Úloha českých zastupitelských úřadů, konzulární činnosti v cestovním ruchu v Chorvatsku. Josef Vinický

Transkript

1 Úloha českých zastupitelských úřadů, konzulární činnosti v cestovním ruchu v Chorvatsku Bakalářská práce Josef Vinický Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: josef.vinicky@centrum.cz Praha 2017

2 Bachelor s Dissertation The Role of Czech Embassies, Consular Functions regarding Tourism in Croatia Josef Vinický The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: josef.vinicky@centrum.cz Prague 2017

3 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Úloha českých zastupitelských úřadů, konzulární činnosti v cestovním ruchu v Chorvatsku zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o. V Praze dne 10. dubna Josef Vinický

4 Za stanoviska vyjádřená v této práci odpovídám výhradně sám, jako její autor. Ministerstvo zahraničních věcí se na této práci nepodílelo. Žádná část následujícího textu nemůže být interpretována jako oficiální stanovisko MZV ČR.

5 Tímto bych rád poděkoval paní Mgr. Monice Klímové za její cenné rady a trpělivost, kterou mi při psaní práce věnovala. Rád bych touto cestou poděkoval i pracovníkům Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku a pracovníkům Ministerstva zahraničních věcí České republiky za poskytnutí podkladových materiálů a za jejich ochotu a trpělivost odpovídat na mé otázky.

6 Abstrakt VINICKÝ, Josef. Úloha českých zastupitelských úřadů, konzulární činnosti v cestovním ruchu v Chorvatsku (bakalářská práce), Vysoká škola hotelová. Praha: Počet stran: 74 Tématem této bakalářské práce je Úloha českých zastupitelských úřadů, konzulární činnosti v cestovním ruchu v Chorvatsku. Bakalářská práce se pohybuje v oblasti konzulární pomoci českým občanům při jejich cestách v Chorvatsku. Je rozdělena do tří částí. První, teoretická, část je věnována obecným informacím o konzulární činnosti zastupitelských úřadu ČR v zahraničí. Druhá, analytická, zahrnuje představení Chorvatska, organizační strukturu Velvyslanectví ČR v Chorvatsku, úkoly konzulárního úseku zastupitelského úřadu ČR v Záhřebu, vízovou a ostatní konzulární agendu, kterou se zastupitelský úřad ČR v Záhřebu zabývá. Tato část dále podrobně rozebírá některé druhy konzulární pomoci ze strany zastupitelského úřadu ČR v Záhřebu, obsahuje důležitá doporučení a varování při cestách do Chorvatska a uvádí faktory, které vedou k zefektivnění konzulární služby. Třetí, návrhová část, uvádí návrhy na zlepšení konzulární činnosti v cestovním ruchu. Klíčová slova: konzulární případy, konzulární úřady, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, občan České republiky, zastupitelské úřady České republiky

7 Abstract VINICKÝ, Josef. The Role of Czech Embassies, Consular Functions regarding Tourism in Croatia (bachelor s thesis). Institute of Hospitality Management. Prague: Number of pages: 74 The topic of the present bachelor s thesis is the role of Czech embassies, consular functions regarding tourism in Croatia. The bachelor s thesis covers the area of consular assistance to Czech citizens during their travels in Croatia and it is divided in three parts. The first theoretical part deals with general information on consular matters performed by Czech embassies abroad. The second analytical part includes the history of Croatia, organizational structure of the Czech Embassy to Croatia, tasks of the consular section of the Czech Embassy in Zagreb, visa and other consular matters covered by the Czech Embassy in Zagreb. This part of the thesis also describes various types of consular assistance in detail as carried out by the Czech Embassy. In addition, it includes important travel advice and warnings for Croatia. The third proposal part lists down factors which lead to a more effective consular protection of Czech citizens. Keywords: Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic, embassies of the Czech Republic, consular posts, protection and assistance to Czech citizens in distress, Czech citizen

8 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Úloha zastupitelských úřadů ČR v zahraničí Úloha zastupitelského úřadu ČR v Chorvatsku Historie a vymezení konzulárních vztahů Historie konzulárních vztahů Vymezení konzulárních vztahů Konzulární ochrana Konzulární a vízová služba ČR Struktura úřadu s konzulární činností Pravomoc a činnost konzulárního úřadu Konzulární agenda ČR ANALYTICKÁ ČÁST Historie Chorvatska Obecné informace o Chorvatsku Vznik Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku Organizační struktura Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku Konzulární jednatelství ZÚ ČR v Rijece a Splitu Úkoly konzulárního úseku ZÚ ČR Záhřeb Vízová agenda ZÚ ČR Záhřeb Ostatní agenda ZÚ ČR Záhřeb Konzulární pomoc občanům ČR při cestách do Chorvatska Jakou pomoc lze od ZÚ ČR Záhřeb očekávat Jaké druhy pomoci nemůže ZÚ ČR Záhřeb poskytovat Druhy konzulární pomoci a pomoc ZÚ ČR Záhřeb Důležitá doporučení a varování při cestách do Chorvatska Faktory ovlivňující kvalitu konzulární služby NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhy na zlepšení konzulární činnosti v cestovním ruchu..69 ZÁVĚR 72 POUŽITÁ LITERATURA/ZDROJE... 75

9 Seznam map Mapa 1: Rozdělení Jugoslávie na jednotlivé státy Mapa 2: Jednotlivé národní parky a chráněné krajinné oblasti v Chorvatsku Mapa 3: Administrativní rozdělení Chorvatska na 21 žup Seznam tabulek Tabulka 1: Počet turistů v nejvíce navštěvovaných destinacích v Chorvatsku Tabulka 2: Počet turistů, kteří v jednotlivých letech navštívili Chorvatsko rozdělení podle počtu vybraných zemí Tabulka 3: Počet turistů, kteří v jednotlivých letech navštívili Chorvatsko rozdělení podle typu dopravy a ubytování Tabulka 4: Počet turistů, kteří v jednotlivých letech navštívili Chorvatsko rozdělení podle počtu noclehů Tabulka 5: Organizační struktura Velvyslanectví ČR v Chorvatsku Tabulka 6: Skupiny hlavních konzulárních úkonů na ZÚ ČR Záhřeb Tabulka 7: Počet vybraných konzulárních úkonů na ZÚ ČR Záhřeb za rok Tabulka 8: Počet vybraných konzulárních úkonů na všech ZÚ ČR v zahraničí za rok Tabulka 9: Statistika vízové agendy na ZÚ ČR Záhřeb za rok Tabulka 10: Statistika vízové agendy na všech ZÚ ČR v zahraničí za dobu od Tabulka 11: Počet vydaných osvědčení o státním občanství ČR na ZÚ ČR Záhřeb za rok Tabulka 12: Počet vydaných osvědčení o státním občanství ČR na všech ZÚ ČR v zahraničí za dobu od Tabulka 13: Přehled vydaných cestovních dokladů na ZÚ ČR Záhřeb za rok Tabulka 14: Náhradní cestovní doklady vydané na všech ZÚ ČR v zahraničí za rok Tabulka 15: Počet dopravních nehod s účastí občana ČR v Chorvatsku za rok Tabulka 16: Statistika dopravních nehod v zahraničí za rok Tabulka 17: Počet občanů ČR zadržených v Chorvatsku, o kterých se ZÚ ČR Záhřeb dozvěděl za rok Tabulka 18: Trestná činnost občanů ČR v zahraničí za rok Tabulka 19: Počet občanů ČR, kteří se v Chorvatsku stali obětí násilné trestné činnosti za rok

10 Tabulka 20: Počet občanů ČR, kteří se stali obětí násilné trestné činnosti v zahraničí za rok Tabulka 21: Počty mezinárodně unesených dětí a pohřešovaných osob Tabulka 22: Počet hospitalizovaných občanů ČR v Chorvatsku, o kterých se ZÚ ČR Záhřeb dozvěděl za rok Tabulka 23: Počet hospitalizovaných občanů ČR v zahraničí za rok Tabulka 24: Přehled úmrtí občanů ČR v Chorvatsku, o kterých se ZÚ ČR Záhřeb dozvěděl za rok Tabulka 25: Počet úmrtí občanů ČR v zahraničí za rok Tabulka 26: Povolené maximální rychlosti na pozemních komunikacích v Chorvatsku Seznam grafů Graf 1: Struktura úřadu s konzulární činností. Graf 2: Počet legalizačních úkonů za rok 2015 na vybraných ZÚ ČR. Graf 3: Počet povolení k dlouhodobému pobytu za rok 2015 na vybraných ZÚ ČR Graf 4: Počet vydaných osvědčení za rok 2015 na vybraných ZÚ ČR Graf 5: Způsob dopravy turistů do Chorvatska v roce 2015

11 Úvod V poslední době, v důsledku vzrůstajícího počtu zahraničních cest českých občanů, nabývá na významu i česká konzulární služba. Poskytování pomoci občanům ČR, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi, je jednou z důležitých činností, kterou zajišťují konzulární pracoviště zastupitelských úřadů ČR v zahraničí. Vedle výkonu rutinních konzulárních agend je mimořádně důležitým úkolem péče o české občany, kteří se v zahraničí ocitnou ve stavu nouze, často i v ohrožení zdraví či života a jsou odkázáni na pomoc konzulárních úředníků. Z toho důvodu je konzulární služba ČR neustále sledována nejen občany, ale i celou řadou institucí. Konzulární služba ČR se bezprostředně dotýká ochrany zájmů a práv jednotlivců ve vypjatých životních situacích, často daleko od domova. Má proto v cestovním ruchu své opodstatněné místo. Napomáhá českým turistům řešit problémy, do nichž se během pobytu v zahraničí dostali, např. hospitalizace v nemocnici, dopravní nehody, popř. úmrtí, ztráta, odcizení cestovních dokladů nebo finančních prostředků. Ochrana práv a zájmů občanů ČR v zahraničí je velmi složitou a rozsáhlou problematikou, která si zaslouží pozornost. Z tohoto důvodu jsem si jí zvolil za téma bakalářské práce. Je to pro mě zajímavé a důležité téma vzhledem k tomu, že už několik let pracuji na MZV ČR. Cílem bakalářské práce je přiblížit postavení a činnost Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku, analyzovat úlohu zastupitelského úřadu ČR ve vztahu k občanům ČR, kteří se ocitli v Chorvatsku ve stavu nouze a zmapovat druhy konzulární pomoci a způsob poskytnutí pomoci. Na základě stanoveného cíle byla stanovena hypotéza: Předpokládám, že poskytovaná konzulární pomoc občanům ČR v Chorvatsku je ze strany zastupitelského úřadu ČR v Záhřebu dostačující. K dosažení cíle bakalářské práce byla využita následující metodologie: - analýza sekundárních zdrojů (jejich nástrojem je rešerše odborné literatury, legislativní úpravy konzulární činnosti, interních metodických pokynů MZV ČR, statistických údajů a 9

12 archivních materiálů MZV ČR, včetně dostupných internetových zdrojů v ČR a v Chorvatsku). - analýza primárních zdrojů (jejich nástrojem získání byly především vlastní zkušenosti z praxe, odborné konzultace se zaměstnanci odboru konzulárních činností MZV ČR a konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Chorvatsku. Byla použita metoda komparace, dedukce a syntézy. V první, teoretické, části je předkládána základní terminologie užívaná v diplomacii, uváděny jsou důležité role zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, zmíněna je historie a vymezení konzulárních vztahů, konzulární ochrana, pravomoci a činnosti konzulárních úřadů obecně, charakterizována konzulární služba a struktura úřadu s konzulární činností, konkretizovány jsou některé konzulární agendy např. pomoc v nouzi a ověřování listin, včetně platné právní úpravy. Druhá, analytická, část práce je zaměřena na historii Chorvatska, historii Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku, dotýká se konzulárních jednatelství v Rijece a Splitu. Dále obsahuje výčet pomoci, kterou lze od zastupitelského úřadu ČR v Záhřebu očekávat, a naopak jaké druhy pomoci nemůže zastupitelský úřad poskytovat. Součástí je i případový přehled nejčastějších úkonů konzulární služby ZÚ ČR Záhřeb od roku 2011 do roku 2015 s cílem zjistit, které druhy konzulární pomoci provádí konzulární služba ZÚ ČR Záhřeb v posledních letech nejčastěji. Česká konzulární služba spadá výlučně do gesce MZV ČR a přímý výkon konzulárních agend je upraven instrukcemi MZV ČR, jejichž obsah podléhá určitému stupni utajení. Ne všechny materiály MZV ČR, které posloužily jako podklad pro analytickou část práce, bylo možno z uvedeného důvodu uvést v plném znění v poznámkovém aparátu. Některé informace jsem zobecnil, aby nebylo jejich utajení porušeno. Třetí, návrhová, část bakalářské práce uvádí vlastní návrhy na zlepšení konzulární činnosti v cestovním ruchu. Uvádí i to, co mohu jako konzulární referent ZÚ ČR Záhřeb udělat nebo lépe co pro daný návrh již dělám. Oficiální návrhy na zlepšení činnosti konzulárních úřadů přísluší pouze MZV ČR a jsou realizovány na základě rozhodnutí vlády ČR. 10

13 1. Teoretická část 1.1 Úloha zastupitelských úřadů ČR v zahraničí Diplomatická mise neboli zastupitelský úřad zahrnuje všechny druhy úřadů, které český stát prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále jen MZV ČR) zřizuje v zahraničí (velvyslanectví, generální konzulát, honorární konzulát, stálé mise a stálé delegace a Česká centra). S diplomatickou misí se čeští turisté setkávají při svých cestách v zahraničí, a to zejména v případech, kdy požadují radu nebo pomoc. Zastupitelské úřady ČR (dále jen ZÚ ČR) plní úlohu uloženou jim vládou České republiky na základě schválené koncepce zahraniční politiky České republiky. Ta pro rok 2016 stanoví mimo tří globálních cílů (bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj a lidskou důstojnost včetně lidských práv) dva národní cíle: službu občanům a dobré jméno České republiky v zahraničí. 1 Úloha ZÚ ČR je vymezena Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích z roku 1961, Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích z roku 1963, mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána a interními normami ČR. ZÚ ČR trvale zastupují stát v zahraničí, zabezpečují diplomatické styky mezi vysílajícím, tj. mateřským, a přijímajícím státem. Mezi hlavní funkce patří např. zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím, chránit zájmy vysílajícího státu a jeho příslušníků ve státě přijímajícím v rozsahu dovoleném mezinárodním právem nebo podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. 2 Diplomatické styky jsou styky mezi svrchovanými státy. Zabezpečují je zastupitelské úřady, které pečují o rozvoj vzájemné spolupráce příslušných států ve všech oblastech společných zájmů (politika, hospodářství, kultura, věda atd.). Vysílající stát ve státu přijímajícím buď zřídí diplomatickou misi nebo pověří výkonem diplomatických funkcí svou diplomatickou misi v jiném státě (zpravidla sousedním). 3 Křepelka ve své publikaci 1 Usnesení vlády ČR. Koncepce zahraniční politiky ČR schválená vládou ČR dne (cíle a nástroje zahraniční politiky). 2 Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961, článek 3. 3 ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. 3. vyd. Praha: Libri, s

14 Stručně o podpůrné konzulární ochraně občanů Evropské Unie 4 uvádí, že udržování diplomatických styků není totéž co provoz velvyslanectví či honorárního konzulátu. Zřízení diplomatických styků mezi státy a zastupitelskými úřady se děje vzájemnou dohodou. Tato dohoda je dvoustranná a může být vypovězena při přerušení diplomatických styků Úloha zastupitelského úřadu ČR v Chorvatsku V období let bylo Chorvatsko, po Slovinsku, druhou nejrozvinutější republikou Jugoslávie. V 90. letech se Jugoslávie rozdělila na jednotlivé státy. K oficiálnímu navázání diplomatických styků mezi Chorvatskem a Českou republikou došlo dnem , a od té doby jsou diplomatické styky mezi oběma zeměmi realizovány na úrovni velvyslanectví. Hlavní úlohy Velvyslanectví ČR v Chorvatsku vycházejí z čl. 3 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Patří sem např. zastupovat ČR v Chorvatsku, chránit zájmy ČR a občanů ČR v rozsahu mezinárodních smluv a poskytovat odpovídající pomoc občanům ČR, kteří se na území Chorvatska dostali do stavu nouze a potřebují pomoc. 6 Velvyslanectví ČR zaručuje českým občanům cestujícím do zahraničí určitou jistotu, že jim bude ze strany ČR vždy poskytnuta pomoc s přihlédnutím k platným právním předpisům. Reprezentuje ČR jako atraktivní cíl pro turisty, vhodné místo pro trávení velmi kvalitní a poměrně laciné dovolené. 1.3 Historie a vymezení konzulárních vztahů Historie konzulárních vztahů Vznikem jednotlivých států vznikl i problém jak a prostřednictvím jakých úřadů by měly být vzájemné vztahy řešeny. Z počátku tyto záležitosti vyřizovali samotní panovníci jednotlivých zemí, později úkoly převedli na své zmocněnce-konzuláty. Po legendárním svržení posledního etruského krále po roce 510 př. n. l. Tarquinia Superba a zániku římského království, byla všechna zákonná moc krále svěřena nově vytvořenému 4 KŘEPELKA, Filip. Stručně o podpůrné konzulární ochraně občanů Evropské Unie. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Brno, ČR. Dostupné z: [on-line], [ ]. 5Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku Tamtéž, článek 3. 12

15 úřadu konzulátu. Od tohoto okamžiku stáli v čele státu konzulové, kteří byli nejprve nazýváni praetoři ( ti, kdož kráčí v čele ), což poukazuje na jejich povinnost sloužit jako nejvyšší velitelé vojska. Označení konzulové se začalo používat v druhé polovině 5. století př. n. l. Římané věřili, že vznik konzulátu se datoval do doby založení republiky v roce 509 př. n. l.. Konzulům náležely široké pravomoci v časech míru (v záležitostech exekutivy, zákonodárství a soudnictví). 7 Konsul byl jeden ze dvou nejvyšších úředníků římské republiky. Jejich starší označení bylo do roku 450 př. n. l prétoři. Vždy se jednalo o dva úředníky, ustanovené na jeden rok. Podle působení konzulů se označovaly roky (tj. běžně se psalo a říkalo např. za konzulátu Servia Galby a Tita Vinia). Z titulu svého impéria byli konzulové především vrchními veliteli armády, měli právo provádět odvody, udržovat kázeň atd. Měli též nejvyšší soudní a trestní pravomoc. 8 Roku 367 př. n. l. byl v Římě zřízen úřad městského praetora, kterému příslušela nejvyšší pravomoc soudní. Stejnou činnost jako praetor městský vyvíjel od poloviny 3. století př. n. l. také praetor cizinecký (praetor peregrinus). Ten ve sporech římských občanů s cizinci, respektive ve sporech cizinců před římským soudem nemohl vycházet jenom z norem civilního práva. Od samých počátků své činnosti se proto opíral také o zvyklostní obyčeje a právní normy cizích států, zejména těch, které měly rozvinutý vnitrostátní a mezinárodní obchod. Činnosti cizineckého praetora se velmi podobaly právotvorné praxi místodržících provincií. A tak se činností cizineckého praetora vytvářel postupem doby zvláštní soubor právních norem, který byl nazván ius gentium (právo národů). Nebylo to však právo mezinárodní, bylo to právo římské, římským státem garantované, ovšem právo se speciálním určením, aplikovalo se ve styku Římanů s cizinci. Senát za římské republiky měl velmi rozsáhlou pravomoc, mimo jiné prováděl zahraniční politiku, byl jakýmsi ministerstvem zahraničních věcí. Vedl mezistátní jednání, vysílal poselstva, přijímal cizí vyslance, organizoval a kontroloval správu provincií, tj. cizích území připojených k římskému teritoriu. 9 Intenzita vzájemných styků si postupně vyžádala vytvoření tzv. stálých poslů, kteří se zdržovali v cizím státě, aby mohli pružněji řešit vzájemné problémy. Stálé diplomatické 7 KAPAVIK, Radim a kol. Politické zřízení a úřední funkce v Římě. Dostupné na internetu: [on-line], [ ]. 8 ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Dějiny psané Římem. Vydavatelství MF, Praha KINCL, Jaromír a kolektiv. Všeobecné dějiny státu a práva, Panorama Praha ISBN /25. 13

16 zastoupení jednoho státu v druhém státě lze datovat od 18. století. V moderním mezinárodním právu se vyslanci stávají podle dnešní terminologie zahraničními orgány vysílajícího státu v přijímajícím státě. Stále platí, že užívají pověření svého panovníka a jejich postavení v zahraničí je již určitým způsobem regulováno. Jak bývalí poslové, tak pozdější vyslanci jsou pověřováni svým panovníkem, a proto požívají zvláštního postavení, a to nejen výsad, ale i imunit. Toto postavení je regulováno obyčejovým právem mezinárodním. V 19. století začalo být rozlišováno mezi politickými funkcemi vyslanců a jejich administrativními úkoly. Původ termínu konzul není zcela jasný-konzul ve starověku byl státním činitelem, který soustředil administrativní, případně soudní moc. Administrativní zaměření bylo patrně důvodem pro to, že vyslanec s funkcemi nikoli politickými, ale administrativními, začal být takto označován. Dnes je rozlišení obou kategorií zcela jasné: diplomatický zástupce řeší politické otázky, konzulární zástupce řeší otázky nepolitické, tedy především administrativní Vymezení konzulárních vztahů Konzulární vztahy prošly velmi dlouhým a složitým vývojem, jejich kořeny sahají až do středověku. Působnost konzulů v jednotlivých zemích nebyla dlouho vymezena mezinárodním konzulárním právem, ale pouze právem obyčejovým. Od 15. století docházelo mezi jednotlivými zeměmi k uzavírání dvoustranných dohod. Po 1. světové válce však tento způsob nedostačoval a začaly se uzavírat vícestranné smlouvy. Ani po 2. světové válce nebyly státy schopny se dohodnout na jednotné kodifikaci mezinárodního konzulárního práva, stále se upřednostňovalo právo obyčejové. K jednotné kodifikaci konzulárního práva došlo až přijetím Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích v roce 1963, (dále jen Úmluva), která jednotně upravuje pravomoc a působnost konzulátů pro všechny zúčastněné státy (podepsalo jí 51 států). Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 77 odst. 1 dnem 19. března Pro Českou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 12. dubna 1968 pod č. 32/1969 Sb. (vyhláška ministra zahraničních věcí). Sama Úmluva však nezahrnuje úpravu všech oblastí, ponechala v preambuli možnost že 10 Informační systém Masarykovy university. Diplomatická a konzulární teorie a praxe. Studijní materiály předmětu PrF:MV 935 K. Dostupné na internetu: [online]. [cit ]. 14

17 pravidla mezinárodního práva obyčejového budou i nadále platit v otázkách, které nejsou výslovně upraveny ustanoveními Úmluvy. 11 Pravidla konzulárního práva jsou tedy zakotvena ve Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích z roku Dvoustrannou úpravu těchto otázek obsahují konzulární úmluvy mezi jednotlivými státy. 12 ZÚ ČR v zahraničí (konzulární oddělení diplomatických misí a konzulárních úřadů) se při výkonu konzulárních funkcí řídí nejen Úmluvou, ale i Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích z roku 1961, dvoustrannými konzulárními a jinými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, dále zákony ČR např. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 318/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, a další zákony, které bezprostředně upravují výkon konzulárních činností. Česká republika, na rozdíl od jiných států EU (např. Německo, Itálie, Polsko), patří mezi státy bez obecné právní úpravy konzulárních činností, chybí zákon o konzulární službě. Jen některé úřední postupy jsou upraveny příslušnými zákony. To se až na výjimky (vydávání cestovních dokladů) netýká naléhavé pomoci. Konzulární pomoc je upravena pouze interním metodickým pokynem MZV ČR, který je zpracován v souladu s Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích. 13 Aby byl výklad upravující různé oblasti konzulární služby pro všechny ZÚ ČR v rámci světa jednotný, vydává MZV ČR prostřednictvím odboru konzulárních činností interní metodické pokyny k přímému výkonu konzulárních agend. Některé části interních metodických pokynů MZV ČR v obecné formě publikuje na svých webových stránkách za účelem seznámit občany ČR se základními pravidly při vyřizování konkrétní konzulární agendy, např. pomoc v nouzi, pravidla pro řešení životních situací, do kterých se občané ČR dostali při svém pobytu v zahraničí a různá aktuální doporučení na cesty. Navázání konzulárních styků dle článku 2 Úmluvy se uskutečňuje vzájemnou dohodou. Dle Felthama dochází k navázání konzulárních styků mezi dvěma státy zpravidla společně s navázáním diplomatických styků, a to konzulárními doložkami ke smlouvám, případně 11 Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku Preambule. 12 DAVID, V.; SLADKÝ, P.; ZBOŘIL, F. Mezinárodní právo veřejné. Linde, Praha ISBN MZV ČR. Interní metodický pokyn o poskytování pomoci občanům ČR, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi. 15

18 na základě samostatných konzulárních úmluv. Přerušení diplomatických styků automaticky neznamená přerušení styků konzulárních. 14 Konzulární služby se od diplomatických služeb odlišují tím, že řeší individuální žádosti a potřeby fyzických a právnických osob souvisejících s jejich pobytem v zahraničí, kdežto diplomatické služby reprezentují zájmy státu v zahraničí. Kunz ve své publikaci Úvod do diplomacie uvádí, že konzulární služba je významnou součástí Ministerstva zahraničních věcí, jejímž úkolem je chránit právní a ekonomické zájmy státu, který zastupuje. 15 Konzulární funkce jsou uvedeny v čl. 5 Úmluvy, a z praktického hlediska je lze rozdělit do tří skupin: vydávání pasů a víz, volebních průkazů, ověřování dokladů, matriční agendy, individuální pomoc občanům v nouzi (ztráta dokladů, úmrtí, pomoc v případě hospitalizace v nemocnici atd.), pomoc občanům ČR v případě živelné katastrofy a teroristických útoků. 1.4 Konzulární ochrana Konzulární ochranou se rozumí předvídaná pomoc občanům státem, jehož jsou příslušníky, pokud se v zahraničí ocitnou ve stavu nouze a sami nejsou schopni tento stav změnit. Postup ZÚ ČR v zahraničí při poskytování evropské konzulární ochrany občanům členských států EU upravuje Směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích. Tato opatření by měla posílit právní jistotu, účinnou spolupráci a solidaritu mezi konzulárními úřady. 16 Právo na diplomatickou a konzulární ochranu je též zakotveno v Listině základních práv EU, dle které má každý občan Unie na území třetí země, kde členský stát, jehož je státním příslušníkem, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu 14 FELTHAM, Ralph G. Příručka diplomata. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN X. 15 KUNZ, Otto a Otto ml. KUNZ. Úvod do diplomacie. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľské oddelenie Právnickej fakulty Univerzity Komenského, s. ISBN Směrnice RADY (EU) 2015/637 ze dne o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce, čl

19 kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. 17 Stejnou diplomatickou a konzulární ochranu občanů ČR v zahraničí zajišťuje Smlouva o fungování Evropské unie, čl. 23. V ZELENÉ KNIZE, vydané Komisí Evropského společenství v roce 2006 v Bruselu, navrhla komise, aby byl ve všech cestovních pasech vydávaných v rámci EU otištěn článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie. Česká republika uvedený návrh do cestovních pasů zapracovala v podobě: držitel českého cestovního pasu je pod ochranou České republiky. Všichni, jichž se to může týkat, se žádají, aby v případě potřeby poskytli držiteli tohoto pasu nezbytnou pomoc a ochranu podle mezinárodního práva. Takže všichni držitelé cestovního pasu mohou na základě čl. 23 Smlouvy o fungování EU požadovat ve třetích zemích diplomatickou a konzulární ochranu. 18 Aby se občan EU mohl obrátit na diplomatické nebo konzulární zastoupení jiné členské země EU a požádat o konzulární ochranu musí být splněny tři podmínky: 19 musí se jednat o občana jedné z členských zemí EU, nevyhnutelnou podmínkou je existence mimořádné nouzové situace v zemi mimo EU, v dané zemi nemá jeho domovský stát své vlastní zastoupení. Konzulární ochrana by pak měla být poskytnuta na úrovni stejné jako u vlastních státních příslušníků, a to i při zatčení nebo zadržení, postižení trestným činem, v případě vážné nehody nebo vážného onemocnění, úmrtí, pomoc a repatriace v případě nouze a vystavení náhradních cestovních dokladů. Poskytování konzulární ochrany ZÚ ČR občanům ČR v zahraničí je metodicky upraveno MZV ČR (interní metodický pokyn MZV ČR o poskytování pomoci občanům České republiky, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi). Konzulární ochrana má spojitost s konzulárními funkcemi, které jsou vymezeny Úmluvou, článek 5, kde je např. stanoveno: chránit zájmy vysílajícího státu a jeho státních příslušníků, 17 Listina základních práv EU, článek Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Vydáno v Ústředním věstníku Evropské unie pod č. C 115/57 ze dne , Komise Evropských společenství ZELENÁ KNIHA, vydáno Brusel 2006, KOM (2006)712, článek 20, odst. 2, písm. c) a článek Směrnice RADY (EU) 2015/637 ze dne o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce, čl

20 vydávat cestovní doklady a cestovní dokumenty státním příslušníkům vysílajícího státu a víz nebo příslušných dokumentů osobám přejícím si cestovat do vysílajícího státu, poskytovat pomoc a podporu státním příslušníkům vysílajícího státu, provádět funkce notáře, civilního matrikáře a obdobných funkcí a některých funkcí administrativní povahy. Konzulární ochrana se u jednotlivých států světa velmi liší a vychází častěji ze zaběhlé praxe než z jasně daných pravidel zakotvených v zákonech. Jsou země, které neposkytují svým občanům dostatečnou konzulární ochranu (např. státy Afriky). Obecně platí, že země lidnaté, velké a bohaté poskytují svým občanům lepší servis, neboť mají více prostředků a rozvětvenější sít konzulárních úřadů. To, ale neplatí pro ČR, protože ČR má dostatečný počet diplomatických misí, posílených honorárními konzulárními zastoupeními. Jen v Austrálii má ČR zastoupení: Canberra (velvyslanectví), Sydney (generální konzulát), Melbourne (honorární generální konzulát), Brisbane, Hobart a Perth (honorární konzulát). Českou republiku reprezentuje 80 velvyslanectví, 18 center, 6 stálých misí, 13 generálních konzulátů, 2 konzuláty, 3 konzulární jednatelství, 14 honorárních generálních konzulátů a 170 honorárních konzulů. K tomu patří Stálé zastoupení ČR při EU, Stálou delegaci ČR při NATO, Styčný úřad v Ramalláhu a Ekonomická a kulturní kancelář na Taiwanu. Zahraniční fungování těchto misí se řídí Vídeňskými úmluvami o diplomatických a konzulárních stycích a celou řadou mezinárodních smluv. Jmenný seznam diplomatických misí ČR je uveden na webových stránkách MZV ČR a při změně se aktualizuje. 1.5 Konzulární a vízová služba ČR Službě občanům věnuje MZV ČR zvláštní pozornost, neboť mnoho českých občanů cestuje do zahraničí nebo se tam dlouhodobě či trvale zdržuje. To přináší velkou příležitost k výměně poznatků a obohacování české společnosti, ale může přinášet i velká rizika. Klíčovým nástrojem při realizaci příležitostí a výzev je konzulární a vízová služba. Jejím úkolem je zajišťovat potřebnou pomoc občanům ČR i občanům dalších států EU při pobytu v zahraničí formou chránění jejich zájmů, poskytování informací či asistenci při řešení problémových situací. Ve vztahu k cizincům sehrává konzulární a vízová služba klíčovou úlohu při regulaci jejich vstupu či pobytu na našem území, resp. na území Schengenského prostoru. Úkolem MZV ČR je neustále zkvalitňovat výkon konzulární a vízové služby. K tomu přispívá i napojení ZÚ ČR na informační systém egovernment. 18

21 Štědroň ve své publikaci Úvod do egovernmentu v České republice uvádí, že účelem e- Governmentu je zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti a cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům občanům. 20 Významnou součást konzulární a vízové služby představují dohody o vzájemném zastupování, jejichž počet Česká republika neustále rozšiřuje Struktura úřadu s konzulární činností Konzulární a vízová služba ČR je organizačně začleněna do MZV ČR (graf 1) a v rozsahu své působnosti se podílí na plnění úkolů a cílů zahraniční politiky ČR. Za účelem efektivnějšího plnění úkolů byl původní konzulární odbor MZV ČR v roce 2008 rozdělen do dvou odborů, jejichž kompetence se doplňují. Graf 1- Struktura úřadu s konzulární činností Ministerstvo zahraničních věcí ČR Odbor konzulárních činností Odbor konzulárních koncepcí a metodiky Velvyslanectví Generální konzulát Konzulát Konzulární jednatelství Zdroj: Vlastní zpracování dle organizační struktury MZV ČR Ministerstvo zahraničních věcí ČR je ústředním orgánem státní správy ČR pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc a koordinuje vnější ekonomické vztahy. Působnost MZV ČR je stanovena v 6 20 ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do egovernmentu v České republice. Právní a technický průvodce. Praha. Úřad vlády ČR, ISBN Např. Dohoda mezi MZV ČR a MZV Slovenské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci při poskytování konzulárních služeb a při mimořádných událostech v třetích zemích, publikována ve Sbírce mezinárodních smluv ČR, částka 2, ročník

22 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto ustanovení MZV ČR např.: 22 koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy, zajišťuje ochranu práv a zájmů ČR a jejích občanů v zahraničí, řídí zastupitelské úřady v zahraničí, sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky ČR, uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu. MZV ČR se ve své činnosti dále řídí celou řadou zákonů a mezinárodních smluv, např. Vídeňská úmluva o smluvním právu (vyhl. MZV č. 15/1988 Sb.), Vídeňská úmluva o diplomatických stycích (vyhl. MZV č. 157/1964 Sb.), Vídeňská úmluva o konzulárních stycích (vyhl. MZV č. 32/1969 Sb.), Charta Spojených národů a statut Mezinárodního soudního dvora (vyhl. MZV č. 30/1947 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se vybírají správní poplatky za jednotlivé úkony (vydání cestovního pasu, ověření podpisu atd.), a celou řadou dalších zákonů, mezinárodních smluv a úmluv, kterými je česká republika vázána. Odbor konzulárních činností: 23 je gestorem konzulární agendy ve vztahu k občanům ČR a EU a konzulárních vztahů s jednotlivými zeměmi, v součinnosti s odborem konzulárních koncepcí a metodiky formuluje koncepci konzulární služby ČR, metodicky zabezpečuje poskytování konzulární pomoci oprávněným osobám, 22 Zákon č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, MZV ČR. Organizační struktura. 20

23 vydává doporučení a varování MZV ČR veřejnosti v souvislosti s cestováním do zahraničí, zpracovává agendu konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky. Odbor konzulárních činností MZV ČR, ve vztahu k občanům ČR cestujícím do zahraničí, plní velmi důležitou úlohu. Připravuje podklady pro tiskový odbor k vydávání doporučení a varování MZV ČR, upozorňuje občany ČR na mimořádné a krizové situace v zahraničí, jako jsou přírodní pohromy, sociální nepokoje, probíhající válečné konflikty nebo vyskytující se epidemie (HIV, ZIKA, EBOLA apod.). Všechna důležitá sdělení jsou veřejně dostupná na webových stránkách MZV ČR, takže se každý občan ČR může před cestou do zahraničí seznámit s jejich obsahem a řídit se vydanými pokyny. Podrobnější doporučení a varování o konkrétní situaci vydávají jednotlivé ZÚ ČR v daném státě. Odbor konzulárních koncepcí a metodiky se zabývá koncepčními otázkami konzulární služby, zajišťuje aplikaci předpisů EU/Schengen týkajících se konzulární činnosti, je gestorem vízové činnosti na ZÚ ČR a zpracovává stanoviska a podklady pro vnitrostátní a mezinárodní jednání o otázkách migrace. 24 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích v čl. 1 odst. 1, vysvětluje význam výrazů používaných v konzulárních stycích, např.: 25 Konzulární úřad je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát nebo konzulární jednatelství. Konzulární obvod je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí. Konzulární místnosti jsou budovy nebo části budov a pozemky k nim příslušející, používané výlučně pro účely konzulárního úřadu, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. Na rozdíl od Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích není do konzulárních místností zahrnuta rezidence vedoucího úřadu. Konzulární místnosti jsou nedotknutelné, pokud se používají výlučně pro pracovní účely konzulárního úřadu. Členové konzulárního úřadu jsou konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu. 24 Tamtéž. 25 Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963, článek 1, odst

24 Konzulární úředník je každá osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená v této funkci výkonem konzulárních funkcí. Konzulární úředníci jsou dvojí kategorie, a to konzulární úředníci z povolání a honorární konzulární úředníci. Konzul je podle mezinárodního práva úředník, který zastupuje svou zemi (vysílající stát) v jiné zemi (přijímající stát). Nepožívá statutu diplomata a diplomatickou imunitu, je však do jisté míry chráněn některými výsadami např. nedotknutelnosti konzulárních místností a archivů, oficiálních dokumentů, korespondence se svým státem apod. V zemi, ve které je činný, je osvobozen od veškerých daní. Konzuly je možno dle článku 9 Úmluvy dělit do několika tříd: generální konzul, konzul, vicekonzul a konzulární jednatel, kteří jsou úředníky z povolání. 26 Mimo to existuje i dost početná skupina (170) honorárních konzulů, kteří zastupují ČR v místě svého působení čestně, bez příjmu a často nejsou ani státními příslušníky státu, pro který pracují. Dle článku 11 Úmluvy musí vysílající stát opatřit vedoucího konzulárního úřadu dokladem ve formě patentu. Konzulský patent je pověřovací listina pro konzula. Jedná se tedy o konzulární obdobu pověřovacích listin velvyslance. Jde o dokument vydaný ministrem zahraničních věcí vysílající země, který pověřuje konzula zastupovat zájmy země v přijímajícím státě. V angličtině se patent oficiálně nazývá Consular Commission nebo Notification of Appointment. Termín pochází z Úmluvy. 27 Pro výkon svého povolání potřebuje konzul zvláštní povolení (tzv. exekvatur), které může být kdykoliv zrušeno. 28 Ve výjimečných případech může přijímající stát bez uvedení důvodu exekvatur odmítnout vydat. Tehdy je vedoucí úřadu svým státem odvolán a jeho jmenovací dopis nebo exekvatur je zrušen, je prohlášen za non grata. Konzulární zaměstnanec je pracovník administrativních nebo technických služeb. Konzulární archívy zahrnují všechny listiny, dokumenty, korespondenci, knihy, filmy, záznamové pásky a rejstříky konzulárního úřadu spolu s šiframi a kódy, kartotékami a kteroukoliv částí zařízení určenou k jejich ochraně a uložení. Konzulární archivy a dokumenty v nich uložené jsou vždy a všude nedotknutelné, a to i v případě války nebo přerušení konzulárních styků, přijímajícím a vysílajícím státem Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963, článek Tamtéž, článek Tamtéž, článek ŠRONĚK, Ivan. Diplomatický protokol a praktické otázky spol. etiky. Praha. Karolinum, s. ISBN

25 Výhody, výsady a imunity konzulárního úřadu upravuje Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku Pravomoc a činnost konzulárního úřadu Pravomoc konzulárních úřadů je v podstatě obsažena v konzulárních funkcích uvedených v čl. 5 Úmluvy, které jsou konzulárním úředníkům svěřeny k ochraně zájmů vysílajícího státu i k ochraně jeho občanů. Činnost odboru konzulárních činností MZV ČR, konzulárních oddělení diplomatických misí a konzulárních úřadů ČR v zahraničí je zaměřena na plnění úkolů k zajištění ochrany práv a zájmů ČR, jejich občanů a právnických osob v zahraničí. Z rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (2010/427/EU), které bylo přijato dne a zveřejněno v Ústředním věstníku EU dne vyplývá, že vlastní výkon konzulárních činností zůstává v kompetenci jednotlivých členských států. Výjimku z této zásady představuje krizové řízení. Při poskytování konzulární pomoci v případě přírodních katastrof a velkých incidentů (teroristické útoky) je totiž žádoucí, aby existovalo jedno společné centrum EU pro koordinaci pomoci všem občanům EU v postižené oblasti. Mechanismy krizového řízení se neustále zdokonalují a česká konzulární služba nezůstává pozadu, též se aktivně zapojuje do konzulární pomoci, neboť prakticky každý měsíc dojde ve světě k situaci, kterou lze z pohledu konzulární služby označit jako mimořádnou. 1.6 Konzulární agenda ZÚ ČR Při turistických cestách do zahraniční realizovaných cestovními kancelářemi nebo jednotlivcem, se může český turista dostat do situace, kterou bez pomoci ZÚ ČR nedokáže sám vyřešit. V takovém případě má možnost obrátit se na ZÚ ČR a žádat o poskytnutí pomoci či jiné součinnosti. ZÚ ČR v zahraničí poskytne občanovi ČR v opodstatněných případech konzulární pomoc, jestliže o to požádá. V souladu, se zákony a ostatními právními předpisy přijímající země poskytne ZÚ ČR též nezbytná opatření za účelem prozatímní ochrany práv a zájmů občanů ČR, kteří o ni nemohou požádat nebo se nemohou dočasně zabývat jejich ochranou, např. z důvodů vážné nemoci nebo nehody v zahraničí. V těchto případech ZÚ ČR může i bez plné moci 30 Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963, hlava II., část I. 23

26 občana ČR zjišťovat u soudů a jiných orgánů státu působnosti stav věcí, týkajících se jeho práv a jeho zájmů a podávat návrhy, které by sloužily k jejich zabezpečení. 31 ZÚ ČR v zahraničí plní úkoly v oblastech, např. vydávání cestovních pasů, náhradních cestovních dokladů, udělování dlouhodobých a krátkodobých víz a vyhotovování neoficiálních překladů a ověřování veřejných listin a další úkoly dle pokynu MZV ČR. Některé úkoly ZÚ ČR např.: Pomoc v nouzi Odbor konzulárních činností MZV ČR a ZÚ ČR v zahraničí (konzulární oddělení velvyslanectví, konzulát nebo generální konzulát) plní konzulární funkce ve stavu pomoci občanu v nouzi zejména v těchto agendách: právní pomoc a ochrana občanů ČR, pasová a vízová agenda, trestná činnost českých občanů v zahraničí a trestné činy spáchané na občanech ČR v zahraničí, konzulární ochrana občanů členských států Evropské unie. 32 Poskytování pomoci občanům ČR, kteří se v zahraničí ocitli ve stavu nouze, patří mezi nejdůležitější činnosti, které konzulární pracoviště pro občany zajišťují. ZÚ ČR poskytne pomoc občanu, který se ocitl v cizině v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele jako je např. závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, autohavárie, odcizení nebo ztráta finančních prostředků nebo dokladů, náhlé úmrtí blízké osoby, a není-li schopen řešit svoji situaci bez pomoci zastupitelského úřadu. Poskytnutí pomoci se rozumí všechny způsoby řešení situace občana v nouzi, včetně finanční pomoci. 33 Jako stav nouze nelze kvalifikovat situace, 34 do kterých se občané ČR dostanou svou vinou, kdy do zahraničí odcestují za účelem zjištění možnosti získání zaměstnání nebo na návštěvu známých, příbuzných či přátel, a kdy mají zajištěnu pouze cestu tam, nikoliv již návrat do ČR, resp. kdy cestují, aniž by byli vybaveni dostatečným množstvím finančních prostředků na cestu a pobyt, tedy i na návrat do ČR. Občan, který se ocitl v nouzi v době své služební cesty nebo při cestě v rámci organizované turistiky, by neměl od ZÚ ČR požadovat pomoc, pokud jí může obdržet z jiných zdrojů (např. stálý zástupce vysílající organizace v cizině, průvodce cestovní 31 MZV ČR. Interní metodický pokyn o poskytování pomoci občanům ČR, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi. 32 Tamtéž. 33 Tamtéž. 34 Tamtéž. 24

27 kanceláře a její smluvní partner v cizině). ZÚ ČR může poskytnout pomoc pouze ve formě rady nebo doporučení. Ověřování listin Zastupitelské úřady ČR provádí v souladu s interním metodickým pokynem MZV ČR a s příslušnými právními předpisy ČR, které upravují ověřovací agendu: 35 a) ověření: o pravosti podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na cizozemských veřejných listinách (superlegalizace), o pravost podpisů osob (legalizaci), o shodu opisů s kopií listin s předkládanou listinou (vidimace), o správnosti překladů. Mezi nejčastější listiny, které jsou ověřovány, patří matriční doklady (rodný list, úmrtní list, oddací list), vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, doklady o studiu, zdravotní doklady, rejstřík trestů, obchodní listiny (faktury, osvědčení o původu zboží). 36 b) výkon notářských funkcí: o osvědčení skutečnosti, že je někdo naživu, o sepsání konzulárního notářského zápisu o zápůjčce státním občanům ČR, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi, o úřední úschově peněz, cenných papírů, vkladních knížek a listin. Dle Mastného má konzul právo vystupovat na ochranu zájmů příslušníků vysílajícího státu v dědickém řízení, tedy v případech, kdy vystupuje jako zástupce těchto příslušníků, nikoli jako notář. 37 Cílem této části bakalářské práce bylo analyzovat právní rámec konzulární ochrany a zdokumentovat jakými právními předpisy se řídí. 35 MZV ČR. Interní metodický pokyn o ověřovací a notářské agendě, vyhláška MZV ČR č. 32/1969 Sb., zákon č. 21/2006 Sb., zákon o ověřování, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 36 Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, MASTNÝ, Václav. Psychologické aspekty výkonu konzulárních funkcí. Policejní akademie ČR v Praze. Fakulta bezpečnostního managementu, Praha s. 25

28 2. Analytická část 2.1 Historie Chorvatska Od 1. století př. n. l. bylo Chorvatsko součástí římské říše, od 6. st. n. l. říše byzantské. Slované se zde začali usazovat v 6-7. století n. l. V polovině 9. století vznikl samostatný stát, spojený od roku 1102 s uherským královstvím. Toto spojení trvalo 800 let. V roce 1527 se část Chorvatska a Uher dostala pod vládu osmanské říše, zatímco zbytek Chorvatska připadl rakouským Habsburkům, od roku 1699 patřilo do Habsburské říše už celé Chorvatsko. Po Rakousko-Uherském vyrovnání se stalo součástí Zalitavska (část Uherska). Po pádu Rakouska-Uherska koncem první světové války bylo Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v roce 1929 přejmenovaném na Jugoslávii. Během druhé světové války Jugoslávii okupovalo Německo. Němci vytvořili tzv. Chorvatskou bánovinu s určitou samosprávou povinnou spolupracovat s Němci. V poválečném období bylo Chorvatsko lidovou ( ), resp. socialistickou ( ) republikou v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie, v čele s Josipem Brozem Titem. Přes národnostní rozpory udržel Tito Jugoslávii nerozdělenou do roku své smrti, tj V období bylo Chorvatsko, po Slovinsku, druhou nejrozvinutější Jugoslávskou republikou. V 80. letech vedly hospodářské a národnostní problémy ke ztrátě stability a v 90. letech se Jugoslávie rozdělila na jednotlivé státy. V červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se vlekl až do roku V roce 1992 se stalo Chorvatsko členem OSN. Do Evropské unie bylo přijato dne a stalo se plnoprávným členem EU. 2.2 Obecné informace o Chorvatsku Oficiální název Chorvatska je Republika Hrvatska. Hlavní město je Záhřeb s více než 800 tis. obyvatel a země se nachází v časovém pásmu stejném jako Česká republika, a to GMT + 01: Úředním jazykem je chorvatština (srbochorvatština) a oficiální měnou je kuna. 38 PERENČEVIČ, Milan; RYCHLÍK, Jan.: Dějiny Chorvatska. Nakladatelství lidové noviny s. ISBN: HEŘMANOVÁ, Nina Vojtěška; ZÁBSKÁ, Martina. Chorvatsko: Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Olympia, a.s., str. ISBN

29 Podle sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, má Chorvatsko obyvatel s celkovou hustotou osídlení 78,8 obyvatel/km2. 40 Cestovní ruch mezi Chorvatskem a ČR Čeští turisté objevili krásy Jadranu ještě v dobách existence habsburské monarchie. Po první světové válce se sem začali v hojném počtu vracet, ať už prostřednictvím Čedoku nebo prostřednictvím Oficiální cestovní kanceláře Království Jugoslávie (sídlila v Praze na Václavském náměstí) nebo přijížděli soukromě. Po příjezdu do Jugoslávie se o ně starala cestovní kancelář Putnik. Čechům patřily i hotely na Jadranu, např. v Crikvenici. Již v roce 1926 navštívilo chorvatský horní Jadran 4088 Čechů, Opatiji u Rijeky 4780 Čechů. Bylo to dáno lepší úrovní poskytovaných služeb. O deset let později, v roce 1936, už chorvatský Jadran navštívilo celkem Čechoslováků. Napomohla tomu rostoucí úroveň ubytování a služeb a snadnější dopravní dostupnost. Existovala pravidelná letecká linka z Prahy do Sušaku, o níž byl každoročně veliký zájem. Kdo si nemohl dovolit letět letadlem, cestoval vlakem. Po druhé světové válce, do roku 1989, se z důvodu vízové povinnosti počet turistů z ČR podstatně snížil. Byla zrušena i letecká linka do Sušaku. Růst nastal, až po roce 1990 kdy došlo k uvolnění politické situace a původní stát Jugoslávie se rozdělil na jednotlivé státy. 41 Mapa 1- Rozdělení Jugoslávie na jednotlivé státy 40 Croatian Bureau of Statistics: Census of Population, Households and Dwellings 2011, First Results by Settlement. Záhřeb, ISSN Chorvatsko.cz. Počátky cestovního ruchu v Chorvatsku. Dostupné na internetu: [ ]. 27

30 Zdroj: Dostupné na internetu: [on-line], [ ] Geografie Chorvatska Chorvatsko se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí, od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina. Na západě sousedí Jaderským mořem s Itálií. Nejdelší hranici Chorvatska představuje hranice s Bosnou a Hercegovinou o délce 1011,4 km. Celková rozloha pevninské části země je km2, v porovnání s Českou republikou je tedy téměř o čtvrtinu menší. 42 K území státu patří také část moře, konkrétně jeho výsostné (teritoriální) vody v délce 12 ti námořních mil od pobřeží o celkové ploše km2. Celková rozloha země činí km2. Celková délka mořského pobřeží činí 5835 km, z čehož pevninská část tvoří 1777 km a ostrovy 4058 km. Součástí Chorvatska je ostrovů, z nichž je pouze 47 obydlených. 43 Jadranské ostrovy můžeme členit následovně: 44 Západoistrijské ostrovy (Brijunské ostrovy) Kvarnerské ostrovy (Cres, Lošinj, Krk, Rab, Pag a přilehlé ostrovy) Severodalmatské ostrovy (souostroví Kornati a skupina menších ostrovů jako např. Vir, Rivanj, Sestrunj, Ugljan, Pašman a Murter) Středodalmatské ostrovy (Brač, Hvar, Šolta, Vis) Jihodalmatské ostrovy (Korčula, Mljet, Lastovo, Palagruža, Elafitské ostrovy). Mezi nejnavštěvovanější patří např.: 45 ostrov HVAR-říká se mu chorvatská Madiera. Ve městě je barokní katedrála, několik pevností z 16. století a františkánský klášter, 42 Croatian Bureau of Statistics: Statistical Information Záhřeb, ISSN X. 43 Tamtéž. 44 KLÖCKER, Harald. Chorvatsko pobřeží a ostrovy. Série Meriam. Vydavatelství Jan Vašut, Chorvatsko. Dostupné na internetu: [on-line], [ ]. 28

31 ostrov KORČULA-narodil se zde benátský cestovatel Marco Polo. Největší město na ostrově je Blato, je známé svým tradičním válečným tancem kumpanjina, který se jako slavnost odehrává v letním období každý týden, a to ve starém opevněném přístavu Korčula, ostrov RAB-má krásnou katedrálu, několik působivých paláců postavených bohatými Benátčany a čtyři pozdně románské zvonice, ostrov KRK-největší chorvatský ostrov u Rijeky na severu Jaderského moře. Je po dlouhá desetiletí významným turistickým a rekreačním střediskem jak pro Chorvaty, tak pro mnohé zahraniční hosty. Ve velkém počtu jej navštěvují i turisté z České republiky, ostrov BRAČ-největší z Dalmatských ostrovů nedaleko Splitu. Brač je proslulý mléčně bílým mramorem, který byl použit při stavbě Diokleciánova paláce ve Splitu, ale i Bílého domu ve Washingtonu a na hlavní oltář v liverpulské katolické katedrále v Anglii. Na ostrově je řada výborných pláží, ale většímu rozvoji turistiky brání nedostatek sladké vody, která se musí dovážet z pevniny. Mapa 2 - Jednotlivé národní parky a chráněné krajinné oblasti v Chorvatsku Zdroj: Croatia Magazine Exclusive: Map of National and Nature Parks in Croatia Nejznámějším národním parkem jsou Plitvická jezera. 29

32 Mezi nejvýznamnější řeky patří Dráva a Sáva. Nejznámější přístavy jsou Rijeka, Split, Pula, Zadar a Šibenik. Je zde sedm mezinárodních letišť: Záhřeb, Zadar, Split, Dubrovník, Rijeka, Osijek a Pula. Chorvatsko je rozděleno na 21 žup neboli krajů (mapa 3). Mapa 3 - Administrativní rozdělení Chorvatska na 21 žup Zdroj: www: chorvatsko. luksoft.cz. Záhřebská župa (1), Bjelovarsko-bilogorská župa (7), Brodsko-posávská župa (12),Dubrovnicko-neretvanská župa (19), Istrijská župa (18), Karlovacká župa (4), Koprivnicko-križevecká župa (6), Krapinsko-zagorská župa (2), Licko-senjská župa (9), Mezimuřská župa (20), Osijecko-baranjská župa (14), Požežsko-slavonská župa (11), Přímořsko-gorskokotarská župa (8), Sisacko-moslavinská župa (3), Splitsko-dalmatská župa (17), Šibenicko-kninská župa (15), Varaždinská župa (5), Viroviticko-podrávská župa (10), Vukovarsko-sremská župa (16), Zadarská župa (13), Záhřeb (21). 21 žup se dále dělilo na opčiny (v průměru kolem 10-20), které mají postavení českých obcí. 30