Pátek. Dagmar Burešová. Moje žena / č. 9 / samostatně neprodejné

Transkript

1 Pátek / č. 9 / samostatně neprodejné Moje žena Dagmar Burešová

2 Obsah Životní příběh Dagmar Burešové očima jejího manžela Radima. Porota Pátku LN: Jak hodnotíte politickou kariéru prezidenta Václava Klause. Argo je nejlepším filmem roku. Jak se liší oscarový snímek od skutečnosti? Po stopách pravých pralinek. Reportáž z nejstarší rodinné čokoládovny v Bruggách. Hledání ideální formy. Rozhovor s mladými designéry Václavem Mlynářem a Jakubem Pollágem. Ficův klik. Fejeton Dana Hrubého. + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Zaoralová Bednářová Bosák Štindl Špátová

3 editorial PÁTEK LIDOVé NOVINy Slušná je. Vždycky byla. Estébáci jí dali jméno Dáma. V tom měli pravdu. Radim Bureš v rozhovoru na straně 6 Nějak se mi vtírá do počítače oslovit vás dneska Dámy a pánové!. Není to bezděčné vnuknutí. Mám za sebou několikeré setkání s rodinou Dagmar Burešové, v jejich příjemném domě, kde se opravdu nikdy neřeklo a neslyšelo Čest práci, soudruzi!. Ač v těch časech, kdy tenhle pokřik byl předepsanou normou, prožili většinu svého života. Zůstali v něm dámou a pánem. Možná to má souvislost s celou historií rodiny Dagmar i jejího muže Radima, oba otcové byli také advokáti, oba masarykovci. Možná i s tím, že Dagmar a Radim byli skauti. Těžko hledat prameny, jak se stalo, že v repertoáru jejich charakteru chybí položka zbabělost. Dagmar ostatně přijala za svá slova jednoho kolegy, který jí řekl: Zbabělost by měla být trestná. Nejméně ve stovce kauz, kdy obhajovala lidi nepohodlné čestpráci režimu, opak zbabělosti tedy odvahu prokázala. Tehdy bylo ovšem zřetelné, před kým a čím nebýt zbabělý. Velký bratr číhal v zaměstnání, vtíral se do domů, strašil a lámal lidské duše. Velkého bratra vyhnala sametová revoluce, nicméně zapomněla vymést zbabělost. Zůstala nám tu. Vidím ji denně: Jak se pětadvacetiletý kluk nechá sprostě deptat a tyranizovat svým šéfem, jen aby ho nevyhodil, když platí tu hypotéku. Oběma, šéfovi i podřízenému, nedochází, jak čirá zbabělost jim leze z bot. Oba se večer v hostinci za rohem radši opijí, aby to druhý den znovu vydrželi. Zbabělost by se měla trestat, myslí si dodneška Dagmar Burešová. Myslím si to taky, jen si někdy nevím rady v těch nenápadných, všedních věcech, v té masarykovské drobné práci. Co udělat, když slyším jasný projev zbabělosti hlavy státu a na ruce mi roste trestající facka? Bydlím v ulici, kde na bráně vily Osvěta visí busta Jana Masaryka a pod ní: Pravda a láska zvítězí Ale dá to fušku. Dámy a pánové! Marcela Pecháčková marcela.pechackova@lidovky.cz OBSAH 4 porota pátku Jak hodnotíte léta Václava Klause ve vrcholných politických funkcích? 6 radim bureš Jako kaštan na špejli Marcela Pecháčková 16 oscarový argo Jak to bylo skutečně? Břetislav Tureček 22 bruggy Po stopách tradiční čokolády Michaela Černá 26 václav mlynář a jakub Pollág Hledání ideální formy Petra Smítalová 32 fejeton Ficův klik Dan Hrubý 34 konečně pátek Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí příloh: Dan Hrubý. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, , Praha 5. Tel.: Předplatné: Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 50 Křížovka 3 Foto na titulu Radim Bureš

4 téma PÁTEK LIDOVé NOVINy Oscarový Argo Jak to bylo skutečně? Herec a režisér Ben Affleck prožil jeden z vrcholných večerů filmařské kariéry. Jeho politický thriller Argo se stal nejlepším filmem loňského roku. I přesto, že se jeho zachycení skutečného příběhu nepozdává Íráncům ani Kanaďanům. Text: Břetislav Tureček Foto Reuters Ben Affleck (uprostřed) sice nedostal Oscara za režii, i tak ale jeho Argo bodovalo třikrát hlavní cenou za nejlepší film roku, za scénář a za střih. Radost z toho mají i producent filmu Grant Heslov a herec George Clooney

5 téma PÁTEK LIDOVé NOVINy Íránští studenti přepadli ambasádu USA, aby si na Američanech vymohli vydání svrženého šáha. Ben Affleck jako agent CIA, který ve filmu Argo cestuje přes Istanbul na záchrannou misi do Teheránu. Foto Profimedia.cz Sedm Američanů převlečených za kanadské tvůrce smyšleného vědecko-fantastického filmu Argo se prochází po emocemi nabitém teheránském bazaru. Potřebují alibi pro chystaný pokus upláchnout druhého dne z revolučního Íránu. Je leden Šest členů skupiny patří k těm, které o dva měsíce dříve přepadli revoluční studenti na ambasádě Spojených států v centru Teheránu. Tím sedmým je agent CIA, který je přijel zachránit. Právě takový je děj politického thrilleru Argo, který minulou neděli dostal Oscara za nejlepší americký film roku. A zhruba tak se skutečně události před třiatřiceti lety odvíjely. I když Íránce snímek pobouřil. Chtějí natočit svou vlastní, pravdivější verzi událostí. Film, pracovně nazvaný Generální štáb, by měl mimo jiné ukázat, jak íránští studenti zkraje krize sami jako gesto dobré vůle propustili jinou skupinu Američanů. Proti Argu navíc zazněly výhrady i z Ottawy thriller prý totiž příliš zdůrazňuje roli CIA a potlačuje důležitou úlohu Kanady a jejího velvyslance Kena Taylora, který navzdory osobnímu nebezpečí poskytl šesti Američanům na řadu týdnů úkryt. Příprava záchranné operace každopádně nebyla počátkem roku 1980 vůbec jednoduchá. Američané se mimo jiné obávali, že vysvobození skupiny z kanadské rezidence rozezlí Íránce natolik, že to zmaří jakékoli vyhlídky na propuštění zbývajících diplomatů. Takové komplikace nakonec nepřišly, ukázal se nicméně svérázný přístup íránských revolucionářů. Někteří ze studentů, kteří v rozporu se základními normami přepadli cizí diplomatickou misi, si následně zahraničním reportérům stěžovali, že vysvobození šesti Američanů z jejich země bylo ilegální. Tehdejší íránský ministr zahraničí Sádek Kotbzáde pak dokonce oficiálně obvinil Kanadu z flagrantního porušení mezinárodního práva. Nebyl by to ale Írán, aby se nevynořila nějaká krutá ironie osudu samotný ministr skončil o dva roky později před popravčí četou poté, co byl odsouzen k smrti za přípravu puče a atentátu na revolučního vůdce ajatolláha Rúholláha Chomejního. Řada vězněných Američanů prošla vyčerpávajícími výslechy a psychickým nátlakem. Za vším hledej ropu Přes všechny superlativy, které film obestírají, popisuje Argo pouze okrajovou epizodu celého dramatu amerických rukojmí. Vždyť zatímco agent CIA Tony Mendez, ztvárněný hrajícím režisérem Benem Affleckem, zachránil ve filmu i v realitě šest lidí, dalších dvaapadesát se dostalo z íránského zajetí až o rok později, v lednu Události směřující k íránsko-americké roztržce se přitom začaly odvíjet už dávno před revolucí. Vlastně se musíme přenést do doby nejvyhrocenější studené války, do roku U moci byl tehdy v Íránu velmi populární premiér Muhammad Mosaddek, který koketoval s levicí, sám se řadil k nacionalistům a dodatečně dostal nálepku cynického populisty kříženého s arogantním autokratem. Američany a Brity ale politik, jenž se nebránil dobrým vztahům se Sovětským svazem, popudil hlavně tím, že znárodnil íránský ropný průmysl. Tajné služby Londýna a Washingtonu proto v létě 1953 zorganizovaly puč, Mosaddeka svrhly a zakrátko se z dočasného exilu v Itálii vrátil i šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Z panovníka se postupem let stal megalomanský sebestředný autokrat. Jeho zastánci sice oprávněně poukazují na řadu modernizačních programů, kterými Írán pozvedl, už méně často ale mluví o obrovském majetku, který si jeho rodina nahromadila. A také o mučení a popravách stovek odpůrců jeho režimu, o tisících politických vězňů, o násilném prosazování hodnot, které byly cizí velké části íránského obyvatelstva. Když tedy v polovině ledna 1979 zlomený šáh se svou manželkou Farah, hrstkou věrných a s vybranými poklady a tajnými archivy pod náporem rostoucí všelidové revolty uprchl do ciziny, a otevřel tak cestu k nástupu revolucionářů, jedním z prvních požadavků nového teheránského vedení bylo, aby byl svržený monarcha vrácen do Íránu a zodpovídal se ze svých činů. Kam s ním Padlého šáha už v té době ničila rakovina. Marně hledal, kam se poděli všichni jeho dosavadní přátelé, které do té doby často štědře hostil v Teheránu. Zní to neuvěřitelně, ale během roku 1979 se marně pokoušel získat trvalý azyl v Egyptě, na Bahamách, a v Mexiku, přičemž během putování po těchto zemích ho zastihlo i odmítnutí ze strany britské premiérky Margaret Thatcherové. Ještě coby vůdkyně konzervativní opozice sice slibovala, že šáhovi samozřejmě poskytne azyl, když se ale po vítězných volbách dostala do čela vlády, převážil v Londýně stejný postoj jako v řadě jiných světových metropolí prokazovat přátelské služby svrženému šáhovi by se mohlo krutě nevyplatit. Nakonec se Muhammada Rezá Pahlavího zželelo Američanům, u nichž se přece jen prosadil názor, že Spojené 18 19

6 Chcete si to dočíst? PLNÁ VERZE V TRAFICE Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince Nebo stačí poslat SMS na číslo ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ