MEGARECENZE: ROZHOVOR: JAN REICH ŠEST, OSM NEBO DESET? BRATISLAVA PLNÁ FOTOGRAFIÍ V PROSTORU ZASTAVENÉHO ČASU VELKÁ FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ U KONCE

Transkript

1 8/ prosince 2006 Cena 99,90 Kč, 149,90 Sk MEGARECENZE: Panasonic Lumix DMC-L1 ROZHOVOR: JAN REICH V krajině hledám minulost ŠEST, OSM NEBO DESET? rozlišení D-SLR do detailu BRATISLAVA PLNÁ FOTOGRAFIÍ Slovenský fotofestival na 10 stranách V PROSTORU ZASTAVENÉHO ČASU Jak se fotí zátiší VELKÁ FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ U KONCE Kdo vyhrál Nikon D200 a další ceny? vydává Computer Press

2 Společnost BGS LEVI Czech, a. s. doporučuje systém Windows XP Professional. Výkonný, tichý, úsporný a to vše dvakrát Počítač LYNX PowerMedia 2XL.201 s dvoujádrovým procesorem Intel Core TM 2 Duo E6300 vám díky nové architektuře procesoru nabízí o 40% vyšší výkon, uspoří 40% energie a navíc je velmi tichý. Vyzkoušejte a přesvědčte se sami. LYNX PowerMedia 2XL.201 cena bez monitoru vč. OS , ,- včetně DPH/ již od 1.398,- měsíčně (prodejní kód: LYN4094P) Procesor Intel Core 2 DUO E6300 (1,86GHz, 2M, 1066MHz) OS Originální Windows XP Professional CZ Procesor Intel Core 2 Duo E6300 (1,86GHz,2M,1066MHz) Operační systém Originální Windows XP Professional CZ Paměť 2x512MB DDR II 667 Grafická karta VGA GeForce 7600GS 256MB HDTV Pevný disk HDD 250GB,16MB,7200rpm,SATA/300 Optická mechanika DL DVD±R/RW/RAM Klávesnice a myš LYNX TECHNOLOGY FIRST Celeron, Celeron Inside, Centrino, Centrino Logo, Core Inside, Intel, Intel Logo, Intel Core, Intel Inside, Intel Inside Logo, Intel Viiv, Intel vpro, Itanium, Itanium Inside, Pentium, Pentium Inside, Xeon, a Xeon Inside jsou označeními výrobku/služeb nebo ochrannými známkami společnosti Intel Corporation, případně jejích dceřiných společností ve Spojených státech a ostatních zemích.

3 editorial Vážení čtenáři, Autorem snímku na obálce je mladý francouzský fotograf Stephane Bourson, který žije a pracuje v Paříži. Tvorba tohoto fotografického samouka stojí především na módní a reklamní fotografii, kterou pojímá s invencí a poutavými výtvarnými prvky. K jeho nejvýznamnějším zakázkám patřila kampaň na parfém Poison od Dioru. Minianketa držíte v rukou poslední číslo letošního ročníku DIGIfota, které je zároveň počítámeli také nulté, pilotní číslo pětadvacátým vydáním našeho časopisu v jeho tříleté historii. Když jsem nedávno listoval prvními čísly DIGIfota (v té době DIGI), uvědomil jsem si, že i přes tu ohromnou hromadu článků, tisíce fotografií a stovky testovaných přístrojů, které prošly redakcí, stále vytváříme náš časopis se stejným nadšením jako u prvního čísla. Možná i to je jeden z důvodů, proč bylo letos DIGIfoto Unií vydavatelů oceněno titulem Hvězda roku a stalo se také nejčtenějším fotografickým magazínem. Kromě velkého zadostiučinění je to pro nás samozřejmě také závazek a nelze jinak, než DIGIfoto stále posouvat výš. Proto vám nyní rád oznamuji jednu ze zásadních změn pro příští rok DIGIfoto se stává plnohodnotným měsíčníkem. Přesněji, budeme vydávat deset čísel: v létě a na konci roku připravíme dvojčísla, podobně, jako to činí většina odborných časopisů s touto periodicitou. Kalendář s vyznačenými termíny, kdy časopis v příštím roce vychází, najdete v tomto čísle na straně 12. Předesílám, že na první DIGIfoto ročníku 2007 se můžete těšit už 23. ledna. Dvě čísla navíc oproti letošnímu roku a předcházejícím ročníkům od nás stávající předplatitelé dostávají jako dárek. Pokud ještě DIGIfoto nemáte předplaceno, můžete právě teď využít jedinečnou šanci poslední příležitost objednat si náš časopis za nezměněnou cenu. Protože už se letos nad stránkami DIGIfota neuvidíme, zbývá mi už jen popřát vám veselé Vánoce, úspěšný rok 2007 a samozřejmě spoustu skvělých fotografií. Děkuji všem čtenářům za přízeň a věřím, že nám ji zachováte i v příštím roce. Petr Lindner Výherce 3. kola velké fotografické soutěže Rostislav Kyša, Na pískovně a e I když jsme v minulém DIGIfotu připravili velkou čtenářskou anketu, nechali jsme si do posledního čísla ještě jeden průzkum. Tentokrát nás zajímá váš názor na obálky DIGIfota. Stačí odpovědět na tři jednoduché otázky a poslat nám do 29. ledna 2007 vyplněný anketní lístek na adresu Computer Press, a. s., redakce DIGIfoto, Lidická 28, Brno. Automaticky se tak stáváte účastníky slosování o jedno z pěti ročních předplatných našeho časopisu. Odpovědi na otázky můžete také poslat e- mailem na adresu digi@cpress.cz. V předmětu uveďte Anketa a do těla mailu napište odpovědi ve tvaru 1x, 2x, 3x, kdy x je vaše volba z možností a až h. Nezapomeňte také uvést vaši adresu. 1. Která obálka letošního roku se vám nejvíce líbila? a b c d e f g h 2. Která obálka se vám naopak líbila nejméně? a b c d e f g h 3. Přivítali byste, kdyby se motiv na obálce vztahoval ke hlavnímu tématu čísla? ano ne b f Jméno a příjmení: Ulice a č. p.: PSČ: Město: c g Podpis: d h Protože našim čtenářům čas od času zasíláme nabídky renomovaných společností, prosíme vás o následující souhlas s použitím vašich osobních údajů: Využitím služby či produktu společnosti Computer Press, a. s., se sídlem Brno, nám. 28. dubna 48, PSČ: , IČO: (dále jen společnost), výslovně souhlasím s použitím mých osobních údajů v rozsahu jména, příjmení, poštovní a ové adresy, popř. telefonního čísla mobilního telefonu (bylo-li poskytnuto) pro účely nabídky obchodu nebo služeb. Tento výslovný souhlas je udělován v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů v platném znění. Pokud vyjádřím nesouhlas s použitím osobních údajů za účelem nabídky obchodu nebo služeb, nebudou poskytnuté osobní údaje nadále používány za tímto účelem.

4 bsah Inspirace foto: Edward Burtynsky foto: Jiří Doležel Výlet na Měsíc 24 V Bratislavě proběhl již šestnáctý ročník fotografického festivalu, který má v rámci středoevropského regionu klíčové postavení. Naše redakce u toho nemohla chybět. Rozhovor: Jan Reich 34 Fotograf Jan Reich pomalu a pokorně kráčí po prašných cestách a v krajině hledá stopy našich předků. Tvrdí, že poslední dobou harmonickou pro krajinu bylo u nás baroko. Cestopis: Epicentrum 74 Jiří Doležel odjel do Pákistánu stavět školy, které tamní obyvatelé po loňském zemětřesení potřebují nejvíce, a na půl úvazku při tom fotografoval. Jeho zpráva o napůl zapomenuté katastrofě získala v aktuálním ročníku Czech Press Phota cenu UNHCR. Srpnový tranz 82 Invaze historická fotografie Josefa Koudelky v interpretaci Josefa Chuchmy. foto: Jan Reich foto: Josef Koudelka

5 Zoom 8 To nejnovější ze světa techniky a k tomu přehled přístrojů, jež redakce letos ocenila repro: František Kobliha Galerie čtenářů 14 Velká fotografická soutěž je u konce jak dopadlo třetí kolo a kdo zvítězil ve velkém fi n á l e? Tipy odborníků 20 Fotografie čtenářů pod drobnohledem Zdeňka Rerycha a Petra Vilguse. V Oxfordu bez energie 83 O čem přemýšlí Petr Bubeníček? Tentokrát z Británie. Bez retuše 84 Co běží hlavou držiteli ceny DIGIfota Janu Zatorskému, co nadchlo Vladimíra Birguse, aktuální výstavy a novinky z kultury. Technika Deset je víc. Možná 42 Na trhu se objevily zrcadlovky, jejichž snímače disponují 10 miliony obrazových bodů. Znamená to, že musíte zahodit své staré šestimegáče? Náš test porovná obrazovou kvalitu, dynamický rozsah a šum v závislosti právě na rozlišení snímače. Vytříbené nášlapnutí 52 Lenka Lindnerová testovala digitální zrcadlovku Panasonic Lumix DMC-L1. Obstojí ambiciózní fotoaparát v ostré konkurenci podobných přístrojů? A4 při ruce 56 Pořídit si velkou tiskárnu pro formáty výstavních zvětšenin je vcelku velká investice. Proč ale doma netisknout běžné malé fotografie, když dostatečnou kvalitu získáte za částku od čtyř tisíc korun? Zn.: Spolehlivá 68 Canon EOS 300D byl první digitální zrcadlovkou, jejíž cena se dostala pod korun. Zlákal tak k přechodu mnoho fotografů, jak těch, kteří do té doby pracovali pouze s analogy, tak dalších, kteří nebyli spokojeni s kvalitou výstupu ze svých kompaktů. Podrobný obsah sekce technika najdete na straně 40. Fotoškola foto: Petr Komárek Cesta za tichem 90 Období s nejkratším dnem neposkytuje mnoho příležitostí pro běžná fotografická témata. Zimní útlum přírody zpomalí i nás samotné, a proto vyhledáváme spíše klid a ticho. Ztělesněním této nálady ve fotografii se může stát zátiší. Hra na překrývanou 106 Jak se pošmourné počasí odrazí na snímcích, ví dobře každý fotograf. V počítači sice dokážete leccos vylepšit, i když běžně používané nástroje ne vždy přinášejí nejlepší výsledky. Co ale zkusit fintu s překrytím vrstev, která původně mdlým pixelům dodá novou šťávu? Kouzelný plášť 108 Rychlé přemisťování lidí z jednoho konce světa na druhý se nemusí dít jen v pohádkách, ale za pomoci grafického editoru také na vašich fotografiích. Podrobný obsah sekce Fotoškola najdete na straně 89. foto: Peter Drančák

6 dopisy inzerce Dívky, dívky, dívky? Přestože mám váš časopis ráda a v každém čísle najdu hned několik zajímavých článků, příliš se mi nelíbí vaše snaha mít na obálce polonahou ženu nebo alespoň obličej. Ačkoli je obálka umělecky hodnotnější, vzhledově se řadí spíše k pánským časopisům, nikoli mezi časopisy fotografické, kam patří. Je to zřejmě nějaký obecný trend, že snad jedině časopisy o vaření nemají na obálce kusy ženského těla. Nerozumím této snaze o uniformitu, která mi navíc přijde sexistická a nehodná vašeho formátu. Je snad málo dobrých fotografií, že musí být na obálce pokaždé nějaká nahotinka? Jana Krásná, došlo em Děkujeme za váš názor, těší nás, že máme čtenáře, kteří takto uvažují. Věřte ale nebo ne, výzkumy stále ukazují, že krásná žena na obálce prodává a časopis se zkrátka prodávat potřebuje, jinak zanikne. Stále se snažíme vybírat snímky fotograficky zajímavé, neprvoplánové. Nalistujte ostatně stranu 3 s obálkovou minianketou. Zjistíte tam mimochodem, že letos jsme vám dvakrát přinesli na obálce i muže. A ještě jedna poznámka, podíváte-li se třeba na renomované francouzské Photo, zjistíte, že v naší obálkové strategii nejsme sami. Věříme ale, že si časem budeme moci dovolit odvážnější obálky a nikoli ve smyslu nahoty. Úchvatná černobílá Před pár dny se mi poprvé dostalo do rukou vydání vašeho časopisu tematicky zaměřené na černobílou fotografii. Nejsem profesionál a mám daleko i do zasvěceného amatéra, nicméně ve své práci často pracuji s fotografiemi jiných a uvítám jakoukoli možnost nahlédnout víc pod pokličku. Se zájmem jsem pročetl podrobné recenze fotoaparátů, protože pro laika je dnes velice obtížné se v záplavě nových modelů zorientovat. Zcela mě uchvátila část věnovaná černobílé fotografii a jsem rád, že tento žánr má stále ještě své místo na slunci. Drobnou výhradu bych měl snad jen k typografické úpravě, která je sice moderní a dynamická, místy však na úkor přehlednosti chvílemi jsem jako čtenář v té mozaice tápal. Michal Konečný, Teplice Proč kupovat právě DIGIfoto? praktické rady a tipy: Učíme vás, jak lépe fotografovat a upravovat snímky. Přinášíme inspirativní témata se špičkovými fotografiemi. Nabízíme prostor pro zdařilé čtenářské snímky, v rubrice Tipy odborníků vám radíme, v čem konkrétně se můžete zlepšit. objektivní testy a recenze: Každá naše recenze je podložena hodinami práce v testovací laboratoři a v terénu. Vycházíme z našich vlastních měření, přinášíme střízlivé a nezávislé informace. původní témata: Nepřebíráme žádné zahraniční materiály. Vše, co v DIGIfotu čtete, vzniká v redakci a vychází z českých podmínek a specifik. široký záběr: Nezajímá nás jen samotná technika, ale i kultura. Mapujeme fotografické události, v rozhovorech představujeme pozoruhodné domácí i zahraniční fotografy, jsme partnery významných galerií a institucí, v našem autorském okruhu nechybějí renomovaní znalci fotografie. Váš web o digitální fotografii nejpodrobnější testy s množstvím ukázkových snímků fotoškola na různá témata z pera profesionálů nejobsáhlejší katalog digitálů fotogalerie pro vaše snímky diskuzní fórum, kde najdete odpovědi na nejrůznější dotazy Katalog digitálů V našem katalogu digitálních fotoaparátů najdete nejnovější modely, které můžete navzájem porovnávat Fotogalerie Ve fotogalerii můžete hodnotit fotografie a také prezentovat vlastní snímky v několika kategoriích

7 FOTOGRAFIE JAKO ŽIVÉ ZA VŠECH OKOLNOSTÍ Zrcadlovce D80 neunikne žádný detail a barvy zůstanou věrné díky pokrokovému zpracování obrazu, rozlišení 10,2 megapixelů a citlivosti ISO 100 až D80 nabízí také zabudované retušovací funkce, 11bodový AF systém a měření expozice 3D Matrix. Takže i když počasí bude špatné, vaše fotky rozhodně nebudou. www. nikond80.info NEZKLAME

8 TOP Produkty DOBRÁ KOUPĚ Nikon D200 1/2006 Mamiya 645 Pro TL 2/2006 Tamron SP AF Asph. Di II mm F4,5 5,6 3/2006 Canon EOS 30D 4/2006 Sony Alfa A100 5/2006 Canon EOS 400D 7/2006 VÍTĚZ TESTU Manfrotto 190PROB 1/2006 Manfrotto 488RC4 1/2006 Canon EF 100 mm F2,8 Macro USM 2/2006 Fujifilm FinePix F11 3/2006 Canon Pixma ip6700d 8/2006

9 TIP Slik ABLE 300 Series 1/2006 Velbon Sherpa 750R 1/2006 Gitzo G1277M 1/2006 Velbon QHD-61Q 1/2006 Sony Cyber-shot DSC-N1 1/2006 SanDisk Ultra II SD Plus USB 1/2006 Tamron SPAF 90 mm F2,8 Di Macro 2/2006 Panasonic Lumix DMC-FX01 3/2006 Canon EOS-1D Mark IIN 3/2006 Elinchrom D-Lite 5/2006 Canon EF mm F4L USM 6/2006 Nikkor AF-S DX VR mm F3,5 5,6 G ED 6/2006 Nikon D80 7/2006 Canon PowerShot A640 8/2006 Canon PowerShot G7 8/2006 Epson Stylus Photo R340 8/

10 Větší záloha na cesty Řada paměťových médií od Memorexu, tzv. TravelCards, byla obohacena o nové přírůstky s vyšší kapacitou. Nejrozšířenější karta SD může pojmout až 2 GB dat, typ MMC pak 1 GB. Výrobce přichází také s konstrukčním vylepšením karet MMC Plus, jež nyní mají 11 zlatých kontaktů oproti původním 7 u MMC výsledkem by měla být vyšší přenosová rychlost a výkon. Neztrácejí energii Nové akumulátory eneloop, jež uvedla společnost Sanyo, by měly snižovat negativní vlastnost nabíjecích NiMH článků samovybíjení, ke kterému dochází i v případě, že se baterie nepoužívají. Výrobce uvádí zachování 90 % elektrického náboje při půlročním uskladnění a 85 % při skladování po 12 měsíců. Sanyo nabízí akumulátory AA i AAA, lze je nabíjet standardními nabíječkami. Za 2 AA nebo 2 AAA akumulátory zaplatíte 279 Kč. Nový fotopapír Brněnská firma Zoner software prodává vedle úspěšných softwarových produktů také fotopapíry s gramáží 260 g/m 2, vhodné pro tisk na inkoustových tiskárnách. V nabídce najdete balíčky papíru o rozměrech cm, ke kterým zdarma získáte kód ke stažení programu Zoner Photo Print Lite edition, nebo velikosti A4, k nimž uvedený software dostanete na CD. Výrobce vám nabídne třeba také set pro tvorbu kalendářů, zahrnující 13 fotopapírů a spirálu. Oživení pro GR Digital Firmware digitálního fotoaparátu Ricoh GR Digital, který jsme recenzovali v DIGIfotu 2/2006, byl již poněkolikáté inovován. Připomeňme, že se jedná o přístroj s pevným 28mm ohniskem kráčející ve šlépějích analogové legendy GR1v. Po aktivaci nejčerstvější aktualizace 2.20 je možné při současném ukládání dat do formátů JPEG a RAW nastavit menší velikost JPEGu. Pořizujete-li snímky v poměru 3:2, můžete nově zvolit normální rozlišení pixelů oproti stávajícím pixelům. Funkci expozičního bracketingu lze použít jak v krocích po 1/2 EV, tak i po 1/3 EV. Vylepšila se také rychlost autofokusu a preciznost ostření v módu Makro. ZOOMLenka Lindnerová Fotky v ipodu Štíhlé multimediální krabičky s typickým ovládacím kroužkem a nápisem ipod už dávno nejsou určeny pouze pro poslech hudebních souborů. Jako příslušenství ke kultovnímu přehrávači, který se nyní prodává s pevným diskem o kapacitě až 80 GB, nabízí firma Apple také ipod Camera Connector, pomocí kterého do svého ipodu lehce přemístíte fotografie z digitálu. Získáte tak databanku, na jejímž barevném displeji s rozlišením obrazových bodů si můžete snímky i prohlížet. kdy: již v prodeji cena: ipod 80GB: Kč ipod Camera Connector: 910 Kč Pestré začátky Nejnovější amatérská digitální zrcadlovka Nikon D40 s 6,1Mpx rozlišením nabízí expoziční režimy P/A/S/M a osm scénických módů. Kompaktní tělo bohužel pracuje jen s 3bodovým AF a není vybaveno motorkem pro jeho pohon automaticky lze tedy ostřit jen s objektivy typu AF-S a AF-I s vlastním motorem. Kvůli absenci stavového displeje se informace o nastavených parametrech nově zobrazují na 2,5" LCD. Nikon D40 podporuje nové vysokokapacitní karty SDHC. Spolu s fotoaparátem byl ohlášen i nový typ externího blesku SB-400 se směrným číslem 21 a výklopnou hlavou. kdy: prosinec předpokládaná cena: Kč (včetně objektivu AF-S DX Zoom-Nikkor mm F3,5 5,6G ED II) Levné karty Na českém trhu se od prosince můžete setkat s novou značkou paměťových karet Microdia. V portfoliu najdete všechny běžně používané druhy karet s výjimkou xd-picturecard a MemoryStick, na své si dokonce přijdou i majitelé zařízení pro méně používané typy, jako je minisd či microsd. Zakoupit si budete moci také variantu SD karty s možností přímého připojení do USB portu nazvanou SD+USB, jež představuje alternativu ke kartě SanDisk Ultra II SD Plus USB, kterou jsme testovali v DIGIfotu 1/2006. V nabídce českého distributora, firmy Fast ČR, budou také čtečky karet 11 v 1, 23 v 1 a 28 v 1. kdy: již v prodeji vybrané ceny: SD 1 GB: 949 Kč SD + USB 1 GB: Kč Čtečka 28v1: 390 Kč

11

12 2007 foto: Tomáš Hliva LEDEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 ÚNOR Po Út St Čt Pá So Ne /07 BŘEZEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 DUBEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 KVĚTEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 ČERVEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 ČERVENEC Po Út St Čt Pá So Ne SRPEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 ZÁŘÍ Po Út St Čt Pá So Ne /07 ŘÍJEN Po Út St Čt Pá So Ne /07 LISTOPAD Po Út St Čt Pá So Ne /07 PROSINEC Po Út St Čt Pá So Ne

13 A NIC VÁM NEUTEČE Vysoké rozli ení nejen v provedení MiniDV, ale také DVD a HDD Sony pfiedstavuje High Definition v iroké kále produktû Když budete natáčet novou HD kamerou, nic vám neuteče. Budete překvapeni záběry ve vysokém rozlišení s formátem 1080 řádků. Nejlépe se o tom přesvědčíte při propojení s HD ready LCD televizorem. HDR - SR1E HDR - UX1E HDR - HC3E

14 Galerie Velká fotografická soutěž Cena: Nikon D50 Výherce 3. kola Vítězná fotografie 3. kola, nazvaná Na pískovně, nás zaujala především povedenou kompozicí, jež v sobě pozoruhodně zahrnuje tři dějové linie. Vedle černobílého provedení přispívá k příjemné atmosféře také protisvětlo, které vtisklo dokumentárnímu snímku i osobitý výtvarný charakter. Rostislav Kyša, Na pískovně Canon EOS 33, F5,6

15 Radek Krahulík, Vražedné prostředí Canon EOS 300D, F4,0, 1/60 s Kristýna Krulišová, Sposa di Cristo Olympus C720 UZ, F2,8, 1/60 s Ivo Klokočník, Cirkus (Klaun)

16 Matúš Plecho, Malý Europan a televizor Nikon D200, F3,2, 1/125 s Petr Jurica, Léto Konica Minolta Dynax 5D, F5,0, 1/2 000 s Tomáš Knot, Nedělní odpoledne Minolta X-700, F16, 1/60s

17 Zdeněk Diviš, Z pouti Canon EOS 350D, F6,3, 1/125 s Radek Heil, Emoce Nikon D50, F4,0, 1/60 s Jitka Unverdorbenová, Oprava mozaiky (Praha) Canon PowerShot G6, F4,0, 1/200 s

18 Finále 1. místo Cena: Nikon D200 Během tří kol Velké fotografické soutěže vyhlášené časopisem DIGIfoto ve spolupráci s firmou Nikon do redakce dorazilo bezmála dva tisíce vašich fotografií. Přestože se ani v jednom kole neumístil na prvním místě, třikrát oslovil svými snímky porotu a třikrát se dostal do užšího výběru jen jediný z vás Peter Drančák. Právem mu proto náleží hlavní výhra, digitální zrcadlovka Nikon D200. Peter Drančák, Vlny pole zjara Canon EOS 300D, F10, 1/80 s Peter Drančák, Kamarádi od vody Canon EOS 300D, F11, 1/80 s Peter Drančák, Z Telče Canon EOS 300D, F8, 1/100 s

19 Protože kritérium finále naší soutěže splnil jediný soutěžící, měli bychom udělit pouze jednu cenu. Rozhodli jsme se však ocenit i další účastníky, kteří nás svými snímky zaujali alespoň ve dvou soutěžních kolech. Tuto podmínku splnilo celkem sedm fotografů i ti se mohou těšit na své výhry. Jitka Unverdorbenová, která se umístila na druhém místě, získává digitální kompakt Nikon Coolpix P3. Držitelé dalších cen si mohou vybrat některou ze tří fotografických publikací z nakladatelství Computer Press Kreativní fotografie od A do Z, Fotografujeme makra a Cesty k portrétu. Výherce během prosince kontaktujeme telefonicky nebo em a dohodneme se s nimi na předání výhry. 2. místo Jitka Unverdorbenová Autorům vítězných snímků srdečně gratulujeme a nejen s nimi se těšíme na viděnou nad stránkami DIGIfota i nad fotografiemi jeho čtenářů. Cena: Nikon Coolpix P3 5. místo Tomáš Salač 8. místo Jan Hrušecký 4. místo Marek Suchý 7. místo Ivko Malárik 3. místo Štefan Kordoš 6. místo Petr Němeček

20 Tipy odborníků Petr Sládek, Prostějov Hodnotili Petr Vilgus je absolventem Institu tu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Zabývá se jak praktickou fotografickou tvorbou (černobílým dokumentem), tak dějinami a teorií tohoto uměleckého oboru. Redaktorem časopisu DIGIfoto je od roku Zdeněk Rerych ( provozuje ateliér zaměřený na reportážní a reklamní fotografii. Je majitelem soukromé fotografické školy v Praze, kde vyučuje teorii i praxi klasického a digitálního fotografa. Ve volné tvorbě se věnuje černobílému aktu. Vilgus: Soubor je velmi hravý, naplněný invencí. Dokládá, že zajímavá fotografie nestojí na špičkovém vybavení, ale na nápadu a schopnosti jej uskutečnit. Z hlediska techniky mi trochu vadí spojení stěny a podlahy, které prozrazuje, z jakého materiálu je bílá plocha vytvořena. Rerych: Vtipné a přitom technicky zvládnuté. Za slabinu považuji ploché osvětlení. Chtělo to pohrát si se směrem a intenzitou hlavního světla. foto: Olympus C-4000 Z, ohnisko 94 mm, F8, 0,8 s, ISO 100, drobné počítačové retuše Kdo z vás má dítě s paní Burákovou? Vilgus: Opět se jedná o výborný nápad v dobré technické kvalitě. Autor pracuje s hloubkovou neostrostí, která potlačuje riziko, že by se ze snímku stala kompozice bez prostoru. Bylo by zajímavé doplnit tento akt o druhou barvu nevím kde, nevím jak, každopádně zde postrádám další barevný prvek. Rerych: Snímek jako vystřižený z marťanského pornomagazínu. foto: Olympus C-4000 Z, ohnisko 45 mm, F11, 1,3 s, ISO 100 Petr Sládek: Fotografovat jsem začal před deseti lety. Mým prvním fotoaparátem byl kinofilmový Olympus AF-10 mini, později jsem zdědil zrcadlovku Petri TTL. Před třemi lety jsem si pořídil digitální kompakt Olympus C-4000 Z, s ním dnes pracuji nejčastěji. Mezi mé nejoblíbenější žánry patří humor, experiment, zátiší a makro. Petr Sládek získává roční předplatné časopisu DIGIfoto. Můj první akt Vilgus: Neobvyklý druh zátiší na černém pozadí, který obsahuje silnou emoci strach o osud nenarozeného života uvnitř vajíčka. Kombinace ostnatého drátu a harmonické linie vejce je nevšední a velmi účinná. Rerych: Autor použil příjemný způsob nasvícení, kterým podpořil dojem prostorovosti předmětů. Za zvážení by stál pokus o jiné než neprůstřelně černé pozadí. S dvojicí vejcedrát by šlo udělat celou sérii působivých fotografií. foto: Olympus C-4000 Z, ohnisko 68 mm, F7, 1,3 s, ISO 100 Život na vlásku

21 Zdeněk Špaček, České Vrbné Vilgus: Fotografie působí roztříštěně, bijí se tu svislé linie stromů s vodorovnými (hladina, břeh, les). Zmatek podtrhují listy plující po vodě. Být autorem, snažil bych se obraz zklidnit volbou ročního období a pravděpodobně také sklopením aparátu tak, aby se linie vzdáleného lesa dostala mimo obraz. Rerych: V podstatě souhlasím s Petrem, i mně se zdá snímek rozbitý a bez hlavního motivu. Konkrétní rysy krajiny jsou tak rozmělněné, že fotografie ztrácí třetí rozměr. Je možné, že by obrazu pomohla modrá obloha, plastičtější světlo nebo jiná roční doba. foto: Konica Minolta DiMAGE Z5, ohnisko 16,6 mm, F6,3, 1/40 s, ISO 100 Zdeněk Špaček: S několika přestávkami fotografuji už přes 30 let. Vystřídal jsem řadu analogů, nejlépe se mi osvědčila klasická Flexareta. Dnes pracuji s přístrojem Minolta Dynax 4 a digitálním ultrazoomem Konica Minolta DiMAGE Z5. Své oblíbené náměty nacházím v přírodě. Vilgus: Fotografie podloubí působí kultivovaně, neurazí, ale ani neuchvátí. Příjemné je využití zmnožených prvků, kromě sloupů i flíčky od dopadajícího slunečního světla. Na těchto místech je však obraz úplně vypálený, a to je v případě barevné fotografie rušivé. Rerych: Líbí se mi zarámování obrazu tmavší plochou v pravém a levém horním rohu. Chtělo to ale důslednost přerušení linie oblouku je nepříjemné. Také lavička a sedící postava v pozadí ruší čistotu obrazu. Doporučuji fotografovat stejnou scénu v jiných denních i ročních dobách: měnit se bude zejména tvar světelných skvrn. foto: Konica Minolta DiMAGE Z5, ohnisko 12,2 mm, F5,6, 1/125 s, ISO 50 Jan Bambas, Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Vilgus: Snový typ modelky je vyfotografován odpovídajícím způsobem snově. Jemné linie a křivky dívčího těla z klasického tmavého pozadí doslova svítí. Na fotografii mi vadí několik zdánlivých detailů. Eleganci linií narušuje kopeček ramene, obdobně rušivý je i pupík, ucho a vlasy. Tato místa šlo potlačit nepatrně jiným úhlem pohledu, ucho mohlo být skryto za pootočenou hlavu, vlasy vyčesané a sepnouté sponkou. Rerych: Světlo hraje u každé fotografie zásadní roli. U svícení aktu rozhodují milimetry. Zde se mi hruď a ucho dívky zdají přesvícené. Na druhou stranu oceňuji diagonální kompozici a zejména uvolněnou pozici dívky, která je nejpatrnější ve výrazu tváře a v poloze pravé ruky. foto: Nikon D70s, ohnisko 45 mm, F11, 1/30 s, ISO 200, fotografováno ze stativu Ve snu Jan Bambas: Fotografuji od roku Nejprve jsem si půjčoval od otce Lumix FZ 10, později jsem si koupil Nikon D70s. Mezi mé nejoblíbenější žánry patří krajina, akt, makro a architektura. Řadu fotografií převádím do černobílé škály. Vilgus: Snímku chybí hloubková neostrost, která by do scény vnesla prvek neurčitosti a tajemství. Bylo by zajímavé vyfotografovat stejnou scénu s bezoblačným nebem a s nepatrně delším ohniskem. Také bych doporučoval posunout horizont mimo střed obrazu. Rerych: Největší slabinou je chybějící hlavní motiv. O pozornost soupeří linie mostu, lampa v popředí, dramatické nebe i rozčeřená hladina řeky. Autor měl určit nejvýraznější bod či linku a ostatní prvky volbou úhlu pohledu, ohniska nebo clony potlačit. foto: Nikon D70s, ohnisko 45 mm, F22, 1/250 s, ISO 200, počítačově upraveno funkcí duplex Fotografky a fotografové! Své práce si můžete nechat odborníky zhodnotit i vy. Posílejte je na adresu digi@cpress.cz nebo vystavte na Nejlepší z vás získá roční předplatné DIGIfota.

22 Akční nabídka POSLEDNÍ ŠANCE! >> Od ledna 2007 vydáváme DIGIfoto 10 ročně >> Využijte neopakovatelné nabídky >> Předplaťte si DIGIfoto za akční ceny a získejte 2 čísla DIGIfoto ročně navíc! Pouze pokud si předplatíte DIGIfoto do získáte 10 čísel DIGIfoto ročně za cenu 8. Po tomto termínu si vyhrazujeme právo ceny změnit. VYBERTE SI ZE SKVĚLÝCH CEN A DÁRKŮ! 1DIGIfoto na 2 roky za Kč (1 790 Sk) Zahrnuje >20 DIGIfoto, 20 CD-ROM dárek > paměťová karta CompactFlash 256 MB (získáte navíc 4 čísla časopisu DIGIfoto a 4 CD-ROM) Ušetříte Kč

23 2 DIGIfoto na 1 rok za super cenu 499 Kč (950 Sk) Zahrnuje > 10 DIGIfoto, 10 CD-ROM Ušetříte 500 Kč! (získáte navíc 2 čísla časopisu DIGIfoto a 2 CD-ROM) 3 3 čísla DIGIfoto za 197 Kč (333 Sk) Zahrnuje > 3 DIGIfoto (čísla 1, 2 a 3/07), 3 CD-ROM Ušetříte 102 Kč! S DIGIFOTEM SI FOTOGRAFOVÁNÍ OPRAVDU UŽIJETE! >> Kromě radosti z výhodného nákupu budete mít každý měsíc lepší a lepší fotky. >> Získáte dokonalý přehled o nabídce digitálních fotoaparátů. >> Budete moci využít 25% slevu na knihy o digitální fotografii z produkce vydavatelství Computer Press. >> Získáte přístup do Klubu předplatitelů, kde na vás čeká spousta výhod: okamžitý přístup k velkému množství informací a zároveň možnost ušetřit při nákupu. Více na JAK SI DIGIFOTO OBJEDNAT? SMS ZPRÁVOU: Pošlete SMS zprávu na číslo Zprávu, prosím, pište bez háčků a čárek. Předplatné DIGIfota na dva roky s paměťovou kartou CompactFlash 256 MB Na začátek zprávy uveďte slovo DIGIR2CF a vykřičník, přidejte své jméno a adresu. Příklad: DIGIR2CF!,Jan Cerny,Modra 12,12000,Praha. Předplatné DIGIfota na jeden rok za 499 Kč Na začátek zprávy uveďte slovo DIGI499 a vykřičník, přidejte své jméno a adresu. Příklad: DIGI499!,Jan Cerny,Modra 12,12000,Praha. Předplatné DIGIfoto 3 čísla za 197 Kč Na začátek zprávy uveďte slovo DIGI197 a vykřičník, přidejte své jméno a adresu. Příklad: DIGI197!,Jan Cerny,Modra 12,12000,Praha. EM: Pošlete s kontaktními údaji na adresu predplatne@cpress.cz. TELEFONICKY: Zavolejte na číslo PŘEDPLATNÉ PRO SR: predplatne@cpress.sk, tel.: Paměťovou kartu CompactFlash Card 256 MB vám zašleme do 4 týdnů po obdržení platby za předplatné. Nabídka karty CompactFlash 256 MB platí do vyprodání zásob. Nabídka platí při objednání do Nabídka platí pro všechny, i pro obnovující předplatitele.

24 téma Výlet na Měsíc

25 Petr Vilgus Bratislavský festival Měsíc fotografie si za šestnáct let své existence vydobyl ve střední Evropě výjimečné postavení. Časopis DIGIfoto byl i letos jeho jediným českým mediálním partnerem. foto: Zuzana Krajewska

26 téma bratislavský Měsíc fotografie BRATISLAVA NOVEMBER 2006 Je paradoxem naší doby, že průměrný český zájemce o fotografii dnes zná lépe tvorbu amerických autorů než svých kolegů ze sousedních zemí. Obávám se, že naprostá většina našich poučených laiků si nevybaví žádného fotografa z Rakouska, Maďarska nebo Polska, o Pobaltí ani nemluvě. A naopak tipuji, že obdobná neinformovanost panuje v okolních zemích o současných trendech v české fotografii. Bratislavský festival patří k nejvýznamnějším místům, kde se autoři z našeho regionu mohou setkat a prezentovat výsledky své práce. Měsíc fotografie však nestojí jen na nejaktuálnější tvorbě. Každoročně jsou zde představovány také snímky dokumentující různé historické etapy vývoje fotografie ve střední a východní Evropě a průřezy celoživotní tvorbou vynikajících autorů. I letos zde proběhly výstavy ryze současné (např. hravý projekt Enikő Hangay), průřezové expozice zahrnující celoživotní dílo (Arno Rafael Minkkinen, Romualdas Požerkis nebo Jindřich Štreit), kolektivní výstavy současné slovinské fotografie a aktuálních tendencí polského dokumentu. Vedle těchto expozic zde byla řada výstav, které se zabývaly historií. V Bratislavě byly k vidění výstavy klenotů ruské fotografie z let 1850 foto: Ivan Šagin foto: Pavel Maria Smejkal (2 ) 1950, rané dílo maďarského klasika André Kertésze nebo snímky z maďarské revoluce v roce Kamenné bratislavské galerie i letos získaly konkurenci v podobě kočovné výstavní síně vlaku pražské Leica Gallery, který letos přepravuje expozici snímků dokumentaristy Antonína Kratochvíla. Rozpačitá Korea Jižní Korea podobně jako další asijské země prochází obdobím neobvykle rychlých změn. Tradiční zvyky rychle berou za své a na jejich místě klíčí semena globální kultury. Fotografická výstava Korea New Days měla podle záměru kurátorů odrážet různé formy prožívání tohoto překotného období ze strany umělců a zaznamenat, jak se s tímto kvasem vyrovnávají. Přestože se jednalo o ambiciozní zadání, výstava korejské fotografie patřila k méně vydařeným místům letošního bratislavského festivalu. Aranžovaná mrtvá zvířata nebo jejich části v oknech mrakodrapů nebo u bazénku, která mají vyvolávat dojem odpočinku živých tvorů, monotónní portrétní řada korejských vojáků, velkoformátové barevné snímky interiérů nebo jediný trojrozměrný objekt falický symbol vytvořený z pomalu plesnivijícího pečiva, jsou spíše chtěnou než autentickou výpovědí o pocitech korejských umělců. Přízračný Minkkinen K nejsilnějším výstavám tohoto ročníku osobně řadím průřez celoživotní tvorbou finského autora Arno Rafaela Minkkinena. Jeho více než 35letý projekt fotografování sebe sama je fascinující jak po stránce nápadů, tak z hlediska jejich praktické realizace. Minkkinen se na svých snímcích věnuje stále stejnému námětu vlastnímu nahému tělu a jeho zasazení do prostředí. Ani v nejmenším však nejde o sebestředný kolovrátek na téma JÁ a zbytek světa. Autor svým tělem dotváří panenskou krajinu i místa poznamenaná činností člověka s obdivuhodnou lehkostí, vtipem a citem pro dané prostředí. Nenabízí nud

27 bratislavský Měsíc fotografie téma Wallrafenovy fotografie před vámi svou úchvatnou hru významů plně otevřou až ve chvíli, kdy si přečtete jejich předobraz román Sto roků samoty foto: Hannes Wallrafen nou řadu obdobných kompozic, u kterých pouze střídá pozadí. Naopak, každou z často velmi krkolomných pozic šije na míru danému prostředí, světelným podmínkám a vlastní náladě. Minkkinenovo tělo pokaždé působí, jako by na vyfotografovaném místě bylo přítomno celá léta a za tu dobu se stalo jeho součástí. Vzrušujícím zážitkem je sledování tvůrčího vývoje autora a střídání jeho nálad. Ty jsou vepsány v motivech jeho snímků, na kterých tak najdeme ztělesněnou depresi ve tváři tonoucího muže, agresivitu vyceněných zubů u mola na mořském břehu i pokojně ochranitelskou ruku nad něžnou tváří ženy plující na hladině. André Kertész Přestože se to nezdá, během první poloviny 20. století darovalo Maďarsko světu hned několik špičkových fotografů. Namátkou lze jmenovat Mártona Munkácsiho, Roberta Capu (tehdy ještě působícího pod jménem Ernõ Friedmann), László Moholy-Nagye nebo právě André Kertésze

28 téma bratislavský Měsíc fotografie Výstava na bratislavském Měsíci fotografie záměrně opomíjí Kertészovo nejvýznamější období a intenzivně se zabývá jeho nejčasnější tvorbou z let Dekorativní, secesí poznamenané obrazy plné obdivu k maďarské vesnici, krajině a člověku jako by byly jen prostou součástí tehdejšího hlavního proudu maďarské fotografie. Poučený divák ovšem v detailech a způsobech kompozice už cítí náznaky Kertészovy pozdější tvorby. Znepokojující Burtynsky O fotografiích Kanaďana Edwarda Burtynského nepíšeme v DIGIfotu poprvé. Jeho soubor z prostředí podnikatelských zón v komunistické Číně je však natolik silný, že jej nelze v tomto výčtu opominout. Málokterý čistý dokument výstižněji naznačuje to, co Burtynského soubor hlasitě křičí. Je to přesvědčení, že pohodový život západního světa, nízké ceny a vysoká kvalita zboží v našich obchodech je vykupována ztrátou soukromí a kvality života lidí na druhé straně světa. Citlivého diváka zamrazí při pomyšlení, že mobil v jeho kapse, fotoaparát na krku i tresčí maso na talíři pochází z těchto novodobých koncentračních táborů. Z míst, jejichž účelem není zabít člověka jako takového, ale která usilují o likvidaci jeho touhy po individualitě, kráse a důstojném životě. Burtynského soubor nekritizuje, neironizuje, nežaluje. Fotografie ze závodu na zpracování drůbežího masa, hřbitova zaoceánských lodí nebo ze stavby mamutí přehrady Tři soutěsky pouze zaznamenávají svět, jak jej každý den vidí miliony obyvatel současné Číny. A na ten svět není hezký pohled. Klasický pobaltský dokument Pobaltský dokument měl v období komunismu mimořádné postavení. Byl nezávislý na převážně budovatelském duchu tehdejší sovětské fotografie, dotýkal se skutečného světa problémů i radostí jednotlivce. Významná část autorů se zajímala o pravdivý obraz venkovského života a nevyhýbala foto: Arno Rafael Minkkinen (3 ) Na snímcích Arno Rafaela Minkkinena najdeme agresivitu vyceněných zubů i pokojně ochranitelskou ruku nad něžnou tváří ženy plující na hladině

29 téma 29

30 téma bratislavský Měsíc fotografie foto: Edward Burtynsky se ani náboženským motivům a tradicím. Tuto fotografickou školu letos v Bratislavě zastupoval Litevec Romualdas Požerskis. Vedle dokumentárního souboru o malém muži Alphonsovi zaujala zejména dlouhodobá sonda do náboženského života litevské společnosti 70. a 80. let 20. století. Autor zaznamenal náboženské slavnosti venkovanů, rituály i každodenní život věřících. Požerskis neglorifikuje a zároveň se nevysmívá. Snaží se zaznamenat svět tak, jak skutečně vypadá. Ve tvářích fotografovaných hledá jejich náladu, životní postoj a přesvědčení. Nachází typické představitele daného prostředí a jejich prostřednictvím sestavuje soubor, který může sloužit jako obrazové vyprávění o litevské společnosti v posledních desetiletích 20. století. Přitažlivost Měsíce V čem je ukryto kouzlo bratislavského Měsíce fotografie? Proč dlouhá léta přitahuje slovenské a české návštěvníky i diváky ze vzdálenější ciziny? Jde o ideální a nepřemístitelnou kombinaci ingrediencí, jejichž výsledkem je fotografický festival, na který se vystavující i diváci rádi vracejí. Díky dlouhodobé tradici mnozí jen s mírným zareptáním přehlížejí občasná zaskřípání v organizaci a kolísající kvalitu některých instalací. Přiměřeně velké množství výstav zkušený festivalový turista obejde během dvou dnů. Svůj podíl na oblíbenosti Měsíce fotografie má zaměření na středo- a východoevropskou fotografii. A v neposlední řadě hraje roli atmosféra Bratislavy, malého velkoměsta, které se za dobu trvání festivalu proměnilo z vybydlených rozvalin v půvabný a živoucí skvost. Chcete vědět víc? Měsíc fotografie se letos konal již po šestnácté. Letos poprvé se zapojil do Evropského měsíce fotografie, kterého se účastní také Berlín, Lucemburk, Moskva, Paříž, Řím a Vídeň. Propojení zatím spočívá ve společné propagaci a výstavním projektu Mutace, do budoucna se zřejmě bude rozšiřovat a prohlubovat. Vedle pětadvacítky výstav je tradiční součástí bratislavského Měsíce fotografie také řada doprovodných akcí. Nechybí hodnocení portfolií, soutěž o nejkrásnější knihy, odborná konference, a letos přibyl také koncert původních děl slovenských skladatelů na motivy českých, maďarských a polských fotografií

31 foto: Romualdas Požerskis foto: Jana Ilková (2 )

32 téma bratislavský Měsíc fotografie foto: Insook Kim foto: Erich Lessing

33 bratislavský Měsíc fotografie téma okem Petra Bubeníčka Letošní bratislavský fotografický svátek mě překvapil o něco méně než loňský ročník. Chyběla mně v něm osobnost takového formátu, jakou byl v minulém roce James Nachtwey. Někdo, na jehož snímky bych musel myslet ještě dlouho po skončení akce a kdo by zpochybnil moje zažité uvažování. Přece však mě zaujaly tři výstavy minimálně pro ně (a nejen pro ně) stálo zato do Bratislavy jet. Snímky Edwarda Burtynského jsem znal již z časopisu National Geographic. Ale vidět je zvětšené bylo velmi působivé. Autor na nich totiž zachytil anonymní a automatizovaný svět továren v Číně. Industriální automatizace se tu netýká strojů, ale lidí. Armády dělníků ve stejnokrojích monotónně pracujících na stavbách či kuchajících kuřata problematizují pohled na dnešní Čínu. Druhá výstava měla zcela jiný charakter i vyznění namísto velkých obrazů zachycovala subjektivní pohled na svět a na sebe sama. Finský fotograf Arno Rafael Minkkinen již léta pořizuje své autoportréty v různých situacích, ve velmi krkolomných pozicích. V šatech i bez nich, v celku i detailu (někdy ze škvír vyčnívají jen fotografovy prsty, jindy se jeho nohy vznášejí nad vodou), většinou osamělý (na některých fotografiích se ženou). Za nejpůsobivější pak považuji snímky vzniklé právě v jeho vlasti, ve Finsku. Jsou velmi přesvědčivé, neboť před diváky staví důležité otázky co je lidské tělo, co je smrt? Holandský fotograf Hannes Wallrafen se rozhodl, že zachytí atmosféru světa románu Sto roků samoty proslulého kolumbijského spisovatele Gabriela Garcii Márqueze. To, co romanopisec vystihuje ve slovech, se pokusil vyjádřit fotografickými obrazy. Slova nás navádějí k představám, fotografie situaci přímo odráží. Svět bájného Márquezova Maconda je drsný a mýtický. Stále se v něm čeká na někoho, aniž by bylo zřejmé, zda očekávaný již přišel, či nikoli. Hranice mezi životem a smrtí je jen průsvitná, bytosti dávno mrtvé se vracejí do světa živých. A právě atmosféru reality a mýtu můžeme cítit z Wallrafenových snímků. Jedna z nejvýraznějších fotografií celé výstavy zachycuje chlapce v červené košili, který drží kohouta (zřejmě určeného pro zápasy), a starého muže v košili bílé. Oba se dívají do objektivu, tedy na nás, diváky fotografie, čelíme jejich nesmiřitelným pohledům. Vztah vyjadřuje v románu tak důležité rodinné vazby, sahající hluboko do historie. Nezbývá než dodat: nespokojte se s představou, že jste tento svět poznali návštěvou výstavy. Fotografie před vámi svou úchvatnou hru významů otevřou až ve chvíli, kdy si přečtete jejich předobraz román Sto roků samoty. foto: Aneta Grzeszykowska foto: Wocjiech Wilczyk 33

34 Hledám barokního člověka foto: Jan Reich, Říp

35 rozhovor

36 rozhovor Jan Reich Text: Petr Bubeníček V době, která letí kupředu stále rychleji, kráčí po prašných cestách pomalu a pokorně fotograf Jan Reich. Hledá stopy našich předků v krajině. Se starým, velkoformátovým fotoaparátem Josefa Sudka vytváří snímky, jež nedávno vyšly v knize Bohemia. Jan Reich Narodil se roku 1942 v Praze. V letech vystřídal řadu profesí: působil jako osvětlovač, dělník v cirkuse, stavební dělník, rekvizitář, fotograf. V šedesátých letech vystudoval na FAMU obor výtvarná fotografie. Od roku 1971 je fotografem na volné noze a věnuje se krajině. Fotil Chodsko, Krušnohoří, Posázaví i Prahu. Během své kariéry volného fotografa měl Jan Reich řadu samostatných i společných výstav doma i v zahraničí, naposledy v sentru FIAP v Paříži. Vydal celkem sedm autorských publikací, v roce 1997 mu v nakladatelství Fotomida vyšla monografie. Jeho poslední kniha Bohemia vydaná nakladatelstvím Galerie Nový Svět vloni získala hlavní výroční cenu Magnesia Litera. Více informací najdete na webových stránkách Narodil jste se v Praze. Jaká byla vaše cesta k vesnické krajině? Můj otec musel odejít do pohraničí, kde pracoval v lese. Od mých šesti let jsme za ním pravidelně jezdili. Byla to opuštěná, smutná krajina plná prázdných domů a zničených kostelů. Ve třiceti jsem poznal, že na tato místa nemohu dál jezdit, byla silně depresivní. Objevil jsem tedy Sedlčansko, místo na hranicích středních a jižních Čech. Říká se, že v sobě nosíme obraz dvou krajin: jednak té, kterou máme spojenu s dětstvím, a té, kterou později objevíme. Sedlčansko je tedy tou druhou Před lety jsem byl ve Francii, kde jsem si uvědomil, jaká je vlastně česká krajina a lidé v ní žijící. Sedlčansko jsem volil především proto, že šlo o část prapůvodních Čech. Na každém kroku tu lze nahlížet do naší historie. Najdete tam například řadu románských kostelů. Kdy a čím jste začal fotografovat? Začal jsem ve třinácti letech malým bakelitovým pionýrem, později jsem se věnoval spíše filmu. Nějakou dobu jsem pak studoval kameru na FAMU. Nakonec jsem se ale rozhodl pro fotografii. Vyhovovala mně v tom, že je individuální. Při focení jsem sám a mám z něj větší zážitek. Jaká témata vás v té době nejvíce přitahovala? Fotil jsem všechno, kamarády, krajinu, zvířata. Kde jste hledal inspiraci? Kdysi jsem viděl knihu Jana Lukase, v níž byla krajina propojena s lidmi. To mě zasáhlo. Poznal jsem pak tvorbu řady dalších fotografů, ale nejdůležitější byl pro mě Josef Sudek, daleko podle mého soudu přesáhl ty ostatní. Dokázal totiž fotografovat svůj život, svoje prožitky; šel hlouběji, hledal tajemství, které v životě je. Byl citový, romantický, uměl experimentovat. Sudek také objevil kontaktní fotografii, v tom vidím inspiraci v technickém smyslu. Sudka jste potkával Mnohokrát. Bydleli jsme nedaleko jeho ateliéru. Sudek byl přirozenou součástí Prahy jako třeba Karlův most. Odmalička jsem ho okukoval, později jsem si s ním povídal. Co vám poradil? Fotil jsem tenkrát na kinofilm a on měl velký aparát. Ptal jsem se ho, jestli to nemá moc těžké a proč raději nefotí kinofilmem. Na to mně řekl, že kdyby mohl, používal by ještě větší aparát. Takže mně vlastně poradil, čím mám fotit. Proč jste začal fotit krajinu tak, jak to dnes vidíme ve vaší knize Bohemia? Chtěl bych ukázat původní tvář krajiny. Vidím třeba, jak je kostel úžasně zakomponován do prostoru. Jeho věž není stavba, ale socha. Vesnice, která jej obklopuje, je pak jakoby chráněna. Člověk, který sem přicházel, žil v jisté harmonii. Svět se později v duchovním smyslu začal rozpadat, přicházela civilizace, jež s takovými hodnotami nepočítala. A právě hodnoty v krajině jsou tím, co mě zajímá. Pracuji tak, aby se mohlo zdát, že snímky snad vznikly v sedmnáctém století. Když se pokouším porozumět baroknímu člověku, zažívám ohromné objevy. Ptám se, proč to tenkrát lidé takto dělali, proč tuto stavbu vytvořili právě zde, proč tu zasadili stromy, tudy vedli cestu. Jaký je vztah dnešního člověka ke krajině? Lidé dnes nevnímají krajinu jako celek. Jezdí autem a ocitají se v prostoru dopravy. Krajinu je třeba prožít pomalou chůzí, při které je možné se soustředit. Tím se vlastně dostáváme sami k sobě. Při své tvorbě sám chodíte pěšky Ano, chodím pěšky, protože chci být pozorný. Mohu tak poznat všechno dění v krajině. Nejen oblaka, nebe, ale i nepatrné kamínky či rostliny, jež se spolupodílejí na onom jedinečném celku. Jezdím také na kole, ale pak už toho neuvidím tolik. A zvládáte nosit tak těžké břemeno? Únava přináší jistou euforii, fyzické s duchovním je pak v rovnováze. Při fyzické námaze se mně lépe přemýšlí. Delší chůze tedy přináší symbiózu tělesného a duchovního. Jak hledáte místo, které chcete zachytit? Cítím to intuitivně, mám v té chvíli takový hřejivý pocit na prsou. Taková místa ale znali jiní lidé dávno přede mnou. Jsou u památných stromů, božích muk, při křižovatkách, na kopcích. Jakmile takové místo najdu, léta se tam vracím. Jednak mně dělá dobře je opět vidět a samozřejmě je mohu fotit. Abych se neopakoval, stále zvětšuji formát. Z vašich snímků je patrné, že tvoříte od pozdního podzimu do brzkého jara. Proč volíte tato roční období? Když začne opadávat listí, objevují se stromy a jejich rukopis. Za stromy je pak vidět krajina. Vše se ztiší a vše je jemnější. V krajině hledám minulost a snímek musí být tajemný. Tucha je přece nejasná, přímé světlo by ji zabilo. Proto je součástí mých snímků často mlha vytvářející dojem nereálnosti. Kontury věcí v mlze a v šeru vyjadřují nejasnost historie. V zimě je pak klid, lidé jsou pryč, země je vykostěná, základní, ukládá se k spánku. V létě vše zaroste a nedá se pracovat. Říkáte, že se pokoušíte najít ducha míst. Kde leží hranice mezi snímkem, který jen dokumentuje, a tím, který pokročil dál v hledání smyslu místa? Je to zřejmě věc intuice, nikdy to člověk neví s jistotou. Stopadesát snímků uveřejněných v knize Bohemia jsem vybral z tisíce fotografií. Fotím neustále a pak se zamýšlím nad tím, zda se mně to podařilo. Na snímku musí prostě být něco navíc. Je třeba, aby se rozehrálo světlo a všechny další atributy dotvářející harmonii. Nemohou zde být žádné rušivé prvky. Jaký je vliv baroka na českou krajinu? Česká krajina je barokní. Šlo o poslední harmonickou dobu, kdy byla krajina utvářena a okrašlována. U nás přinesla šlechta kulturu ze světa, přišli k nám proslulí stavitelé

37 foto: Jan Reich, Liběchov foto: Jan Reich, Cheb

38 rozhovor Jan Reich foto: Jan Reich, Čihadlo Čím fotí Jan Reich Pro krajinnou fotografii používá Jan Reich velkoformátové aparáty od Josefa Sudka. Obyčejně pracuje s jedním širokoúhlým objektivem. Celá publikace Bohemia byla focena 210mm sklem. V extrémních případech pak volí 150mm objektiv. Pro portréty svých blízkých využívá Reich Leicu M6. Nepořizuje snímky digitálním fotoaparátem. Obyčejní lidé se pak velkými díly nechali inspirovat, upravovali svůj kraj. Baroko u nás zdomácnělo a jeho prvky se začaly objevovat ve vesnických stavbách. Kostely stavěné v té době vyjadřují něhu i lidskost. Jsou pro vás důležité výpovědi lidí, kteří žijí v místech, jež procházíte s fotoaparátem? V Sudetech mně velmi chyběli lidé, prázdnota byla zvláště v zimě děsivá. Na Sedlčansku jsem se naopak setkal s lidmi udržujícími paměť. Radili mně dokonce, na jaká místa chodit. Kupodivu velice dobře cítili totéž, co jsem cítil sám. Jejich přímí předci zde totiž stavěli domy, kostely. Ústředním bodem vašich snímků je cesta. Cesta je důležitá, protože vede od člověka k člověku. Je spojnicí, a tedy základní součástí krajiny. Dovede poutníka někam. Má i duchovní rozměr ve smyslu směřování odněkud někam. Cesty bývaly budovány tak, aby byl zřejmý jejich vztah k vesnici či městu, k nimž vedou. Základní charakteristikou vašich snímků je liduprázdnost. Proč se z nich lidé vytratili? Industriální doba nežije duchovními hodnotami tak důležitými pro člověka sedmnáctého století. Moderní lidé, kteří žijí v autech na asfaltových komunikacích, s tímto tématem nesouvisejí. Barokní lidé už nežijí. Jak docilujete toho, že na vašich snímcích není tak důležitý výdobytek našeho věku, automobil? Většina míst se fotografovat nedá. Nikdy jsem kvůli snímku automobily neodtahoval. Znám množství krásných náměstí plných aut, jež nelze zachytit. Neexistuje totiž barokní škodovka. Je třeba si přivstat. Litoměřice jsem fotografoval v neděli brzy ráno a náměstí bylo prázdné. Být tam za svítání sám, to je pak krásný zážitek. Vaše snímky jsou černobílé. Jaký je podle vašeho soudu rozdíl mezi černobílou a barevnou fotografií? Ten rozdíl je zásadní. Kdysi jsem se živil tím, že jsem připravoval barevné publikace. Barva je na povrchu. U černobílé fotografie je důležité, že člověk nemaluje barvou, ale světlem. Na barevném snímku světlo zaniká, barva převládá. Černobílý je naopak zjednodušený, člověk si barvy může domyslet sám. Znám jen velmi málo dobrých barevných fotografií. A těch několik je většinou monochromních, kde světlo může převládat. Pokročíte někdy k barevné fotografii? Svoji práci jsem ještě nedokončil a nechci se tím rozptylovat. Černobílému vidění jsem se učil několik let. Také nevím, jak bych s barevnými materiály pracoval. Potřebuji si snímky udělat sám. V temné komoře mohu zažít proces vzniku fotografie, chvíli jsem na světle, chvíli ve tmě. Mezi pořízením snímku a následným vyvoláním mohu odpočívat. Fotografoval byste krajinu jinak než na velký formát? To přece nejde, jen tak jsem blíže lidskému pohledu na svět bez rušivých zrn. Kontakt přináší plastický pohled, můžeme do snímku vniknout. Čím je negativ větší, tím je lepší výsledek, ba i samotné fotografování. Na matnici vidím všechno, les, ale i kamínky na cestě. Pohled je sice hlavou vzhůru, ale to už se nedá nic dělat. V hledáčku nevidíte, co vlastně fotíte. Co tedy fotíte na kinofilm? Pořizuji portréty svých blízkých. Čas jde neustále dopředu, lidé se mění. Až jednou

39 Jan Reich rozhovor lidé nebudou, budou alespoň jejich fotografie. Když byly v Praze povodně a lidé přišli o majetek, nejvíc postrádali alba. Přišli totiž o svoji paměť. Velkoformátová fotografie je velmi nákladná. Jak tento problém řešíte? Kdybych materiály kupoval v obchodě, jeden snímek mě bude stát 160 korun. Takto bych to dělat nemohl. Mám však zásoby prošlého materiálu, který někdo vyhodil nebo jsem jej odkoupil. Dokonce mám něco i po Sudkovi. Jaké objektivy používáte? Tvořím velmi jednoduše. Obyčejně používám jeden objektiv, který je širší. Celá Bohemia byla focena 210mm sklem. V extrémním případě pak použiji 150mm objektiv, který je ještě o něco širší. Zachycujete ducha míst. Existuje také něco jako duch techniky? Pracujete přece se Sudkovým aparátem To, že pracuji s technikou Josefa Sudka, je úžasné. Divím se, že si to vůbec zasloužím. Mám tři jeho aparáty. Sudek si totiž kdysi přál, aby jeho technika byla k užitku. foto: Jan Reich, Smečno foto: Jan Reich, Lipnice nad Sázavou

40 TIP technika TIP Canon PowerShot G7 [42] Snímače digitálních zrcadlovek Obsah Deset je víc. Možná Tomáš Slavíček: Během fotografování moc nepřemýšlím nad tím, kolik má snímač digitálního fotoaparátu megapixelů. Jsem si sice vědom i případných omezení daných nižším rozlišením, ale stejně komponuji tak, abych nemusel ořezávat v počítači. Se svou 6Mpx zrcadlovkou jsem po stránce rozlišení snímače zatím spokojen. [52] Megarecenze: Panasonic Lumix DMC-L1 Vytříbené našlápnutí Lenka Lindnerová: Po více než desítce otestovaných kompaktů a ultrazoomů od Panasoniku jsem se na první velký foťák této značky těšila. Zpočátku mě iritovalo dost nízké tělo, díky perfektnímu funkčnímu vybavení jsem to ale zrcadlovce nakonec odpustila. Přiznám se však, že příliš tmavý hledáček mě přinutil často používat živý náhled Live View. [56] Test pěti dostupných tiskáren A4 při ruce Pořídit si velkou tiskárnu pro formáty výstavních zvětšenin je vcelku velká investice. Proč si ale doma netisknout běžné malé fotografie, když dostatečnou kvalitu získáte za částku od čtyř tisíc korun? [60] Dvojrecenze: Canon Power- Shot A640 a PowerShot G7 Rodinná magie Dva nové kompakty od Canonu se v mnohém liší, ale obrazovou kvalitu mají společnou. Kdyby se jejich vlastnosti sloučily a od konkurence se poučily v rychlém zaostřování a širším ohnisku, vznikl by téměř dokonalý přístroj. [64] Samsung NV7 OPS TIP Černý kyklop Stylový Samsung NV7 OPS se sedmimegapixelovým rozlišením snímací soustavy je vůbec prvním fotoaparátem této značky, který nabízí systém optické stabilizace obrazu. K exkluzivitě tohoto modelu přispívá také nový způsob ovládání pomocí tlačítek Smart Touch. [68] V akci s Canonem EOS 300D Zn.: Spolehlivá Canon EOS 300D byl první digitální zrcadlovkou, jejíž cena se dostala pod korun. Zlákal tak k přechodu mnoho fotografů, jak těch, kteří do té doby pracovali pouze s analogy, tak dalších, kteří nebyli spokojeni s kvalitou výstupu ze svých kompaktů. okem Petra Vozáka V minulém čísle DIGIfota jste si mohli přečíst srovnání dvou nových amatérských zrcadlovek, Nikonu D80 a Canonu EOS 400D. Podobné srovnání vyšlo i na našem sesterském webu cz a vyvolalo diskuzi, v níž se, jak už to na internetu bývá, objevila řada názorů, mnohé pak velmi radikální. Dovolím si teď z celého spektra vytrhnout úplnou drobnost: jistý Pepa se domnívá, že lidem, kteří fotografují více, nevydrží tyto zrcadlovky ani dva roky, protože mají životnost závěrky jen sto tisíc cyklů. Vůbec se nechci zabývat faktem, že pro amatérské přístroje výrobci ve skutečnosti zaručují podstatně nižší životnost. Chci se spíše podělit o úžas nad tím, že by někdo, kdo se fotografií neživí, mohl dokázat vyfotografovat padesát tisíc snímků ročně. Jisté je, že digitální technika umožnila pořizovat mnohem více snímků. Nikdo se nemusí bát, že dojde film a na další nezbydou peníze. Když zaplníte kartu, prostě jen přetáhnete snímky do počítače a můžete pokračovat. Místo jednoho záběru pořídíte několik, z různých úhlů, v různé více či méně rozhodující okamžiky. Na displeji navíc hned kontrolujete, zda je všechno v pořádku, a když ne, spraví to další snímek. Začátečník získává možnost ihned se poučit ze svých chyb. Pořídit s digitálním fotoaparátem více snímků je tedy přirozené a prospěšné, jen by to snad mohlo mít své meze. Znám Martina V., ten zná zase Bohdana H. Oba zmínění pánové fotografují. Jeden je uznávaným fotografem, druhého zatím proslavily jiné věci. Bohdan H. fotografuje velmi intenzivně. Martin V. by chtěl být jako on. Má plnou databanku svých snímků. Pro samé cvakání už nemá čas je roztřídit, vyřadit nepovedené. Občas se mu podaří pěkný snímek, je ale nesmírně obtížné jej v záplavě balastu objevit. Jednou jsem to zkusil. Prohlížel jsem asi dvě stě jeho záběrů pořízených během půl hodiny, odehrával se přede mnou skoro film, ale jedinečnou fotografii jsem buď minul, nebo tam nebyla. Martin V. je můj kandidát na testera životnosti závěrky. Svou roli plní velmi odpovědně. Při své práci se dostává na zajímavá místa, mezi pozoruhodné lidi. Z jeho fotografií by mohla vzniknout strhující výstava, kdyby nebyl tak nadlidský úkol ji připravit Redakce DIGIfoto používá paměťové karty Lexar. Zapůjčil MEDIASTORE

41 speciál KATALOG DIGITÁLŮ Jedinečný průvodce současným trhem zima 2006 digitální fotografie u nás speciál KATALOG DIGITÁLŮ podzim 2006 nejlepší rádce při výběru nového digitálního fotoaparátu KATALOG DIGITÁLŮ speciál podzim 2006, fotoaparátů 240 objektivů V prodeji od 6. listopadu za K! podrobné parametry užitečné rady k nákupu cenové srovnání Všechny modely roku 2006/2007 jak vybírat digitál a objektiv pro zrcadlovku 99,90 Kč (149,90 Sk) ocenění a názory redakce DIGIfota vydává Computer Press, a. s.

42 test snímače digitálních zrcadlovek Deset je víc. Možná Rozlišení D-SLR do detailu Nikon D80, Sigma mm F3,5 5,6 DC, ohnisko 100 mm, F16, 1/125 s, ISO 100

43 snímače digitálních zrcadlovek test Tomáš Slavíček: Během fotografování moc nepřemýšlím nad tím, kolik má snímač digitálního fotoaparátu megapixelů. Jsem si sice vědom i případných omezení daných nižším rozlišením, ale stejně komponuji tak, abych nemusel ořezávat v počítači. Se svou 6Mpx zrcadlovkou jsem po stránce rozlišení snímače zatím spokojen. Určitě už jste se zamýšleli nad tím, jak se na kvalitě fotografií podepisuje samotné množství pixelů a fyzická velikost snímačů digitálních zrcadlovek. Je nutné pořizovat nejnovější 10Mpx přístroje, nebo většině uživatelů postačí zrcadlovka s nižším rozlišením? Tomáš Slavíček Stejné otázky jsme si položili i my v redakci před odstartováním podzimního testu. Ceny dostupných digitálních zrcadlovek rok od roku klesají. Ti, kdo dříve s nákupem váhali, se tak stále častěji rozmýšlejí, kterou z nich si pořídit. Jako kritéria při výběru mohou zvažovat mnoho parametrů. Jedním z těch velmi podstatných, který navíc bývá uváděn jako hlavní, je rozlišení snímače. Někteří uživatelé se spokojí se šesti megapixely, zatímco jiní prahnou po co možná největším rozlišení. Opravdu ale počet megapixelů tak zásadně ovlivní kvalitu výsledných fotografií? Někomu stačí méně Jistě čím více pixelů, tím větší fotografie lze vytisknout a tím větší volnost máte při provádění výřezů. Navíc v dnešních editorech digitálních fotografií máte k dispozici několik způsobů, jak snímek s malým rozlišením zvětšit, a někteří kouzelníci dokážou hotové zázraky v podobě výstavních zvětšenin z třímegapixelového kompaktu. Je ale nutné si uvědomit, že na snímku nikdy nebude více detailů, než kolik zachytil snímač vašeho fotoaparátu. Pro velké tisky je tedy větší rozlišení čipu výhodou. Složitější je to s výřezy. Každá dobrá fotografická příručka učí, že nejlepší je komponovat záběr tak, aby nebyly třeba. Nejen že se zaměříte přesně na to, co vás ve scéně zajímá, Je třeba deset mega? ale rovněž naplno využijete optických vlastností, kterými disponuje váš objektiv, a zachytíte tak více detailů. Když uděláte větší výřez, zůstane vám možná dostatek obrazových bodů pro fotografii přiměřené velikosti, ale výsledek bude neostrý, jako by byl pořízen nekvalitním objektivem. Sám vlastním šestimegapixelovou digitální zrcadlovku a s rozměry, které mi nabízí pro tisk, jsem zatím spokojen při tisku na A4 si mohu dovolit i menší ořezy. Občas si nechám zhotovit kvalitnější kousky na velkoplošné inkoustové tiskárně a velikost centimetrů zvládá 6Mpx snímač rovněž bez větších problémů. Podobnou fotografii totiž zpravidla nezkoumáte pod lupou, pozorujete ji alespoň z půlmetrové vzdálenosti. Minimální počet bodů pro kvalitní tisk fotografií vidíte v tabulce na této stránce. Oboustranné ostří Zvyšování počtu pixelů nemá jen své výhody. Plocha snímače se u amatérských zrcadlovek nemění, roste proto hustota Rozměry tisku světlocitlivých buněk na čtvereční centimetr a rozměry jednotlivé buňky se zmenšují. To může alespoň teoreticky vést k nižší kvalitě výstupu menší buňka zachytí méně světla, signál z ní musí být při zpracování více zesílen, ale pak se zesílí i šum. Více pixelů rovněž znamená větší množství dat a paměťového prostoru, zvyšují se nároky na kapacitu a rychlost paměťových karet. Paměťová média se dají přikoupit. Se šumem lze bojovat v aplikacích, které jsou na jeho odstraňování specializované to ovšem vyžaduje další práci, navíc někdy lze šum potlačit pouze za cenu velké ztráty ostrosti a celkové technické kvality fotografie. Testy bez hranic V našem testu jsme se zaměřili na to, jak souvisí fyzická velikost a počet megapixelů se schopností snímačů zaznamenat detaily a rozsah jasů scény, i na to, jaký vliv má na úroveň šumu. Důležitým kritériem se staly obrazové vady, které jsou patrné při zvětšení snímku na počítači. Nejvíce nás ale zajímalo, jak se rozdíly projeví při tisku fotografií na formáty A4 a cm. Testovací snímky jsme pořídili na tělech těchto digitálních zrcadlovek: Canon Rozlišení digitálu Minilab, ofset. tisk nižší vyšší kvalita Ink-jet tisk nižší vyšší kvalita (formát 3:2) 200 dpi 300 dpi 100 dpi 150 dpi 6 Mpx px 38,2 25,4 cm 25,5 16,9 cm 76,4 50,8 cm 50,9 33,8 cm 8 Mpx px 43,9 29,3 cm 29,2 19,5 cm 87,8 58,5 cm 58,5 39,0 cm 10 Mpx px 49,4 32,9 cm 32,9 21,9 cm 98,8 65,8 cm 65,8 43,9 cm digiarena.cz

44 test snímače digitálních zrcadlovek EOS 350D, EOS 400D, Nikon D50, D80, Samsung GX 1S a Sony Alfa A100. Vybírali jsme tedy takové přístroje, na kterých lze porovnat rozdíly jak mezi snímači s různou hustotou pokrytí světlocitlivými buňkami, tak odlišnosti mezi čipy se stejným množstvím pixelů. Rovněž jsme chtěli vypozorovat, zda se dají najít podstatné rozdíly mezi snímači typu CMOS a CCD. Někteří čtenáři mohou namítnout, že ve výběru fotoaparátů chybí zastoupení některé značky. Zde se ovšem nejednalo o test fotoaparátů, pro který by byl zapotřebí alespoň jeden přístroj od každého výrobce. Jak již jsem zmínil, cílem bylo porovnat obrazovou kvalitu snímačů. Snažili jsme se vyhnout jakémukoli srovnávání firmwaru a těl fotoaparátů. Chtěli jsme vytvořit takové podmínky, aby tatáž fotografie zachycená například dvěma 10Mpx přístroji byla s drobnými odlišnostmi stejná. Společným objektivem se stala Sigma mm F3,5 5,6 DC. Přestože toto sklo není v optických kvalitách perfektní, odpovídá běžnému standardu, jakým je vybavena většina amatérských fotografů. Scény jsme fotografovali především na nejlepší změřené optické vlastnosti ohnisko 35 mm a clony F8 nebo F11. U většiny snímků jsme použili nejnižší možné hodnoty citlivosti. Výjimkou jsou samozřejmě fotografie, jejichž prostřednictvím jsme naopak chtěli otestovat schopnosti snímačů při ISO Součástí testu je také krátká recenze použitého objektivu, kterou naleznete v samotném závěru. Všechny snímky byly Dynamický rozsah snímačů Hlavní překážkou během testování se stalo počasí, které nám příliš neumožnilo prověřit kvality snímačů na dostatečně kontrastních scénách. Dobrou zprávou ale je, že všechny prověřené čipy si poradí s podzimním sluncem, pokud se vyloženě nerozhodnete fotografovat v přímém protisvětle. Snímky byly konvertovány z RAWu při zachování co možná největší části obrazové informace ze světel i stínů. Výrazné rozdíly mezi snímači jsme zde nezaznamenali. Sony Alfa A100, Sigma mm F3,5 5,6 DC, ohnisko 35 mm, F8, 1/400 s, ISO Čím více megapixelů, tím více šumu

45 snímače digitálních zrcadlovek test fotografovány do RAWu a následně konvertovány v Adobe Camera RAW tak, abychom co nejvíce zachovali rovné podmínky pro všechny fotoaparáty. Tisk rozhodne Vybrané srovnávací fotografie z testu naleznete i s naším komentářem na následujících stránkách a tvoří také podstatnou část dokumentace na přiloženém DIGIfoto CD můžete tedy sami podrobně prozkoumat jak reálné snímky, tak testovací obrazce. Za nejdůležitější kritérium ale sami považujeme srovnání vytištěných fotografií. Podle očekávání jsme u výtisků formátu A4 nezaznamenali prakticky žádné rozdíly. Některé snímky se při velmi detailním zkoumání jevily nepatrně ostřejší, je ale docela možné, že by tento odstup šel vyrovnat softwarovým doostřením. Jeden ze šestimegapixelových čipů se v každém případě umístil uprostřed pole, předběhl i desetimegapixelový. Zásadnější souboj jsme očekávali při porovnání fotografií rozměru cm. K našemu velkému překvapení jsme ale i tady až při velmi podrobném zkoumání zaznamenali jen minimální rozdíly v podání vlasově tenkých větviček keře v pozadí. Můžeme se domnívat, že právě u těchto snímků jsme narazili na limity v rozlišovací schopnosti použitého objektivu. Pokud si tedy pořídíte desetimegapixelový fotoaparát jen proto, abyste získali co nejvíce detailů, nezapomeňte si k němu zakoupit i špičkový objektiv. inzerce Počet světlocitlivých buněk neustále roste Nejen u kompaktních přístrojů dochází k zvyšování počtu pixelů. Také výrobci dostupných digitálních zrcadlovek rok co rok zvedají hustotu světlocitlivých buněk ve svých fotoaparátech. Počet pixelů, které se vyskytují na jednom centimetru čtverečním snímače, ilustruje následující tabulka, vycházející z fyzických rozměrů snímačů a celkového počtu pixelů. Plošná hustota světlocitlivých buněk Rozlišení (efektivní rozlišení) Fyzické rozměry snímače (mm) Počet buněk na 1 cm 2 6,3 (6) 23,7 15,5 1,7 mil 8,2 (8) 22,2 14,8 2,5 mil 10,8 (10) 23,6 15,8 2,9 mil Více, nebo méně Pokud hledáte digitální zrcadlovku za co nejmenší peníze a v podstatě chcete jen nahradit některý dnešní vyspělý kompakt přístrojem, který bude rychlejší a navíc s menším šumem při vysokých citlivostech, pak by vám aparáty s 6Mpx snímači měly bohatě vyhovovat. Snímky ve standardních rozměrech až do formátu A4, s některými motivy i A3, vytisknete bez sebemenších problémů a kvalitu obrazu nebude příliš degradovat ani použití vyšších citlivostí. Menší rozlišení přináší i výhody v podobě rychlejšího zpracování fotografií při úpravách v počítači. Pokud toužíte po přístroji schopném zachytit co největší množství detailů, které bezpodmínečně potřebujete pro svou tvorbu, a bazírujete na každém pixelu, pak si v amatérské kategorii nejspíše vyberete jednu z nových digitálních zrcadlovek osazených 10Mpx snímači. Deset megapixelů tvoří jakousi magickou hranici, kdy se podle našich pozorování digitální přístroje schopností přenášet detaily ze scény vyrovnávají kinofilmovým fotoaparátům vyžaduje to však objektiv se skvělou kresbou. Nezapomínejte ovšem, že čím větší snímky, tím více prostoru zabírají na paměťových nosičích, a tím větší nároky mají na hardware vašeho počítače. Osmimegapixelové zrcadlovky tvoří jakýsi střed, více se přitom blíží k desetimegapixelovým čipům. V dnešní době rozhodně není důvod vyměňovat je za modely s vyšším rozlišením, dokonce je ani nemusíte vyřazovat ze svých úvah při koupi nového přístroje. Rozdíly lze tedy najít nejen mezi fotoaparáty s různým počtem megapixelů, ale i mezi zrcadlovkami různých značek. Zpracování signálu ze snímače procesorem fotoaparátu může významně ovlivnit kvalitu výsledné fotografie. Proto před nákupem prozkoumejte testovací snímky vámi zvoleného přístroje na internetu (například nebo sáhněte po CD příloze DI- GIfota. Face Detection Rozpozná a zaostří až 10 tváří najednou Funkce Face Detection (Zaostři tvář) Optimální zaostření a expozice! Rozpoznání tváře již za 0,05 sekundy! Současné rozpoznání až 10 tváří!

46 test snímače digitálních zrcadlovek Testovací obrazce První důležité informace o rozdílech mezi snímači přinesly naše testovací obrazce. Nakonec se ukázalo, že výběr objektivu nebyl špatný, ba naopak. S kvalitnějším sklem bychom pravděpodobně nezměřili takto podstatné rozdíly. Zatímco snímače s rozlišením šest megapixelů byly schopné přenést maximálně lph, 8Mpx čip už na tom byl při stejných podmínkách o 100 lph lépe. Zásadní posun však přineslo měření na 10Mpx snímačích. Zde můžete odečíst hodnoty dosahující na lph, což je značný skok, pro který nemáme teoretické vysvětlení. Obdobný jev jsme však pozorovali už při testu Canonu EOS 400D se setovým objektivem EF-S mm F4 5,6 v minulém čísle DIGIfota i v něm jako by desetimegapixelový čip objektivu vdechl nový život. V porovnávání fotografií reálných scén však tyto nuance nemusí být příliš patrné a někteří z vás je ani nepostřehnou či budou považovat za nepodstatné. Sigma mm F3,5 5,6 DC, ohnisko 34 mm, F8 Canon EOS 350D Canon EOS 400D Nikon D Větší rozlišení se rovná více detailů

47 snímače digitálních zrcadlovek test Více pixelů, větší prostor Stěžejní faktor při rozhodování o koupi nového digitálního přístroje většinou tvoří obrazová kvalita výstupních fotografií. Jedním z dalších kritérií však může být také výsledná velikost pořízených snímků. Dnešní digitální zrcadlovky podporují ukládání do dvou formátů: JPEG a RAW. Žádná data v RAWu (často ani ve formátu JPEG) nejsou finální fotografií, pouze mezičlánkem, ze kterého je třeba snímek upravit a uložit jej ve vhodném formátu, obvykle JPEG nebo TIFF, následně prezentovat umístit na web nebo vytisknout na papír. Mnozí lidé si v TIFFu ukládají jednotlivé verze upravovaných fotografií, každá z nich může dosahovat desítek megabajtů. Velikost obrazových dat tak začíná rychle narůstat. Pokud si pořídíte desetimegapixelový fotoaparát a budete fotografovat do RAWu, pak vám můžeme jedině doporučit volbu paměťové karty o kapacitě alespoň 2 GB. Fotografovat pouze do JPEGu může být jedním ze způsobů, jak se problému s ubývajícím paměťovým prostorem vyhnout, můžete se však připravit o cenné obrazové informace. Ukládání na pevný disk či vypalování na DVD pak tvoří samotný závěr uchovávání nafocených obrázků. Předem zvažte, zda vás koupě nového fotoaparátu nedonutí investovat také do nové paměťové karty či pevného disku s větší kapacitou. S větším rozlišením nastávají problémy. Zpracovávání 6Mpx RAWu a 10Mpx RAWu je podstatný rozdíl, který prověří výkon vašeho počítače. Nikon D80 Samsung GX 1S Sony Alpha A100 digiarena.cz

48 test snímače digitálních zrcadlovek Připravte se na šum U digitálních fotoaparátů teoreticky platí jedna přímá úměrnost: čím menší snímač a větší počet pixelů, tím větší míra šumu. Při testování snímačů digitálních zrcadlovek jsme se proto zaměřili také na to, zda novější fotoaparáty s větší hustotou světlocitlivých buněk na cm 2 vykazují na pořízených fotografiích více šumu než jejich předchůdci s nižším rozlišením. Rozdíly v šumu jednotlivých snímačů jsou značné, a to nejen mezi čipy s odlišným počtem pixelů. Zaznamenali jsme výrazné rozdíly i mezi snímači, jejichž rozlišení se shoduje. Šestimegapixelové snímače zvládají ISO 400 bez výrazného výskytu šumu a jakékoli degradace obrazové kvality. Šum, který ovlivňuje kvalitu výstupních obrázků v drobných detailech, textu a strukturách, začíná být patrnější až na ISO 800. Citlivost ISO je použitelná jen pro některé typy fotografií. Rozdíl u 8Mpx snímače oproti předchozím nemusí být příliš patrný. Subjektivně se však na nejvyšší citlivosti ISO šumu objevuje přece jen více. Výrazné odlišnosti jsme však zaznamenali u desetimegapixelových snímačů. Zdá se, že technologie CMOS a CCD vzájemně srovnaly krok. Značný rozdíl se však objevil mezi dvěma 10Mpx CCD čipy. Nikon i Sony používají v námi testovaných zrcadlovkách podobné, ne-li stejné snímače, avšak my jsme získali podstatně jiné výsledky. Zatímco snímky z Nikonu D80 lze při hodnotě ISO považovat za přijatelné, Sony Alfa A100 podala velmi zašuměné obrázky, které lze využít jen v malém formátu. Pokusili jsme se u nich šum potlačit na úroveň Nikonu programem Neat Image, když se ale podíváte na ukázkové snímky Canon EOS 350D Canon EOS 400D Nikon D50 Nikon D80 Canon EOS 350D, Sigma mm F3,5 5,6 DC, ohnisko 34 mm, F8, 1/80 s, ISO 1 600

49 snímače digitálních zrcadlovek test na CD, určitě vás hned napadne, že naše snaha byla od začátku odsouzena k nezdaru některé detaily šum už na výchozím snímku dokonale překrývá. Co z toho plyne? Dá se celkem logicky vyvodit závěr, že některé (možná všechny) přístroje používají jisté formy odstranění šumu, přestože je jakákoli funkce jeho redukce vypnuta, a to už při zpracování dat ze snímače do RAWu. Náš pokus odfiltrovat vlastnosti těla a testovat pouze snímače tak neuspěl. Dokázali jsme naopak, že i při fotografování do RAWu závisí kvalita výsledných snímků podstatnou měrou na procesoru fotoaparátu. Výše zmíněné teze ilustrují výřezy z pořízených fotografií. Snímky byly fotografovány na citlivost ISO 1 600, bez zapnutí jakékoli redukce šumu. Měli bychom doplnit, že i Sony Alfa dala po zapnutí redukce šumu přímo v přístroji slušné výsledky, které se v podstatě neliší od výsledků jiných aparátů v testu. Samsung GX 1S Sony Alpha A100 inzerce

50 test snímače digitálních zrcadlovek Sigma mm F3,5 5,6 DC vás sice neohromí optickou kvalitou, nabízí však velký rozsah ohnisek za rozumnou cenu. Při optimálním zaclonění na F8 až F11 vám poskytne dostatečnou kvalitu i pro zvětšeniny do formátu A4. Nikon D80, ohnisko 18 mm, F8, 1/25 s, ISO 100 Sférické zkreslení ohnisko 18 mm ohnisko 125 mm Sigma mm F3,5 5,6 DC Objektivy s velkým rozpětím ohnisek zpravidla nabízejí jen kompromisní optickou kvalitu. Model Sigma mm F3,5 5,6 DC navíc patří k těm levnějším, nemůžete proto očekávat zázraky. Iniciály DC v názvu znamenají, že objektiv je určen jen pro digitální zrcadlovky s APS-C rozměry snímače. Na první pohled vás asi zaujme solidně vypadající konstrukce. Dílenské zpracování můžeme skutečně jen pochválit. Prstence pro zoom a ostření jsou pogumované a otáčí se s nimi příjemně ztuha. Při nejvíce vysunutém tubusu byste jen stěží hledali nežádoucí vůli. Na nejkratším ohnisku pak můžete objektiv zajistit proti nechtěnému vysouvání, ke kterému ale nemá tendenci. Díky internímu ostření se přední čočka neotáčí, není tedy problém s použitím polarizačních filtrů. AF v některých případech neostří plynule, ale skokově, a při horší světelnosti má se zaostřením problémy. Minimální zaostřovací vzdálenost je shodná pro všechna ohniska: 50 cm. Objektiv poměrně silně vinětuje, zejména na širokém ohnisku, kde při cloně F3,5 dostanete pouhých 35 procent jasu v rozích oproti středu obrazu. Po zaclonění, nejlépe až na F11, už vinětace není v reálných scénách patrná. Vinětaci lze ale vcelku bez potíží odstranit při úpravách v počítači. Dostatečně ostře kreslí objektiv od clony F8. Pokud vám to světelné podmínky dovolí, cloňte ještě o stupeň více. Konstruktéři se pokusili snížit chromatickou vadu na minimum použitím dvou asférických členů a byli vcelku úspěšní. Na kontrastních přechodech se sice s viditelnou aberací setkáte, má však poměrně nízkou úroveň. Vlnkovité zkreslení na nejkratším ohnisku postupně přechází v poduškovité. Měli bychom také zmínit, že první testovaný kus objektivu ve spojení s tělem Canon ostřil nesprávně vykazoval tzv. back focus. Druhý objektiv už byl po této stránce v naprostém pořádku. Tento dříve často zmiňovaný problém při spolupráci objektivů Sigma s těly Canon už se podle sdělení dovozce vyskytuje jen výjimečně. Pokud se s ním přesto setkáte, neměli byste mít žádný problém s uznáním záruky Velké rozdíly lze najít i mezi výrobci

51 Buďte originální! Z vlastních snímků vytvořte fotoknihu a obdarujte své blízké. Více informací a tipů na dárky naleznete na

52 technika digitální zrcadlovka Vytříbené našlápnutí ohnisko 14 mm, F9, 1/125 s, ISO 100

53 dardu, který byl dosud prosazován pouze Olympusem, který s touto vizí přišel. Přístroj tedy může volně spolupracovat se všemi objektivy navrženými pro tento standard. Lumix L1 se navíc v několika technologických řešeních shoduje s Olympusem E- -330, který jsme testovali v DIGIfotu 2/2006, ačkoli se obě zrcadlovky liší designem i způsobem uspořádání ovládacích prvků. Anatechnika Panasonic Lumix DMC-L1 Lenka Lindnerová: Po více než desítce otestovaných kompaktů a ultrazoomů od Panasoniku jsem se na první velký foťák této značky těšila. Zpočátku mě iritovalo příliš nízké tělo, díky perfektnímu funkčnímu vybavení jsem to ale zrcadlovce nakonec odpustila. Přiznám se však, že mě příliš tmavý hledáček přinutil často používat živý náhled Live View. rozlišení 7,4 Mpx px objektivy 4/3 Standard karta SD SDHC/ MMC cena Kč vč. DPH Informace o první digitální zrcadlovce od Panasoniku byly sice zveřejněny již letos v únoru, fyzicky se nám však Lumix DMC-L1 dostal do rukou až na podzim. Svůj vstup do světa D-SLR přitom Panasonic pojal stylově. digiarena.cz Základní technické parametry snímací prvek Live MOS 7,4 Mpx max. výst. rozlišení bodů paměťové médium SD/SDHC/MMC objektivy 4/3 standard LCD displej úhlopříčka 64 mm, obr. bodů možnosti napájení Li-Ion akumulátor, síťový adaptér Podrobné technické parametry najdete na CD Cenová osa Leica Digilux Kč (včetně objektivu) Panasonic Lumix DMC-L Kč (včetně objektivu) Olympus E Kč (včetně objektivu) Lenka Lindnerová Už podle dříve zveřejněných obrázků Lumixu L1 bylo zřejmé, že první zrcadlovka od Panasoniku vychází konstrukčně z analogové tradice fotoaparátů, samotné tělo totiž připomíná filmové Leiky řady M. S tímto tvrzením koresponduje fakt, že více než půl kilogramu těžké tělo z magnéziové slitiny je dost hranaté, navíc s poměrně mělkým gripem. S Leikou za jedno lano Fotoaparátu zůstalo více mechanických ovládacích prvků, než se může zdát z pouhého čelního pohledu. Samostatný ovladač je vyhrazen pro všechny nejdůležitější funkce, ovládání je i proto jednoduché a přehledné. Předně si Lumix zachoval kruhový volič s expozičními časy, v jehož středu je umístěna spoušť, a clonu řízenou pomocí prstence na objektivu. Pokud na něj však nasadíte jiné sklo, které není clonovým kroužkem vybaveno, budete s clonou pracovat přes tlačítko FUNC1 na horní stěně těla. Se značkou Leica má el jednička co do činění také z jiného důvodu: tělo fotoaparátu totiž nelze zakoupit samostatně, ale pouze v setu se základním zoomem DC Vario-Elmarit mm s výbornou světelností F2,8 3,5. Jedná se o světově první sklo firmy Leica vyvinuté pro digitální zrcadlovku a zároveň o zatím jediný objektiv s optickou stabilizací určený pro 4/3 standard. Pro úplnost dodejme, že letos na podzim byla uvedena jednooká digitální zrcadlovka Leica Digilux 3. Jedinými znaky, které ji odlišují od Panasoniku DMC-L1, jsou vlastní firmware a dvojbarevné provedení těla. Inspirace v Olympusu S RAWem na více detailů Panasonic se však spolčil také s Olympusem koneckonců, vzájemná spolupráce těchto dvou značek se datuje již z dřívějška. Lumix L1 je založen na otevřeném 4/3 stan

54 DETAILNÍ TESTY ohnisko 50 mm, F9, 1/500 s, ISO 100 logie najdeme především u závěrky, systému hledáčku a u zrcadlové komory bez optického hranolu osa překlápění zrcátka je umístěna vertikálně a obraz se promítá přes zrcátka a matnici do okuláru hledáčku. Modely E-330 i L1 používají stejný Live MOS snímač s rozlišením 7,5 Mpx z produkce Panasoniku. Na rozdíl od E-330 nemá Lumix L1 pomocný snímač v zrcadlové soustavě hledáčku funkce Live View neboli Živý náhled, která umožňuje pozorovat snímanou scénu na displeji podobně jako u digitálních kompaktů, má proto jen jeden mód, který je realizován pouze při sklopeném zrcátku. Dvouapůlpalcový displej s rozlišením pixelů potom zobrazuje scénu se 100% pokrytím a v korektním barevném provedení včetně údajů o expozičních hodnotách a reálného histogramu. V menu lze nastavit také zvýraznění přepalů. Živý náhled funguje jak při automatickém, tak i manuálním ostření: zde si můžete nechat libovolnou oblast snímku 4 10násobně zvětšit, abyste se přesvědčili o správné ostrosti. V porovnání s Olympusem má ale funkce Live View u Lumixe L1 výrazně lepší kvalitu a je použitelná i v interiéru při nižší hladině osvětlení. Má sloužit k snadnějšímu snímání v obtížnějších situacích, jako je například fotografování nad hlavou nebo při zemi či ze stativu, ještě větší uživatelský komfort by však fotoaparát nabídl v podobě výklopného LCD panelu. Ve shodě se zrcadlovkami od Olympusu je Panasonic L1 opatřen také protiprachovým filtrem Supersonic Wave Filter, který má za úkol odstraňovat nečistoty ze snímače. Moje barvy Uživatelé zvyklí na uspořádání menu fotoaparátů od Panasoniku nebudou u Lumixu L1 nijak vyvedeni z míry. Tradiční horizontální nabídku, jíž lze samozřejmě přiřadit českou jazykovou mutaci, je nutné rozbalovat a potvrzovat šipkou doprava. obrazová kvalita Setový objektiv Leica DC Vario Elmarit mm se světelností F2,8 3,5 potěší výbornými optickými vlastnostmi a úrovní mechanického zpracování. Na nejširším ohnisku má jen mírné soudkovité zkreslení, opačný konec nevykazuje zkreslení žádné. Při nastavení clony F5,6 nebo F8 dosahuje ve středu i rozích záběru rozlišení linek v celém rozsahu ohnisek. V ojedinělých kontrastních situacích se na snímcích setkáte s mírnou chromatickou aberací, její výskyt je však zcela zanedbatelný. Pochválit můžeme velký dynamický rozsah čipu (viz graf na protilehlé straně), stejně pozitivně hodnotíme celoplošné měření expozice. Škoda, že šum při nastavení nejvyšší citlivosti ISO odpovídá úrovni ISO i vyšších u zrcadlovek s větším čipem. Částečně jej můžete potlačit při snímání do RAWu. Originální demosnímky najdete na DIGIfoto CD ohnisko 14 mm, F8, 1/250 s, ISO 100 Do detailu Vyskakovací blesk Lumixe L1 pracuje ve dvou pracovních polohách. Při lehkém namáčknutí tlačítka blesku se aktivuje pozice určená k odrážení světla o strop, druhé zmáčknutí znamená nastavení tradičního přímého blesku. Je sice výkonný, ale pro smysluplnou práci s odraženým světlem to nestačí. Ke klasice patří hledáček s dobrou očnicí a dioptrickou korekcí, jeho pokrytí bohužel odpovídá pouhým 90 %. Zároveň má jen velmi malé zvětšení a je poměrně tmavý. Špatný hledáček je také jediným důvodem, proč jsme v dílčím hodnocení konstrukce neudělili plných 5 hvězdiček zdroj: Panasonic, Praha tel.: ,

55 Ačkoli kompakty této značky umožňují přiřazovat barevné režimy či volit studenější nebo teplejší podání, v případě L1 je paleta efektů odlišná. Pod roletkou Režim filmu se skrývají režimy standardní, dynamický se zvýšenou saturací a kontrastem, krajina a jemný, a to i v černobílé škále. V módech Můj film můžete korigovat ostrost, kontrast, saturaci i potlačení šumu. Fotoaparát umožňuje kromě uživatelské kalibrace vyvážení bílé velmi přesně nastavit celkové barevné podání, a to pomocí dvouosého systému: v horizontální rovině jantarová-modrá, ve vertikální zelená-magenta. Fotoaparát disponuje samostatným přepínačem pro aktivaci či vypnutí optického stabilizátoru MEGA O.I.S., a to přímo na těle objektivu. Pro přepnutí mezi jeho dvěma režimy (první omezuje důsledky chvění rukou po celou dobu namáčknutí spouště, druhý pracuje jen v okamžiku expozice) však musíte do menu, což je trochu nepraktické. Jinak výborně vybavená zrcadlovka pracuje opět stejně jako Olympus E-33 0 pouze se třemi body autofokusu umístěnými v horizontální ose snímače, což je s ohledem ke konkurenci v ringu digitálních zrcadlovek podprůměrný parametr. S RAWem hutně, ale jistě Jak se dalo očekávat, zrcadlovka 4/3 standardu s malým čipem o rozměrech 17,3 13,0 mm má trochu problémy se šumem při vyšších citlivostech. Jasová složka šumu má sice poměrně nízkou hladinu, modrá část RGB spektra se však od ISO 200 nepříjemně rozchází od červeného a zeleného kanálu. Vzhledem k ne zcela šťastně vyřešené kompresi JPEGu a ke zvýšené hladině barevného šumu při nejvyšším nastavení ISO 800 a doporučujeme snímat do RAWu. Nutno dodat, že Panasonic s fotoaparátem dodává dobrý konvertor tohoto formátu Silkypix Developer Studio 2.0 chválili jsme jej už v minulém DIGIfotu. Kromě standardních možností úprav, které RAW poskytuje (např. korekce expozice, vyvážení bílé atd.), vyniká program lepším přenosem kontrastu. Jemné detaily, jež firmware při konverzi do JPEGu potlačí, zůstávají v RAWu zachovány. Nedočkáte se ale viditelného zvýšení ostrosti, jaké je běžné u většiny digitálních zrcadlovek. Nemilá je také skutečnost, že soubory RAW mají velký datový objem 14 MB, zatímco JPEG si zachovává běžných 4,5 MB. Celkovému barevnému podání není co vytknout, firemní procesor Venus Engine III odvádí dobrou práci. Pokud by však přesto někomu nevyhovovalo, dovoluje fotoaparát jemné uživatelské vyladění. ohnisko 14 mm, F5, 1/60 s, ISO mm, 530 g technika Panasonic Lumix DMC-L1 1 Ve shodě s klasickými zrcadlovkami nabízí kruhový ovladač paletu expozičních časů. 2 Stejně jako u Olympusu E-330, také zde aktivujete funkci Live View neboli Živý náhled samostatným tlačítkem nad displejem. 3 Namísto předního či zadního otočného voliče, známého z digitálních zrcadlovek, nabízí Lumix L1 sice jen jedno multifunkční kolečko, to je ale zcela dostačující. 4 Samostatným tlačítkem s piktogramem clony zjistíte hloubku ostrosti snímku. 5 Na horní stěně najdete dvojici tlačítek FUNC1 a FUNC2, kterým můžete přiřadit po jedné vámi zvolené funkci. 1 5 Využitelný rozsah expozic -4 až +2,7 EV Graf šumu Grafy šumu a senzitometrické charakteristiky najdete také na DIGIfotoCD Názor DIGIfoto Obrazová kvalita (30 %) Konstrukce (20 %) Ovládání a ergonomie (20 %) Panasonic Lumix DMC-L1 VÝBORNÁ Funkce (20 %) amatérská digitální Provozní rychlost (10 %) zrcadlovka Fotoaparát s hořčíkovým tělem nabízí komfortní funkční základnu a stabilizovaný objektiv s výbornou světelností. Výhodou je protiprachový filtr stejně jako živý náhled, uvítali bychom však výklopný displej a lepší hledáček. Vzhledem k závratné ceně jistě neosloví masy ohlas sklidí u fajnšmekrů, kteří se nebojí za luxus zaplatit drahý peníz

56 test dostupné inkoustové tiskárny Pokud si své fotografie chcete tisknout sami a spokojíte se s formátem A4, máte dnes už na výběr celou řadu tiskáren, jež slibují fotorealistický tisk. Jejich ceny přitom nejsou nijak závratné. Dokonce i spotřební materiál zvolna, ale přece zlevňuje. A4 při ruce Petr Vozák Od chvíle, kdy jsme v DIGIfotu naposledy přinesli rozsáhlejší test fototiskáren, už uplynula dlouhá doba a všichni výrobci stačili uvést řadu nových modelů. Nastal tedy čas zjistit, jak se změnila situace. Do aktuální recenze jsme se rozhodli zařadit modely umožňující tisk do formátu A4. Z výběru jsme vyřadili ty, které mají jen jeden nebo dva sdružené zásobníky inkoustu dá se předpokládat, že cena za spotřební materiál u nich bude příliš vysoká. Od každé značky jsme se pokusili vybrat jeden typ, který si vystačí se čtyřmi oddělenými inkousty, a jeden vyšší, šestibarevný model. Jedním z výsledků testu by proto mělo být zjištění, zda se vyplatí investovat do dražších zařízení pracujících s více inkousty, nebo jestli už základní třída tiskáren poskytuje dostatečně dobré výsledky. Vždyť je to snadné Když si pořídíte tiskárnu, dostanete spolu s ní i základní software. Ke všem testovaným strojům dodávají výrobci ovladače pro současné verze operačních systémů Windows a MAC OS. Pokud se budete snažit, podaří se vám je alespoň pro základní kvalitu tisku zprovoznit i v Linuxu, přinejmenším u modelu Canon Pixma ip6700d to však bude znamenat pátrání po binárním ovladači na japonských stránkách výrobce. Kromě ovladače dostanete také jednoduchý program pro tisk fotografií. Zpravidla umožňuje zadat tisk více fotografií na jeden list A4, podporuje základní automatické úpravy zjasnění barev, softwarové doostření snímku. Důležité také je, že vás provede úskalími správného nastavení ovladače tiskárny, pomůže vybrat správný typ papíru a kvalitu tisku. Většinou jde o vhodný nástroj pro začátečníky, pokročilejší uživatelé však jistě dají přednost svému osvědčenému programu. Něco tu neladí Celý test se skládal z několika fází. Na začátku jsme se pokusili vyladit nastavení tiskáren tak, aby tiskly v přibližně stejném barevném podání. Nastavovali jsme je ručně, pomocí voleb přístupných v ovladači. To samozřejmě není postup dávající dokonalé výsledky ty lze dosáhnout jen vytvořením profesionálních ICC profilů. Předpokládáme ale, že většina lidí, kteří tisknou doma, zvolí obdobný postup jako my. Doma lépe než v labu Na vyladěných tiskárnách jsme pak vytiskli testovací obrazce a reálné snímky. Pak jsme přistoupili k vyhodnocení. Část výsledků testu jsme získali podrobným studiem testovacích obrazců, za podstatnější však pokládám druhou část výsledků. K ní jsme využili dobrovolníků ze svého okolí, z nichž část se věnuje fotografování či grafice, část jsou naprostí laici. Právě jejich Barevné fotografie vytisknete snadno a dnes už i poměrně levně

57 dostupné inkoustové tiskárny test dojem z výtisků sehrál rozhodující roli při konečném posouzení kvality. Testováno na lidech Mezi výtisky z tiskáren jsme přimíchali fotografie vyvolané v jednom z uznávaných brněnských labů. Přestože si v dalším textu budete moci k jednotlivým modelům přečíst řadu kritických připomínek, fanouškům domácího tisku teď můžeme sdělit dobrou zprávu: v naprosté většině případů byly všechny tiskárny zařazené do testu hodnoceny lépe než lab. Aby vynikly rozdíly mezi jednotlivými modely, zvolili jsme v celkovém hodnocení přísnější měřítka než dosud. To ovšem platí pouze pro barevné výtisky. U černobílých fotografií se negativně projevila ne zcela přesná kalibrace tiskáren, jejíž vinou měly výtisky barevný nádech, navíc ne zcela homogenní, přecházející od studenějších k teplejším odstínům. Ani fotografie z labu zhotovená na barevném papíře však neobstála bez výhrad. Kdo chce dokonalé černobílé fotografie, musí stále volit klasický postup v temné komoře nebo speciální inkousty pro černobílý tisk. Kromě originálních jsme zkusili také tisk na papíry alternativních výrobců do testu jsme zařadili Rayfilm R212, R215, R221, Foma 2710, Zoner Photo Paper, Ecotec 260g/ m 2, Fomei Glossy Nano a Satin Nano. Pozitivní je, že prakticky na všech papírech byly výsledky velmi dobré, nejlepších výsledků dosáhly Rayfilm 212 a Foma U nich jsme nezaznamenali prakticky žádný rozdíl ve srovnání s podstatně dražším papírem od výrobce tiskárny. Naopak tisk na dvě levnější verze Rayfilmu byl viditelně horší, i když ještě uspokojivý. Přesto existuje jeden důvod, proč dát přednost originálnímu papíru jen s ním totiž slibují výrobci až stoletou životnost výtisků (při uchování ve tmě). Životnost fotografií na alternativních papírech jsme neměli možnost ověřit. Příjemným překvapením pro mě je snížení ceny za výtisk. Zatímco před několika lety jste na jednu fotografii A4 běžně spotřebovali inkoust za čtyřicet až osmdesát korun, nyní se všechny tiskárny dostaly pod třicet korun. I po započítání nemalé částky za originální papír nejvyšší kvality se tak dostáváte na úroveň srovnatelnou s kvalitnějšími minilaby. Základní parametry tiskáren Canon Pixma ip4300 Canon Pixma ip 6700D Epson Stylus Photo R240 Epson Stylus Photo R340 HP Photosmart D7360 cena (Kč vč. DPH) rozměry (mm) hmotnost (kg) 6,5 7,5 5 5,4 8 počet samostatných inkoustů potisk CD/DVD ano ano ne ano ne tisk z paměťových karet ne ano ano ano ano cena za inkoust (foto A4) 16 Kč 23 Kč 20 Kč 17 Kč 28 Kč cena orig. papíru A4 (nejvyšší kvalita) 22 Kč 22 Kč 19 Kč 19 Kč 17 Kč doba tisku (foto A4, nejvyšší kvalita, min.) 2:17 2:26 7:48 4:52 4:55 poznámky Uvádíme oficiální ceny tiskáren doporučené výrobcem. Uvedené ceny za spotřební materiál jsou pouze orientační, platí při nákupu v levnějších obchodech. Pokud jsou k kdispozici multipacky, počítali jsme cenu s jejich využitím. Canon Pixma ip mm, 6,5 kg Levnější z testovaných tiskáren Canon využívá pěti inkoustů, z nichž dva jsou ovšem černé. Větší zásobník černého inkoustu PGI-5Bk je pravděpodobně určen především pro tisk dokumentů. Bez obav z příliš velkých nákladů tak můžete tiskárnu nasadit i v běžném kancelářském provozu. K její standardní výbavě patří duplexní jednotka pro oboustranný tisk, potiskovat můžete rovněž CD a DVD média. K Pixmě ip4300 můžete připojit fotoaparát a tisknout přímo přes rozhraní Pict- Bridge. Sloty pro paměťové karty na ní ale nehledejte, těmi vybavena není. Nejlépe samozřejmě uděláte, pokud tiskárnu propojíte s počítačem a vytisknete fotografie předem upravené podle vašich představ. Jde o jedinou tiskárnu v testu, která není vybavena displejem. Ovladač tiskárny poskytuje jen přibližné informace o stavu inkoustu signalizuje pouze, zda je zásobník plný, poloprázdný, nebo zda už inkoust dochází. Čtyři barvy stačí Přestože Pixma ip4300 používá jen čtyři různé barvy, velmi dobře se jí daří reprodukovat jak šedou škálu, tak stupnici různých odstínů jednotlivých barev. Při detailním zkoumání jednolitých barevných ploch objevíte mírnou, okem však ještě viditelnou zrnitost. Tenké černé linky na tmavém barevném pozadí se vytisknou mírně rozmazaně nejvýrazněji na modrém podkladu. Při standardním nastavení tiskne ve výrazně teplém odstínu, ten se ale dá vcelku dobře potlačit v nastavení. Zároveň se mi zdály barvy mírně přesycené, právě to ale bude mnoha lidem vyhovovat. Barevné fotografie z Pixmy ip4300 patřily k nejlépe hodnoceným, když jsem je předložil k posouzení nezaujatým osobám. Často předběhly i tisky z vyspělejší Pixmy ip6700d. Černobílý tisk činil tiskárně samozřejmě větší potíže, jen obtížně jsem se zbavoval barevného nádechu. Na druhou stranu však byl tento nádech téměř jednobarevný, takže po delším nastavování by i černobílé fotografie z této tiskárny mohly působit vcelku příjemným dojmem. Ovladač umožňuje vybrat tisk jen v odstínech šedé, při zatržení této volby měly tisky teplý, mírně nažloutlý odstín. Názor DIGIfoto VÝBORNÁ zdroj: Canon CZ, Praha tel.: cena: Kč vč. DPH Barevný tisk (30 %) Černobílý tisk (20 %) Cena za výtisk (20 %) Vybavení (10 %) Provozní rychlost (20 %) Canon Pixma ip4300 patří k nejlevnějším tiskárnám v testu, je stavěna i pro běžný kancelářský provoz. Přesto dosahuje při tisku barevných fotografií výborných výsledků, snad až na mírně přesycené barvy. Spokojeni můžete být i s černobílými tisky. Je velmi tichá a rychlá. digiarena.cz

58 test dostupné inkoustové tiskárny Canon Pixma ip6700d VÍTĚZ TESTU 8/ mm, 7,5 kg Vyspělejší model Canonu tiskne pomocí šesti inkoustů kromě čtyř obvyklých najdete ještě světle azurový a světle purpurový. Není vybaven velkým zásobníkem černé, nedoporučuji vám jej tedy používat pro pravidelný kancelářský provoz, při občasném využití vám ale přijde vhod možnost duplexního tisku. Chcete-li, můžete tisknout i na CD či DVD. Samozřejmostí je možnost připojení fotoaparátu přes rozhraní PictBridge, k dispozici jsou také sloty pro paměťové karty všech běžných formátů. Pokud byste chtěli tuto funkci využít, můžete si snímky prohlížet na vestavěném výklopném displeji s rozlišením obrazových bodů, k tisku pak vůbec nepotřebujete počítač pro pokročilé uživatele se ale samozřejmě tato možnost příliš nehodí. Šedá je dobrá Stejně jako u ostatních tiskáren Canon, ani u této neposkytne ovladač přesné informace o zbývajícím inkoustu, jen přibližný údaj v jedné ze čtyř hodnot (skoro plná kazeta, poloprázdná kazeta, dochází inkoust, došel inkoust). Tiskárna velmi dobře reprodukuje šedou škálu i řady odstínů jedné barvy objektivně ještě o něco lépe, než také velmi dobrá Pixma ip4300, zejména v nejtmavších přechodech. U obou však dochází k mírnému rozmazání tenké černé čáry na tmavém barevném (zejména modrém) podkladu. Při standardním nastavení ovladače dostanete mírně teplejší odstín, není problém jej ručně upravit. Barvy jsou pak věrné, příjemně syté. Lidé, kterým jsem dal fotografie ze všech tiskáren k posouzení, hodnotili barevné snímky zhotovené na Pixmě ip6700d prakticky ve všech případech jako jedny z nejlepších. Mezi dobře hodnocenými se umístily i černobílé snímky, ovšem s výhradou, že v tomto případě nebyl žádný tisk hodnocen jako vynikající. Problém je opět v tom, že tiskárna nemá v celé škále šedé jediný barevný nádech mění se, i když jen mírně, od teplejšího ve světlých částech ke studenějšímu v tmavých. Vyberete-li v ovladači tisk jen v odstínech šedé, budou mít snímky teplý, ale barevně homogenní odstín. Názor DIGIfoto VYNIKAJÍCÍ zdroj: Canon CZ tel.: cena: Kč vč. DPH Barevný tisk (30 %) Černobílý tisk (20 %) Cena za výtisk (20 %) Vybavení (10 %) Provozní rychlost (20 %) Pixmě ip6700d můžeme při barevném tisku vytknout jen maličkosti v podobě ostrosti tenkých linek na tmavém barevném pozadí. Barevné podání je vynikající. Po vyladění dosáhnete výborných výsledků i při tisku černobílých fotografií. Epson R mm, 5 kg Levnější a starší z tiskáren Epson využívá čtyři základní barvy inkoustů. Nenabízí žádné přídavné funkce v podobě duplexního tisku či tisku na DVD média, to ale vzhledem k jejímu určení snad ani není nutné. Přestože jde o základní model, máte možnost přímého tisku z fotoaparátu přes rozhraní PictBridge i ze všech běžných typů paměťových karet. V takovém případě máte možnost vybírat fotografie na displeji s úhlopříčkou 1,5 palce. Epson R240 vám poskytne dostačující informace o kapacitě zbývajícího inkoustu v podobě grafického znázornění kazet s postupně se snižující hladinou. Hlava na suchu Test jsem bohužel musel zahájit důkladným čištěním hlav, ihned po vybalení z krabice totiž vůbec netiskla černá, ostatní barvy byly v pořádku. Později jsem zjistil, že tiskárna před testem půl roku netiskla v takovém případě je velmi dobré, že se mi po čtyřnásobném čištění podařilo zprůchodnit téměř všechny trysky, zbývající zaschlé neměly na kvalitu výstupu podstatný vliv. Čištění si ovšem vyžádalo téměř třetinu inkoustu. Rozhodl jsem se takto spotřebovaný inkoust nezapočítat do ceny spotřebního materiálu. Pokud se rozhodnete pro koupi R240, přečtěte si rady proti zasychání inkoustu, které lze najít na internetu. Jedna z nich například doporučuje při delší nečinnosti přikrývat tiskárnu vlhkým ručníkem. Novější typy tiskáren Epson už používají jiné inkousty a nemusely by problémem se zasycháním trpět vůbec. Při reprodukci šedé škály uhýbá odstín ve světlejších partiích viditelně k červené, v tmavších pak k modrozelené. Další problém jsme zaznamenali na proužcích s odstíny zelené a modré barvy několik světlých odstínů splynulo do jednobarevné plochy. Černá linka je na pozadí tmavé barvy rozmazaná, na světlejších odstínech ji zase pozadí překrývá. Při porovnání fotografií ze všech tiskáren se R240 umísťovala obvykle v druhé polovině startovního pole. Podobně dopadla i při hodnocení černobílého tisku, tam by se asi slušného výsledku dalo dosáhnout jen s profesionálně vytvořeným ICC profilem. Názor DIGIfoto DOBRÁ zdroj: Epson tel.: cena: Kč vč. DPH Barevný tisk (30 %) Černobílý tisk (20 %) Cena za výtisk (20 %) Vybavení (10 %) Provozní rychlost (20 %) Jde sice o jednu z nejhůře hodnocených tiskáren v testu, přesto vám po vyladění dovolí tisknout fotografie kvalitou přinejmenším srovnatelné se snímky z minilabu. Tiskne pomalu, pořizovací cena i cena za výtisk jsou ale velmi příznivé Černobílý tisk vyžaduje trpělivost při ladění barevného podání

59 dostupné inkoustové tiskárny test Epson R340 TIP 8/ mm, 5,4 kg Jedna z nových tiskáren z produkce Epsonu využívá šesti inkoustů kromě čtyř základních ještě světle purpurový a světle azurový. Kromě papíru vám umožní tisknout fotografie i na CD a DVD média. Chcete-li, obejdete se bez počítače, můžete totiž připojit fotoaparát a tisknout přes rozhraní PictBridge nebo USB Direct-Print. Stejně tak můžete svou paměťovou kartu vložit přímo do slotu na tiskárně, snímky vybrat na vestavěném 2,4palcovém displeji po potvrzení příslušným tlačítkem se vytisknou. Potřebujete-li mít přehled o aktuální hladině inkoustu, budete patrně spokojeni, ovladač tiskárny nabízí dosti podrobné informace, zůstatek se dá odhadnout s přesností zhruba na deset procent. Pomalu, ale dobře Šedou škálu reprodukuje R340 v dostatečné kvalitě pro bezproblémový tisk barevných fotografií, barevný nádech se jen mírně posouvá od nažloutlého k žlutozelenému. Stejně jako levnější model Epsonu si ale ani tento neporadil s tiskem zeleného proužku; několik světlých odstínů se slilo do jednolité plochy. Tenká černá linka se na tmavém barevném podkladu tradičně vytiskla rozmazaná, ve středních odstínech zelené ji naopak podklad překrývá. Při standardním nastavení ovladače mají fotografie mírně nepříjemný žlutozelený nádech, kterého se lze pečlivým vyladěním zbavit. Kromě vyladění barevného odstínu můžete nastavit i saturaci, jas a kontrast. Většina účastníků testu hodnotila barevné fotografie z R340 jako průměrné v rámci daného vzorku, v některých případech se tisky probojovaly i na přední místa. Černobílé snímky patřily k hůře hodnoceným za to může přece jen obtížně odstranitelný sklon k jinému barevnému nádechu v tmavých a jinému ve světlých partiích. Nakonec jsme ale s tiskárnou byli velmi spokojeni, potěšily nás zejména příznivé náklady na tisk. Museli jsme si ovšem zvyknout na relativně pomalý tisk při nastavení nejvyšší kvality. Názor DIGIfoto VÝBORNÁ zdroj: Epson tel.: cena: Kč vč. DPH Barevný tisk (30 %) Černobílý tisk (20 %) Cena za výtisk (20 %) Vybavení (10 %) Provozní rychlost (20 %) Tiskárna nás mírně potrápila při ladění barevného vyvážení, nakonec ale poskytla příjemné, přiměřeně syté barevné fotografie. Černobílé fotografie jsou na tom hůře, pokud ale nejsou vaší prioritou, jistě vás potěší nízké náklady na spotřební materiál. HP Photosmart D mm, 8 kg Firma HP nenabízí žádnou fotografickou tiskárnu, která by využívala pouze čtyř inkoustů, je proto v testu zastoupena jediným modelem, který kromě čtyř základních využívá ještě světle purpurový a světle azurový inkoust. Zásobník černého inkoustu je větší, to by mohlo naznačovat, že tiskové náklady budou přijatelné i při využití pro běžný kancelářský tisk. K dispozici máte dva zásobníky papíru, jeden hlavní pro formát A4, v druhém můžete mít zásobu papírů cm. Tiskárna umožňuje přímé připojení fotoaparátu a tisk protokolem PictBridge, stejně tak můžete do jejích slotů vložit paměťovou kartu některého z běžných formátů, snímky se zobrazí na vestavěném výklopném displeji s úhlopříčkou 8,6 cm a neznámým, ale dobrým rozlišením. Displej je dotykový, procházení snímky na kartě je tak velmi snadné. Dokonalý přehled HP Photosmart D7360 nabízí ze všech tiskáren v testu asi nejlepší přehled o zbývajícím inkoustu. Kromě velkého grafického znázornění na obrazovce si můžete nechat vytisknout tzv. diagnostickou stránku, na které kromě jiných údajů najdete zbývající množství jednotlivých barev v procentech. Při standardním nastavení měly výtisky silný hnědý nádech. Ovladač naštěstí dovoluje množství úprav, kromě obvyklého vyvážení barev můžete volit i sytost či celkově teplejší nebo studenější tón. Po vyladění byla reprodukce šedé škály vcelku dobrá, barevný nádech jen velmi mírně přecházel od žlutého k čevenějšímu. Hůře si tiskárna poradila s odstíny červené, několik podobných jasnějších odstínů splynulo do jediné barevné plochy. Tenká černá čára na barevném podkladě dopadla podobně jako u jiných tiskáren na tmavých odstínech je mírně rozmazaná, jasně červený podklad ji pro změnu téměř překrývá. Vytištěné černobílé i barevné fotografie hodnotili téměř všichni oslovení lidé (s jednou výjimkou) jako spíše horší, pořád ale dopadly lépe než fotografie z minilabu. Názor DIGIfoto VÝBORNÁ zdroj: Hewlett-Packard, Praha tel.: cena: Kč vč. DPH Barevný tisk (30 %) Černobílý tisk (20 %) Cena za výtisk (20 %) Vybavení (10 %) Provozní rychlost (20 %) Podle názoru většiny redakce nejhezčí tiskárna v testu. Uživatelský komfort zvyšují výklopný displej a dva zásobníky pro fotopapíry různých velikostí. K tiskárně můžete zakoupit cenově výhodný multipack obsahující kromě inkoustů i papíry centimetrů. digiarena.cz

60 technika Canon PowerShot A640 a PowerShot G7 obrazová kvalita Oba PowerShoty jsou vybaveny objektivem s dobrou ostrostí v celé ploše záběru a díky desetimegapixelovému rozlišení jsou schopny zaznamenat velké množství jemných detailů. Pořízené snímky mají věrné barevné podání, které však lze v režimu Mé barvy podle potřeby upravit. Můžete využít také vlastní nastavení ostrosti, kontrastu a saturace. PowerShot A640, ohnisko 35 mm, 1/30 s, F4, ISO 80 Originální demosnímky najdete na DIGIfoto CD Rodinná magie rozlišení 10,0 Mpx px Na první desetimegapixelový kompaktní digitál od Canonu jsme čekali až do přelomu léta a podzimu. Právě tehdy firma zaplnila mezeru ve svém portfoliu, a to překvapivě hned dvojicí přístrojů. Jejich obrazové výstupy jsou opravdu pozoruhodné. zoom 4, 6 A640: mm G7: mm karta SD SDHC/ MMC standard 32 MB MMC cena Kč vč. DPH A640/G7 Lenka Lindnerová Canon doplnil svými desetimegovými modely hned dvě linie oblíbených kompaktů: do stávající řady A přibyl model PowerShot A640, již dva roky spící géčkovou řadu pak oživil PowerShot G7 (později je doplnil ještě stylový Ixus 900 Ti). A přece zaostří Mohlo by se zdát, že společná recenze těchto dvou modelů je scestný nápad jde přece o odlišné kategorie přístrojů. Opak je ale pravdou. Fotoaparáty sice mají různou konstrukci, základ jejich funkčního vybavení je však na srovnatelné úrovni. PowerShot A640 i G7 jsou sice vybaveny stejně velkým 1/1,8" čipem, jejich optika je ale jiná. Oba modely začínají na ohnisku 35 mm. Řada náročnějších uživatelů by přitom určitě uvítala ohnisko širší. Model A640 vychází z tradice čtyřnásobného optického zoomu, na který jsme zvyklí od jeho předchůdců. Obraz jako ze zrcadlovky Přináší však lepší světelnost na dlouhém konci, kde nabízí F4,1 oproti dřívějším F5,6. Kompakt G7 má šestinásobný optický zoom se světelností F2,8 4,8: tento standard nikoho nepohorší. Předchozí model G6 měl sice vynikající světelnost F2,0 3,0, ovšem disponoval pouze čtyřnásobným rozsahem zoomu. Rozšíření rozsahu zoomu při současném snížení jeho světelnosti je sporným vylepšením Canon se patrně snaží nabídnout přístroj sice velmi vyspělý, přesto však vyhovující širšímu okruhu zájemců, než tomu bylo u drahých poloprofesionálních předchůdců. O tom svědčí i další ústupky v konstrukci, například absence formátu RAW. U obou modelů najdete stejnou nabídku režimů autofokusu. Na výběr je devítibodový AiAF, preference středového bodu nebo téměř volně posuvný (v matici 17 29) zaostřovací bod FlexiZone. Power- Do detailu Cenová osa Canon PowerShot A640 Cenová osa Canon PowerShot G7 PowerShoty A640 i G7 jsou vybaveny bajonetovým úchytem, pomocí kterého můžete přes redukční tubus nasadit širokoúhlý konvertor nebo telekonvertor, případně nejrůznější filtry barevné, polarizační, přechodové a jiné. Sony Cyber-shot DSC-N Canon PowerShot A HP Photosmart R Leica D-Lux Canon PowerShot G Panasonic Lumix DMC-LX zdroj: Canon CZ, Praha tel.: ,

61 DVOJRECENZE Shot G7 je vybaven také u značky Canon poměrně novou funkcí Detekce tváře. Samotné zaostřování nečiní v běžných podmínkách ani jednomu digitálu problémy, AF je s asistencí integrovaných přisvětlovacích reflektorků pohotový a spolehlivý. Není ISO jako ISO Pro nejdůležitější nastavení funkcí, ať už se jedná o vyvážení bílé, způsob měření expozice, nastavení kvality snímků, výkon blesku, režimy řízení či barevný profil, nevstupujete stejně jako u ostatních kompaktů této značky do hlavní nabídky. K výběru slouží středové tlačítko čtyřsměrného ovladače FUNC. SET. U gé sedmičky pod touto paletou nenajdete nastavení citlivosti, které výrobce inovativně a prakticky vyvedl do samostatného kruhového voliče na horní straně přístroje. Zde můžete nastavit hodnoty až do ISO 1 600, zatímco PowerShot A640 umožňuje manuální volbu pouze do ISO 800. Pokud byste chtěli využít vysokou citlivost ISO 3 200, dovolí vám to G7 ve stejnojmenném scénickém režimu, zaznamená však snímky jen ve 2Mpx rozlišení. Hodnocení obrazové kvality snímků včetně míry zastoupení šumu si můžete přečíst na následující dvojstraně. Jiný motor Sloty obou fotoaparátů podporují kromě paměťových karet SD/MMC také nový standard vysokorychlostních karet SDHC. Snímky můžete ukládat pouze do formátu JPEG. Zatímco pod dvířky PowerShotu G7 se ukrývá výkonný 720 mah Li-Ion akumulátor, stejný, jakým je poháněna například zrcadlovka EOS 400D, u A640 jste závislí na čtveřici AA akumulátorů, o jejichž kapacitě rozhodujete sami. TIP 8/2006 technika kompaktní digitály střední třídy mm, 245 g Optický stabilizátor u Canonu G7 vám dovolí pořídit ostré snímky i s plně vyzoomovaným objektivem při delších expozičních časech. ohnisko 210 mm, 1/25 s, F4,8, ISO 80 Tyto a další demosnímky najdete na DIGIfoto CD Srovnání na následující dvojstraně >> TIP 8/ mm, 320 g Názor DIGIfoto Obrazová kvalita (30 %) Konstrukce (20 %) Ovládání a ergonomie (20 %) Funkce (20 %) Provozní rychlost (10 %) Canon PowerShot A640 VÝBORNÝ kompaktní digitál střední třídy Obrazová kvalita (30 %) Konstrukce (20 %) Ovládání a ergonomie (20 %) Funkce (20 %) Provozní rychlost (10 %) Canon PowerShot G7 VYNIKAJÍCÍ kompaktní digitál střední třídy Oba fotoaparáty mají ve své kategorii bezkonkurenční obrazovou kvalitu. S ohledem na zacílení PowerShotu A640, který směřuje k širším masám včetně příležitostných fotografů, je fotoaparát ochuzen o některé z funkcí, které jsou u gé sedmičky samozřejmostí. Chybí bohužel i velmi užitečný reálný histogram, nepotěší ani absence obrazového stabilizátoru, který by si čtyřnásobný optický zoom jistě zasloužil. Gé sedmička naproti tomu touží zaujmout i ambicióznější vyspělé fotografy, kteří pomýšlejí také na práci s externím bleskem. Slušel by jí však výklopný displej stejně jako podstatně lepší optický hledáček. digiarena.cz

62 technika Canon PowerShot A640 a PowerShot G7 Kultivovaný souboj Canon PowerShot A640 Canon PowerShot G7 Využitelný rozsah expozic -4,7 až +2,3 EV Využitelný rozsah expozic -4,7 až +2,3 EV Obrazová kvalita Obrazové výstupy z Canonu PowerShot A640 i G7 jsou takřka totožné. Objektivy jsou sice svou konstrukcí odlišné, oba ale umožní zaznamenat snímky s rozlišením více než linek na nejširším konci a až lph při použití protilehlého ohniska. Tím překonávají i některé digitální zrcadlovky. Jen ostřílený odborník pozná při detailním zkoumání lepší přenos kontrastu u modelu G7, jehož objektiv je tak schopen přenést z reality na snímky o pověstný chloupek více detailů. U ohniska 35 mm se budete potýkat pouze s mírným soudkováním a ani u jednoho z přístrojů se nesetkáte s poduškovitým sférickým zkreslením na dlouhém konci. Také chromatická vada vás příliš zlobit nebude objevuje se totiž pouze ve výjimečných světelných situacích a v celém objemu námi pořízených snímků byl její výskyt zanedbatelný. S šumem se fotoaparáty vypořádávají odlišně. U obou modelů se již při základním ISO 80 odchyluje modrý kanál RGB spektra, G7 se ale od ISO 400 snaží tento neduh softwarově potlačit (jak je vidět i z grafu). V důsledku toho jsou při citlivosti ISO 800 fotografie z PowerShotu G7 posety zrnem mnohem méně než u A640, dlužno však doplnit, že jsou velice podobným způsobem zbaveny detailů (demosnímky najdete na DIGIfoto CD). Barevné podání je reálné při aktivaci blesku i bez jeho použití, a to včetně pleťových odstínů. V obou případech jsme naměřili velký dynamický rozsah snímačů. Konstrukce Graf šumu Graf šumu PowerShot A640 ve stříbrném nebo černém kabátě má sice celoplastové provedení, vzhledem k hmotnosti 245 gramů má však člověk dobrý pocit, že drží solidní přístroj. Kovem opláštěná gé sedmička odkazuje dílenským zpracováním a použitými materiály více k profi sféře, její tělo však v ruce působí poněkud dutě to je ovšem jen subjektivní pocit. Mechanickému provedení ovladačů nelze nic vytknout. Zadní stěny testovaných Canonů jsou osazeny displejem s velkou úhlopříčkou 64 mm, se 100% pokrytím a dobrými antireflexními vrstvami. PowerShot A640 nabízí větší uživatelský komfort v podobě výklopného a otočného displeje, což oceníte zejména při fotografování nízko nad zemí či s rukama nad hlavou. Tuto výhodu bohužel stírá rozlišení pouhých 115 tisíc obrazových bodů v době, kdy konkurence běžně používá dvojnásobnou hodnotu, je to snad až trestuhodné. PowerShot G7 má s 207 tisíci pixelů mnohem lepší skóre a na zobrazení je to na první pohled vidět. Zároveň se nám však zastesklo po předchozím modelu G6, jenž byl navíc opatřen výklopným displejem s kloubovým uchycením. Alternativu k displejům nabízejí optické hledáčky, jež jsou ale bohužel velikostí obrazu i pokrytím scény využitelné jen stěží. LCD lze sice při jejich používání vypnout (což u některých kompaktů není možné), nepotěší vás ale ani skutečnost, že na nejširším ohnisku je v hledáčku PowerShotu G7 vidět část objektivu. K oběma modelům lze přikoupit širokoúhlý konvertor i telekonvertor, sáňkami pro externí blesk disponuje pouze typ G7. Ten je také opatřen postranními úchyty na popruh, a tak si géčko můžete zavěsit na krk. Vzhledem k podobné velikosti obou přístrojů je s podivem, proč se u šestsetčtyřicítky musíte spokojit jen s poutkem. Ovládání a ergonomie Oba kompakty sice umístíte do větší kapsy, přijatelnější variantou je však vzhledem k rozměrům ochranné pouzdro, tedy pokud PowerShot G7 nechcete trvale nosit na popruhu. Ergonomicky se mi zdá mnohem Canon PowerShot A640 ISO 800 Canon PowerShot G7 ISO 800 Tlačítkem AE lock (označeným hvězdičkou) u G7 v režimech programové expozice a priority času nebo clony zároveň aktivujete také tzv. Shift posun. Díky němu lze pomocí kruhového voliče měnit expozici tak, že vždy zůstává nastaven správný poměr clony a času. To se indikuje ve speciálním okénku na displeji. povedenější A640, především díky poměrně velkému gripu. G7 nabízí vašim prstům oporu jen v podobě drobných výstupků či plošek oproti předchůdci G6 je to citelná ztráta. U G7 navíc musím vytknout příliš malou zoomovací kolébku, která není pro větší prsty pohodlná. Zde se zmíním také o hrubém odstupňování kroků zoomu u obou modelů: 7 pozic při čtyřnásobném Snímky můžete bohužel ukládat pouze do formátu JPEG

63 technika (A640) i 9 při šestinásobném (G7) přiblížení jsou pouze průměrné hodnoty. Přestože jsou nejpoužívanější funkce dobře dostupné u obou přístrojů, G7 má vícero tlačítek přímé volby. Jak už jste se dočetli na předchozích stranách, na jeho horní stěně najdete samostatný otočný volič citlivosti. Navíc má také ovladač označený hvězdičkou, jenž slouží jako AE lock, tedy k zablokování expozice. K dalším pozitivům patří i tlačítko vedle hledáčku, kterému můžete podle vlastní potřeby přiřadit jeden z potřebných parametrů (výhodné je zejména vyvážení bílé). Sympatickým doplňkem je okruží kolem čtyřsměrného voliče, funkčně shodné s kruhovým voličem na zadní stěně vyšších řad zrcadlovek Canon. Funkce Podle očekávání nabízí PowerShot G7 širší spektrum vyspělejších funkcí než A640 včetně optického stabilizátoru. Předně je PowerShot A640 i G7 zobrazují v režimu náhledu všechny potřebné údaje o prohlíženém snímku včetně velikosti souboru v megabajtech. K dispozici je také náhledový histogram a indikace přepálené části záběru. vybaven reálným histogramem, který může pokročilému uživateli u A640 citelně scházet. U digitálů střední třídy by však nebylo od věci indikovat také nesprávně exponovaná místa. Spokojit se musíte s pouhým Základní rozdíly zobrazováním přepálených částí záběrů v náhledovém režimu. Dobrou vlastností obou modelů je překlápění snímku na displeji v režimu prohlížení podle aktuální horizontální nebo vertikální polohy fotoaparátu. Zaostřovací bod můžete téměř libovolně posouvat po celé ploše záběru. Model G7 umožňuje navíc aktivaci expozičního bracketingu. Specialitkou, známou už z dřívějších modelů géčkové řady, je tzv. ND filtr tedy neutrálně šedý filtr, který umožňuje prodloužit expozici až o 2 EV. U obou PowerShotů se můžete při snímání s vestavěným bleskem spolehnout na údaje výrobce o jeho dosahu, který činí na široké ohnisko 4 metry, na nejdelším zoomu pak 3 metry. Dobrou vlastností u obou modelů je překlápění snímku na displeji v režimu prohlížení podle aktuální horizontální nebo vertikální polohy fotoaparátu. Ani jeden z fotoaparátů nepodporuj e základní editační funkce v režimu prohlížení na druhou stranu ořez snímků či jejich zmenšení je snad i vhodnější provést až v počítači. Rychlost Oba PowerShoty jsou schopny pořídit první snímek do 2,5 sekundy od zapnutí, což je na kompakty střední třídy výborná hodnota. Při fotografování bez namáčknuté spouště však mají větší prodlevu, než připouští naše testovací metodika pro nejvyšší hodnocení (A640 0,65 vteřiny a G7 0,56 vteřiny). Kredit jim však napravuje prakticky nulová prodleva při snímání bez namáčknutí. Sériové snímání není v této kategorii nejpodstatnější funkcí, jeho rychlost je u obou přístrojů průměrná, zato však můžete nezmenšeným tempem pořizovat snímky až do zaplnění karty. Naměřené rychlostní parametry najdete na DIGIfoto CD Canon PowerShot A640 Canon PowerShot G7 tělo plastové, méně ovládacích prvků kovové opláštění, více ovládacích prvků objektiv mm, F2,8 4, mm, F2,8 4,8 optická stabilizace obrazu ne ano 2,5" displej otočný a výklopný, rozlišení obrazových bodů pevný, rozlišení obrazových bodů počet uživatelských nastavení 1 2 funkce navíc expoziční bracketing, ND filtr napájení 4 AA akumulátor Li-Ion akumulátor 1 66 mm 72 mm 1 Výklopný a otočný displej usnadňuje komponování záběru ve ztížených podmínkách při zemi či s fotoaparátem nad hlavou. 2 Průhledový optický hledáček umístěný nikoli nad objektivem, ale ve středové ose fotoaparátu, pokrývá pouze 65 % snímané scény. 3 Na horní stěně je u modelů umístěna zoomovací kolébka, jež obepíná tlačítko spouště. 4 Otočný kruhový volič nabízí jen jeden uživatelský režim C, PowerShot G7 má céčka dvě mm 106 mm 2 4 Canon PowerShot A640 Canon PowerShot G7 3 Základní technické parametry Canon PowerShot A640 snímací prvek CCD 1/1,8", 10 Mpx max. výst. rozlišení px paměťové médium SD/SDHC/MMC objektiv mm, F2,8 4,1 LCD displej úhlopříčka 64 mm, obr. bodů možnosti napájení 4 akumulátor AA, síťový zdroj Podrobné technické parametry najdete na CD Canon PowerShot G7 snímací prvek CCD, 1/1,8", 10 Mpx max. výst. rozlišení px paměťové médium SD/SDHC/MMC objektiv mm, F2,8 4,8 LCD displej úhlopříčka 64 mm, obr. bodů možnosti napájení akumulátor Li-Ion, síťový zdroj 1 Horní stěna nabízí nejen tradiční volič režimů, ale také otočný ovladač s nabídkou citlivosti ISO. 2 Nalevo od hledáčku umístil výrobce ovladač pro nastavení dioptrické korekce. 3 Otočné kolečko kolem čtyřsměrného ovladače je u kompaktů nadstandardem. 4 Gé sedmička má na rozdíl od A640 čtyřsměrný ovladač plně osazený přímým přístupem k funkcím. 4 3 digiarena.cz

64 technika Samsung NV7 OPS obrazová kvalita Nejširší ohnisko objektivu Schneider-Kreuznach vykazuje mírné sférické zkreslení, poduškovitých křivek na dlouhém konci se však sklo vyvaruje. Optika je schopna při nastavení 38mm ohniska vykreslit až linek, jejich počet se ale přímo úměrně k zužování záběru snižuje až na lph. Na snímcích s IS0 100 je v poměru 1:1 rozpoznatelný jemný šum, jenž se u vyšších hodnot stupňuje, ale ještě při ISO 400 není na fotografiích pohlednicového formátu rušivý. Originální demosnímky najdete na DIGIfoto CD Černý kyklop rozlišení 7,1 Mpx px zoom 7, mm karta SD MMC interní 19 MB cena Kč vč. DPH Stylový Samsung NV7 OPS se sedmimegapixelovým rozlišením snímací soustavy je vůbec prvním fotoaparátem této značky, který nabízí systém optické stabilizace obrazu. K exkluzivitě tohoto modelu patří také nový způsob ovládání pomocí tlačítek Smart Touch. Lenka Lindnerová Snahy Samsungu o konkurenceschopnost na neustále se vyvíjejícím trhu s digitály nedávno vyústily v uvedení řady New Vision se zcela novým designem a koncepcí ovládání. Sedmimegapixelový model NV7 OPS má v této linii ojedinělé postavení: na jeho tělo totiž výrobce umístil nezvykle korpulentní tubus objektivu, čímž bezpochyby odkazuje k tradici analogových přístrojů. Digitál je proto poměrně neskladný, rozhodně se vám nevejde do kapsy a také jeho držení je trochu nepohodlné. Pro nedostatek místa pro prsty levé ruky vedle objektivu si možná časem zvyknete na úchop pod objektivem, podobně jako u zrcadlovek. Optika Schneider-Kreuznach má sedminásobný rozsah, výhodnější by však bylo trochu širší počáteční ohnisko než stávajících 38 mm. Světelnost optiky s hodnotami F2,8 3,7 je ale výborná. Funkce přes senzor Poctivá funkční výbava řadí tento digitál do střední třídy nechybí mu automatický mód ani vyspělé režimy priority clony, času a plný manuál. Novinkou, jíž disponuje také 10Mpx Samsung NV10, je zcela nové ovládací rozhraní. Displej má podél spodní a pravé strany rozmístěno 13 tzv. Smart Touch tlačítek, která fungují jako dotykové senzory. Volbu parametrů provádíte křížovým systémem: přejížděním prstů po navigačních lištách doleva nebo doprava, konečný výběr stvrdíte jediným stiskem. LCD s úhlopříčkou 64 mm je bohužel na přímém slunci slepý a náhradní řešení v podobě optického hledáčku není k dispozici. Fotoaparát ztrácí body i za absenci reálného a náhledového histogramu, i když jako bolestné dostanete užitečnou funkci expozičního bracketingu ten by si ale zasloužil lepší odstupňování než jen v hrubých krocích po 1/2 EV. Na delší časy Prvenství v rámci vlastní produkce přidělil výrobce Samsungu NV7 integrací účinného obrazového stabilizátoru pracujícího jak v režimu snímání, tak i pořizování videosekvencí, a to ve dvou pracovních módech: jen v okamžiku pořízení snímku (OPS1), nebo po celou dobu namáčknutí spouště (OPS2). Ocenění si zaslouží výklopný blesk, který při nastavení citlivosti ISO 100 splňuje výrobcem udávaný dosah 4 metry na široké a 3 metry na nejdelší ohnisko. Škoda, že při svém konstrukčním řešení nedovoluje nastavit možnost svícení odrazem o strop. Do detailu Cenová osa Canon Digital Ixus 850 IS Samsung NV7 OPS Panasonic Lumix DMC-FX Základní technické parametry snímací prvek CCD 7,1 Mpx max. výst. rozlišení bodů paměťové médium SD/MMC objektiv mm, F2,8 3,7 LCD displej úhlopříčka 64 mm, obrazových bodů možnosti napájení Li-Ion akumulátor, síťový napáječ Podrobné technické parametry najdete na CD zdroj: Solid Czech, Hradec Králové tel.: ,

65 DETAILNÍ TESTY Aktivace tohoto systému však ubírá energii Li-Ion akumulátoru s kapacitou 860 mah, který jinak vydrží na zhruba 200 snímků pro úsporu tedy doporučujeme funkci používat jen v evidentně nezbytných situacích. Dvojici demosnímků pořízenou s vypnutou a zapnutou funkcí OPS jsme zařadili na DIGIfoto CD. Druhou možností, jak vyzrát na dlouhé expoziční časy, je režim ASR (Advanced Shake Reduction), jehož ikonku najdete na kruhovém voliči. Tento mód určený pro fotografování bez blesku nastavuje s ohledem na aktuální světelné podmínky adekvátní citlivost snímače a zároveň z ruky udržitelné hodnoty času. Pohltí obraz i hlas Fotoaparát dovoluje pracovat se všemi nezbytnými parametry uživatel má volnou ruku v ovládání citlivosti až do ISO 1 000, korekce expozice a vyvážení bílé, jež lze i ručně nakalibrovat nebo nastavit pomocí Kelvinovy stupnice. Nechybí trojí měření expozice (poměrové, bodové, se zdůrazněným středem) ani trojí nastavení ostrosti. Alternativou k autofokusu je manuální ostření, k dispozici je i Supermakro se schopností snímat předměty 3 cm velké při tomto přiblížení se však nevyhnete riziku stínů vrhaných objektivem. Nechybí pro Samsung tradiční ovladač E umožňující snímat do fotorámečků, Stabilizaci ovládl už i Samsung skládat fotografie až ze čtyř záběrů a vytvářet ze snímků animované GIFy. K zajímavostem patří dvojí napájení Li-Ion akumulátoru, a to propojením fotoaparátu s dokovací stanicí nebo pomocí USB kabelu. Užitečným doplňkem je vedle dodatečného ozvučení snímků také funkce diktafonu. Rychlostní parametry tohoto digitálu hodnotíme pouze třemi hvězdičkami: prodleva mezi stiskem spouště a expozicí je sice díky rychlému ostření malá i bez namáčknutí, ke slabším stránkám ale patří až třívteřinové ukládání dat, během kterého nelze pořídit další snímek. Objektiv fotoaparátu nemá zásadní problém s chromatickou aberací, a to ani v přímém protisvětle. Fialovou konturku lemující kontrastní hrany snímaných objektů najdete jen ve výjimečných případech při použití širokého ohniska. technika kompaktní digitál střední třídy mm, 245 g 1 Dvouapůlpalcový LCD s vynikajícím rozlišením pixelů je chráněn akrylátovým sklem a pokrývá 97 % snímané scény. 2 Hodnoty na displeji vybíráte přejížděním prstů po navigačních tlačítkách. 3 K potvrzení volby parametru stačí stisknout jediný ovladač. 4 Pro firemní optický obrazový stabilizátor OPS je vyhrazeno samostatné tlačítko. 5 Kolečko po levé straně výklopného blesku má pouze dekorativní charakter Využitelný rozsah expozic -4,7 až +2,3 EV Graf šumu Grafy šumu a senzitometrické charakteristiky najdete také na DIGIfotoCD Názor DIGIfoto Obrazová kvalita (30 %) Konstrukce (20 %) Ovládání a ergonomie (20 %) Samsung NV7 OPS VÝBORNÝ Funkce (20 %) kompaktní digitál Provozní rychlost (10 %) střední třídy Digitál v retrostylu se svěžím ovládáním vykazuje dobrou obrazovou kvalitu i funkční zázemí. Ke kladným vlastnostem patří velmi rychlé zaostřování, integrace optického stabilizátoru, výborný dosah blesku a české menu. Body ztrácí zejména za 3vteřinovou časovou prodlevu při ukládání dat a také za absenci histogramu

66 Computer 23/06 s plnou verzí encyklopedie Rozum do kapsy na DVD ZDARMA Knihu Rozum do kapsy si určitě vybaví mnoho čtenářů, kteří na ní takříkajíc vyrostli. Tato publikace byla a je jakousi příruční encyklopedií pro malé i velké čtenáře. Populární encyklopedie však chce jít s dobou a byla nakladatelstvím Albatros nedávno vydána i ve zdařilé multimediální formě na CD-ROM. CD-ROM přináší stručné informace z následujících oborů: Architektura, Astronomie a kosmonautika, Dějepis, Hudba, Chemie, Literatura, Matematika a fyzika, Náboženství, Přírodopis, Výtvarné umění a Zeměpis. Rozum vás zavede k hledaným informacím nejrychleji, prostřednictvím encyklopedického rejstříku s nabídkou vyhledávání. Těm, kteří si u multimédií vychutnávají také grafi cké provedení, bude vyhovovat Faustův Dům. V jeho opuštěných kabinetech najdete jak rubriky Rozumu, tak Kvíz s 365 otázkami a další překvapení. Případně si můžete zahrát hru Lego Bionicle. Computer 23/06 v prodeji od 7. prosince vydává Computer Press, a. s.

67 Vaše dotazy Mrazuvzdorné články Chtěl bych se zeptat, zda jsou na trhu dobíjecí baterie se zvýšenou odolností při nízkých teplotách, popřípadě jak předejít zamrznutí přístroje při fotografování v zimě. Jedná se mi o články klasického provedení typu AA, které používám ve svém battery packu na digitální zrcadlovce. Petr Málek Se žádným specifikem týkajícím se použití daných akumulátorů při nízkých teplotách jsme se dosud nesetkali. Za běžného provozu v zimním období při teplotách kolem nuly se zrcadlovkami a battery packy s články AA problémy nebývají. Pokud však používáte fotoaparát v extrémních mrazivých podmínkách, řešením jsou dvě sady akumulátorů: jedna v kapse, druhá ve fotoaparátu. Přesto je nutné počítat s výraznou ztrátou kapacity dobíjecích článků v řádu desítek procent. Záleží tedy především na způsobu uskladnění bateriového zdroje. Další alternativou pro fotografování v extrémních klimatických podmínkách, tedy i v mrazu, může být starší kinofilmová zrcadlovka s mechanickou závěrkou tedy bez bateriového zdroje. Mimochodem, výrobci garantují bezproblémový provoz u svých fotoaparátů v teplotním rozsahu 0 40 Celsia. Archivace fotografií na CD Zajímá mě, zda je archivace fotografií na CD dostatečně bezpečná. Někde jsem četl, že se po čase mohou data z CD nenávratně ztratit. Karel Luska Dlouhodobá a bezpečná archivace digitálních dat představuje v současnosti problém, stoprocentně spolehlivé médium zatím neexistuje. Záloha pouze na jednom CD bezpečná rozhodně není, lepší je vypálit data na CD dvou různých výrobců. Tím se sníží riziko ztráty dat, když jedno CD přestane být čitelné. I tak je ale CD (nebo DVD, které má větší kapacitu) vhodné po nějaké době znovu vypálit, záleží na kvalitě (prodávají se i tzv. archivní CD), ale u běžného CD/DVD počítejte s životností kolem pěti let. Dalším bezpečnostním stupněm může být ukládání dat paralelně na technologicky jiné médium, například na externí pevný disk nebo na magnetickou pásku. Pásky sice nevynikají rychlostí, ale jde o médium poměrně dlouhodobě prověřené (banky a velké instituce) a výrobci udávají životnost záznamu 20 let. Bokeh Jsem čerstvým majitelem digitální zrcadlovky a podle testů vybírám nový objektiv. Vedle informací o světelnosti, zaostřovací vzdálenosti, zorném úhlu a ohniskovém rozsahu jsem se setkal i s výrazem bokeh. Můžete mi v krátkosti naznačit, o jaký parametr se jedná? Jiří Bílek foto: David Rakušan, Canon EOS 300D, Sigma mm F2,8 EX Termín bokeh (z japonského boke rozostření) se používá jako označení pro podání neostrých částí snímku. Každý objektiv se při zobrazení těchto oblastí chová jinak, nemalý vliv na výsledek má především míra zaclonění a také počet a tvar použitých lamel clony. O bokehu se většinou v testech objektivů příliš nemluví, což je dáno mimo jiné tím, že jej nelze objektivně změřit. Bokeh a jeho míra či kvalita je velice subjektivní, každý fotograf i divák posuzuje fotografii individuálně. Obecně se však o nejhezčím bokehu hovoří při použití ultrasvětelných objektivů se světelností F1,4 F2,0. připravil Tomáš Hliva inzerce digiarena.cz

68 bazar Canon EOS 300D Zn.: Spolehlivá Canon mm, F4 L, 1/60 s, F9,0, ISO 200

69 Canon EOS 300D zují příliš důvěry, mohu po dvou letech používání konstatovat, že jeho tělesná schránka neutrpěla výraznější újmu. Na delších cestách jsem navíc ocenil střídmé energetické nároky dá se říct, že se dvěma bateriemi nafotíte světa kraj. Rozruch mezi uživateli Canonu EOS 300D vzbudil i inovovaný, poprvé uvedený typ bajonetu. Takřka jediný kovový díl je plně zpětně kompatibilní s kinofilmovými objektivy, k tomu nabízí podporu nově zavedených typů, vhodných pouze pro snímače velikosti APS-C. Prvním kusem v dnes již obsáhlé sérii byl základní objektiv, dodávaný v setu za cenu zhruba tří tisíc korun. Zhotobazar Text a foto: David Rakušan Psal se podzim 2003, když pulty obchodů zavalila vlna digitální techniky za desítky tisíc. Vesměs ale šlo o kompaktní přístroje bez možnosti výměny objektivů, s omezeným příslušenstvím a nepříliš přesvědčivou obrazovou kvalitou. Samozřejmě, již tenkrát existovaly vynikající zrcadlovky za stovky tisíc, ale nás, amatéry toužící po zrcadle, spasil svým lidovým strojem až Canon. Největší silou rebelského modelu Canon EOS 300D byla právě cena. Poprvé se pravá jednooká zrcadlovka dostala pod magickou hranici čtyřiceti tisíc, tou dobou přitom byly vyspělé kompakty k mání za částky okolo třiceti tisíc. I to ale bylo na mé studentské poměry příliš. Pravý čas na koupi tak nastal až na sklonku jara Cena nového přístroje tehdy lehce překračovala dvacet tisíc a já jsem narazil na zánovní kus ve skvělé kondici o čtvrtinu levnější. Navíc jsem vlastnil jisté zázemí v podobě několika objektivů téže značky. Dnes jsem již vybaven řadou kvalitních objektivů a o správnosti své volby jsem dosud nezapochyboval. Jako jedinou nevýhodu jsem na počátku sžívání s tři sta déčkem vnímal absenci krátkého ohniska. Tu časem vyřešilo pořízení široké Sigmy mm F4,5 5,6. (Test tohoto skla najdete v DIGIfotu 7/2006.) Předsudky stranou V době svého zrodu měl Canon EOS 300D již na trhu staršího sourozence EOS 10D. Ten se bezpochyby vyznačoval mnohem kvalitněji zpracovaným tělem z hořčíkové slitiny, stál ovšem takřka dvojnásobek. Měl samozřejmě také mnohem rozsáhlejší výbavu, ale obrazová kvalita, to nejdůležitější pro fotografii, byla u obou modelů takřka totožná. Tento fakt se při rozhodování o koupi stal stěžejním argumentem pro ekonomičtější volbu. Musím přiznat, že moje výbava to se mnou často nemá jednoduché. Tento plasťáček se mnou absolvoval několik delších, až třítýdenních výprav do podmínek pro podobnou techniku nepříliš vhodných. Vystřídaly se na něm účinky vlhka, mrazu i prachu a ačkoli použité materiály nevzbu- S fotoaparátem jsem nafotil 15 tisíc snímků bez jediného servisního zásahu Canon 50 mm, F1,8, 1/200 s, F4, ISO 100 digiarena.cz

70 Orestegor 200 mm, F4 + makroměch inzerce DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKA. NÁVRAT K SAMÉ PODSTATĚ.

71 Canon EOS 300D bazar vením si nijak nezadal s laciným tělem, ale jím podávané výsledky nebyly nejhorší. Cestou kompromisu Základní technické parametry snímací čip CMOS 22,7 15,1 mm max. výst. rozlišení paměťové médium CF I, CF II, Microdrive objektivy EOS EF, EF-S LCD displej úhlopříčka 1,8", obr. bodů možnosti napájení Li-Ion akumulátor, síťový zdroj Žehrání na sice světlý, ale nikterak rozměrný hledáček by bylo nošením dříví do lesa: nezbývá než si na podobný komfort v nižších modelových řadách počkat. Uvítal bych i možnost bodového měření. To je ale také spíše výsadou dražších modelů, na okleštěné ovládání je tedy třeba si zvyknout a více experimentovat. Expoziční nedostatky s digitálem ihned odhalíte a v pozdější práci s přístrojem se jim můžete z větší části vyhnout. Slabinou je bohužel pouze automatický režim jinak skvělého autofokusu. Rozhodnutí, zda přístroj zvolí jednorázový, nebo kontinuální režim automatického ostření, je jen na automatice. Ta některé typické situace nevyhodnotí vždy přesně. Občas při zaostření objektu a následném překomponování obrazu v hledáčku navíc chybně přeostří na pozadí. Ve scénických režimech tento problém nenastává. K režimu portrét je přiřazen bezproblémový mód one shot, k režimu sport pak plynule přeostřující all servo. Nemožnost ovlivnit clonu ani čas v těchto režimech mi ale nevyhovuje, proto je nepoužívám. Na podobná specifika je nutné si zvyknout a počítat s nimi. Ten, kdo na podobné kompromisy přistupovat nechce, si musí připlatit, případně si pořídit některého z mladších sourozenců tohoto modelu. Rebelie pokračuje Na nezpochybnitelný úspěch totiž navázali už dva nástupci tohoto fotoaparátu modely EOS 350D a 400D. Vedle diskutované ergonomie přinesli v menším těle vyšší rozlišení i rychlost, ještě nižší hodnoty již dříve bezvadné úrovně šumu, větší displej a nejnovější EOS 400D i systém čištění snímače. Ten považuji za podstatný přínos, neboť s problémem prachu na snímcích jsem se potýkal opravdu často. Byla to zároveň jediná závada, která mě potkala. Více než dvouletá zkušenost potvrdila vynikající užitnou hodnotu tohoto fotoaparátu. Poměr výkonu k ceně je znamenitý a s postupujícím časem toto tvrzení neztrácí na platnosti, naopak. Výstupy velikosti A4 snesou přísné hodnocení a rozměrnější zvětšeniny jsem nikdy nepotřeboval. Podle zkušeností dalších uživatelů však ani formát A3 není ve spojení s kvalitním objektivem a vhodným námětem nedostupný. Přiznávám, že jsem několikrát zašilhal po kvalitnější výbavě. Nikdy jsem ale nenašel důvod, který by mě k inovaci opravdu přesvědčil počkám si proto na digitální EOS 3, který si nejeden fanoušek Canonu maluje ve svých snech. Snad někdy přijde. Sigma mm, F5,6, 1/4 s, F14, ISO 100 inzerce DMC-L1 Na začátku vývoje fotoaparátu L1 jsme se zahloubali do samé podstaty jednooké zrcadlovky a tvorby obrazu. Výsledkem je dokonalá kombinace intuitivního tvaru a funkčnosti, první výměnný objektiv vyvinutý společností Leica pro digitální zrcadlovku s vyspělými technologiemi, které činí Panasonic světovou jedničkou v oblasti digitálního obrazu. Průlomová digitální zrcadlovka, která stojí zcela mimo všechny ostatní - LUMIX L1. Zaostřete na: SEZNAM EXKLUZIVNÍCH PRODEJCŮ MODELU DMC-L1: BRNO, AVI SERVIS, Křenová 42, tel.: ČESKÉ BUDĚJOVICE, ELLEX, Rudolfovská 34, tel.: OPAVA, ŠINDLER CZ S.R.O., Nám.republiky 2, tel.: PRAHA 1, CENTRUM FOTOŠKODA, Vodičkova 37, tel.: PRAHA 2, AARON, Ječná 32, tel.: PRAHA 2, BESTEL, Vinohradská 34/1253, tel.: PRAHA 2, MEGAPIXEL, Žitná 42, tel.: PRAHA 5, MEGAPIXEL, Lidická 8, tel.: PRAHA 6, LIGHT Q, Uralská 3, tel.: ZLÍN, H CENTRUM EXPERT, Malenovice 1147, tel.:

72 Sigma mm, F4 5,6,1/250 s, F5,6, ISO 100 Za málo peněz hodně muziky

73 Canon EOS 300D bazar Chytrý upgrade Nebojíte-li se vydat neoficiální cestou, existuje jednoduchá možnost, jak se zbavit funkčního omezení, jež má na svědomí firmware. Ten může nahradit funkčně vyspělejší hackerská verze. Řeší problémy s ostřením a nabízí například i korekci blesku a funkci předsklopení zrcátka na snímání kritickými časy ze stativu. Sigma mm F2,8, 1/160 s, F8, ISO 100 inzerce Zkuste ji zkrotit sami Digitální zrcadlovka Samsung GX10 Profesionální 10megapixelová digitální zrcadlovka Závit pro objektivy Pentax KAF, KAF2 i KA OPS Optická stabilizace obrazu pro v echny objektivy Úãinn protiprachov vibraãní systém Peãlivû utûsnûné tûlo odolné proti de ti, prachu a písku Precizní 11bodové ostfiení s v bûrem zaostfiovacího bodu Neomezené kontinuální snímání rychlostí 3 snímky za sekundu (JPEG formát) Velk a jasn hledáãek se sklenûn m pûtibok m hranolem (zvût ení 0,95x) Velk 2,5" displej TFT LCD (210 tisíc pixelû) Nové fotografické reïimy: Priorita citlivosti a Priorita clony i ãasu souãasnû Nadstandardní podpora RAW formátu vãetnû samostatného tlaãítka Podpora SD i SDHC karet

74 Epicentrum

75 Text: Jiří Doležel ve spolupráci s Ivanou Jeništovou Foto: Jiří Doležel Ráno nás probouzí zemětřesení. Země se chvěje. Mám pocit, že jinak konzistentní hmota pod námi se mění v rosol. Je ale březen 2006 a to nejhorší zemětřesení postihlo Pákistán loni v říjnu. Tahle slova jsem si zapsal do deníku z humanitární mise v Kašmíru. Nedělním Muzaffarabádem znějí rány obřích kladiv. Všude se pracuje. Autogen nahrazují pilky na železo, sbíječky neexistují. Uličky jsou plné sutin, mnohde až do výše střech. Pro děti je vzrušující objevovat nová zákoutí. Mohou se dostat na dvory, na střechy domů, leckde až do ložnic, koupelen, kuchyní. Domy starého města jsou z poloviny opuštěné. Jejich majitelé, pokud přežili, přebývají v táborech, mnozí město opustili a začali nový život v Islámábádu.

76 cestopis Pákistán Do Kašmíru jsem letos na jaře odjel s pověřením Arcidiecézní charity Olomouc stavět školy a na půl úvazku fotografovat. Odlétal jsem tři týdny po kolegovi Mirku Szüczovi, který už v listopadu po zemětřesení pomáhal lidem v horách stavět nouzové přístřešky pro přečkání zimy. Před odletem jsem se obával, jak nás v Pákistánu přijmou: v té době vrcholila aféra s karikaturami proroka Mohameda. Islámský svět podrážděně reagoval na jejich zveřejnění v dánském tisku. Konaly se demonstrace s pálením vlajek, davy váš- třesení, tisíce dětí v troskách zahynuly. Vyučuje se ve stanech či pod širým nebem. Po zemětřesení se lidé stáhli ze zničených vesnic v horách do kempů, které vznikaly spontánně za pomoci vlády i různých humanitárních organizací v nížinných oblastech. Jen v Muzaffarabádu a nejbližším okolí jsou jich desítky, možná stovky. V táborech lidé žijí po početných rodinách ve stanech dodaných UNICEF a UNHCR. Mají zajištěny základní potraviny, dováží se další humanitární pomoc. Každá z humanitárních organizací obstarává něco jiného. Zřejmě s výslovným svolením manžela. Ženy se starají o rodinu. Nosí vodu, vaří, perou, na šňůrách napjatých mezi stany suší prádlo. Muži, ti šťastnější, mají práci. Jiní ji shánějí, pomáhají v domácnostech nebo se jen tak poflakují. Hlavně však debatují o všem možném, kdekoli to jen trochu jde. Rodiny mají hodně dětí. Ty si hrají kdekoli a s čímkoli, místo autíčka poslouží bačkora na provázku. Lidé žijí v táborech už téměř půl roku. Počáteční napětí vyvolané stresem z katastrofy a nezvyklou situací už polevilo. Jsou klidnější, působí smířeně. Distribuce humanitární pomoci ve vesnici Jargi v Neelum Valley nivě požadovaly smrt pro hanobitele. Dost často se však z demonstrací stává show pro novináře. Překvapila mě naopak srdečnost a pohostinnost místních lidí, se kterou jsem se setkával na každém kroku. Pákistán nejvíc potřebuje školy Jsme v Muzaffarabádu, hlavním městě a správním středisku Kašmíru. Zde začíná naše průzkumná mise v terénu. Zřícené zdi opuštěných domů nabízejí vhled do intimního světa pokojů, kuchyní, ložnic. Mnozí odešli do Islámábádu, aby tam začali znovu, jiní pracují na obnově města. Zvláštní je, že krajina mi silně připomín á důvěrně známé končiny v severní Itálii a kouzelné uličky starého Muzaffarabádu zase stará italská města. V Kašmíru teď ze všeho nejvíc potřebují školy pro své děti. Budovy škol zničilo země- nejviditelnější je teď IOM, Mezinárodní organizace pro migraci, jež zajišťuje přepravu více než půl milionu uprchlíků zpět do jejich domovů v horských oblastech. Vliv však mají především místní organizace Jamat Islamia a Jamat Dawah, jež umějí nejlépe oslovit a podchytit obyvatelstvo. Mají v oblasti stovky škol, a tedy přímý vliv na výchovu mladé generace. Traduje se také, že podporují teroristy. Nejvíce je ceněná Jamat Islamia. Po zemětřesení byli její lidé ihned schopni akce. I v těch nejmenších vesničkách mají své stranické buňky, nemuseli tedy pracně budovat síť humanitární pomoci. Snažili se nejvíc ze všech sbírali totiž body pro blížící se volby. Život v táborech Domácnostem velí ženy, k nim vás však muži nepustí fotografovat je lze pouze Po celou dobu pobytu v Muzaffarabádu bydlíme ve stanu v University Campu ve čtvrti Challa Bandi. V táboře je ve stanech ubytováno asi uprchlíků. Na okraji univerzitního areálu stavíme první školu, a tak to nemáme daleko. Navíc můžeme na vlastní kůži zažívat každodenní realitu v táboře. Časně zrána se obyčejně vydávám na ranní obchůzku. S přibývajícími dny sílí můj pocit, že v táboře už nemám co fotit. Jeho obyvatelé už mě důvěrně znají, jejich počáteční odstup zmizel. Muži, jakmile mne spatří, ustávají v činnosti a shlukují se na skupinové portréty nebo pózují jak malé děti. Mimochodem, děti kdykoli mě uvidí, nadšení z aparátu nezná mezí. Pronásledují mě a halasně se dožadují: My picture, my picture! Vstávám proto dříve než ony do školy. Ženy se zahalují, schovávají se do

77 cestopis stanů, dívky se s chichotem odvracejí, některé utíkají. Každodenní četná pozvání do rodin postupně s různými výmluvami odmítám. Muslimská pohostinnost je tak rozsáhlá, že z nevinného pozvání na čaj se leckdy stane několikahodinová hostina. Focení se tak omezuje na rodinné portréty. Jsem nervózní, čas běží, den se krátí, vymanit se nelze. Znamenalo by to nesnesitelnou urážku hostitele. Muslim je schopen se snad i zadlužit, aby svého hosta uctil na té nejvyšší úrovni. Hostitel za vás při vstupu do svého domova přebírá plnou zodpovědnost. Má povinnost vás řádně pohostit a ochránit. Návrat domů Kempy měly lidi zachránit před zimou. Někteří, jimž zůstala půda, odcházejí budovat zničené domovy. Silnou stimulací pro odchod je vládní příspěvek tisíc rupií a příslib další materiální podpory při obnově domova. Stále je však hodně těch, pro něž rušení kempů znamená katastrofu. Nemají se kam vrátit. Jiní pro větší podporu nadsazují počet členů rodiny, tvrdí, že nic nedostali nebo navyšují škody způsobené zemětřesením. Na území Kašmíru je systém průhledný ještě méně. Vládne byrokracie, korupce, peníze na podporu postiženým se ztrácejí neznámo kam. Do prvního kempu nás doprovází Mazhar dobrovolník z Muzaffarabádu. Čekal jsem studenta něco přes dvacet, ale stojí přede mnou solidní, dobře oblečený čtyřicátník hrdého vystupování a nápadně vzpřímené postavy. Při zemětřesení vytáhl z trosek školy jedno ze svých dětí, druhé ale zahynulo pod sutinami. Ihned se vrhl Výstavba školy v horské vesnici Kundal Shahi Na přesun do svých domovů čeká v uprchlickém táboře Chatter Kallas 4,5 tisíce uprchlíků Lidé pracující na obnově denně vrší na již vyklizená místa další a další hromady ruin Maira Camp nejrozsáhlejší tábor v Kašmíru. V kouzelném prostředí na břehu Indu přečkalo zimu 40 tisíc uprchlíků z Allay Valley

78 Uličky starého Muzaffarabadu vyzdobené k oslavě narození Proroka Čím se fotilo K fotografování používám kinofilmový Canon A-1 s objektivy Canon 28 mm a 35 mm F1:2,8. Snímám na film Ilford PAN 400 exponovaný na 800 ASA. Na místě jsem se rozhodl fotografovat také barevně, a tak jsem přímo v Islámábádu jsem zakoupil digitál Sony Cyber-shot S600. Pracovalo se mi s ním příjemně, kvalita výstupu však už bohužel tak dobrá nebyla. do pomoci dalším potřebným. Jeden z prvních uprchlických kempů vznikl na jeho pozemku, kde měl před katastrofou prosperující drůbežárnu. Zároveň však získává duše pro Jamat Islamia, je jejím místním vůdcem. Mazhar nás ráno vede do kempu. Je tu i provizorní stanová škola. Mazhar očekává, že přistoupíme na jeho požadavek na stavbu školy. Je to ale dvojsečné: na jedné straně pomáhá, hrozí však nebezpečí, že naši školu zanedlouho začne používat jako drůbežárnu ta původní je v troskách. Je těžké odhadnout, s kým spolupracovat, komu dáte šanci: může vaší pomoci zneužít. První škola V tuto chvíli nám nejvíce vyhovuje organizace Press for Peace (PFP), s nimiž má Mirek dobré vztahy už ze svého předešlého pobytu. Jsou to Kašmířané mladí intelektuálové kolem třicítky, někteří studovali v zahraničí. Jejich fotograf Amirudin Mughal pracuje pro Reuters. PFP se snaží o žurnalistickou nezávislost, pouští se i do témat v této části světa ožehavých, jako jsou práva žen v islámu. Jako jediní podporují místní třísetčlennou křesťanskou komunitu, která tu živoří na okraji společnosti. Ve spolupráci s PFP tedy začínáme stavět v Muzaffarabádu školu asi pro sto žáků 1. stupně na okraji areálu Kašmírské univerzity. Přestože PFP se jevila jako nejlepší z možných partnerů, její členové neustále smlouvají o už dohodnutých věcech. Cítíme snahu vytáhnout z donátora, co se dá. Intelektuálové z PFP navíc nejsou schopni reálné organizace stavby, ta se zadrhává. Na hranici sněhu, na hranici světů Stavba další školy pod patronací PFP ve vesnici Kundal Shahi naštěstí probíhá bez problémů. Lidé v horách na konci světa si víc váží zájmu a pomoci. Víska leží v horách, ve výšce asi metrů nad mořem, na horké pákistánsko-indické hranici, kam humanitární pomoc téměř nedosahuje. Školu stavíme v sedle horského svahu asi 600 metrů nad vesnicí, takže k ní mají přístup jak děti z úpatí hory, tak ty, které žijí na úbočích nad školou. Jsme na hranici sněhu. To, co zde slouží jako škola, působí jako opuštěná salaš. Bez elektřiny, bez oken, jen chatrné dveře a okenice. Uprostřed velká kamna, komínová roura trčí ven dírou ve zdi. Mimo salaš

79 používá škola ještě dva promáčené stany. Jsou plné dětí zabalených do šál, šátků a přikrývek. Všude kolem rozčvachtané bláto a louže. Děti chrání nevědomost, drsné podmínky berou jako dobrodružství. O pár metrů výš už mrzne. Prostředí vhodné spíš pro výcvik elitních jednotek než pro výuku. Začátek je krušný. Ke škole vede jen kamenit á pěšina. Vyjednali jsme stavbu, domluvili nosiče z řad vesničanů. Ti vynášejí materiál cestou vhodnou snad pro kamzíky, kde co chvíli hrozí sesuvy kamení. V oblasti zasažené zemětřesením vláda zakázala zděné stavby kvůli hrozbě dalších otřesů. Zatímco v Muzaffarabádu se používalo železo a vlnitý plech, tady se staví konstrukce ze dřeva a dřevotřísky. Dřevo je lehčí, je tu levnější a snadněji dostupné. Přesun velké představení IOM Když je stavba škol zdárně zahájena, soustředím se už plně na fotografování. IOM zahajuje přesun více než digiarena.cz půl milionu uprchlíků, soustředěných do táborů v nížinách Kašmíru, zpět do vesnic v horských oblastech. S doporučením IOM se přidávám k uprchlíkům na korbě pickupu. Převážejí je kamsi k Maira Campu, největšímu táboru v krizové oblasti. Zimu zde přečkalo uprchlíků. Když jsem před pár dny do Maira Campu přijel poprvé, bylo asi pět odpoledne a nikde jsem nikoho z IOM nenašel jako by tam organizace ani nesídlila. Stmívá se. U ostrahy se nechávám nahlásit přímo k vojenskému veliteli tábora. Vítá mě major Shazaad. Žádám jej o nocleh a sprchu. Pověřuje tím svého pobočníka a zve mě na večeři. Přece tu jsou nestačím se divit. Ujímá se mě šéf IOM Maira Campu, Wassim Abbasi: 32 let, atletické postavy, džíny, tričko a kaštanové vlasy, to vše mu dodává evropské vzezření. Do zemětřesení pracoval v Pešaváru jako manažer nadnárodní společnosti Sygma. Při zemětřesení v Muzaffarabádu zahynulo 13 členů jeho rodiny. Zanechal zaměstnání a začal pracovat pro IOM. Nejdříve jako dobrovolník, teď má roční pracvní smlouvu. Všichni, kteří pro IOM pracují, jsou na svou organizaci nesmírně hrdí. A momentálně skutečně zastiňují všechny ostatní humanitární organizace, které tu působí. Jejich auta převážející lidi potkávám doslova všude. V Muzaffarabádu mají plán na očistu města. Systematicky odvážejí sutiny ze zasažených oblastí. Je to sysifovská práce: lidé pracující na obnově denně vrší na již vyklizená místa další a další hromady ruin. V některých kempech zaměstnávají jejich obyvatele výrobou sítí určených pro zpevňování skalnatých úbočí nad silnicemi. Skvělá myšlenka! Dávají lidem práci a sesuvy půdy jsou tu po zemětřesení na denním pořádku. Zvláště když zaprší, bláto a kamení sjíždí ze svahů a trvá často několik dnů, než jsou komunikace znovu průjezdné. Jak se fotí v prachu Po celou dobu pobytu zoufale bojuji s prachem ve foťáku. Cesty jsou tu i následkem zemětřesení extrémně prašné. Jak a kam se při výměně filmů natočit? Jak zamezit vnikání zvířeného prachu do aparátu? Při každé příležitosti se snažím znečištění odstraňovat. Zapomněl jsem ale doma celou čisticí soupravu, a mám tak o každodenní stres vrchovatě postaráno. Neocenitelný je můj průvodce Naeem Siddiqui. Studuje čtvrtý ročník mezinárodního obchodu na Kašmírské univerzitě, je členem Press for Peace. Naeem mluví skvěle anglicky, zná v Muzaffarabádu spoustu lidí a každý kout. Mimo běžného tlumočení mi pomáhá odrážet houfy dotírajících dětí i dospělých, bez ustání se dotazujících, jak se mám, jak se jmenuji, jsem-li muslim, odkud jsem Naeem vystupuje jako tlumočník, ochranka a mluvčí v jedné osobě. Vysvětluje můj původ, vyznání, důvod pobytu a předává další informace o Česku a Evropě, které tazatele zajímají a jimiž jsem jej pro tyto případy vyzbrojil. Stahuje tak pozornost na sebe a vytváří mi prostor pro nerušenou práci skvělé. Chcete vědět víc? Za soubor fotografií dokumentující, jak se obyvatelé Pákistánu vyrovnávají s následky zemětřesení, obdržel Jiří Doležel na letošním Czech Press Photu cenu UNHCR (Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). Výběr ze série můžete do konce února vidět na výstavě Czech Press Phota na pražské Staroměstské radnici, na leden se chystá také výstava Epi Center v Brně podrobnosti o jejím konání upřesníme na webové adrese inzerce Dal í, prosím Alternativní inkoustové kazety a foto papíry pro tiskárny Canon, Epson, HP KVALITNÍ TISK PRO KAÎDÉHO eobchod.fotoskoda.cz Centrum Foto koda Palác Langhans, Vodiãkova 37, Praha 1 digital@fotoskoda.cz, tel.: Provozní doba Centra: Po-Pá: , So: Oddûlení Minilab: Po-Pá: , So: , Ne:

80 Galerie DIGIFOTO Doplňte si chybějící výtisky! Objednejte si starší čísla časopisu DIGIfoto Objednejte dobírkou: Všechna uvedená čísla lze objednat na dobírku. Informace o způsobech objednání dobírkou jsou uvedeny na pravé straně dole. 49 Kč 99 Kč 49 Kč 99 Kč 49 Kč 99 Kč 49 Kč 99 Kč DIGIfoto 2/05 poslední kusy DIGIfoto 3/05 poslední kusy DIGIfoto 5/05 DIGIfoto 6/05 poslední kusy 49 Kč 99 Kč 49 Kč 99 Kč 49 Kč 99 Kč 49 Kč 99 Kč DIGIfoto 7/05 DIGIfoto 8/05 DIGIfoto 1/06 poslední kusy DIGIfoto 2/06

81 Tato čísla lze objednat a zaplatit také pomocí jediné SMS zprávy: 79 Kč 99 Kč 79 Kč 99,90 Kč 79 Kč 99,90 Kč DIGIfoto 3/06 Jak objednat DIGIfoto 3/06? Pošlete SMS zprávu na číslo ve tvaru CP DIGI36 jmeno prijmeni ulice mesto psc (Příklad: CP DIGI36 Jan Novak Modra 11 Praha 11000). DIGIfoto 4/06 Jak objednat DIGIfoto 4/06? Pošlete SMS zprávu na číslo ve tvaru CP DIGI46 jmeno prijmeni ulice mesto psc (Příklad: CP DIGI46 Jan Novak Modra 11 Praha 11000). DIGIfoto 5/06 Jak objednat DIGIfoto 5/06? Pošlete SMS zprávu na číslo ve tvaru CP DIGI56 jmeno prijmeni ulice mesto psc (Příklad: CP DIGI56 Jan Novak Modra 11 Praha 11000). 79 Kč 99,90 Kč 79 Kč 99,90 Kč 79 Kč 99,90 Kč Katalog digitálů 2006 Jak objednat Katalog digitálů? Pošlete SMS zprávu na číslo ve tvaru CP KD6 jmeno prijmeni ulice mesto psc (Příklad: CP KD6 Jan Novak Modra 11 Praha 11000). DIGIfoto 6/06 Jak objednat DIGIfoto 6/06? Pošlete SMS zprávu na číslo ve tvaru CP DIGI66 jmeno prijmeni ulice mesto psc (Příklad: CP DIGI66 Jan Novak Modra 11 Praha 11000). DIGIfoto 7/06 Jak objednat DIGIfoto 7/06? Pošlete SMS zprávu na číslo ve tvaru CP DIGI76 jmeno prijmeni ulice mesto psc (Příklad: CP DIGI76 Jan Novak Modra 11 Praha 11000). Cena jedné odeslané SMS zprávy je 79 Kč včetně DPH. Služba je poskytována pouze v rámci ČR. Službu poskytuje Computer Press, a.s., technicky zajišťuje Airtoy, a.s. Infolinka Airtoy, a.s.: Osobní údaje nebudou zneužity ani poskytnuty třetí straně. Akce platí do vyprodání zásob. Na dobírku objednávejte: em: na adresu predplatne@cpress.cz, uveďte specifikaci titulů, které objednáváte, a vaše kontaktní údaje telefonicky: na čísle Objednávky ze Slovenska zasílejte pouze em: na adresu zuzana.radosovska@cpress.sk Cena výtisků 2/05 2/06 je 69 SK. Cena výtisků 3/06 7/06 a Katalogu digitálů 2006 je 99 SK. Poštovné je ve všech uvedených případech ZDARMA.

82 inspirace čtení fotografie Josefa Koudelky Invaze foto: Josef Koudelka Magnu m Photos Je to minimálně pro ty, kteří se fotografií zabývají již stokrát viděný snímek. Josef Koudelka tento záběr ze srpnové invaze zařadil také do své monografie, která mu letos vyšla v nakladatelství Torst. Srpnový tranz Josef Koudelka Narodil se 10. ledna 1938 v Boskovicích. Při studiích na Fakultě strojního inženýrství ČVUT si pořizuje fotoaparát Rolleiflex. V roce 1961 má svoji první výstavu v Divadle Semafor. Začíná fotografovat v Divadle za branou; zde vznikne první z velkých autorových cyklů. V roce 1967 opouští zaměstnání leteckého inženýra a plně se věnuje fotografii. Průběžně fotografuje Cikány. V srpnu 1968 vytváří dnes již legendární cyklus z okupace. V květnu 1970 odjíždí z Prahy do západní Evropy na pozvání agentury Magnum; československými úřady je mu zakázáno prodloužení pobytu a on na Západě zůstává. V roce 1974 se stává řádným členem agentury Magnum Photos. 82 Ten čas vyprázdněného Václavského náměstí nastal 24. srpna 1968, když byla v Československu vyhlášena hodinová generální stávka proti okupaci země vojsky pěti států Varšavské smlouvy. V ty dny se Josef Koudelka dle svědectví těch, kdo jej viděli pracovat pohyboval po okupované metropoli v tvůrčím tranzu. Exponoval film za filmem, riskoval, nevnímal. Během těch desítek nervydrásajících hodin těsně po okupaci vytvořil nejvýraznější fotografický cyklus, který o této události vůbec vznikl. Snímek z vylidněného Václaváku je pak jedním z erbovních děl cyklu. A nepřímo dokazuje jednu důležitou věc: byť se Koudelka třeba i pohyboval po Praze v tranzu, rozhodně nebyl smyslů zbavený. Svoji expresivní poetiku, jejíž nedílnou součástí je ovšem promyšlená kompozice, uplatnil i tentokrát, když byl v terénu přítomen tak totálně a vypjatě jako nikdy předtím ani potom. Podvol si a panuj Koudelka se autorsky našel v letech před okupací: při fotografování v pražských divadlech Za Branou a Na zábradlí a na Slovensku, kde dokumentoval Cikány. Jak v klidu divadelních sálů, tak ve větrných cikánských vsích si však realitu mohl formovat dle svých potřeb a vizí, na což se dnes zapomíná. Je nutné to připomenout i v souvislosti se zde analyzovaným záběrem. Když totiž ve zmíněném Divadle Za branou Koudelka počátkem roku 1967 vystavoval výbor z Cikánů, jeho zasvěcená interpretka a rádkyně Anna Fárová mimo jiné napsala: Josef Koudelka lidi a věci stylizuje, komponuje do dokonalého vzorce, aranžuje do posledního gesta. Fotograf se vměšuje do situace a určuje postoj i rozmístění, a touto loutkovitou manipulací vyjadřuje velmi exaltovaně svou představu Jakási křeč a touha po efektu, právě tak silný a originální estetický náboj determinují jeho tvorbu. Mezi objektem a divákem v tomto případě stojí vždy autor. Je imperativní a agresivní. Nepodvoluje se, ale určuje. Realitu živý, tvárný a vyhraněný fotografův materiál používá ke svým přesně vyhraněným a jedním směrem se vyvíjejícím záměrům. Toto podvolování si reality nemohl Koudelka v srpnu 1968 uplatnit v rozsahu, jemuž byl již uvyklý, k němuž se vrátil po invazi a který se u něj nepopiratelně projevuje v posledních dvaceti letech v panoramatických pracích. Tím, že Koudelka sílu svého vidění uplatnil i v okupovaných ulicích, stvrdil svou fotografickou velikost. Přitom se však snímek s nastrčenou rukou a hodinkami invaznímu cyklu v jednom vymyká: víc než jiné okupační záběry upomíná právě na to, co o povaze autorova tvoření napsala Fárová, a sděluje, že srpnový tranz Josefa Koudelky mu nepřivodil znehybnění fotografických schopností, nýbrž naopak plné využití jejich potenciálu. Nutné souvislosti Žijeme v téhle zemi, s její historií, a Koudelkova fotografie nás oslovuje něčím důvěrně fatálním, i když třeba přesně nevíme, o co na snímku běží. Koudelka je však autorem nejen kosmopolitním svou náturou, nýbrž světovým co do kvality. Je tak na místě otázka, zda je srozumitelnost tohoto snímku V ty dny se Koudelka pohyboval po Praze v tvůrčím tranzu. Exponoval film za filmem, riskoval, nevnímal obecná. Myslím, že nikoli, že v okupačním cyklu jsou takovými jiné záběry: ten, kde starý muž hází cihlu na tank, nebo ten, na němž tankista míří samopalem proti muži, který rozhrnuje bundu. Záběr s hodinkami získává plný účinek až v celém souboru. Vyprázdněná neválečnost scenerie z generální stávky, klid kompozice, která přitom neztrácí koudelkovskou apelativnost, do invazního souboru výtečně zapadá. Za samostatnou diskusi by ale stálo, zda zrovna tenhle záběr má okupační cyklus otevírat jak je tomu v monografiích, které vydal Torst (2002, 2006). Ruka s hodinkami je přece reakcí na vpád vojsk, nikoli jeho předzvěstí, což autorovo řazení podle mě matoucím způsobem evokuje. To už je ale jiná věc Josef Chuchma, MF Dnes

83 fotografické postřehy kultura V Oxfordu bez energie Petr Bubeníček Často musím myslet na rozmlouvání s Janem Reichem o fotografii i krajině. Bohužel ne vše z toho, čemu jsem naslouchal v jednom z neobyčejných domů na pražském Novém světě, se do rozhovoru vešlo. Třeba to, jak Reich procházel Prahou s Bohumilem Hrabalem. O Reichově tvorbě jsem přemítal i cestou anglickou krajinou. Znáte-li Británii, jistě jste si povšimli, s jakou důkladností tamní obyvatelé zvažují, jak bude jejich ostrov vypadat. Začínají městy, v nichž vytvářejí příjemné oázy zeleně a klidu. Londýňané často opouštějí ulice, které jsou synonymem splašeného času, a usedají na trávníky v četných parcích. Taktéž rafinovaná zeleň v menších městech a vesnická krajina je velice půvabná. I zde se obchodníci pokoušejí vytvořit klamnou iluzi, že Vánoce začínají v půli listopadu. Leč světe div se, Britové si v anketách v tisku vedle obligátních parfémů a svetříků navzájem doporučují jako dárek pro své blízké fotografické knihy vystihující ostrovní krásu dramatickým Skotskem počínaje a úpravnými zahrádkami konče. Je z čeho vybírat, o fotografických žních v podobě stovek titulů ve zdejších knihkupectvích však napíšu jindy. Napomeňte nabíječku! Moje fotografické úvahy brzy narušila věc nemilá a zcela prozaická. Byť jsem se do Anglie dlouho chystal a myslel i na to, jak využiji pobytu k focení, nechal jsem doma tolik důležité příslušenství nabíječku! Digitální zrcadlovka bez energie nepracuje, na rozdíl od starších a jednoduchých analogových aparátů, které jsem v tu chvíli svolával ku pomoci. Náhlý nedostatek energie změnil mé foto-digitální návyky. Začal jsem opět ostřit ručně. Přestal jsem se dívat na displej. Baterku jsem poněkud iracionálně na noc vytahoval z těla aparátu. Přece však čárek v indikátoru vyobrazeném na displeji ubývalo. Nakonec jsem ustoupil tlaku, který na mě aparát při každém zapnutí vyvíjel. Rozhodl jsem se požádat o dobití. Od začátku devadesátých let mám anglický fotografický svět spojen s obchody Jessops, které jsem tehdy hojně navštěvoval, a marně toužil po hvězdách analogového nebe (sen vlastnit Nikon F4 se mně nikdy nesplnil). Vstoupil jsem tedy do jednoho z nich a s tragickým gestem vysvětlil nehoráznou chybu, jíž jsem se dopustil. Přijat jsem byl s velkým pochopením. Za hodinu jsem se do prodejny vrátil a odnášel si krásně teplou, nabitou baterii. A pak že jsou Angličané nadutí a nevstřícní! foto: Petr Bubeníček (2 ), Oxford, Nikon D200, Nikkor mm F3,5 4,5G ED

84 Výstavy doma Rafal Milach: Wunderland V roce 1993 bylo na česko-rakouských hranicích otevřeno obchodní centrum Excalibur City, Prostor, který na první pohled připomíná lacinou repliku Las Vegas, je v současné době hojně navštěvován především rakouskými zákazníky. Galerie Artistů, foyer kina Art, Cihlářská 19, Brno, do 17. prosince Anna Fárová a fotografie Aktuální výstava v galerii Langhans vzdává poctu padesátileté kariéře první dámy české fotografie, kunsthistoričce Anně Fárové. Ta je mimo jiné autorkou první světové monografie o Henri Cartier-Bressonovi nebo zpracovatelkou díla českých klasiků Josefa Sudka a Františka Drtikola. K výstavě vychází i publikace o její práci. Libuše Mohelská na kulturní hlídce Podzimní uzávěrkové tempo je v DIGIfotu zběsilé. Neztratit se v jeho víru občas vyžaduje vědomé úsilí, při kterém možná paradoxně pomáhá zaostření na fotografie. A tak jsem před deseti dny stála v Křížové chodbě Staroměstské radnice, večery nad korekturami byly daleko, a já se mohla ponořit do intimní zprávy o mateřství od Barbory Kuklíkové, nechat se znovu nadchnout nápaditými snímky ze zdánlivě obyčejných míst od Jana Zatorského nebo se kousat do rtu nad bolestí fetujících dětí na fotografiích Michala Novotného. S podobnou radostí listuji skvěle vypravenou publikací Vitamin Ph, ve které se nakladatelství Phaidon se ctí pokusilo vyrovnat s mimořádně obtížným úkolem a přineslo přehled o současných trendech ve světové fotografii. Konec roku svádí k bilancování, jež se odráží v nejrůznějších více i méně smysluplných anketách a žebříčcích. Neseznámím vás se svou vlastní fotografií roku, výstavou roku nebo událostí roku, žebříčkování mě totiž svazuje a omezuje. Užitečné se mi ale zdá zastavit se a ohlédnout za uplynulým časem, uvědomit si, co jsme vlastně prožili, viděli, cítili a ochutnali. Vzpomínám tedy na okouzlené listování hravou monografií Miro Švolíka. Na impozantní pohledy Václava Jiráska do opouštěných továren i intimní setkání s očima dělníků na jeho portrétech. (Jestli jste v únoru v Rudolfinu nebyli, můžete je vidět právě teď v Moravské galerii v Brně.) Připomínám si vlak Leica Gallery a skvělé portréty Antonína Kratochvíla tenhle pán mě i přes image bonvivána s nezbytným doutníkem v ústech přesvědčil, že zkrátka umí. (V jednom žebříčku mám díky němu jasno obálkou roku je pro mě v letošním ročníku DIGIfota ta s Davidem Bowiem.) A samozřejmě, jarní Amsterdam a vyhlášení cen World Press Phota. Nezlomné přesvědčení fotografů, že jejich zpráva o světě pomáhá ten svět měnit. Květen a brněnská Muzejní noc už teď se těším na to, co lidé z galerií vymyslí pro další ročník. Léto a přímočaré portréty Rineke Dijkstry. Říjnové DIGIfoto s povedeným černobílým tématem. Výstava na Digitexu se snímky Karla Cudlína a Jana Šibíka vedle fotografií mých redakčních kolegů. Monografie Josefa Koudelky. A už jsme v těchto dnech ještě čerstvé zážitky z Czech Press Phota a upršené Bratislavy. Které výstavy, snímky a pocity si z roku 2006 do těch dalších ponesete vy? Napište mi o tom. Galerie Langhans, Vodičkova 37, Praha, do 1. ledna 2007 bez retuše Markéta Othová: Talk to her Jedna z mála příležitostí vidět v Česku snímky fotografky střední generace (1968), která vystavuje spíše v zahraničí. Poetika jejích černobílých, dokumentárně působících fotografií všední reality bývá přirovnávána k pracem Josefa Sudka. Galerie Jiří Švestka, Biskupský dvůr 6, Praha 1, do 6. ledna Grete Popper: Fotografie Pokud vám vloni unikla výstava významné pražské německé fotografky 30. let dvacátého století Grete Popper, kterou připravila Moravská galerie v Brně a otevřela jí síň Camera, máte šanci v pražském Obecním domě. Uvidíte jedinečné momentky z pražských ulic, zachycující dobovou atmosféru ve vynalézavých kompozicích, nezvyklých úhlech pohledu i ve zvláštních světelných situacích. Jídelny Obecního domu, náměstí Republiky, Praha, do 7. ledna Očima Vladimíra Birguse O druhém listopadovém víkendu proběhla v téměř dokonalém mediálním utajení důležitá fotografická událost. Do Prahy se sjelo na 120 fotografických kurátorů a ředitelů fotografických festivalů, aby tam během třídenního setkání představili své současné i budoucí výstavní projekty, předávali si zkušenosti s uplatňováním autorských práv, konzervováním a skladováním fotografií, cenzurou nebo s nejnovějšími technickými novinkami, seznámili se s fotografickou tvorbou a s fotografickými institucemi ve střední a východní Evropě a především aby navazovali kontakty pro spolupráci při pořádání výstav a vydávání publikací. Šlo už o čtyřiadvacátou konferenci Oracle, nazvanou podle arizonského městečka, kde se tato tradice v roce 1983 zrodila. Většina z dosavadních konferencí proběhla ve Spojených státech, ale členové Oracle se už setkali také v Británii, Mexiku, Japonsku, ve Finsku, Indii a Itálii. Dosud však ještě nikdy v zemi z bývalého sovětského bloku. Někteří z nich přijeli do Česka poprvé s mnohdy zkreslenými představami o těžkém životě v postkomunismu, které odpovídaly spíše současné realitě někde v Bělorusku nebo v Ázerbájdžánu. Díky precizní práci organizátorky konference Ireny Šorfové a jejího sehraného týmu z firmy Art Link se však tyto představy rychle zkorigovaly a mnozí účastníci nakonec z Prahy odjížděli s přesvědčením, že šlo o dosud nejlepší setkání Oracle. Pro českou fotografii je důležité, že přední světoví kurátoři osobně navštívili Langhans Galerii, Ateliér Josefa Sudka, dosud neotevřené rozsáhlé prostory Pražského domu fotografie a Centra pro současné umění DOX nebo se mohli na přednášce Jaroslava Anděla seznámit s vývojem českých fotografických institucí a nakladatelství a v referátu Antonína Dufka s vývojem fotografické sbírky Moravské galerie v Brně. Mnozí účastníci byli jenom překvapeni, že přednáška o současné české fotografii byla svěřena úzce zaměřenému Karlu Císařovi, protože jeho prezentace pouhých čtyř konceptuálně zaměřených autorů (v případě Jiřího Kovandy navíc pracemi ze 70. let) působila jednostranně a chudě ve srovnání s přednáškami Krzysztofa Candrowicze o polské fotografii nebo Václava Macka o fotografii slovenské, jež zahrnovaly daleko širší škálu aktuálních trendů. Naštěstí zahraniční kurátoři toho viděli z české fotografie daleko více v ukázkách ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea, pečlivě vybraných Janem Mlčochem, na výstavě Anna Fárová a fotografie i na úvodní části přehlídky šesti fotografických škol. Není divu, že když americký kurátor John Jacob kritizoval názor nepřítomných pracovníků Muzea moderního umění v New Yorku, že v Československu byl komunismus a nemohlo tu tedy ve fotografii vzniknout nic kvalitního, byl účastníky konference odměněn bouřlivým potleskem. 84

85 kultura Cyklus výstav fotografií a nových médií studentů a čerstvých absolventů vysokých škol, na nichž se v současnosti v České republice vyučuje samostatný obor fotografie. šestka / šest českých fotografických škol Multivitamin z Phaidonu Po vitaminu D (jako drawing, kresba) a P (tedy painting, malířství) přichází britské nakladatelství Phaidon s vitaminem Ph jako fotografie. Přebal graficky vydařené publikace připomíná periodickou soustavu chemických prvků. Elementy v ní tvoří 121 fotografů z více než 30 zemí, kteří podle názoru renomovaných kurátorů a kritiků umění v posledních pěti letech obohatili světovou fotografii inovativním přínosem. Knihu otevírá zasvěcený esej, v němž kunsthistorik TJ Demos uvažuje nad směrováním současné fotografie. Rozeznává přitom dvě výrazné protichůdné linie jednak postmoderní, postfotografickou manipulaci s médiem fotografie, jež posouvá samu hranici pojmu fotografie. Umělci jdoucí tímto směrem využívají videoinstalace, manipulují s amatérskými snímky staženými z internetu, vytvářejí nejrůznější asambláže. Druhou klíčovou tendencí je podle TJ Demose návrat k dokumentární fotografii a hledání nové definice tohoto žánru. Každému z tvůrců je pak věnována dvoj- až čtyřstrana, představující ho hutným medailonem a samozřejmě ukázkami fotografií. Pro českého čtenáře bude jistě zajímavé, že z našich fotografů pronikla do výběru Jitka Hanzlová. Brian Sholis v medailonu oceňuje empatii v její portrétní tvorbě i jedinečnou atmosféru na ztišených fotografiích lesa. Libuše Mohelská V průběhu výstavního cyklu se uskuteční prezentace škol: Institut tvůrčí fotografie, Filozoficko přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě: 26/10/06 19/11/06 Ateliér nových médií II, Akademie výtvarných umění v Praze: 23/11/06 17/12/06 Katedra fotografie, Fakulta užitého umění a designu Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem: 21/12/06 21/1/07 Ateliér reklamní fotografie, Fakulta multimediální komunikace, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: 25/1/07 18/2/07 Ateliér fotografie, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze: 22/2/07 18/3/07 Katedra fotografie, Filmová a televizní fakulta, Akademie múzických umění v Praze: 22/3/07 15/4/07 Phaidon Press, Londýn 2006, 352 stran, 69,95, možnost objednání: Extratip: Josef Ehm Aktuální výstava v Galerii Josefa Sudka je na první pohled nenápadná, přesto ji nepomiňte. Dílo Josefa Ehma patří do společnosti takových mistrů, jakými v meziválečném období byli Josef Sudek, Jaromír Funke a Ladislav Sutnar. S posledně jmenovaným Ehm dlouhá léta učil na legendární Státní grafické škole, spolus Funkem zase redigoval časopis Fotografický obzor. Širší veřejnost objevuje dílo Josefa Ehma až v posledních letech. Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1, do 21. ledna inzerce Aktuální informace najdete na Pořadatelem je Pražský dům fotografie Prague House of Photography, o.p.s. Václavské náměstí 31, dvorní trakt budovy ABF, Praha 1, php@ecn.cz Děkujeme Ministerstvu kultury ČR, Hlavnímu městu Praha a Městské části Praha 1. Dále děkujeme všem sponzorům a mediálním partnerům.

86 kultura Výstavy doma Lanugo Fotografie tří studentů reklamní fotografie zlínské Baťovy univerzity Antona Karpity, Kamily Musilové a Terezy Vlčkové, souborně nazvané Lanugo, spojuje snaha o hledání nového pojetí módní fotografie, snaha vymanit se z banálních časopisových fashion stories a hledat nové formální i estetické možnosti tohoto tradičního žánru užité fotografie. Galerie artistů, foyer kina Art, Cihlářská 19, Brno, 18. prosince 21. ledna Josef Ehm: Fotografie z let Proměny české vizuální kultury meziválečné doby bývají často spojovány s aktivitami Jaromíra Funkeho, Josefa Sudka a Ladislava Sutnara. K neméně významným osobnostem patřil jejich generační druh, spolupracovník a přítel Josef Ehm. Ten ve své volné tvorbě proslul jedinečným skloubením avantgardních tvůrčích postupů a technické brilance. Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1, do 21. ledna Šestka: 6 českých fotografických škol V Pražském domě fotografie pokračuje přehlídka tvorby studentů a čerstvých absolventů šestice vysokoškolských institucí, na nichž lze v Česku studovat fotografii. Pražský dům fotografie, Václavské náměstí 31, Praha, do 17. prosince (AVU Praha), resp. 21. prosince 21. ledna (Univerzita v Ústí n. L.) Co běží hlavou Janu Zatorskému Cyklus Žijeme s vlakem vedoucího fotooddělení časopisů Týden, Instinkt a Nedělní svět zaujal při hodnocení snímků Czech Press Phota redakci DI- GIfota natolik, že k prvnímu místu v kategorii Každodenní život přidala i cenu redakční. Jaký je váš názor na kvalitu současné české novinářské fotografie? Naše novinářská fotografie si dlouhodobě udržuje vysoký standard a snese srovnání s tvorbou fotografů ze zemí, které jsou na podobné kulturní a ekonomické úrovni jako Česko. Prosadit se ve World Press Photu bez podpory nadnárodní agentury je mimořádně obtížné. Že se to Michalu Novotnému foto: Jan Zatorský (3 ) Knihy a Janu Šibíkovi podařilo, svědčí o výjimečné kvalitě jejich tvorby. Řada dokumentaristů a reportérů dnes tvrdí, že je česká současnost neinspiruje a odjíždějí fotografovat do vizuálně atraktivnějších zemí... Fotografování na světelně nebo sociálně mimořádných místech je jistě pro novináře, který musí přinést do redakce něco použitelného, jednodušší. Se skutečnou kvalitou fotografie to podle mého názoru mnoho společného nemá. Výborné soubory mohou vznikat i na místech, která jsou z pohledu většiny lidí zcela všední. Kvalitu určuje myšlenka, emoce, námět, překvapení, někdy náhoda a řada dalších faktorů. Na jakém fotografickém souboru nyní pracujete? A jakou cestou se dostáváte k novým námětům? Od léta trávím mnoho času u lékařů, protože jsem si při pádu poškodil ramenní kloub. Mám rozfoceno několik témat, nejsou však kvůli mým zdravotním problémům ukončené. Jak vzniká nové téma? Nevím. V mém případě jde většinou o náhlý nápad a následně o dlouhodobý sběr materiálu. Jakou výstavu jste naposledy navštívil? Chystáte výstavu vlastních fotografií? Naposledy výstavu vítězných prací Czech Press Photo 2006 na Staroměstské radnici v Praze. Čtenářům DIGIfota ji doporučuji. Několik vlastních výstav jsem měl v dávné minulosti a nyní žádnou nechystám. Připravil Petr Vilgus Družstevní práce Vizuální styl prvorepublikového nakladatelství Družstevní práce, který byl výsledkem kongeniální spolupráce designéra Ladislava Sutnara a fotografa Josefa Sudka, představí výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu. František Skála: Jak Cílek Lídu našel Meander, Praha 2006, 72 stran, 228 Kč, Štěpánka Stein, Salim Issa: Divadelní sezona 2005/06 Abonent ND, Praha 2006, 152 stran, 490 Kč, Andy Steel: The World`s Top Photographers Photojournalism Rotovision, Hove 2006, 176 stran, 25, Uměleckoprůmyslové muzeum, ul. 17. listopadu 2, Praha, od 14. prosince do 18. února Jiří Tiller: Orbis Pictus Jindřichohradecké Národní muzeum fotografie připravilo výstavu všestranného fotografa, který se počátkem 90. let vrátil z rakouské emigrace. Od roku 1980 je členem sdružení Künst- Fotografický příběh navazující na autorův slavný komiks Velké putování Vlase a Brady je naším tipem na vánoční dárek nejen pro děti, ale pro všechny, kdo přistoupí na hru Františka Skály. Národní divadlo v Praze nechalo již počtvrté zdokumentovat svou sezonu předními fotografy po Bohdanu Holomíčkovi, Viktoru Kronbauerovi a Karlu Cudlínovi se úkolu chopila dvojice mladých autorů. Nedávno skončenou sezonu přibližuje pomocí jen zdánlivě obyčejných portrétů zaměstnanců divadla. Publikace mapuje současnou světovou fotožurnalistickou scénu. Jednotlivé fotografy představuje parafrázovanými rozhovory, ke snímkům nabízí kontext prostřednictvím obsáhlejších popisků. Nechybějí ani čtenářům DIGIfota známá jména jako David Burnett nebo Arko Datta. 86 Připravili: Libuše Mohelská, Silvie Vondrová, Petr Vilgus

87 kultura Nenechám si ujít Petr Vilgus: S fotografiemi Tomáše Bicana jsem se poprvé setkal letos v létě při přípravě tématu cestovatelská fotografie. Už tehdy mi tyto snímky přišly zajímavé nejen kvůli neobvyklému formátu, ale i díky neokoukaným motivům a promyšlené kompozici. Proto se těším na Bicanovu výstavu v pražské galerii Václava Špály, která bude k vidění celý prosinec letošního roku. Tomáš Bican je zkušeným autorem, jenž se specializuje na městskou krajinu. Více jak deset let se věnuje panoramatickému záznamu Prahy. Obsah i forma souboru může připomenout Sudkův projekt Praha panoramatická, vnitřně je však odlišný. Spíš než o krajinářskou fotografii jde o druh subjektivního dokumentu. Přestože autor tvrdí, že jeho cílem není dokumentace mizející periferie, ale fotografie samotná, dokumentační význam jeho snímků je nemalý. Nejde v něm však tolik o konkrétní místa jako o záznam současné atmosféry velkoměsta. Pokud se do Prahy nedostanete, podívejte se alespoň na web Galerie Václava Špály, Národní třída 30, Praha, do 30. prosince lerhaus Wien, od roku 1989 propaguje české a slovenské výtvarné umění ve vlastní galerii ve Vídni. Výstava ukáže mimo jiné i jeho reklamní tvorbu. Národní muzeum fotografie, Kostelní 20, Jindřichův Hradec, do 7. ledna Carl de Keyzer Belgický fotograf Carl de Keyzer je od roku 1994 členem renomované agentury Magnum. Pro jeho osobitý styl je příznačné efektní nasvětlení objektů či aktérů fotografované scény bleskem, navozující mnohdy až surrealistickou atmosféru. Výstava prezentuje dva cykly God, Inc. ( 1992), vypovídající o náboženských sektách v USA, a Zona (2003), obsahující reportáže z ruských věznic na Sibiři. Dům umění města Brna, Malinovského náměstí 2, Brno, od 13. prosince do 14. ledna Výstavy doma foto: Tomáš Bican (2 ) Czech Press Photo Na Staroměstské radnici máte stále možnost vidět fotografie, které zaujaly porotu fotožurnalistické soutěže Czech inzerce Welcome to the playground. Pokud dokážete odhalit zajímavou scénu tam, kde ostatní lidé nic nevidí, je nový EOS 400D právě pro vás. S citlivostí až ISO 1600 můžete fotografovat i za velmi špatných světelných podmínek, přičemž můžete experimentovat srůznými objektivy z naší široké nabídky. Je čas vyzkoušet novou perspektivu a začít objevovat nové věci.

88 kultura Nenechám si ujít Josef Chuchma: Vypravím se na výstavu V barvách chorobných. Její obsah vysvětluje podtitul: Idea dekadence a umění v českých zemích Do 18. února příštího roku ji hostí Obecní dům v Praze, od 8. března do 17. června 2007 bude instalována v Moravské galerii v Brně. Ve svých studentských letech jsem k uměleckým projevům české dekadence tíhl dílem přirozeně, protože takový už je věk dospívání, že vyhledává dekadentní rozpoložení v sobě i u druhých. Dílem jsem však dekadenci vyhledával uvědoměle, protože jsem v ní nacházel motivy a opravdovost, jimž se soudobé, rozuměj oficiální normalizační české umění ustrašeně vyhýbalo. Teď mám možnost seznámit se s dekadencí v rozsahu, o němž jsem si tehdy mohl nechat zdát. Organickou součástí tohoto velkého projektu je i mohutná, čtyřsetstránková kniha. Kvůli ní budu muset sáhnout do kapsy pro, tuším, patnáct set korun, ale rád to udělám. A proč čtenáře DIGIfota informuji, že si nenechám ujít zrovna tuhle výstavu? Protože její součástí jsou i fotografie Františka Drtikola. Výstavy doma Press Photo, a ovlivnit svým hlasováním cenu diváků. Staroměstská radnice, Staroměstské náměstí, Praha, do 31. ledna Karel Cudlín: Kultura Prahy trochu jinak Karel Cudlín představuje projekt vytvořený díky grantu pražského primátora, který mu byl udělen v rámci loňského ročníku soutěže Czech Press Photo. Fotografoval v něm pražský kulturní život v širším slova smyslu včetně masovější kultury v ulicích či obchodních domech. Komorní galerie fotografie J. Sudka, Maiselova 2, Praha, do 31. ledna Václav Jirásek: Industria Výstavu mapující umírající provozy těžkého průmyslu u nás a jejich pracovníky, kterou na jaře s úspěchem uvedla Galerie Rudolfinum, reprízuje Moravská galerie v Brně. DIGIfotu je ctí být mediálním partnerem akce. Moravská galerie v Brně, Místodržitelský palác, Moravské nám. 1a, Brno, do 18. února Daniela Dostálková: The Town I Like Mladá umělkyně se ve svém posledním fotografickém cyklu zajímá o zachycení skupinového portrétu na pozadí globalizovaného postindustriálního světa. Její fotografie jsou ojedinělým příspěvkem do žánru stylizovaného skupinového portrétu u nás. Galerie G99, Dominikánská 9, Brno, do 11. února Josef Sudek neznámý Výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí autora představí jedinečný soubor vintage printů z doby před rokem 1930, než se Josef Sudek plně přiklonil k nové věcnosti. Moravská galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno, od 15. prosince do 11. března Shomei Tomatsu: Kůže národa Rozsáhlá retrospektiva Shomei Tomatsu je prvním průřezem umělcovým dílem a svědčí jak o jeho postavení v rámci japonské poválečné avantgardy, tak o jeho roli ve vývoji moderní japonské fotografie. Na přibližně 260 fotografiích představuje výstava všechny hlavní skupiny Tomatsuových děl, například Nagasaki otřesnou výpověď o následcích výbuchu atomové bomby a o životě těch, kteří přežili nebo Chewing Gum and Chocolate, která je jeho prvním pokusem zachytit dalekosáhlou amerikanizaci poválečného Japonska. Galerie Rudolfinum, Alšovo nábřeží 12, Praha, od 11. ledna do 15. dubna Námořní deník Erwina Dubského Jako historickou paralelu k výstavě Shomei Tomatsu nabízejí v Rudolfinu reprízu výstavy Námořní deník Erwina Dubského, kterou připravila Moravská galerii v Brně a Pražané ji budou moci spatřit poprvé. Půldruhé stovky fotografií na albuminovém papíře zachycuje období zásadních proměn Japonska z doby, kdy se po dlouhých staletích opět otevřelo světu. Galerie Rudolfinum, Alšovo nábřeží 12, Praha, od 7. prosince do 15. dubna Výstavy zahraničí Vladimír Birgus ve Vídni V rámci vídeňského Měsíce fotografie jsou v Českém centru ve Vídni až do konce roku k vidění snímky Vladimíra Birguse z let Tschechisches Zentrum, Herrengasse 7, Vídeň, do 29. prosince Famáci v Německu Katedra fotografie pražské FAMU vystavuje v Max-Reger- Halle v německém Weidenu. Na expozici nazvané FAMU/ Pospolu se sešli jak pedagogové této umělecké školy, tak její studenti. Podrobnosti o výstavě najdete na foto.amu.cz. Max-Reger-Halle, Dr. Pfleger Str. 17, Weiden, do 15. ledna Fotografické trienále Mezinárodní fotografické centrum v New Yorku připravilo další ročník trienále věnovaného fotografii a videu. Letos se hlavním motivem stalo zachycení přírody v době globálních změn a přírodních pohrom. Své snímky na trienále představí Robert Adams, Doug Aitken, Wang Qingsong a další. ICP International Center of Photography, 1133 Avenue of the Americas at 43rd Street, New York, do 7. ledna Evropská historie ve fotografii Další výbornou výstavu, na které se sejdou desítky předních fotografů, uspořádala londýnská galerie Barbican. Snímky reflektují evropskou historii 20. století. Naleznete zde práce Borise Michailova, Annelies Štrby, Henrika Rosse, ale i českých tvůrců Josefa Sudka či Jitky Hanzlové. Barbican Art Gallery, Barbican Centre, Silk Street, Londýn, do 28. ledna Jak vidí svět Magnum Pokud je někde k vidění výstava fotografa, který pracuje pro agenturu Magnum, je již předem jasné, že výsledek bude minimálně velmi dobrý. Londýnská galerie Atlas nachystala pro milovníky dokumentu opravdovou perličku výstavu Za našich časů. Ta prezentuje, jak fotografové zmiňované agentury vidí dnešní svět. Atlas Gallery, 49 Dorset Street, WIU 7NF, Londýn, do 30. ledna Americká fotografie Jednu z nejlepších výstav letošní zimy přichystal vídeňský výstavní prostor Kunsthalle. Jedná se o přehlídku toho nejlepšího z americké fotografie od roku 1940 po současnost. Budou zde k vidění snímky Diane Arbusové, Richarda Avedona, Helen Levittové a dalších. Kunsthalle Wien, Museumsplatz 1, Vídeň, do 4. února Klasik Sander Když jsem dělala pro DIGIfoto rozhovor s Olivierem Toscanim, zmínil tento italský fotograf jako svůj největší vzor Augusta Sandera. Ač Sander téměř neopustil rodné Německo, stal se jedním z nejuznávanějších světových klasiků. Výstavu snímků ze Sanderovy série Lidé 20. století přináší fotografické muzeum. foam Fotografiemuseum Amsterdam, Keizersgracht 609, Amsterdam, od 22. prosince do 21. března 88 Připravila: Silvie Vondrová

89 fotoškola Obsah [90] V prostoru zastaveného času Cesta za tichem Období s nejkratším dnem neposkytuje mnoho příležitostí pro běžná fotografická témata. Zimní útlum přírody zpomalí i nás samotné, a proto vyhledáváme spíše klid a ticho. Ztělesněním této nálady ve fotografii se může stát zátiší. Lze je nalézt na mnoha zapomenutých místech nebo se poddat fantazii a vytvořit si vlastní obrazy. [100] Recenze softwaru Nikon Capture NX Na planetě NX Recenzím firemního softwaru se v DIGIfotu spíše nevěnujeme. V případě Nikonu Capture NX však činíme výjimku jde o natolik zajímavý program, že jej nemůžeme jen tak jednoduše pominout. Nejde už jen o RAWový konvertor pro jednu značku fotoaparátů, nýbrž o plnohodnotný fotoeditační software. [102] Jak si vytvořit autorský fotokalendář Třistapětašedesát Ne každý fotoamatér má to štěstí, aby jej oslovila tiskárna či agentura specializující se na vydávání kalendářů, i když jak víme mezi našimi čtenáři se výjimky najdou. Kalendář si ale můžete vydat i sami a nebude vás to stát ani mnoho úsilí, ani velké peníze. [106] Nekontrastní fotografie patří do koše Hra na překrývanou Jak se pošmourné počasí odrazí na snímcích, ví dobře každý fotograf. Záběry jsou ploché, zašedlé, bez barev a bez kontrastu. V počítači sice dokážete leccos vylepšit, i když běžně používané nástroje ne vždy přinášejí nejlepší výsledky. Co ale zkusit fintu s překrytím vrstev, která původně mdlým pixelům dodá novou šťávu? [108] Malý podvod může být občas k dobru věci Kouzelný plášť Rychlé přemisťování lidí z jednoho konce světa na druhý se nemusí dít jen v pohádkách, ale za pomoci grafického editoru také na vašich fotografiích. A pokud nejste zrovna příznivci počítačových úprav reality, nevadí, popsanou metodu můžete využít třeba při tvorbě vtipných péefek. jak to dělá Tomáš Hliva Světlo pro všechny Patřím mezi fotografy, kteří si s použitou technikou příliš hlavu nelámou. Zastávám totiž názor, že k dosažení vynikajícího snímku mnohdy stačí velmi málo, a nekonečné debaty o tom, který z fotoaparátu se lépe drží nebo kolik snímků zvládne v sérii, mě nechávají chladným. Na fotoaparátu mě zajímá priorita clony a velikost hledáčku jednak pro snazší hledání optimální kompozice a především pro samotnou radost z fotografování. Mnohokrát jsem se už přistihl, jak hledím přes velký a světlý hledáček své staré klasické zrcadlovky, aniž bych stiskl spoušť. Nejčastěji fotím portréty. V devadesáti procentech svých fotografických záměrů tak vystačím se základním objektivem s pevným ohniskem 50 mm a světelností F1,7. Střídám podle nálady klasickou zrcadlovku s digitální, u níž spatřuji největší výhodu v možnosti změny nastavení hodnot ISO během fotografování. Nedisponuji však žádným světelným parkem, a tak je středem mého zájmu vedle výběru zajímavého objektu a přesné kompozice využití přirozeného zdroje světla. To se z největší části podílí na výsledné náladě obrazu, proto je pro fotografy, kteří se na svých snímcích snaží zachytit emoce, zkrátka nepostradatelné. Rozptýleného přímého světla, podobného tomu, jakého se v ateliéru docílí pomocí softboxů, se snažím využít v ranních a pozdních odpoledních hodinách. Dosáhnu tak měkkého osvětlení se sotva patrnými stíny, navíc v příjemném zlatavém až oranžovozlatavém odstínu. Při fotografování portrétů jsem si však nejvíce oblíbil boční světlo pro jeho dramatičnost. Fotografuji-li v místnosti, snažím se vyhlédnout si prostor u okna (samozřejmě s vhodným pozadím), kde mohu čekat právě na tento typ osvětlení. Povedený záběr využívající boční zdroj světla pak vzbuzuje v divákovi pocit tajemna, intimity a smyslnosti. Opět platí, že nejlepších záběrů dosáhnu buď brzy ráno, nebo naopak pozdě odpoledne. Obecně se snažím předem vytipovat vhodné lokace s danými světelnými podmínkami. Poté se už mohu věnovat jen svému modelu a samotnému fotografování. Zajímavé jsou pro mě především interiéry moderních prosklených budov s dostatkem světla, kde pro kompozici využívám i různých odrazů a odlesků. Za nejzajímavější a zároveň i nejzábavnější alternativu však považuji práci s modelem v jedoucím vlaku. Zkoušeli jste někdy fotit v kupé? Je to zážitek! Úhel, intenzita a místo dopadu světla se mění s každou projetou zatáčkou! Stačí se jen pohodlně usadit a mačkat spoušť. Možností, jak využít přirozeného světla, je opravdu hodně, a skvělý snímek se dá pořídit i bez profesionální výbavy. Fotoaparát je pro mě společně s různými přídavnými blesky a zábleskovými jednotkami pouhým prostředkem základem je dobré oko a dostatek invence. 20 stran rad o focení a zpracování fotografií

90 Cesta za tichem

91 fotografujeme zátiší fotoškola Období s nejkratším dnem neposkytuje mnoho příležitostí pro běžná fotografická témata. Zimní útlum přírody zpomalí i nás samotné, a proto vyhledáváme spíše klid a ticho. Ztělesněním této nálady ve fotografii může být například zátiší. Lze je nalézt na mnoha zapomenutých místech nebo se poddat fantazii a vytvořit si vlastní obrazy. Jan Novák Nevlídné počasí na přelomu podzimu a zimy sice fotografování v krajině či ve městě nevylučuje (tomuto tématu jsme se věnovali v DIGIfotu 6/2006), dobré světlo je ale přece jenom poměrně zásadním prvkem. Příjemně vytopený ateliér pro fotografování portrétů je zase náročný na prostor a vybavení. Není ale nutné hned ukládat techniku k zimnímu spánku zkuste se pustit třeba do fotografování zátiší. Mohlo by se zdát, že vyfotografovat pár uspořádaných předmětů není nic složitého, ve skutečnosti se však jedná o nečekaně náročné téma. Pro mnohé se tak zátiší může stát užitečným kompozičním cvičením. Objevitelé a stvořitelé Zátiší se obecně dělí na dva základní typy na zátiší nalezená a aranžovaná. Nalezené zátiší, jak název napovídá, zachycuje zajímavé zákoutí s předměty, které už někde bylo. Zdá se to snadné, ale ne každý vidí obrazy v poházeném haraburdí nebo ve špinavém rohu ulice. Navíc máme obvykle jen omezené možnosti zasáhnout do složení obrazu. I v nalezených zátiších se sice dá aranžmá trochu pozměnit, pozadí však obvykle ovlivnit nelze. Problematické může být také osvětlení, často se totiž musíte spolehnout na přirozené denní světlo. Použití blesku nedoporučuji, ostré stíny by mohly poklidnou atmosféru zátiší narušit. S úspěchem lze naopak využít odraznou desku. U nalezeného zátiší můžete s výsledným obrazem pracovat zejména vhodným výřezem, úhlem záběru a perspektivou. I málo může být dost Poklidné zátiší lze objevit i na rušné ulici, chce to jen dobrou představivost a správný úhel pohledu. Nalezenou situaci se vždy snažte co možná nejvíce zjednodušit a zklidnit. V duchu hesla vše přebytečné je v obraze zbytečné volte co nejméně předmětů v záběru. Pozadí by mělo být jednolité, aby nepřebíjelo hlavní objekty v záběru pokud to samozřejmě není váš primární záměr. Zajímavá struktura oprýskané zdi nebo kresba letitého dřeva nemusí být na závadu, někdy je však pozadí nepoužitelné, a je třeba je od obrazu co nejvíce oddělit. Velkým pomocníkem při tom může být například malá hloubka ostrosti. Lze jí dosáhnout použitím delších ohnisek s nižší světelností. Pozor ovšem u prostorově hlubokých scén v těchto případech ostřete vždy na předměty, které mají být v zátiší ostré. Nikdo neříká, že se musí jednat o všechny objekty v záběru. Je ovšem dobré, aby dominantní prvky netonuly v neostrosti. To by rušilo poklid, kterého se obvykle snažíme u zátiší dosáhnout. Kde hledat inspiraci Obvyklým klišé nalezených zátiší bývají nejrůznější staré předměty či detaily architektury. Stáří těchto objektů samo o sobě zaručuje onen pocit poklidu a ticha, který má ze zátiší dýchat. Lze je hledat ve starých sklepech, na půdách či ve stodolách, kde občas narazíte na opravdu zvláštní kombinace předmětů. Nenechte se ovšem unést emocemi nad dávno ztracenou tříkolkou z dětství a o to pečlivěji se snažte uvažovat nad kompozicí a osvětlením. Váš osobní vztah k zachyceným věcem ostatní diváci sdílet nebudou. Má-li zátiší působit emotivně, budete toho muset docílit pomocí výrazových prostředků. S předměty manipulujte opatrně a raději je nepřemisťujte, neboť zásah do letitých nánosů prachu každý podobný podfuk na foto: Jack Fitzgerald, Canon EOS 350D, Canon mm F3,5 5,6; F5,6, 1/20 s, ISO 200 Desatero zátiší Stáří věcí přináší do snímků poklid Lépe se komponuje lichý počet předmětů Aranžovat začněte od největších objektů Hledejte předměty se vzájemnou souvislostí Stativ je nejlepší přítel fotografa zátiší Vinětace je vada objektivu, ne obrazu Nebojte se tvořit vlastní objekty Využijte měkkosti přirozeného osvětlení Ne vše v obraze musí být nutně ostré Nenechte se svázat pravidly, buďte kreativní << foto: Pavel Brachtl, Nikon D70, F7,1; 5s

92 fotoškola fotografujeme zátiší fotografovaná scéna bez odrazné desky s improvizovanou odrazkou z polystyrenové desky diváka prozradí. Pokud chcete v obraze některé předměty potlačit, pracujte spíše se světlem. Na půdě a ve sklepě lze s úspěchem obyčejnou lampičkou osvětlit pouze určité části v obrazu a jiné naopak ponechat v přítmí. Také přirozené světlo vikýře je možné ovlivnit vhodným stínidlem nebo si počkat na dobu, kdy bude ladit s vaším záměrem. Přestože staré předměty obvykle skýtají dobrou příležitst pro tvorbu zátiší, nezapomínejte ani na moderní svět. Harmonie může spočívat v zajímavých tvarech, struktuře či barevnosti předmětů. Hledejte uskupení věcí, které spolu nějakým způsobem souvisejí. Mohou být ze stejného materiálu, mít podobné tvary, být v teplých tónech, sloužit k obdobnému účelu apod. Hledání souvislostí vám může pomoci při nalézání originálních zátiší, nejedná se ovšem o dogma, vše závisí jen na vaší invenci a schopnosti vidět věci okolo vás jako obrazy. Vinětace je sexy! Pokud se vám nedaří nalézt vhodné zátiší, můžete si je sami vytvořit naaranžovat. Fantazii se meze nekladou, ovšem dobrat se k nějakému nosnému nápadu může být o to těžší. I zde platí, že je dobré hledat v uskupení předmětů nějakou logickou souvislost, aby výsledek působil harmonicky. Propojení přitom může být i podvědomé, založené na asociacích. Někdo umí to, proč k sobě určité předměty ladí, zdůvodnit, jiný to prostě vycítí. Pro zastánce logiky mám pár kompozičních rad do začátku. Uskupení se vždy aranžuje lépe, když se skládá z lichého počtu předmětů. Když si nevíte rady s jejich uspořádáním, začněte od největšího či nejvýraznějšího předmětu a pokračujte k menším nebo méně důležitým. Snažte se přitom co možná nejlépe pokrýt celý záběr, a to nejen do šířky, ale i do hloubky. Předměty nemusejí být v konstantní vzdálenosti od fotoaparátu, záběr lze ozvláštnit například pohledem přes neostrý objekt v popředí. Zklidnění celé kompozice může napomoci i vhodné orámování, kdy některé předměty slouží pouze jako rám pro hlavní motiv. Pomyslný rám lze tvořit i světlem podpořte vznik vinětace například omezením dosahu světelného zdroje. Můžete si také vyrobit válec z papíru podobný sluneční cloně, jen o něco delší. Ten po nasazení na objektiv způsobí vinětaci, která dodá zátiší atmosféru prastarých obrazů, zvlášť pokud dojem ještě umocníte úpravami barevnosti v počítači. Nejlepší přítel fotografa Vhodnou technikou k fotografování zátiší se může stát stejně dobře digitální kompakt jako zrcadlovka, jen stěží se však obejdete bez dobrého stativu. Při fotografování nalezeného zátiší je dobré vycházet z přirozeného světla, které ale často bývá velmi slabé. Stativ však pomáhá i při kompozici aranžovaného zátiší. Sestavu je dobré několikrát zkontrolovat v hledáčku nebo na LCD a měnit postavení jednotlivých předmětů, často o pouhé centimetry. Bez stativu by taková práce nebyla možná. Protože se často snímají drobné objekty, je navíc potíž Světlo s odrazem Při fotografování s přirozeným osvětlením se musíte často potýkat se směrem světla. Na odvrácené straně vznikají stíny, které je dobré prosvětlit pokud samozřejmě nevyžadujete výrazně kontrastní podání. Zásah jiným světelným zdrojem je komplikovaný, a proto často s výhodou využijete odraznou desku. Tu se snažte nasměrovat proti hlavnímu zdroji osvětlení co nejblíže k fotografovaným předmětům tak, aby nezasáhla do záběru. Jako odrazná deska poslouží například bílý papír, karton nebo polystyren. výsledná fotografie bez odrazky s použitím polystyrenové odrazné desky Přirozená patina objektů na snímku zaručuje pocit klidu a vyrovnanosti zátiší

93 fotografujeme zátiší fotoškola foto: Milan Perfecký, Konica Minolta DiMAGE A200, F5, 1/80 s, ISO 100 inzerce

94 fotoškola fotografujeme zátiší Nebojte se hledání Nalézt vhodný objekt pro zátiší je jedna věc, ovšem objevit ten správný úhel a kompozici, to také není jednoduché. Někdy je čas přemýšlet a jindy zase instinktivně experimentovat. Zkoumejte své zátiší ze všemožných úhlů, snažte se nafotit co nejvíce variant. Ty pak zhodnoťte, a ty povedené zkoušejte rozvíjet dále. Za metodu experimentu se rozhodně není třeba stydět, nedělejte si iluze, že slavné obrazy nejsou zčásti také dílem náhody. Možná opustíte svůj původní záměr a přijdete ke zcela novým nápadům. foto: Blanka Nováková, Minolta 505 Si Super, mm F3,5 5,6, film Ilford 400 foto: Kristýna Pazderová, Nikon D70s, 70 mm, F5, 1/80 s s dostatečnou hloubkou ostrosti. Vyšší clona zaručující větší hloubku ostrosti opět vylučuje fotografování z ruky. Při fotografování lesklých povrchů můžete narazit také na to úskalí, že v sobě zrcadlí okolní prostředí. Pak mohou pomoci bílé plochy rozmístěné okolo zátiší: stačí zavěsit například bílá prostěradla nebo čtvrtky papíru do takových míst, aby se odrážely v předmětech. Svět podle fotografa Kreativní fotograf mnohdy dokáže vnímat v předmětech další významy. Vidličky se po zkroucení v jeho rukách mění v bojující ještěry, hřebíky v zamilovaný pár apod. Tento typ zátiší se zvlášť hodí pro experimentování za dlouhých zimních večerů. Oba postupy lze také vtipně kombinovat, do reálných situací můžete přidávat vlastní hry a nalézat nečekané souvislosti. Vyhýbat se přitom nemusíte ani takovým technikám, jako je kresba světlem, různé optické klamy nebo drobné počítačové zásahy. Tvořte bez zábran. Není důležité, zda výsledek bude považován za koláž, makro nebo zátiší. Mnohem podstatnější je, aby vzbudil patřičný zájem diváka, pro kterého byl tvořen

95 Kouzlo času Jsou záběry, které zaranžovat nelze, tedy pokud nepracujete jako kulisák v Holywoodu. Nánosy prachu a pavučin zhmotňují jinak nezachytitelný čas. Na půdách, ve sklepech, stodolách či ve chlévech se dá podobných zákoutí nalézt mnoho. Otázka ovšem zní, zda jsme schopni je vidět tak jako autor tohoto snímku, nebo je míjíme bez povšimnutí. Nejlepší vánoční dárek? Udělejte svým blízkým radost skvělými filmy! Super cena 799 K! foto: Petr Sikora, Konica Minolta Dynax 5D, mm F3,5 5,6 (D), F7,1, 1/80 s Kolekce film z asopisu Home Cinema! Světlo jako předmět O tom, že půdní prostory jsou vhodným cílem pro hledání zajímavých zákoutí, jsem se již zmínil. Tady se objektem zájmu stala atmosféra těchto míst zřetelná z kuželů světla procházejících skleněnými taškami. Jinak vcelku fádní zákoutí se díky nim proměnilo ve scénu pro zajímavou hru světel, která se tak stala hlavními objekty v záběru. foto: Ladislav Kuštek, Olympus C-4000, F5, 1 s, ISO 200 digiarena.cz inzerce Jak kolekci získat? Zavolejte na nebo napište na predplatne@ cpress.cz

96 fotoškola fotografujeme zátiší foto: Petr Komárek, Canon EOS 350D, EF-S mm F3,5 5,6; F5,6, 1/100 s, ISO 100

97 Jak se fotí sklo Chcete-li zachytit obrysy skla jako na tomto snímku, nesmíte svítit na sklenice, ale na světlé pozadí. Čím tmavší bude zbytek okolí předmětů, tím budou kontury viditelnější. Použít můžete například černou látku nebo papír postavený v těsné blízkosti zabíraných sklenic. Pokud byste naopak nechtěli zachytit kontury skla, ale jeho plochy, museli byste v okolí postavit co nejvíce bílých odrazných ploch a směřovat osvětlení na ně. Pozadí by v tomto případě bylo zapotřebí tmavé. Nicméně, fotografie tohoto typu se velmi těsně dotýkají spíše hranice reklamního snímku než klasického zátiší. foto: Dave Nitsche, Canon EOS 1D, 100 mm F2,8; F11, 1/500 s Plány a náhody Dave Nitsche obvykle při své práci nespoléhá na náhody, vše si důkladně promýšlí a než konečně exponuje, zkouší ve svém studiu optimální osvětlení i několik dní. O to větší bylo jeho překvapení, když z jednoho z takových testovacích záběrů vznikl velmi zdařilý obraz. Recept byl přitom snadný: dvě podložky v různé vzdálenosti a maska přilepená oboustrannou páskou k podložce. Vzdálenější plocha byla oproti horní nasvětlena dvojnásobnou intenzitou. inzerce digiarena.cz

98 fotoškola foto: Robert Mekiš, Canon EOS 300 D, 50 mm F1,8; F1,8, 1/20 s, ISO 100 foto: Martin Kovalik, Canon EOS D60, mm F2,8 L, F4, 1/350 s, ISO Aranžujete-li zátiší, pracujte také s hloubkou záběru, která fotografii dodává prostor

99 fotografujeme zátiší fotoškola foto: Martin Jebavý, Pentax *ist Ds, Pentax SMC DA mm F4; F5,6, 1/30 s, ISO 400 inzerce Zkroťte pozadí Pokud nechcete narušit originalitu a autenticitu nalezeného zátiší, obvykle si s nevhodným pozadím musíte poradit jinak. V tomto případě by zářící výhně za sklářskými píšťalami strhly veškerou pozornost na sebe. Vhodným řešením bylo použít minimální clonu, a co nejvíc tak rozostřit pozadí. Objektiv s pevným ohniskem a vysokou světelností pak vyniká jemností bokehu. Zátiší nemusí být smutné Bývá zvykem, že poklid a harmonie zátiší svádějí k melancholii a smutku. To ovšem neznamená, že by nadsázka nebo humor byly v tomto žánru tabu! Vtipné paradoxy lze s trochou štěstí nalézt na každém kroku, chce to jen smysl pro humor a dobré oči. Nenechte si ujít Ïádn detail HDV High Definition Video Videokamery Sony HD Handycam nabízí moïnost HD záznamu na tradiãní formát minidv, ale díky nové technologii AVCHD i na DVD a pevné disky. Technologie AVCHD Formát AVCHD kombinuje zápis pomocí maximálnû efektivního kodeku MPEG-4 AVC/H.264 se zápisem prostorového 5.1 zvuku v normû Dolby Digital a poskytuje tak skuteãné v hody HD rozli ení: irokoúhl obraz formátu 16:9, digitální vícekanálov prostorov zvuk a rozli ení 1080i. Vysoké rozli ení na pevném disku HDR-SR1E Vestavûn 30GB pevn disk pro extra dlouh záznamov ãas a videozáznam v HD rozli ení 1080i s nûkolika rûzn mi reïimy záznamu. Vysoké rozli ení na DVD disku HDR-UX1E Pfiím zápis videozáznamu v HD rozli ení 1080i na DVD ve formátu AVCHD v nûkolika rûzn ch reïimech kvality záznamu. digiarena.cz

100 software recenze Nikon Capture NX Použití kontrolních bodů je skutečně velmi jednoduché ilustrace to ukazuje jasně. Prostě umístíte U Point do té části obrazu, kterou chcete editovat a ostatní je už pak jen záležitostí nastavení parametrů v paletce Settings. Na planetě NX Recenzím firemního softwaru se v DIGIfotu spíše nevěnujeme. V případě Nikonu Capture NX však činíme výjimku - jde o natolik zajímavý program, že jej nemůžeme jen tak jednoduše pominout. Není to už pouhý RAWový konvertor pro konkrétní značku, nýbrž plnohodnotný fotoeditační software. Neviditelnou neostrou masku kontrolního bodu lze zobrazit v černobílé podobě pomocí volby Show selection. Petr Lindner O softwaru Nikon Capture jsme se již v DIGIfotu několikrát zmiňovali, v čísle 4/2006 dokonce získal ocenění Nejlepší firemní RAW konvertor. To se ale ještě jednalo o verzi 4.4 bez přívlastku NX. Jaký je nejnovější Capture NX, pyšnící se cenou EISA za Evropskou fotografickou inovaci roku? Zkontrolujte body K vývoji tohoto programu tentokrát v Nikonu přizvali firmu Nik Software, známou především jako producenta zásuvných modulů do Photoshopu například balíčků filtrů Nik Color Efex Pro nebo Nik Sharpener Pro. Nejviditelnějším důsledkem je zcela přepracované prostředí Nikon Capture, nejvýznamnější novinky však přinášejí nové funkce, především technologie nazvaná U Point. Tato technologie staví na tzv. kontrolních bodech. Ty ve skutečnosti představují skryté neostré masky podobných oblastí snímku, na něž je možné velmi jednoduše aplikovat nejrůznější úpravy. Jednoduše klepnete nástrojem Kontrolní bod třeba do oblohy, táhlem zvolíte rozsah působnosti a pak už můžete nastavovat jas, kontrast, barevnost, přebarvovat celé oblasti, řídit poměr jednotlivých kanálů, saturaci, Chcete-li oblast rozšířit na oddělené části obrazu, stačí kontrolní bod duplikovat. Pokud konkrétní kontrolní bod zasáhne i oblasti snímku, které upravovat nechcete, snadno do nich vložíte nový bod, který neviditelný výběr automaticky odečte. Jak prosté a účinné! Takových kontrolních bodů má Nikon Capture NX pět typů. Kromě asi nejvíce využívaného Color Control Pointu, který také nabízí nejširší možnosti nastavení, jsou velmi praktické body pro nastavení černého, středně šedého a bílého bodu ve fotografii, nejméně uplatnění naopak asi najde kontrolní bod určený k odstranění červených očí. Jednoduchá elegance Uplatnění nejrůznějších funkcí na části obrazu vymezené neostrou maskou pochopitelně není vynálezem ani Nikonu, ani firmy Nik Software. Podobných efektů při troše šikovnosti docílíte také v Adobe Photoshopu i v jiných programech umožňujících vytvářet selekce s neostrými okraji a ideálně je také ukládat. Vtip je však v tom, že na rozdíl od práce v Capture NX se ke stejnému výsledku dopracujete za nesrovnatelně delší dobu. Vývojáři Nik Software totiž dokázali jinak složitě ovladatelným funkcím dodat intuitivní rozhraní, se kterým si po krátkém zdroj: Nikon, Praha tel.: ,

101 DEMOVERZE NA recenze Nikon Capture NX software zaučení poradí i naprostý laik, resp. jen málo zkušený uživatel počítače. Nejen RAWem živ je NX Nikon Capture NX však nestojí jen na technologii U Point. Staré dobré funkce a hlavně kvalitní algoritmy zůstaly, takže třeba při konverzi RAWu ze zrcadlovek Nikon ani nejnovější verzi Capture žádný alternativní program nepřekoná. Mimochodem uvažujete-li o pořízení Nikonu D80, měli byste vědět, že starší verze softwaru Capture už tento fotoaparát nepodporuje a budete si muset vystačit s verzí NX. Podobně jako předchozí software pro Nikon umožňuje NX většinu svých zajímavých funkcí použít i u souborů typu TIFF nebo JPEG s výjimkou RAWu tedy není omezen jen na fotoaparáty vlastní značky. Provedete-li například úpravy v souboru typu TIFF a následně jej uložíte v nativním formátu NEF, do hlavičky souboru se uloží také úpravy zapsané v Edit Listu. Jakmile soubor v Capture NX znovu otevřete, fotografie si zachová veškerá nastavení, s nimiž můžete dále pracovat. Program pochopitelně zachovává také úpravy NEFů provedené ve starší verzi Capture a korektně je načte do Edit Listu. Máte to v seznamu Byla-li v předchozím odstavci zmínka o Edit Listu, je na místě tento pojem vysvětlit souvisí totiž s přepracovaným uživatelským rozhraním a postupy práce s programem. Historie veškerých úprav včetně nastavení funkcí se ukládají do seznamu paletky Edit Upravujte snímky v U-bodech List. Připomíná paletu vrstev ve Photoshopu, i když se skutečnými vrstvami Capture NX pracovat neumí. Všechna nastavení tak máte přehledně po ruce, jednotlivé funkce, efekty a úpravy lze v Edit Listu pohotově aktivovat nebo vypínat, a mít tak okamžitou kontrolu nad účinkem provedených změn. V souvislosti se změnou prostředí které je vizuálně mnohem přitažlivější než strohý design starších verzí Capture je třeba podotknout, že ovládání je výrazně založeno Edit List v praxi. Najdete zde skutečně všechny úpravy, které jste na fotografii provedli. Počítejte ale s tím, že s narůstajícím počtem položek v historii zároveň roste náročnost programu na systémové prostředky. na použití myši. Jste-li zvyklí na rychlou práci s využitím klávesových zkratek, nadšeni nebudete. Pár horkých kláves sice v programu najdete, jedná se ale skutečně jen o základní funkce. Navíc mě překvapilo, že nejsou podporovány ani zkratky pro vstup do menu s klávesou Alt. Jinak řečeno, budete si muset zvyknout, že v Capture NX je třeba klikat, klikat a ještě jednou klikat. Přidejte plyn! Starším verzím Nikon Capture jsme vytýkali vysokou náročnost na systémové prostředky počítače. Bohužel verze NX na tom není lépe naopak je ještě nenasytnější. Na počítači s procesorem o taktu 3 GHz a s 1 GB paměti RAM lze smysluplně pracovat pouze s šestimegovými soubory data z moderních desetimegáčů se zpracovávají velmi pomalu. Co mi ale na tomto programu vadí nejvíce, je absence teploměru ukazatele stavu probíhající funkce u většiny operací dokonce neuvidíte ani pověstné přesýpací hodiny Windows. Zkrátka spustíte nějakou funkci a čekáte. O tom, jestli program pracuje, se můžete jen dohadovat. U softwaru vybaveného skutečně ojedinělými funkcemi, respektive způsobem jejich ovládání, a poskytujícího vynikající obrazové výsledky, je to opravdu velká škoda. Je zřejmé, že v dalších verzích by se vývojáři měli zaměřit v první řadě na optimalizaci paměťových a systémových nároků programu. V první verzi NX je totiž práce občas k uzoufání. Funkcí Straighten libovolnou rotací snímku sice disponovala i starší verze Nikon Capture, její ovládání je však nyní mnohem intuitivnější. Cenová osa Systémové požadavky a vlastnosti Adobe Photoshop CS Capture One C1 PRO Nikon Capture NX operační systém operační paměť HDD podpora EXIF podpora RAW podpora CMYK Windows 2000, XP; Mac OS X (verze a vyšší) min. 256 MB, dopor. 1 GB a více 200 MB pro instalaci u Nikonu plná, u ostatních omezená pouze Nikon ano Názor DIGIfoto Editace Vstup/výstup Prostředí Rychlost Nikon Capture NX VÝBORNÝ fotoeditační software a RAWový konvertor Vynikající kvalita zpracování snímků spolu s inovativními funkcemi dělají z Nikon Capture NX výjimečný software. To vše navíc za velmi příznivou cenu. Ovšem obrovskou systémovou náročnost odpustit nelze s výborným programem se zároveň musí dát smysluplně pracovat i na středně výkonném počítači. digiarena.cz

102 fotoškola Třistapětašedesát Ne každý fotoamatér má to štěstí, aby jej oslovila tiskárna či agentura specializující se na vydávání kalendářů, i když jak víme mezi našimi čtenáři se výjimky najdou. Kalendář si ale můžete vydat i sami a nebude vás to stát ani mnoho úsilí, ani velké peníze. náročnost 3 nutné znalosti Základní orientace v ZPS 9 dvěma prsty Nástroj vložit text: T Uložit jako: CTRL + SHIFT + S Petr Lindner Pokud vás osloví nápad vytvořit si vlastní kalendář pro rok 2007 k čemuž nastal ten nejlepší čas máte mnoho možností, jak k němu přistoupit. Fotografové, kteří umějí pracovat s programy pro počítačovou sazbu, mohou využít právě ty. Kalendář se dá vytvořit také ve vektorovém editoru typu Corel Draw i v jiném softwaru. I přes rozsáhlé možnosti zpracování však vždy jde o docela pracnou činnost. Autorský kalendář však můžete navrhnout během pár desítek minut třeba v Zoner Photo Studiu. Dále popsaný postup využívá poslední verzi ZPS 9, funkce pro tvorbu kalendáře je ale téměř shodná s loňskou osmičkou. Jedinou změnou u poslední verze je možnost nechat u dní v měsíci zobrazovat jmeniny. Pryč se šablonou Zatímco v grafických programech máte volné pole k tvůrčímu rozmachu, kalendáře v ZPS jsou s ohledem na zachování uživatelské jednoduchosti založeny na předdefinovaných šablonách. Pětadvacet vzorů, které v programu najdete, by vás však mohlo uspokojit, nehledě k tomu, že mnoho parametrů lze docela zásadně ovlivnit podle vlastních představ. Náš pracovní postup ukazuje tvorbu jednolistového ročního kalendáře, šablony v Zoner Photo Studiu se ale neomezují jen na tento typ. Můžete si vyrobit klasický dvanáctilistový měsíční kalendář orientovaný na výšku či na šířku, nic vám nebrání navrhnout si čtvrtletní či pololetní variantu, opět v několika modifikacích včetně vložení více fotografií na jeden list. Kromě samotné tvorby kalendáře se navíc naučíte pracovat s novým nástrojem ZPS 9 Vložit text. Program totiž při generování kalendáře neumí vložit do fotografie text. Proto je třeba samotný snímek nejprve opatřit požadovaným textem či letopočtem, uložit jej do nového souboru a ten pak použít do kalendáře. Spirála času Zoner nově nabízí pod svou značkou také fotopapíry a v nabídce najdete mimo jiné typ Photo Calendars s předsekanými otvory pro přiloženou vázací spirálu zdroj: Zoner, Brno tel.: ,

103 Zoner Photo Studio 9 fotoškola extratip Všimněte si malé trojúhelníkové šipky v pravém horním rohu okna. Ta vám umožní do textu vkládat formátovací řetězce data z EXIF hlavičky fotografie. V tomto případě vám sice formátovací řetězce neposlouží, jindy ale pomocí této funkce můžete do snímku automaticky vložit užitečné údaje 1 T jako text Dvojím poklepáním myší nebo klávesou Enter otevřete vybranou fotografii v Editoru. Klepněte na nejspodnější tlačítko v nástrojovém pruhu, případně stiskněte klávesu T. Ukazatelem myši, který se nyní změnil na zaměřovací kříž s písmenem T, klepněte do libovolného místa ve snímku. Do okna, jež se zobrazí, napište text a zvolte jeho atributy. Nyní stačí jen klepnout na OK. 2 Položte ho pravým Ve snímku se zobrazí text ohraničený přerušovaným rámečkem, což znamená, že s ním lze ještě manipulovat. Při umístění kurzoru do rámečku můžete měnit polohu textu, posunute-li se myší k hraně nebo do rohu rámečku, změní se kurzor na oboustrannou šipku, s jejíž pomocí lze měnit velikost textu. Na závěr stiskněte pravé tlačítko myši, čímž se text spojí s fotografií. Tu uložte do nového souboru. 3 Jde se na kalendář! V Průzkumníkovi označte upravený snímek a v menu klepněte na Publikovat Kalendáře. Zobrazí se okno Vyberte obrázky, v němž lze dodatečně upravit výběr fotografie, resp. zvolit snímek, pokud jste jej před tím neoznačili v Průzkumníkovi. Okno totiž vždy zobrazuje celý obsah aktuální složky. Spíše ale doporučuji v tomto okně aktivovat volbu Příště tento krok přeskočit vysvětlení není třeba. 4 Vazba se počítá V dalším okně je třeba nastavit formát kalendáře. To lze provést manuálně, ale pomocí tlačítka Načíst formát a okraje z tiskárny můžete nechat ZPS zvolit formát automaticky podle nainstalovaného ovladače tiskárny. Pokud budete vytvářet vícelistý kalendář, věnujte pozornost sekci Okraje stránky. U horního okraje byste totiž měli počítat s větším prostorem pro vazbu kalendáře. 5 Který je ten pravý? Následující okno konečně poskytne kýžený seznam šablon kalendářů a zároveň vám nabídne částečnou modifikaci. Zřejmě pro odlišné kultury se hodí volba, jíž lze v dolní části určit měsíc, kterým má kalendář začínat. Dále můžete zvolit rok a také vertikální či horizontální orientaci týdnů, případně den, kterým bude týden začínat. Při výběru šablony berte v úvahu také stranovou orientaci zvolených fotografií. 6 Variace na písmo Po klepnutí na Další se dostanete do okna, které vám nabídne největší variabilitu alespoň co se písma a jeho formátování týká. Nejprve se otevře sekce Měsíc a rok. Po rozbalení paletky Zobrazit zjistíte, jaké jsou možnosti, stisknutím tlačítka Vlastnosti textu se dostanete do samostatného okna, kde můžete nastavit typ a řez písma, jeho velikost, barvu, podklad apod. extratip Zvolíte-li vícelistý kalendář nebo i celoroční jednostránkový, který ale obsahuje více fotografií, zkuste své snímky vybírat tak, aby odpovídaly konkrétním ročním obdobím. Nemusíte ale nutně vyhledávat zimní fotky pro použití v posledním čtvrtletí atd. Kalendář může být složen třeba jen z portrétů, zátiší nebo makrofotografií. Je ale vhodné, když danému období bude odpovídat barevnost a nálada snímků teple laděné odstíny pro jarní a podzimní měsíce, studené barvy na zimu, uvolněnou atmosféru na léto. digiarena.cz

104 fotoškola vytvoření vlastního kalendáře 7 Co je dnes za den? Sekce Jména dní ovlivňuje zobrazení dní týdne v kalendáriu. K dispozici jsou tři volby: Nezobrazovat, Zkratka dne a Celé jméno dne. Například poslední varianta ale není vhodná pro každý typ kalendáře. V našem případě u ročního jednolistového provedení je vhodnější zkratka dne. Jako u měsíců je i zde možnost formátovat písmo, i když ne vždy jsou všechny volby aktivní záleží na šabloně kalendáře. 8 Čísla a zase čísla U samotných dní v kalendáři nabízí Zoner Photo Studio kromě obvyklé možnosti nezávislého formátování fontů jen jednu volbu navíc. Je jí možnost Orámování, kdy se kolem každého čísla vytvoří rámeček v barvě specifikované stejnojmenným tlačítkem a v tloušťce nastavené v políčku Šířka. Pokud rádi odškrtáváte dny v roce, asi této volby využijete, jinak mi připadá zbytečná. extratip Jakmile jste s vlastním nastavením kalendáře spokojeni, nezapomeňte si jej uložit. Podobně jako u ostatních funkcí ZPS k tomu slouží tlačítko se symbolem diskety v levém spodním rohu okna. Uložit si samozřejmě můžete i více rozličných nastavení. extratip Způsob uložení kalendáře zvolte podle dalšího předpokládaného použití. Univerzálním řešením je formát PDF, ve kterém můžete kalendář třeba rozesílat em, ale samozřejmě z něj lze tisknout na domácí tiskárně záleží na nastavení rozlišení vložených fotografií při exportu do PDF. Pro elektronickou komunikaci stačí 72 dpi, pro tisk se nebojte nastavit okolo 200 až 300 dpi. Pokud si chcete kalendář nechat zhotovit v minilabu, nevyhnete se uložení do formátu bitmapy, typicky JPEG drtivá většina sběren totiž formát PDF neakceptuje. 9 Je libo něco speciálního? Chcete-li v kalendáři zvýraznit víkendy či jen neděle nebo přejete-li si vyznačit státní svátky to vše lze nastavit v sekci Speciální dny. Jako vždy máte k dispozici samostatné formátování písma, resp. číslic speciálních dní. Nově ve verzi ZPS 9 pak lze u jednotlivých dní zobrazit svátky, avšak tato funkce se hodí jen pro šablony s velkým kalendáriem, jinak je písmo velmi malé a nečitelné. 11 Konečná, vystupovat Poslední dialogové okno průvodce tvorbou kalendáře představuje rozhraní mezi programem a kompatibilními formáty či přímým výstupem. Na vás je, zda si kalendář rovnou vytisknete, nebo jej uložíte do některého z přenositelných formátů. Měli byste ale vědět, že pokud zvolíte Otevřít v Editoru, průvodce se ukončí. Při jakékoli jiné volbě zůstane spuštěn a vy se můžete vrátit zpět k libovolnému kroku úprav. 10 Pořadí je na vás Další okno Vložení obrázků klidně přeskočte a přejděte k dialogu s názvem Umístěte obrázky do šablony. U vícelistého kalendáře můžete libovolně myší přetahovat snímky na zvolené listy, měnit pořadí apod. Ve spodní levé části okna pak musíte definovat, jak se bude aplikace chovat k odlišnému poměru stran, než jaký je nastaven v šabloně máte obvyklé tři možnosti: Oříznout, Vsadit a Roztáhnout. ve zkratce Text do fotky samostatně Chcete-li mít ve snímku letopočet či jiný text, použijte nejprve nástroj Vložit text. Vyberte velikost a šablonu Nastavte formát stránky a zvolte šablonu kalendáře. Nezapomeňte, že by měla odpovídat stranové orientaci fotografií. Písmo, velikost, barva, pozadí ZPS 9 vám dává rozsáhlé možnosti vlastního formátování písma všech částí kalendáře. Využívejte jich ale s citem. Vložte snímky Kalendář nemusí mít jen jednu fotografii jako na našem příkladu. Vytvořte si klidně variantu s více snímky, které pak můžete libovolně přesouvat. Neuložená data, žádná data Uložte si nastavení v šabloně a také hotový kalendář exportujte podle dalšího záměru do některého z dostupných datových formátů Autorský kalendář může být milým vánočním dárkem

105 Zoner Photo Studio 9 fotoškola Zkouška z typografie Fotografové mají velmi často blízko k oboru, který se nazývá DTP Desktop Publishing volně přeloženo zpracování tiskovin. Je to logické většina fotografií, které kdy spatří světlo světa v jiné podobě než na monitoru domácího počítače nebo v soukromém albu, je prezentována v novinách, časopisech, knihách, reklamních materiálech a mnoha dalších tiskovinách. Zde se snímky velmi těsně potkávají s textem a dalšími prvky stránky a je jen na kvalitách DTP operátora či grafika, s jakou mírou vkusu s nimi naloží. Až budete vytvářet podle návodu na předcházejících stranách svůj první autorský kalendář, projděte si několik dobře míněných rad týkajících se typografie práce s textem. Využijete je samozřejmě i pro jiné typy tiskovin, namátkou třeba novoročenky, nejrůznější pozvánky, vlastní navštívenky apod. Držte se při zemi Mnoho zejména začínajících uživatelů počítače je okouzleno možnostmi volby nejrůznějších druhů písma, odborně fontů. I když v samotném systému najdete jen základní sadu, není problém sehnat zdarma další desítky až stovky fontů a pak nastává rej! V jednom dokumentu je třeba vyzkoušet aspoň polovinu písem ve všech dostupných řezech (řez je variantou jednoho fontu typicky tučný, kurziva, tučná kurziva ). Výsledek bývá žalostný, přímo odpovídající vkusu autora a jeho poučenosti o typografii. Takže zásada číslo jedna zní: používejte nejvýše dva druhy písma. Nevyhnete-li se potřebě dalšího fontu, sáhněte raději po jiném řezu téhož písma. Zkušení typografové často doporučují kombinovat tzv. patkové písmo (typicky Times New Roman) s bezpatkovým (např. Arial, Tahoma). Patkové písmo se nezřídka používá pro sazbu textů, v titulcích se naopak volí písmo hladké, bezpatkové. Jistě sami cítíte rozdíl mezi těmito dvěma ilustracemi a to se jedná jen o obyčejný kalendář. V první ukázce se grafik vyřádil vskutku dosyta, ovšem vytvořil obyčejný paskvil. Potvrzuje to druhý uhlazený a typograficky čistý příklad, byť byl navržen s použitím těch nejobyčejnějších fontů, které najdete v každých Windows. Všimněte si také rozdílu v barevnosti. Stejně jako přemíra druhů písma, také mnoho barev v jednom dokumentu škodí. Zkuste pracovat podle zásady tón v tónu používat více barev jednoho odstínu v různé sytosti. Výbornou volbou je sladit barevnost textu s dominantní barvou fotografie. Nezaklánějte se Byla-li zmínka o řezech písma, ani s těmi to není úplně jednoduché. Například taková italika skloněné písmo. Zrovna tento řez je třeba používat velmi citlivě. Klasická typografie jej preferuje pro citace, přímé řeči v textu a většinou spíše také pro slavnostní příležitosti. Všimněte si, že v DIGIfotu nakloněné písmo používáme dosti střídmě pouze k sazbě webových adres. Tučňákům odzvoněno Tučný řez písma se odborně nazývá vyznačovací a v souladu se svým názvem se používá ke zvýraznění vybraných částí, zejména v sazbě rozsáhlejších textů. Použití boldu jak se tučný řez v cizojazyčném pojmenování a také v typografickém slangu nazývá je jednodušší než u kurzivy, ovšem mnoho začátečníků, ale i relativně zkušených uživatelů dělá jednu zásadní chybu. Používají tučné písmo u malých velikostí textu (6 10 bodů) s domnění, že sazba tak bude výraznější a čitelnější. Opak je bohužel pravdou. Tučné písmo v malých velikostech zalévá sazbu, jež je pak mnohem hůře čitelná než při použití fontu se štíhlými proporcemi tahů. Máme-li vám radit, zrovna kalendárium s malými číslicemi je jedním z nejhorších kandidátů pro použití tučného písma. Užít si ho dosyta naopak můžete při vkládání letopočtu do fotografie, kam se řez Bold hodí velmi dobře. Také pokud používáte negativní písmo viz názvy měsíců na ukázkách je tučný řez vhodnější. Následující příklady-srovnání snad ani není nutno komentovat. Pište čitelně Švihovka jak se slangově psané písmo nazývá patří mezi písma, která dobrý grafik použije jen jednou za uherský rok. U amatérských typografů jde však neznámo proč o velmi oblíbený typ. Pomineme-li jeho nadužívání, často se lze setkat s kardinální chybou při volbě psaného fontu, totiž se sazbou velkými písmeny (verzálkami). Zde platí podobná paralela jako u tučného písma. Laik se domnívá, že napíše-li text velkými písmeny, bude čitelnější a zřetelnější. Jak to dopadlo v případě švihovky, vidíte sami na příkladu. Jestliže radíme používat psané písmo velmi zřídka, je třeba varovat také před dalšími oblíbenými typografickými výstřelky. Vystříhejte se nejrůznějších efektů, jako je prostorové písmo, nápisy zakroucené do prapodivných tvarů, stínované fonty nebo třeba jen konturové písmo. Všechna tato vylepšení ukazují na nepoučený amatérismus a estetické kvalitě vašeho kalendáře či jiné tiskoviny jimi rozhodně nepřidáte, naopak zabijete kvalitní fotografii. digiarena.cz

106 fotoškola zvýšení kontrastu pomocí prolnutí vrstev Pomalu končící podzim, to je období, kdy při focení v exteriérech nemůžete příliš počítat s dobrým světlem. Jak se pošmourné počasí odrazí na snímcích, ví dobře každý fotograf. Záběry jsou ploché, zašedlé, bez barev a bez kontrastu. V počítači naštěstí dokážete leccos vylepšit. Hra na překrývanou náročnost 5 nutné znalosti Základní orientace v Adobe Photoshopu Práce s vrstvami Petr Lindner Kontrastně ploché snímky zpravidla představují zejména pro začínajícího, ale i pro mnohého pokročilého fotografa tvrdý oříšek. Problém tkví v tom, že histogram takových fotografií bývá roztažen od stínů až ke světlům, takže nejjednodušší úprava, spočívající v doladění koncových bodů histogramu, zde nepřipadá v úvahu. Logicky se nabízí použití nástroje Jas a kontrast osobně jej ale nedoporučuji. Podobné nejjednodušší operace s obrazovými daty v praxi poskytují příliš strmý výsledek bez žádoucího efektu. Zkušenější uživatelé proto obvykle sáhnou po nástroji Křivky. Vhodným prohnutím křivky sice lze kontrast do značné míry vylepšit, dále popsaný postup ale dává nesrovnatelně lepší výsledky s mnohem širšími možnostmi uživatelského nastavení. Navrstvěte pixely Pokud žijete v přesvědčení, že vrstvy ve Photoshopu jsou dobré pouze pro práci typu koláží složených z několika částí obrazu, lze předpokládat, že jste se dosud nesetkali s funkcí interakce prolnutí vrstev. Kromě režimu Normální, kde jednotlivé vrstvy pouze leží nad sebou, aniž by se vzájemně ovlivňovaly, disponuje Adobe Photoshop dalšími 22 možnostmi prolnutí vrstev. Ty podle typu interakce různými způsoby reagují na obrazová data ležící pod aktivní vrstvou. Detailní popis jednotlivých prolnutí by vydal na menší knihu, my se v této fotoškole zaměříme na režim Překrýt. Princip této interakce je obsažen už v názvu pixely horní vrstvy překrývají a navíc násobí obrazové body vrstvy ležící pod ní. Důležité ale je, že se přitom do značné míry zachovává jas původních obrazových bodů. To je ostatně také zásadní rozdíl oproti interakci Násobit, která funguje velmi podobně jako Překrýt, ovšem jednotlivé buňky vždy jen ztmavuje. Podotýkám, že předpokladem použití režimu Překrýt pro účel vylepšení kontrastu je třeba pracovat s vrstvami, které jsou shodné tedy s duplikáty původního snímku Nástroj Jas a kontrast nechte raději odpočívat

107 DEMOSNÍMKY Adobe Photoshop CS fotoškola extratip V tomto případě je vcelku lhostejné, jestli budete průhlednost vrstvy ovlivňovat pomocí volby Krytí nebo pod ní se nacházející hodnoty Výplň. Jen mějte na paměti, že u jiných operací je mezi Krytím a Výplní zásadní rozdíl. 1 Dvě fotky nad sebou K dodržení základní podmínky popsané v úvodním textu je třeba původní snímek zduplikovat do nové vrstvy. Klávesou F7 zobrazte paletku Vrstvy a pravým tlačítkem myši klepněte na název jediné aktuální vrstvy Pozadí. V kontextovém menu zvolte Duplikovat vrstvu. Nechcete-li zadat vlastní název nové vrstvy, v následujícím dialogovém okně jen potvrďte tlačítkem OK. 2 Překrývejte, ale s citem V rozbalovacím menu Nastavit režim prolnutí v horní části paletky Vrstvy vyberte volbu Překrýt. Tímto krokem kontrast fotografie viditelně vzroste, avšak poněkud více, než bychom potřebovali. Pomocí volby Krytí tedy nastavte průhlednost vrstvy, čímž se efekt zmírní. Při volbě optimální hodnoty krytí se orientujte podle středních tónů fotografie jasy a stíny doladíte až v následujícím kroku. dvěma prsty Zobrazení paletky Vrstvy: F7 Nastavení prolnutí Překrýt: SHIFT + ALT + O Sloučení všech vrstev do jedné: CTRL + E 3 Světlo budiž zachováno Protože po nastavení prolnutí Překrýt došlo k částečnému vypálení světel, poklepejte dvakrát na náhled vrstvy otevře se okno Styl vrstvy, v němž lze provést nápravu. Uchopte kurzorem bílý posuvník v dolní části okna v sekci Tato vrstva a táhněte jím doleva. Tím rušíte působení prolnutí ve světlých částech obrazu. Jak ale můžete pozorovat na náhledu, hranice je příliš ostrá a dochází k tvorbě map. 4 Plynulost nade vše Mapy zrušíte elegantním způsobem se stisknutou klávesou Alt myší rozpůlíte trojúhelníkový ukazatel posuvníku na dvě části. Jejich vzdalováním od sebe docílíte hladkého přechodu mezi částmi obrazu, u kterých se režim prolnutí uplatní, a těmi, jichž se nedotkne. Totéž pak můžete provést i s tmavými částmi fotografie. Zde je ale třeba pracovat opatrně, abyste dodaný kontrast nesnížili. ve zkratce 5 Pevné spojení Jakmile jste s úpravami spokojeni, můžete vrstvy spojit do jedné. Klepněte na kulaté tlačítko s trojúhelníkovou šipkou v záhlaví paletky Vrstvy a v menu zvolte Sloučit dolů. Poté můžete soubor uložit v libovolném datovém formátu. Chcete-li zachovat možnost dodatečných úprav, vrstvy nespojujte a uložte fotografii ve formátu PSD nebo TIFF (se zapnutou možností uložení vrstev). Jako na kopírce Vytvořte duplikát vrstvy Pozadí zdrojové fotografie. Interakce, o tu tady jde Nastavte prolnutí Překrýt a pomocí Krytí zvolte průhlednost horní vrstvy. Když nemusíš mít všechno V okně Styl vrstvy omezte působení prolnutí jen na vybrané jasové rozpětí. Jemněji už to nejde Ve stejném okně nastavte pomocí rozděleného ukazatele jemné prolnutí hranice, kde interakce působí. Pro příští generace Rozhodněte, zda chcete soubor uložit včetně pracovních vrstev, nebo je sloučíte do jedné. Podle toho zvolte vhodný formát. před úpravami po úpravách digiarena.cz

108 Kouzelný plášť Rychlé přemisťování lidí z jednoho konce světa na druhý se nemusí dít jen v pohádkách, ale za pomoci grafického editoru také na vašich fotografiích. A pokud nejste zrovna příznivci počítačových úprav reality, nevadí, popsanou metodu můžete využít třeba při tvorbě vtipných péefek. náročnost 8 nutné znalosti Práce s vrstvami Úprava jasu a kontrastu Korekce barevnosti Jiří Steiger Počítačovými montážemi jsou nechvalně proslulé zejména bulvární časopisy, přemístění části jednoho snímku do druhého však lze využít i k bohulibějším účelům. Pravdou zůstává, že jde o manipulaci s realitou. Diskuse o hranici přípustnosti počítačových úprav však pro tuto chvíli odložme. Nepodařilo se vám na dovolené vyfotit sebe nebo přítelkyni na výjimečném místě, kam se už nikdy nevrátíte, kvůli nedostatku času, nepřízni počasí nebo běsnícímu hlídači? Nevadí. V grafickém editoru není nic jednoduššího, než osobu vyříznout z jiného snímku a dosadit na požadované místo. Pokud jste na tom místě skutečně byli, tak to přece zase až tak velká lež není Výborně k tomuto účelu poslouží aplikace Adobe Photoshop, obsahující velmi užitečný filtr Oddělit. Ten dokáže ve vyznačené oblasti rozpoznat hrany, ve kterých provede přesný výřez. Není tak problém vcelku přesvědčivě z fotografie vyříznout například vlající vlasy, což by jinak byl úkol téměř nadlidský. I zde platí, že k věrohodnému výsledku je třeba alespoň částečná praxe, prvotním neúspěchem se proto rozhodně nenechte odradit. Konečný výsledek ovšem závisí i na dalších faktorech. Předně je důležité sladit perspektivu dosazované osoby (či předmětu) s pozadím, což není vždy jednoduše možné. Jako podkladové fotografie je dobré volit pokud možno co nejplošší záběry s co nejméně motivy, jež zasahují do popředí. Přesný návod neexistuje, vše záleží především na vašem oku. Nesmíte ale podcenit ani takové detaily jako například směr světla pokud bude osoba v popředí jasně osvětlena z opačné strany než pozadí, přirozeného výsledku nikdy nedosáhnete. Málokteré dva snímky jsou také stejně barevné a kontrastní, drobné korekce jsou tedy nutné i v tomto směru. Snímek, jenž použijete jako podklad, jste jistě fotografovali tak, aby byl co nejostřejší. To však pro tento účel není právě vhodné: hlavní objekt by byl příliš nevýrazný. Rozostření pozadí je však v tomto případě velmi jednoduché, neboť postavu v popředí již budete mít vloženu v samostatné vrstvě, není tedy nutné ji složitě oddělovat. K rozostření existuje ve Photoshopu řada nástrojů, nejlépe však využijete funkci Rozostření objektivu, která nejvěrněji napodobí rozmazání vzniklé přímo při fotografování. V tomto případě víc než kdy jindy platí, že byste výsledek měli nechat posoudit nezúčastněnou osobou. Pokud na první pohled pozná, že je na fotografii něco v nepořádku, zkuste celou operaci provést znovu. Směr ostrého slunečního světla byl na obou podkladech opačný, jeden ze snímků tedy bylo nutné zrcadlově převrátit. foto: Jiří Steiger, Canon 300D Přesný návod neexistuje, vše záleží především na vašem oku

109 DEMOSNÍMKY jak přenést objekt do jiného snímku v Adobe Photoshopu fotoškola extratip Ve Volbách nástrojefi l t r u Oddělení můžete aktivovat volbu Chytré zvýraznění. Vyznačovaný obrys se pak nebude zeleně zvýrazňovat v celé šířce stopy nástroje, ale pouze v těch místech, kde skutečně dojde k vyříznutí objektu z pozadí. 1 Přípravy na bitvu Otevřete snímek (CTRL + O), ze kterého chcete objekt vyjmout. Z menu vyberte Filtr Oddělit (ALT + CTRL + X), otevře se velké dialogové okno. V něm nástrojem Lupa (Z) dostatečně zvětšete oblast, kde na snímku začnete s vyznačováním obrysu, a přepněte zpět na první nástroj Zvýraznění obrysů (B). V sekci Volby nástroje v pravé horní části okna nyní nastavte vhodnou Velikost stopy, např. 25 bodů. 2 Zkouška trpělivosti Nyní nástrojem pomalu obkreslete celý obrys, a to tak, aby hrana, na které má dojít k oddělení, byla vždy uvnitř zelené stopy nástroje. U vlasů tak můžete nástrojem malovat i do šířky, nejste omezeni jen tenkým obrysem. V případě průhledů například mezi vlasy či rukama a tělem nezapomeňte vykreslit ani jejich vnitřní obvod. Pokud přetáhnete, nechtěnou čáru vymažte nástrojem Guma (E). extratip Čím jsou hrany vyjímaného objektu a pozadí kontrastnější, tím bude výsledek oddělení lepší. Pokud je v některých místech kontrast příliš malý, nezbývá než zvolit co nejmenší velikost stopy nástroje a hranu požadovaného rozdělení namalovat ručně. 3 Pečlivá kontrola Obvod nakonec uzavřete (po délce některé z hran snímku jej vykreslovat nemusíte) a klepněte do něj nástrojem Vyplnění ( plechovka, G). Objekt, jenž chcete vyjmout, se vybarví modře. Stiskněte tlačítko Náhled a zkontrolujte, zda oddělení proběhlo podle vašich představ. Pokud s některým místem obvodu nejste spokojeni, vraťte se stisknutím CTRL + Z a vykreslení obrysu zde opravte. Nakonec stiskněte OK. 4 Rychlý přesun Otevřete snímek (CTRL + O), do kterého chcete objekt umístit. Okna s fotografiemi na ploše uspořádejte vedle sebe a nástrojem Přesun (V) objekt vyjmutý z jednoho snímku jednoduše přetáhněte do druhého. Zde jej umístěte přibližně do kýžené oblasti. Jeho velikost by přitom neměla být výrazně menší, než jakou budete požadovat. Pokud je objekt větší, zobrazení snímku si v okně zmenšete stisknutím CTRL +/-. extratip Pokud po aplikaci filtru Oddělit naleznete na objektu (ať již před vložením do nového snímku nebo později) nechtěné pozůstatky starého pozadí, odmažete je nástrojem Guma (E). 5 Přiměřené dimenze Z menu vyberte Úpravy Libovolná transformace (CTRL + T), okolo přemístěného objektu se zobrazí rámeček. Po uchopení některého z jeho rohů s přidrženou klávesou SHIFT můžete měnit jeho velikost. Chcete-li vložený objekt zrcadlově převrátit (hlavně kvůli sladění směru světla se snímkem tvořícím pozadí), z menu vyberte Úpravy Transformovat Převrátit vodorovně. Nakonec stiskněte Enter. 6 Vzájemné sladění Nyní je třeba srovnat jas, kontrast a barevnost, aby výsledný obrázek vypadal přirozeně. Mezi oběma snímky přepínejte v paletce Vrstvy, vložený objekt se zkopíroval do nové Vrstvy 1. Na jas a kontrast můžete použít funkci Obrázek Přizpůsobení Úrovně (CTRL + L), na barevné korekce přijde vhod například funkce Obraz Přizpůsobení Vyvážení barev (CTRL + B). digiarena.cz

110 fotoškola jak přenést objekt do jiného snímku v Adobe Photoshopu extratip V režimu Maska určují zvolené barvy míru průhlednosti, v našem případě tedy sílu rozostření. Bílá barva znamená 100% efekt, čím tmavší odstín šedé pro popředí zvolíte, tím zde bude rozostření méně výrazné. Domácí vydavatelství V článku popsaný způsob vyjmutí objektu z pozadí nemusíte použít pouze na přenesení postavy či předmětu z jednoho snímku do druhého. Vyříznutý objekt se hodí i k mnoha dalším účelům, velmi často se tato metoda uplatňuje například při tvorbě časopisů či jiných tiskovin s postavami modelek pečlivě oddělených od původního pozadí se setkáte třeba na obálkách většiny časopisů pro ženy. Jejich výrobě věnují grafici mnoho hodin práce, vcelku uspokojivého výsledku však můžete dosáhnout i za podstatně kratší dobu, jak si ukážeme na následujícím příkladu titulní strany fiktivního časopisu. dvěma prsty Otevření snímku: CTRL + O Filtr Oddělit: ALT + CTRL + X Lupa: Z Zvýraznění obrysů: B Guma: E Vyplnění: G Zpět: CTRL + Z Přesun: V Zmenšit zobrazení: CTRL +/- Libovolná transformace: CTRL + T Úrovně: CTRL + L Vyvážení barev: CTRL + B 7 Umělý dálkoměr Snímek s pozadím jste zřejmě vyfotili běžným způsobem, tedy ostrý, což se vám nyní moc nehodí. Proto pod panelem barev přepněte na pravé tlačítko režimu Maska a mezi nástroji zvolte Přechod. V panelu barev nastavte jako horní bílou, jako spodní šedou a nástrojem nyní ve snímku vyznačte odshora dolů svislou přímku v těch místech, kde se má rozostření vlivem přibližující se perspektivy zmírňovat. 8 Nikdo nic nepozná! Pod panelem barev přepněte zpět na levé tlačítko a z menu vyberte Filtr Rozostření Rozostření objektivu. V dialogovém okně ponechte většinu voleb na přednastavených hodnotách, jen posuvníkem Poloměr určete stupeň rozostření a jezdcem Míra nastavte vhodné zašumění rozostřených částí. Stiskněte OK. Jste-li s výsledkem spokojeni, vrstvy můžete sloučit příkazem Vrstva Do jedné vrstvy. ve zkratce Vyjměte požadovanou postavu či předmět z pozadí K vyříznutí výborně poslouží filtr Oddělit. Oddělenou část přesuňte do druhé fotografie Dejte pozor, aby byl nový podkladový snímek vhodný jako pozadí. Upravte umístění a velikost vloženého objektu Je-li každý ze snímků nasvícen z jiné strany, musíte jeden zrcadlově převrátit. Slaďte navzájem kontrast a jas snímků Můžete použít například funkce Úrovně a Vyvážení barev. Rozostřete pozadí Vzdálenější části musí být rozostřeny více než oblasti v popředí. před úpravami po úpravách 1 2 Podle bodů 1 až 3 předešlého návodu vyřízněte z libovolného snímku požadovanou postavu (či pouze tvář). Vytvořte prázdnou stránku, která poslouží jako podklad pro obálku. Z menu Photoshopu vyberte Soubor Nový (CTRL + N), otevře se dialogové okno. V něm zadejte požadovanou velikost stránky můžete buď přímo vepsat číselné údaje do polí Šířka a Výška, nebo vybrat například formát A4 z roletky Přednastavení. Do rámečku Rozlišení zadejte 300 ob. bodů/ palec a stiskněte tlačítko OK. 3 V panelu nástrojů vyberte Přesun (V) a oddělenou postavu přetáhněte do nové prázdné stránky. Umístěte ji přibližně na požadované místo a stiskněte CTRL + T. S přidrženou klávesou SHIFT uchopte některý z bodů v rozích a upravte velikost objektu. Pokud jej budete výrazně zvětšovat (na víc než dvojnásobek), musíte se předem smířit s tím, že výsledný snímek bude mírně rozostřený. 4 Vyberte nástroj Guma (E) a upravte jím okraje na místech, kde je ořez příliš kostrbatý. Na prázdné bílé straně je každá nepřesnost mnohem zřetelnější než po vložení na podklad z jiného snímku. 5 Přepněte na vrstvu Pozadí a z panelu nástrojů zvolte Text (T). Přibližně v místě budoucího titulu časopisu jím vytvořte rámeček, do něj vepište požadovaný text. Ten pak textovým nástrojem znovu označte a v horní liště voleb navolte požadované vlastnosti jako například font, velikost písma, typ zarovnání nebo barvu. 6 Jste-li se vzhledem písma spokojeni, přepněte zpět na nástroj Přesun (V) a titulek umístěte přesně do požadované části stránky. V paletce Vrstvy vidíte, že se vložil jako samostatná vrstva, jejím přetažením nad nebo pod vrstvu s vyříznutou postavou určujete viditelnost případných překrývajících se částí. 7 Stejným způsobem můžete pokračovat i při tvorbě upoutávek na články uvnitř časopisu či dalších grafických prvků jako například stínu písma, rámečků nebo barevného podkladu Nesmíte podcenit ani takové detaily jako směr světla

111 Nezbytný rádce plný tipů a triků pro všechny, kteří se chtějí naučit pracovat s počítačem Pravidelně v každém čísle: dvacet stran podrobných návodů na práci s programy a počítačovým vybavením produktové novinky a testy cenové přehledy internetové téma informace o zajímavých programech čtenářů každého čísla vydává mediální dům

112 Získejte s časopisem DIGIfoto hodnotný dárek! Nepromeškejte vánoční akci pro nové i stávající předplatitele! Dárek pro vás: registrace domény.info a zřízení webhostingu Start Windows k doméně na jeden rok ZDARMA! Celková hodnota dárku je Kč včetně DPH. Program Start Windows od firmy ZONER software nabízí prostor 300 MB pro webovou prezentaci a 10 ových schránek o velikosti 200 MB. V rámci registrace můžete využít rovněž slevu 20 % na nástroj Zoner Web Gallery a také slevu 15 % na veškeré produkty sotwarového oddělení. Podrobné informace najdete na Jak si můžete hosting zaregistrovat? Na stránce naleznete formulář pro zadání názvu nové domény.info a kódu předplatitele Computer Press*. V případě, že doména je volná a kód správný, budete v následujícím kroku vyzváni k zadání údajů pro registraci domény a vytvoření účtu pro správu webhostingových služeb. Po potvrzení a schválení názvu domény obdržíte veškeré informace potřebné k nastavení webhostingu a elektronické pošty. * kód najdete na obalu každého čísla časopisu nad svou poštovní adresou, případně si jej můžete zjistit telefonicky na předplatitelské lince Computer Pressu na čísle Akce je časově omezená do 27. prosince 2006, předplatitelský kód je možné použít pouze pro jednu objednávku. Kupujete si DIGIfoto na stánku nebo vám předplatné právě skončilo? Tato časově omezená akce platí i pro nové nebo obnovující předplatitele stačí si jen objednat předplatné DIGIfota právě nyní. Získáte tak zvýhodněnou cenu za časopis, členství v Klubu předplatitelů, který postupně nabídne řadu výhod, a dárek navíc. Podrobnosti o nabídce předplatného najdete na straně 114. Akci pro vás připravila redakce časopisu DIGIfoto ve spolupráci s webhostingovým projektem společnosti ZONER software. CZECHIA.COM vydává mediální dům

113 inzerce počítače ekonomika jazyky učebnice hobby sport, zdraví cestování auto-moto pro děti Kontakty: knihy.cpress.cz bezplatná linka: knihy.cpress.cz Kompletní nabídku více než knižních titulů naleznete v našem internetovém obchodu. Nejlepší tipy na vaše vánoční dárky Spokojené Vánoce s chytrou knihou Speciální vánoční akce pro čtenáře časopisu DIGIfoto VAŠE SLEVA na předvánoční nákup knih na knihy.cpress.cz 100 Kč Kód na slevu: VZ3W-PJJG-PY9K Akce platí do při nákupu nad 500 Kč pouze v našem internetovém obchodu. vydává mediální dům bateriový zdroj 220V VISIT MPG x13.5x32.5 cm/6,9 kg Cena: Kč bez DPH Telefon , Praha 10, info@sunnyflash.cz Využijte své síťové blesky pro práci venku Pro práci kde není el. síť: umožní připojení 2x 500 Ws, nebo 1x1000Ws a 1x 500Ws -až 130 záblesků (500 Ws) - využití pilotní žárovky -rychlá výměná gelové baterie -dobíjení z baterie auta (12V) -dobíjení z cigaret. zasuvky -dobíjení ze sítě -pro připojení jiných přístrojů: notebook, TV, radio - pro jiné využití v přírodě: camping, jachting, kutilství atd. Digitální fotografie ve Photoshopu CS2 Scott Kelby knihy.cpress.cz Adobe Illustrator CS2 Názorný průvodce E. Weinmann, P. Lourekas SLEVU 10 % využijte SLEVU 10 % uveďte heslo: DIGIFOTO Akce platí do Nelze kombinovat s jinými slevami! Adobe InDesign CS2 Názorný průvodce Sandee Cohen Kniha amerického guru Photoshopu, Scotta Kelbyho, doznala s novou verzí Photoshopu značných změn. Autor ji vybavil novým obrazovým materiálem, podstatně přepsal a rozšířil. Značné pozornosti se dostalo například Camera Raw i správě barev ve Photoshopu. Celá kapitola je věnována tvorbě panoramat a speciálním efektům, v knize je množství nových tipů a autorových postřehů. 472 stran, 539 Kč 599 Kč, prodejní kód: K1234 Macromedia Flash 8 Výukový průvodce NOVINKA Jay Armstrong, Jen dehaan Průvodce vyvinutý odborníky z Macromedie si klade za cíl rozvinout vaše designerské a grafické schopnosti. Na několika tutoriálech se krok za krokem naučíte základům práce s Flashem. Příklady jsou vybrány tak, abyste si od samého začátku zvykli řešit problémy a úkoly, které vychází z požadavků zákazníků. Z témat nechybí ani využití ActionScriptu a napojení Flashe na externí datové zdroje. 280 stran, 269 Kč 299 Kč, prodejní kód: K1334 Chcete rychle najít návod, který vám pomůže pohnout se z místa, nebo porozumět některé z funkcí Illustratoru? Není nic snadnějšího než se obrátit na Názorného průvodce, důkladně promyšlenou příručku pro všechny, kdo nechtějí ztrácet čas zdlouhavými popisy. V této rozsáhlé knize se dozvíte vše o práci s nástroji Illustratoru CS2, vytváření grafiky, využití geniálních textových nástrojů a dokonalé přípravě výstupu. 656 stran, 445 Kč 495 Kč, prodejní kód: K1279 Upravujeme video v programu Vegas NOVINKA Douglas Spotted Eagle Firma Sony nabízí profesionální produkt s názvem Vegas 5, který je možné použít jak pro práci se zvukem, tak i s videem. Kniha vám mimo jiné ukáže, jak u videa pracovat s korekcí obrazu, přechody či efekty nebo kvalitním resamplováním, u zvuku míchání do surround 5.1, automatizaci DirectX Plug-ins, monitorování vstupního signálu, mastering i vynikající timestretching, a nakonec dojde i na AC-3 encoding a DV rendrování. 456 stran, 494 Kč 549 Kč, prodejní kód: K0695 Chcete rychle najít návod, který vám pomůže pohnout se z místa, nebo porozumět některé z funkcí InDesignu? Názorný průvodce vás nabízí všechny postupy a činnosti související se sazbou v InDesignu CS2, a to na názorných ilustracích doprovázených návody krok za krokem. Rozsáhlá kniha pokrývá všechna významná témata a počítá i s majiteli lokalizované verze Adobe InDesignu CS2. Sazba ještě nikdy nebyla tak jednoduchá. 576 stran, 431 Kč 479 Kč, prodejní kód: K1280 Domácí kino Praktická příručka uživatele Günter Born DVD přehrávač je dnes již běžnou součástí našich domácností, ale víte, o co přicházíte, pokud k němu nemáte připojené i domácí kino? Abyste nemuseli tápat při jeho výběru, je tu tato kniha, která vám poradí s jeho výběrem, se zapojením a instalací, na co si dát pozor a jak co nejlépe rozmístit svou sestavu a jak postavit slušné domácí kino za použití DVD přehrávače tak, abyste si film vychutnali v pohodlí domova. 192 stran, 224 Kč 249 Kč, prodejní kód: K1226 Kontakty: distribuce@cpress.cz bezplatná linka: SMS: (ve tvaru: kód knihy, počet, jméno, příjmení, ulice, číslo, PSČ, město, heslo) KN0129 Kompletní nabídku více než knižních titulů naleznete v našem internetovém obchodu. vydává mediální dům

114 tiráž foto: Lucia Nimcová Předplaťte si DIGIfoto Ušetříte oproti nákupu na stánku a máte jistotu, že získáte všechna čísla časopisu. Běžné celoroční předplatné DIGIfota stojí 599 Kč a zahrnuje 10 časopis DIGIfoto a 10 unikátní autorské CD. Zasílání časopisu bude zahájeno po obdržení platby za předplatné. Nepřehlédněte aktuální akce pro nové předplatitele! 1) Předplaťte si časopis DIGIfoto na dva roky za Kč a získejte společně s předplatným paměťovou kartu CompactFlash 256 MB. 2) využijte zvýhodněné ceny na roční předplatné DIGIfota za pouhých 499 Kč. Neváhejte a obraťte se na oddělení předplatného, veškeré potřebné informace najdete na webové adrese casopisy.cpress.cz. DÁREK ke všem typům předplatného: registrace domény a zřízení webhostingu Start Windows k doméně ZDARMA na jeden rok! Celková hodnota dárku je Kč včetně DPH. Jak na hosting pro nové předplatitele: Nejdříve 3 pracovní dny po uhrazení předplatného na účet Computer Pressu pište na predplatne@cpress.cz nebo volejte na naši předplatitelskou linku , kde vám bude sdělen váš kód předplatitele. S tímto kódem pak postupujte obdobně jako stávající předplatitelé podle návodu, který najdete na straně 112. Do dalších čísel připravujeme Rozhovor s Lucií Nimcovou Dokumentaristka Lucia Nimcová, úspěšná absolventka Institutu tvůrčí fotografie, fotí zejména ženy jejich radosti i problémy, jejich roli v dnešní společnosti. Fotografujeme akt Krása křivek lidského těla láká mnoho fotografů. Žánr aktu je ale jedním z nejnáročnějších. Nabídneme vám inspiraci od špičkových fotografů i praktické rady. Test: Standardní světelné zoomy Testu podrobíme standardní zoomové objektivy se světelností F2,8. Ty se velmi liší cenou i obrazovou kvalitou, pokud tedy o koupi podobného skla uvažujtete, test určitě nevynechejte. Cesty: Provence V jihofrancouzské Provenci, kraji mnoha kontrastů, omamné vůně levandule a tymiánu a intenzivních barev, tvořilo mnoho slavných malířů. Na své si tu přijdou i fotografové. Měsíc fotografie ve Vídni a v Paříži V rámci Evropského měsíce fotografie se konají festivaly také ve Vídni a Paříži. Vladimír Birgus na nich mapoval aktuální trendy. foto: Petr Bubeníček DIGIfoto 1/2007 vychází v týdnu od 23. ledna Seznam inzerentů BGS LEVI Czech 2. strana obálky Canon 87, 93 Computer Press 41, 66, 111, 112, 113 EKG 49 Flexio 3. strana obálky Fotolab 51 Foto Škoda 79 Fujifilm 45 Moravská galerie 67 Nikon 7 O2 11 Pražský dům fotografie 85 Setos 95 Solid Czech 73 Sony 13, 99 Sunny Flash 113 Peugot 4. strana obálky Zoner Software 97 Veškerá autorská práva k časopisu DIGIfoto vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Redakcí nevyžádané nabídnuté příspěvky se nevracejí. Právní režim vydání nabídnutých autorských děl se řídí autorským zákonem v platném znění a dalšími navazujícími právními předpisy. Zasláním příspěvku uděluje autor souhlas s jeho krácením a nezbytnými redakčními úpravami a pro případ vydání díla uděluje vydavateli svolení vydat jej v tištěné podobě v časopisu DIGIfoto, jakož i v jeho elektronické podobě na webu, popřípadě na CD či v dalších periodických i neperiodických publikacích vydavatelství Computer Press Media, a. s., a to i opakovaně, stejně jako zařazení do monitoringu vybraných distributorů dat, a zároveň tím vyjadřuje souhlas s tím, že po dobu 5 let ode dne uveřejnění příspěvku není oprávněn jej vydat bez předchozího souhlasu vydavatele. Zasláním příspěvku současně autor vyjadřuje souhlas s tím, aby vydavatel tato oprávnění zcela nebo zčásti poskytl třetí osobě. Autorská odměna zahrnuje odměnu za všechna případná uveřejnění díla a bude uhrazena v měsíci následujícím po měsíci uveřejnění díla ve výši dle ceníku vydavatele, do kterého je možné nahlédnout v redakci vydavatele. digiarena.cz, digi@cpress.cz vychází 8 do roka ( ové adresy většiny níže uvedených osob se tvoří podle vzoru jmeno.prijmeni@cpress.cz, není-li uvedeno jinak) REDAKCE Šéfredaktor Petr Lindner Zástupce šéfredaktora Libuše Mohelská Redakce Petr Bubeníček, Tomáš Hliva, Lenka Lindnerová, Jan Novák, Jan Šimek, Tomáš Tůma, Petr Vilgus, Petr Vozák, Silvie Vondrová Stálí spolupracovníci Vladimír Birgus, Petr Březina, Martina Čížková, Martin Endl, Josef Chuchma, Petr Pecháček, Vladimír Procházka, Tomáš Slavíček, Jiří Steiger Vedoucí tištěných médií Tereza Bočková Jazyková redakce Libuše Mohelská Korektury Kateřina Dvořáková Asistentka redakcí Gabriela Gubíková VÝROBA, DISTRIBUCE A MARKETING Art director Pavel Junk Titulní strana Pavel Junk Foto na titulní straně Stephane Bourson Sazba Lucie Vlčková, Miloslav Řehoř Marketing Martin Daněk, Alexandra Poláková, Zuzana Pospíšilová Produkce Marcela Veselá, Eva Větěchová, Diana Brabcová Distribuce Zbyněk Tkadlčík, Eva Sedláková PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR predplatne@cpress.cz, tel.: reklamace@cpress.cz, tel.: Předplatné pro SR casopisy@cpress.sk, tel.: , reklamacie@cpress.sk, tel.: Upozornění pro předplatitele: kód předplatitele najdete vždy u doručovací adresy na folii, ve které časopis dostáváte. ADRESA REDAKCE Computer Press, a. s. Lidická 28, Brno INZERCE Produktová manažerka Barbora Terebová Computer Press Praha Iva Bartošová, Renáta Bělíková, Anna Erbanová, Petra Lahvičková, Richard Mařák, Barbora Terebová Pod Vinicí 23, Praha 4-Modřany tel.: , fax: Computer Press Brno Jitka Křivská Lidická 28, Brno tel.: , fax: Computer Press Ostrava Rudolf Volný Fráni Šrámka 5, Ostrava-Mariánské Hory tel.: , fax: FOREIGN CONTACTS Věra Harvánková (vera.harvankova@cpress.cz) Lidická 28, Brno, Czech Republic tel.: fax: VYDAVATEL Computer Press, a. s. nám. 28. dubna 48, Brno-Bystrc TISK TISKÁRNA REPROPRINT, s. r. o. REGISTRACE ISSN , MK ČR E Rozšiřují Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p. OZJM Ředitelství v Brně č. j. P/2 4623/96 ze dne Podávanie novinových zásielok pre Slovenskú republiku povolené RPP Bratislava, č. j. 485 RPP/95 zo dňa (c) Computer Press, a. s Stále aktuální zprávy na digiarena.cz

115 Stvořený pro rychlost Nový dvoujádrový procesor Intel Core 2 Duo v počítačích FLEXIO Multimedia Home je stvořený poskytnout ohromující výkon. Díky počítači FLEXIO Multimedia Home budete moci nejen sledovat Vaše oblíbené filmy, ale lehce vytvoříte i svoji vlastní video prezentaci. Ilustrační fotografie VSTUPENKA DO VAŠEHO KINA PC FLEXIO Multimedia Home Multimediální počítač vhodný pro celou rodinu. Sledujte TV nebo Váš oblíbený film na DVD a pokud Vás přestane bavit hollywoodská produkce proměňte záběry z Vaší dovolené nebo oslavy v oskarový snímek. S výkonným procesorem Intel Core 2 Duo hravě zvládnou Vaše děti domácí úkoly a po té budou moci relaxovat u své oblíbené hry nebo surfovat po Internetu. procesor Intel Core 2 Duo E6300 paměť 1GB DDR2 Intel Graphics Media Accelerator pevný disk 320GB 7200 ot./min. multiformátová DVD/RW s LIGHTSCRIBE FM + TV tuner Analog/Digital zvuková karta 5.1 síťová karta 10/100/1000 rozhraní FireWire 1394 čtečka paměťových karet bezdrátová klávesnice bezdrátová optická myš s kolečkem Microsoft Windows XP Home MediaCenter Edition LCD Acer 19 AL1916WA není součástí PC. Při nákupu s PC Flexio zvýhodněná cena: Kč bez DPH KČ cena bez DPH cena včetně DPH Kč Změna cen vyhrazena. více informací naleznete na Celeron, Celeron Inside, Centrino, Centrino Logo, Core Inside, Intel, Intel Logo, Intel Core, Intel Inside, Intel Inside Logo, Intel Viiv, Intel vpro, Itanium, Itanium Inside, Pentium, Pentium Inside, Xeon, a Xeon Inside jsou označeními výrobku/služeb nebo ochrannými známkami společnosti Intel Corporation, případně jejích dceřiných společností ve Spojených státech a ostatních zemích.

116