POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

Transkript

1 POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger Datum : říjen 2012 Určení : dějepis, žáci 8.ročníku

2 Anotace : Materiál se zabývá problematikou příčin vzniku války, její periodizací, válečnými plány a průběhem prvního válečného roku. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení všech změn, ke kterým došlo ve světě v oblasti ekonomické i politické. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, co vedlo k tomu, že se rozpoutala první světová válka. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění poznatků a pochopení vzájemných souvislostí jednotlivých jevů. Začíná opakováním informací o Trojspolku a Trojdohodě, vysvětluje jejich cíle a ukazuje rozpory v mezinárodních vztazích, které nakonec vedly ke vzniku války. Všímá si příčin války, válečných plánů některých států a průběhu prvního válečného roku Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak vznik Trojspolku a Trojdohody ovlivnil mezinárodní vztahy a rozhodujícím způsobem přispěl k rozpoutání války. Žáci se seznámí s válečnými plány a zjistí, jestli se je podařilo v praxi uskutečnit. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili důsledky sporů dvou bloků států, které nakonec vyústily ve válečný konflikt, a počátky tohoto konfliktu války.

3 OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jak a kdy vznikl Trojspolek, kdo byl členem? 2. Co spojovalo státy Trojspolku? 3. Jak a kdy vznikla Trojdohoda, kdo byl členem? 4. Co spojovalo státy Trojdohody? 5. Jakou politiku zastávalo na počátku 20. století Německo a k čemu směřovalo úsilí Trojspolku? 6. K jakým událostem došlo na Balkáně na počátku 20. století a k čemu ve svých důsledcích vedly?

4 MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Nejprve 1879 vznikl Dvojspolek a 1882 byl rozšířen na Trojspolek. Členy Trojspolku byly Německo, Rakousko Uhersko a Itálie. 2. Měly málo kolonií a vedly agresivní politiku zaměřenou na získání nových území a trhů, chtěly vyvolat válku. 3. Nejprve byla 1893 uzavřena smlouva mezi Ruskem a Francií, potom 1904 srdečná dohoda mezi Velkou Británií a Francií, nakonec 1907 dohoda mezi Velkou Británií a Ruskem. Členy Trojdohody byly Velká Británie, Francie a Rusko.

5 4. Německo chtělo získat území na Blízkém východě a v Africe, zvyšovalo zbrojní výrobu. Trojspolek chtěl ovládnout Balkán a zahájit válku za ovládnutí nových území. 5. Došlo k anexi Bosny a Hercegoviny 1908, ke dvěma válkám balkánským a nakonec 1914 k sarajevskému atentátu na Františka Ferdinanda d Este.

6 PŘÍČINY VÁLKY A ZÁMINKA K VÁLCE Základním momentem bylo získat dominantní postavení na světových trzích a druhým problémem byly kolonie Velká Británie měla 1,5 krát více kolonií než Rusko, Francie, Německo, USA a Japonsko dohromady. I. Zahraničně politické příčiny spory mezi velmocemi Velká Británie x Německo německé výrobky začaly vytlačovat výrobky anglické, spory o kolonie. Francie x Německo spory o Alsasko a Lotrinsko, které Francie ztratila ve válce s Pruskem 1870, spory o území v severní Africe.

7 Rusko x Německo spory o oblast Balkánu, ekonomická válka ( snaha ochránit ruský trh před německými výrobky. Rusko x Rakousko Uhersko spory o oblast Balkánu a Haliče ( Rusko chtělo získat ). II. Vnitropolitické příčiny snaha imperialistů ve všech státech o vítěznou válku, která by odvrátila pozornost od zvýšené revolučnosti dělnictva a vzrůstajícího národně osvobozeneckého hnutí.

8 ZAČÁTEK A PLÁNY VÁLČÍCÍCH STRAN Záminkou k válce se stal atentát na rakousko uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d Este v Sarajevu 28. června 1914 ( spáchal Gavrilo Princip ). Z atentátu obviněno Srbsko, které nesplnilo ultimátum ze strany R-U. 28. července 1914 vyhlásilo R-U Srbsku válku a postupně se připojily ostatní státy. Válečné plány byly připraveny dlouho dopředu a nebyly společné pro státy jednoho bloku, neexistovalo ani společné velení.

9 NĚMECKÝ PLÁN Předpokládal bleskový útok na Francii přes Belgii a Lucembursko a po její porážce přesun všech armád proti Rusku. RAKOUSKO UHERSKÝ PLÁN Předpokládal operace proti Rusku a zadržení ruských armád, než přijdou posily z Německa po vítězné válce s Francií. FRANCOUZSKÝ PLÁN Byl čistě obranný a spoléhal na pomoc Ruska. RUSKÝ PLÁN Předpokládal hlavní úder proti R-U, druhá armáda měla bojovat proti Německu.

10 PERIODIZACE Existuje více možností, rozšířená je periodizace podle jednotlivých roků. 1. Rok 1914 válečné operace probíhaly podle plánů připravených v míru, všechny státy věřily, že válka brzy skončí jejich vítězstvím. 2. Rok 1915 převážila obranná koncepce boje na západní frontě, Německo zasadilo hlavní úder proti Rusku, ale nedosáhlo konečného úspěchu. 3. Rok 1916 válka nabyla největších rozměrů, Německo provedlo hlavní úder na západní frontě u Verdunu, začala se projevovat převaha Dohody.

11 Rok 1917 Německo přešlo k obraně, Rusko bylo revolucí z války vyřazeno, do války vstoupily USA na straně Trojdohody. Rok 1918 konečná porážka Německa, R-U a jejich spojenců.

12 PRVNÍ VÁLEČNÝ ROK ZÁPADNÍ FRONTA Bleskový úder německých armád přes severní Belgii s cílem obklíčit francouzské armády v severovýchodní Francii a donutit je ke kapitulaci ( obkličovací kruh se měl uzavřít až za Paříží ). Ústup francouzských vojsk vedl k tomu, že Němci se stočili k řece Marně. V září 1914 došlo k rozhodující bitvě na Marně, které se zúčastnily dva miliony vojáků. Bitva skončila neúspěchem Němců a zatlačením jejich armád zpět. Znamenala obrat v průběhu války, přechod od pohyblivé války k zákopové.

13 PRVNÍ VÁLEČNÝ ROK VÝCHODNÍ FRONTA Zpočátku úspěšný útok Ruska do východního Pruska a vítězství nad Němci a Rakušany, ale potom porážky ruských armád od Němců koncem srpna u Tannenbergu a v září u Mazurských jezer.

14 POUŽITÁ LITERATURA Jindra, Z. : První světová válka. Praha Heřtová, Y. : Zákopová válka. 2.vydání. Praha Honzíkovi, M. a H. : 1914/1918. Léta zkázy a naděje. Praha 1984.