Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2004

Transkript

1 Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, Jihlava : : jihlava@up.mpsv.cz e : Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2004

2 O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech iv. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj v kraji - očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ - 2 -

3 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6 924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m

4 Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradilo k patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má obyvatel a 922 km 2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km 2. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). K bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů celkem subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 099) a nejméně okres Pelhřimov (14 489). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (69 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem. Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel

5 Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a GCE Autogen. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše ,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše ,-- Kč, v roce 2002 dosáhla průměrné výše ,-- Kč a v roce 2003 se zvýšila na průměrnou výši ,-- Kč. Kraj tak stále figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy má k nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Třebíč (14 223,-- Kč). Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina 2003 byl k celkem osob; od roku 1995 poklesl o 1,02 %. Přirozený i migrační přírůstek vykázal od roku 2002 zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 119 osob. V porovnání s rokem 2002 bylo uzavřeno více sňatků, ale manželství bylo rozvedeno méně. Počet potratů v kraji Vysočina postupně klesá. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů Mezinárodní festival sborového umění. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu si již získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec - 5 -

6 na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0-14 let let ) Data poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl - 6 -

7 zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) celkový počet zaměstnavatelů ) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) z registru živých organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (včetně) porovnání registrů ÚP a ČSSZ. 2) Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) ) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně). 2 ) Údaje z OSSZ ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. 3) Údaje z OSSZ ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důchodové pojištění

8 II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: Sklo Bohemia, a.s. předmět činnosti (podrobněji): výroba skla počet zaměstnanců v okrese: rok pololetí rok komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Největší výrobní zaměstnavatel na okrese, včetně vývoje za sledované období dominantní zaměstnavatel v mikroregionu Světlá nad Sázavou. Období útlumu je překonáno; v důsledku přechodu na jiný typ výrobků dle požadavku trhu došlo k výraznému poklesu výroby broušeného skla a zvýšení produkce lisovaných výrobků. To přineslo přesuny brusičů na podstatně hůře placené profese a nebo jejich odchod z firmy. Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok pololetí rok komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok pololetí rok komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Kostelecké uzeniny, a.s. potravinářská výroba, přední zpracovatel masa v ČR rozšiřování výroby Motorpal, a.s. - závod Jihlava výroba vstřikovacího zařízení pro naftové motory restrukturalizace, nedostatek zakázek - 8 -

9 Úplný a přesný název zaměstnavatele: ČEZ, a.s., UJE lokalita Dukovany předmět činnosti (podrobněji): výroba elektřiny počet zaměstnanců v okrese: rok pololetí rok komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Provoz je bezproblémový, v roce 2004 včetně vývoje za sledované období měla elektrárna nejnižší poruchovost ve své historii. Perspektiva zaměstnanosti v rámci plánované životnosti (do roku 2035) i přes řízenou redukci pracovní síly a zvyšování produktivity práce je dobrá. V roce 2004 i nadále pokračoval proces postupného a průběžného snižování stavu pracovních sil v návaznosti na organizační změny a zřízení Úseku jaderné energetiky. Počet zaměstnanců JEDU ke konci sledovaného období činil (meziroční úbytek 168 zaměstnanců). V roce 2005 by mělo odejít 57 zaměstnanců, z toho 29 bude pracovat v oboru v dceřiných společnostech ČEZ a.s. i nadále. V letech se uskuteční další etapa organizačních změn. Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok pololetí rok komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období První brněnská strojírna Třebíč, a.s. výroba kotlů, výměníků, hořáků, ohříváků vzduchu a spalin a příslušenství ke kotlům V roce 2004 První brněnská strojírna získala nového majitele. Stala se jím investiční skupina JET Investment, a.s., která získala 95 % akcií společnosti. Záměrem nového vlastníka je zachovat v PBS dosavadní výrobu a aktivity a přičlenit k třebíčské firmě i provoz v Moravském Krumlově, kde bude realizována část výroby ocelových konstrukcí pro energetický průmysl. Koncem sledovaného období dosáhl stav zaměstnanců počtu 522 (meziročně úbytek o 51 osob v profesích zámečník, jeřábník, svářeč, manipulační dělník, administrativní pracovník). Pro nejbližší období dojde opět k určité optimalizaci stavu zaměstnanců především u profesí nepřímo související ze strojírenskou výrobou, a to důsledkem modernizace pomocných a hlavních výrobních zařízení

10 Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok pololetí rok komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Uniplet Třebíč, a.s. výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů Rok 2004 znamenal pro společnost vývoj, který nevyřešil dosavadní velice obtížnou situaci. Společnost má nového majitele, kdy společnost TRUSTFIN vlastníka UNIPLETU, získala americká společnost Monarch Machineri. I nadále firma počítá se snižováním nákladů a s organizačními změnami. Stav zaměstnanců byl na konci sledovaného období na úrovni 477 (meziroční úbytek 57 zam.). Předpokládáme i další snížení stavu zaměstnanců. Úplný a přesný název zaměstnavatele: Alfatex Móda, s.r.o. předmět činnosti (podrobněji): textilní průmysl výroba pletenin počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k pololetí 2004 k rok 2004 k komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Sídlo v Pelhřimově, v 8/2004 uzavřena včetně vývoje za sledované období provozovna v Hořepníku,snížení způsobeno problémy v textilním průmyslu, práce převážně pro ženy Úplný a přesný název zaměstnavatele: DH Dekor spol. s r.o. předmět činnosti (podrobněji): dřevozpracující průmysl úpravy deskových materiálů, výroba nábytkových dílů počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k pololetí 2004 k není k dispozici rok 2004 k komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Sídlo v Humpolci, v r nárůst počtu včetně vývoje za sledované období zaměstnanců o 70, jediným vlastníkem je Dřevozpracující družstvo se sídlem v Lukavci (ryze český kapitál, pracují zde hlavně muži

11 II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok rok země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok rok země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Bosch Diesel, s.r.o. Pávov 121, Jihlava výroba vstřikovacích zařízení a komponentů pro naftové motory SRN Největší zaměstnavatel v kraji Vysočina, i nadále plánuje rozšiřování rozšiřování výroby Automotive Lighting, s.r.o. Pávov 113, Jihlava výroba světlometů a osvětlovacích těles pro automobily Itálie Rozšiřování výroby Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok rok země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období ACO Stavební prvky k.s. Přibyslav ocelové a polymerové stavební prvky, především žlaby 100 % SRN Významná a stále se rozvíjející firma v mikroregionu. Firma se dále rozvíjí, nové haly jsou dovybavovány další technologií

12 Úplný a přesný název zaměstnavatele: MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. sídlo: Nová Ves 66, Okříšky předmět činnosti (podrobněji): výroba filtrů pro spalovací motory počet zaměstnanců v okrese: rok rok země zahraničního partnera: SRN komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Pro rok 2005 společnost plánuje přijetí včetně vývoje za sledované období dalších pracovníků, a to v dělnických profesích, zejména obsluha CNC strojů, seřizovači a funkce zámečníkúdržbář, pracovníci ruční montáže výroby filtrů. V administrativních profesích je předpoklad přijetí zejména pracovníků technického vzdělání do oddělení konstrukce a technické přípravy výroby a dále posílení útvarů projektů. Úplný a přesný název zaměstnavatele: ITW PRONOVIA, s.r.o. sídlo: Velká Bíteš předmět činnosti (podrobněji): výroba zboží z plastů počet zaměstnanců v okrese: rok rok země zahraničního partnera: USA komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Firma zaměstnává převážně včetně vývoje za sledované období slovenské pracovníky Úplný a přesný název zaměstnavatele: Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o. sídlo: Central Trade Park 1571, Humpolec předmět činnosti (podrobněji): automobilový průmysl - výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 k rok 2004 k země zahraničního partnera: Japonsko, Francie komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období 2-3/2004: velký nábor zaměstnanců, 3- směn. provoz, ze 2/3 muži (operátoři na výrobní linky obrobny), 1/3 ženy (operátorky montáže)

13 Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok k rok 2004 k země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Edscha Bohemia, s.r.o. Masarykova 701, Kamenice nad Lipou výroba dílů pro automobilový průmysl Německo Vývoj a výroba dveřních pantů např. pro firmu ŠKODA a.s. Mladá Boleslav

14 II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní , ,0 základní vzdělání , ,5 nižší střední vzdělání nižší střední odborné , střední odborné s výuč.listem , ,7 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu , ,0 ÚSV , ,8 ÚSO s vyučením i maturitou , ,9 ÚSO s maturitou (bez vyučení) , ,9 vyšší odborné vzdělání , ,5 bakalářské vzdělání ,00 68 vysokoškolské , ,6 doktorské Celkem , ,3 KOMENTÁŘ: v kraji Vysočina je evidentně největší zájem o všechny strojírenské profese ve všech typech vzdělání: od strojírenských dělníků se základním vzděláním přes pracovníky vyučené snad ve všech strojírenských oborech přes střední technické kádry až k vysokoškolsky vzdělaným specialistům. Největší zájem o tyto pracovníky je v okresech Jihlava (firma Bosch Diesel, Automotive Lighting, Motorpal Jihlava), Pelhřimov (Zexel Valeo Compressor Czech), Havlíčkův Brod (TPCA), ale i Třebíč a Žďár nad Sázavou. Dále například na Pelhřimovsku je zájem o textilní pracovníky a je zřejmé, že s blížícím se jarem stoupne zájem o pracovníky všech stavebních profesí, lesní a zemědělské dělníky a o pracovníky ve službách všeho druhu. V celém kraji je také stálý zájem o prodavače a pokladní, dále o řidiče nákladní dopravy a vysokoškolsky vzdělané specialisty všech možných oborů

15 III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 Vývoj nezaměstnanosti 1) celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní 2) volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM 18,10 19, uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti podle staré metodiky (v %) 9,2 % 9,4 % 11,6 % 11,5 % míra nezaměstnanosti podle nové metodiky (v %) 8,7 % 8,8 % 10,9 % 10,9 % 1) Údaje z měsíční statistiky 2) Dosažitelní zpětně přepočtení od 12/2003 Pozice kraje v rámci České republiky: V porovnání v rámci České republiky byl k kraj Vysočina na 8. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 a 2003 na 6. místě) s průměrnou mírou nezaměstnanosti 9,01 % (průměrná míra nezaměstnanosti byla v České republice v roce ,23 %). Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 17,8, což je proti roku 2003 sice pokles jen o zhruba 0,3, ale v každém případě naznačuje postupné zlepšování situace v nabídce volných pracovních míst. Proti průměrnému počtu uchazečů na volné pracovní místo v České republice je počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v kraji Vysočina o 6 vyšší. III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 Tok nezaměstnanosti 1) nově evidovaní Celkem vyřazení umístění nově evidovaní Ženy vyřazení umístění za rok za rok ) Údaje z měsíční statistiky

16 Komentář: Jedním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti v kraji Vysočina byli jako každoročně většinou dočasně propuštění sezónní zaměstnanci ze zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních, zemědělských a lesnických firem a ve službách), dále zaměstnanci dotovaní úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. na veřejně prospěšných pracích, a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují (i když v roce 2004 byly jejich počty proti předchozím rokům znatelně vyšší). Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době jich ale z důvodu (jak sami uvádějí) buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení stále více zůstává v evidencích úřadů práce dlouhodobě. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. V menší míře se jednalo o likvidaci celých menších firem (bohužel převážně v ohrožených mikroregionech, například na Telečsku v okrese Jihlava apod.) nebo šlo o restrukturalizaci počtů zaměstnanců u větších firem. II.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1) stav k celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 20 0, ,11 7 0, ,09 základní vzdělání , , , ,90 nižší střední vzdělání 13 0, ,06 9 0,07 9 0,07 nižší střední odborné 384 1, , , ,37 střední odborné s výuč.listem , , , ,71 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 199 0, , , ,41 ÚSV 736 3, , , ,68 ÚSO s vyučením i maturitou , , , ,00 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) , , , ,33 vyšší odborné vzdělání 206 0, , , ,00 bakalářské vzdělání 73 0, , , ,32 vysokoškolské 611 2, , , ,07 doktorské 24 0, ,07 7 0,06 6 0,05 celkem , , , ,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky

17 Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání 1) stav k celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , ,90 nad 60 let 241 1, , , ,18 celkem , , , ,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka III/5- Délka evidence 1) stav k celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , , měsíců , , , , měsíců , , , , měsíců , , , , měsíců , , , ,59 nad 24 měsíců , , , ,29 Celkem , , , ,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka III/6 Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky stav k celkem ženy

18 Tabulka III/7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) stav k abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 160 0, ,52 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,82 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech , ,09 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,31 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,55 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 807 3, ,85 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,72 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , ,82 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,63 tř. 0 Příslušníci armády 20 0,1 23 0,09 nezadáno 383 1, ,60 celkem , ,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Tabulka III/7a Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) - ŽENY stav k abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 55 0, ,43 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 490 3, ,30 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech , ,55 tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,66 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,32 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 370 2, ,07 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,13 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 758 6, ,35 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,92 tř. 0 Příslušníci armády 3 0,02 8 0,06 nezadáno , ,21 celkem , ,00 1) Údaje ze čtvrtletní statistiky Komentář: Stále nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru

19 prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou). III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské 1 1 celkem Komentář: Jedním z nedostatků zaměstnatelnosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách pro tuto kategorii nezaměstnaných se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce, přičemž charakter těchto míst většinou jejich dosaženému vzdělání neodpovídá. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly výuční list nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující:

20 - o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha pracovat v kanceláři, apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto handicapů je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči uspokojivě uplatnili na trhu práce. III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Tabulka III/9 Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS 1) stav k celkem ženy osoby se ZP, resp. se ZPS 2) podíl na celkovém počtu uchazečů 13,62 % 14,41 % 7,35 % 7,77 % z toho: plně invalidní Částečně invalidní Os. zdravotně znevýhodněné ) Údaje ze čtvrtletní statistiky 2) K se jedná o uchazeče se změněnou pracovní schopností (ZPS), od došlo v důsledku přijetí nového zákona o zaměstnanosti ke změně definice, a to na uchazeče osoby se zdravotním postižením (OZP) Komentář: Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu. Proto jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - nevyhovující charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba Převážně z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst

21 III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 Charakteristika nezaměstnaností ohrožených mikroregionů k okres název mikroregionu počet obyvatel počet osob ekonomicky aktivních počet uchazečů MN v % celkem dosažitelní z celk. počtu uch. z dosažitelných uchazečů Třebíč Jaroměřice nad Rokytnou ,8 - Třebíč Moravské Budějovice ,6 - Třebíč Náměšť nad Oslavou ,9 - Třebíč Hrotovice ,6 - Třebíč Jemnice ,3 - Třebíč Třebíč ,9 - Jihlava Telč ,9 - Třebíč Budišov ,3 - Žďár nad Bystřice nad ,2 - Sázavou Pernštejnem Havlíčkův Golčův Jeníkov ,3 - Brod Komentář: Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Ve většině případů se totiž jedná o zemědělské oblasti s méně příznivými výrobními podmínkami, ležícími mimo hlavní dopravní dopravní (jak autobusové, tak železniční) spojení. Proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí (Jemnicko, Telečsko, mikroregion Holcova Jeníkova apod.). Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečska na Jihlavsku, Jaroměřicka na Třebíčsku (mikroregion s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji) a v mnoha jiných převážně okrajových mikroregionech kraje Vysočina. Na jihu kraje, převážně v jihozápadní části okresu Třebíč (Jemnicko) je situace ještě komplikována přetrvávajícími důsledky dřívější izolace pohraničí

22 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnanost stav k registrace občanů SR cizinci - pracovní povolení informace 98 písm. a) až e), j), k) občané EU 1) občané EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) 1) - - občané Švýcarska 1) - 1 1) Pracovní povolení + informace Komentář: Situace v této oblasti zůstala stejná jako v roce Znamená to, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie se zatím v oblasti zaměstnávání cizinců dosud nijak výrazně neprojevil. Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští dělníci - Pelhřimov: strojírenští dělníci, zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadlenypřadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době obecný pokles počtů vydaných pracovních povolení s tím, že stále více cizinců využívá stále více jiných forem legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Slovenští dělníci, jejichž počty neustále stoupají, shodně obsazují nejen volná pracovní místa nižších kategorií: pomocné dělníky na stavbách a strojírenských provozech a prodavačky v super a hypermarketech, ale i úspěšně nahrazují české specialisty například ve strojírenských oborech, zedníky a tesaře ve stavebnictví a podobně

23 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2003 rok 2004 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v % 29,00 % 31,00 % Tabulka V/2 Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) nástroj APZ rok 2003 rok 2004 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 4) zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) VPP chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek 2) - 80 příspěvek na dopravu zaměstnanců 2) - - příspěvek na zapracování 2) - - příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) - - ostatní (semináře, expertízy apod.) 3) celkem ) uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS 4) nástroj uplatňován od

24 V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3.1 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2003 rok 2004 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu 13 9 a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 2) - 20 místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem ) údaj sledován pouze do , uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) údaj sledován od Tabulka V/3.2 - Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ ukazatel (celkový počet) od do osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek 13 příspěvek na zapracování 1 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program - osoby s příspěvkem celkem 14 zaměstnavatelé s příspěvkem příspěvek na dopravu zaměstnanců

25 V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4.1 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2003 rok 2004 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací z toho: ženy absolventi škol a mladiství osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od ) počet zájemců zařazených do rekvalifikací x 8 rekvalifikaci ukončilo celkem x 2 z toho úspěšně x 2 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci x - rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 8 8 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem 27 8 z toho úspěšně ) Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace Komentář: Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika, administrativa, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků, administrativa Pelhřimov: Třebíč: obsluha PC, sváření, sanitář obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, SEPAC, podvojné účetnictví Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Poměrně novinkou je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro začínající podnikatele SEPAC, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou

26 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.1.1 Průmyslové zóny: přesný název průmyslové zóny přesný název zaměstnavatele převažující předmět činnosti (OKEČ) celková předpokl. kapacita VPM aktuální počet obsazených VPM k Havlíčkův Brod Baštínov Futaba Czech, s.r.o. Celkem 140 Ždírec nad Doubravou Zóna I - JIH DaS, s.r.o. 45, 29, 35 Jan Matějka 45, D.O.S., s.r.o Zdeněk Kubát 36 5 BENZINA, a.s Truhlářství 36 5 Zdeněk Novák 165 Truhlářství Sítina 36 5 Modelárna Novák Strojírna Benc, s.r.o Josef Bříza Celkem 127 Zóna II - Extruindustrie, SEVER k.s Katring Plus, s.r.o MINIGAL 24 Jaroslav Černý EKOGAL, a.s ENVITERM, a.s Josef Marek 45 1 Josef Jančárek 45 3 Celkem 87 Jihlava D1 - PPJ Amereel Beltech, s.r.o Zdeněk Pech Celkem 52 Pelhřimov LHOTKA RIMOWA CZ, s.r.o KANA, s.r.o ProTeam. S.r.o MOSER LEGNO, s.r.o výhled - přírůstek počtu VPM k (230) 131 (4) 87 (0) 52 (0) 732 (0) dlouhodobější výhledpřírůstek počtu VPM k (105) 133 (2) 87 (0) 80 (28) 732 (0)

27 CTP D1 Pražská Kamenice nad Lipou PZ Hrotovická ul. Jamská PZ Bystřice PZ Velké Meziříčí PZ Velká Bíteš CONTEG, s.r.o KSB, s.r.o MONTANNA, s.r.o. Celkem 732 Humpolec Zexel Valeo, Compr. Cz. s.r.o HOZA, s.r.o IMI International, s.r.o. Celkem 455 Humpolecké strojírny, a.s. - Steel Center - 29 Europe, s.r.o. Celkem 318 Kamenice nad Lipou Edscha Bohemia, s.r.o Huperz CZ, s.r.o Holický a Chalupa Celkem 366 Třebíč VELAX, s.r.o Pavel Uhlíř - ASTRO 17 - CEMA, a.s KOVO UNI, s.r.o UNICODE SYSTEMS, s.r.o Žďár nad Sázavou Cooper Standard Automotive ČR, s.r.o. 315 ARROW, a.s Celkem 338 Wera Werk, s.r.o. - - Rathgeber, k.s. 22 Celkem 338 Wiegel CZ, s.r.o VEZEKO, s.r.o CONSTRUCT A/D, a.s. Celkem 252 ITW Pronovia, s.r.o Bullding Plastics ČR LUCIS, s.r.o Celkem (0) 388 (70) 366 (0) 0 (0) 393 (55) 348 (10) 265 (13) 644 (0) 715 (260) 388 (0) 366 (0) 99 (99) 453 (60) 358 (10) 265 (0) 644 (0) Případný příchod nových investorů: PZ Hrotovocká, Třebíč: - nástup v tabulce uvedených firem se předpokládá ve II. pololetí 2005 PZ Červená Hospoda Třebíč - bude připravena v průběhu roku 2005, předpokládaný zájem výrobních a zpracovatelských firem

28 Poznámka: PZ menších rozloh, které se nacházejí v okrese Třebíč, se nacházejí v různém stádiu stavební či investorské připravenosti. Jedná se o PZ obcí a měst: Hrotovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou. Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Okříšky. U Těchto PZ je největší problém obecně zhoršená dopravní obslužnost území a všeobecně zde převládá nabídka nad poptávkou. Ze strany zájemců probíhá jednání se dvěma zahraničními investory v PZ Jaroměřice nad Rokytnou, z nichž společnost MULTIFEN, s.r.o. ( lehká průmyslová výroba cca dělnických míst) má vydané stavební povolení. Cihelna Jaroměřice nad Rokytnou (výroba papírových pytlů, cca 10 pracovních míst) budování trojsměnného provozu do konce roku Ostatní obce a města včetně Třebíče nemají kromě zájmu ze strany místních podnikatelů nasmlouvaného většího investora. PZ Pohledecká, Nové Město na Moravě: - připravuje se, datum dohotovení není stanoven, určena pro lehkou průmyslovou výrobu bez negativního dopadu na životní prostředí. Problémem zde je dosud neuskutečněná demolice starých objektů a opět tradičně ne příliš dobrá dopravní obslužnost. PZ D1 PPJ Jihlava: - ke vstupu do jihlavské průmyslové zóny se chystá v průběhu roku dalších firem: Kronodoor, s.r.o. cca 165 VPM KUSAG, s.r.o. cca 30 VPM Moravské kovárny, a.s. cca 780 VPM SWOTES, s.r.o. cca 165 VPM Tesla Jihlava, a.s. cca 170 VPM Celkem cca VPM Poznámka: Většinou se jedná firmy, které již v Průmyslovém parku D1 Jihlava již sídlí a jejichž stávající pozemky s nově rozšířenou plochou sousedí; tento stav ale dosud nemá právní opodstatnění. VI.1.2 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2004 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlých letech a budou ji mít zřejmě i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Pokud se udrží vysoký kurs koruny i v budoucnu, budou některé firmy nuceny i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců. Velký vliv na ekonomiku mnoha českých firem bude mít i vývoj hospodářské situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy místních výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškerý příznivý vývoj hospodářské situace po květnovém vstupu naší republiky do Evropské unie stále ještě dostatečně nevíme, jak nové podmínky dále ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost

29 V průběhu prvního pololetí 2005 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech. Jednou z nejvíce nezaměstnaností ohrožených skupin se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko, na Třebíčsku Jemnicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další v současné době velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde je velmi špatná dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované (nebo budují) dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: z hlediska dopravy je velmi těžko dostupným regionem a i proto není o průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, dnes mezi významnými investory větší zájem. VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti. Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta míra míra očekávaný Počet počet nezaměstnanosti nezaměstnanosti evidovaných stav k z toho evidovaných z toho v % podle v % podle uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní staré nové staré nové celkem celkem metodiky metodiky metodiky metodiky ,2-8,6 7,8 8, ,7 9,1 8,2 8, ,5 8,9 8,0 8, ,4 9,9 8,9 9,4-29 -