Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2002

Transkript

1 Brtnická 21, Jihlava : 066 / : jihlava@up.mpsv.cz e : Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2002

2 O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Uchazeči se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj v kraji očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6 924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bude k rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí 3

4 menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a pod-průměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradí k patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má obyvatel a 922 km 2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km 2. V rámci střední Evropy, respektivě Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč - České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). Ke konci roku 2001 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, téměř 84 tisíc subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (19 511) a nejméně okres Pelhřimov (12 327). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (68,3 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem (31,7 %). Přes 9 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov Dřevozpracující družstvo Lukavec. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se 4

5 zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše ,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše ,-- Kč. Kraj tak figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy náleží toto místo okresu Třebíč. Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina v roce 2001 byl k celkem a od roku 1995 poklesl o 0,48 %. Absolutní počet živě narozených dětí v roce 2001 představuje pokles 4,05 % oproti roku Přirozený i migrační přírůstek vykázal zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 687 osob. V porovnání s rokem 2000 bylo uzavřeno méně sňatků a rozvodů. Pokračoval sestupný trend v počtech potratů. V roce 2020 by mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů Mezinárodní festival sborového umění. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu si již získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturněhistorických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha- Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. 5

6 I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel ukazatel počet obyvatel z toho - v produktivním věku (15-60 let) věková kategorie obyvatel 0-14 let I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku let - nejnižší průměrná mzda 6

7 II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel (celkový počet) stav ke dni zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) II.2 Zaměstnanost u vybraných místně nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 Vývoj počtu zaměstnanců Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou předmět činnosti (podrobněji): výroba užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost počet zaměstnanců v okrese: rok rok rok Komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel na okrese HB, v důsledku potíží Jihlavských skláren Bohemia zaplnil nový odbytový prostor na trhu a do budoucna má příznivé vyhlídky, stabilní rozvoj 7

8 předmět činnosti (podrobněji): Pleas, a.s. Havlíčkův Brod výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků počet zaměstnanců v okrese: rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: centrála v SRN, švýcarský vlastník, stav stabilizovaný, očekávaný rozvoj rozšířením barevny a pletárny, zaměstnává cca mongolských šiček Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava výroba vstřikovacích zařízení rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v kraji: německý vlastník, největší zaměstnavatel v kraji, stabilizovaný stav Motorpal, a.s. Jihlava výroba zařízení pro vznětové motory a příslušenství rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele v současné době v důsledku nedostatku zakázek hluboká restrukturalizace; v roce 2002 snížen počet pracovníků o cca 200, v roce 2003 dalších cca 300 pracovníků 8

9 předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: ČEZ, a.s. jaderná elektrárna Dukovany výroba elektrické energie rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: bezproblémový provoz, v roce 2003 předpokládaná restrukturalizace provozu a následné propouštění části zaměstnanců Uniplet, a.s. Třebíč výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: dříve světově významný výrobce pletacích strojů, v roce 1996 dokončena špatně vedená privatizace a následná restrukturalizace snížila počet pracovníků na cca 600; od roku 2001 opět špatná ekonomická situace v důsledku nezájmu odběratelských trhů První brněnská strojírna Třebíč, a.s. výroba a montáž energetických zařízení a stavebních strojů rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele hospodářská a ekonomická situace se v současné době jeví jako stabilizovaná 9

10 II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 Vývoj počtu zaměstnanců předmět činnosti (podrobněji): Pleas, a.s. Havlíčkův Brod výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků počet zaměstnanců v okrese: rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: centrála v SRN, švýcarský vlastník, stav stabilizovaný, očekávaný rozvoj rozšířením barevny a pletárny, zaměstnává cca mongolských šiček Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava výroba vstřikovacích zařízení rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Německý vlastník, největší zaměstnavatel v kraji, stabilizovaný stav Automotive Lighting, s.r.o. Jihlava výrobce světlometů a osvětlovacích těles pro automobily rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele situace stabilizovaná, další rozšíření v současné době italský vlastník nechystá 10

11 předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Žďas, a.s. Žďár nad Sázavou těžké strojírenství, hutnictví rok rok rok Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel v regionu, slovenský vlastník v roce 2002 žádné zásadní změny v počtech zaměstnanců neprovedl II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 volná místa uchaz. na 1 místo volná místa uchaz. na 1 místo volná místa uchaz. na 1 místo uchazeči uchazeči uchazeči uchazeči volná místa bez vzdělání , , základní vzdělání , , , ,4 OU + OŠ , , , ,6 SOU + SO , , , ,6 střední všeobecné , , , ,8 vysokoškolské , , , ,7 celkem , , , ,4 střední všeobecné (gymnázia) Skladba volných pracovních míst v roce 2002 byla v zásadě velmi obdobná jako v předešlých letech. Stále převažovala volná pracovní místa v dělnických profesích ve strojírenství, stavebnictví a v textilním průmyslu. Stejně tomu tak bylo i v obchodu, kde byl trvalý nedostatek prodavačů a pokladních. Tuto situaci řešilo mnoho zaměstnavatelů přijímáním zahraničních pracovníků z východních zemí (např. šičky z Mongolska, stavební dělníci z Ukrajiny, Běloruska a Ruska a strojírenští dělníci a prodavačky ze Slovenska). Musíme přiznat, že se někdy ze strany zaměstnavatelů jedná i o spekulativní jednání, protože tato síla je pro ně levnější a z hlediska pracovní vytíženosti i výhodnější. Přes trvalý zájem o výše uvedené profese je stále poměrně vysoké procento těchto uchazečů v evidenci úřadů práce. Důvodů, proč tito uchazeči o zaměstnání zůstávají v evidenci, i když mají požadovanou a žádanou kvalifikaci, je několik a již dlouho jsou stále stejné: zdravotní omezení, ženy starající se o malé děti, nevyhovující dopravní spojení do zaměstnání, špatné předchozí pracovní výsledky, které případné zaměstnavatele odrazují, a v neposlední řadě i nezájem o práci např. z důvodu nízkého výdělku nebo špatných a nevyhovujících pracovních podmínek. uchaz. na 1 místo 11

12 III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 Vývoj nezaměstnanosti stav ke dni ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM 7,2 4,7 6,5 6,9 9,5 uchazeči pobírající hmotné zabezpečení míra nezaměstnanosti v % 7,5 6,2 7,0 6,8 8,3 V porovnání v rámci České republiky byl k kraj Vysočina na 6. místě (v roce 2001 na 9. místě) s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti 8,3 % (Česká republika 9,8 %). Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 9,5. Proti roku 2001 došlo ke zvýšení o 0,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo, přesto počet uchazečů 9,5 je o 3,2 nižší než celorepublikový průměr, který má hodnotu 12,7 uchazeče na 1 volné pracovní místo. III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 Tok nezaměstnanosti období nově evidovaní vyřazení umístění za rok za 1. pololetí za rok za 1. pololetí za rok Prvním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti byli jako každoročně většinou dočasně propuštění zaměstnanci z odvětví podléhajících vlivu sezónnosti: zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních firem a ve službách), zaměstnanci dotovaní úřady práce např. na veřejně 12

13 prospěšných pracích a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují. Tito uchazeči většinou odchází z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. Jednalo se v mnoha případech o likvidaci celých firem (např. Jihlavské sklárny Bohemia) nebo o masivní zeštíhlování počtů zaměstnanců u větších firem (např. Motorpal Jihlava). Ve většině případů se jedná o reakci na současnou hospodářskou a ekonomickou situaci v České republice. III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k ISCED absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % bez vzdělání 18 0,1 19 0,1 26 0,1 21 0,1 19 0,1 základní vzdělání , , , , ,8 OU + OŠ , , , , ,0 SOU + SO , , , , ,8 střední všeobecné 665 3, , , , ,1 vysokoškolské 543 2, , , , ,2 celkem , , , , ,0 střední všeobecné (gymnázia) Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 19 let 564 2, , , , , let , , , , , let , , , , , let , , , , , let , , , , , let , , , , , let , , , , , let , , , , , let 805 4, , , , ,9 nad 60 let 110 0,6 99 0,6 95 0,5 99 0,6 96 0,4 celkem , , , , ,0 Tabulka III/5- Délka evidence stav k období absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 3 měsíců , , , , ,8 3 6 měsíců , , , , ,9 6 9 měsíců , , , , , měsíců , , , , , měsíců , , , , ,6 nad 24 měsíců , , , , ,3 celkem , , , , ,0 13

14 Tabulka III/6 Průměrná délka evidence (ve dnech) ukazatel stav k průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Tabulka III/7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k třída zaměstnání abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 85 0,4 89 0,6 75 0,4 98 1, ,5 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 517 2, , , , ,2 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , , , , ,1 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , , , , ,3 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách 2314 a obchodě 11, , , , ,5 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 522 2, , , , ,4 a v příbuzných oborech tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , , ,5 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , , , , ,4 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , , , ,3 tř. 0 Příslušníci armády 9 0,0 9 0,1 6 0,0 8 0,1 13 0,1 nezadáno , , , ,7 celkem , , , , ,0 Nejvíce uchazečů v evidenci úřadů práce je vyučeno v oborech šička, švadlena, kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem v tomto oboru velmi časté); podobná je situace v oboru prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou). 14

15 III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ISCED97 stav k bez vzdělání základní vzdělání OU + OŠ SOU + SO střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem Největším nedostatkem v zaměstnanosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce a tato neodpovídají jejich dosaženému vzdělání. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly vyučení nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující: - u absolventů-mužů dosud nesplněná branná povinnost - o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha pracovat v kanceláři, apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto handicapů je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby s pomocí svých nástrojů pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči, vedení v jejich evidenci, úspěšně zařadili na své místo a uplatnili se uspokojivě na trhu práce. 15

16 III.4.2 Uchazeči se ZPS Tabulka III/9 Vývoj počtu uchazečů se ZPS ukazatel (celkový počet) stav k uchazeči se ZPS podíl na celkovém počtu uchazečů 13,2 % 15,1 % 14,3 % 15,5 % 13,7 % Protože uchazeči se změněnou pracovní schopností jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu, jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba I z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. Poznámka: podíl občanů se ZPS vedených na jednotlivých úřadech práce kraje Vysočina okres % z celkového počtu uchazečů Jihlava 12,9 % Žďár nad Sázavou 17,6 % Havlíčkův Brod 14,1 % Pelhřimov 13,4 % Třebíč 11,4 % kraj Vysočina 13,7 % III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 Charakteristika mikroregionů název mikroregionu počet obyvatel EOA počet uchazečů míra nezam. Jaroměřice nad Rokytnou (TR) ,2 % Jemnice (TR) ,1 % Moravské Budějovice (TR) ,8 % Náměšť nad Oslavou (TR) ,4 % Hrotovice (TR) ,0 % Golčův Jeníkov (HB) ,0 % Telč (JI) ,9 % Bystřice nad Pernštejnem (ZR) ,4 % Nové Město na Moravě (ZR) ,7 % Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Z důvodu absence průmyslu je zde současně i málo zaměstnavatelů jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. V jiných oblastech, například v mikroregionu Bystřice nad 16

17 Pernštejnem je úbytek pracovních míst trvale způsobován stále probíhajícím útlumem těžby uranu. Další mikroregiony, například oblast Jemnice na Třebíčsku, ale i jinde, jsou mimo hlavní dopravní spojnice a proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečsko na Jihlavsku a v mnoha jiných okrajových mikroregionech kraje Vysočina. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců stav k ukazatel počet platných povolení Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: šičky, švadleny - Jihlava: šičky, stavební dělníci, pomocní dělníci - Pelhřimov: pomocní dělníci, baliči - Třebíč: pomocní dělníci v lese, montážní dělníci, stavební dělníci - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci Slovenští dělníci shodně obsazují převážně místa pro strojírenské dělníky, zedníky, tesaře, svářeče, pomocné dělníky a prodavačky v super a hypermarketech. 17

18 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) položka výdaje na politiku zaměstnanosti celkem v tom na pasivní politiku na aktivní politiku podíl APZ na PZ v % 38,9 42, Tabulka V/2 Skutečné výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroje APZ společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení na mzdy společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných absolventská místa veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště - zřízení provoz rekvalifikace fond PALMIF INSOLVENCE ostatní (semináře, expertízy apod.) informační materiály celkem V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3 - Počet uchazečů umístěných na vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Nástroje APZ společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení na mzdy společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných absolventská místa veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště - zřízení provoz celkem

19 V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací z toho ženy absolventi škol a mladiství osoby se ZPS rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků Pelhřimov: obsluha PC, sváření, jednoduché a podvojné účetnictví Třebíč: sváření, účetnictví Žďár nad Sázavou: obsluha PC Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. 19

20 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2002 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, budou mít pravděpodobně obecnou platnost i v následujícím roce. I nadále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí, což povede místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Vlivem vysokého kursu koruny budou některé firmy i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců a někteří zaměstnavatelé budou mít i nadále problémy, vzniklé v důsledku katastrofálních povodní. Velice nepříznivý vliv na ekonomiku odbytu mnoha firem bude mít i neustále se zhoršující hospodářská situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy výrobků, např. sklo, textil. V důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech očekáváme pokles úbytku absolventů škol v I. pololetí roku Naopak jako každoroční pozitivum očekáváme v průběhu I. pololetí masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Jako velmi problémové skupiny uchazečů o zaměstnání se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko a Dačicko), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do zaměstnání. Další velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Havlíčkův Brod, naopak nejlépe se jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde se v poslední době zhoršila dopravní obslužnost. Obě místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: je z hlediska dopravy velmi těžko dostupným regionem a zároveň zde probíhá postupný útlum těžby uranu (po dlouhá léta zaměstnavatel většiny místních obyvatel). O průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, není dnes mezi významnými investory zájem. 20

21 VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k mírnější varianta počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % pesimističtější varianta počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % , , , ,0 VII. DOPORUČENÍ Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina: - aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ - s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se ZPS - aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: - odstranit stávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti mezi orgány státní správy, provázanými datovými informacemi s úřady práce - sjednotit a lépe propojit vzájemnou přístupnost databází mezi orgány státní správy formou legislativních kroků, zejména s OSSZ, finančními úřady, referáty SSP a sociálními odbory obcí s rozšířenou působností z důvodu lepší kontrolovatelnosti čerpání sociálních dávek a dotací - zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup proti nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru - zrušit nebo lépe vymezit institut pravděpodobného výdělku, který je příliš často zneužíván. 21