informace o Vysokém učení technickém v Brně 2

Transkript

1 obsah informace o Vysokém učení technickém v Brně 2 akademičtí funkcionáři VUT v Brně 3 rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně 3 akademický senát fakulty VUT v Brně 3 vědecká rada VUT v Brně 4 fakulty VUT v Brně 5 informace o Fakultě architektury VUT v Brně 6 akademičtí funkcionáři fakulty architektury 7 děkanát fakulty architektury 7 vědecko umělecká rada fakulty architektury 8 rada studijního programu fakulty architektury 8 oborové rady fakulty architektury 8 centra fakulty architektury 9 ústavy fakulty architektury 9 seznam učitelů fakulty architektury 12 informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně 14 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VUT 17 směrnice děkana č příloha č. 1 časový plán akademického roku 2009/ příloha č. 2 strukturovaný seznam předmětů v BSP a MSP 46 příloha č. 3 pravidla pro odbornou praxi 53 příloha č. 4 pravidla odevzdávání ateliérových a vysokoškolských kvalifikačních prací 54 příloha č. 5 pravidla zahraniční výměny studentů 56 příloha č. 6 jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP 63 směrnice děkana č příloha č. 1 bodové hodnocení doktorského studia 73 STIPENDIJNÍ ŘÁD VUT 76 směrnice děkana č DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VUT 82 informace o CESA VUT v Brně 84 1

2 informace o Vysokém učení technickém v Brně HISTORIE Historie vzniku Vysokého učení technického v Brně má svůj začátek v roce 1849, kdy bylo v Brně založeno technické učiliště jako německo-český utrakvistický ústav. V roce 1899 byla otevřena Česká vysoká škola technická, nejprve s jedním stavebním oborem, po kterém byly postupně otevřeny obory strojního inženýrství, zeměměřičský kurs, oddělení elektrotechnického inženýrství, obor kulturního inženýrství a obor chemického inženýrství. Po první světové válce byl založen i odbor architektury. V roce 1939 byla Česká vysoká škola technická násilně uzavřena. Nový rozvoj školy nastal až po skončení druhé světové války v roce 1945, kdy byly opětně otevřeny obory stavební, strojní, elektrotechnický, chemicko-technologický a obor architektury a pozemního stavitelství. Tato etapa, vyznačující se velkým počtem studentů, kterým bylo znemožněno za války studovat, však netrvala dlouho. V roce 1951 byla Vysoká škola technická tehdejším režimem opětně zrušena a na jejím místě vznikla Vojenská technická akademie jako jeden z důsledků politiky tehdejšího systému. Obětavostí některých učitelů se v roce 1951 podařilo založit Vysokou školu stavitelství v Brně a v roce 1956 obnovit VUT v Brně, které se po mnohaletém úsilí zkonstituovalo v roce 1961 do své dnešní podoby. VUT se člení na fakulty. V současné době jsou to fakulty stavební, strojní, elektrotechniky a informatiky, podnikatelskou, chemickou, architektury a výtvarných umění. Po 17. listopadu 1989 došlo k prudkému rozvoji kontaktů a spolupráce s vysokými školami, zejména Velké Británie, Francie, SRN, Rakouska a dalších zemí. Vysoké učení technické v Brně je vysokou školou s dlouholetou tradicí, která v současné době rozvíjí samostatně a svobodně vzdělávací, inženýrskou, vědeckou, uměleckou i hospodářskou činnost. 2

3 akademičtí funkcionáři VUT v Brně rektor: prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA rektor@vutbr.cz prorektor pro tvůrčí rozvoj: prof. RNDr. Michal Kotoul, DrSc prorektor-vyzkum@vutbr.cz prorektor pro studijní záležitosti: doc. RNDr. Miloslav Švec, CSc prorektor-vzdelavani@vutbr.cz prorektor pro vnější vztahy: prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc prorektor-zahranici@vutbr.cz prorektor pro strategický rozvoj: prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc prorektor-rozvoj@vutbr.cz prorektor pro informační a komunikační technologie: prof. Ing. Pavel Jura, CSc prorektor-ict@vutbr.cz rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně adresa: Antonínská 548/1, Brno kvestor Ing. Vladimír Kotek kvestor@vutbr.cz tisková mluvčí PhDr. Jitka Vanýsková vanyskova@ro.vutbr.cz referát rektora Jana Kalužová kaluzova@vutbr.cz Marie Kocichová kocichov@vutbr.cz zaměstnanecký odbor Ing. Pavel Suchánek suchanek@ro.vutbr.cz ekonomický odbor Iveta Šiková sikova@vutbr.cz odbor investic a majetku Ing. Vojtěch Gren gren@vutbr.cz správní odbor Mgr. Josef Sobotka sobotka@vutbr.cz ústřední knihovna Ing. Martin Fasura fasura@lib.vutbr.cz nakladatelství VUTIUM PhDr. Karel Blažek blazek@vutbr.cz institut celoživotního vzdělávání PhDr. Petra Navrátilová navratilova.petra@lli.vutbr.cz CVIS Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D.,MBA marusinec@vutbr.cz CESA PaedDr. Jaroslav Bogdálek bogdalek@cesa.vutbr.cz koleje a menzy Ing. Vladimír Kotek pověřen řízením kvestor@vutbr.cz dopravní oddělení Lubomír Macků spojovatelka předseda: doc. Dr. Ing. Petr Hanáček-FIT komora akademických pracovníků předseda: doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.-FAST doc. Dr. Ing. Jan Černocký-FAST doc. Ing. Eva Gescheidtová, CSc.-FEKT Ing. Helena Hanušová, CSc.-FP PhDr. Kaliopi Chamonikolasová,Ph.D.-FAVU doc. Ing. Aleš Krejčí, CSc.- FAST RNDr. Vlasta Krupková, CSc.-FEKT RNDr. Hana Lepková-CESA doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.-FA doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.-FA doc. Ing. Jiřina Omelková,CSc. -FCH RNDr. Pavel Popela, Ph.D.-FSI Ing. Jan Roupec, Ph.D.-FSI Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.-FP prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.-FCH Prof.PhDr. Hana Vykopalová. CSc.-USI akademický senát VUT v Brně 3

4 studentská komora předseda: Bc.Tomáš Krejbich stud. DSP FP Bc.Stanislava Dermeková stud.dsp FAST Bc. Patrik Halfar stud. DSP FIT Marián Maslak. stud.fekt Ing. Martin Moos stud.dsp FCH Bc. Petra Nováčková-- stud.fit Bc. Viktor Odstrčilík stud.fa Ing. Vladimír Panáček-stud.DSP USI Samuel Paučo-stud.FAVU vědecká rada VUT v Brně předseda: členové: prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA prof. RNDr. Vladimír Aubrecht, CSc. prof. Ing. Vladimír Báleš, DrSc. Ing. Aleš Bartůněk prof. Ing. Jan Bujňák, CSc. prof. RNDr. Milan Češka, CSc. Ing. Jaroslav Doležal, CSc. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc. prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc. Mgr. Tomáš Hruda prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. prof. Ing. Pavel Jura, CSc. RNDr. Petr Kantor prof. Ing. Jiří Kazelle, CSc. Mgr. Rostislav Koryčánek prof. RNDr. Michal Kotoul, CSc. prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc. prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. doc. RNDr. Petr Lukáš, CSc. Doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc. prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. Prof. Ing. Drahomír Novák, CSc. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. Ing. Emanuel Ondráček, CSc. prof. Ing. Petr Sáha, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. prof.ing. Vladimír Smejkal, CSc. prof. Ing. Jana Stávková, CSc. prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc. prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc.dr.h.c. 4

5 fakulty VUT v Brně Fakulta architektury Poříčí 273/5, Brno fax: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Údolní 244/ fax: Fakulta informačních technologií Božetěchova 1/ fax: Fakulta chemická Purkyňova 464/118, Brno fax: Fakulta podnikatelská Kolejní 2906/4, Brno fax: Fakulta stavební Veveří 331/95, Brno fax: Fakulta strojního inženýrství Technická 2896/2, Brno fax: Fakulta výtvarných umění Rybářská 125/13/15, Brno fax:

6 HISTORIE informace o Fakultě architektury VUT v Brně Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919, kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka. Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýrského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Karel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof. Vladimír Fischer, prof. Jiří Kroha a prof. Jaroslav Syřiště. Ve 30.letech byl ještě povolán prof. Bohumil Babánek. Prostorové umístění odboru architektury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozemního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší novostavby právnické fakulty na ulici Veveří. Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno. Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvinula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň. Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková avantgarda. V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavitelství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních táborech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další. V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a pozemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení, nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Prvním děkanem po válce byl prof. Jiří Kroha. Odbor architektury a pozemního stavitelství byl v poválečných letech doplněn o prof. Bohuslava Fuchse, prof. Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu, prof. Antonína Kuriala, prof. Aloise Krále a na krátkou dobu až do své emigrace po únoru 1948 o mimořádného prof. Jaromíra Krejcara. Posledním předválečným rektorem před uzavřením českých vysokých škol a prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof.jaroslav Syřiště. Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědeckých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě. Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse, který byl celkem třikrát děkanem, nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku 1958 architekt doc. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního stavitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební. Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa. V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavení fakulty ustanovena samostatná Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miroslav Martinek, jeden z posledních asistentů prof. B.Fuchse a dlouholetý ředitel Agroprojektu. Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struktura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový. Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. V roce 2000 došlo k další reorganizaci školy, kdy vznikla nová pracoviště - ateliéry, ústavy a centra. Od roku 2006 stojí v čele školy prof. Vladimír Šlapeta. Během prvního roku nového vedení byla provedena restrukturalizace pedagogicko-výzkumných pracovišť, aby lépe vyhovovala mezinárodním zvyklostem. 6

7 akademičtí funkcionáři fakulty architektury děkan: prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc proděkanka pro studium: doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D proděkanka pro tvůrčí rozvoj: doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D proděkan pro vnější a vnitřní vztahy: Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D palacky@fa.vutbr.cz proděkan pro strategický rozvoj, statutární zástupce děkana: doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc hruby@fa.vutbr.cz adresa: děkanát fakulty architektury Poříčí 273/5, Brno tajemník fakulty: Mgr. Filip Havlíček havlicekf@fa.vutbr.cz sekretářka děkana a tajemníka: Jana Illková illkova@fa.vutbr.cz oddělení studijní: vedoucí: Helena Létalová letalova@fa.vutbr.cz sam.referentka: Anna Horáková horakova@fa.vutbr.cz sam.referentka: Jitka Juránková jurankova@fa.vutbr.cz oddělení personální, práce, mezd a rozvoje: vedoucí: Ing. Eva Bucharová bucharova@fa.vutbr.cz věda a výzkum: Milada Odvárková odvarkova@fa.vutbr.cz oddělení ekonomické: vedoucí: Bc. Miroslava Hrušková hruskova@fa.vutbr.cz pokladna-sam.referentka: Jana Pátková patkova@fa.vutbr.cz fakturace-referentka: Hana Hrušecká hrusecka@fa.vutbr.cz majetek sam.referentka: Františka Papírníková papirnikova@fa.vutbr.cz oddělení technicko-provozní, správa budov: Pavel Chlubný Martin Troják Antonín Klouda BOZ, PO, podatelna: Jaroslava Labusová labusova@fa.vutbr.cz spojovatelka:

8 předseda: interní členové: externí členové: čestní členové: vědecko umělecká rada fakulty architektury prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., děkan FA prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. prof. Ing. arch. Petr Pelčák prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. prof. Ing. arch. Jan Bočan prof. PhDr. Pavel Zatloukal Ing. arch. Aleš Burian Ing. Miroslav Najdekr, CSc. prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D. Ing. arch. Vlasta Loutocká Ing. arch. Růžena Žertová prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor VUT prof. RNDr Ing. Petr Štěpánek, CSc., děkan FAST VUT rada studijního programu fakulty architektury předsedkyně: doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. proděkanka pro studium členové: prof. Ing. arch. Petr Pelčák doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Zbyněk Pech členové interní: člen externí: oborová rada fakulty architektury-obor architektura prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Petr Pelčák doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. doc. Ing. arch. Josef.Hrabec, CSc. doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. Ing. arch. Martin Zedníček, MMB oborová rada fakulty architektury-obor urbanismus členové interní: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. členové externí: doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Jiří Löw, architekt Brno Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc., ÚÚR Brno 8

9 knihovna: modelové centrum: výpočetní centrum: ústav zobrazování UZ vedoucí ústavu: učitelé: modelář: centra fakulty architektury vedoucí: Anna Hošťálková Jitka Pavlíková Martin Barák DiS. vedoucí: Rostislav Karpíšek pověřený vedením modelář: Martin Králík vedoucí: doc. Ing. Jan Viktorin, CSc OA: RNDr. Hana Koutná, Ph.D sam.technik: Ing. Rostislav Košťál technik: Miroslav Blümel doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Ing. arch. Jan Kratochvíl MgA. Jan Šebánek Leoš Boček ústavy fakulty architektury ústav teorie UT vedoucí ústavu: učitelé: interní doktorandi: prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Ing. arch. Petra Gajdová Ing. Denisa Hrubanová Ing.arch.Jan Kristek Ing. Julie Křeháčková Ing. arch. Irena Mikulíková Mgr.Najeh Mohamed Mohamed Ing.arch.Ladislav Mohelník, Ph.D. Ing. arch. Barbora Šimonová 9

10 ústav stavitelství US vedoucí ústavu: učitelé: interní doktorandi: doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Ing. arch. Pavla Čechová Ing. Vít Mikulík Ing. Jiří Svoboda Ing. Jaroslav Štikar Ing.arch.Tomáš Hlavsa Ing. arch. Magda Holá Ing.arch.Lucie Holopírková Ing. arch. Eva Kabourková Ing. arch. Pavel Koláček Mgr. Alžběta Korčáková Ing. arch. David Křeček Ing.Jiří Svoboda Ing. arch. Kateřina Šmardová ústav navrhování UN1 vedoucí ústavu: učitelé: interní doktorandi: doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. arch. Jan Foretník Ing. arch. Marcela Nahorniaková Ing. arch.lukáš Pecka ústav navrhování UN2 vedoucí ústavu: učitelé: Ing. Vítězslav Nový prof. Ing. arch. Ivan Ruller Ing. arch. Pavel Jura Ing. arch. David Mikulášek Ing. arch. Jan Sochor ústav navrhování UN3 vedoucí ústavu: učitelé: interní doktorandi: prof. Ing. arch. Petr Pelčák Ing. arch. Eva Beránková Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Ing. arch. Bohumila Hybská Ing. Petra Nováková 10

11 ústav navrhování UN5 vedoucí ústavu: učitelé: interní doktorandi: doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. Ing.arch.Markéta Březovská Ing. arch. Jan Chladil Fernando Hugo Valdez Jarandilla Ing.arch.Václav Navrátil Ing. arch. Petr Novák Ing. arch. Lucie Pohanková ústav navrhování UN6 vedoucí ústavu: učitelé: interní doktorandi: prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D. Ing. arch. Ivo Boháč Ing. arch. Jiří Marek Ing. arch. Jan Mléčka Ing.arch.Miron Mutyaba Ing.arch.Tomáš Rabl 11

12 seznam učitelů fakulty architektury profesoři: UT prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc UN3 prof. Ing. arch. Petr Pelčák UN2 prof. Ing. arch. Ivan Ruller UT prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc UN6 prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc UT prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc US prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc UN6 prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc externí profesoři: UN1 UN6 prof. Ing. arch. Ivan Koleček prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, PhD. docenti: UT doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc UN1 doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc UN5 doc. Ing. arch. Karel Havliš UT doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc UT doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc US doc. Ing. Josef Chybík, CSc UN5 doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik US doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc UZ doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský US doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc UN1 doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D UN5 doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D VC doc. Ing. Jan Viktorin, CSc UT doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D US doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc externí docenti: UN5 doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. US doc. Ing. Jan Lojda, CSc.,MBA UT doc. Ing. arch. Jiří Löw UN1 doc. Ing. arch. Jiří Oplatek UN5 doc. Ing. Jan Pavlíček, CSc. UN3 doc. Ing. arch. Tomáš Rusín UT doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. odborní asistenti: UN6 Ing. arch. Ivo Boháč UN5 Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D VC RNDr. Hana Koutná, Ph.D US Ing. Vít Mikulík UZ Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D UN2 Ing. Vítězslav Nový UN3 Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D US Ing. Monika Petříčková, Ph.D UN1 Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D US Ing. Petr Suchánek, Ph.D US Ing. Jaroslav Štikar UN6 Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D

13 asistenti: UN3 Ing. arch. Kateřina Dokoupilová UN1 Ing. arch. Jan Foretník UN3 Ing. arch. Eva Beránková UN3 Ing. arch. Bohumila Hybská UN2 Ing. arch. Pavel Jura UZ Ing. arch. Jan Kratochvíl UN6 Ing. arch. Jiří Marek UN2 Ing. arch. David Mikulášek UN6 Ing. arch. Jan Mléčka UN2 Ing. arch. Jan Sochor UZ MgA. Jan Šebánek interní doktorandi: UN5 UT US US US UT UN5 UN5 UT US US US UT US UT UT UT UN6 UN1 UN5 UN5 UN3 UN1 UN5 UN6 US UT US Ing. arch. Markéta Březovská Ing. arch. Petra Gajdová Ing. arch. Tomáš Hlavsa Ing. arch. Magda Holá Ing. arch. Lucie Holopírková Ing. Denisa Hrubanová Ing. arch. Jan Chladil Fernando Hugo Valdez Jarandilla Ing. Julie Křeháčková Ing. arch. Eva Kabourková Ing. arch. Pavel Koláček Mgr. Alžběta Korčáková Ing. arch. Jan Kristek Ing. arch. David Křeček Ing. arch. Irena Mikulíková Mgr. Najeh Mohamed Mohamed Ing. arch. Ladislav Mohelník, Ph.D. Ing. arch. Miron Mutyaba Ing. arch. Marcela Nahorniaková Ing. arch. Václav Navrátil Ing. arch. Petr Novák Ing. Petra Nováková Ing. arch. Lukáš Pecka Ing. arch. Lucie Pohanková Ing. arch. Tomáš Rabl Ing. Jiří Svoboda Ing. arch. Barbora Šimonová Ing. arch. Kateřina Šmardová externí učitelé: US Ing. Karel Cejpek UT Ing. Stanislav Prokeš UT Mgr. Jiří Randall UN6 PhDr. Karel Rechlík UT JUDr. Eva Řehořková UT Ing. arch. Zdeňka Umlášková UT RNDr. Antonín Vaishar UN3 Ing. arch. Ivan Wahla 13

14 informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně ÚVOD Pro studium na FA platí zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi děkana FA a vnitřní předpisy FA. Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou : Statut VUT, Studijní a zkušební řád VUT, Stipendijní řád VUT, Disciplinární řád VUT. Vnitřními předpisy FA jsou : Statut FA VUT Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou), Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí), Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT). 14

15 kód studijního programu délka název studijního programu a studijní obory prez. komb. titul pozn. B3501 Architektura a urbanismus Bc. Architektura 4 - N3501 Architektura a urbanismus Ing.arch. EN Architektura 2 - P3501 Architektura a urbanismus Ph.D. Architektura 3 5 Urbanismus 3 5 Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury, urbanismu a designu. Poskytuje specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a výstavnictví, rekonstrukcí a památkové péče, územního plánování a teorie architektury. Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce 1990/1991. Bakalářský studijní program - prezenční forma 4letého studia, zakončeného titulem Bc. Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-architekta. Bakalář je připravován pro činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelářích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen řešit základní úlohy navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od širších vazeb až po technický detail. Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměstnance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit stanoví Česká komora architektů, se autorizačním procesem může změnit ve statut autorizované osoby. V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním 8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů.. Magisterský studijní program - prezenční forma 2letého studia, zakončeného titulem Ing. arch. Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který v celém komplexu své profese zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby. Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností v orgánech státní správy. Důsledně je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které budou splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů trvale udržitelného rozvoje. Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci jeho odborné způsobilosti v procesu autorizace - při vstupu do České komory architektů, prokázal požadované znalosti a dovednosti. V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy 4 předměty: specializovaný ateliér, povinné a povinně volitelné předměty. Specializovaný ateliér, jehož vypisovatelem je tzv.modul, si student volí dle zaměření pro celé studium. Tento předmět je strukturován do návrhové části a do teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy, speciální konzultace související s tématem specializace. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem. Povinné předměty plošně vyučované pro celý ročník představují obsahově základní disciplíny pro vzdělání architekta. Jsou zakončeny zkouškou a svým obsahem vyústí ve 2 souhrnné státní závěrečné zkoušky v semestru 4. Povinně volitelné předměty představují obměnitelný soubor předmětů dále rozšiřujících znalosti budoucího architekta. Předměty jsou zakončeny klasifikovaným zápočtem. Ve 4. semestru magisterského studia jsou zadávány diplomové práce. Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu se člení na dvě části, které se vzájemně prolínají a doplňují. První částí je to zkouška z teorie architektury a urbanismu, z legislativy a práva v architektonické praxi, ve druhé části se jedná o obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho mohou opravňovat k samostatné tvůrčí činnosti. 15

16 Doktorský studijní program - prezenční forma 3letého studia, kombinovaná forma 5letého studia zakončeného titulem Ph.D. Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který si student zvolí z nabídky témat doktorského studia každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro dráhu vědeckého a pedagogického pracovníka. Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje studium přednáškové kursy a zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkoušek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku z neslovanského jazyka. Doktorandi absolventi magisterského studia příbuzného oboru absolvují 5 zkoušek z volitelných předmětů, celkem tedy 8 zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu disertace zpracuje student v průběhu 1.semestru studia osnovu disertační práce, ve které vymezí téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešení. V rámci vědecké přípravy se podílí na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu.splnění studijní části individuálního programu prokáže student vykonáním dílčích zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a s předložením Pojednání ke státní doktorské zkoušce. Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat. Fakulta nabízí stadium v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu pro zahraniční studenty, v českém jazyce. Magisterský studijní program nabízí akreditované studium v jazyce anglickém. 16

17 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 22. srpna 2006 pod čj / Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly registrovány podle 36 odst. 2 a 5 zákona o vysokých školách dne 25. srpna 2009 pod čj / Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle 9 odst. 1 písm. b) a 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Vysokého učení technického v Brně: ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČLÁNEK 1 Úvodní ustanovení 1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen "VUT") je podle 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen "zákon") vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. 2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen "studenti") nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen "doktorandi") zapsáni. 3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná v případě studentů zapsaných na VUT rektor nebo osoba jím zmocněná. ČLÁNEK 2 Akademický rok a časové členění studia 1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. 2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období. 3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů. 4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření stanoví směrnice fakulty. 5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém semestru. 6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména: a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech, b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce, c) termíny pro kontrolu studia, d) období, v němž se konají státní zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám. 17

18 ČÁST DRUHÁ Ustanovení pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech DÍL 1 Organizace studia ČLÁNEK 3 Studijní plány 1. Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je jednosemestrální studijní předmět (dále jen "předmět"). 2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů. 3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta 1) zveřejní strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je strukturován takto: a) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia, b) vymezuje podmínky návaznosti předmětů, c) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné. Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen obor ) studijního programu. 4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského nebo magisterského studijního programu. 5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z obecných pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona. 1 ) Čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT. ČLÁNEK 4 Rady studijního programu 1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy. Úkolem rad je: a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů. b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu. 2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan. 18

19 ČLÁNEK 5 Kreditový systém 1. Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém: 2) a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia. f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů. ČLÁNEK 6 Způsob zakončení studia předmětu 1. Předmět je zakončen buď: a) udělením zápočtu nebo b) udělením klasifikovaného zápočtu nebo c) vykonáním kolokvia nebo d) vykonáním zkoušky nebo e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu nebo f) vykonáním klauzurní zkoušky 2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů v souladu s ECTS. 3. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat. 2 ) Kompatibilní s ECTS, umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. ČLÁNEK 7 Způsoby výuky a její zabezpečení 1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. 2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. b) Semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce studentů. Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse. c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů. d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia. 19

20 e) Odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich aplikace v praxi. Slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. f) Exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. 3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty. 4. Nedílnou součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce. 5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl Personální zabezpečení výuky. a) Přednášky vedou profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka. b) S pověřením děkana mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe. c) Na cvičeních a laboratorních cvičeních se mohou podílet i doktorandi. 7. Vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen "vedoucí zaměstnanec ústavu") je povinen sledovat výuku zabezpečovanou daným ústavem a dbát o její úroveň. Podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty. ČLÁNEK 8 Dokumentace předmětu 1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména: a) název předmětu, b) kód předmětu a typ, c) vyučovací jazyk, d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský), e) ročník studia, f) semestr, g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), h) počet kreditů, i) jméno garanta, j) název ústavu (katedry) zabezpečujícího výuku předmětu, k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student absolvováním studijního předmětu), l) prerekvizity (výčet vstupních znalostí), m) obsah předmětu (anotace, osnova), n) literatura, o) způsoby výuky (např. přednáška, cvičení apod.), p) pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu). 2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit. 20

21 ČLÁNEK 9 Studijní poradenství 1. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu. 2. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty. DÍL 2 Ověřování a hodnocení studijních výsledků ČLÁNEK 10 Ověřování studijních výsledků Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou. ČLÁNEK 11 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu. 2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. 3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona. 6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. ČLÁNEK 12 Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška 1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy prospěl nebo neprospěl. 2. Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním předpisem FaVU. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 3. Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem 21

22 aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 4. Zkoušky jsou: a) písemné, b) ústní, c) kombinované. 5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících, musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty. 6. Student, který byl klasifikován stupněm F, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví směrnice fakulty. 7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan. 8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona. 9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a identifikace zkoušejícího, a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou F. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh je klasifikován stupněm F. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek. ČLÁNEK 13 Klasifikační stupnice Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice ECTS: KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ ECTS BODOVÉ HODNOCENÍ ČÍSELNÁ KLASIFIKACE POZNÁMKA A Excellent výborně výborně (1) B ,5 very good velmi dobře C Good dobře D ,5 satisfactory uspokojivě velmi dobře (2) Dobře (3) E Sufficient dostatečně F Failed nevyhovující nevyhovující (4) 22

23 ČLÁNEK 14 Průměrná klasifikace studenta 1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem: SUMA ( K p. Z p ) VP = , SUMA ( K p ) kde K p je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Z p je číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. (čl. 55 odst. 2). Vážený studijní průměr lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení. 2. Vážený studijní průměr se užívá zejména pro: a) přiznání prospěchového stipendia, b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26). DÍL 3 Průběh studia Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu ČLÁNEK V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním programem. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona. 2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia. ČLÁNEK 16 Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět kontrolu účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí může být důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty. ČLÁNEK 17 Zápis do dalšího roku studia 1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu bylo povolena výjimka podle čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia. 2. Při zápisu do studia si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu a studijního plánu. 23

24 3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví směrnice fakulty. 4. Zápisy do studia se konají v termínech stanovených děkanem. 5. Pokud se student bez omluvy nezapíše do studia ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona. ČLÁNEK 18 Přerušení studia 1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem. 2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit. 3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí splatný peněžní závazek vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s 58 odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno na dobu dvou let. 4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních. 5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru. 6. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan. 7. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit polovinu standardní doby studia v příslušném studijním programu. 8. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 3, rozhodne děkan i před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení.. 9. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu, zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona. 10. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. 11. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování. ČLÁNEK 19 Zanechání studia Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. ČLÁNEK 20 Uznání části studia 1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 6. 24