Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Transkript

1 Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni

2 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad přinášejí co možná nejdetailnější informace o průběhu realizace operačního programu z hlediska územního dopadu přijatých žádostí, resp. projektů schválených k realizaci a spolufinancování z ROP NUTS II Jihozápad. Cílem této evaluační aktivity je přinést širší, zejména geografický přehled o provádění Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad. Studie je s přibývajícími koly výzev stále rozvíjena a prohlubována. Výsledky, jenž demonstruje, mají přispět k zajištění co možná nejefektivnějšího procesu implementace ROP NUTS II Jihozápad s ohledem na plnění cílů programu a na uspokojení potřeb jednotlivých částí regionu soudržnosti Jihozápad. Zejména pak slouží k efektivní podpoře a plánování aktivit absorpční kapacity, když poukazuje na oblasti regionu, v nichž byla v hodnocených kolech výzev ROP NUTS II Jihozápad aktivita žadatelů z různých důvodů nízká. V březnu 2009 se na základě zveřejněných výsledků předchozích částí evaluační studie Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad uskutečnily speciální semináře pro potenciální žadatele v tzv. bílých místech regionu soudržnosti Jihozápad, tedy v místech s nejnižším zaznamenaným zájmem o poskytnutí finanční podpory z ROP NUTS II Jihozápad. Konaly se v ORP Blatná, Blovice, Kralovice, Strakonice, Nepomuk a Písek. Studie však také poskytuje souhrnné informace o výši zájmu o ROP NUTS II Jihozápad a o územním směřování poskytnuté dotace v rámci celého regionu soudržnosti Jihozápad a v jeho částech. Základním pilířem studie Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad je členění regionu na územní jednotky region soudržnosti NUTS II Jihozápad, kraj (NUTS III), okres (LAU 1, NUTS IV), obec s rozšířenou působností a obec (LAU 2, NUTS V). První kolo výzev ROP NUTS II Jihozápad bylo vyhlášeno a ukončeno Výzva byla vyhlášena na jedinou oblast podpory, a to 1.1 (kromě oblastí podpory 4.1 a 4.2, na něž byla vyhlášena kontinuální výzva s datem ukončení ). Přijato bylo pouze pět projektových žádostí (dvě za Jihočeský a tři za Plzeňský kraj), což bylo způsobeno faktem, že výzva byla vyhlášena pouze na jedinou oblast podpory a také že se jednalo o úplně první výzvu vyhlášenou v daném programu. Dne schválil Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen Výbor") k realizaci všech pět projektů. Druhé kolo výzev ROP NUTS II Jihozápad bylo vyhlášeno na oblasti podpory 1.1, 1.2, 1.5, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2 a 3.3 a ukončeno Žádosti byly předloženy do všech vyhlášených oblastí podpory. Celkem jsme zaregistrovali 603 žádostí. Z jihočeské části regionu bylo předloženo cca dvakrát více žádostí, konkrétně 407, než z části plzeňské (196 žádostí). Dne byly Výborem schváleny k realizaci projekty z druhého kola výzev. Uspělo celkem 170 ze 603 projektů, což je více než čtvrtina (28,5%). Ve třetím kole výzev ROP NUTS II Jihozápad bylo předloženo nejvíce projektových žádostí, konkrétně 719. Ze Jihočeský kraj jsme zaznamenali 490 a za Plzeňský 229 žádostí. Toto kolo výzev bylo vyhlášeno dne s datem ukončení příjmu žádostí ke (v případě oblasti podpory 2.1 ke ). Výzva byla vyhlášena na oblasti podpory 1.1, 1.2, 1.4, 1.5, 2.1 (výzva k předkládání tzv. Integrovaných plánů rozvoje měst, nejedná se o dílčí projekty), 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2 a 3.3. Dne Výbor schválil k realizaci projekty, jenž byly žadateli předloženy ve třetím kole výzev ROP NUTS II Jihozápad. Celkem bylo schváleno 174 ze 719 projektů (úspěšnost 24 %). Úspěšnost tedy lehce poklesla, příčinou ale byl znatelný nárůst počtu předložených projektových žádostí. A konečně páté a šesté kolo výzev ROP NUTS II Jihozápad byla vyhlášena dne s datem ukončení příjmu žádostí ke (pátá výzva), respektive (šestá výzva). S výjimkou oblastí podpory 1.3, 1.4 a 2.1 byly tyto dvě výzvy vyhlášeny na všechny oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad. Pátá výzva měla svá specifika. V oblasti podpory 3.1 byly vyhlášeny tři samostatné výzvy: 3.1 A zaměřená obecně na podporované aktivity, 3.1 B zaměřená na aktivitu výstavba cyklostezek a cyklotras včetně doprovodné infrastruktury a značení") a 3.1 C zaměřená na aktivitu výstavba hippo stezek a stezek pro pěší včetně doprovodné infrastruktury a značení". Cílem bylo motivovat míru naplňování nedostatečně plněných indikátorů Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem a Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hipo a pěší. 2

3 Územní aspekty implementace Také šestá výzva měla určitá specifika. Došlo k vyhlášení výzev k předkládání žádostí s projektovým záměrem na realizaci projektů formou PPP, tzn. spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Bohužel však nebyla předložena žádná žádost, a to především z důvodu nedostatečných praktických zkušeností a nedostatečného právního zakotvení této problematiky v České republice (alespoň tedy k březnu 2011). Celkem bylo v páté a šesté výzvě přijato 811 projektových žádostí, z toho 526 za Jihočeský a 285 za Plzeňský kraj. Projekty, předložené v rámci pátého kola výzev ROP NUTS II Jihozápad, byly schváleny k realizaci Projekty v rámci šestého kola výzev ROP NUTS II Jihozápad pak byly předloženy VRR ke schválení Z důvodu nahlášené nesrovnalosti v procesu hodnocení projektových žádostí, předložených do 5. a 6. výzvy, Policií České republiky však byla Usnesení o schválení projektů anulována a zároveň bylo VRR rozhodnuto o kompletním přehodnocení všech žádostí přijatých do 5. a 6. výzvy. Nově pak byly projekty schváleny k realizaci (oblasti podpory 1.1 a 1.2), (celá šestá výzva) a (ostatní oblasti podpory 5. výzvy). Po přehodnocení tak bylo schváleno k realizaci 179 projektů za pátou i šestou výzvu, a sice 156 projektů za pátou a 23 projektů za šestou výzvu. V páté výzvě tak po přehodnocení uspělo méně projektů než po původním hodnocení (rozdíl činí 21 projektů, přičemž největší rozdíly mezi původním a novým hodnocením jsme zaznamenali v oblastech podpory 2.4 a 2.5. Průměrná úspěšnost tak činí 26 %. Z důvodu omezené výše finančních prostředků, alokovaných na ROP NUTS II Jihozápad, jenž je druhá nejnižší v porovnání ROP NUTS II Jihozápad se všemi ostatními regionálními operačními programy, bylo navzdory extrémnímu zájmu žadatelů (do ROP NUTS II Jihozápad bylo v rámci dosud vyhlášených kol výzev předloženo nejvíce projektových žádostí ze všech regionálních operačních programů v České republice) podpořeno pouze nízké procento projektů. Je tedy možné spolufinancovat pouze ty projekty, jejichž projektový záměr vykazuje největší přínos pro region a zpracování projektové žádosti je velmi kvalitní. Mapa 1: Mapa intenzity počet předložených žádostí (první mapa) a projektů schválených k realizaci (druhá mapa) v prvním, druhém, třetím, pátém a šestém kole výzev v regionu NUTS II Jihozápad Zdroj: Monit7+ Ve všech uplynulých kolech výzev ROP NUTS II Jihozápad (pouze s výjimkou výzvy první) se Jihočeský kraj ukázal být výrazně aktivnějším a tím také úspěšnějším než kraj Plzeňský a těžiště se tak v absorpční kapacitě zcela zřetelně přesunulo na stranu jižních Čech, zejména pak v sektoru cestovního ruchu či v oblasti rekonstrukce místních komunikací. Jen v oblasti podpory 1.1 jsme ve třetí a páté výzvě zaregistrovali více žádostí s dopadem do územního obvodu Plzeňského kraje. Při ještě detailnějším a úspěšnější centrální periferní pás, zejména center a větších měst, 3 rozboru vidíme, že v rámci regionu soudržnosti Jihozápad je aktivnější část regionu (okresy České Budějovice, Tábor či Plzeň-město), zatímco pak při hranici s Německem, zaostal. Většina žádostí putuje z regionálních jako jsou České Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec či Plzeň. Menší obce

4 Územní aspekty implementace a města regionu se v ostré konkurenci prosazují hůře, jelikož velká města mají bohatší zkušenosti se zpracováním projektové žádosti, většinou mají dostatek odborníků na problematiku čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, zatímco menší obce a města častěji využívají služeb soukromých firem a agentur, jenž se specializují právě na vypracování projektových žádostí a s tím souvisejících služeb. Nejvíce přitažlivé pro žadatele se ukázaly zejména dvě oblasti podpory 1.5 a 3.1, kde počet předložených žádostí v rámci každé z výzev výrazně překročil sto. Postupně také rostl počet žádostí v oblasti podpory 2.4 (ve třetí a páté výzvě také přesáhl sto žádostí) a díky značně navýšené alokaci též do oblasti podpory 2.6 (alokace ve výši necelých 127 mil. Kč ve druhé výzvě, 554 mil. Kč ve třetí a 746 mil. Kč v páté výzvě). Nejméně projektových žádostí je dlouhodobě předkládáno do oblastí podpory 1.1, 1.2 a 1.4. Avšak v žádném případě nelze tvrdit, že nízký počet žádostí značí nízký zájem žadatelů. Většinou totiž v těchto oblastech podpory dojde k vyčerpání až 100 procent vyhlášené alokace. Například v oblasti 1.1 registrujeme investičně a kapitálově náročné projektové záměry. Z pohledu jednotlivých typů žadatele byly nejaktivnějším a zároveň také nejúspěšnějším typem žadatele obce, jejichž podíl na celkovém počtu předložených projektových žádostí a projektů schválených k realizaci se ve většině regionu soudržnosti Jihozápad pohyboval kolem 70 %. Obce většinou žádají v oblastech podpory 1.5, 2.2 a 2.3. Jako aktivní se ukázaly být také soukromé subjekty (cca 20% podíl), jenž naopak žádají v celé prioritní ose 3. Dalším aktivním typem žadatele jsou nestátní neziskové organizace (cca 10 15% podíl), které nejčastěji žádají v oblasti podpory 2.5, či organizace založené nebo zřízené krajem (cca 10% podíl), které žádají v oblastech podpory 1.1, 2.4 nebo 2.6 (jsou samozřejmě oprávněny žádat i v ostatních oblastech podpory ROP NUTS II Jihozápad). 4

5 5 Územní aspekty implementace