2015, Ing. Pavel Kocur, CSc. Všechna práva vyhrazena.

Transkript

1

2 Pavel Kocur Makro a detailní fotografie kvě n Pavel Kocur, Mutěnická 8, Plzeň 2015, Ing. Pavel Kocur, CSc. Všechna práva vyhrazena. Tuto e-knihu je možné získat pouze od prodejce, kterým je vydavatelství Zoner Press (součást společnos ZONER so ware, a.s.). S výjimkou autora a vydavatelství Zoner Press není dovoleno publikaci rozšiřovat nebo poskytovat, ani úplatně, ani bezúplatně, ani samostatně, ani jako součást jiných produktů. Publikaci je zakázáno umisťovat na web, kde by byla dostupná komukoli jinému než tomu, kdo si ji zakoupil. Přípravě publikace byl věnován dostatek času, nelze však vyloučit chyby nebo nepřesnos. V případě, že na nějaké narazíte, informujte, prosím, o této skutečnos autora kocur.cz@gmail.com nebo prodejce knihy@zoner.cz Poděkování: Děkuji Ing. Pavlu Kris ánovi, šéfredaktorovi vydavatelství Zoner Press za cenné připomínky při revizi publikace před jejím vydáním.

3 Obsah 1 Úvod 5 2 Makro a detail Faktor zobrazení 8 3 Fotoaparát pro makro a detailní fotografii 17 4 Hloubka ostros ; faktory ovlivňující hloubku ostros Pravidlo převrácené ohniskové vzdálenos 26 5 Způsoby ostření Zaostřujeme posouváním objektu Zaostřujeme posouváním fotoaparátu Manuální a automa cké zaostřování Neostrost Živý náhled Focení přes počítač 69 6 Expozice v makrofotografii a v detailní fotografii Expozice obecně Clona Doba expozice Citlivost ISO Korekce expozice Histogram Režimy měření (nastavení) expozice 94 7 Barvy a jejich jas v makrofotografii Vyvážení bílé Manipulace s obrazem Pozadí v makrofotografii Světlo v makrofotografii Přirozené světlo Umělé světlo LED Blesk Sta v Sta vová hlava Základní výbava fotografa 156 3

4 Doba expozice: 0,5 s; clonové číslo: 16; ISO: 100; použitý objek v: Sigma AF 50/1,4 DG HSM; ohnisková vzdálenost 50 mm. Fotoaparát APS-C: Canon 70D. Foceno ze sta vu. 4

5 1 Úvod Fotografii se věnuji již desítky let. Nejprve to byla ta, které se v současnos říká analogová, a pak ta digitální a to již od jejího samotného počátku, kdy mnozí říkali: Digitální fotografie, ta se nikdy nerozšíří. Pamatuji tedy temnou komoru, vývojky, ustalovače, zvětšováky atd. a pak narůstající možnos digitálních fotoaparátů. Moje první digitální zrcadlovka byla Canon 350D. S tou jsem začínal fo t v roce Pak následoval Canon 50D, Canon 7D, Canon 70D. Fo m občas i s plnoformátovou zrcadlovkou Canon 5D II a s mnohými kompaktními fotoaparáty (např. Canon G11, Canon G1X). Velmi zajímavá byla zkušenost s fotoaparáty Fuji Fujifilm FinePix X100 a zejména s Fujifilm X- -Pro1 s příslušnými objek vy včetně makroobjek vu. V oblas fotografie mě zajímá portrét, krajina, makro a detailní fotografie, které jsem se začal věnovat po zakoupení pravého makroobjek vu a dalšího příslušenství. Velkou roli při fotografování, jak známo, hrají objek vy. V mnoha případech rád používám pevná ohniska. Některé fotografie si můžete prohlédnout na mém webu h p://fotokocur.cz/ Fotografie je obor, který se dynamicky vyvíjí. Nemá však smysl podlehnout tomuto vývoji a stále kupovat nové vybavení. (Pozn.: Tuto větu jsem napsal hlavně pro sebe.) Nejdůležitější je získat základní informace ve sledované oblas a pak fo t, experimentovat a po čase se vracet ke svým starším fotografiím. Proč fotografuji? Přináší to radost, posouvá to člověka o úroveň výš. A je to i zábava a možná i něco sdělíte svým blízkým. U makrofotografií a detailních fotografií kvě n se setkáte jak s krásou (mnohdy i s vůní, kterou bohužel nelze zachy t), tak i se zmarem a zánikem. Ale to už k životu patří. Tato kniha je zaměřena na fotografování malých (drobných či miniaturních) objektů, v našem případě kvě n, přesněji rostlin. Focení kvě n je, v rámci fotografie, velmi oblíbenou tema kou. V knize se ale setkáte i s dalšími nekvetoucími rostlinami. Pokud je fotografovaný objekt zachycen na snímači s faktorem zobrazení 1:1 (tento pojem bude dále upřesněn) hovoříme o makrofotografii. Při zvětšeních větších než 5:1 bychom se dostali do oblas mikrofotografie, tedy mimo rámec této knihy. V mnoha případech fotografujeme kvě ny, které spadají do kategorie detailní fotografie. Faktor zobrazení je pak menší než 1:1. Údaje u mnoha fotografií jsou v této knize uváděny následujícím způsobem: Doba expozice; clonové číslo; ISO; použitý objek v. 5

6 Případně jsou ještě zmíněny další informace. Například o tom, zda fotografie byla pořízena ze sta vu nebo bez sta vu. Ke každému fotografovanému objektu bychom měli vždy přistupovat specifickým způsobem. Jsme v interiéru? V exteriéru a fouká vítr veliký nepřítel makro a detailní fotografie kvě n? Jsme v zahraničí bez příslušenství? Co osvětlení scény? Je zamračeno či snad prší? Mohu přijít zítra? Mohu počkat na příš jaro, až kvě ny opět rozkvetou? V makrofotografii v exteriéru, při focení z ruky a při pohybu kvě n, potřebujeme volit velké hodnoty clonových čísel a krátké doby expozice, což jsou mnohdy vzájemně se vylučující požadavky. Díky detailní a makro fotografii můžeme objevovat a vnímat krásu květů rozličných rostlin a jejich skryté detaily. Můžeme fotografovat třeba jen jeden květ nebo jeho část. Jeden květ. 6

7 Více květů. Mn oho květů. 7

8 2 Makro a detail Makrofotografie je poměrně nevhodný název. Makro je to ž první část složených slov mající význam velký; mikro pak první část složených slov mající význam malý. Jedna interpretace názvu se nabízí: makro = velké detaily. Jak ale pak vysvětlit mikro? My se však nebudeme snažit o změnu vžitého názvu a zůstaneme u používaného pojmu. V makrofotografii se potýkáme s několika problémy, které budou rozebírány v jednotlivých kapitolách. Jedním z důležitých pojmů je hloubka ostros. V dalším textu nebudeme striktně rozlišovat mezi makro a detailní fotografií. Je to proto, že nám půjde o to, zachy t krásu kvě n. Ty jsou různě veliké, rozličných barev, jednoduše řečeno krásné. 2.1 Fakt or zobrazení V knize se setkáme s mnohými velmi důležitými pojmy. Jedním z nich je faktor zobrazení. Někdy se používá pojem poměr zobrazení. Tento termín patří mezi základní pojmy v oblas makro a detailní fotografie. Někdy je nazýván, ne příliš vhodně, faktor zvětšení. Toto označení není nejvhodnější proto, že faktor zobrazení nabývá mnohdy i hodnot menších než jedna. Pak se nejedná o zvětšení, ale o zmenšení. Proto tedy v publikaci používáme pojem faktor zobrazení. Jednoduše si ho představíme na hypote ckém příkladu fotografování poštovní známky. Celá známka je vidět na následujícím obrázku. Můžete ji vyfotografovat tak, že dostanete snímek celé známky, nebo zaznamenáte pouze vybraný detail. Pokud fo te plnoformátovou zrcadlovkou (FF) nebo plnoformátovou bezzrcadlovkou s vhodným makroobjek vem, získáte snímek velikos mm (podobně jako na následujícím obrázku). Na snímači se objevil obraz stejné velikos jako originál. Na obrázku je znázorněna situace zachycená s faktorem zobrazení 1:1. Odpovídá to, jak již bylo uvedeno, snímku pořízenému plnoformátovou 8

9 zrcadlovkou či bezzrcadlovkou. Všimněte si, že část známky se do plochy snímače mm nevešla. Na obrázku otevřeném v grafickém editoru můžeme samozřejmě vidět v zobrazení 100 % viz levý dolní roh (zobrazení 1:1) následující detaily: Zobrazení 1:1 v grafickém editoru je něco jiného než faktor zobrazení 1:1 odpovídá tomu, že jeden pixel snímku se zobrazí právě jedním obrazovým bodem monitoru, a nevypovídá to nic o tom, s jakým faktorem zobrazení byl snímek pořízen. Na dalším obrázku je pro vaši představu vlevo naznačena červeně velikost senzoru plnoformátové (full frame, FF) zrcadlovky a vpravo žlutě senzor velikos APS-C (oříznutá velikost, s Crop faktorem). V obou případech byla známka vyfotografována s faktorem zobrazení 1:1; v případě FF je známka skoro celá, u menšího senzoru je zaznamenán pouze menší výřez, v obou případech ale velikost obrazu na senzoru odpovídá velikos výřezu ze skutečné známky. 9

10 Doba expozice: 1/100 s; clonové číslo: 6.4; ISO: 800; použitý objek v: XF18-55mm F2.8-4 R LM OIS. Bezzrcadlovka APS-C: Fujifilm X-Pro1. Foceno bez sta vu. Ohnisková vzdálenost: 34,3 mm. U snímku není patrný šum. Uvedenou hodnotu ISO, a i vyšší hodnoty, zvládá fotoaparát bez problému. Hloubku ostros umožňuje posoudit tlačítko náhledu hloubky ostros. V objek vu dojde na dobu s sku tlačítka k zaclonění na přednastavenou 24

11 hodnotu a buď v hledáčku, nebo na displeji při používání živého náhledu můžeme pozorovat skutečnou hloubku ostros v obrazu, který bude následně pořízen. Kromě technických parametrů hraje velkou roli vkus, cit a zkušenost fotografa při volbě záběru. Pro fotografování kvě n můžete zkusit použít některý z mnoha kompaktních fotoaparátů. Doba expozice: 1/5 s; clonové číslo: 16; ISO: 200; Canon G1X. Fotografováno ze sta vu v režimu AEB (-1/3). 25

12 Na makrofotografii se tento fotoaparát příliš nehodí, ale jeho nástupce už ano. Podívejte se na následující fotografii pořízenou kompaktem. Nejedná se o makro, ale výsledek se může líbit. Doba expozice: 0,6 s; clonové číslo: 16; ISO: 200; Canon G1X. Fotografováno ze sta vu. 4.1 Pravidlo převrácené ohniskové vzdálenosti Toto pravidlo určuje přibližně nejdelší dobu osvitu (viz. kapitola: Expozice v makrofotografii a v detailní fotografii) při fotografování statických objektů (v našem případě nepohyblivých květin) z ruky, bez použití stabilizace ať už na objektivu či na fotoaparátu. Ohniskovou vzdálenost přepočteme faktorem prodloužení Crop faktorem, např. pro APS-C násobíme 1,6. Použi tohoto pravidla je předpokladem pro 26

13 redukci rozostření snímku pohyby fotoaparátu (třesem rukou). Vypočítáme převrácenou hodnotu ohniskové vzdálenos a získáme hodnotu nejdelší, bezpečné doby osvitu (doby expozice), kdy by fotografie neměla být rozostřená. Pokud například použiji EF objek v 50 mm na zrcadlovce Canon s velikos snímače APS-C (Crop faktor 1,6), bezpečná doba expozice je 1/80 s. Při pořizování následujícího snímku bylo toto pravidlo v plném rozsahu splněno. Doba expozice: 1/160 s; clonové číslo: 6.4; ISO: 800; použitý objek v: XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS. Bezzrcadlovka APS-C: Fujifilm X-Pro1. Foceno bez sta vu. Ohnisková vzdálenost: 18 mm. 27

14 5 Způsoby ostření Protože hloubka ostros v makrofotografii je velmi malá, je přesné zaostření extrémně důležité. Pokud máme zrcadlovku, která umožňuje používat živý náhled, a fotografujeme s makroobjek vem ze sta vu v ateliéru, je ideální pro zaostřování využívat právě zmíněný živý náhled. Můžeme použít i fotografování přes počítač. Vysvětlíme si to na následujících obrázcích. Většinou nastavíme faktor zobrazení tak, aby se objekt op málně umís l na snímač. Otáčíme zaostřovacím prstencem a používáme buď hledáček, nebo přímo živý náhled. Pro přesné zaostření poté použijeme jednu ze dvou metod. Buď pohybujeme objektem (pokud je to možné), nebo pohybujeme fotoaparátem. Začneme případem, že je možné (např. s využi m přípravku, který bude uveden dále) pohybovat fotografovaným objektem. Na příkladu fotografií malých kvítků pořízených makroobjek vem se musíme rozhodnout, na jaké místo zaostříme. Současně musíme zvolit clonové číslo čím vyšší clonové číslo bude, m bude větší hloubka ostros. Na druhé straně může vlivem difrakce celková ostrost při velkých hodnotách clonových čísel poklesnout; vliv difrakce na ostrost se může u různých objek vů lišit. 28

15 Následují tři snímky drobných květů. Byly osvětleny dvěma LED světly. Ta byla ale umístěna příliš blízko a na fotografii jsou patrné rela vně tvrdé s ny. Osvětlování bude věnována pozornost později. Doba expozice: 1 s; clonové číslo: 22; ISO: 100; použitý objek v: makroobjek v Tamron SP AF 60mm F/2.0 Di-II. Fotoaparát APS-C: Canon 70D. 29

16 8 Vyvážení bílé Při fotografování máme několik možnos jak zajis t, aby bílá byla bílá. První možnost je nestarat se o nastavení vyvážení bílé vůbec a fotografovat do proprietárního formátu RAW. To je ve většině případů nejvhodnější metoda, avšak náročnější na dobu zpracování snímků. Pokud fotografujeme do JPG, můžeme určit typ osvětlení již při pořízení snímku (denní světlo, žárovkové světlo, zářivkové světlo apod.). Nebo určíme teplotu barvy daného světla. Určitě jste si všimli, že se barevná teplota světla během dne proměňuje. Nejčastěji však stejně dáváme přednost automa ce. Volíme režim AWB Auto White Balance. Další možnos je na scéně nafo t bílou plochu a tu označit v menu foto aparátu jako referenční snímek v případě tzv. uživatelského nastavení vyvážení bílé. Nebo použijeme plochu střední šedé. První způsob nabízí možnost, při vyvolání snímku ve formátu RAW, použít nástroj speciální kapátko pro určení bílé barvy ve snímku. S mto postupem se seznámíte podrobněji v čás věnované úpravám fotografií. Všichni znáte snímky, na kterých sníh není bílý a podobné. Správné nastavení bílé znamená, že i ostatní barvy dostanou správný realis cký tón. Mnohdy se však řídíme spíše citem. Doba expozice: 1/250 s; clonové číslo: 4,5; ISO: 320; použitý objek v: Sigma AF 17-70/2,8-4,0 DC MACRO OS HSM; ohnisková vzdálenost 70 mm; přepočtená ohnisková vzdálenost 112 mm. Fotoaparát APS-C: Canon 7D. Fotografováno v přírodě, bez sta vu; expoziční režim: priorita clony. 110

17 Doba expozice: 1/200 s; clonové číslo: 9; ISO: 200; použitý objek v: Sigma AF 17-70/2,8-4,0 DC MACRO OS HSM; ohnisková vzdálenost 46 mm; přepočtená ohnisková vzdálenost 74 mm. Fotoaparát APS-C: Canon 7D. Fotografováno v přírodě, bez sta vu; expoziční režim: priorita clony. 111

18 10 Pozadí v makrofotografii Při fotografování v interiéru můžeme vybírat z mnoha různých pozadí. Pokud ale fotografujeme v exteriéru nebo v cizích prostorách, je potřebné zvolit vhodný pohled na fotografovaný objekt tak, aby byl zobrazen op málně objekt i pozadí. Poslední možnos je pozadí vytvořit ve fázi postprodukce. Doba expozice: 1/220 s; clonové číslo: 5,6; ISO: 500; použitý objek v: XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ohnisková vzdálenost 55 mm. Bezzrcadlovka APS-C: Fujifilm X-Pro1. Foceno bez sta vu; expoziční režim: priorita clony. 120

19 Jeden z mála možných pohledů, který se naskytl při pořizování následujícího snímku. Doba expozice: 1/110 s; clonové číslo: 5,6; ISO: 800; použitý objek v: XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ohnisková vzdálenost 18 mm. Bezzrcadlovka APS-C: Fujifilm X-Pro1. Foceno bez sta vu; expoziční režim: priorita clony. 121