti roku Situace bez intervence Významný podíl na rozvoji cestovního ruchu měla modernizace areálu Myšák, kde byla vybudována sedačková lanovka, a realizace sedačkové lanovky na Kopřivné. Na Kopřivné (projekt z ROP MS mimo IPRÚ) spolu s Hotelem Brans byly zmodernizovány ubytovací kapacity. Tyto investice vyvolaly investice dalších aktérů v cestovním ruchu, kterým díky modernizaci těchto lyžařských areálů začali ubývat návštěvníci, a proto museli také modernizovat. Stejné je to s ubytovacími kapacitami, kdy stávající museli modernizovat jednak proto, aby dokázali konkurovat nově zrekonstruovaným ubytovacím kapacitám ve vyšším standardu. Dále s ohledem na zvyšující se návštěvnost díky modernizovaným lyžařským areálům řada ubytovatelů přistoupila k modernizaci svých kapacit, protože poptávka byla s ohledem na nutnou investici dostatečná. Bez intervence by k těmto efektům nedošlo, případně by byly realizovány v delším časovém horizontu. 149

150 Přínosy (efekty) projektů/iprú Vyhodnocení naplnění strategických cílů IPRÚ 150 Strategický cíl Zlepšit spolupráci v cestovním ruchu s hlavními aktéry Předpokládaný dopad: Povede k propojenosti a komplexnosti nabízených služeb Vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity Předpokládaný dopad: různorodost nabízených služeb tak, aby návštěvník mohl využít jejich komplexnosti a pobýval tak v oblasti déle Vytvořit moderní centrální marketingové a komunikační nástroje Předpokládaný dopad: moderní komunikační technologie, které by mohly výrazně přispět k propagaci území a zvýšení jeho návštěvnosti Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pěších a cyklostezek Předpokládaný dopad: zkvalitnění doprovodné infrastruktury a jejich rozvoj Zlepšit vnitřní dopravní infrastrukturu Předpokládaný dopad: zlepšení vnitřní dopravy Zkvalitnit zázemí pro kulturní vyžití Předpokládaný dopad: Rozvoj aktivit, které návštěvníka pozdrží na území na delší dobu Zkvalitnit standard ubytovacích zařízení Předpokládaný dopad: Zvýšení úrovně ubytovacích zařízení Naplnění Podrobnější popis cíle ** Hlavní aktéři provozovatelé vleků, veřejná správa, Kopřivná a obec Malá Morávka silná spolupráce, ale ostatní se moc zapojovat nechtějí, problém vybírat ubytovací poplatky. Mimo IPRÚ byl podporován Euroregion Praděd, který vytvořil marketingovou strategii pro oblast Jeseníků a zajišťuje koordinaci aktérů v cestovním ruchu. *** Byly modernizovány lyžařské areály a další projekty s nabídkou volnočasových aktivit. N/A V rámci IPRÚ řešeno nebylo, mimo IPRÚ ubytovací vouchery. Mimo IPRÚ byl z ROP MS podporován Euroregion Praděd, který mimo jiné vytvořil portál cestovního ruchu Rodinné Jeseníky * Mimo IPRÚ byl z ROP MS financován projekt Jesenická magistrála, jednalo se mimo jiné o modernizaci a doplnění infrastruktury cestovního ruchu v TO Jeseníky informačním a odpočinkovým mobiliářem. 0 Mimo IPRÚ byl realizován jen projekt bezpečného přechodu v Malé Morávce a 1 km chodníku. 0 Nebyl realizován žádný projekt na podporu kulturního vyžití návštěvníků. *** Byly rekonstruovány a rozšířeny ubytovací kapacity na Kopřivné a Hotelu Brans. Díky těmto investicím a modernizací lyžařských areálů další aktéři cestovního ruchu modernizovali další ubytovací kapacity. Další ubytovací kapacity byly modernizovány v Ludvíkově. Mimo IPRÚ Avalanche Dolní

151 Škála naplnění cíle: - nulové naplnění (resp. nebylo hodnoceno) * nízká míra naplnění ** střední míra naplnění ***vysoká míra naplnění Moravice a Lázeňská Vila Evžen v Karlově Studánce. Vize do roku 2015: Naplnění vize Podrobnější popis Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí, tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb Škála naplnění vize: 0 nulové naplnění * nízká míra naplnění ** střední míra naplnění ***vysoká míra naplnění **+ Podařilo se modernizovat lyžařské areály a ubytovací zařízení a zrealizovat další projekty nabízející volnočasové využití. Chybí větší důraz na lázeňství, které spolu s nabídkou dalších aktivit a propagací čistého životního prostředí má potenciál zvýšit atraktivitu lokality pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Komplexnost služeb se podařilo významně propojit v údolí Malé Morávky, kde funguje návaznost volnočasové aktivity-ubytovánístravování. V ostatních lokalitách byly realizovány samostatné projekty a chybí návaznost dalších služeb. Podpora IPRÚ směřovala do volnočasových aktivit a modernizace ubytovacích zařízení, podařilo se rozšířit nabídku pro turistky a zkvalitnit služby. Neméně významnou roli měly také další projekty financované z ROP MS realizované v dané lokalitě a také vlivem IPRÚ generované další investice v oblasti cestovního ruchu. Oproti roku 2012 se podařilo zvýšit počet návštěvníků, u domácích také prodloužit délku pobytu a o 30 % se také zvýšily příjmy z cestovního ruchu. Závěrečné shrnutí IPRÚ Jeseníky zahrnoval v první fázi území katastru obcí Karlova Studánka a Malá Morávka. Vzhledem k tomu, že průběhu zpracování první části IPRÚ nebyl identifikován dostatečný počet projektových záměrů, bylo rozšířeno IPRÚ o obce Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Následně byl IPRÚ ještě rozšířen o Vrbno pod Pradědem. 151

152 IPRÚ investoval do území 138,59 mil. Kč. Dalších 110,8 mil. Kč bylo do území investováno z dalších projektů v rámci priorit ROP MS (mimo IPRÚ). V období let došlo k nárůstu počtu návštěvníků o 13%. Domácí návštěvníci tvoří 91% z celkového počtu návštěvníků, u kterých došlo k nárůstu v jejich počtu o 10%. Zároveň se podařilo prodloužit jejich délku pobytu z 3,3 na 3,7 nocí. Příjmy z ubytovaných domácích návštěvníků vzrostly o 27 %. U zahraničních návštěvníků se sice nepodařilo zvýšit délku jejich přenocování, nicméně jejich počet vzrostl o 61%. Jeseníky navštěvují hlavně hosté ze Slovenska, Polska a Německa, kteří tvoří 85% zahraničních návštěvníků. Příjmy ze zahraničních hostů se zvýšily od roku 2012 o 50 %. Zástupci IPRÚ se shodli, že díky realizaci projektů především na modernizaci lyžařských areálů a modernizaci ubytovacích kapacit byly generovány další investice do dalších lyžařských areálů a návazných služeb především ubytovacích. Díky projektům IPRÚ se podařilo zejména: rozšířit nabídku volnočasových aktivit zvýšit standard ubytovacích zařízení Díky projektům vniklo více než 50 nových pracovních míst a cestovní ruch je v lokalitě významným ekonomickým odvětvím. Bez podpory z IPRÚ by se projekty realizovaly pouze v omezené podobě, případně později, některé by se nerealizovaly vůbec. Vize do roku 2015: Naplnění vize Podrobnější popis Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí, tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb **+ (střední až vysoké) Podařilo se modernizovat lyžařské areály a ubytovací zařízení a zrealizovat další projekty nabízející volnočasové využití. Chybí větší důraz na lázeňství, které spolu s nabídkou dalších aktivit a propagací čistého životního prostředí má potenciál zvýšit atraktivitu lokality pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. Komplexnost služeb se podařilo významně propojit v údolí Malé Morávky, kde funguje návaznost volnočasové aktivity-ubytování-stravování. V ostatních lokalitách byly realizovány samostatné projekty, ale chybí návaznost dalších služeb. Závěrečné zhodnocení: Z hlediska naplnění hlavních cílů a zmapovaných pozitivních efektů lze IPRÚ Jeseníky považovat za úspěšný. 152

153 Přílohy Přehled realizovaných projektů v rámci IPRÚ Jeseníky Číslo projektu Název projektu Příjemce CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ Rekreačně zábavný park CZ.1.10/2.2.00/ REKONSTRUKCE REKREAČNÍHO STŘEDISKA BRANS MALÁ MORÁVKA In-line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem sportovní Lyžařský areál Boženy Pořízkové CZ.1.10/2.2.00/ Skanzen Jesenicka CZ.1.10/2.2.00/ Zábavní park na Kopřivné CZ.1.10/2.2.00/ Rekreační areál Nová Ves CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ Zdroj: vlastní zpracování ÚRR Moravskoslezsko Sportovně relaxační centrum se squashem a lezeckou stěnou Lanová dráha a související zázemí Modernizace Ski areálu Myšák sedačková lanovka Rozšíření lyžařského areálu pod Vysokou Horou SINGLETRACK VRBENSKO BIKETRAILS VRBNO POD PRADĚDEM Horský hotel Brans s.r.o. Obec Malá Morávka SKI ANNABERG s.r.o. Božena Pořízková Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. Obec Dolní Moravice Spolek Lyžařské běžecké tratě Suchá Rudná SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. SPS STAS, s.r.o. KARETA s.r.o. Město Vrbno pod Pradědem Místo realizace Malá Morávka Malá Morávka Andělská Hora Ludvíkov Dolní Moravice Malá Morávka Dolní Moravice Výše dotace/celková investice (mil. Kč) 24 / 49,5 3,2 / 3,9 12,6 / 27,6 2,2 / 4,5 5 / 7,1 1,7 / 3,7 6,3 / 8,5 Ludvíkov 19,4 / 49 Malá Morávka Malá Morávka Vrbno pod Pradědem Vrbno pod Pradědem 17,3 / 35,1 12 / 27,5 31,4 / 78,2 2,9 / 3,4 153

154 Přehled realizovaných projektů v území mimo IPRÚ Přehled projektů realizovaných v daném území na podporu cestovního ruchu financované ROP MS mimo IPRÚ) Číslo projektu Název projektu Příjemce CZ.1.10/2.2.00/ Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách AVALANCHE MOUNTAIN s.r.o. Místo realizace Dolní Moravice Výše dotace/celková investice (mil. Kč) 8 / 20,8 Rozšíření ubytovací kapacity chaty SKI AREÁL CZ.1.10/2.2.00/ Kopřivná a KOPŘIVNÁ a.s. souvisejícího zázemí Modernizace lyžařského areálu Pod CZ.1.10/2.2.00/ KARETA s.r.o. Vysokou horou ve Vrbně pod Pradědem Destinační Euroregion CZ.1.10/2.2.00/ management turistické Praděd oblasti Jeseníky CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ CZ.1.10/2.2.00/ Jesenická magistrála Zdroj: vlastní zpracování ÚRR Moravskoslezsko Destinační management turistické oblasti Jeseníky II. Destinační management turistické oblasti Jeseníky III Destinační management turistické oblasti Jeseníky IV Moravskoslezský kraj Euroregion Praděd Euroregion Praděd Euroregion Praděd Malá Morávka Vrbno pod Pradědem 7,1 / 17,2 8,8 / 26,3 Jeseníky 3,2 / 3,5 Jeseníky 15,4 / 19,8 Jeseníky 3,2 / 3,8 Jeseníky 3,2 / 3,8 Jeseníky 2,8 / 3,3 154

155 9.3 Vybrané charakteristiky v oblasti cestovního ruchu Graf 15: Počet přenocování podle turistických oblastí a kategorií návštěvníků v letech 2012 až Beskydy - Valašsko Jeseníky - východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří - Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Rezidenti Nerezidenti Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 155

156 Graf 16: Délka přenocování podle turistických oblastí a kategorií návštěvníků v letech 2012 až ,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 Beskydy - Valašsko Jeseníky - východ Opavské Slezsko Ostravsko Poodří - Moravské Kravařsko Těšínské Slezsko Rezidenti Nerezidenti Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 9.4 Fokusní skupina tematické okruhy Okruhy/témata k diskusi: 1. ZMĚNY V CR v TO/kraji: Co vnímáte, že se změnilo v CR v kraji / ve vaší TO v období (5)? 2. ZMĚNY V NABÍDCE CR: Jak se změnila nabídka CR (z pohledu: nových/inovovaných produktů, jejich zaměření na primární cílovou skupinu a zapojení významných atraktivit)? 3. ZMĚNY V MARKETINGU CR: Jak se změnila účinnost a kvalita marketingu CR (z hlediska forem marketingu (4P), jeho vyhodnocování)? 4. ORGANIZOVANOST A KOOPERACE V NABÍDCE SLUŽEB A ATRAKTIVIT CR: Jak se změnila organizovanost a kooperace v nabídce služeb a atraktivit CR (z hlediska šíře zapojení klíčových aktérů a míry/kvality jejich skutečného zapojení)? 156

157 9.5 Destinační management dotazník a výsledky dotazníkového šetření a dotazník I. CHARAKTERISTIKA VAŠÍ ORGANIZACE Označte prosím příslušnou odpověď týkající se vaší instituce. 1. Do které turistické oblasti spadáte (vykonáváte činnost)? BESKYDY- VALAŠSKO 23% JESENÍKY 25% OPAVSKÉ SLEZSKO 0% POODŘÍ 34% OSTRAVSKO 3% TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO 15% 2. Do jaké sektoru patříte? veřejná správa (jí z/řízené organizace) 49% soukromý sektor 40% neziskový sektor 11% 3. Kolik má vaše organizace zaměstnanců? % % % 51 a více 16% 4. Jakou službu/produkt cestovního ruchu primárně poskytujete? turistickou atraktivitu (památky apod.) 29% ubytovací služby 20% stravovací služby 3% informace, propagace turistické oblasti 36% ostatní Prosím specifikujte: 11% 157

158 II. HLAVNÍ ZMĚNY 5. Uveďte, jaké tři hlavní změny v oblasti cestovního ruchu pozorujete ve vaší turistické oblasti za posledních 7 let (změny mohou být pozitivní i negativní): Respondenty uváděné změny měly primárně pozitivní charakter. Nejčastěji uváděné: 1. zvýšení návštěvnosti (počtu návštěvníků, vč. prodloužení doby pobytu) 2. zvýšení a zlepšení turistické nabídky (zejména kvality služeb) Další uváděné: 3. lepší propagace a marketing 4. zlepšení koordinace a spolupráce v cestovním ruchu 5. zvýšení zájmu o turistickou oblast (vč. zvýšení zájmu o cestovní ruch a trávení volného času v ČR) 6. zvýšení nároků ze strany návštěvníků (na kvalitu, nové formy cestovního ruchu/služeb, produkty zadarmo ) 7. zvýšení informovanosti a využití moderních forem přenosu informací Z negativních změn byly uváděny úbytek návštěvníků v některých oblastech, negativní dopady turismu v podobě zatížení místních lidí a prostředí a také zvýšený nárůst konkurence v cestovním ruchu. III. EFEKTY (PŘÍNOSY) 6. Uveďte, do jaké míry pro vaší turistickou oblast (ve které působí vaše instituce) platí následující tvrzení. Díky působení (společnosti) destinačního managementu ve vaší turistické oblasti: zcela platí spíše platí spíše neplatí zcela neplatí nedokážu posoudit turistická nabídka se obecně rozšířila 46% 49% 5% 0% 0% turistická nabídka se zaměřuje na primární cílové skupiny (zejména rodiny s dětmi) 29% 61% 8% 1% 0% turistická nabídka umožňuje komplexnější vyžití návštěvníků (během jejich pobytu) 38% 53% 9% 0% 0% Zde je prostor pro váš komentář: propagace turistické oblasti je viditelnější 53% 46% 1% 0% 0% marketing cestovního ruchu je účinnější (promítá se do lepších výsledků - vyšší návštěvnosti, prodejů apod.) 30% 59% 10% 0% 0% nabídka produktů a produktových balíčků je širší (vznikly nové/inovované produkty) 43% 46% 10% 1% 0% 158

159 Zde je prostor pro váš komentář: do partnerství/spolupráce v rámci destinačního managementu jsou zapojeny hlavní subjekty působící v cestovním ruchu ve vaší oblasti 41% 47% 13% 0% 0% subjekty zapojené do destinačního managementu reálně spolupracují na nabídce cestovního ruchu 32% 56% 11% 0% 0% organizovanosti a řízení nabídky (služeb a atraktivit) v oblasti je vyšší 40% 51% 9% 0% 0% Zde je prostor pro váš komentář: 9.6 Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) 3. etapa 159

160 160