11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ. 11. Sociodemografické podmínky a bydlení Východiska, právní rámec a strategické dokumenty

Transkript

1 11. Sociodemografické podmínky a bydlení 11.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty Zákony a vyhlášky Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. Předpis dále definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Struktura bytového fondu Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Občanský zákoník obsahuje základní úpravu nájemního bydlení. Sleduje úpravu nájmu k zajištění bytových potřeb. Zákon především upravuje nájemné a jiné platby včetně možnosti zvyšování nájemného, práva a povinnosti nájemce i pronajímatele, úpravy a jiné změny bytu nebo domu, podnájem, vznik a skončení nájmu. Zákon je v gesci Ministerstva spravedlnosti. Zákon č. 90/2012 sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Zákon, který nahradil obchodní zákoník, obsahuje mimo jiné úpravu družstevního bydlení. Konkrétně obsahuje podmínky fungování, předmět činnosti a členství v bytových družstvech. Dále definuje pojem družstevní byt, upravuje nájem družstevního bytu, řeší převody a přechody družstevního podílu v bytovém družstvu. Zákon je v gesci Ministerstva spravedlnosti. Strategické a rezortní dokumenty Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Strategie regionálního rozvoje ČR (Strategie regionálního rozvoje ČR) Schválená usnesením vlády č. 344/2013 ze dne Strategie regionálního rozvoje ČR je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Strategie regionálního rozvoje tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Strategie regionálního rozvoje České republiky hodnotí vývojové tendence faktorů regionálního rozvoje a vymezuje státem podporované regiony (hospodářsky problémové regiony, sociálně znevýhodněné oblasti a současné i bývalé vojenské újezdy). Na základě analýzy regionálního rozvoje ČR navrhuje cíle, priority i konkrétní opatření pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální, sektorové i regionální úrovni. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky ( ) Účelem Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (Strategie VUR ČR) je stanovení priorit a strategických opatření v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) pro období 2008 až Jedná se o první stěžejní strategický dokument, podle něhož se VUR ČR systematicky a koordinovaně rozvíjí. Strategie je realizována prostřednictvím Akčních plánů Strategie, které stanoví konkrétní aktivity v jednotlivých strategických oblastech a odpovědnosti za jejich plnění. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Struktura bytového fondu Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Schválena usnesením vlády č. 524/2011 ze dne Bytová politika ČR vychází z Koncepce bydlení ČR do roku Koncepce obsahuje analytickou a návrhovou část. Analytická část shrnuje dostupné údaje, zkušenosti a poznatky o bytové politice v České republice především v období platnosti předchozí koncepce státu pro roky , reflektuje zahraniční zkušenosti, přináší poznatky a údaje, které v jednotlivých kapitolách shrnuje a vyhodnocuje. Návrhová část formuluje vize, které dále rozpracovává do konkrétních cílů, priorit až po jednotlivé nástroje a úkoly pro státní orgány či státní organizace. Je rozčleněna podle tří základních priorit bytové politiky: dostupnost zvyšování dostupnosti přiměřeného bydlení pro všechny skupiny obyvatel, stabilita vytváření stabilního prostředí v oblasti financí, legislativy a institucionálního zabezpečení pro všechny účastníky trhu s bydlením, kvalita trvalé zvyšování kvality bydlení, včetně zvyšování kvality vnějšího prostředí rezidenčních oblastí. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Evropské a mezinárodní dokumenty Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Územní agenda Evropské unie K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění Schválená na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj v Gödöllő, Maďarsko (EU TA 2020). Dokument představuje strategický rámec pro vymezení priorit územního rozvoje EU v programovém období Má pomoci dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 zohledněním územní dimenze a přispět k lepšímu začlenění územní dimenze do politiky soudržnosti. Územní agenda EU 2020 vymezuje následující priority: 1. Podpora polycentrického a vyváženého územního rozvoje; 2. Podpora integrovaného rozvoje ve městech, venkovských a specifických oblastech; 3. Územní integrace v přeshraničních a nadnárodních funkčních regionech; 4. Zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky; 5. Zlepšení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky; 6. Správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů. Struktura bytového fondu Ženevská charta OSN o udržitelném bydlení Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 1

2 Text charty schválil Výbor pro bydlení a management pozemků EHK OSN dne 8. října Tento dokument vychází ze Strategie pro udržitelné bydlení, kterou pro období schválili ministři regionu EHK OSN v říjnu Cílem charty je přispět k zajištění přístupu ke slušnému, cenově dostupnému a zdravému bydlení v regionu EHK OSN. Zahrnuje čtyři klíčové principy určující rámec udržitelného rozvoje bydlení: ochrana životního prostředí, ekonomická efektivita, sociální inkluze, participace a kulturní přiměřenost. Charta zdůrazňuje význam národních politik a programů ke zlepšování životních podmínek zejména ohrožených a znevýhodněných skupin osob. Apeluje i na využívání mezinárodních srovnatelných dat a jejich sdílení napříč státy Obyvatelstvo a vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel k určitému okamžiku je nazýván stav obyvatelstva. Je jednou ze základních demografických charakteristik. Zahrnuje všechny obyvatele, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb. v platném znění, o pobytu cizinců) a cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb. platném znění, o azylu). Od , v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Stav obyvatelstva jednotlivých územních celků je zjišťován čtvrtletně. Počet obyvatel v podrobném územním členění až na úroveň obcí je k dispozici vždy k 1. lednu daného roku, přičemž plně respektuje územní rozložení platné 1. ledna. Počet obyvatel daného území je dále specifikován podle pohlaví a věku, příp. rodinného stavu. Velmi podrobné členění stavu obyvatelstva přináší ke stanovenému rozhodnému okamžiku Sčítání lidu, domů a bytů, které se koná zpravidla jednou za deset let. Poslední sčítání proběhlo v České republice k Údaje zjišťované při sčítání poskytují jedinečné informace např. o složení obyvatelstva podle vzdělání, národnosti či náboženství nebo o struktuře žen podle počtu narozených dětí. Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z na sledovaného roku. Střední stav obyvatelstva je používán pro výpočet demografických ukazatelů. Tab Vývoj počtu obyvatel v ČR střední stav, řetězový index Rok Střední stav obyvatelstva Řetězový index Rok Střední stav obyvatelstva Řetězový index , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,38 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Řetězový index porovnává, na kolik procent se změnila hodnota v každém roce vždy oproti předchozímu roku Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

3 Tisíce 11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ Hustota osídlení Hustota osídlení je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční kilometr (ob/km²) a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Hustota osídlení v ČR činila k ob/ km². Vzhledem k pomalým změnám počtu obyvatel v ČR nedochází a asi ani v budoucnu nebude docházet k výrazným změnám tohoto ukazatele. V mezinárodním srovnání je hustota zalidnění v ČR nižší než některých jiných západoevropských zemích, přesto je ČR státem s relativně vysokou hustotou zalidnění. Vzhledem k územnímu rozložení obyvatelstva v rámci ČR je na severu Čech a na Moravě hustota zalidnění vyšší než v jižních Čechách, kde je nižší výskyt významnějších městských center. Hustota zalidnění je v ČR nejvyšší v městských okresech (území hlavního města Prahy, Plzeň-město, Brnoměsto, Ostrava-město), v nichž na malé ploše žije velký počet obyvatel. Velká hustota zalidnění je rovněž v okresech Ústeckého kraje (územní pás Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov). V tomto území se nachází koncentrace relativně velkých měst. Tomu odpovídá i rozložení hustoty osídlení v jednotlivých ORP. Vysoká je zejména v některých ORP Středočeského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Hustoty zalidnění vyšší než 500 ob/km² mají zejména ORP s krajskými a dalšími velkými městy. Jedná se o ORP Praha, Brno, Havířov, Ostrava, Orlová, Plzeň, Karviná a Český Těšín. Nejnižší hustota zalidnění je zejména v ORP Jihočeského a Plzeňského kraje. Úplně nejnižší hustotu zalidnění v rámci ČR vykazuje ORP Sušice s pouhými 31 ob/km². Hustotu nižší než 40 ob/km² mají rovněž ORP Vimperk, Kralovice, Český Krumlov, Nepomuk, Tachov a Stříbro. Obr Vývoj počtu obyvatel v ČR Obr Hustota osídlení v jednotlivých ORP ČR k Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad Přírůstek obyvatel celkový, přirozený a stěhováním Pohyb obyvatelstva: Stav obyvatelstva daného území se v čase mění ve svém počtu i struktuře. Iniciátory pohybu obyvatelstva jsou demografické události. Pro potřeby demografické statistiky jsou rozhodujícími níže popsané, jejichž nositeli jsou obyvatelé ČR. Přirozený přírůstek: Je rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období v daném území. Přírůstek stěhováním (migrační saldo): Je rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území. Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční. Stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí): Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční. Objem vnitřního stěhování je počet všech zaznamenaných případů vnitřního stěhování v dané územní jednotce za dané období. Objem stěhování za vyšší územní jednotku je definován jako součet objemu stěhování za nižší územní celky plus stěhování mezi nižšími územními celky. Obrat zahraničního stěhování je součet přistěhovalých ze zahraničí a vystěhovalých do zahraničí. Celkový přírůstek: Je součet přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Z vývoje počtu obyvatel ČR v letech je patrné, že počet obyvatel ČR klesal až do roku 2003 a poté nastal nárůst počtu obyvatel až do roku V roce 2011 byl zaznamenán přechodný úbytek počtu obyvatel, ale od roku 2011 pokračuje trend každoročního nárůstu počtu obyvatel ČR. Největší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán mezi roky Tab Pohyb obyvatelstva územní srovnání absolutní údaje rok 2014 ČR, kraj Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Česká republika Hlavní město Praha Středočeský Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 3

4 ČR, kraj Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský Zdroj: Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < V tabulce jsou absolutní počty všech složek, které spadají do pohybu obyvatelstva. Nejvyšší celkový přírůstek je v Praze, která je těsně následována Středočeským krajem. V obou případech je nárůst tvořen především stěhováním a podstatně méně přirozenou měnou obyvatelstva. Nejnižší celkový přírůstek obyvatelstva je naopak v roce 2014 v Moravskoslezském kraji, kde dosahuje záporné hodnoty obyvatel. Větší část tvoří vystěhování obyvatelstva, avšak i přirozený přírůstek je záporný. Záporný celkový přírůstek obyvatelstva byl zaznamenán vedle Moravskoslezského kraje i v Ústeckém, Zlínském, Karlovarském, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Absolutní hodnoty jsou zde však ovlivněny rovněž velikostí jednotlivých krajů. Mnohem lépe hodnotí situaci v pohybu obyvatelstva relativní údaje za jednotlivé územní celky, a sice počty na 1000 obyvatel daného území. Tab Pohyb obyvatelstva územní srovnání Relativní údaje (na 1000 obyvatel), rok 2014 ČR, kraj Střední stav obyvatel Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Česká republika ,4 10,0 4,0 1,9 0,4 2,1 2,5 Hlavní město Praha ,7 9,7 32,2 21,5 2,0 10,7 12,7 Středočeský ,1 9,4 19,5 11,3 1,7 8,2 9,9 Jihočeský ,1 10,1 7,8 6,8 0,0 0,9 0,9 Plzeňský ,9 10,0 9,3 6,3-0,2 3,0 2,9 Karlovarský ,2 10,5 10,0 12,0-1,3-2,1-3,4 Ústecký ,1 10,7 8,8 9,5-0,7-0,7-1,4 Liberecký kraj ,1 9,9 10,4 10,0 0,2 0,3 0,6 Královéhradecký ,0 10,2 8,0 8,4-0,2-0,4-0,6 Pardubický ,5 9,9 8,3 8,1 0,6 0,2 0,7 Vysočina ,5 9,6 6,3 7,8 0,9-1,5-0,6 Jihomoravský ,9 9,7 8,6 7,4 1,2 1,2 2,4 Olomoucký ,1 10,2 6,5 7,4-0,1-0,9-1,0 Zlínský ,6 10,4 5,5 6,4-0,9-0,9-1,8 Moravskoslezský ,8 10,8 3,9 6,4-0,9-2,5-3,4 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický ústav. Nejvyšší přirozený přírůstek na 1000 obyvatel byl v roce 2014 v Praze s 2,0 a Středočeském kraji se 1,7. Další v pořadí s 0,9 byl Kraj Vysočina. Nejnižší byly hodnoty naopak v kraji Karlovarském se zápornou hodnotou 1,3. Nejvyšší úbytek obyvatelstva přirozenou měnou byl v roce 2014 zaznamenán v Karlovarském kraji s 1,3 a dále v Moravskoslezském, Zlínském, Ústeckém, Královéhradeckém, Plzeňském a Olomouckém kraji. Nejvyšší celkový přírůstek na 1000 obyvatel byl v roce 2014 v Praze, kde dosáhl 12,7, ve Středočeském kraji s hodnotou 9,9. V ostatních krajích ČR byl celkový přírůstek obyvatelstva výrazně nižší a v celkem 7 krajích došlo k úbytku obyvatel. Nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva byl zaznamenán v Karlovarském a Moravskoslezském kraji, shodně s hodnotou 3,4. Celkový úbytek obyvatelstva byl rovněž zaznamenán ve Zlínském kraji ( 1,8), Ústeckém kraji ( 1,4), Olomouckém kraji, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Přistěhovalí: Jestliže hodnotíme nárůst/úbytek obyvatelstva stěhováním, byl v roce 2014 nejvyšší počet přistěhovalých na 1000 obyvatel v Praze, Středočeském a Libereckém kraji. Důvodem jsou lepší ekonomické podmínky, ale v případě Libereckého kraje rovněž lepší životní prostředí. Nejméně přistěhovalých/1000 obyvatel bylo naopak v Moravskoslezském kraji a dále v Kraji Vysočina, Olomouckém kraji a Zlínském kraji Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

5 Obr Počet přistěhovalých na 1000 obyvatel v krajích, ČR leden prosinec 2015 Obr Počet vystěhovalých na 1000 obyvatel v krajích ČR, leden prosinec 2015 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. V Praze, Středočeském a Libereckém kraji je nejvyšší z celé ČR rovněž počet vystěhovalých/1000 obyvatel. Svědčí to o celkově výrazném stěhování v těchto krajích. Vysoký podíl vystěhovalých byl v roce 2014 rovněž v krajích Ústeckém, Královéhradeckém, a Pardubickém, kde však již není kompenzován tak vysokým přistěhovalectvím. Nejméně vystěhovalých na 1000 obyvatel bylo v roce 2014 v Plzeňském kraji při poměrně velkém počtu přistěhovalých. Poměrně nízké hodnoty vystěhovalých na 1000 obyvatel vykazují rovněž kraje Jihočeský, Zlínský a Moravskoslezský. Zlínský a Moravskoslezský kraj vykazuje zároveň velmi nízký podíl přistěhovalých. Svědčí to o nízké atraktivitě těchto krajů z pohledu ekonomických podmínek, ale zároveň o nízké šanci a možnostech obyvatelstva k přesunu do jiného kraje. V případě Zlínského kraje je to pravděpodobně i menší ochota obyvatelstva k vystěhování. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 5

6 Nejvyšší nárůst obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel byl v Praze, kde dosahoval hodnot 10,7 a kraji Středočeském 8,2. Naopak největší úbytek obyvatelstva stěhováním na 1000 obyvatel byl zaznamenán v kraji Moravskoslezském s hodnotou 2,5 a Karlovarském s 2,1. Úbytek stěhováním na 1000 obyvatel byl rovněž zaznamenán v Kraji Vysočina 1,5, Zlínském kraji, Olomouckém kraji, Ústeckém kraji a Královéhradeckém kraji. Obr Saldo migrace v jednotlivých ORP na 1000 obyvatel leden prosinec 2014 Obr Saldo migrace v jednotlivých ORP v ČR leden prosinec 2014 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Nejvyšší přírůstek obyvatelstva stěhováním zaznamenaly v roce 2014 některé ORP v zázemí Hl. města Prahy. Nejvyšší nárůst stěhováním byl v ORP Černošice, a sice 2483 obyvatel. V případě Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi činil nárůst 1915 obyvatel a v dalším ORP v zázemí Prahy, v Říčanech, to bylo 1487 obyvatel. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování vyšší než 1000 obyvatel měl i ORP Plzeň. Beroun ve Středočeském kraji dosáhl stěhováním nárůstu 900 obyvatel a Šlapanice v bezprostředním zázemí Brna 853 obyvatel. Naopak nejvyšší úbytek obyvatelstva stěhováním mělo několik ORP v Moravskoslezském kraji, a sice Havířov, Ostrava, Karviná a Orlová. Nejvyšší úbytek zaznamenal přitom Havířov, a sice 854 obyvatel, Ostrava 849 obyvatel. Třetí nejvyšší úbytek v důsledku stěhování zaznamenalo překvapivě Brno s úbytkem 718 obyvatel. Další ORP s poměrně vysokým úbytkem obyvatelstva v důsledku stehování je oblast Jeseníků a jejich podhůří v Olomouckém kraji a sice ORP Bruntál, Šumperk a Jeseník. Saldo migrace vyjádřené na 1000 obyvatel jen částečně kopíruje situaci, které je v absolutních hodnotách tohoto ukazatele. Nejvyšší je opět v některých ORP Moravskoslezského kraje, a sice v ORP Havířov s úbytkem 9,5, Vítkov s úbytkem 8,9 a Karviná se záporným saldem migrace dosahující 8,2. Následují s úbytkem vyšším než 7,0 ORP Železný Brod, Dačice a Tanvald. Obdobně jako u absolutních hodnot jsou nejvyšší přírůstky na 1000 obyvatel migrací v ORP v zázemí Prahy, a sice v ORP Říčany, kde činí nárůst 23,4, ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav s 19,1 a ORP Černošice s 18,5. Nárůst 15 a více dosáhly ještě ORP Beroun a Bílina. ORP Šlapanice v bezprostředním zázemí Brna dosáhl 13, Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

7 Zemřelí: Obr Počet zemřelých na 1000 obyvatel v krajích ČR leden prosinec 2015 Živě narození: Obr Počet živě narozených na 1000 obyvatel v krajích ČR leden prosinec 2015 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Počet zemřelých a živě narozených určuje přirozený přírůstek. Podíl zemřelých a živě narozených v jednotlivých krajích je velkou měrou předurčen věkovým složením obyvatelstva jednotlivých krajů, ale je ovlivněn i dalšími faktory. Nejvyšší podíl zemřelých byl v roce 2014 v kraji Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském, nejnižší naopak v kraji Středočeském a Kraji Vysočina. Nejvyšší podíly živě narozených byly v roce 2014 v Praze, Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, nejnižší naopak v kraji Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. Při sledování pohybu obyvatelstva na úrovni krajů v časové řadě od roku 2000 zjistíme, že počty narozených v ČR od roku 2000 s malými výkyvy stoupaly až do roku 2008, kdy začalo docházet k poklesu živě narozených a tento pokles se zastavil až v roce Počty zemřelých v jednotlivých letech více kolísaly než počty narozených. Nejmenší počet zemřelých byl v ČR v roce 2006 a naopak nejvyšší v roce Počty narozených a zemřelých je dán přirozený přírůstek, který byl za sledované období v ČR nejnižší záporný, a sice úbytek o obyvatel v roce Jen o něco málo nižší úbytek obyvatelstva přirozenou měnou byl zaznamenán v letech 2001 a V záporných hodnotách zůstal až do roku Od roku 2006 až do roku 2012 nabýval přirozený přírůstek v ČR kladných hodnot a nejvyšší byl v roce 2008, kdy činil osob. V roce 2013 byl přirozený přírůstek po 7 letech opět v záporných hodnotách, což se však změnilo již v následujícím roce, kdy byl opět kladný. Nejvyšší přirozený přírůstek mají ORP, která mají velká města a ORP v zázemí velkých měst. Nejvyšší přirozený přírůstek vykazuje v roce 2014 ORP Černošice v zázemí Prahy, a sice 662 osob. I další ORP v zázemí Prahy vykazují vysoký přirozený přírůstek. V případě Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi je to 528 obyvatel a v ORP Říčany 307 obyvatel. Vyšší přirozený přírůstek vykazují rovněž ORP s většími, především krajskými městy. Týká se to ORP Brno s přirozeným přírůstkem 650 obyvatel, ORP Olomouc s 372 obyvateli, ORP České Budějovice s 291 obyvateli a vyšší přirozený přírůstek vykazuje z ORP s krajskými městy ještě ORP Jihlava s 211 obyvateli. ORP Šlapanice v bezprostředním zázemí Brna vykazuje přirozený přírůstek rovněž vysoký, a sice 270 obyvatel. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 7

8 Naopak největší úbytek obyvatelstva přirozenou měnou zaznamenaly některé ORP v Moravskoslezském kraji. Nejhůře je na tom ORP Ostrava s 385 osobami. Následována ORP Karviná s 266 obyvateli a ORP Havířov s 199 obyvateli. Vysoký úbytek přirozenou měnou zaznamenali v roce 2014 rovněž některé ORP Olomouckého kraje (Přerov 180, Šumperk 123 a Jeseník 113 obyvatel). Rovněž ORP Karlovy Vary v Karlovarském kraji s 179 a Tábor s 145 obyvateli v Jihočeském kraji zaznamenaly v roce 2014 poměrně velké úbytky obyvatelstva přirozenou měnou. Obr Celkový přírůstek obyvatel v ČR dle ORP v leden prosinec 2014 Obr Přirozený přírůstek obyvatel v ČR dle ORP v leden prosinec 2014 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Pro hodnocení celkového přírůstku v ČR v jednotlivých letech je třeba započíst přírůstek stěhováním. Přírůstek stěhováním v jednotlivých letech velmi kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2007 a o rok později dosáhl druhé nejvyšší hodnoty osob. V ostatních letech sledovaného období byly hodnoty již výrazně nižší, další následující dosáhla cca poloviční hodnoty. V letech 2001 a 2013 dosáhl přírůstek stěhováním záporných hodnot a by tedy zaznamenán úbytek, který byl vyšší v roce 2001, kdy dosáhl obyvatel. V případě celkového přírůstku je situace velmi podobá jako u přirozeného přírůstku v ORP s extrémně vysokými i nízkými hodnotami tohoto ukazatele. Nejvyšší přirozený přírůstek mají ORP s velkými městy a ORP v zázemí velkých měst. Nejvyšší celkový přírůstek vykazuje v roce 2014 ORP Černošice v zázemí Prahy, stejně jako je tomu u přirozeného přírůstku, a sice 3140 osob. Z porovnání hodnot přirozeného a celkového přírůstku však vidíme, že celkový přírůstek je zde více tvořen stěhováním než přirozenou měnou obyvatelstva. I další ORP v zázemí Prahy vykazují vysoký celkový přírůstek obyvatelstva. V případě Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi je to 2443 obyvatel a v ORP Říčan 1794 obyvatel. U těchto dvou ORP je vyšší nárůst rovněž způsoben stěhováním. Vyšší přirozený přírůstek než 1000 obyvatel má ještě ORP Beroun a také ORP Šlapanice v zázemí města Brna s nárůstem 1123 obyvatel. Vyšší přirozený přírůstek vykazují rovněž některé ORP s většími, především krajskými městy. Týká se to zejména ORP Plzeň s přirozeným přírůstkem 1168 obyvatel, ORP České Budějovice s 811 obyvateli, ORP Olomouc se 713 obyvateli a ORP Pardubice s 559 obyvateli. Největší celkový úbytek obyvatelstva zaznamenaly některé ORP v Moravskoslezském kraji. Nejhůře je na tom obdobně jako v případě přirozeného přírůstku ORP Ostrava s celkovým úbytkem 1234 osob, následoval ORP Havířov s úbytkem 1044 osob, ORP Karviná s úbytkem 835 osob a Orlová s celkovým úbytkem 358 osob. Vysoký celkový úbytek zaznamenaly v roce 2014 rovněž některé ORP Olomouckého kraje (Šumperk 220, Jeseník 214 a Přerov 142 obyvatel). Vysoký celkový úbytek obyvatelstva zaznamenal rovněž ORP Sokolov v Karlovarském kraji s 455 osobami. I v případě ORP s nejvyšším celkovým úbytkem obyvatel je situace v jednotlivých ORP dosti podobná, jako v případě přirozené měny obyvatelstva Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

9 Obr Celkový přírůstek v ČR na 1000 obyvatel dle ORP, leden prosinec 2014 Tab Pohyb obyvatelstva v ČR , absolutní údaje Rok Střední stav obyvatelstva Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Zdroj: Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Všechny výše popsané pohyby obyvatelstva se odrazí ve výsledné hodnotě celkového přírůstku obyvatelstva v ČR. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva byl v ČR v roce 2007, a sice , následován rokem 2008 s obyvateli. I u tohoto ukazatele v ostatních letech sledovaného období dosáhla další následná data zhruba poloviční hodnoty. Záporný celkový přírůstek, tedy úbytek, byl zaznamenán v letech a také v roce Nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva v ČR byl zaznamenán v roce 2003, a sice obyvatel. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Pokud hodnotíme jednotlivé ORP z pohledu celkového přírůstku na 1000 obyvatel, tedy v relativních hodnotách, byly nejvyšší přirozené přírůstky zaznamenány v roce 2014 v některých ORP v zázemí Prahy a v ORP Šlapanice v zázemí Brna. Nejvyšší relativní celkový nárůst obyvatel byl v ORP Říčany s hodnotou 28,2 a v ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav s hodnotou 24,3 obyvatel. Vyšší nárůst než 20 obyvatel na 1000 obyvatel zaznamenal rovněž ORP Černošice v zázemí Prahy s hodnotou 23,4 obyvatel. Rovněž některé ORP v zázemí Brna dosáhly vysokých celkových relativních přírůstků. Kromě ORP v zázemí Prahy a Brna dosáhly vysokých hodnot celkového přírůstku na 1000 obyvatel rovněž ORP Bílina v Ústeckém kraji s hodnotou 14,9 a Frýdlant nad Ostravicí v Moravskoslezském kraji s hodnotou 12,0. Největší relativní celkový úbytek obyvatelstva zaznamenaly některé ORP v Moravskoslezském kraji. Nejhůře je na tom ORP Karviná s celkovým úbytkem 12,4 obyvatel na 1000 obyvatel, následována ORP Havířov s hodnotou 11,6, ORP Vítkov s hodnotou 11,1 a Orlová s celkovým úbytkem 9,3 na 1000 obyvatel. Vysoký celkový úbytek na 1000 obyvatel zaznamenal v roce 2014 rovněž ORP Pacov v Kraji Vysočina, ORP Železný Brod a Tanvald v Libereckém kraji, ORP Ostrov v Karlovarském kraji, ORP Litvínov v Ústeckém kraji a některé ORP v Olomouckém kraji. Tab Pohyb obyvatelstva v ČR , relativní údaje Rok Střední stav obyvatelstva Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek ,8 10,6-1,8 0,6-1, ,9 10,5-1,7-0,8-2, ,1 10,6-1,5 1,2-0, ,2 10,9-1,7 2,5 0, ,6 10,5-0,9 1,8 0, ,0 10,5-0,6 3,5 3, ,3 10,2 0,1 3,4 3, ,1 10,1 1,0 8,1 9, ,5 10,1 1,4 6,9 8, ,3 10,2 1,0 2,7 3, ,1 10,2 1,0 1,5 2, ,4 10,2 0,2 1,6 1, ,3 10,3 0,0 1,0 1, ,2 10,4-0,2-0,1-0, ,4 10,0 0,4 2,1 2, ,5 10,5 0,0 1,5 1,5 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data český statistický úřad. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 9

10 11.3 Věková struktura obyvatel Obr Projekce počtu obyvatel a věkové struktury k Populace ČR zaznamenává dlouhodobě trend populačního stárnutí. Z ekonomického a sociálního hlediska má tento trend dopad na ekonomickou zátěž obyvatelstva v produktivním věku. Nepříznivý byl v minulém období zejména trend vývoje poměru mezi poproduktivní a produktivní částí populace, kde se počet osob ve věku 65 a více let připadajících na 100 osob v produktivním věku, od roku 1950 téměř zdvojnásobil. Tento dlouhodobý vývoj se promítá do věkové struktury České republiky. Věková struktura obyvatelstva na následujícím obrázku v roce 2015 ukazuje rozložení počtu obyvatel v jednotlivých letech věku. Podle tvaru stromu života je patrný úbytek obyvatel v nižších věkových skupinách v předproduktivním věku. Jsou zde sice patrné jisté výkyvy a náznaky zlepšení situace v některých letech, ale celkový trend je neuspokojivý. Celkově je věková struktura ČR výrazně nepravidelná a lze ji označit za regresivní. Populace nejnižších ročníků nepřevyšuje poproduktivní a dlouhodobě by při nezměněné úrovni porodnosti, úmrtnosti a stěhování docházelo ke snižování početního stavu populace. Obr Věková struktura k , Česká republika Zdroj: Český statistický úřad. Animované stromy života. [cit ]. Dostupné z URL: < O věkové struktuře obyvatelstva vypovídá rovněž rozložení obyvatelstva ve třech základních kategoriích, a sice 0 14 let předproduktivní věk, let produktivní věk a 65 a více poproduktivní věk. Následující tabulka ukazuje celkové počty obyvatel v těchto třech kategoriích v jednotlivých krajích ČR v roce Na úrovni krajů mají na věkové složení v daném území kromě porodnosti a úmrtnosti zásadní vliv i další typy pohybu obyvatelstva, zejména stěhování, které souvisí s ekonomickou úrovní jednotlivých regionů a s pracovními příležitostmi, které patří k hlavním motivačním faktorům vnitrostátního stěhování. Tab Počet a věkové složení obyvatel k absolutní hodnoty Zdroj: Český statistický úřad. Animované stromy života. [cit ]. Dostupné z URL: < Následující graf ukazuje projekci předpokládaného stavu k roku Předpokládá se vyrovnanější stav v jednotlivých věkových kategoriích, ale rovněž pokračující, i když mírnější regrese. Území Počet obyvatel celkem v tom ve věku 0 14 let let 65 a více let Průměrný věk Česká republika ,9 Hlavní město Praha ,0 Středočeský kraj ,8 Jihočeský kraj ,1 Plzeňský kraj ,3 Karlovarský kraj ,1 Ústecký kraj ,4 Liberecký kraj ,6 Královéhradecký kraj ,5 Pardubický kraj ,9 Kraj Vysočina ,1 Jihomoravský kraj , Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

11 Území Počet obyvatel celkem v tom ve věku 0 14 let let 65 a více let Průměrný věk Olomoucký kraj ,2 Zlínský kraj ,5 Moravskoslezský kraj ,0 Obr Průměrný věk obyvatel v krajích ČR k Zdroj: Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Vzhledem k podílu nejstarší věkové skupiny v populaci daného kraje a průměrnému věku byl nejstarším regionem v České republice Královéhradecký kraj, následovaný krajem Zlínským. Hodnota průměrného věku překročila 42,0 let rovněž v kraji Plzeňském. V rámci celé ČR je již patrný vyšší podíl obyvatel v poproduktivní skupině obyvatelstva. V ostatních krajích se věková struktura blíží k celorepublikovému průměru a je zde tedy převaha poproduktivní složky nad předproduktivní. Výjimkou je Středočeský kraj, kde podíl předproduktivní složky velmi mírně převyšuje podíl poproduktivní složky obyvatelstva. Nejhorší je poměr těchto dvou věkových složek obyvatelstva v Královéhradeckém kraji, kde podíl poproduktivní složky tvoří 19, 0 % avšak podíl předproduktivní složky pouhých 15,0 %. Tab Počet a věkové složení obyvatel k relativní hodnoty Území Počet obyvatel celkem Podíl obyvatel ve věku 0 14 let Podíl obyvatel ve věku 65 a více let Česká republika ,2 17,8 Hlavní město Praha ,5 18,2 Středočeský kraj ,8 16,7 Jihočeský kraj ,2 18,0 Plzeňský kraj ,8 18,4 Karlovarský kraj ,9 17,5 Ústecký kraj ,7 17,1 Liberecký kraj ,7 17,6 Královéhradecký kraj ,0 19,0 Pardubický kraj ,2 18,0 Kraj Vysočina ,9 18,2 Jihomoravský kraj ,0 18,2 Olomoucký kraj ,9 18,2 Zlínský kraj ,5 18,3 Moravskoslezský kraj ,7 17,5 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad.. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Průměrný věk obyvatel ČR byl v roce ,9 let. Nejnižší průměrný věk byl ve Středočeském kraji, a sice 40,8 let. Nižší než průměrný věk ČR, byl dále průměrný věk v kraji Ústeckém a Libereckém a v kraji Pardubickém se rovnal průměru ČR. Nejvyšší průměrný věk byl naopak v Královéhradeckém kraji s hodnotou 42,3 a následně kraji Zlínském s hodnotou 42,2 let. Poměrně vysoký průměrný věk byl rovněž v Praze s hodnotou 42,0 let. Zde však byl v posledních letech zaznamenán trend snižování průměrného věku především v důsledku přistěhování nižších věkových skupin. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 11

12 Obr Průměrný věk obyvatel v ORP ČR k Vzdělanostní struktura obyvatel Tab Podíl osob na populaci ve věku 15 a více let (%) Název územní jednotky Osoby se vzděláním základním (včetně neukončeného) v (%) Osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním v (%) Česká republika 17,6 12,5 Hlavní město Praha 10,2 23,6 Středočeský 16,9 11,5 Jihočeský 18,2 10,8 Plzeňský 18,1 10,4 Karlovarský 22,4 7,0 Ústecký 21,7 7,6 Liberecký 18,6 9,6 Královéhradecký 17,6 10,1 Pardubický 17,9 9,9 Vysočina 18,5 9,5 Jihomoravský 17,6 14,7 Olomoucký 18,4 11,4 Zlínský 19,0 11,2 Moravskoslezský 19,6 11,2 Zpracoval Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Průměrný věk v jednotlivých ORP je výrazně nižší v zázemí Hlavního města Prahy. Úplně nejnižší průměrný věk je v ORP Lysá nad Labem, a sice pouhých 36,7 let. V ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav činí průměrný věk 38,3 let, v ORP Říčany a Černošice shodně 38,6 let. Nižší průměrný věk než 40 let je ještě v ORP Český Brod rovněž ve Středočeském kraji a rovných 40 let v ORP Židlochovice v Jihomoravském kraji. Naopak nejvyšší průměrný věk je v některých ORP Plzeňského, Karlovarského, Jihočeského Zlínského kraje a Kraje Vysočina. Zcela nejvyšší průměrný věk byl v roce 2014 v ORP Pacov v Kraji Vysočina, a sice 44,1 let, dále v ORP Milevsko v Jihočeském Kraji s 43,9 lety, v ORP Horažďovice, Sušice a Nepomuk v Plzeňském kraji s hodnotami 43,4 resp. 43,3. Vysoký průměrný věk je i v některých ORP s velkými a krajskými městy. V případě ORP Zlín a ORP Karlovy Vary je to shodně 43,0 let Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

13 Základní vzdělání: Do základního vzdělání se zahrnují osoby s nejvyšším dosaženým základním vzděláním, neukončeným základním vzděláním a osoby bez vzdělání. Ve většině velkoměst a jejich nejbližším zázemí představují lidé s nejnižším vzděláním jen % obyvatel, výrazně nižší je hodnota u Hlavní města Prahy, kde činí jen 10,4 %. Nejvyšší podíly obyvatel s nízkým vzděláním se koncentrují v oblastech západních a severních Čech, v Jeseníkách a jejich podhůří a na jižní Moravě, kde činí přibližně čtvrtinu obyvatel. Nejvyšší podíl osob s nejvýše základním vzděláním je v ORP Králíky, kde dosahuje 28,4 %. Obr Podíl osob s nejvýše základním vzděláním ze SLDB 2011 Střední vzdělání nebo vyučení bez maturity: Osoby se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity představují největší část z populace 15 letých a starších osob téměř ve všech ORP. Výjimkou je jen několik ORP s velkými městy nebo v jejich zázemí, kde převažují osoby s úplným středním vzděláním. Jsou to ORP Praha, Brno, Plzeň, Hradec Králové, Černošice a Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Na podíl osob se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity má vliv rovněž odvětvová struktura hospodářství v daném regionu, tomu odpovídající požadavky na kvalifikaci zaměstnanců v daném oboru. K ORP s nízkým podílem osob se středním vzděláním či vyučením patří ta s velkými městy a ORP v jejich bezprostředním zázemí. Lidé se středním vzděláním a vyučením zde obvykle činí méně než třetinu obyvatelstva ve věku 15 a více let. Vůbec nejnižší zastoupení těchto osob je v Praze 20,3 % a v Brně 23,2 %. V některých ORP naopak osoby se středním vzděláním představují i dvě pětiny obyvatel. Obr Podíl osob se středním vzděláním včetně vyučených ze SLDB 2011 Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 13

14 Úplné střední vzdělání s maturitou: Do této skupiny osob s vyšším stupněm vzdělání patří především osoby s úplným středním vzděláním s maturitou. Rozdíly mezi jednotlivými ORP v relativních hodnotách jsou menší než u osob s vysokoškolským i nástavbovým a vyšším odborným vzděláním. ORP s nejnižším podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou se nachází v severozápadních Čechách, v Jeseníkách a jejich podhůří a na jižní Moravě. Nejnižší hodnota tohoto typu vzdělání je zastoupena v ORP Bílina a Frýdlant (19,7 %). Nejvyšší podíly obyvatel s úplným středním vzděláním se pohybují přibližně kolem 30 % a vyskytují se v ORP s velkými městy a ORP v jejich zázemí, především v širším zázemí Prahy, ale i v některých ORP v Kraji Vysočina, v oblasti východních a jižních Čech. Obr Podíl osob s úplným středním vzděláním ze SLDB 2011 Nástavbové a vyšší odborné vzdělání: Vyšší odborné a nástavbové vzdělání je poměrně málo zastoupeno a činí obvykle 2,5 3 %. Nejnižší hodnoty přitom dosahují ORP v západních a severozápadních Čechách a oblasti Jeseníků. Minimální hodnota byla v ORP Bílina, a sice 2,2 %. Vyšší zastoupení tohoto dosaženého typu vzdělání se přitom významně shoduje se skupinou ORP s vyšším zastoupením obyvatel s vysokoškolským vzděláním a vyššími dosaženými stupni vzdělání celkem. Nejvyšší podíly tohoto dosaženého typu vzdělání jsou v ORP s velkými městy s tis. nebo více obyvateli a jejich zázemí, což je dáno větší nabídkou pracovních příležití pro osoby s vyšší kvalifikací, možností dobré dojížďky ze zázemí měst, ale i větší koncentrací škol vyšších stupňů. Osoby s úplným středním či vyšším vzděláním zde většinou představují přibližně polovinu obyvatel, což se týká především ORP s krajskými městy kromě Karlových Varů, Ústí nad Labem a Jihlavy, kde jsou hodnoty pod průměrem. Nižší podíl osob s tímto typem vzdělání mají zejména některé ORP v Ústeckém a Karlovarském kraji a oblasti Tachovska v Plzeňském kraji. Obr Podíl osob s nástavbovým a vyšším odborným vzděláním ze SLDB 2011 Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

15 Obr Podíl osob s úplným středním nebo vyšším dosaženým vzděláním ze SLDB 2011 Vysokoškolské vzdělání: S podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou anebo vyšším silně koreluje podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. I zde se výrazně liší podíl těchto osob v ORP s velkými městy a ORP v jejich zázemí, kde podíl vysokoškolsky vzdělaných osob činí %. Více než pětina obyvatel 15 letých a starších s vysokoškolským vzděláním je v ORP v Praze a v Brně kde činí jejich podíl shodně 23,6 %. V ORP v Černošice zázemí Prahy je to 20,8 %. V marginálních ORP je naopak podíl osob s vysokoškolským vzděláním 2 3krát nižší. Nejnižší zastoupení je v ORP Kraslice s 3,9 %, a dále v ORP Bílina, Aš, Frýdlant, Rumburk a Broumov. V těchto ORP činí jejich podíl 4 5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním má největší regionální rozdíly. Obr Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ze SLDB 2011 Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 15

16 11.5 Vybavenost domácností informačními a komunikačními technologiemi Obr Domácnosti s připojením k internetu podle ORP ČR v % v roce 2011 ČSÚ se dlouhodobě zabývá sledováním stavu a vývoje vybavenosti českých domácností v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Mezi vybavenost domácností informačními technologiemi patří rovněž vybavení připojením na internet. Tab Vybavení domácností připojením na internet podle krajů ČR v % Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Zdroj: Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit ]. Dostupné z URL: < katalog=31031&z=t >. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se napojení českých domácností na internet od roku 2005 do roku 2014 průběžně zvyšovalo ve všech krajích ČR. V některých krajích se přitom počet domácností s připojením na internet více než ztrojnásobil. Největší nárůst byl zaznamenán ve Zlínském kraji, kde se ve sledovaném období zvýšil počet domácností s napojením na internet z 16% na 71 %. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad (data za ORP jsou k dispozici jen ze SLDB 2011). Nejmenší podíl domácností napojených na internet byl v době posledního SLDB v roce 2011 v ORP Kraslice v Karlovarském kraji, a sice 42,1 % a v ORP Aš ve stejném kraji s 42,6 %. V Ústeckém kraji v ORP Rumburk to bylo 43,6. Naopak nejvyšší podíl domácností napojených na internet byl zaznamenán v ORP Černošice ve Středočeském kraji v zázemí Prahy s 63,6 % a Brandýs nad Labem Stará Boleslav s 61,2 %, dále v ORP Kuřim s 61,4 % a Šlapanice s 60,5 % v Jihomoravském kraji. Více než 60 % napojených domácností na internet bylo v roce 2011 ještě v ORP Říčany s 60,2 % Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

17 Obr Domácnosti s připojením k internetu podle ORP ČR v letech Struktura bytového fondu Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem bytů, z toho bylo obydlených bytů. Celkem 43,7 % obydlených bytů se nacházelo v rodinných domech a 55 % v bytových domech. Více než polovinu neobydlených bytů (55,9 %, tj bytů) užívali vlastníci bytů nebo domů. Druhou největší skupinou uživatelů bytů byli nájemníci (22,4 %, tj bytů). Domácnosti členů družstev k datu sčítání obývali 9,4 % obydlených bytů. Průměrné stáří obydlených bytových domů v ČR bylo 52,4 let a rodinných domů 49,3 let. Průměrné stáří obydlených bytů k datu sčítání činilo 46,5 roku. V porovnání s ostatními zeměmi EU má ČR spíše starší bytový fond. Průměrná obytná plocha na 1 obydlený byt v ČR byla 65,3 m 2, z toho v bytových domech 52,6 m 2 a v rodinných domech 80,9 m 2. Průměrná celková plocha 1 obydleného bytu činila v době sčítání 86,7 m 2, pro obydlené byty v bytových domech to bylo 68,5 m 2 a pro obydlené byty v rodinných domech to bylo 109,1 m 2. V evropském srovnání patří ČR k zemím se spíše menšími celkovými plochami bytů. Zdroj: Vybrané údaje o bydlení Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj; Brno: Ústav územního rozvoje, s. ISBN Výstavba bytů a domů dle obcí s rozšířenou působností Zdroj: Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit ]. Dostupné z URL: < >. Tab Domácnosti s připojením k internetu podle krajů ČR v letech v % dle typu domácnosti, příjmové skupiny a velikosti obce Typ domácnosti Velikost obce Příjmové skupiny Celkem Domácnost bez dětí jeden dospělý bez dětí dva dospělí bez dětí tři a více dospělých bez dětí Domácnost s dětmi jeden dospělý s dětmi dva dospělí s dětmi tři a více dospělých s dětmi do obyvatel a více první (nejnižší) příjmová skupina druhá příjmová skupina třetí příjmová skupina čtvrtá (nejvyšší) příjmová skupina Zdroj: Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit ]. Dostupné z URL: < katalog=31031&z=t>. V roce 2015 bylo v ČR zahájeno celkem bytů a dokončeno bytů, tzn., že stejně jako v roce 2014 bylo více bytů zahájených než dokončených. Počet zahájených bytů vzrostl v roce 2014 poprvé po šesti letech (naposledy v roce 2008). Počet dokončených bytů v roce 2014 klesl, a to na nejnižší úroveň od roku 1999, v roce 2015 opět mírně vzrostl. Více než třetina zahájených a dokončených bytů připadala na Prahu a Středočeský kraj (40 % dokončených bytů a 38 % zahájených bytů). Intenzita bytové výstavby souvisí s celkovou ekonomickou situací, v minulých letech ji výrazně ovlivnila ekonomická krize. Na regionální úrovni odráží regionální rozdíly v životní úrovni a také migrační preference. Tab Počet dokončených a zahájených bytů v jednotlivých krajích v letech Dokončené byty Zahájené byty Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky časové řady [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Poznámka: Data za rok 2015 předběžné údaje. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 17

18 Při srovnání počtu dokončených bytů ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) v přepočtu na 1000 obyvatel v roce 2015 vyplývá, že nejvíce bytů na 1000 obyvatel bylo dokončeno: v zázemí Prahy (např. ORP Lysá nad Labem, Říčany, Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Beroun, Černošice, Kladno), v zázemí Brna (např. ORP Šlapanice, Slavkov u Brna, Rosice, Židlochovice, Pohořelice, Tišnov), ve správních obvodech ORP ležících v blízkosti státních hranic (např. ORP Mikulov, Dačice, Králíky, Jablunkov). Nízký počet bytů na 1000 obyvatel byl v roce 2015 dokončen především ve správních obvodech ORP v Karlovarském a Ústeckém kraji a dále v některých správních obvodech ORP na hranicích Jihočeského a Plzeňského kraje, v Pardubickém, Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Obr Počet dokončených bytů v roce 2015 v přepočtu na 1000 obyvatel (podle správních obvodů ORP) bytů byla v malých obcích (s počtem obyvatel menším než 1000), v obcích s počtem obyvatel menším než 200 přitom byla neobydlena třetina ze všech bytů. U neobydlených domů bylo jako hlavní důvod neobydlenosti zjištěno, že slouží k rekreaci (49 % neobydlených domů), druhým nejčastějším důvodem byl tzv. jiný důvod bez bližší specifikace, který se vyskytl u 35 % neobydlených domů. U neobydlených bytů byl nejčastějším důvodem neobydlenosti tzv. jiný důvod (51 % neobydlených bytů) a druhým nejčastějším důvodem bylo, že slouží k rekreaci (31 % neobydlených bytů). Z hlediska regionálního srovnání neobydlenosti domovního a bytového fondu bylo zjištěno, že nejnižší podíl neobydlených bytů byl v Praze (7,8 % neobydlených bytů) a v Moravskoslezském kraji (9,8 % neobydlených bytů). Jedná se o kraje s nadprůměrným podílem bytových domů, které mají vyšší obydlenost než rodinné domy. Nejvíce neobydlených bytů bylo v Jihočeském kraji (19,8 % neobydlených bytů) a v Kraji Vysočina (18,2 % neobydlených bytů), tzn. v krajích s převažujícím venkovským charakterem osídlení, významným rekreačním potenciálem a s nadprůměrným podílem rodinných domů. Zdroj: Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Obr Graf Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti k jiný důvod; 51% změna uživatele; 4% slouží k rekreaci; 31% přestavba domu; 6% nezpůsobilý k bydlení; 6% pozůstalostní nebo soudní řízení; 1% dosud neobydlen po kolaudaci; 1% Zdroj: Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Upraveno: Ústav územního rozvoje, Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Počty neobydlených bytů dle ORP Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 vyplynulo, že v ČR bylo k datu sčítání celkem neobydlených bytů. Za neobydlené byty jsou považovány byty, ve kterých neměla žádná osoba obvyklý pobyt. Mezi neobydlenými byty převažovali byty v rodinných domech ( bytů), následovaly byty v bytových domech ( bytů) a nejmenší podíl tvořily byty v ostatních budovách ( bytů). Třetina neobydlených Při srovnání podílu neobydlených bytů ve správních obvodech ORP vyplývá: nízký podíl neobydlených bytů méně než 10 % je ve správních obvodech ORP s vysokým podílem bytových domů s velkým počtem bytů (např. některé ORP v Moravskoslezském a Ústeckém kraji), vysoký podíl neobydlených bytů více než 25 % je ve správních obvodech ORP s venkovským charakterem a nízkou hustotou osídlení, případně nacházejících se v blízkosti státních hranic (např. některé ORP v krajích Plzeňském, Jihočeském a v Kraji Vysočina) Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

19 11.7 Dostupnost technické infrastruktury Obr Podíl neobydlených bytů k (podle správních obvodů ORP) Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu v jednotlivých ORP Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 1 v letech postupně mírně rostl, a to z 93,1 % v roce 2010 na 94,2 % v roce Nejnižší podíl zásobovaných obyvatel je dlouhodobě v Plzeňském a Středočeském kraji, růst jejich míry napojení byl však mírně nadprůměrný. Naopak v Praze a Karlovarském kraji činil podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 100 % a v Moravskoslezském kraji 99,9 %. Největší růst podílu zásobovaných obyvatel ve sledovaném období byl zaznamenán v Libereckém kraji a dále v krajích Zlínském a Jihomoravském. Tab Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu, (%) Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Česká republika 93,1 93,4 93,5 93,8 94,2 Hlavní město Praha 100,0 100,0 99,7 100,0 100,0 Středočeský kraj 83,8 84,5 83,8 83,7 85,4 Jihočeský kraj 91,1 90,5 90,6 89,5 89,9 Plzeňský kraj 82,6 83,7 83,4 83,3 84,1 Karlovarský kraj 98,3 99,7 100,0 100,0 100,0 Ústecký kraj 95,6 96,3 96,0 96,7 97,1 Liberecký kraj 88,6 88,9 90,0 91,8 91,8 Královéhradecký kraj 92,4 92,3 93,3 94,3 93,8 Pardubický kraj 95,8 96,6 96,8 97,6 97,3 Kraj Vysočina 94,2 94,6 94,6 95,4 95,6 Jihomoravský kraj 94,9 95,0 94,8 95,4 97,0 Olomoucký kraj 90,9 89,9 90,8 90,8 90,5 Zlínský kraj 91,9 92,1 93,4 93,8 94,2 Moravskoslezský kraj 98,4 99,9 99,7 99,8 99,9 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Výše uvedené údaje jsou k dispozici pouze do úrovně krajů. Za správní obvody ORP jsou v rámci Sčítání lidu, domů a bytů zjišťovány údaje o počtu obyvatel v obydlených bytech s vodovodem (sledovány byly veřejné i soukromé vodovody umístěné v bytě nebo v domě). Dle těchto údajů měla k datu sčítání ( ) většina obyvatel v obydlených bytech přístup k vodě z vodovodu 99,7 % obyvatel. Podíl obyvatel v bytech s vodovodem byl v jednotlivých správních obvodech ORP velmi vyrovnaný od 98,9 % do 100,0 %. 1 Údaje vychází z dat ve výkazech provozovatelů vodovodů a kanalizací. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 19

20 podíl obyvatel (%) 11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ Obr Podíl obyvatel v obydlených bytech s vodovodem k (podle správních obvodů ORP) Obr Graf Podíl obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu k (%) 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Obr Podíl obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu k (podle správních obvodů ORP) Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podíl obyvatel zásobovaných plynem v jednotlivých ORP Nejnovější údaje o napojení obydlených bytů na plyn poskytují výsledky SLDB Dle těchto údajů žilo k celkem 68,3 % obyvatel v obydlených bytech s připojením na plyn (plyn byl přiveden z veřejné sítě nebo z domovního zásobníku). Z regionálního hlediska existují značné rozdíly v hodnotách podílu obyvatel v bytech s připojením na plyn, tyto hodnoty jsou mimo jiné ovlivněny hustotou osídlení a rozptýleností zástavby. Největší podíl obyvatel s připojením na plyn byl v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji (přes 80 % obyvatel) a nejmenší v Jihočeském kraji (43,9 % obyvatel). Ještě větší rozdíly v podílu obyvatel zásobovaných plynem existují mezi jednotlivými správními obvody ORP, kde tento ukazatele dosahuje hodnoty od 11,0 % v ORP Týn nad Vltavou až po 91,7 % v ORP Havířov. Vysoký podíl obyvatel zásobovaných plynem je především ve správních obvodech ORP ve východní části republiky (v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském) a dále v krajích Ústeckém a Karlovarském. Nízký podíl obyvatel zásobovaných plynem je například ve správních obvodech ORP Jihočeského kraje a v jižní části Středočeského kraje. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

21 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci v jednotlivých ORP Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu 2 v letech se postupně zvyšoval z 81,9 % v roce 2010 na 83,9 % v roce Celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci dosáhl v roce 2014 hodnoty tisíc, z toho bylo 95,2 % napojeno na čistírnu odpadních vod. Nejmenší podíl napojených obyvatel byl ve sledovaném období v Libereckém a Středočeském kraji, v Libereckém kraji navíc zůstává podíl těchto obyvatel téměř neměnný. 90 % a více obyvatel bylo v roce 2014 napojeno na kanalizaci v Praze a dále v krajích Karlovarském, Zlínském a Jihomoravském. V letech se nejvíce zvýšil podíl obyvatel v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji (růst o 8,0 %) a dále v krajích Karlovarském a Plzeňském. Naopak v krajích Jihočeském a Libereckém podíl napojených obyvatel ve sledovaném období stagnoval. Tento podíl stagnoval také v Praze, kde však už dosáhl téměř maxima cca 99 %. Obr Podíl obyvatel v obydlených bytech s připojením na kanalizační síť k (podle správních obvodů ORP) Tab Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu, (%) Česká republika 81,9 82,6 82,5 82,8 83,9 Hlavní město Praha 99,2 100,0 100,0 98,8 98,9 Středočeský kraj 68,7 68,9 68,6 67,3 70,3 Jihočeský kraj 86,3 86,2 86,7 85,8 86,0 Plzeňský kraj 78,3 78,7 79,3 80,9 82,4 Karlovarský kraj 91,4 93,3 94,2 95,0 95,7 Ústecký kraj 81,5 82,5 80,6 82,0 82,8 Liberecký kraj 68,2 68,9 66,4 68,2 68,5 Královéhradecký kraj 74,1 75,3 75,8 76,5 77,1 Pardubický kraj 71,8 72,1 72,3 73,2 72,8 Kraj Vysočina 84,8 85,2 85,9 86,9 87,2 Jihomoravský kraj 88,3 87,7 87,7 88,4 90,4 Olomoucký kraj 77,6 78,4 78,7 79,0 80,5 Zlínský kraj 85,6 90,0 90,4 92,1 93,6 Moravskoslezský kraj 80,8 82,2 82,3 82,6 83,2 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Zpracoval: Ústav územního rozvoje, Podkladová data: Český statistický úřad. Předcházející údaje lze doplnit daty ze sčítání lidu, domů a bytů. Podle těchto údajů bydlelo 77,4 % obyvatel v obydlených bytech s připojením na veřejnou kanalizační síť (bez ohledu na způsob likvidace odpadních vod). Podíl obyvatel v bytech s připojením na veřejnou kanalizační síť byl v jednotlivých správních obvodech ORP velmi rozmanitý od 12,4 % v ORP Konice po 98,1 % v ORP Brno. V celkem 15 ORP žilo méně než 50 % obyvatel v bytech s připojením na veřejnou kanalizační síť. Vysoký podíl obyvatel v bytech s připojením na kanalizační síť je ve správních obvodech ORP především v krajích Karlovarském, Ústeckém a také v Jihočeském kraji. Naopak nízký podíl obyvatel v bytech s připojením na kanalizační síť se nachází v některých správních obvodech ORP hlavně v krajích v Plzeňském, Libereckém a Moravskoslezském. 2 Údaje vychází z dat ve výkazech provozovatelů vodovodů a kanalizací. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 21

22 11.8 Závěrečný souhrn a hlavní problémy Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Problémy z hlediska územního plánování V letech počet obyvatel ČR klesal až do roku 2003 a poté nastal jeho nárůst až do roku V roce 2011 byl zaznamenán přechodný úbytek počtu obyvatel, ale od roku 2011 pokračuje trend každoročního nárůstu počtu obyvatel ČR. Největší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán mezi roky Hustota zalidnění je v ČR nejvyšší v městských okresech (území hlavního města Prahy, Plzeň-město, Brnoměsto, Ostrava-město) a v okresech Ústeckého kraje (územní pás Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov). Hustoty zalidnění vyšší než 500 ob/km² mají zejména ORP s krajskými a dalšími velkými městy a v zázemí velkých měst. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva byl v roce 2014 v Praze a ve Středočeském kraji, V ostatních krajích ČR byl celkový přírůstek obyvatelstva výrazně nižší a v celkem 7 krajích došlo k úbytku obyvatel. Nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva byl zaznamenán v Karlovarském a Moravskoslezském kraji a dále ve Zlínském, Ústeckém, Olomouckém, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Nejvyšší nárůst obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel byl v tomtéž roce zaznamenán v Praze a kraji Středočeském. Naopak největší úbytek obyvatelstva obyvatel byl zaznamenán v Karlovarském kraji. Úbytek v důsledku stěhování na 1000 obyvatel byl rovněž zaznamenán v Kraji Vysočina a v krajích Zlínském, Olomouckém, Ústeckém a Královehradeckém. Populace ČR zaznamenává dlouhodobě trend populačního stárnutí, což má nepříznivé ekonomické a sociální dopady. Tento dlouhodobý vývoj se promítá do věkové struktury České republiky. Je patrný úbytek obyvatel v nižších věkových skupinách v předproduktivním věku. Věková struktura ČR je nepravidelná a má regresivní charakter. Vzhledem k podílu nejstarší věkové skupiny v populaci daného kraje a průměrnému věku je nejstarším regionem v České republice Královéhradecký a Zlínský kraj. Nejvyšší podíly obyvatel s nízkým vzděláním se koncentrují v oblastech západních a severních Čech, v Jeseníkách a jejich podhůří a na jižní Moravě, kde činí přibližně čtvrtinu obyvatel. S podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou anebo vyšším silně koreluje podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Výrazně se liší podíl těchto osob v ORP s velkými městy a ORP v jejich zázemí, kde je nejvyšší a v marginálních ORP, kde je naopak podíl osob s vysokoškolským vzděláním 2 3 krát nižší. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním má největší regionální rozdíly. Náměty z hlediska územního plánování Základním legislativním nástrojem na řízení tohoto procesu je územní plánování, které musí zajistit koordinaci záměrů územního rozvoje včetně regulace suburbanizace na různých správních úrovních a současně spoluvytvářet podmínky pro další opatření, např. podporovat využití brownfields a rezervních území měst, navrhovat nové plochy pro výstavbu i uvnitř center měst, klást větší důraz na řešení jádrového města a jeho vybavení, přispět ke zlepšení obytného prostředí ve městech, vymezovat nové plochy pro bydlení v ÚPD obcí v návaznosti na analýzy skutečných potřeb rozvoje bydlení vycházející z hodnocení sociodemografického vývoje a současně řešit i veřejnou infrastrukturu. Dostupnost technické infrastruktury Problémy z hlediska územního plánování Podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod dosáhl v roce 2014 úrovně 94,2 %, podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci vzrostl v roce 2014 na 83,9 %. Velké regionální rozdíly existují v ukazateli připojení obyvatel na plyn. Rozdíly jsou mimo jiné ovlivněny hustotou osídlení, rozptýleností zástavby a jinými místními podmínkami, proto nízké napojení obyvatel na plyn v některých regionech nemusí představovat negativní jev. Podíl napojení českých domácností na internet se od roku 2005 do roku 2014 průběžně zvyšoval ve všech krajích ČR. V některých krajích se počet domácností s připojením na internet za toto období více než ztrojnásobil. Největší nárůst byl zaznamenán ve Zlínském kraji, kde se ve sledovaném období zvýšil počet domácností s napojením na internet z 16% na 71 %. Náměty z hlediska územního plánování Z předcházejících údajů je zřejmé, že napojení obyvatel na vybranou technickou infrastrukturu je na poměrně dobré úrovni, v budoucnu by územní plánování mělo především pomoci vytvářet podmínky pro další zvýšení podílu obyvatel napojených na kanalizační síť a čistírny odpadních vod. Náměty z hlediska územního plánování Přestože územní plánování nemá patrný přímý vliv na vývoj počtu obyvatel jejich věkovou a vzdělanostní strukturu, může při tvorbě návrhu územních podmínek zohledňovat výše uvedené údaje a předpokládané demografické trendy. Z nich pak mj. i na základě sociodemografické analýzy vychází návrhy uspořádání území, zejména předpokládaná potřeba zastavitelných ploch pro bydlení a další funkce v území. Územní plánování však může ovlivnit a případně i bránit vybraným negativním demografickým trendům degradujícím některé regiony a naopak vytvářet územní podmínky podporující pozitivní trendy v daném regionu. Struktura bytového fondu Problémy z hlediska územního plánování V ČR existovalo v roce 2011 celkem bytů, ve srovnání se zeměmi EU má ČR spíše starší bytový fond. Podíl neobydlených bytů tvořil 13,7 %, nejvyšší podíl neobydlených bytů se nacházel v regionech v převažujícím venkovským charakterem osídlení nebo v regionech s významným rekreačním potenciálem (téměř polovina neobydlených bytů sloužila k rekreaci). Od roku 2014 opět dochází k postupnému oživení bytové výstavby, to však může mít i negativní dopady do území spojené s rezidenční suburbanizací. Tyto procesy vedou k záboru zemědělské půdy a prorůstání sídel do krajiny, mohou narušit stabilizovanou sídelní strukturu a přinášejí s sebou další problémy, především horší dopravní dostupnost, která je řešena individuální automobilovou dopravou, nedostatečnou občanskou vybavenost atd Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

23 Použité zkratky: ČSÚ EHK OSN EU ČR MMR ORP SLDB ÚÚR ICT VUR Český statistický úřad Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropská unie Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj obec s rozšířenou působností sčítání lidu, domů a bytů Ústav územního rozvoje informační a komunikační technologie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (Strategie VUR ČR stanovení priorit a strategických opatření v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj) Seznam grafických listů kapitoly 11: 11.1 Hustota osídlení 11.2 Saldo migrace 11.3 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (data 2015) Zdroje: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky časové řady [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Český statistický úřad [online]. Praha: Animované stromy života. [cit ]. Dostupné z URL: < Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Koncepce bydlení ČR do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, [cit ]. Dostupné z URL: < Statistická ročenka České republiky Praha: Český statistický úřad, s. ISBN Statistická ročenka České republiky Praha: Český statistický úřad, s. ISBN Statistická ročenka České republiky Praha: Český statistický úřad, s. ISBN Statistická ročenka České republiky Praha: Český statistický úřad, s. ISBN Statistická ročenka České republiky Praha: Český statistický úřad, s. ISBN The Geneva UN Charter on Sustainable Housing. Ensure access to decent, adequate, affordable and healthy housing for all. Geneva: United Nations Economic Commission for Europe, s. Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit ]. Dostupné z URL: < 7545a15a b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Územně analytické podklady [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z URL: < Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit ]. Dostupné z URL: < Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit , , , ]. Dostupné z URL: < >. Vybrané údaje o bydlení Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj; Brno: Ústav územního rozvoje, s. ISBN Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 23

24