Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

Transkript

1 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Vážení čtenáři, některé poklady jsou schované hluboko v zemi, jiné stojí po staletí všem na očích, a přesto si jich málokdo všimne. Myslím, že chrám na Karlově je ten druhý případ. Vyhýbají se mu trasy tramvají a metra a od procházky odrazuje i hluk a neklid z nedaleké magistrály. Když ale přijdete blíž, vstoupíte dovnitř nebo zajdete podél hradeb o kus dál, ocitnete se rázem v jiném světě, v tichu a romantické samotě a musíte jen s němým respektem obdivovat monumentálnost, originalitu a krásu této středověké stavby. Když jsme minulý rok vydávali brožuru Kostely Prahy 2, napadlo nás, že by si mnohé z těchto památek zasloužily větší prostor. Karlov mezi ně patří na prvním místě. Už proto, že bychom rádi tímto způsobem podpořili snahu karlovské farnosti o navrácení zvonů, o které kostel během válečných dob opakovaně přicházel, a dodnes tak zvoní jen malým umíráčkem. Protože hlas zvonu k tomuto mimořádnému chrámu, stojícímu na nejvyšším místě Nového Města pražského, patří a náleží. Ať je tato knížka pro Vás pozváním k návštěvě míst, která jsme možná dosud míjeli Mgr. Jana Černochová starostka MČ Praha 2

3 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Kostely, chrámy a katedrály jsou místy, kde se setkáváme s Bohem a kde se odehrávají důležité okamžiky našeho života. Také jsou tato místa vzácnými svorníky s našimi předky, kteří tyto chrámy zakládali, stavěli a udržovali, a stejně jako my v nich byli křtěni, oddáváni, slavili zde mše svaté, zpovídali se a dostávali odpuštění; zde se s nimi nakonec loučili jejich blízcí, když přišel čas odchodu na věčnost. Karlovský chrám je ve všech ohledech nesmírně zvláštní. Gotika, která zde není strohá, se naprosto organicky pojí s barokem, které tu nepůsobí ani frivolně, ani přeslazeně. Chrám je vznešený i drsný, ukazuje k nebi a přitom je pevně zakotvený v zemi. Žije v srdci českého národa, ale přitom daleko přesahuje jeho hranice, stejně jako jeho zakladatel Karel IV. Kostel byl za své dlouhé a neklidné historie mnohokrát poničen, ale pokaždé byl znovu opraven. Jakoby se zde stále naplňovalo přání Otce vlasti, aby Nové Město Pražské bylo navěky požehnáno oním mystickým křížem pětikostelí, jehož je Karlov součástí. Je velmi obtížné vepsat více jak šest a půl století živé a nesmírně dramatické historie chrámu do tohoto útlého svazku. Ze srdce doufám, že se nám to podařilo alespoň v míře dostatečné. Mgr. mjr. Jiří Laňka karlovský jáhen

4 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

5 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově 17 Kostely na území Prahy 2 1 sv. Martina 2 sv. Longina 3 sv. Václava 4 P. Marie a slovanských patronů (Emauzy) 5 P. Marie a sv. Karla Velikého (Karlov) 6 sv. Štěpána 7 sv. Kateřiny 8 sv. Apolináře 9 Zvěstování P. Marie (Na Trávníčku) 10 sv. Kosmy a Damiána 11 sv. Ignáce 12 P. Marie Sedmibolestné (u Alžbětinek) 13 nejsvětější Trojice 14 sv. Cyrila a Metoděje 15 sv. Jana Nepomuckého na Skalce 16 sv. Petra a Pavla 17 sv. Ludmily hranice Prahy 2 historický průběh opevnění Nového Města a Vyšehradu 5

6 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Historie karlovského chrámu V roce 1348 položil římský a český král a později římský císař Karel IV. základy Nového Města pražského. V rámci tohoto projektu byly vystavěny novoměstské hradby v prostranství mezi Poříčím a Vyšehradem a vyměřeny ulice, náměstí a místa pro brány. Velkým ideovým vzorem pro stavitele bylo svaté město Jeruzalém. Na hoře Karlově Mons Caroli sancti nejvyšším bodě planiny Nového Města pražského, se tehdy rozkládala pole, louky, pastviny, zahrady a vinice různých majitelů. Dvě léta po založení Nového Města pražského přikročil císař Karel IV. k novému, velmi významnému dílu, kterým hodlal pražské město zvelebit. Roku 1350 založil právě zde, na hoře Karlově, kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina. Toto dílo započal ke cti svého patrona, císaře Karla Velikého, jehož jméno obdržel při biřmování, a svých královských rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Při pohledu z Vyšehradu na zachovalý úsek novoměstských hradeb nad údolím Botiče je dodnes patrné, že karlovský chrám byl zbudován na významném návrší na okraji tehdejší Prahy (foto archiv MČ Praha 2) 6

7 Historie karlovského chrámu Listina z roku 1349 o darování zubů Karla Velikého Císař Karel IV. svými stavebními počiny hodlal pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Tomu odpovídá i značně nezvyklá podoba kostela. Osmiboký půdorys lodi kostela se totiž odvolává na korunovační kostel v Cáchách, ve kterém je pohřben císař Karel Veliký a kde byli tradičně korunováni římští králové. Sám Karel IV. byl v Cáchách korunován v červenci Centrální půdorys kostela je přitom pro gotickou architekturu velmi nezvyklý a zřídka používaný. Základní kámen kostela byl položen a posvěcen prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic dne 18. září Náklad na stavbu vedl sám Karel IV. z královských důchodů. Stavitel, tak jak to v případě staveb tohoto velkého panovníka často bývá, není známý. Nicméně smělost klenby při poměrně slabých pilířích, tenké zdi a nezvyklost architektury ukazují na odborníka velmi zkušeného. Pravděpodobně se na stavbě podílela dvorská stavební huť Matyáše z Arrasu, na jehož 7

8 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově práci mohl navázat Petr Parléř. Obdivuhodná stavba pak dala vzniknout romantické pověsti o jejím staviteli. Dle pověsti této vypravuje se: Za panování císaře Karla IV. žil v Praze stavitel Bohuslav řečený Hedvábný. Při korunovační hostině Karlově sešel se s purkmistrem pražským Václavem z Rokycan a požádal ho o ruku dcery jeho Anežky. Purkmistr slíbil mu dceru svou, dobude-li si jmění i slavného jména. Bohuslav potom nakreslil důmyslný plán ke stavbě kostela a předložil jej králi, a ten, poradiv se s Matyášem z Arrasu, stavitelem chrámu sv. Víta, kázal, aby Bohuslav dle nákresu toho vystavěl kostel na Karlově, a slíbil, že učiní ho královským stavitelem, provede-li šťastně dílo toto. Stavba začala, sám král položil k ní základ. Avšak Bohuslav měl četné nepřátele, kteří stavbu zničiti a jej u Anežky zlehčiti se snažili, zvláště to byl sok jeho stavitel Jaroš, jenž sám o ruku dcery purkmistrovy se ucházel. Zlý člověk ten žárlil na Bohuslava tím prudčeji, čím více stavba velebného chrámu rostla. Roztrousil mezi lidem zprávy o vratkosti smělé stavby, takže purkmistr i Anežka posléze mu uvěřili, ba i dělníci na stavbě zaměstnaní naplnění byli nedůvěrou. Posléze mělo odstraněno býti lešení, které smělou klenbu podpíralo. Lid sběhl se k tomu a sám Karel IV. se dostavil. Tu pojednou odepřeli dělníci poslušnost a nechtěli lešení ani se dotknouti, předstírajíce, že klenba jistě se zřítí. Bohuslav v největších rozpacích vrhl se s hořící pochodní do kostela a zapálil lešení. Plamen se vzňal a vyšlehoval okny a praskot ohně i třeskot padajících trámů hrozně se rozléhal kolem, takže sám Bohuslav sobě již netroufal. Tu jeden dělník, od ošemetného Jaroše najatý, vyraziv z portálu, vzkřikl, že klenutí padá. Hrůza, zmatek padly na přítomné, Anežka omdlela. Avšak když výšlehy plamenů se zmírnily, tu vystoupil z nich velebně vrcholek homolovité kopule. Lid provolal Bohuslavovi slávu a sám Karel IV. chtěl ho na rytíře pasovati, avšak nebylo ho tu, zmizelť. Uprchl do daleké krajiny a vstoupil do kláštera. Anežka, zotavivši se z nemoci, zamítla ošemetného Jaroše a nalezla útěchy též v klášteře, kdež dokonavši život, po svém přání pohřbena byla na hřbitově vedle kostela na Karlově. Po mnohých letech přišel na hřbitov šedovlasý poutník, jemuž hrobař zde vypravoval, že prý stavitel pomocí ďábla kostel dostavěv zmizel a nevěsta jeho že zde před lety byla 8

9 Historie karlovského chrámu pochována. Cizinec přistoupil k jejímu hrobu, sklesl naň a zemřel. Byltě to Bohuslav, jehož pohřbili vedle Anežky. Je však třeba říci, že se jedná skutečně pouze o pověst bez veškerého historického podkladu. Chrám byl vysvěcen druhým pražským arcibiskupem, prvním českým kardinálem Janem Očkem z Vlašimi, zřejmě v den svátku svatého Karla Velikého, 28. ledna roku 1377, tedy po 27 letech od položení základního kamene, a to za účasti císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV. Sám císař vložil do oltářní menzy svatou relikvii, tři zuby císaře Karla Velikého, kterou obdržel darem v Cáchách. Představeným kláštera i chrámu byl opat s právem pontifikálií, tedy s právem užívat biskupských insignií, který zastával čestný úřad stálého královského almužníka českého dvora. Ke Karlovu byla přidělena též farnost, jejíž duchovní správu zastávali karlovští řeholníci. Pohled na Karlov kolem roku 1606 podle tzv. Sadelerova prospektu. Karlovský chrám v pozadí u novoměstských hradeb, před ním kostel sv. Apolináře (dílo autora Philippa van den Bossche) 9

10 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Klášter prošel v průběhu času mnohými bouřemi a pohromami. V červnu roku 1420 byl poničen husitskými vojsky. Podle Václava Hájka z Libočan byl tomuto činu přítomen sám Jan Žižka z Trocnova, nicméně průkaznějších zpráv o tomto nemáme, ba dokonce se to jeví být nepravděpodobným. Pražští husité tehdy zřejmě použili Karlov jako vojenskou základnu pro útok na katolický Vyšehrad. Objekt byl opraven nákladem krále Vladislava II. a jeho manželky Anny. Znovu vysvěcen byl roku 1498, tedy po dlouhých 78 letech. Další pohroma přišla spolu s pasovskými žoldnéři, kdy byl 15. února 1611 kostel i klášter vypleněn pražskou chudinou. Při tom byli opat Kašpar Čepl, převor Melichar Hofmann a řeholník Ondřej Kobr brutálně mučeni a zavražděni. Po opravě byl kostel znovu vysvěcen, a to na počest svatého Karla Velikého a Nanebevzetí Panny Marie. Tento název mu zůstal již dodnes. Velké škody utrpěl chrám i klášter v průběhu třicetileté války, zvláště pak za švédského obležení. Karlov se pak v klidnějších dobách po uzavření vestfálského míru velmi brzy stal vyhledávaným a hojně navštěvovaným poutním místem, zvláště pak pro obraz Panny Marie Karlovské, který v roce 1697 zhotovil významný malíř Jan Jiří Heinsch. Před obrazem se na popud řeholníka Jana Václava Dvořáka začala konat pobožnost Mariánského Devítníku na počest vtělení Syna Božího, která probíhá po devět sobot před slavností Narození Páně. Tato pobožnost se v karlovském kostele koná až do současné doby. Plenění kláštera pražskou chudinou 15. února 1611 během vpádu pasovských 10 Na počátku 18. století byla odkazem hraběte ze Schönnfeldu, snad podle

11 Historie karlovského chrámu Barokní kaple Svatých schodů, přistavěná ke kostelu z jižní strany projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla, po vzoru Lateránské baziliky v Římě do chrámu přistavěna Malá Palestina, správně kaple Svatých schodů s trojitým schodiš těm z chrámové lodě na balkón. Probošt Luňák získal povolení ke stavbě roku Jedná se o kopii připomínající schody o 28 stupních, po kterých vystoupil Kristus do Pilátova domu. Dle středověké tradice měla tyto schody potřísněné Kristovou krví roku 326 převézt z Jeruzaléma do Říma sv. Helena, císařovna a matka Konstantina Velikého, kde pro ně byla vystavěna nádherná kaple nazvaná Scala Sancta Svaté schody. Svaté schody v Římě se těšily od samého počátku veliké vážnosti. Proto byla podle římského vzoru budována podobná místa rozjímání o utrpení Páně také v jiných městech Evropy. Na těchto schodech se od roku 1712 dodnes koná v předvelikonočním postním čase kající pobožnost Svatých schodů, při které věřící po kolenou vystupují po jednotlivých stupních a na každém z nich se modlí předepsané modlitby. Pod Svatými schody je umístěna kaple Narození Páně v podobě umělé jeskyně, tzv. grotty. Řeholníci z místního 11

12 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově augustiniánského kláštera vybudovali věrohodné kopie míst, kde se odehrávaly události biblických dějin. Zdi podzemních prostor byly upraveny tak, aby připomínaly krajinu Palestiny. V roce 1755 chrám i klášter velmi poničil požár, jemuž padly za oběť střechy, zvony i některé sochy v kostele. V daleko větším nebezpečí se však Karlov ocitl pouhé dva roky po požáru, za obležení Prahy pruskými vojsky. Tehdy padlo na kostel i klášter přes čtyři sta, podle některých autorů přes osm set ohnivých čtyřiadvacetiliberních střel, které poničily střechu i klenbu. Dodnes můžeme ve zdech kostela i kláštera tyto kule vidět. V tomto konfliktu použil klášter jako svou základnu Karel Lotrinský se svým důstojnickým sborem. Ještě téhož roku se kostel dočkal opravy, při níž získal dnešní charakteristické barokní báně. Během všech dosavadních období klidu i válečných pohrom kostel s klášterem stále fungoval a karlovští řeholníci zde neúnavně sloužili Bohu i lidem. A to až do 1. května roku 1784, kdy byla císařským dekretem Josefa II. staroslavná Karlovská Okolí Karlova a návrší na Větrově, akvarel, Josef Šembera (1825), rozmnoženina sbírkového předmětu ze sbírky spravované Muzeem hl. m. Prahy. Jak vidíme na tomto obraze, oblast dnešního Albertova měla ještě v 1. polovině 19. století přírodní ráz, což dávalo vyniknout dominantám kostela sv. Apolináře i chrámu na Karlově 12

13 Historie karlovského chrámu kanonie zrušena. Řeholníci, které sem přivedl Karel IV., zde sloužili poslední bohoslužbu v listopadu následujícího roku. Kostel i klášter byly ten samý den laicizovány a uzavřeny, karlovská farnost byla převedena ke kostelu sv. Apolináře. Vybavení kostela bylo zčásti přeneseno do jiných chrámů, zčásti prodáno. Hlavní oltář byl přemístěn do nedalekého kostela svatého Apolináře, stejně jako milostný obraz Panny Marie Karlovské, rakev s kostmi řeholníků, zavražděných v roce 1611, a další předměty. Zvony byly prodány v dražbě. Posledním opatem byl Augustin Jan Nepomuk Paukrt. Z chrámu i kláštera se císařským rozhodnutím stalo vojenské skladiště. Již po čtyřech letech však byla ve zrušeném klášteře zřízena městská chorobnice. A pro její potřebu byl kostel 13. prosince roku 1789 znovu vysvěcen. Tak se tedy staroslavný Karlov, který byl po 435 let sídlem řeholníků, reprezentujících křesťanskou lásku a péči o chudé a nemocné, znovu stal místem pomoci a útěchy potřebným, nyní však pod správou státní. Duchovní správa byla nejprve svěřena knězi kapucínu od sv. Josefa, poté zde byli v letech ustanovováni duchovní světští, tzv. exposité. Po nich převzali duchovní správu redemptoristé, kteří znovu oživili opuštěný chrám a obnovili zde bývalé pobožnosti. Po odchodu redemptoristů Neuskutečněný návrh na regotizaci kostela z konce 19. století. Ze sbírky Národního Památkového ústavu, generálního ředitelství. 13

14 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Zbytek středověkého opevnění v roce 1890, ruiny strážní věže cechu malířů a štítařů z poloviny 14. století, zbořené roku 1894 (foto archiv MČ Praha 2) roku 1869 byl na Karlově ustanovován jediný světský kněz s titulem duchovní správce. Tak jak je tomu až dodnes. Při důkladné opravě v letech byl pořízen také nový hlavní oltář ke cti Nanebevzetí Panny Marie, který v roce 1872 posvětil kníže arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg. V novodobé historii se chrám opravoval v letech , naposledy pak v roce Opravy jsou závislé na peněžní dotaci magistrátu, kterému Karlov stále patří. V objektu budovy kláštera bylo v letech první světové války zřízeno středisko pro válečné rekonvalescenty a později nemocnice. V roce 1955 však musel být objekt pro nevyhovující stav a celkovou zchátralost vyklizen. Tím vlastně končí společná a nedílná historie kostela a kláštera, fungujícího do té doby jako nemocnice s nemocničním kostelem, a jejich cesty se rozcházejí. Kostel dál zůstává sakrálním objektem a slouží svému účelu, objekt bývalého kláštera dostává diametrálně odlišný charakter. 14

15 Historie karlovského chrámu Roku 1960 budovy získalo ministerstvo vnitra a byl zde umístěn Státní oblastní archiv. Zhruba od poloviny šedesátých let minulého století je podstatná část areálu využívána pro muzejní účely. Nejprve bylo zřízeno Muzeum Pohraniční stráže, které bylo přetvořeno v Muzeum Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra. O zřízení Muzea Policie České republiky bylo rozhodnuto v roce 1990 a expozice byla pro veřejnost otevřena dne 12. dubna Toto muzeum dokumentuje a prezentuje historii, vývoj a činnost bezpečnostních sborů na území bývalé Československé republiky od doby jejího vzniku po současnost. Kostel na Karlově sloužil jako bohoslužebný stánek i během let, kdy v sousedním objektu v době totality sídlili úředníci Ministerstva vnitra Československé socialistické republiky, přestože v něm byly místnosti využívané příslušníky státní bezpečnosti, přestože vchod do muzea střežili příslušníci Pohraniční stráže. Vztahy mezi muzeem a duchovní správou Policejní ekumenická bohoslužba Za bezpečí (foto Martina Procházková) 15

16 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Žehnání motocyklů policejního týmu MOTO FOR PEACE v září 2014 (foto archiv Jiřího Laňky) byly od počátku velmi dobré a korektní. Existovala zde jistá hranice, která byla respektována jak ze strany duchovní správy, tak ze strany pracovníků muzea, a na této hranici se často a bez předsudků tito lidé střetávali ve vzájemném kontaktu a ku prospěchu všech. V posledních letech se však povedla nevídaná věc tuto hranici se podařilo ve své podstatě setřít, a to průnikem obou prostředí do sebe navzájem. Prostředí sakrálního, reprezentovaného kostelem s jeho duchovními a věřícími a světem bohoslužeb, modliteb a rozjímání, a prostředí profánního, policejního, zde reprezentovaného policejním muzeem s jeho vedením, pracovníky a historiky a světem boje proti zločinu. Jako první se pustili do neznámé krajiny policisté. V květnu roku 2011 vznikla Křesťanská policejní asociace, v jejímž rámci byla zahájena pravidelná bohoslužba Za bezpečí. A to právě v kostele na Karlově. Díky podpoře pražského arcibiskupa Dominika Duky a díky otevřenému srdci duchovního správce karlovského 16

17 Historie karlovského chrámu chrámu dr. Jiřího Svobody mají křesťané v policii své duchovní centrum právě v Karlovském chrámu. Nyní se zde, samozřejmě krom pravidelné nedělní mše svaté a dalších pobožností, konají i policejní bohoslužby, svatby, křty a další slavnosti. Brána se otevřela ale i směrem z kostela do muzea. Karlovští duchovní jsou přizýváni na muzejní a policejní akce konají se pravidelně bohoslužby v rámci pietního aktu za padlé policisty a hasiče, žehnají se motocykly policejního motorkářského klubu. Zahájení výstavy Policisté a četníci v boji za svobodu v Muzeu PČR v květnu Při krátké bohoslužbě byla čtena jména všech padlých policistů a četníků v průběhu okupace. Přítomen byl i policejní prezident Tomáš Tuhý (foto Rudolf Čížek) 17

18 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Popis kostela Chrám s klášterem se nachází v jihovýchodním konci Nového Města pražského, v místě, kde se lomily městské hradby ve směru od severu k západu. V jejich hrotu stávala až do roku 1892 mohutná středověká hradební věž, zvaná Malířská. Okolí kostela, nyní sadově upravené, bylo dříve hřbitovem. Mimo kostelní stavbu zůstává na jižní straně zachovaná jediná kaple, a to umrlčí (márnice). Při vstupu na nádvoří před kostelem můžeme po levé straně vidět pomník císaře Karla IV. (od Josefa Maxe z r. 1837), po pravé straně stojí budovy bývalého kláštera, dnes policejního muzea. Kostel sestává z presbytáře ve východní části ve tvaru šesti stran desetiúhelníku, oktogonální hlavní lodi tvořící střed chrámu, na západ situované sakristie, nad níž se tyčí věž zvonice, a Malé Palestiny na jižní straně. Pohled na kostel od jihu, z Nuselského mostu 18

19 Popis kostela Malá Palestina (Svaté schody) Budova kláštera (Policejní muzeum) Hlavní loď kostela Presbytář Severní předsíň ( Sínec ) Kruchta Sakristie Půdorys kostela s navazující kaplí svatých schodů a navazující budovou konventu augustiniánů kanovníků. Ze sbírky Národního Památkového ústavu. Současná střecha typického tvaru pochází z roku Nad kostelem se tyčí tři báně s otevřenými lucernami, z nichž prostřední, kryjící hlavní loď, je největší. Nad ní se vypíná dvojitý, tzv. patriarší kříž, nad makovicemi obou menších věží jsou znaky jmen Ježíš a Maria. Při opravě v roce 1879 byly v prostřední plechové makovici nalezeny listiny z roku 1756, 1819 a 1854 a také ostatky svatých v jedenácti závitcích. V západní věži nyní visí malý zvon o váze 25 kg (tzv. umíráček), který v roce 1892 přelil zvonař Arnošt Diepolt, pocházející pravděpodobně z vlašského špitálu, přenesený na Karlov po roce Zvenčí podepírá chrám patnáct pilířů. Před hlavním vchodem do kostela, který tvoří nádherný hrotitý gotický portál s lomeným obloukem s fiálou, byla roku 1763 přistavěna předsíň, tzv. sínec. Dvoukřídlé dveře s barevnými skly sem byly instalovány až v roce

20 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Severní průčelí kostela s hlavním vchodem a barokní předsíní. Vpravo budovy bývalého kláštera, dnes policejního muzea Unikátem karlovského kostela je renesanční klenba o průměru 22,8 m, pocházející z druhé poloviny 16. století, která se vznáší nad hlavní lodí bez jakékoli podpory či sloupů. Tvoří pravidelný osmihran, rozměřený na základě kruhu. Gotizující žebra, která tvoří nádhernou paprskovitou hvězdu, se scházejí ve 24 uzlech. Tvoříce čtyřicet pravidelných klenbových ploch se soustřeďují ve velkém centrálním svorníku ve tvaru prolomeného kruhu. V lodi je šest vysokých dvouprutových gotických oken s kružbami. V oknech u kruchty se dochovaly dvě nejstarší malby na skle v Praze, a to obraz sv. Karla Velikého a erb české královny Anny de Foix-Candale, manželky Vladislava II., jehož nákladem byl karlovský chrám opraven po husitských válkách. Dnes jsou 20 Hvězdicovitá renesanční klenba hlavní lodi

21 Popis kostela 21

22 22 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

23 Popis kostela v oknech zasazeny věrné kopie, originální malby jsou od roku 1892 v pražském městském muzeu. V presbytáři, který je zaklenut ve stylu vladislavské pozdní gotiky, se nachází šest jednoprutových gotických oken s kružbami. Žebra tvoří šestnáct ploch a sbíhají se ve dvou svornících, z nichž jeden je prolomen. Výmalba byla provedena v roce 1871 podle dochovaného vzoru z roku Hlavní novogotický oltář je v pořadí již devátým. Na staré tumbě byl zřízen podle návrhu Bedřicha Wachsmanna, péčí Antonína Klenky rytíře z Vlastimilů, správce karlovské chorobnice, v roce U prostřed je umístěn svatostánek s cizelovanými dvířky, ozdobenými křížem se smaltovanou hlavou Krista a znaky čtyř evangelistů. Novogotický hlavní oltář s obrazy Nanebevzetí Panny Marie, sv. Václava a sv. Karla Velikého Hlavní oltářní obraz je triptych od mistra Antonína Lhoty. Centrální část představuje scénu Nanebevzetí Panny Marie, krajní pak jsou obrazy svatého Václava a svatého Karla Velikého. Krajní části se dají uzavřít a na jejich zadní straně jsou v šedém poli monochromaticky vymalovány odznaky umučení Páně. V nástavci nad oltářním obrazem se nacházejí věžičky v gotickém stylu, z nichž prostřední nese kříž s umučeným Kristem a v postranních jsou umístěny sošky andělů. U zdi evangelní strany, tedy levé z pohledu směrem k oltáři, je ve dlažbě presbyteria uložen náhrobní kámen z červeného Pohled do presbytáře kostela 23

24 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Pohled na presbytář kostela od jihovýchodu mramoru, s českým, latinským a německým nápisem a erbem Mikuláše Žďárského ze Žďáru, maršálka krále Vladislava, který zde byl v roce 1513 pohřben. Náhrobní kámen dal pořídit potomek maršálka Mikuláše, Ctibor Tiburc Žďárský ze Žďáru, v roce Na protější, tedy epištolní straně, se ve zdi mezi sloupy nachází mělký výklenek tvořený stlačeným hrotitým gotickým obloukem, který sloužil jako sedile (kamenné sedadlo pro kněze). V presbytáři po epištolní straně, hned za žebrem vítězného oblouku, se vstupuje na kazatelnu. Vchod a schodiště v síle zdi byly vybudovány v roce K azatelna, která byla vyrobena pravděpodobně v první polovině 18. století v barokním, tzv. copovém slohu, byla na Karlov přenesena ze zrušené kaple sv. Karla Boromejského při vlašském špitálu na Malé Straně. Má pozlacené desky s reliéfními obrazy ze života sv. Karla Boromejského. Na stříšce stojí sochy sv. Karla a apoštola Pavla, který drží knihu s nápisem Praedicamus Christum. Presbytář je od hlavní lodi oddělen majestátním lomeným obloukem z tesaného kamene. 24

25 Popis kostela V hlavní lodi jsou dva vrcholně barokní trojdílné oltáře, spojené v harmonický celek. Trojoltáře stojí na místě původních samostatných oltářů, upravených po roce 1740 v barokním slohu. Původní obrazy jsou po úpravě zavěšeny na původní místa. Oltáře mají stejná uspořádání a pocházejí z roku V trojoltáři na severní, tedy evangelijní straně lodi je jako první oltář sv. Augustina, patrona řehole, s oltářním obrazem tohoto světce v biskupském rouchu, pod jehož nohama leží spisy bludařů Celestina a Pelagia. Jméno autora není známo. Na tomto oltáři je dále menší obraz sv. Antonína Paduánského v rouchu Karlovských řeholníků z roku 1756 od Jana Spitzera. Nad oltářním obrazem je řezba, která znázorňuje obětování Ježíše v chrámě. V roce 1699 vložil opat kláštera sv. Mikuláše Maurus Roučka do oltářního kamene ostatky svatých mučedníků Amatia a Marcella a posvětil jej. Prostředním, centrálním oltářem je oltář sv. Salvatora Lateránského, řečený pax vobis. Ústředním zde je obraz Zmrtvýchvstalého Krista v tmavohnědém rouchu s vyznačenými pěti ranami, roubenými českými granáty, s kovovým zlaceným ozářením celé postavy. Autorem je Jan Jiří Heinsch. Oltářní kámen posvětil v roce 1830 biskup František Píštěk, vloživ do něho ostatky svatých mučedníků Amata, Benigna a Konkordia. Třetím je oltář svatého Karla Velikého, patrona chrámu, s velkým obrazem císaře ve zbroji jako vítěze nad nepřáteli. Obraz vymaloval v roce 1738 František Theodor Dallinger. Menší obraz představuje španělského biskupa svatého Leandra z řádu augustiniánů. V nástavci oltáře je řezba, zpodobující dvanáctiletého Ježíše v chrámě. Oltářní obraz patrona chrámu, sv. Karla Velikého 25

26 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Balkon na severní straně lodi nad vchodovým portálem se sousoším Navštívení Panny Marie od Jana Jiřího Šlanzovského Po stranách hlavního vchodu do kostela stojí dva rokokové oltáře z doby kolem roku 1760, a to svatého Jana Nepomuckého napravo a svatého Judy Tadeáše nalevo. Současné oltářní kameny světil v roce 1827 biskup František Píštěk, který vložil do prvního ostatky svatého Amata, Konkordia a svaté Kateřiny, do druhého pak svatého Amata, Konkordia a svaté Apollonie. Nad vchodovým portálem je balkon, podepřený dvojicí mohutných sloupů, na němž je sousoší novozákonní scény Navštívení Panny Marie od Jana Jiřího Šlanzovského. Na balkoně jsou čtyři sochy v životní velikosti, představující Pannu Marii, svatého Josefa, svatou Alžbětu a svatého Zachariáše. V iluzivních oknech po stranách balkonu je po třech polopostavách, představujících plesající Hebrejce. Tento výjev byl zhotoven v roce

27 Popis kostela V jižním trojoltáři, na epištolní straně lodi, je prvním zleva oltář svatého Liboria, který je zde vymalován v biskupském rouchu. Autor není znám, ale soudí se, že je to týž, který vymaloval obraz svatého Augustina. Menší obraz na tomto oltáři, znázorňující svatou Barboru, patronku umírajících, namaloval v roce 1771 malostranský malíř Josef Jáchym Redelmayer. V nástavci tohoto oltáře je řezba, představující scénu obřezání Páně. V oltářním kameni jsou uchovávány ostatky svatého Quintia. Ústředním je oltář Panny Marie Karlovské. Obraz namaloval Jan Jiří Heinsch v roce V roce 1785 byl tento obraz přenesen do blízkého kostela svatého Apolináře, kde je dodnes umístěn na postranním oltáři. Pro karlovský chrám byla v roce 1871 Josefem Vojtěchem Hellichem zhotovena věrná kopie, kterou za přítomnosti pražského purkmistra Františka Dittricha, inspektora městské chorobnice Antonína Klenky rytíře z Vlastimilu Trojoltář na jižní straně lodi s obrazy sv. Liboria, Panny Marie Karlovské a sv. Anny 27

28 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Oltářní obraz Panny Marie Karlovské, kopie od J. V. Hellicha 28 a velkého počtu věřících posvětil kníže arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg. Třetím je oltář svaté Anny, zvaný také Rodiny Páně. Hlavní oltářní obraz byl zhotoven Janem Jiřím Heinschem. Menší obraz svatého Florida z řádu augustiniánů vymaloval v roce 1772 Josef Jáchym Redelmayer. V nástavci se nachází řezba, zpodobující zasnoubení Panny Marie. Oltářní kámen s ostatky svatých mučedníků Donata a Justa posvětil v roce 1859 kníže arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg. Nad portálem Svatých schodů je umístěný iluzivní balkon na mramorových sloupech s evangelní scénou zvanou Ecce homo. Balkon je osazen sochami od Jana Jiřího Šlanzovského, které představují Krista před Pilátem. V oknech bylo původně také sedm polopostav posmívajících se Židů, které byly pro svou pitoresknost v roce 1789 odstraněny. Na stěnách ve výši nad oltáři můžeme vidět osm dřevěných barokních dvoukřídlých kasulových obětnic, do nichž byly vkládány milodary. Pod nimi u kruchty jsou na stěně zavěšené velké reliéfy, na severní straně zpodobující scénu Zvěstování Panně Marii a na jižní straně Narození Páně. V západní části kostela je výraznou dominantou hudební kruchta, kterou nechal na místě původní, menší, vystavět v letech opat Tomáš Jan Brinke. Na kruchtu byly umístěny mistrovské dvoudílné varhany od mistra Semráda z Telče, které jsou do dnešního dne používány. Pod kruchtou byly založeny dvě kaple, pod jižním obloukem Srdce Panny

29 Popis kostela Barokní hudební kruchta na západní straně lodi Marie, pod severním obloukem Panny Marie Cellenské. Na poprsnici kruchty stojí osm soch, zleva doprava svatá Ludmila, král David, svatý Augustin jako stařec, rodiče Panny Marie svatá Anna a svatý Jáchym, svatý Augustin jako dospělý muž a vedle jako mladík; a naposledy jeho matka, svatá Monika. Varhany jsou zde již od založení kostela. Když byla za opata Brinkeho kruchta rozšířena, varhanář Bedřich Semrád z Telče postavil v roce 1735 nové. Po odsvěcení kostela r zůstaly jako jediný inventář na místě a roku 1873 varhanář Vocelek provádí jejich opravu. Zbudováním předkruchtí vznikly tři kaple, z nichž prostřední tvoří jakousi předsíň sakristie. Malba na stropě představuje dobytí Karlova Janem Žižkou z Trocnova v r Obraz zachycuje Jana Žižku na koni, v popředí pobořený klášter a kostel v plamenech, na nádvoří pobíjení mnichů. Nápisy na čtyřech rozích: Prvé poboření Karlova. Způsobené r Dílo velezbožného knížete Karla IV., římského císaře a krále českého. Často od bezbožných zpustošené, nikdy však zcela zničené. 29

30 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Pískovcová socha podle obrazu Panny Marie Karlovské od Matěje Václava Jäckela z 1. poloviny 18. století V Karlovském chrámu se nachází tři pohřební krypty. Nejstarší z nich je krypta tzv. obecná, z roku 1670, která je pod hlavní lodí a vstup do ní je poblíže kruchty. Do této krypty byli pohřbeni opatové, řeholníci a také osoby světské. Vstup kryje kámen z červeného mramoru bez nápisu. Před oltářem Panny Marie Karlovské se nachází vstup do pohřební krypty svobodných pánů z Bubnů a Litic z roku 1720, krytý kamenem z červeného mramoru, uprostřed ozdobeným mosazným hraběcím erbem. Vchod do třetí krypty, opatské, je uprostřed lodi před presbytářem. Krypta pochází z roku Vchodový kámen je rovněž z červeného mramoru a je na něm znak karlovských opatů bez nápisu. Svaté schody Po vzoru Svatých schodů v Římě byly zřizovány na různých místech ve světě jim podobné. Také na Karlově byly za opata Luňáka přistaveny nad Betlémskou kaplí. Schody jsou z červeného mramoru a do každého schodu je po stranách vsazen mosazný křížek s vrytými jmény svatých, jejichž ostatky jsou ve schránce pod křížkem uloženy. Na druhém, jedenáctém a dvacátém osmém schodu uprostřed připomínají větší kříže místa, na kterých Pán Ježíš při vystupování nejvíce trpěl. Schody byly posvěceny v roce Pobožnost na nich je spojena se získáním odpustků pro duše v očistci a koná se vkleče. 30 Portál kaple Svatých schodů, nad ním balkon se scénou Ecce homo

31 Popis kostela 31

32 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Dole u schodů stojí sochy Panny Marie Bolestné a svatého Jana, apoštola a evangelisty. V kapli nad Svatými schody je oltář s obrazem Pána Ježíše v Getsemanské zahradě. Po levé straně oltáře představuje socha Krista přikovaného ke sloupu, vpravo svatou Veroniku s rouškou, na které je obraz Kristovy tváře. Strop je zdobený štuky a andělíčky, kteří nesou nástroje mučení Kristova: hřeby, kladivo, kleště, oštěp, trnovou korunu, kříž a důtky. Postranními schody lze vyjít nahoru a sejít dolů. Na stěnách jsou zavěšena jednotlivá zastavení křížové cesty. Dole před schody visí ze stropu pět červených lamp, symbolů pěti hlavních ran Kristových. Betlémská kaple Byla postavena podle půdorysu a vzoru betlémské baziliky. Nachází se pod úrovní terénu, je klenutá a má pět oddělení, stěny jsou zdobeny freskami. Kaple s iluzivními freskami (foto Karel Feitl) 32

33 Popis kostela Hlavním prostorem je kaple s freskami na stropě, které znázorňují anděly hrající na různé nástroje. Na boční stěně můžeme vidět pohled do baziliky Narození v Betlémě. Fresky a reliéfy vytvářejí iluzi průhledů do krajiny. V průčelí je na jižní straně oltář připomínající místo v Betlémě, kde se Ježíš narodil. Nad oltářem je nápis v latině (v překladu): Zde z Panny Marie se narodil Ježíš Kristus. Oltářní obraz, představující Pannu Marii, jak se klaní narozenému Dítěti Ježíši položenému na slámě, byl v roce 1972 uloupen a není zatím nahrazen. V další části vidíme klanění Tří králů. Nápis nad třemi kamennými schůdky říká: Zde svatí Tři králové padli na kolena a klaněli se Pánu. Sousoší Svaté rodiny od J. J. Šlanzovského (foto Karel Feitl) Betlém tvoří tři figury Svaté rodiny umístěné v napodobenině betlémské jeskyně. Velikostí odpovídají postavě dospělého člověka. Řezbář Jan Jiří Šlanzovský je vyřezal z měkkého dřeva v letech 1708 až Jsou bohatě polychromované. Opticky je doplňují štuky na stěnách výklenku, představují průvod králů, pastýře, ovce a několik dalších zvířat mezi starověkými stavbami. Autorem štuků z roku 1710 je Roch Baier. Nad průčelím výklenku je nápis: Zde uložila Jej v jeslích. V zadním oddělení pak najdeme fresky zobrazující pozdější světce spojené s Betlémem: sv. Jeronýma, který bydlí poblíž Betléma a tam také umírá. Nápis hlásá: Škola a hrob svatého Jeronýma. Freska na protější straně znázorňuje Římanky, matku Paulu a její dceru Eustochu, které zakládají u Betléma dva kláštery, ve kterých také zemřely. Nakonec je zde freska s obrazem sv. Eusebia, opata. 33

34 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Zvony na Karlově Kostel i klášter spolu prošly staletími, časy dobrými i zlými, dobami vzestupů i pádů. Karlovské zvony ode dne vysvěcení až do dneška svým hlasem zvou věřící k modlitbám. Nebyl to však stále týž hlas stejných zvonů, jejich historie je stejně pohnutá jako historie samotného kostela. Původní stav ze čtrnáctého století neznáme. Při rozboření zvonice v únoru roku 1611 byly zvony shozeny a roztlučeny. Nové dal na věž umístit opat Řehoř Link okolo roku Další zprávy jsou až z doby okolo poloviny osmnáctého století. Před požárem v roce 1755 visely ve zvonici tyto zvony: největší (vážící 1285 kg), posvěcený na jméno Panny Marie, všech svatých řádu řeholních kanovníků a sv. Polyxeny; dále prostřední zvon sv. Antonína Paduánského a nejmenší sv. Augustina; k nim pak dva malé zvony zavěšené nad velkými. Větší z nich nesl jméno sv. Karla Velikého. Při požáru byly všechny zvony zničeny. V následujících desetiletích byly odlity a zavěšeny v chrámu nové zvony opět tři velké a nad nimi dva malé: Velký zvon (o váze 1244 kg) z roku 1759 byl posvěcen na jméno Panny Marie, Slovo Karlovské zvony před zavěšením v červnu Byly zkonfiskovány německými říšskými úřady 12. března 1942 (foto archiv Jiří Laňka) 34

35 Zvony na Karlově vtělené v životě nesoucí, sv. Barbory a sv. Kateřiny. Prostřední z roku 1770 nesl jméno Nejsvětějšího Salvatora, sv. Barbory a sv. mučedníků Jana a Pavla. Nejmenší zvon sv. Josefa a sv. Václava z roku 1757 daroval roku 1775 karlovský opat bezdězskému kostelu a na jeho místo byl zavěšen v témže roce nový, posvěcený na jméno Nejsvětější Trojice, sv. Augustina a sv. Barbory. Ze dvou malých zvonů jeden vznikl přelitím puklého původního zvonu sv. Karla Velikého a nesl jméno stejného světce. Zhruba rok po zavření kostela v roce 1785 bylo všech pět zvonů prodáno v dražbě neznámým kostelům. Je možné, že některé přišly do Smečna, některé do Bělé u Děčína. Malý zvon, tzv. umíráček, jediný karlovský zvon, který přečkal válku (foto archiv Jiří Laňka) V roce 1789, po opětovném vysvěcení kostela, byly do zvonice zavěšeny dva zvonce ze zrušeného Vlašského špitálu: větší, posvěcený na jméno sv. Karla Velikého, a menší umíráček. Zvony tu visely ještě na začátku dvacátého století. Jejich další osudy zatím neznáme, ale předpokládáme, že zmizely ve víru první světové války. V roce 1939 byly na Karlově zavěšeny tři velké zvony a jeden malý. Velké zvony byly odlity zvonařskou firmou Manoušek a spol. v Brně-Husovicích: největší Ke cti Panny Marie za dušičky o váze 620 kg; prostřední Svatý Václave, chraň dědictví své o váze 350 kg; nejmenší Sv. Terezičko, oroduj za nás o váze 240 kg. Tyto zvony byly 15. ledna roku 1942 zabaveny německými říšskými úřady. Kostelu byl ponechán pouze malý zvon, umíráček o váze 25 kg. Po dlouhá desetiletí se monumentální karlovský chrám každé poledne ozýval pouze tenkým hlasem onoho umíráčku, který jediný kostelu po válečném běsnění první poloviny dvacátého století zbyl. 35

36 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově je jednou z nejvýznamějších pražských památek na císaře Karla IV., v jehož koncepci města hrál významnou úlohu. Aby se mohl důstojně zapojit do oslav sedmistého výročí narození Otce vlasti v roce 2016, uspořádala roku 2014 karlovská duchovní správa pod patronátem Jeho Eminence Dominika kardinála Duky, arcibiskupa pražského a primase českého, sbírku na pořízení nových zvonů. Díky této sbírce a štědrým darům mecenášů se podařilo roku 2016 odlít tři nové zvony pro karlovský chrám. Zhotovila je zvonařská dílna Jan Felczyński v polském Przemyślu. Největší ze zvonů nese jméno Panna Maria a váží 1450 kg v ladění dis-es1, prostřední Karel Veliký má 800 kg a ladění fis-ges1 a nejmenší Albert Veliký o váze 420 je laděn do ais-b1. Zvony byly do Karlovského chrámu převezeny v sobotu 9. července Cesta byla hluboce symbolická a zvony krom poutníků doprovázeli i členové spolku Četnická pátrací stanice Praha. Jejich přítomnost odkazovala na propojení karlovského chrámu s duchovním životem Policie ČR, tedy s mocenskou složkou státu, což byl ostatně i záměr samotného zakladatele kostela. První zastavení zvonů bylo v Roudnici nad Labem, kde byla v kostele Narození Panny Marie sloužena děkovná mše svatá, druhé zastavení proběhlo na Levém Hradci, sídle dávných českých knížat, kde byla v kostele sv. Klimenta sloužena bohoslužba slova s modlitbou za duše našich předků a za český národ, v Roztokách se pak zvony spolu s poutníky nalodily na loď Bohemia a vyrazily do Prahy do přístaviště na Rašínově nábřeží, odkud byly odvezeny na Karlov. Zde byly zvony usazeny v lodi kostela byla sloužena děkovná mše svatá za donátory a mecenáše karlovských zvonů, kterou celebrovat bývalý rektor kostela Dr. Jiří Svoboda za asistence současného rektora doc. Dr. Stanislava Přibyla a karlovského jáhna mjr. Jiřího Ignáce Laňky. Na 30. října 2016 byl pak naplánován samotný slavnostní obřad žehnání nových zvonů kardinálem Dukou. 36

37 Zvony na Karlově Karlovský jáhen mjr. Jiří Ignác Laňka s novým zvonem (foto Renáta Lucková a Pavel Veselý, zdroj: apha.cz) Uložení nových zvonů v lodi kostela (foto Vít Šimánek, zdroj: ČTK) 37

38 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově Literatura NAVRÁTIL, Karel, Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého. Praha, EKERT, František, Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek II. Praha, POSTŘIHAČ, Antonín, Karlov na hoře Karlově v Praze. Praha, 1903 PLATOVSKÁ, Marie a kol., Slavné stavby Prahy 2, Praha: Foibos Books, BAŤKOVÁ, Růžena a kol., Umělecké památky Prahy: Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady. Praha: Academia, BEČKOVÁ, Kateřina. Nové Město. Vyd. 1. Praha: Schola ludus-pragensia, BEDRNÍČEK, Pavel, Příběhy pražských svatyní. Praha: Volvox Globator, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově. [online]. Dostupné z: Vydává: Městská část Praha 2 Text: Jiří I. Laňka Foto: Matěj Čadil (není-li uvedeno jinak) Mapové podklady: Přispěvatelé OpenStreetMap.org Grafická úprava: Matěj Čadil Tisk: AMOS Typografické studio, s. r. o. 2. doplněné vydání Praha

39

40