PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

Transkript

1 PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

2 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl , z toho 51,3 % žen Od roku 2009 evidujeme každoročně pokles obyvatel Z obyvatel v roce 2008 klesl jejich počet o 7,7 tis. osob a téměř tolik mělo v roce 2016 město Napajedla V roce 2016 měl kraj obyvatel, z toho 51,0 % žen Od vzniku Zlínského kraje ubylo obyvatel, tj. 1,9 % Za posledních 5 let ubylo obyvatel 2

3 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Úbytek počtu obyvatel kraje je způsoben migrací a s výjimkou roku 2010 i úbytkem obyvatel přirozenou měnou. Proti roku 2015 klesl počet obyvatel o 978 osob, z toho 647 osob migrací a 331 přirozenou měnou Počet obyvatel celkem (stav k ) Počet obyvatel celkem (stav k ) 3

4 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Během 17 let celkem zemřelo obyvatel, to znamená průměrně ročně obyvatel (nejvíce v roce ) Živě se narodilo celkem dětí, v průměru ročně dětí (nejvíce v roce dětí) Od roku 2011 zaznamenáváme přirozený úbytek obyvatel Celkem se do kraje přistěhovalo obyvatel, vystěhovalo se obyvatel Od roku 2009 evidujeme v kraji úbytek obyvatel stěhováním 4

5 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Živě narození, zemřelí, přistěhovalí a vystěhovalí od roku 2000 až po rok Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 5

6 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji 6

7 Pohyb obyvatel ve městech v letech 2012 až 2016 na 1000 obyvatel 7

8 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Mění se i věkové složení obyvatelstva a zvyšuje se průměrný věk V roce 2000 bylo obyvatel ve věku 0 14 let (16,6 %) a obyvatel ve věku 65 let a více (13,7 %) V roce 2016 bylo obyvatel ve věku 0 14 let (14,8 %) a obyvatel ve věku 65 let a více (19,4 %) Průměrný věk obyvatel se neustále zvyšuje a od roku 2000, kdy byl 38,4 let, vzrostl bezmála o více jak 4 roky na 42,7 let v roce V tomto roce byly ženy průměrně starší od mužů o 3,3 roky. Průměrný věk mužů byl 41,0 let a průměrný věk žen 44,3 let. 8

9 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Index stáří porovnává velikost seniorské a dětské části populace a počítá se jako poměr počtu osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let v daném časovém okamžiku. (65+/0-14*100) Index stáří byl v kraji v roce ,1. To znamená, že převyšují senioři nad dětmi. Pro porovnání v roce 2000 byl 82,3. V té době byla situace opačná. V roce 2014 vydal Český statistický úřad publikaci s názvem Projekce obyvatelstva v krajích do roku Podle této projekce bude mít kraj na počátku roku 2051 pouze obyvatel. 9

10 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji podle této publikace bude na počátku roku 2051 průměrný věk obyvatel 50,3 let. Je to nejvíce mezi kraji. Index stáří je odhadován 290. Je nejvyšší v mezikrajském srovnání. Ve věkové skupině 0-14 let bude dětí, obyvatel bude ve skupině 65+ a produktivní skupinu bude tvořit obyvatel. Ve srovnání s rokem 2015 bude v kraji v roce 2051 bezmála o 90 tisíc obyvatel méně. Dětské části populace bude méně o , produktivní část se zmenší o a naopak se zvýší o počet seniorů. 10

11 Věkové složení obyvatelstva Zlínského kraje v roce 2013 a Věk muži 5 ženy Počet obyvatel 11

12 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Kraj má malý podíl cizinců mezi kraji nejnižší 1,5 %, (8,8 tis. osob) Zastoupení cizinců v populaci se od roku 2011 postupně mírně zvyšovalo až do roku 2015, kdy podíl dosáhl 1,5 %, v roce 2016 je podíl stejný. Z celkového počtu 493,4 tis. cizinců jich nejvíce žije v Praze (14,4 %). Kraj má dlouhodobě druhý nejnižší počet rozvodů na tis. obyvatel 2,1. Počet živě narozených na tis. obyvatel - 10,0 je třetí nejnižší. U zemřelých je to 10,6 ( šestá nejvyšší hodnota). 12

13 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji V kraji je druhý nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství v ČR 41,8 % v roce 2016 (nejnižší podíl v Hl. m. Praze 41,0 %) V letech 2008 až 2015 byl ve Zlínském kraji podíl nejnižší, v roce 2008 to bylo 27,9 % a podíl narůstal každým rokem. Nejvyšší je dlouhodobě v Karlovarském kraji (64,4 %). Od roku 1991 se ve Zlínském kraji zvýšila naděje dožití mužů o 6,8 let a naděje dožití žen o 5,7 let. Muž, který se ve Zlínském kraji narodil v roce 2016, by se mohl dožít 75,5 let, žena narozená v kraji v minulém roce 82,2 let. Nejdelší naději dožití mají lidé v Praze, naopak nejméně příznivé výsledky vykazuje Ústecký kraj. Hodnoty Zlínského kraje v mezikrajském srovnání řadí kraj u mužů na 11. a u žen na 6. místo. 13

14 Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 má kraj nejvyšší podíl rodáků mezi kraji 53,0 %. Obec s nejvyšším podílem rodáků je Strání, kde tzv. rodáci tvoří 78,4 % obyvatel. 14

15 Mzdy Podle výsledků strukturálního šetření mezd zaměstnanců dosáhla průměrná mzda pracovníka ve Zlínském kraji v roce 2016 celkem Kč. U mužů Kč, u žen Kč. Medián měsíční mzdy (mzda uprostřed mzdového rozdělení) činil Kč. U mužů Kč, u žen Kč. Ve srovnání s ostatními kraji byla 3. nejnižší. Nižší mzdu měli pracovníci v Olomouckém a Karlovarském kraji. Rozdíl mezi nejnižší mzdou v Karlovarském kraji a Zlínskou byl Kč. Naopak Kč dělilo výši mzdy mezi Zlínskou a mzdou, kterou měli zaměstnanci v Hl. městě Praze. 15

16 Mzdy Od roku 2002 se mzda zvýšila bezmála o Kč. Proti roku 2015 se průměrná měsíční mzda zvýšila o Kč (o Kč u mužů a o Kč u žen). Mzdy mužů v kraji jsou dlouhodobě vyšší než mzdy žen, rozdíl mezi nimi se meziročně dále zvýšil. V roce 2015 byla průměrná mzda žen ve Zlínském kraji nižší o Kč, v roce 2016 byl rozdíl již Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda ve Zlínském kraji celkem (Kč) v letech 2002 až muži ženy 16

17 Mzdy Výsledkem strukturálního šetření mezd není jen průměrná mzda, na kterou zpravidla nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, ale také medián mzdy. Medián ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (právě stejný počet mezd je vyšších i nižších než medián) a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni. Medián mzdy ve Zlínském kraji v roce 2016 dosáhl částky Kč ( Kč u mužů a Kč u žen). Rozdíl výše průměrné mzdy a mediánu mezd činil Kč. 17

18 Mzdy Mezikrajské srovnání úrovně průměrné mzdy a mediánu mzdy v roce 2016 je obsahem grafu. Medián mzdy ve Zlínském kraji byl mezi kraji 3. nejnižší Průměr ČR Kč Průměr ČR Kč Průměrná hrubá mzda Medián mzdy 18

19 řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Mzdy Nejvýraznější mzdová diference mezi kraji ČR v rámci jedné kategorie zaměstnání byla v roce 2016 u mezd řídících pracovníků. Zaměstnanci zařazení do této třídy v Hl. městě Praze pobírali měsíčně hrubou mzdu Kč, zaměstnanci v Karlovarském kraji pouze Kč, tedy o téměř 37 tisíc Kč méně Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v roce 2016 Zlínský kraj Česká republika Kč

20 Nezaměstnanost Vývoj za posledních 5 let: pokles počtu uchazečů o osob snížení podílu nezaměstnaných osob z 9,35 na 4,92 %, přitom výraznější pokles u mužů (z 10,45 na 4,98 %) ve struktuře nezaměstnaných se snížil podíl absolventů a mladistvých (z 7,8 na 5,1 %), mírně vzrostl podíl občanů se zdravotním postižením (z 15,6 na 16,6 %) pokles počtu uchazečů ve všech věkových skupinách, nárůst pouze u 60 letých a starších průměrný věk uchazeče se zvýšil z 39,5 na 42,6 let počet dlouhodobě nezaměstnaných (více než 12 měsíců) se snížil o 4,6 tis. na osob průměrná délka evidence klesla z 516 na 328 dnů 20

21 Životní podmínky rodin Výběrové šetření Životní podmínky je národním modulem šetření EU-SILC a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. Šetření proběhlo na jaře 2016, hlavní výsledky mapují výši a složení příjmů domácností v kraji v roce 2015, doplňující šetření o subjektivních názorech, materiálním nedostatku jsou spojeny s rokem 2016, tedy s dobou dotazování. 21

22 Životní podmínky rodin Průměrný čistý roční peněžní příjem domácnosti kraje v přepočtu na osobu se meziročně zvýšil z 139,5 tis. Kč na 143,9 tis. Kč a mezi kraji byl druhý nejnižší. Nižší čisté roční peněžní příjmy měly domácnosti v Moravskoslezském kraji a to o 2,3 %. Od celorepublikové hodnoty byly příjmy domácností Zlínského kraje o 20,9 tis. Kč nižší. Průměrný čistý měsíční příjem na osobu se zvýšil z Kč na Kč. 22

23 Životní podmínky rodin Nejvíce domácností, a to téměř polovina, mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč. U 5,9 % domácností nepřesáhl měsíční příjem na osobu přes Kč. 2,0 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu přesahoval 30 tisíc Kč. Z šetření taktéž vyplývá, že třetina domácností se skládá ze dvou osob. Jednočlennou domácnost tvoří 22,1 % domácností, což je nejméně mezi kraji ČR. Bezmála polovinu domácností tvoří úplné rodiny čisté a skoro 17 % úplné rodiny smíšené. Další početnou skupinou (15,4 %) jsou domácnosti s jednotlivcem, které tvoří ženy. 23

24 Životní podmínky rodin Bezmála v jedné čtvrtině všech domácností je v čele rodiny osoba ve věku let. Skoro polovina osob v čele domácnosti je vyučena nebo má nižší střední vzdělání a 9,9 % má základní či neukončené vzdělání. Jednu třetinu domácností tvoří důchodci bez pracujících členů. Bezmála 20 % domácností žije v manželství s trváním 36 let a více. Nejvíce domácností v kraji (55,7 %) žije v rodinném domě a 47,8 % ve vlastním. Čtvrtina domácností žije v bytě, který je v jejich vlastnictví, 6,4 % v družstevním a 12,7 % v pronajatém. 24

25 Životní podmínky rodin Více jak 30 % domácností žije v bytě o velikosti m 2 a 34,40 m 2 je průměrná plocha na osobu v kraji. Výdaje domácností činily v průměru Kč na domácnost a měsíc. V nákladech na bydlení tvořily největší podíl náklady na elektřinu (28,7 %) a dále pak náklady za plyn z dálkového zdroje (23,5 %), nájemné (17,5 %), teplo a teplá voda (9,9 %), vodné a stočné (9,9 %), ostatní služby (5,1 %) a tuhá a tekutá paliva (5,4 %). Odcestovat na týdenní dovolenou mimo domov si nemohlo dovolit 27,4 % domácností, jíst obden maso 5,9 % a dostatečně vytápět byt 1,4 % domácností. Neočekávaný výdaj ve výši Kč by nemohla zaplatit necelá čtvrtina domácností. 25

26 Životní podmínky rodin Dle zjišťovaných subjektivních názorů jen 8,4 % domácností vychází se svým příjmem snadno nebo velmi snadno. Různou míru obtíží uvádí 86,6 % domácností, z toho s velkými obtížemi vychází s rozpočtem 5,0 %, s obtížemi 15,9 % domácností a s menšími obtížemi 43,7 % domácností. Ve srovnání s ostatními kraji je ve Zlínském druhý nejnižší podíl domácností, pro které náklady na bydlení nepředstavují vůbec zátěž 5,6 %. Nižší podíl domácností mají v Plzeňském kraji. 26

27 Životní podmínky rodin 27

28 Vzdělání populace v kraji Z údajů o nejvyšším ukončeném Z údajů o nejvyšším ukončeném vzdělání ze SLDB v roce 2011 vyplývá, že nejpočetnější skupinu ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva staršího 15 let v kraji (více než třetinu) tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení), následovaly osoby s úplným středním vzděláním (s maturitou). Poměrně vysoké procento obyvatel necelá pětina měla pouze základní vzdělání. Ve vzdělanosti obyvatel přetrvávají rozdíly mezi muži a ženami. Muži vykázali vyšší vzdělanost především u středního vzdělání vč. vyučení bez maturity (43,7 %), ženy naopak u úplného středního vzdělání s maturitou (28,7 %). Vysokoškolské vzdělání mělo 12,2 % mužů a 10,4 % žen. 28

29 % Vzdělání populace v kraji Graf 2.4 Obyvatelstvo v okresech Zlínského kraje ve věku 15 a více let Obyvatelstvo v okresech kraje ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání celkem z toho ve věku let celkem z toho ve věku let celkem z toho ve věku let celkem okres Kroměříž okres Uherské Hradiště okres Vsetín okres Zlín z toho ve věku let základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské 29

30 Vzdělání populace v kraji Ve vysokoškolském vzdělání převládají ženy Nejoblíbenějším oborem u žen byla příprava učitelů a pedagogika, dále pak zdravotní a sociální péče, společenské vědy a vědy o lidském chování a humanitní vědy Nejrozšířenějším oborem u mužů byly technické vědy a technické obory. Druhým oborem v pořadí byla architektura a třetím zemědělství, lesnictví a rybářství 30

31 Vzdělání populace v kraji Zastoupení mužů a žen ve věku let ve Zlínském kraji s vysokoškolským vzděláním ve vybraných oborech muži ženy obyvatelstvo ve věku let s VŠ vzděláním příprava učitelů a pedagogika umění humanitní vědy společenské vědy a vědy o lidském chování obchod, řízení a správa právo vědy o neživé přírodě technické vědy a technické obory architektura a stavebnictví zemědělství, lesnictví a rybářství zdravotnictví a sociální péče % 31

32 Děkuji za pozornost ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10