VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ ŠUMPERK, A. S.

Transkript

1 ČTVRTLETNÍ ZPRAVODAJ Ročník 2018 Páté vydání VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ ŠUMPERK, A. S. ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY PŘEDSTAVENSTVA Vážení akcionáři, paní starostky, páni starostové, milí čtenáři, přinášíme Vám první letošní číslo našeho informačního čtvrtletníku, ve kterém přinášíme nejprve ohlédnutí za únorovou valnou hromadou naší společnosti a za komentovanou prohlídkou mohelnické ČOV pro veřejnost, která se konala u příležitosti Světového dne vody, dále informace o nově zahajovaných stavebních akcích a na závěr tradičně trochu důležité osvěty z našeho oboru. Dovoluji si Vás požádat o distribuci tohoto našeho periodika Vašim radním a zastupitelům, přeji Vám hezké jarní dny a příjemné čtení. Ing. Petr Suchomel VALNÁ HROMADA NEROZHODLA Valná hromada naší společnosti, která měla ve středu 28. února 2018 na programu zejména rozhodnutí o způsobu provozování vodovodů a kanalizací v našem regionu po roce 2020, nerozhodla o žádné ze čtyř předložených variant. Zástupci měst a obcí tak své rozhodnutí odložili na pozdější dobu. Uložili představenstvu společnosti zajistit vypracování hlubšího ekonomického hodnocení všech čtyř variant a zpracování ekonomických výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled finančních toků) pro všechny čtyři varianty pro období let 2017 až Dále uložili představenstvu zajistit zpracování dalšího technického auditu provozní společnosti ŠPVS, a.s., (minulý byl ukončen v lednu 2016), zajistit provedení právního auditu této společnosti, a dále do konce roku 2018 zajistit zakotvení systému sdílení dat vložených v grafickém informačním systému. Je zřejmé, že zajištění těchto dalších podkladů si vyžádá čas a další značné náklady. Valná hromada byla po předchozí dohodě s akcionáři svolána v tomto termínu hlavně proto, aby akcionáři mohli včas rozhodnout o kterékoli ze čtyř variant tak, aby se všechny daly včas a bezpečně stihnout. Pokud by se měly stihnout realizovat zejména varianty vybudování zcela nové provozní společnosti nebo nové provozní divize, bylo nutno o nich rozhodnout už nyní a okamžitě na nich zahájit práci. Odklad rozhodnutí tedy znamená především omezení proveditelnosti obou těchto variant, protože jsou časově, finančně i organizačně nejnáročnější. V současné době zajišťujeme plnění výše uvedených požadavků našich akcionářů s cílem předložit jim požadované výstupy co nejdříve, aby na příští valné hromadě mohlo být přijato strategické rozhodnutí o budoucím způsobu provozování infrastruktury naší společnosti.

2 22. BŘEZEN JAKO SVĚTOVÝ DEN VODY 22. březen je od roku 1993 Organizací spojených národů označen jako Světový den vody. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru, v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více jak miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody nebo nemá přístup k vodě. Propagace agentur UN a nevládních organizací věnujících se problémům spojených s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Kromě toho je každým rokem zpracováváno určité specifické téma. Např. v loňském roce byla tématem odpadní voda. Letošním tématem je Nature for water Oslavy Světového dne vody jsou tradičně spojeny s množstvím akcí určených pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk, a.s. ve spojení se společností Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. připravila pro zastupitele a zástupce svých akcionářů k příležitosti Světového dne vody řízenou komentovanou prohlídku mohelnické čistírny odpadních vod. Všichni návštěvníci tak měli možnost vidět jak naše modernizovaná a intenzifikovaná ČOV funguje v reálu za běžného provozu. Podrobný proces čištění popisovala přímo na místě Ing. Karolína Budějovská, technoložka společnosti ŠPVS, a.s. Během prohlídky mohli návštěvníci klást nejrůznější otázky týkající se problematiky čistění odpadních vod. Ty zajímalo např. to, jaké jsou momentální problémy spojené s čištěním odpadních vod, co je největším problémem v rámci obsahu odpadních vod nebo např. způsob likvidace zůstatkových kalů. Společnost VHZ reprezentoval na akci výkonný ředitel společnosti, JUDr. Martin Budiš, společnost ŠPVS, a.s. byla zastoupena Ing. Radimem Jiroutem, MBA, LLM, generálním ředitelem společnosti. Pořadatelé děkuji všem, kteří se na pořádání akce podíleli.

3 OBNOVA VODOVODŮ V MOHELNICI V Mohelnici bylo dne předáno staveniště společnosti EKOZIS, spol. s r.o., která zde bude provádět práce na provedení stavebního díla Stavební úprava vodovodu v ul. Jiráskova a Dvořákova Mohelnice. Jedná se o nahrazení starého potrubí za nové do připravené pažené rýhy v celkové délce 91,7 m na ul. Jiráskova a 129,2 m v ulici Dvořákova. Obě nová vodovodní potrubí budou napojena na stávající vodovodní potrubí, ukončená podzemními hydranty sloužícími jako kalník - ul. Jiráskova na p. č a ul. Dvořákova na p. č. 1250, obě v k. ú. Mohelnice. Nová potrubí budou uložená výhradně v asfaltové komunikaci. Součástí stavby je i propojení stávajících vodovodních přípojek. v ul. Jiráskova 10 ks a v ul. Dvořákova cca 6 ks. Práce zde budou probíhat až do konce června 2018, poté nastoupí na staveniště město Mohelnice, které zde bude finalizovat povrchy.

4 V ŠUMPERKU SE OPRAVUJE V ULICÍCH WOLKEROVA A ŠKOLNÍ V Šumperku bylo dne předáno staveniště společnosti EKOZIS, spol. s r.o., která zde bude provádět práce na provedení stavebního díla Stavební úprava vodovodu a kanalizace ul. Školní, Šumperk. Jedná se o rekonstrukci stávající kanalizační stoky A v délce cca 318,0 m včetně 15 ks revizních šachtic ve městě Šumperk, v komunikaci ul. Školní. Oprava bude prováděna otevřeným výkopem, v délce cca 251,9 m, včetně 12 ks revizních šachtic bude vybouráno a odvezeno na skládku. Stávající kanalizační přípojky a kanalizační stoky napojené na rekonstruovanou stoku budou vybourány v délce max. 1,5 m a následně nově přepojeny. Současně bude provedena úprava nivelety potrubí dle návrhového podélného profilu a vypuštěny 3 ks šachtic. Úsek kanalizační stoky A v délce 66,0 m bude rekonstruován bezvýkopovou metodou, bezešvého skelného rukávce syceného polyesterovými pryskyřicemi vytvrzovaného UV zářením se zapravením všech přípojek, případně inverzní metodou s vytvrzení rukávce horkou vodou. Před zahájením stavebních prací bude nutno provést čištění těchto stok jednotné kanalizace od stávajících nánosů tlakovým vozem. Navržená vložka musí vyhovovat statickému výpočtu (celková tloušťka rukávu, modul pružnosti, atd.). Použitý matriál bude mít platné certifikáty nebo stavebně technické osvědčení. Rekonstrukce stávajících vodovodních řadů v celkové délce cca 245,5 m v krajnici komunikace ul. Školní, přilehlé zahradě a zelené ploše mezi ulicemi Školní a Pod Hájovnou. Popis vodovodních řadů: řad 1 v délce 46,5 m/dn 80 otevřený výkop (změna dimenze vodovodního potrubí). řad 2 v délce 121,0 m/dn 100 otevřený výkop. řad 3 v délce 89,0 m/dn 100 otevřený výkop, bude v úseku stávající zahrady v délce 55,8 m rekonstruován bezvýkopově technologií berstlining cracking s následným zatažením nového vodovodního potrubí LT DN 100 se zámkovými spoji typu BLS + krycí manžety a krycí nerez klobouky. Zatažení nového potrubí do potrubí stávajícího při současném roztlačení stávajícího potrubí. Potrubí je zatahováno hydraulickým zařízením ve vzdálenostech do cca 150 m z montážních jam. Stávající vodovodní potrubí LT DN 100/150 bude vybouráno a odvezeno na skládku. Stávající vodovodní přípojky a vodovodní řady napojené na rekonstruovaný vodovodní řad budou vybourány v délce max. 1,5 m a následně nově přepojeny. Současně bude provedena úprava nivelety potrubí dle návrhových podélných profilů. Součástí stavby bude přepojení 8 ks stávajících vodovodních přípojek PE D32, 2 ks podzemních dvojčinných hydrantů DN 80, propojení 3 ks vodovodních řadů LT DN 150 a přepojení 1 ks vodovodní přípojky DN 150 v armaturní/vodoměrné šachtě. Stavební práce potrvají do půlky měsíce června Až do konce měsíce září pak bude probíhat v ulici Wolkerova v Šumperku stavební akce Stavební úprava kanalizace, ul. Wolkerova, Šumperk. Předání staveniště se plánuje na červen tohoto roku. Jedná se o stavební úpravy kanalizace ve stávajících trasách včetně přepojení kanalizačních přípojek. Projektová dokumentace řeší stavební úpravy kanalizační stoky v ul. Wolkerova, představuje ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., Stavební zákon, změnu dokončené stavby v rámci údržby stávající technické infrastruktury pro odvod splaškových a dešťových vod. Samotná realizace předmětné stavební úpravy představuje vybourání stávající kanalizace a uložení nového kanalizačního potrubí do připravené rýhy. Trasa uložení nového potrubí je vedena v trase stávajícího kanalizačního potrubí. Realizace předmětné stavební úpravy představuje trvalou stavbu. Délka upravovaného úseku je 180,50 m. Stavební úprava bude provedena z kameninového kruhového hrdlového potrubí KH C K o průměru DN 400 mm v délce 166,95 m a o průměru DN 300 mm v délce 13,50 m.

5 NOVÝ VODOVOD A KANALIZACE V LOŠTICÍCH Dne předala naše společnost staveniště společnosti AVJ Stavby, s.r.o., která bude až do budovat novou kanalizaci a vodovod v Lošticích v lokalitě Na Pešti. V rámci výstavby dojde k vybudování cca 500 m kanalizačních stok pro veřejnou potřebu a 360 metrů vodovodů. Potrubí gravitační kanalizace je navrženo z plastových trub plnostěnných PVC DN 250 SN 16. Na potrubí budou osazeny prefabrikované kanalizační šachty DN 1000 z prefabrikovaných dílů, těsněných pryžovým kroužkem. Vodovody budou budovány z kvalitního polyethylenové materiálu. Investorem akce je společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk, a. s. Investiční akce je financována na základě půjčky města Loštice. Tato půjčka bude předmětem kapitalizace, kterou chce VHZ po dohodě s městem Loštice provést ještě v tomto roce.

6 V LESNICI SE ZAČNE VRTAT, JAKMILE TO POČASÍ DOVOLÍ Společnost Vodohospodářská zařízení Šumperk, a.s. vybrala na základě provedeného zadávacího řízení v měsíci březnu 2018 zhotovitele hydrogeologického průzkumu, jehož cílem je vybudování jímacího vrtu, který bude v případě ověření dobré kvality vody a vydatnosti sloužit jako náhradní zdroj vody v JÚ Lesnice. Vrtací práce budou zahájeny ihned, jakmile to umožní klimatické podmínky a charakter staveniště a potrvají až do měsíce září Práce budou provedeny společností Ekodrill, s.r.o. ze Zlína, která se na obdobnou vysoce odbornou a specifickou práci přímo zaměřuje. Investice vrtu se pohybují kolem 5,3 mil. Kč, z čehož cca 2,6 mil Kč bude pokryto dotací národního programu MŽP. Ilustrační foto:. ZAUJALO NÁS Na webovém portále byl v měsíci březnu 2018 uveřejněn příspěvek Ing. Filipa Wanner, Ph. D., který působí jako odborný asistent Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Pozn. společnost VHZ je členem tohoto oborového sdružení od roku 2016 na téma 10 nejčastějších mýtů o českém

7 vodárenství. Předmětný článek nás zaujal natolik, že bychom vám jej rádi alespoň trochu přiblížili. Jednou ze základních potřeb člověka je přístup ke kvalitní, zdravotně nezávadné pitné vodě. Nejen z těchto důvodů byla v České republice vybudována rozsáhlá vodohospodářská infrastruktura čítající v současné době kilometrů vodovodních sítí, kilometrů kanalizačních sítí, přes úpraven vod a necelých čistíren odpadních vod (bez čistíren domovních) v aktuální hodnotě přes 1 bilion korun. Systém zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů dnes využívá 94,4 % obyvatel České republiky, 84,7 % obyvatel pak žije v domech napojených na veřejnou kanalizaci. Provoz, údržba a obnova takto rozsáhlé vodohospodářské infrastruktury je tak v současné době vysoce komplexní činností s přesahem do mnoha odvětví a oborů, které má řadu pravidel vycházejících z platných zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, či samotné provozní praxe. Na druhé straně skutečnost, že s vodou z veřejných vodovodů přichází denně do styku prakticky každý, vytváří široký prostor pro nedorozumění a případné konflikty. Řada zákonitostí o fungování zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod totiž nejsou bez hlubší znalosti této problematiky na první pohled patrné a v některých případech jsou i v rozporu s obecně zažitými představami a očekáváními o fungování oboru vodovodů a kanalizací. Ať už z obecné neznalosti či naopak sledováním vlastních parciálních zájmů a cílů vybraných jedinců tak vzniká prostor pro šíření řady domněnek, polopravd, mýtů a v některých případech vysloveně lží o fungování oboru. Z těchto důvodů se tento příspěvek zaměřil na 10 nejčastějších mýtů o českém vodárenství a na jejich vysvětlení na základě veřejně dostupných údajů a faktů. 1. Česká voda je ve vlastnictví zahraničních společností. V České republice je vodárenská infrastruktura v naprosté většině vlastněna a plně kontrolována městy a obcemi buď přímo či nepřímo prostřednictvím jejich svazků či vodohospodářských společností. Města a obce tak mají plnou kontrolu nejen nad infrastrukturou, ale i rozhodují, kdo a jak bude zajišťovat samotný provoz této infrastruktury. V neposlední řadě je to právě vlastník, kdo schvaluje konečnou výši plateb za vodné a stočné pro koncového spotřebitele. 2. Voda je drahá Litr kvalitní pitné vody z veřejných vodovodů při započtení nákladů na její následné vyčištění po jejím použití stojí necelých 0,09 korun, tedy 9 haléřů! Při průměrné spotřebě 88 litrů na osobu a den tak náklady na osobu činí necelých 8 korun za den, 240 korun na měsíc a necelých korun na rok. Ze zpráv Českého statistického úřadu Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů vyplývá, že v roce 2016 činil průměrný roční náklad domácnosti za vodné a stočné přepočtený na osobu 1,24 % z celkových čistých příjmů domácnosti a poklesl oproti dvěma předchozím letům, kdy byla na úrovni 1,26 %. Ze srovnání s ostatními síťovými službami podléhající regulaci je rovněž patrné, že domácnosti v ČR zaplatí za vodné a stočné třetinu výdajů za elektrickou energii a zhruba polovinu toho, co za dodávky plynu, teplo či mobilní telefon. 3. Voda zdražila více než stonásobně Velmi nízká cena vody pro obyvatele před rokem 1989, jejíž výše byla nastavena již v roce 1953, byla vykoupena výrazně vyššími cenami (8x) pro firemní sektor a taktéž masivními státními dotacemi (přes 2 miliardy tehdejších československých korun) na provoz ztrátového hospodaření státních vodárenských podniků. Cena vody tak v roce 1989 neodpovídala ani tehdejším ekonomickým reáliím. Je také nutné si uvědomit, že od roku 1989 se výrazně zvýšila jak kvalita dodávané pitné vody, tak především úroveň vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Před rokem 1989 řada i krajských měst měla naprosto nevyhovující úroveň čištění odpadních vod, či je nečistila vůbec. Nelze tak hovořit o 100x zdražení vody, protože úroveň a požadavky na obor vodovodů a kanalizací dnes a před rokem 1989 jsou naprosto nesrovnatelné. 4. Přestože šetříme s vodou, její cena roste V současné době až 80 % veškerých nákladů spojených s výrobou a distribucí pitné vody, jakož i s odváděním a čištěním odpadních vod není přímo odvislých od množství vyrobené pitné vody či vyčištěných

8 odpadních vod. Mezi největší nákladové položky zahrnuté v platbách za vodné a stočné dnes jednoznačně patří náklady spojené s opravou, údržbou a obnovou vodohospodářské infrastruktury, které dosahuje i přes 40 % z ceny vody. Také náklady spojené s připojením vodovodu, jeho osazením technologiemi, měřením a údržbou do srovnatelných objektů jsou stejné, je-li spotřeba vody v jednom z nich například desetkrát nižší než v druhém. Rovněž řada provozních nákladů (materiál, chemikálie, energie) odvisí od množství spotřebované vody jen nepřímo. Dále se do rostoucích cen za vodu promítají stále přísnější požadavky na kvalitu pitných vod, vyčištěných odpadních vod, jakož i ostatních odpadních produktů (čistírenské kaly). Velice nepříznivě se rovněž do cen promítá zhoršování kvality surové vody pro výrobu vody pitné (biologické oživení, pesticidy) a zvyšování cen za odběr povrchových vod. 5. Vodárny od státu levně nakoupí vodu a draze ji přeprodají občanům Vodárenské společnosti jsou často vyobrazovány jako pouhopouzí (pře)prodejci vody. Společenská úloha provozovatelů vodohospodářské infrastruktury ale spočívá především v poskytování služeb spojených s neomezenými dodávkami pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. Tato služba je pak všemi zákazníky konzumována ve stejném rozsahu, bez ohledu na skutečné množství pitné vody odebrané z veřejných vodovodů a odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace. Zúžení celé problematiky výroby a distribuce pitné vody tak aby byly splněny veškeré zákonné povinnosti a koncový odběratel byl zásobován 24 hodin/7dní v týdnu/365 dní v roce na termín pouhé přeprodávání vody je značně zavádějící. S trochou nadsázky rozdíl mezi státem a jimi vlastněnými podniky povodí prodávanou surovou vodou a vodárnami vyrobenou a distribuovanou pitnou vodou je asi takový, jako mezi pytlem osiva pšenice ve skladu a čerstvě upečeným chlebem na jídelním stole. 6. Provozní (oddílný) model je zestátněním nákladů a privatizací zisků Vlastník i provozovatel vodohospodářské infrastruktury nese každý svůj díl nákladů i zisků, přičemž v případě zodpovědně nastavené výše plateb za vodné a stočné má vlastník zpravidla násobně vyšší příjmy než provozovatel. Příkladem může být rozdělení zisku mezi vlastníka a provozovatele v Táborské aglomeraci, kdy na vlastníka připadá zisk ve výši 63,1 % z celkových úplných nákladů, na provozovatele pak pouhých 2,2 % z úplných vlastních nákladů. 7. Kdyby nebyl provozní model, veškerý zisk by mohl jít do obnovy infrastruktury Provozní zisk slouží jednak k úhradě skutečně vynaložených nákladů, které ale z pohledu zákona o cenách a cenového výměru nejsou uznatelné. Ze zisku je také nutné obnovovat a rozvíjet rovněž provozní, ne pouze infrastrukturní majetek. Provozní zisk pak slouží jako i jako odměna za nesení všech provozních rizik a zajištění nákladově efektivního provozu, který při adekvátně nastavené ceně vody bude vytvářet dostatečné prostředky na obnovu a rozvoj infrastruktury. V případě, že si vlastník bude svůj majetek rovněž provozovat, bude muset mít, tudíž i obnovovat a rozvíjet také provozní majetek. Jen a výhradně ze zisku je také možné hradit zavádění veškerých inovací, které povedou jak ke zvýšení poskytovaných služeb zákazníkům, tak i snížení provozních nákladů. 8. Z vodáren odcházejí miliardy zisků do zahraničí Odvádění miliard zisků do zahraničí je prázdný pojem bez zvážení toho, že prvně tyto miliardy byly investovány a doposud zdaleka nebyly splaceny nejviditelnějším případem je Praha. Každým rokem je z vybraného vodného a stočného převedeno soukromými společnostmi do investic kolem 7 miliard korun a více než 3 miliardy korun jsou vloženy provozovateli přímo do oprav. Zisk v oddílném modelu odráží přenos rizik na provozovatele, jeho schopnost dosahovat provozních úspor a v neposlední řadě mu zajištuje zdroje pro další rozvoj služeb jako například 3. generace systémů řízení, jako je SWiM v Praze či nových zákaznických služeb (mobilní odečty,

9 automatizovaný SMS systém, non stop služba call centra, e-faktury, pojištění škod v domácnostech způsobených únikem vody a mnoho dalších). Zároveň je nutné si uvědomit, že tržby provozovatelů vodohospodářské infrastruktury nejsou tvořeny ze 100 % z plateb za vodné a stočné. Každá větší společnost kromě provozování vodovodů a kanalizací provozuje a rozvíjí i řadu svých vedlejších činností, jako jsou například laboratorní služby, servisní služby na vnitřní vodovodní a kanalizační síti ve vlastnictví jednotlivých odběratelů, projekční služby, provádění inženýrských a stavebních služeb, provádění oprav, údržby a revize el. zařízení a mnoho dalších činností. V některých společnostech tržby (a následně i dosažený zisk) z této ostatní činnosti, která nepodléhá regulaci, činí až 50 % z celkových tržeb provozovatelů vodovodů a kanalizací 9. Do obnovy vodohospodářské infrastruktury se neinvestuje V roce 2016 činil objem prostředků z vybraného vodného a stočného směřujících do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury přes 13,7 miliardy korun, z toho 1,7 miliardy korun odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku, 3,7 miliardy korun opravy infrastrukturního majetku, 8,3 miliardy korun nájem infrastrukturního majetku. Kumulovaná výše prostředků na obnovu mezi lety pak činila téměř 81 miliardy korun. Z těchto údajů vyplývá, že průměrná míra obnovy infrastruktury v České republice se pohybuje na úrovni 1,3-1,4 % za rok, přičemž na řadě lokalitách je roční tempo obnovy výrazně vyšší (Praha 3,3 %, Plzeň 3,3 %, Brno 2,8 %, České Budějovice 2,3 %). Roční tempo obnovy vodohospodářské infrastruktury je tak v České republice vyšší, než i v řadě vyspělejších evropských států. Jak ale poukazuje benchmarking Ministerstva zemědělství, řada malých obcí ve snaze udržet cenu vody co nejníže generují nedostatečné nebo dokonce žádné prostředky na obnovu, čímž si zakládají na velký problém do budoucna. Přesto je ale potěšující, že celková suma prostředků určených na opravu a obnovu vodohospodářské infrastruktury v České republice má meziroční rostoucí tendenci. 10. Máme vysoké ztráty vody V České republice se průměrná výše ztrát vody v roce 2016 pohybovala na úrovni 15,4 %, přičemž řada aglomerací je dnes výrazně pod touto hodnotou (Praha 14,2 %, Brno 9,8 %, Ostrava 12,7 %, Mladá Boleslav 11,2 %, Přerov 9 %). V mnoha případech další výrazný pokles ztrát vody není dosažitelný s ohledem na porovnání míry efektivity takto vynaložených prostředků s možnými dosaženými úsporami. Obzvláště ve větších městech je pak obnova infrastruktury vedoucí ke snížení úniků spojena s mnohaletou přípravou celkové rekonstrukce komunikací a veškerých sítí v ní uložených. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi pak Česká republika patří k lepšímu evropskému průměru, když řada ekonomicky silnějších států se potýká s výrazně vyššími ztrátami vody jako například Belgie, Španělsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Švédsko či Velká Británie. Výše uvedený výčet nejčastějších mýtů o českém vodárenství a jejich vysvětlení dává jen základní pohled na reálné fungování oboru vodovodů a kanalizací v České republice, které je i v porovnání s řadou evropských zemí na mnohem vyšší úrovni, než jak je často na veřejnosti prezentován. Do budoucna nás i tak čeká řada výzev a změn směrem k dalšímu zlepšování kvality poskytovaných služeb. Tyto změny však musí vycházet ze skutečných, reálnými daty podložených faktů a potřeb oboru, nikoliv na základě domněnek či mýtů. V opačném případě nejenom že nebudeme schopni posunout obor směrem k dalšímu zlepšení, ale ohrozíme i stávající kvalitu a úroveň poskytovaných služeb v oboru, kterou jsme až dosud tak pracně, dlouhodobě a systematicky budovali. Zdroj:

10 VHZ CHYSTÁ NOVOU KONCEPCI ÚPRAVNY VODY V MORAVIČANECH ÚV Moravičany byla postavena v několika etapách v 80. letech minulého století. Její kapacita měla být až 120 l/s, pro zásobování vodovodů Mohelnice, Moravičany, Loštice a průmyslového areálu MEZ (dnes Siemens). V průběhu provozu se prováděly úpravy především elektroinstalace a systému řízení. Hydraulická část technologie, včetně čerpací techniky je dle původních návrhů. Drobné změny odpovídají pouze požadavkům úprav připojovacích vedení při havarijních opravách čerpadel, které bylo nutné provádět pro zajištění provozuschopnosti ČS. Vzhledem k dlouhým výtlačným řadům jsou ve strojovně umístěny i systémy proti rázové ochrany. Technologie čerpání i proti rázové ochrany je již značně opotřebovaná a dochází k jejím závadám. Díky dlouhému používání došlo již také ke snížení původní účinnost čerpadel. Opravy těchto zařízení jsou neefektivní, protože zařízení jsou již technologicky zastaralá a hlavně značně předimenzovaná. Velikosti některých agregátů jsou značné (70l/s,100 kw). Doprava vody velkou rychlostí, v dlouhých výtlacích značně zvyšuje energetickou náročnost o ztráty v potrubí. Velké příkony elektromotorů také omezují možnosti náhradního zásobování elektřinou při výpadku dodávek ze sítě. Čerpadla jsou zapojena v systému 1+1 (1 provozní + 1 náhradní), při poruše jednoho čerpadla a následné problematické opravě vzniká již značné riziko zajištění spolehlivé dodávky pro velkou skupinu obyvatelstva (bez možnosti jiného řešení). Na základě stávajícího stavu přistoupila společnost VHZ k přípravě projektové dokumentace pro komplexní řešení čerpání na vodojemy Mohelnice Podolí, Mohelnice Siemens, Loštice a Moravičany, včetně souvisejících trubních rozvodů, řešení proti rázových ochran a řízení čerpání pomocí SŘTP. V rámci přípravy nové koncepce bude zpracovatel projektu uvažovat rovněž o možnosti zrušit nadzemní VDJ hydroglubus v Moravičanech a o jeho náhradě za automatickou tlakovou stanicí. V rámci zadání zakázky se nejedná se o prostou výměnu, ale o návrh zcela nového řešení, které bude respektovat současné požadavky legislativy EU. Cílem je optimalizovat čerpání, snížení energetické náročnosti, včetně rezervovaných maxim ÚV a také zvýšení spolehlivost čerpání. Projektová dokumentace bude hotová do léta 2018, následně bude proveden výběr zhotovitele stavebních prací, které by měli začít na jaře roku ČTVRTLETNÍ ZPRAVODAJ VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ ŠUMPERK, a. s., Jílová 2769/6, ŠUMPERK info@vhz.cz, tel , REDAKČNÍ RADA: P. Suchomel, M. Budiš, Z. Hlavsová.