Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Analýza rizik při lesnických činnostech OSVČ

Transkript

1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnostního managementu Analýza rizik při lesnických činnostech OSVČ Student: Bc. Jan Šidik Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Studijní obor: Bezpečnostní inženýrství Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce:

2

3 Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval samostatně. V Ostravě dne

4

5 Děkuji vedoucí mé diplomové práce paní doc. Ing. Ivaně Bartlové, CSc. za odborné vedení a cenné rady a kritiky při konzultacích v průběhu zpracovávání diplomové práce.

6 ANOTACE Šidik, J. Analýza rizik při lesnických činnostech OSVČ. Ostrava: VŠB-TU, Diplomová práce, vedoucí: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Klíčová slova: lesnické činnosti, OSVČ, těžba dřeva, manipulace a skladování, analýza rizik, BOZP Diplomová práce seznamuje s právní úpravou v oblasti lesnických činností se zaměřením na OSVČ. Rozebírá úrazovost a požadavky bezpečnosti při těžbě, soustřeďování, manipulaci a skladování. Na základě mnou zjištěných skutečností je provedeno zhodnocení současného stavu a dále provedená analýza rizik s návrhem potřebných opatření. ANNOTATION Šidik, J. Risk analysis of Risks Associated with Forestry-Related Activities of the Self- Employed Person. Ostrava: VŠB-TU, The thesis, head: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Keywords: forestry activities, self-employed, extraction woodwind, handling and storage, risk analysis, OSH This thesis introduces legislation in the field of forestry activities with a focus on selfemployed. This work analyses accidents and safety requirements in mining, concentrating, handling and storage. Based on my findings is an assessment of the current state and further analysis of the risks with the proposal of necessary measures.

7 OBSAH 1 ÚVOD PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI LESNICKÝCH ČINNOSTÍ Vyhledávání rizik Školení Pracovní úrazy Poskytování OOPP STATISTIKA ÚRAZOVOSTI Statistika pracovní úrazovosti a zjištění nedostatků při těžbě dřeva za rok Statistika pracovní úrazovosti a zjištění nedostatků při těžbě dřeva za rok Statistika smrtelných úrazů za období BEZPEČNOST A RIZIKA PŘI TĚŽBĚ, SOUSTŘEĎOVÁNÍ, MANIPULACI A SKLADOVÁNÍ Těžba Hlavní zásady BOZP při těžbě dřeva Bezpečnost při práci s motorovou řetězovou pilou Soustřeďování Hlavní zásady BOZP při soustřeďování dříví Manipulace, skladování a odvoz dříví Hlavní zásady BOZP při manipulaci, skladování a odvozu dříví ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU ANALÝZA RIZIK Aplikace upravené metody What if ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM ZKRATEK... 57

8 1 ÚVOD Lesnické činnosti, zejména pak činnosti spojené s těžbou dřeva jsou považovány za jedny z nejrizikovějších. Každoročně při nich dochází ke vzniku značného počtu pracovních úrazů. Pokud se jedná o kalamitní těžbu dřeva, je situace ještě závažnější. V takových případech vznikají naprosto odlišné a ještě více rizikové stavy než při běžné těžbě dřeva. Za těchto okolností by se mělo dbát na dostatečnou zkušenost a délku praxe dřevorubců, aby se omezily pracovní úrazy. V lesnictví, zejména při těžbě dřeva, je každoročně evidováno několik stovek pracovních úrazů s pracovní neschopností. Příčinou vzniku úrazů je rizikovost této práce ve spojení s chybováním lidského činitele. Práce při těžbě dřeva je značně riziková zejména z těchto důvodů: Dřevorubci pracují s přenosnou řetězovou pilou (poranění závažného charakteru nastává při kontaktu dřevorubce s lištou pily) Kácené stromy mají mnohdy obrovskou hmotnost a razanci při dopadu na zem, kde dochází často k jejích odrazu (pád kaceného stromu na dřevorubce) Lesní terén je velmi členitý s řadou nerovností Vznik mimořádné události (náhle otočení směru větru, zavěšení kaceného stromu o další strom, apod.) Nepříznivé mikroklimatické podmínky Pokud tedy dřevorubci a ostatní pracovníci podílející se na těžbě dřeva nemají dostatečné zkušenosti nebo podceňují hrozící rizika, velmi snadno tak vystavují v ohrožení svůj život, nebo život druhých osob na pracovišti. Cíle diplomové práce jsou: Rozebrat úrazovost při lesnických činnostech (zejména při těžbě dřeva), zhodnotit současný stav provádění těžby dřeva u OSVČ a na základě provedené analýzy rizik u lesnických činností navrhnout účinná opatření. 8

9 2 PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI LESNICKÝCH ČINNOSTÍ BOZP je to soubor technických, organizačních a výchovných opatření, která při správné realizaci tvoří podmínky k tomu, aby se ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum. Od roku 1965 je v ČR hlavním předpisem v oblasti BOZP zákoník práce. V zákoníku práce jsou kladené požadavky jak na zaměstnance, tak i na zaměstnavatele. Dalším důležitým předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP. Problematika zajišťování BOZP je řešená u osob samostatně výdělečně činných zákonem č. 309/2006 Sb. dle kterého jsou rozděleni OSVČ do 4 kategorií. Dále bude provedeno porovnání požadavků vyplývajících z platné legislativy u zaměstnavatelů (OSVČ se zaměstnanci) a u OSVČ (bez zaměstnanců). Osoby zabývající se lesnickými činnostmi se dělí na: Zaměstnavatel (OSVČ se zaměstnanci) OSVČ bez zaměstnanců V oblasti BOZP se musí i OSVČ řídit platnou českou legislativou. Pracuje-li někdo jako OSVČ vztahuje se na něj ustanovení části druhé zákona č. 309/2006 Sb., která uvádí požadavky na zajištění BOZP při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy. V zákoníku práce není přesně dáno co je osoba samostatně výdělečně činná, ale v zákoně č. 309/2006 Sb. se na osoby zmíněné v 12 a 13 vztahují určité paragrafy ze zákoníku práce a ty jsou: 101 odst. 1 a 2, 102, 104 a 105 a 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. [1,2] Zaměstnavatel je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. OSVČ bez zaměstnanců je fyzická osoba, která provozuje samostatně výdělečnou činnost. Zaměstnavatel je povinen plnit požadavky vyplývající z platné legislativy. Podmínky pro zajištění BOZP vyplývají zejména ze zákoníku práce, ze zákona č. 309/2006 Sb. a pokud se týká lesnických činností pak i nařízení vlády č. 28/2002 Sb., způsob organizace práce a 9

10 pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Co se týká OSVČ bez zaměstnanců ti mají situaci z hlediska BOZP o něco jednodušší. Za dodržování BOZP odpovídají v tomto případě sami sobě. Nicméně toto neznamená, že by byli zbaveni odpovědnosti za dodržování předpisů BOZP. Především musí dodržovat požadavky zákoníku práce a zákona 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pokud se týká lesnických činností pak i nařízení vlády č. 28/2002 Sb., způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. 2.1 Vyhledávání rizik Zaměstnavatel Ze ZP vyplývá, že zaměstnavatel, je povinný zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika spojená s výkonem práce. Péče o BOZP je nedílnou součástí pracovních povinností. Zaměstnavatel odpovídá za své podřízené a má současně hmotnou i trestnou právní odpovědnost. Je povinný soustavně vyhledávat nebezpečné činitelé a procesy, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě těchto zjištění musí daná rizika dále zpracovávat, hodnotit a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci. Četnost hodnocení rizik si každá společnost určuje sama, v mnoha případech se znovu hodnotí rizika po smrtelném pracovním úrazu, závažných pracovních úrazech a po nehodách většího charakteru. Veškerou dokumentaci týkající se BOZP musí zaměstnavatel uchovávat v tištěné nebo elektronické podobě. [1] OSVČ bez zaměstnanců U této kategorie si OSVČ odpovídají za život a zdraví sami sobě a mají i trestnou odpovědnost jako každá jiná osoba. Svým konáním nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob. OSVČ bez zaměstnanců si provádí prevenci rizik sám a také sám sobě ukládá opatření k odstranění možného rizika a poškození zdraví. Na tuto kategorii se vztahují požadavky ZP v plném rozsahu, tzn. OSVČ je povinná vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, soustavně vyhledávat nebezpečné činitelé a přijímat opatření k odstranění a opatření přizpůsobovat měnícím se skutečnostem. OSVČ bez zaměstnanců musí v podstatě jednat v souladu s platnou českou legislativou a měl by být schopen předložit, jakým způsobem splnil požadavky platné legislativy. [2] 10

11 2.2 Školení Zaměstnavatel Zaměstnavatel je povinen zajistit školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále musí provádět opětovná školení při změně pracovního zařazení, při změně druhu práce, při zavedení nové technologie nebo v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP. Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení, také způsob vedení dokumentace o provedených školeních a stanoví taktéž ověření znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedených školeních. OSVČ bez zaměstnanců Co se týká OSVČ bez zaměstnanců u této kategorie není uvedeno jakým způsobem musí prokazovat seznámení se s právními a ostatními předpisy BOZP a nemusí dokládat osnovu školení s prezenční listinou. Toto neplatí pro dokládání zvláštní odborné způsobilosti a odborné způsobilosti. OSVČ bez zaměstnanců musí znát a provádět pracovní činnosti v souladu s platnou legislativou, ale nemusí dokládat, jak školení provedl a jestli danému školení porozuměl. Co se týká rozsahu povinnosti vztahujících se v oblasti BOZP na OSVČ bez zaměstnanců jsou určeny zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona platí, že na OSVČ bez zaměstnanců se vztahují jen určité paragrafy zákoníku práce. 2.3 Pracovní úrazy Zaměstnavatel Základní údaje jsou uvedeny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce a v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Další informace poskytuje zákon č. 266/2006Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Každý zaměstnavatel je povinen sjednat pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody pro případ nemoci z povolání nebo pracovního úrazu u zaměstnance. Dle výše uvedeného nařízení vlády musí zaměstnavatel vést evidenci o úrazech v knize úrazů, buď v elektronické nebo listinné podobě. OSVČ bez zaměstnanců Dle zákona č. 309/2006Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platí zásada, že na právní vztahy, které se týkají zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví 11

12 při činností nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztah, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sama též pracuje, nebo fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, se vztahuji příslušné paragrafy zákoníku práce s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Z toho vyplývá, že se i na OSVČ bez zaměstnanců vztahuje jak hlášení tak i evidence pracovních úrazů dle zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010Sb. [1,2,6] 2.4 Poskytování OOPP Zaměstnavatel Zaměstnavatel je povinen chránit zaměstnance před úrazy a nemoci z povolání především kolektivní ochranou. Pokud nelze pracovní riziko vyloučit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany musí se zaměstnanec opatřit osobními ochrannými pracovními prostředky. Vše vyplývá ze zákona č. 262/2006 Sb. Vyžaduje-li to ochrana života nebo zdraví zaměstnanců, musí jim být poskytované k nošení nebo držení ochranné prostředky, zejména v případech pracovních rizik a rizikových situací jakými jsou např. nebezpečí úrazu mechanickým ohrožením, pádem osob nebo materiálu, pořezáním a popálením, nebezpečí překračování přípustných koncentrací škodlivin v pracovním ovzduší, nebezpečí bezprostředního styku s látkami dráždivými a poškozujícími pokožku, ohrožením nadměrným sálavým teplem, infračerveným zářením a hlukem. Rozsah vybavení zaměstnanců ochrannými prostředky musí vždy odpovídat povaze práce, pracovním podmínkám, rizikovému faktoru a rizikovým situacím. Za ochranné prostředky se považují též pracovní oděv a obuv. OOPP jsou poskytovány zaměstnancům bezplatně, nahrazování a poskytování finančním plněním je zakázáno. Každý ochranný prostředek se přiděluje danému zaměstnanci na základě vyhodnocených pracovních rizik. Po celou dobu používání musí být účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko. Každý ochranný prostředek musí být zaevidován a zapsán v osobním listu každého zaměstnance. OSVČ bez zaměstnanců Jsou povinní se vybavit vhodnými OOPP podle vyhodnocených rizik. Dále nemusí zpracovat evidenci osobního listu OOPP a nemusí prokázat způsob seznámení se s návodem výrobce, ale musí dodržovat pokynů, které jsou uvedeny v návodu výrobce. 12

13 Způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru je uvedeno v NV č. 28/2002. V podstatě se jedná o prováděcí předpis k ZP a zákonu č. 309/2006 Sb. Z nařízení vlády 28/2002 Sb. vyplývá, že musí být stanoveny pracovní postupy a organizace práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru v souladu s požadavky pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, včetně konkrétních požadavků uvedených v příloze. Práce vykonávané v lese jsou prováděny v průběhu celého roku, jsou doprovázeny měnícími se podmínkami (klimatické podmínky a podmínky daného pracoviště) a jsou do jisté míry ovlivněny i na ně navazujícími činnostmi. Při dodržení BOZP nestačí brát v úvahu pouze uvedené nařízení vlády, ale musí na něj navazovat další předpisy. Jedná se především o předpisy týkající se bezpečného provozu strojů, technických zařízení a nářadí, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. [5] Toto nařízení vlády neřeší odbornou způsobilost pro lesnické činnosti, což je ve své podstatě chyba a odborná způsobilost by měla být brána v úvahu. 13

14 3 STATISTIKA ÚRAZOVOSTI Je zpracován rozbor úrazovosti při lesnických činnostech, zejména při těžbě dřeva. Údaje, které budou dále prezentovány, byly zjištěny Státním úřadem inspekce práce. Nejedná se pouze o úrazy u OSVČ, ale také o úrazy způsobené zaměstnancům. 3.1 Statistika pracovní úrazovosti a zjištění nedostatků při těžbě dřeva za rok 2010 V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny. Bylo to v důsledku vyššího počtu OSVČ, kteří se začali věnovat těžbě dřeva (lesním činnostem). Úrazů, vzniklých v lesnictví, je celkem 401 s pracovní neschopností nad 3 dny, z toho nespecifikovaných úrazů bylo 10, v lesním hospodářství 34, při těžbě dřeva 210 a u podpůrných činností v lese 147. [12] Rychlý přehled o uvedené úrazovosti podává obrázek 3.1. Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny Lesnictví a těžba dřeva (nespecifikované úrazy) Lesní hospodářství Těžba dřeva Podpůrné činnosti v lese Obrázek 3.1 Počet pracovních úrazů s PN3+ Z celkového počtu úrazů je u OSVČ evidováno pouze 19. Je však otázkou, kolik úrazů se v této skupině osob ve skutečnosti stalo? Je obecně známou skutečností, že OSVČ často své pracovní úrazy nehlásí. Ve všeobecné rovině bohužel rovněž panuje i povědomí, že úroveň BOZP u této skupiny je spíše na nižší úrovni. Toto tvrzení lze zatím považovat za domněnku. V praxi jsou známy případy, kdy dřevorubec pracující jako OSVČ neměl při práci vhodné 14

15 osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní obuv a kalhoty v neprůřezném provedení) ani pracovní pomůcky (přetlačnou lopatku a klíny) a při kácení stromů nedodržoval bezpečné pracovní postupy, ale na druhou stranu jsou i OSVČ, které lze z hlediska ustrojení, vybavení a provádění pracovních postupů, považovat za vzorný příklad. [12] Smrtelné pracovní úrazy a závažně pracovní úrazy za rok 2010, které se staly při lesnických činnostech jsou uvedeny na obrázku 3.2. Smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 10 z toho 7 se stalo při manuální těžbě dřeva, 2 při dopravě, skladování a manipulaci s dřívím a 1 při mechanizované těžbě dřeva. Závažných pracovních úrazů bylo evidováno 23 z toho 15 při manuální těžbě dřeva a 8 při dopravě, skladování a manipulaci s dřívím. [13] Poměr smrtelných a závažných pracovních úrazů za rok smrtelné pracovní úrazy závažné pracovní úrazy 23 Obrázek 3.2 Poměr úrazů za rok 2010 V rámci kontrol provedených Statním úřadem inspekce práce v roce 2010 byly zjištěny u 67 kontrol zejména tyto nedostatky: porušení pracovních postupů - 50%, chybějící OOPP - 18%, nevybavenost obvazovým balíčkem - 12%, nevyhovující stav PŘP - 11%, používání dřevorubeckého nářadí - 7%, 15

16 nedostatky při skladování a transportu pohonných hmot a maziv - 2% (viz obrázek 3.3). Zjištěné nedostatky při manuální těžbě dřeva 12% 11% 7% 2% 50% pracovní postupy Ochrana hlavy, sluchu, zraku, těla, nohou Vybavení obvazovým balíčkem Bezp. prvky PŘP Dřevorubecké nářadí 18% PHM Obrázek 3.3 Zjištěné nedostatky při manuální těžbě dřeva Při hlubším rozboru kontrol bylo zjištěno, že v rámci nedostatků zjištěných při pracovních postupech se jednalo zejména o: nízké vedení hlavního řezu - 34%, neponechání nedořezu - 28%, nedostatečná hloubka směrového zářezu - 9%, kácení v ohroženém prostoru - 9%, jiné nedostatky pracovních postupů - 8%, kácení jedním řezem (nad 15 cm) - 4%, práce dvou osob na jednom stromě - 4%, startování PŘP z ruky - 4% (viz obrázek 3.4). 16

17 Nedostatky zjištěné při pracovních postupech 8% 4% 4% 4% 34% nízké vedení hlavního řezu neponechaní nedořezu mělká hloubka SZ 9% kácení v ohroženém prostoru jiné nedodržení PP 9% 28% kácení jedním řezem (nad 15 cm) práce dvou osob na jednom stromě startování PŘP "z ruky" Obrázek 3.4 Nedostatky zjištěné při pracovních postupech Jak je patrné z obrázku 3.5 při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru za rok 2010 se stalo více smrtelných pracovních úrazů u OSVČ. Smrtelné pracovní úrazy při lesnických činnostech 40% OSVČ Zaměstnanci 60% Obrázek 3.5 Smrtelné pracovní úrazy za rok

18 3.2 Statistika pracovní úrazovosti a zjištění nedostatků při těžbě dřeva za rok 2011 Smrtelné pracovní úrazy a závažně pracovní úrazy za rok 2011, které se staly při lesnických činnostech jsou uvedeny na obrázku 3.6. Smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 14 z toho 9 se stalo při manuální těžbě dřeva a 7 z nich bylo způsobeno pádem větve nebo stromu. Závažných pracovních úrazů bylo evidováno 39. [14] Poměr smrtelných a závažných pracovních úrazů za rok smrtelné pracovní úrazy závažné pracovní úrazy 39 Obrázek 3.6 Poměr úrazů za rok 2011 V rámci kontrol provedených Státním úřadem inspekce práce byly zjištěny zejména tyto nedostatky: porušení pracovních postupů - 50%, chybějící OOPP - 21%, nedodržení bezpečnostních požadavků na stroje a zařízení - 11%, nevybavenost obvazovým balíčkem - 5%, nedostatky při skladování a transportu pohonných hmot a maziv - 13%. Při manuální těžbě dřeva, se nejvíce nedodržují pracovní postupy a často se buď vůbec nepoužívají osobní ochranné pracovní prostředky, nebo jsou používány nevhodně. Přehled nedostatků při těžbě dřeva názorně uvádí obrázek

19 Zjištěné nedostatky při manuální těžbě dřeva 11% 5% 13% 50% pracovní postupy Ochrana hlavy, sluchu, zraku, těla, nohou stroje, zařízení a nářadí obvazové balíčky 21% PHM Obrázek 3.7 Nedostatky zjištěné při manuální těžbě dřeva Jak je patrné z obrázku 3.8 při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru za rok 2011 se stalo více smrtelných pracovních úrazů u OSVČ. Smrtelné pracovní úrazy při lesnických činnostech 36% OSVČ Zaměstnanci 64% Obrázek 3.8 Smrtelné pracovní úrazy za rok

20 3.3 Statistika smrtelných úrazů za období Pozornost je právem věnovaná smrtelným úrazům a to z důvodu, že mají vzrůstající tendenci (viz obrázek 3.9). V roce 2009 byly pouze 2 smrtelné úrazy (hospodářská krize), v roce 2010 bylo celkem 10 smrtelných úrazů, z toho 7 při manuální těžbě dřeva, 2 při dopravě a manipulaci a 1 při mechanizované těžbě. V roce 2011 bylo 14 smrtelných úrazů, z toho 7 z nich bylo způsobeno pádem stromu. [14] Smrtelné úrazy za období Obrázek 3.9 Srovnání smrtelných úrazů Počet smrtelných úrazů u OSVČ a u zaměstnanců je následující. V roce 2010 se smrtelné úrazy staly OSVČ v 6 případech a zaměstnancům ve 4 případech. V následujícím roce 2011 se OSVČ týkalo 9 smrtelných úrazů a zaměstnanců 5 smrtelných pracovních úrazů. [14] 20

21 4 BEZPEČNOST A RIZIKA PŘI TĚŽBĚ, SOUSTŘEĎOVÁNÍ, MANIPULACI A SKLADOVÁNÍ Pro zpracování hlavních zásad BOZP při těžbě, soustřeďování, manipulaci a skladování bylo využito publikace [8,9,10], které byly doplněny o potřebnou platnou legislativu a příslušné technické normy [5,7,11]. 4.1 Těžba Těžební činnost, především kácení stojících stromů a likvidování polovývratů, vývratů a polomů, představuje jednu z nejrizikovějších činností, při které každoročně dochází ke značnému počtu pracovních úrazů. Proto je nezbytné právě při této činnosti věnovat náležitou pozornost identifikaci nebezpečí a na základě vyhodnocování rizik přijmout potřebná opatření. Při stanovení pracovních postupů je nutno zohlednit druh dřeviny, stáří a zdravotní stav kácených stromů, tvar koruny, podmínky pracoviště (především stav terénu), povětrnostní situaci a určit směr kácení. U činností spojených s těžbou dřeva nelze docílit absolutní bezpečnosti práce, protože jsou zde nejen značná rizika vyplývající z vlastní činnosti, ale bezpečnost práce ovlivňují také proměnlivé podmínky na pracovišti a pak zejména mikroklimatické podmínky. Pokud budou u používaných strojů, technických zařízení a nářadí dodržovány pracovní postupy, které budou odpovídat požadavkům bezpečnostních předpisů lze výrazně omezit možnost vzniku pracovních úrazů Hlavní zásady BOZP při těžbě dřeva Před zahájením kácení stromů je zapotřebí zajistit bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamyšleného směru pádu stromu a vyčistit blízké okolí káceného stromu od překážek. Rovněž je nutné odříznout jeho zesílené kořenové náběhy a odvětvit spodní část stromu maximálně do výšky ramen (viz obrázek 4.1). 21

22 Obrázek 4.1 Činnosti před zahájením kácení [5] Současně se zajisti kontrola osob provádějících těžbu dříví v intervalech minimálně každých 30 minut. Je nutné, aby tato osoba nepracovala za podmínek, kdy nemůže sama zajistit bezpečné kácení stromů (kácení stromů neprovádí osamoceně pracující OSVČ). Kácení stromů se nesmí provádět: za nepříznivé povětrnostní situace (silného větru), kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení a při viditelnosti snížené pod dvojnásobnou výšku káceného stromu, při poklesu teploty pod -15 C po celou dobu výkonu práce, v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu, na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví, Platí rovněž další pravidla: nesmí se kácet jiný strom přes strom zavěšený, neleze se na zavěšený strom a neuvolňujeme jej podřezáváním toho stromu, na kterém zavěšený strom spočívá, neodřezávat zavěšený strom po špalcích, Je nutné dodržovat při kácení stanovené parametry zářezu a hlavního řezu (u stromů o průměru nad 15 cm se na pni provede směrový zářez do hloubky 1/5 až 1/3 průměru stromu, výška zářezu se rovná minimálně 2/3 jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového řezu). K zajištění bezpečného pádu stromu do určitého směru je vždy zapotřebí ponechat nejméně 2 cm nedořezu (viz obrázek 4.2). 22

23 Obrázek 4.2 Parametry zářezů a hlavního řezu [8] Osoby, které vykonávají těžbu dřeva, zejména kácení stromů řetězovou pilou musí mít odpovídající OOPP chránicí je před riziky (viz obrázek 4.3). Výbava by měla obsahovat: ochrannou přilbu s ochranou zraku a sluchu, ochranný oděv a obuv, které splňují podmínky neprořezatelnosti řetězem pily (v přední části), ochranné rukavice (tříprsté nebo pětiprsté, které by měly v zimním období zajistit i ochranu proti chladu), obvazový balíček. 23

24 Obrázek 4.3 OOPP při kácení stromů [5] Při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu je nutné dodržovat minimální vzdálenost mezi osobami kácející stromy, která je stanovená na 5 metrů. Stromy ležící na svahu se musí odvětvovat, odkorňovat nebo zkracovat z horní strany svahu nad stromem. Při zpracování napružených kmenů vést první řez na straně tlaku, doříznutí kmene provést na straně tahu a stát přitom mimo směr pružení (viz obrázek 4.4). Obrázek 4.4 Zpracovaní napružených kmenů [8] Zavěšený strom se uvolňuje pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu, otáčením zavěšeného stromu pomocí obracáku, odsunování stromů pákou nebo za pomocí speciálního stahováku. 24

25 Kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracovávání soustředěných vývratů a polomů, kacení v blízkosti komunikací, v ochranném pásmu dráhy, elektrického vedení atd. provádět jen za trvalého dozoru další osoby, která bude mít určitý přehled. Neprovádět hlavní řez při kácení stromu, případě další činnosti, které mají za cíl dovedení podříznutého stojícího stromu k pádu, pokud se v ohroženém prostoru nacházejí nepovolané osoby (ohroženým prostorem je kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu, vyžaduje-li to však charakter pracoviště, pak i větší plocha). Při zpracování polomů se uvolňují nejprve přístupové cesty a přibližovací linky, odstraňují se přednostně zavěšené a polovyvrácené stromy a nakupené vývraty, a teprve po té se provádějí vytažení jednotlivých stromů mechanizačním prostředkem. Při odřezávání vývratů se zajišťuje nejprve kořenový koláč podepřením proti jeho zvrácení. Po odříznutí kmene je zapotřebí jej vrátit do původní polohy. Je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, odřízne se kmen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně i dále (viz obrázek 4.5). Obrázek 4.5 Odřezávání kmene vývratů [8] Bezpečnost při práci s motorovou řetězovou pilou Při tomto úkonu nesmí být prováděny práce ze žebříku a rozřezávané dříví se nesmí přidržovat rukou nebo nohou. Je zapotřebí dodržovat pokyny výrobce uvedené v návodu na užívání, údržbu a opravy příslušného zařízení. Před začátkem a v průběhu práce je třeba kontrolovat stav bezpečnostních prvků řetězové pily. Při startování je nutné držet řetězovou pilu za přední rukojeť a přidržovat ji nohou. Pila 25

26 musí být položena na pevný podklad a je nutno ověřit, že se řetěz nedotýká žádného předmětu. Chod motoru řetězové pily se zastavuje, pokud se přechází na pracoviště ve větší vzdálenost než 150 metrů a pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Při přecházení řetězovou pilou s motorem v chodu, musí být zablokován chod pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu. O stavu řetězové pily v době používání po celou dobu provozu je pracující osoba povinna vést evidenci, která obsahuje zejména identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav. Pro práci s motorovou řetězovou pilou musí být stanovené bezpečnostní přestávky. Tyto přestávky jsou po pravidelném vyprázdnění benzinové nádržky motorové řetězové pily. Plná nádržka je vyprázdněna za cca 45 min. Obrázek 4.6 Popis části motorové řetězové pily [11] Bezpečnostní prvky na motorových pilách jsou: Chránič proti zpětnému vrhu a řetězová brzda Pojistka proti náhodnému přidání plynu Zachycovač řetězu (při roztržení řetězu) Chránič pravé ruky 26

27 Ovládací páčka pro zastavení motoru (stop vypínač) Tlumič vibrujících částí Kryt pohyblivých části (vyjma činné části pilového řetězu) Rizikové faktory ohrožující bezpečnost obsluhy řetězové pily jsou následující: Používání nebezpečných pracovních postupů, nedodržování stanovených pracovních postupů, zákazu práce a zákazu vstupu do ohroženého prostoru. Hluk a vibrace přesahující stanovené limity, kdy při dlouhodobém vystavení obsluhy pily jejich působení, dochází ke vzniku nemoci z povolání. Použití řetězové pily v nevyhovujícím technickém stavu (s chybějícími nebo nefunkčními ochrannými kryty a dalšími bezpečnostními prvky. Jde zejména o používání řetězové pily s chybějící nebo nefunkční brzdou řetězu, zachycovačem roztrženého řetězu, chybějícím krytem řetězu, používání řetězové pily s prokluzující spojkou, kdy dochází k pohybu řetězu i při volnoběhu motoru, s nadměrně zbroušeným řetězem). Řezání vrcholovou části lišty řetězové pily, které má za následek zpětný vrh a pořezání obsluhy pily. Dlouhodobý výkon práce v nevhodné poloze s jednostranným tlakem na břišní část těla a nadměrné zatěžování páteře např. při kácení stromů řetězovou pilou a zvedání nadlimitních břemen, při ručním nadzvedávání kmenů při odstraňování závěsů, při zvedání a přenášení těžších kusů výřezů. Vdechování škodlivin obsažených ve výfukových plynech zejména při práci v prostorech s nedokonalou výměnou vzduchu např. v hustých stromových porostech, v uzavřených prostorech bez odvětrávání výfukových zplodin apod. Přímý kontakt s horkými částmi zejména při práci s řetězovou pilou, (včetně popálení při vznícení pohonných hmot, v důsledku nedodržování zásad bezpečné manipulace). Přímý nebo nepřímý dotyk s částmi pod napětím, při práci s elektrickou řetězovou pilou. Nevyhovující stav povrchu pracoviště, který je příčinou uklouznutí, zakopnutí s následným úrazem. Nepříznivé klimatické podmínky pro výkon práce (silný vítr, déšť, mráz, mlha). Pověřování zaměstnance obsluhou řetězové pily bez odpovídající kvalifikace (bez zajištění školení a praktického výcviku odpovídajícího činnostem, které provádějí). 27

28 Pověřování obsluhy řetězové pily prací, při které je na pracovišti osamocena. Nepoužívání při práci s řetězovou pilou OOPP a/nebo používání OOPP, které dostatečně nechrání obsluhu těchto zařízení před působením rizik. 4.2 Soustřeďování Pracovní postupy a organizace práce se stanovují podle druhu použitého soustřeďovacího prostředku. Mezi soustřeďovací prostředky patří: traktor koňský potah lanové dopravní zařízení vrtulník Hlavní zásady BOZP při soustřeďování dříví Před zahájením soustřeďování je nutné odstranit překážky z přibližovacích linek, určit ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace a určit počet a umístění skládek dříví. Při soustřeďování dříví se pracovník nesmí zdržovat ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi lany, pod lany, pod zavěšenými náklady, v prodlouženém směru napnutých lan. Je nevhodné usměrňovat náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu. Dále platí pravidla: Nestoupat na soustřeďované dříví, nepřekračovat jej za pohybu a při ukládání dříví na skládky dodržovat přirozený sklon. Při uvolňování dříví na svahu platí rovněž zásady stát vždy na horní straně nad uvolňovaným nákladem. Na pracovištích, kde se současně kácí, se nesmí soustřeďovat dříví v kratší vzdálenosti od místa kácení, než je dvojnásobek výšky káceného stromu. 28

29 Bezpečnost při soustřeďování dříví traktorem Pro zachování bezpečnosti práce při soustřeďování dříví traktorem je zapotřebí: Nasazovat soustřeďovací prostředky pouze na ta pracoviště, pro která odpovídají typem, konstrukcí, vybavením a povolenou svahovou dostupností. Seznámit osádku soustřeďovacího prostředku před zahájením práce se zvláštnostmi pracoviště, s pracovním postupem, s jednotnou signalizací pro hlavní pracovní úkony a s rozmístěním ostatních osob, pokud jsou v blízkosti místa soustřeďování dříví prováděny současně další práce. Nepoužívat bezúvazkové soustřeďování na pracovištích, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví a ztráta stability soustřeďovacího prostředku. Soustřeďování dříví provádět v těchto případech pomocí směrové kladky. Bezpečnost při soustřeďování dříví koňským potahem má následující pravidla: Nepracovat s potahem na svahu, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví. Odepnout úvazek od potahu před jeho upevněním nebo sejmutím ze soustřeďovaného dříví. Vést potah při soustřeďování dříví na svahu z horní strany nad potahem a v zatáčkách z vnitřní strany. Nestoupat při vlečení dříví na náklad a za jízdy ho nepřekračovat. Bezpečnost při soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením Pro tento typ soustřeďování dříví platí následující pravidla: Zahájit provoz až po upravení trasy, odstranění všech překážek a po zkontrolování a vyzkoušení nosného a tažného lana v rámci zkušebního provozu. Spouštět navíjecí bubny jen na znamení zaměstnance, který dříví připevňuje nebo uvolňuje a používat při tom stanovenou signalizaci. Zdržovat se při uvolňování nebo připevňování soustřeďovaného dříví a při sledování jeho pohybu v dostatečné vzdálenosti, kde nehrozí nebezpečí zasažení uvolněnou kladkou, přetrženým lanem nebo odvalujícím se kmenem. 29

30 Bezpečnost při soustřeďování dříví vrtulníkem má rovněž svá pravidla, které jsou následující: Nezdržovat se v ohroženém prostoru zvedaného, dopravovaného a odkládaného dříví. Upevňování a odepínání nákladu provádět ve dvou (jedna osoba u přepravovaného nákladu, druhá osoba k navigování vrtulníku). 4.3 Manipulace, skladování a odvoz dříví Pro stanovení pracovních postupů a organizaci práce při manipulaci s dřívím na skládkách v lese, při jeho odvozu a pobytu ve skladech, je rozhodující požadavek na množství a druh sortimentu skladovaného dříví. Důležitým faktorem jsou rovněž použitá technologie nakládání a odvozu dříví, prostor potřebný pro pohyb soustřeďovacího a odvozního prostředku a požadavky na úpravu (prvotní sortimentaci) dříví na skládce Hlavní zásady BOZP při manipulaci, skladování a odvozu dříví Vymezení prostoru pro skládku tak, aby nezasahoval do ochranných pásem dráhy, elektrického vedení. Skládky dříví přitom nesmí bránit v používání přístupových komunikací, v bezpečné manipulaci s dřívím a v používání skladových zařízení. Dodržovaní takového sklonu dříví na skládce, aby nedošlo při volném uskladňování k jeho samovolnému pohybu. Při ručním navalování kulatiny se nepřekračuje výše hromady 1,5 metrů. Nerozřezává se překřížené dříví, nemanipuluje se ručně s dřívím při jeho navalování k dopravníku a nevstupuje se na uskladněné dříví. Nepohybuje se po konstrukci nadúrovňových dopravníků a nepřekračují se transportéry za chodu mimo určené přechody. Nevyprošťuji se ručně lana navijáku, nepřekračujeme je, jsou-li v pohybu a nezdržujeme se v ohroženém prostoru při rozkulování dříví. Zkracovací pilu manipulační linky neuvádíme do řezu, pokud není dříví v klidu a stabilizováno. 30

31 Neprovádíme nákladku dříví na odvozní prostředek, nebo jeho vykládku z odvozního prostředku, pokud není prostředek zajištěn proti pohybu a převrácení. Nepohybujeme se přitom v ohroženém prostoru nakládaného nebo skládaného dříví. Dříví na ložnou plochu ukládáme tak, aby náklad u klanic nepřesahoval více než polovinu obliny kmene a střed nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35 cm. Při nakládce dříví nepojíždíme s odvozním prostředkem, je-li břemeno zavěšeno na hydraulické ruce. Nepřevážíme dříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí z odvozního prostředku. Odvozní prostředky by měly splňovat požadavky stanovené pro bezpečný výstup na ložnou plochu pomoci žebříku nebo pevně zabudovaných stupadel a pro jeho pohyb po pozemních komunikacích. V zájmu předcházení rizik z poškození zdraví osob při ruční manipulaci s dřívím je nutné přednostně používat technologie a technická zařízení umožňující snižování podílu ruční manipulace. Je třeba upozornit, že v rámci lesnických činností se můžeme setkat i s práci ve výškách. Dále budou proto uvedeny pouze hlavní zásady BOZP. Pro práce na stojících stromech, prováděné v souvislosti se sběrem semen, upevňováním kotev lanovky apod., je s ohledem na riziko pádu z výšky nezbytné stanovit pracovní postupy a organizovat práce tak, aby byla zajištěna bezpečnost osoby, která tyto činnosti provádí. Vymezit před zahájením prací ohrožený prostor (kterým je kruhová plocha okolo zlézaného stromu o poloměru rovnajícímu se minimálně polovině výšky tohoto stromu) a stanovit pravidla signalizace mezi osobami stojícími na zemi a osobami, které provádějí práci ve výškách. 31

32 Nepracovat v koruně nebo na kmeni stojícího stromu bez odpovídajícího vybavení pro práci ve výškách (speciální výbavy určené pro výstup a sestup včetně jištění proti pádu), dále při nepříznivé povětrnostní situaci, např. v prudkém větru, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů, je-li na kmeni nebo větvích námraza, či při teplotě pod -10 C během pracovní směny. Provádět práce v koruně stromu jen jednou osobou, která potřebné nářadí a pomůcky vytahuje do koruny stromu a spouští je dolů pomocí lana (včetně semen, plodů, případně částí zařízení lanovky instalované na kmeni) a udržuje při práci kontakt stanovenými signály s druhou osobou stojící na zemi. Používat při práci s řetězovou pilou v koruně stromu osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky (jedná se o bezpečnostní postroj). Při odřezávání větví nebo koruny stromu z klece pracovní plošiny používat k zajištění proti pádu osob i řetězové pily samostatné jistící prostředky upevněné ke kleci pracovní plošiny mimo zónu prováděné práce. 32

33 5 ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU Pro pochopení a posouzení současného stavu zajišťování BOZP jsem se osobně zúčastnil tří těžeb dřeva. Z toho ve dvou případech jsem byl upozorněn, že nesmím pořizovat žádnou dokumentaci, jen jsem mohl být přítomen a mohl jsem se podívat, jak se těžba provádí. Ve všech třech případech se jednalo o provádění těžby dřeva osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ bez zaměstnanců). Zjištěné nedostatky byly u všech tří těžeb dřeva téměř stejné. Zejména to byly tyto nedostatky: Nedodržení pracovních postupů: - nebyly tvořené ústupové cesty, - v některých případech nebylo provedené ani odvětvení, - kořenové náběhy byly odřezávány až na pokáceném stromu, - práce dalších osob v ohroženém prostoru, - velká hloubka směrového řezu a neponechání nedořezu, - startování motorových řetězových pil z ruky, - práce dvou osob na jednom stromu. Chybějící OOPP: přilba, chrániče sluchu, obličejový štít, obvazové balíčky a ve většině případu byla použitá nevhodná obuv (gumáky). Nevhodný stav dřevorubeckého náčiní viz fotografie na dalších stránkách diplomové práce. Co se týká zmíněných nedostatků, právě nedodržení pracovních postupů se v praxi vyskytují nejvíce. Z pořízené dokumentace vyplývá, že v mnoha případech se úrazy mohou stát již před zahájením těžebních činnosti. Lesní terén je v mnoha případech pokryt řadou nerovností a v důsledku mikroklimatických změn i vrstvou ledu či sněhu jak je patrné na obrázku 5.1. Tento terén se stává zrádnějším v případě použití nevhodné obuvi. Pokud se v tomto terénu pohybují osoby s řetězovou pilou s motorem v chodu, jak jsem při těchto těžbách viděl a bylo mi řečeno, že neustále vypínání motorové řetězové pily je ztráta času. Je otázkou času, kdy se stane těmto osobám úraz. 33

34 Obrázek 5.1 Lesní terén Na obrázku 5.2 je vidět nevhodné skladování vytěženého dřeva. Je porušeno NV č. 28/2002 Sb., ve kterém je přikázána maximální výška skladování do 1,5 m. Na obrázku 5.3 je vidět taktéž nevhodné skladování (skládka dřeva) z důvodu křížení dřeva. Z obrázků je dále vidět, že stohy nejsou řádně nebo lépe řečeno vůbec označeny. 34

35 Obrázek 5.2 Skládka dřeva Obrázek 5.3 Skládka dřeva 35

36 Na obrázku 5.4 je vidět v jakých podmínkách bylo zahájeno kácení stromu. Dle NV č. 28/2002 Sb. se musí před zahájením kácení stromů vytvořit ústupová cesta šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu. Dále se musí vyčistit blízké okolí od překážek a musí se odvětvit spodní část stromu a odříznout zesílené kořenové náběhy. Ani jedna z uvedených činnosti nebyla provedena, proto je míra rizika vzniku pracovního úrazu velmi vysoká. Dalšími nedostatky na tomto obrázku jsou chybějící OOPP (přilba, chránič sluchu, obličejový štít, neprůřezné kalhoty) a je použitá nevhodná obuv. Obrázek 5.4 Nedodržení pracovního postupu 36

37 Na obrázku 5.5 je vidět současná práce dvou osob na jednom stromě. Dle NV č. 28/2002 Sb. je provádění práce na jednom stromě více osobami zakázána. Odvětvování se musí provádět pouze jednou osobou a provádí se od odénku k vršku (od nejhrubší části k nejtenčí). Je zde velké riziko poranění motorovou řetězovou pilou osoby, která pracuje proti osobě druhé. Dále na tomto obrázku je možno vidět: Chybějící OOPP v jednom případě a v případě druhém sice OOPP osoba provádějící těžbu dřeva má, ale je nevhodně použitá (obličejový štít není sklopený) tudíž je toto OOPP neúčinné. Chybějící neprůřezné kalhoty, blůza i obuv v obou případech. Obrázek 5.5 Práce více osob na jednom stromě 37

38 Na obrázku 5.6 je vidět nesprávný postoj při odvětvování, bylo prováděno proti sobě ne od sebe, jak udávají pracovní postupy. Dle NV č. 28/2002 Sb. při odvětvování musí osoba provádějící tuto činnost stát pevně a jistě na nohách. Pokud se strom nachází ve svahu, musí se odvětvování provádět tak, aby osoba provádějící odvětvování byla nad stromem a nehrozilo při posuvu stromu ze svahu zranění. Dále jsou v tomto NV stanovené přesné postupy, jak provádět odvětvování. Vždy se musí provádět odvětvování od sebe. Obrázek 5.6 Nesprávné provádění odvětvování 38

39 Na obrázku 5.7 je vidět pracující osoba v ohroženém prostoru navíc pod stromem, který leží ve svahu překřížený přes další strom, tím pádem hrozí sesuv stromu ze svahu. Osoba na obrázku nemá při práci sklopený obličejový štít. Dále je vidět, že směrový zářez na stromě je hlubší než udává NV č. 28/2002 Sb. Tento zářez je do půlky kmene stromu. Dále dle tohoto NV jak už bylo uvedeno výše nesmí osoba pracovat pod stromem, který je umístěn ve svahu. Obrázek 5.7 Práce v ohroženém prostoru 39

40 Na obrázku 5.8 je vidět větší počet stromů, které mají směrový zářez a na těchto stromech se nepracuje. Stromy v zimním období jsou nestabilní z důvodu sněhu zachyceného v korunách. Tak se stromy stávají nestabilními po provedení směrového zářezu. Dále je zde vidět, že směrové zářezy jsou ve většině případů provedeny nesprávně. Směrový zářez je veden do poloviny kmene stromu. V příloze NV č. 28/2002 Sb. jsou přesné postupy jak bezpečně postupovat při kácení stromu a v tomto případě tyto pravidla (pracovní postupy) byly porušeny. Obrázek 5.8 Směrové zářezy na více stromech najednou 40

41 Na obrázku 5.9 je znázorněn detail směrového zářezu stromu z předchozího obrázku 5.8. Obrázek 5.9 Směrový zářez 41

42 Na obrázku 5.10 je dřevorubecké nářadí, které je v nevyhovujícím stavu. Zarážecí klín má na svém hrubším konci otřepy, které mohou způsobit poranění osoby, která s tímto nářadím pracuje. Dřevorubecká sekera je z přední strany tupá a ze zadní části má taktéž otřepy, dále tato sekera má prasklou násadu, tím pádem je toto nářadí nevhodné pro používání. Obrázek 5.10 Nevhodné dřevorubecké nářadí 42

43 Na obrázku 5.11 je vidět pařez, který zůstal po káceném stromu. Při kácení tohoto stromu a ve většině případů, které jsem viděl, byly porušeny pracovní postupy. Toto tvrzení lze prokázat tím, že nebyl ponechán nedořez o velikosti minimálně 2cm. Nedořez je vždy prezentován minimálně 2 cm vousy, které se vytvoří při pádu stromu. V příloze NV č. 28/2002 Sb. je přesně stanoven postup, jak by se mělo provádět kácení stromů. Obrázek 5.11 Neponechání nedořezu Zjištěné nedostatky budou podkladem pro provedení analýzy rizik při vybraných činnostech. 43

44 6 ANALÝZA RIZIK Pro identifikaci zdrojů rizik a jejich hodnocení lze použít řadu metod. Jedna z nich je WHAT - IF ( Co se stane, když "). Je založena na brainstormingu, při kterém kvalifikovaný pracovní tým (dobře obeznámený se zkoumaným procesem) prověřuje formou dotazů a odpovědí události, které se mohou v procesu vyskytnout. Formulované dotazy začínají charakteristickým What-If / Co se stane, když. [15] Bezpečnostní studie se uskutečňuje formou tvořivých pracovních porad. Porady se účastní vybraná skupina odborníků. Kdokoliv z týmu může formulovat otázku typu Co se stane, když, která ho zajímá. Pracovní tým pak hledá odpovědi na takto formulované dotazy. Odhadují se následky vzniklého stavu nebo situace, navrhují se opatření a doporučení. [15] Jedná-li se o jednoduchý proces, pak pracovní tým může být např. dvou nebo tříčlenný. Posouzení složitějšího procesu si obvykle vyžádá sestavení vícečlenného týmu a zpravidla i několik pracovních porad. Prověřování při bezpečnostní studii se může týkat např. budov, energetického systému, surovin, produktů, skladů, ale také pracovního prostředí, pracovních postupů, provozní bezpečnosti. [15] 6.1 Aplikace upravené metody What if Pro analýzu rizik bude použito upravené metody What if. Dle této metody budou položeny otázky ve vztahu k zjištěným nedostatkům a stanoveny příčiny, následky a opatření k zamezení smrtelných pracovních úrazů a pracovních úrazů s pracovní neschopnosti. Co se stane, když není utvořena ústupová cesta? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Zvrtnutí nohy Zakopnutí s následkem pádu (poranění nebo smrt následkem pádu stromu) 44

45 Smrtelný úraz Závažný úraz Opatření: Ušlapat nebo odházet sníh Očistit blízké okolí od všech překážek, které stěžují správné, rychlé a bezpečné kácení stromu Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola Co se stane, když není vyčištěné blízké okolí káceného stromu od překážek? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Zakopnutí s následkem možného poranění, nebo zranění/smrt důsledkem padajícího stromu Opatření: Ušlapat nebo odházet sníh Očistit blízké okolí od všech překážek, které stěžují správné, rychlé a bezpečné kácení stromu Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola Co se stane, když se provádí odvětvování nesprávným způsobem? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Zranění motorovou řetězovou pilou např. zpětným vrhem, odvětvováním proti sobě Zranění v důsledku provádění odvětvování ze stromu hrozí uklouznutí s následkem pádu Zranění při odvětvování, kdy osoba provádějící tuto činnost stojí pod stromem, který je ve svahu, hrozí sesuv stromu ze svahu a tím pádem zranění 45

46 Opatření: Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Co se stane, když je veden nízko hlavní řez? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Nelze zabezpečit směr pádu káceného stromu Řez je veden mimo zářez Sevření motorové řetězové pily Smrtelný úraz Závažný úraz Opatření: Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola Co se stane, když je hodně hluboký směrový zářez? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Nastane předčasný pád stromu, nebo může dojít k odchýlení od zamyšleného směru pádu stromu! Toto může nastat např. z důvodu většího množství sněhu v koruně stromu, nebo vychýlení koruny stromu od osy kmene Opatření: Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola a upozornění na chyby v pracovním postupu káceného stromu Co se stane, když je u více stromu najednou proveden směrový zářez? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) 46

47 Následek: Může nastat případ, kdy v důsledku změny mikroklimatických podmínek (vítr, mráz) hrozí pád stromu, který může poranit pracovníka. Pád stromu může ovlivnit další stromy, na kterých již byl proveden směrový zářez a tyto stromy mohou všechny spadnout a nebo v některých případech hrozí zavěšení jednoho stromu o druhý. Nedodržení pracovních postupů, kdy se může kácet jen jeden strom. Další stromy se mohou kácet až mimo ohrožený prostor, který je 2x výška káceného stromu. Hrozí zde totiž poranění nebo smrtelný úraz. Opatření: Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola a upozornění na chyby v pracovním postupu káceného stromu Co se stane, když je prováděno kácení stromu jedním řezem stromu s průměrem nad 15 cm? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Nastane předčasný pád stromu Může dojít k odchýlení od zamyšleného směru pádu stromu. Toto může nastat např. z důvodu většího množství sněhu v koruně stromu, vychýlení koruny stromu od osy kmene, změny mikroklimatických podmínek (vítr, mráz). Sevření motorové řetězové pily Smrtelný úraz Závažný úraz Opatření: Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola a upozornění na chyby v pracovním postupu káceného stromu Co se stane, když je prováděna práce dvou osob na jednom stromě proti sobě? Příčina: Porušení (nedodržení, neznalost) pracovních postupů Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) 47

48 Následek: Může nastat vzájemné poranění jedné či druhé osoby motorovou řetězovou pilou Smrtelný úraz Závažný úraz Opatření: Důkladné školení o pracovních postupech a bezpečnost při těžbě dřeva Vzájemná kontrola a upozornění na chyby v pracovním postupu káceného stromu Co se stane, když nejsou použity osobní ochranné pracovní prostředky? Příčina: Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: Může nastat zranění: např. řetězem pily v důsledku chybějících neprůřezných kalhot a blůzy. Absence štítu může mít za následek poranění obličeje Opatření: Upozornění v rámci školení na nutnost být vybaven OOPP Vzájemná kontrola a upozornění na chybějící OOPP Co se stane, když nejsou vhodně použity osobní ochranné pracovní prostředky? Příčina: Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Následek: I když jsou OOPP použity v některých případech je použitý např. obličejový štít, který má síťku a ta se často zanáší pilinami tak osoba, která přes tento štít nevidí tak si ho zvedne a hrozí mu poranění odskokem většího kusu dřeva od řetězu pily Opatření: Upozornění v rámci školení na vhodné a správné použití OOPP Co se stane, když je motorová řetězová pila v nevyhovujícím stavu? Příčina: Selhání lidského faktoru (selhaní lidského činitele) Neprovádění údržby motorové řetězové pily a její součásti 48