říjen 2018 Vyučování Izrael splněné proroctví Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. (Ž 16,8)

Transkript

1 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. (Ž 16,8) sboru Církve bratrské v Hradci Králové Vyučování Izrael splněné proroctví V tomto roce si u nás připomínáme významné výročí 100 let od vzniku Československa. To ale nebude předmětem našeho zájmu. Tím je jiné významné výročí 70 let od vyhlášení státu Izrael. Bylo to U výročí našeho státu se mluví o tom, že k obnovení státu došlo po 300 letech národního i náboženského útlaku. Naše státnost ale zůstala zachována: jako národ jsme dál žili na tomtéž území a České království formálně trvalo i když jako součást habsburské říše až do října U Židů a Izraele to bylo úplně jinak. Starověký izraelský stát byl zničen Římany, Židé byli ze svého území vyhnáni a na obnovení svého státu čekali v diaspoře v rozptýlení po celém světě. Jedno velké vyhnání už předtím zažili babylonské zajetí. Z toho se vrátili po 50 letech. I po Římanech chovali naději, že se vrátí, čekat ale museli téměř let. Z pohledu dějin k tomu britský historik Paul Johnson říká: Izraeli se podařilo proklouznout do života náhodným oknem v dějinách, které se otevřelo na pár měsíců v letech Jako křesťané ale za tím vidíme i hlubší duchovní dimenzi; věříme, že vznik Izraele je výsledkem Božího působení v dějinách. Dějiny starého Izraele začaly Abrahamem, který žil kolem r př.kr. S jeho jménem se spojeno opakované Boží prohlášení o vyvolení Izraele, které je hlavním motivem SZ. K dobytí Kanánu došlo pod vedením Jozue kolem roku 1230 př.kr., zaslíbená země je dalším duchovním symbolem. Král David žil kolem roku 1000 př.kr., za jeho vlády se stal Jeruzalém hlavním městem Izraele. Král Šalomoun tam pak postavil první židovský chrám. Starověký židovský stát tam byl po dobu tisíc let, pak ale pro Židy nastaly těžké časy. R. 63 př.kr. dobyl Jeruzalém římský vojevůdce Pompejus, území se pak stalo provincií Římské říše. S nadvládou Římanů se Židé nesmířili a dvakrát proti nim povstali, což pro ně mělo katastrofální Věřil, a proto vyšel z Egypta a nedal se zastrašit královým hněvem; zůstal pevný, jako by Neviditelného viděl. (Žd 11,27) Jednat tak, jako bychom Neviditelného viděli. Stavět si před oči toho, kdo už se tolikrát osvědčil. V dějinách světa a Božího lidu, v životě těch, se kterými jdeme na cestě víry v našem životě. To nám dává nadpřirozenou sílu. Lépe řečeno: potom nás Hospodin obdarovává svojí přítomností, ochranou a přízní. I když si nakrátko musíme projít trápením či nepřátelstvím druhých, Hospodin vyměřil náš pozemek v kraji blaha a jeho dědictví je velkolepé. Víme přece, kde nám náš Pán Ježíš Kristus připravujepříbytky Chceme poznávat tvou cestu stezku života. Dej, ať je nám přebývání s tebou, Hospodine, vrcholem radosti. Ranní chvilky pro dnešní den na základě Hesel Jednoty bratrské. Zdroj:

2 následky. Poprvé to bylo ve známé Židovské válce v letech 66-73, která skončila pádem Jeruzaléma a zničením chrámu. Druhé povstání vypuklo roku 132 a výsledkem byl definitivní konec židovské státnosti a vyhnání Židů ze země. V roce 1897 byla ve Švýcarsku založena organizace, která podle hory Sion v Jeruzalémě dostala jméno Světová sionistická organizace. Jejím cílem bylo obnovení židovského státu v Palestině. Z politického hlediska vypadal program sionistů beznadějně, protože území bylo pod nadvládou islámu a Turků. Když se Theodor Herzl, zakladatel sionismu, obrátil s žádostí o podporu na papeže, odpovědí bylo non possumus Nemůžeme. Nemůžeme souhlasit, aby se svatá místa vrátila těm, kdo ukřižovali Ježíše Krista. Ale uplynulo pouhých 20 let a situace se zcela změnila. Turecko bylo mezi poraženými v 1.světové válce a Palestina se stala mandátním územím pod správou Velké Británie. A v listopadu 1947 přijala OSN rezoluci, podle které měly být v Palestině zřízeny dva nové státy, židovský a arabský. Tak se stalo, že 14.května 1948 mohl David Ben Gurion, jako první ministerský předseda nového státu, přečíst v Tel Avivu Prohlášení nezávislosti. Uvedl je těmito slovy: Dva tisíce let jsme čekali na tuto hodinu, a nyní se tak stalo. Když se čas naplní, nemůže se Bohu nic protivit. Na závěr bylo proneseno slovo hebrejského požehnání, státním znakem se stal biblický sedmiramenný svícen, na vlajce je šesticípá Davidova hvězda. To vše mělo vyjádřit, že nový stát vědomě a jednoznačně navazuje na přerušenou starověkou tradici. A nyní, jak to k nám mluví. Tou první věcí je otázka vyvolení Izraele. V Ex 19,5 čteme: Budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země. Anebo v Dt 7,6: Tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím. Důležité je vědět, co je podstatou toho s t r a n a 2 vyvolení. Velice bychom se mýlili, kdybychom si mysleli, že je to označení pro nějakou vyšší kvalitu. Tak vyvoluje jen ďábel, ale nikdy ne Bůh. Všude, kde je uplatňována nějaká forma národního nadřazování (rasismu), si můžeme být jisti, že jde o projev moci zla a démonských sil. Vyvolení Izraele je jasná biblická skutečnost. A Bible odpovídá i na otázku po jeho smyslu: Nikoli proto, že byste byli početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás, ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům (Dt 7). Tedy nic o nějaké vyšší kvalitě Izraele, ale slovo o Boží lásce a věrnosti. Vyvolení Izraele je velkým obrazem Božího zájmu o člověka vůbec. Největším projevem tohoto zájmu bylo to, že mezi nás sestoupil ve svém Synu Ježíši Kristu. Vyvolení Izraele je obrazem vyvolení Kristovy Církve, starozákonní Izrael je obrazem vyvoleného lidu Nové smlouvy. To vedlo už první křesťany k úvahám, zda úloha Izraele jako vyvoleného národa obětí Ježíše Krista neskončila. Zda Izrael pro svoje odmítnutí Mesiáše nevypadl z milosti. V listu k Římanům nás ale apoštol Pavel vyučuje, že takový pohled by byl velkým omylem. Připomeňme si jádro toho poučení: Ptám se tedy: Zavrhl Bůh svůj lid? V žádném případě Izrael stále nenašel to, co hledá. Vyvolení toho dosáhli, ale ostatní byli zatvrzeni Chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů... Pak bude spasen všechen Izrael. Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce... Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná. Smysl je naprosto jasný: Ačkoliv je po Ježíšově oběti smysl vyvolení Izraele zastřen tajemstvím, jeho vyvolení zůstává mimo jakoukoliv pochybnost. Jde i nadále o vyvolený Boží lid, který zůstává předmětem jeho jednání. Pokud

3 jsou dnes Židé pro svou nevěru vylomenými větvemi, říká apoštol, Bůh má moc naroubovat je znovu a ty křesťane se nad ty větve nevynášej!. Všechna Boží zaslíbení daná tomuto národu zůstávají v platnosti. Ta druhá věc, která k nám skrze Izrael mluví, je Boží věrnost, ve srovnání s chováním člověka. V dějinách tohoto lidu vidíme totiž to, co je typické pro každého z nás: Na jedné straně Boží lásku, věrnost a ochranu; a na druhé straně neposlušnost a nevěrnost naši hříšnost a převrácenost. Dějiny starého Izraele, tak jak jsou zachyceny ve SZ, neposkytují příliš lichotivý obraz. Lid se odvracel od Hospodina, propadal modloslužbě, nechodil po Božích cestách. Izrael měl na jedné straně s Bohem mimořádné zkušenosti, ale také to byl lid tvrdé šíje : Umíněné, vzdorné pokolení, jehož duch nezůstal věrný Bohu. Nezůstali věrni jeho smlouvě nedbali na svědectví jeho, říká např. Žalm 78. Ne pro tvoji spravedlnost ti Bůh dává tuto dobrou zemi neboť jsi lid tvrdé šíje. (Dt 9,6). Proto na něj přicházely i těžké Boží soudy. To ale neznamenalo konec Božího zájmu a lásky, jak čteme např. v Ř 10,21: Po celý den jsem vztahoval ruce k lidu nevěřícímu a vzpurnému. Naše situace nás, kteří jsme uvěřili je podobná. Poznali jsme svůj hřích, přijali cestu Boží záchrany v Pánu Ježíši Kristu, to ale neznamená, že neznáme případy hříchu a nevěry. Jakub o tom říká: Všichni přece v mnohém chybujeme. Bůh ale i tak zůstává věrný, sklání se k nám a vede nás k návratu na jeho cestu. Když čteme ty starozákonní příběhy a divíme se, co všechno ten Boží vyvolený lid Hospodinu prováděl, tak mysleme i na to, že s námi jako lidem Nové smlouvy to často bývá podobné. A že i my potřebujeme vždy novou Boží milost a odpuštění. A na závěr to třetí důraz na to, že Bůh je Pánem nad dějinami. Při hodnocení různých historických událostí si musíme dát pozor, abychom nevynášeli závěry, za kterými není nic jiného, než naše přání a spekulace. Uvedu dva příklady. V roce 1755 postihlo Lisabon veliké zemětřesení, bylo to jedno ze šesti nejsilnějších zemětřesení všech dob. 85 % města bylo zničeno, o život přišlo 60 tisíc lidí. Zvláštní okolností této katastrofy bylo, že se to stalo dopoledne, v den svátku Slavnosti všech svatých, kdy byli věřící ve velkém počtu v kostelech. Říká se, že touto událostí byla otřesena víra celého Portugalska. Lidé prostě nemohli pochopit, jak Bůh něco takového mohl dopustit. Ježíši jednou jeho posluchači vyprávěli o případu, kdy Pilát při potlačení nějakého nepokoje připravil o život i Galilejce, kteří s tím neměli nic společného. Ježíš jim na to řekl: Myslíte si, že se jim to stalo, protože byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci? Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. A dodal s odkazem na jiný takový případ: Myslíte si, že těch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší hříšníci než všichni ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. (Lk 13). Smysl jeho odpovědi je zcela jasný: Ano, takové věci se stávají. Není ale vaší věcí ptát se po důvodech. Nechte k sobě ale takové události promluvit jako Boží varování. Z biblického hlediska k tomu nemáme co dodat. Různé přírodní katastrofy, neštěstí a války se stávají. Bůh nad tím vším má kontrolu, žijeme ale v porušeném světě. Příkladem jiného druhu může být snaha o obnovení Mariánského sloupu v Praze. Evangelíci to odmítají jako symbol vítězství protireformace, katolická strana tvrdí, že je to dík Panně Marii za ubránění Prahy před Švédy v roce 1648: Lidé se během obléhání Prahy shromažďovali na Staroměstském rynku, modlili se před obrazem Panny Marie Rynecké a Praha byla nakonec zachráněna, říkají. Zde můžeme říci, že tak to určitě nebylo. Matku Pána Ježíše ctíme, ale s t r a n a 3

4 nevěříme, že se k ní máme modlit a že na takové modlitby odpovídá. Za tou událostí byly jiné důvody. Jak je to tedy se státem Izrael? Jak můžeme tvrdit, že jeho vznik je nejen zázrakem dějin, ale i projevem Boží vůle? Odpověď je jednoduchá: Protože to je naplněním biblických proroctví. Takových proroctví je celá řada, uvedeme si dvě, se kterými se můžeme v Izraeli setkat přímo ve veřejném prostoru. První je slovo z Ezechiele 37,14: Vložím do vás svého ducha a oživnete. Dám vám odpočinutí ve vaší zemi. Toto slovo nalezneme nad hlavní branou do Památníku holocaustu v Jeruzalémě. Hrůzy holocaustu jsou nad naše chápání. Jak mohl Bůh něco takového dopustit? Otřásly ale svědomím světa a zanedlouho vznikl stát Izrael. To druhé slovo je z proroka Ámose: Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená místa a osídlí je. Tato slova se nacházejí ve vstupním prostoru Památníku nezávislosti v Tel Avivu. A vedle jako důkaz jsou fotografie z budování města. Tel Aviv byl založen v roce 1908 na písečných dunách, na pustém místě, kde nebylo vůbec nic. Dnes má 500 tisíc obyvatel, je symbolem úspěchu státu Izrael. Theodor Herzl popsal vizi budoucího židovského státu v knize Staronová zem. Vyšla v roce Kniha končí scénou, kdy se hlavní hrdina ptá ostatních, co tu jejich obnovenou zemi vytvořilo. Jsou slyšet různé odpovědi: Nutnost! Odhodlání! Sebedůvěra!. Láska a utrpení! Potom povstane ctihodný rabín Samuel a zvolá: Bůh! Naším tématem byl Izrael. Nemluvili jsme o politice, ale o duchovních souvislostech. Hlavním důrazem bylo, že Izrael je i dnes Boží vyvolený lid. Zvláštnost těch Božích zaslíbení spočívá v tom, že mají dosah i pro ty, kteří s tímto národem přicházejí do styku. Takové je to vůbec první, dané ještě Abrahamovi (Gn 12): Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. Podobně prorok Zacharjáš s t r a n a 4 v závěru starozákonního kánonu říká: Toto praví Hospodin zástupů, který mne poslal k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka. Pozdravem Židů v době diaspory bylo: Příští rok v Jeruzalémě! Byl to pozdrav naděje, opřený o Boží zaslíbení. Ta se vyplnila, Izrael ale i dnes potřebuje naše modlitby a podporu. Vyzývá nás k tomu i slovo ze Žalmu 122, kterým naše zamyšlení můžeme ukončit: Vyprošujte Jeruzalému pokoj! Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují! Josef Potoček Ze života sboru Milí bratři a sestry, kdo máte zájem o Hesla Jednoty bratrské na rok 2019, prosím přihlaste se u mne. Jiřina Kolbabová Odposlechnuto v besídce Hovoříme o nanebevstoupení vzkříšeného Ježíše tak, jak odešel do nebe, tak se zase vrátí A on se má jako vrátit znovu? To je dobrý! Informace ze schůze staršovstva dne Staršovstvo se sešlo ke své pravidelné schůzi dne Starší vyslechli informaci hospodáře sboru br. P. Kouby o průběžných výsledcích hospodaření sboru. V další části schůze proběhl rozhovor se ses. B. Klimešovou o nedělní besídce. Je potěšující, že pro tuto oblast služby je dostatek ochotných služebníků. Co vázne, je pravidelná účast některých dětí v nedělní besídce. Změnila se organizace zpěvu dětí, nedělní zpěv dětí bude probíhat od 9.30 hod. Staršovstvo vidí jako důležité, aby jednou ročně proběhla schůzka učitelů a učitelek nedělní besídky s rodiči dětí za účasti

5 zástupce ze staršovstva. Starší vyjádřili vděčnost za službu ses. B. Klimešové a celého týmu učitelek a učitelů nedělní besídky. V další části schůze se staršovstvo věnovalo rozhovoru o sborových prioritách a přípravě sborového dne, který proběhl v neděli Schůze staršovstva byla ukončena několika modlitbami. Martin Legát PROGRAM BESÍDKY Malá besídka Střední besídka Velká besídka Noe Letnice Misie v Jednotě Bratrské Babylonská věž Uzdravení chromého Lukáš - evangelista Babylonská věž Petr a Jan před radou Marek Zvědové v Jerichu Ananiáš a Safira není Kazatel sboru: Martin Legát tel Starší sboru: Vojta Brouček tel Pavel Kouba tel Martin Polívka tel Petra Stránská tel Sbor Církve bratrské v Hradci Králové V Kopečku 89, , Hradec Králové číslo účtu: /0800 Jakub Škrobák tel Jan Verner tel Do tohoto čísla přispěli: J. Potoček, B. Klimešová, M. Legát a Š. Potočková Grafické zpracování, tisk: M. Čáslavský POZOR: uzávěrka dalšího čísla Příspěvky posílejte na adresu: spotockova@centrum.cz Prosíme o dodání příspěvků včas kvůli jazykové korekci a grafickému zpracování. Děkujeme. s t r a n a 5

6 PROGRAM SBORU Datum Den Místo Čas Slovo Poznámka Narozeniny 1 Po Staršovstvo P.Kouba 2 Út Pluhařová Růžena 3 St Stránská Petra 4 Čt 5 Pá Všestary dorost; mládež 6 So 7 Ne HK - VP M.Legát.. 8 Po 9 Út Nechanice M.Legát 10 St Patchwork Boudyš Daniel 11 Čt Plšek Petr 12 Pá Všestary dorost; mládež 13 So 14 Ne HK M.Legát.... Seniorátní seminář D.Novák.. 15 Po Nyklová Věra 16 Út Šnobl Petr 17 St Boudyšová Lenka, Doležalová Šárka 18 Čt 19 Pá Všestary dorost; mládež 20 So Bystré: svatba J. Škrobáka a B. Merclové /14. hod./ 21 Ne HK D.Neumann.... Hořice M.Legát.. 22 Po 23 Út Nechanice M.Legát Legát Tomáš 24 St Kšíkal Vladimír, Neumann David 25 Čt 26 Pá Všestary dorost; mládež 27 So Škrobák Jakub, Zelingrová Pavla 28 Ne HK M.Polívka.... Hořice M.Legát.. 29 Po 30 Út Legát Martin, Legátová Lydie, Vernerová Anna 31 St Opatovice M.Legát s t r a n a 6