Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls139213/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Transkript

1 Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls139213/ NÁZEV PŘÍPRAVKU Imodium DUO ACTION SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Loperamidi hydrochloridum 2 mg, Simeticonum 125 mg v jedné žvýkací tabletě Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Žvýkací tablety Popis přípravku: bílé kulaté ploché tablety se zkosenými hranami, z jedné strany vyraženo IMO nad linkou, s vůní vanilko-mátovou. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Léčivý přípravek Imodium DUO ACTION je určen k léčbě akutního průjmu jakéhokoli původu a jeho obvyklých doprovodných příznaků, které často zahrnují zvýšenou plynatost, abdominální diskomfort, nadýmání, křeče a flatulenci. 4.2 Dávkování a způsob podání Dospělí a mladiství od 12 let: Úvodní dávka činí dvě žvýkací tablety (4 mg), následuje jedna žvýkací tableta (2 mg) po každé další řídké stolici. Nejvíce 4 žvýkací tablety (8 mg) denně, nejdéle po dva dny. Tablety je zapotřebí před polknutím rozžvýkat a zapít vodou. Děti do 12 let: Přípravek není určen dětem do 12 let (viz bod 4.3). Starší pacienti: U starších pacientů není zapotřebí úprava dávkování. Ledvinové poškození U pacientů s ledvinovým poškozením není zapotřebí úprava dávkování. Jaterní poškození 1/9

2 Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterním poškozením nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat přípravek Imodium DUO ACTION s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry (viz bod 4.4). 4.3 Kontraindikace Přípravek Imodium DUO ACTION nesmí užívat děti do 12 let. Přípravek Imodium DUO ACTION je kontraindikován při známé přecitlivělosti k loperamidu, simetikonu nebo kterékoli další složce přípravku. Přípravek Imodium DUO ACTION se nesmí užívat jako primární terapie: o u pacientů s akutní dyzentérií (charakterizované přítomností krve ve stolici a vysokou horečkou); o u pacientů s akutní ulcerativní kolitidou; o u pacientů s bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např. Salmonella, Shigella a Campylobacter. o u pacientů s pseudomembranózní kolitidou v souvislosti s léčbou širokospektrými antibiotiky. Přípravek Imodium DUO ACTION se nesmí užívat obecně tam, kde by útlum peristaltiky mohl vést k možnému riziku závažných následků, k nimž patří ileus, megakolon a toxický megakolon. Léčbu tímto přípravkem je nutno okamžitě ukončit, když se objeví obstipace, abdominální distenze nebo ileus. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Léčba průjmu přípravkem Imodium DUO ACTION je pouze symptomatická. Kdykoli lze diagnostikovat etiologii, měla by být v případě potřeby zahájena specifická léčba. U pacientů trpících (závažným) průjmem může dojít k úbytku tekutin a elektrolytů. V těchto případech je nejvýznamnějším opatřením patřičná náhrada tekutin a elektrolytů. Nenastane-li u akutního průjmu klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání přípravku Imodium DUO ACTION ukončeno. Pacientovi je zapotřebí doporučit vyhledat lékaře. U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen přípravkem Imodium DUO ACTION, by měla být léčba ukončena při prvních známkách abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni tímto přípravkem, se vyskytla izolovaná hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolonu. Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterní insuficiencí nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat přípravek Imodium DUO ACTION s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry. Pacienti s jaterní dysfunkcí by měli být pečlivě sledováni. Tento lék musí být užíván s opatrností u pacientů s jaterním poškozením, které může znamenat relativní předávkování vedoucí k intoxikaci CNS. Přípravek Imodium DUO ACTION by měl být užíván u pacientů se závažnou jaterní dysfunkcí za lékařského dohledu. 2/9

3 Vzhledem ke skutečnosti, že většina léčiva je metabolizována, a metabolity nebo nezměněné léčivo jsou vylučovány do stolice, úprava dávkování u pacientů s ledvinovými poruchami není nutná. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, patřícím k inhibitorům P-glykoproteinu, způsobuje 2 až 3 násobné zvýšení plazmatických hladin loperamidu. Klinický význam těchto farmakokinetických interakcí s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování loperamidu není znám. Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, způsobuje 3 až 4 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor CYP2C8 gemfibrozil zvyšuje ve stejné studii loperamid přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu způsobuje 4 násobné zvýšení vrcholových plazmatických hladin loperamidu a 13 násobné zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s účinkem na centrální nervový systém (CNS) měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní ospalosti a testem Digit Symbol Substitution Test). Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, způsobuje 5 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupillometrií. Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3 násobné zvýšení plazmatických hladin desmopresinu, pravděpodobně vzhledem ke snížené gastrointestinální motilitě. Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek loperamidu, a že léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat. Vzhledem k tomu, že simetikon není z gastrointestinálního traktu absorbován, relevantní interakce mezi simetikonem a ostatními léky se neočekávají. 4.6 Těhotenství a kojení Užívání v těhotenství: Teratogenní nebo embryotoxické účinky loperamidu nebo simetikonu nebyly prokázány. Užívání tohoto léku v těhotenství se nedoporučuje. Těhotným ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby. Užívání v období kojení Malá množství loperamidu se mohou objevit v mateřském mléce. Užívání tohoto léku v období kojení se nedoporučuje. Kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby. 3/9

4 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Při léčbě příznaků průjmu loperamidem se může dostavit únava, závratě nebo ospalost. Při řízení vozidel nebo obsluze strojů se proto doporučuje zvýšená opatrnost. 4.8 Nežádoucí účinky V tomto bodu jsou prezentovány nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky jsou těmi nežádoucími účinky, které prokazatelně souvisely s užíváním loperamid-simetikonu nebo loperamid-hydrochloridu, na základě komplexního vyhodnocení dostupných nežádoucích účinků. Kauzální souvislost s loperamid-simetikonem nelze v některých případech spolehlivě prokázat. Mimoto byly klinické studie prováděny za velmi odlišných podmínek, a proto nemohou být údaje o nežádoucích účincích z klinických studií přímo srovnávány s údaji z klinických studií jiných léků a nemusí reflektovat údaje z klinické praxe. Výsledky klinických studií Bezpečnost loperamid-simetikonu byla hodnocena u 2040 pacientů, kteří se zúčastnili pěti klinických studií. Všechny studie byly vedeny u pacientů s akutním průjmem a diskomfortem - plynatostí, se žvýkacími tabletami loperamid-simetikon. Čtyři studie porovnávaly loperamid-simetikon s loperamidem, simetikonem a placebem a jedna studie porovnávala dvě lékové formy loperamid-simetikonu s placebem. Nežádoucí účinky hlášené 1% u pacientů léčených loperamid-simetikonem (N= 618) uvádí tabulka 1. Tabulka 1. Nežádoucí účinky hlášené 1% u pacientů léčených loperamid-simetikonem v pěti kontrolovaných klinických studiích s loperamid-simetikonem Třída orgánových systémů loperamidsimetikon loperamid simetikon placebo Nežádoucí účinek % (N=618) % (N=449) % (N=446) %(N=527) Gastrointestinální poruchy Poruchy nervového systému Nauzea 1,6 1,1 0,4 0,4 Porucha chuti 2,6 3,8* 2,5 1,1 Poznámka: Čtyři studie porovnávaly loperamid-simetikon s loperamidem, simetikonem a placebem. Jedna studie porovnávala dvě lékové formy loperamid-simetikonu s placebem. *U loperamid-hydrochloridu byly nežádoucí účinky hlášeny pouze u žvýkacích tablet. 4/9

5 Nežádoucí účinky hlášené < 1% u pacientů léčených loperamid-simetikonem ve výše uvedených klinických studiích uvádí tabulka 2. Tabulka 2. Nežádoucí účinky hlášené < 1% u pacientů léčených loperamid-simetikonem v pěti kontrolovaných klinických studiích s loperamid-simetikonem Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek Gastrointestinální poruchy Zácpa Suchost v ústech Bolesti břicha Plynatost Zvracení Poruchy kůže a podkožních orgánů Vyrážka Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Astenie Další nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích se samotným loperamidem (loperamid-hydrochloridem) při léčbě akutního průjmu uvádí tabulka 3. Tabulka 3. Nežádoucí účinky hlášené u pacientů léčených loperamid-hydrochloridem ve 26 klinických studiích (N=2755) s loperamid-hydrochloridem Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek Poruchy nervového systému Bolesti hlavy Závratě Gastrointestinální poruchy Abdominální diskomfort Bolest v nadbřišku Abdominální distenze Post-marketingové sledování Nežádoucí účinky prvně identifikované během post-marketingového sledování loperamid-simetikonu nebo loperamid-hydrochloridu uvádí tabulka 4. Četnosti výskytu jsou řazeny dle této konvenční klasifikace: velmi časté >1/10 5/9

6 časté >1/100, <1/10 méně časté >1/1000, <1/100 vzácné >1/10 000, <1/1000 velmi vzácné <1/10 000, včetně izolovaných hlášení V tabulce 4 jsou nežádoucí účinky uváděny dle četnosti výskytu na základě spontánních hlášení. Tabulka 4. Nežádoucí účinky hlášené během post-marketingového sledování loperamidsimetikonu nebo loperamid-hydrochloridu dle četnosti na základě spontánních hlášení. Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek Poruchy imunitního systému Poruchy nervového systému Poruchy oka Gastrointestinální poruchy Poruchy kůže a podkožních orgánů Poruchy ledvin a močových cest reakce hypersenzitivity a, anafylaktická reakce a (včetně anafylaktického šoku) a anafylaktoidní reakce a abnormální koordinace a, závratě, snížená úroveň vědomí a, hypertonie a, ztráta vědomí a, ospalost a, stupor a mióza a abdominální distenze, dyspepsie, ileus a (včetně paralytického ileu), megakolon (včetně toxického megakolonu b ) angioedém a, pruritus a, kopřivka a, bulózní erupce (včetně Stevens-Johnsonova syndromu a, toxická epidermální nekrolýza a a erythema multiforme a ) retence moči a Celkové poruchy a reakce v místě aplikace únava a a Uvedení tohoto údaje se zakládá na hlášení nežádoucích účinků loperamid-hydrochloridu b Viz bod 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 4.9 Předávkování Příznaky V případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se mohou objevit útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, ospalost, mióza, svalová hypertonie, dechový útlum), retence moči a paralytický ileus. 6/9

7 Děti mohou být k účinkům na CNS citlivější než dospělí. Léčba Pokud se objeví příznaky předávkování, může být podán naloxon jako antidotum. Vzhledem ke skutečnosti, že délka působení loperamidu přesahuje účinek naloxonu (1 až 3 hodiny), může nastat potřeba podání naloxonu zopakovat. Pacient má být proto nejméně 48 hodin přísně monitorován, aby mohl být včas rozpoznán případný útlum CNS. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Antidiaroika, antipropulsiva, loperamid, kombinace ATC kód: A07 DA53 Loperamid se váže na opioidní receptory střevní stěny, snižuje propulzní peristaltiku, prodlužuje dobu střevní pasáže a zvyšuje resorpci vody a elektrolytů. Loperamid neovlivňuje fyziologickou střevní flóru. Loperamid zvyšuje tonus análního sfinkteru. Loperamid nepůsobí centrálně. Loperamid vykazuje vysokou afinitu ke střevní stěně a podléhá extenzivnímu metabolizmu při prvním průchodu játry, proto téměř neprostupuje do systémové cirkulace. Simetikon je inertní adsorpční složka s protipěnivými vlastnostmi, které umožňují úlevu od příznaků provázejících průjem, zejména plynatosti, abdominálního diskomfortu, nadýmání a křečí. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce: Většina užitého loperamidu je vstřebávána ze střeva, ale vzhledem k vysokému stupni metabolizmu prvního průchodu játry činí systémová biologická dostupnost pouze přibližně 0,3 %. Simetikon, součást simetikon-loperamidu, není absorbován. Distribuce: Studie distribuce u laboratorních potkanů vykazují vysokou afinitu ke střevní stěně s přednostní vazbou na receptory podélné svaloviny. Vazba loperamidu na plazmatické bílkoviny činí 95 %, zejména na albumin. Neklinické údaje prokazují, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Metabolizmus: Loperamid je téměř úplně vychytáván játry, kde je převážně metabolizován, konjugován a vylučován žlučí. Hlavní cestou metabolizace loperamidu je oxidativní N-demetylace převážně prostřednictvím CYP3A4 a CYP2C8. Vzhledem k tomuto velmi vysokému stupni metabolizmu prvního průchodu játry zůstávají plazmatické koncentrace nezměněného léčiva mimořádně nízké. 7/9

8 Eliminace: Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin s rozmezím 9-14 hodin. Vylučování nezměněného loperamidu a metabolitů se děje převážně stolicí. Pediatrická populace: Farmakokinetické studie u pediatrické populace nebyly provedeny. Lze očekávat, že farmakokinetické vlastnosti loperamidu a lékové interakce s loperamidem budou stejné jako u dospělých. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Studie chronické toxicity po opakovaném podání loperamidu trvající 12 měsíců u psů a 18 měsíců u laboratorních potkanů neprokázaly toxický účinek. Došlo pouze ke snížení přírůstku tělesné hmotnosti a přijímání potravy po denních dávkách do 5 mg/kg/den u psů (30 násobek maximální dávky u lidí Maximum Human Use Level (MHUL)) a 40 mg/kg/den (240 násobek MHUL) u laboratorních potkanů. No Toxic Effect Levels (NTEL) v těchto studiích činily 1,25 mg/kg/den (8 násobek MHUL) u psů a 10 mg/kg/den (60násobek MHUL) u laboratorních potkanů. Výsledky in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický. Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích reprodukce, kdy byly březí samice laboratorních potkanů podrobeny dávkám během březosti a laktace, byla po velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den násobek MHUL) shledána maternální toxicita, porušení fertility a snížení fetálního přežití. Po podání nižších dávek nebyl narušen zdravotní stav matky nebo plodu ani peri- a postnatální vývoj. Simetikon patří do skupiny lineárních polydimethylsilikonů, které jsou v širokém obecném i lékařském používání po mnoho let, jsou považovány za biologicky inertní a neprojevující toxické vlastnosti. Simetikon nebyl předmětem zvláštních preklinických studií. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Sacharóza s kukuřičným škrobem, mikrokrystalická celulóza, bazický polymetakrylátový kopolymer, acetát celulózy, sorbitol, dextrát, vanilko-mátové aroma, sodná sůl sacharinu, kyselina stearová, fosforečnan vápenatý. 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě C. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 8/9

9 6.5 Druh obalu a velikost balení Blistr (AL/Aclar-PVC bezbarvý průhledný), krabička Velikost balení: 2, 4, 5, 6, 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20 žvýkacích tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Výdej léčivého přípravku možný bez lékařského předpisu. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI McNeil Products Limited, c/o Johnson & Johnson, Foundation Park, Roxborough Way, Maidenhead, Berkshire, SL6 3UG, Velká Británie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 49/407/01-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE / DATUM REVIZE TEXTU /9