Toxikologie a právo IV

Transkript

1 Toxikologie a právo IV NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2006 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí,.. (GHS/CLP) Příloha č. 1: Klasifikace a označování nebezpečných látek a směsí Ústí nad Labem únor 2018 ing. Ivan Hrabal

2 Přílohy nařízení CLP I - Klasifikace a označování nebezpečných látek a směsí II - Zvláštní předpisy pro označování a balení některých látek a směsí III Přehled standardních vět o nebezpečnosti, doplňujících informaci o nebezpečnosti a doplňujících údajů na štítku IV Přehled pokynů pro bezpečné zacházení V Výstražné symboly nebezpečnosti IV Harmonizované klasifikace a označení některých nebezpečných látek VII - Tabulka pro převod klasifikací

3 Obecné zásady : Plyn (při 50 C tlak par > 300 kpa, nebo při 20 C a 101,3 kpa zcela plynná) Kapalina (při 50 C tlak par 300 kpa, nebo není při 20 C a 101,3 kpa zcela plynná, nebo má při 101,3 kpa bod tání nejvýše 20 C) Pevná látka (neodpovídá definici ani plynu ani kapaliny)

4 Obecné zásady Klasifikace látek a směsí: Dodavatelé v dodavatelském řetězci spolupracují za účelem splnění požadavků stanovených v tomto nařízení pro klasifikaci, označování a balení Pokud dostupné informace nejsou pro klasifikaci dostačující, zjišťují se na základě odborného posudku Specifické koncentrační limity, obecné mezní hodnoty a multiplikační faktory (určují, kdy je třeba pro účely klasifikace určité látky nebo směsi obsahující nebezpečnou látku zohlednit přítomnost této nebezpečné látky jako zjištěné nečistoty, přídatné látky nebo jednotlivé složky, nebo jak přítomnost více NLS ovlivní nebezpečné vlastnosti produktu) Zásady extrapolace pro klasifikaci směsí, nejsou-li údaje ze zkoušek k dispozici pro celou směs

5 Obecné zásady Označování: Rozměry a rozmístění jednotlivých údajů na štítku Výstražné symboly nebezpečnosti, které jsou uvedeny v příloze V, mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, který je dostatečně široký, aby byl jasně viditelný. Výstražné symboly nebezpečnosti mají tvar čtverce postaveného na vrchol. Každý výstražný symbol nebezpečnosti pokrývá nejméně jednu patnáctinu povrchové plochy harmonizovaného štítku, nesmí však být menší než 1 cm² Rozměry štítku jsou tyto: Objem balení Rozměry (v milimetrech) nepřesahující 3 litry: pokud možno alespoň větší než 3 litry, ale nepřesahující 50 litrů: alespoň větší než 50 litrů, ale nepřesahující 500 litrů: alespoň větší než 500 litrů: alespoň

6 Obecné zásady Odchylky od požadavků na označování ve zvláštních případech Lahve na přepravu plynů Nádoby pro plyny určené pro propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn (LPG) Aerosoly a obaly vybavené uzavřeným rozprašovačem a obsahující látky či směsi klasifikované jako zdraví škodlivé na základě nebezpečnosti při vdechnutí Kovy v kompaktní formě, slitiny, směsi obsahující polymery, směsi obsahující elastomery Výbušniny uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku (v příloze uvedeny podmínky, za kterých lze odchylku aplikovat)

7 Obecné zásady použití alternativního chemického názvu použití alternativního chemického názvu podle článku 24 může být schváleno, pouze pokud I) látce nebyl přidělen limit Společenství pro expozici na pracovišti a II) výrobce, dovozce nebo následný uživatel látky může prokázat, že použití alternativního chemického názvu splňuje potřebu poskytnout dostatek informací pro přijetí nezbytných preventivních zdravotních a bezpečnostních opatření na pracovišti, a potřebu zajistit možnost kontroly rizik spojených se zacházením s danou směsí, a III) látka je výlučně klasifikována jednou nebo více z těchto kategorií nebezpečnosti: a) kterákoliv z kategorií fyzikální nebezpečnosti b) akutní toxicita kategorie 4; c) žíravost / dráždivost pro kůži kategorie 2; d) vážné poškození očí / podráždění očí kategorie 2; e) toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice kategorie 2 nebo 3; f) toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice kategorie 2; g) nebezpečný pro vodní prostředí chronicky, kategorie 3 nebo 4. Volba chemického názvu (názvů) pro směsi určené pro průmysl výroby voňavek nebo parfémů V případě látek vyskytujících se v přírodě je možné použít chemický název nebo chemické názvy typu esenciální olej z nebo extrakt z namísto chemických názvů složek tohoto esenciálního oleje nebo extraktu

8 Obecné zásady Výjimky z požadavků na označování a balení Za definovaných okolností mohou být prvky označení poskytnuty některým z těchto alternativních způsobů: a) v rozkládacích štítcích; nebo b) na přívěsných visačkách; nebo c) na vnějším obalu Na štítku každého vnitřního obalu musí být uvedeny alespoň výstražné symboly, identifikátor výrobku a jméno a telefonní číslo dodavatele látky nebo směsi. Za definovaných okolností lze při označení balení, jehož obsah nepřesahuje 125 ml možné vynechat standardní věty o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení spojené s kategoriemi nebezpečnosti Na aerosolové rozprašovače se vztahují výjimky pro označování malých balení aerosolů jako hořlavých látek stanovené ve směrnici 75/324/EHS. Označování rozpustného obalu pro jednorázové použití: Požadované prvky označení je možné na rozpustném obalu určeném pro jednorázové použití vynechat, pokud obsah jednotlivého rozpustného obalu nepřesahuje 25 ml a rozpustný obal je obsažen ve vnějším obalu, který v plném rozsahu splňuje požadavky na označení

9 Nebezpečnost Podle přílohy č. 1 tyto typy nebezpečnosti: - fyzikální nebezpečnost - nebezpečnost pro zdraví - nebezpečnost pro životní prostředí - dodatečná třída nebezpečnosti EU (nebezpečnost pro ozonovou vrstvu Každý typ nebezpečnosti rozdělen do tříd (eventuálně podtříd) Každá třída v příloze č. 1 definována, stanovena kritéria klasifikace, uvedeny požadavky na informace o nebezpečnosti a dodatečné úvahy při klasifikaci Třídy nebezpečnosti mohou být rozděleny do kategorií (0 4 kategorie) podle závažnosti působení

10 Fyzikální nebezpečnost 1.Výbušniny pro třídu výbušnin: Výbušnou látkou nebo směsí se rozumí tuhá nebo kapalná látka či směs látek, která je sama o sobě schopna chemickou reakcí vytvořit plyn takové teploty a tlaku a takové rychlosti, které mohou poškodit okolí. Tato definice zahrnuje pyrotechnické látky, i když nevyvíjejí plyny. Pyrotechnickou látkou nebo směsí se rozumí látka nebo směs látek určená k získání tepelného, světelného, zvukového, plynového nebo dýmového efektu nebo kombinace těchto efektů v důsledku nedetonativních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí. Nestabilní výbušninou se rozumí výbušná látka nebo směs, která je teplotně nestálá nebo příliš citlivá pro běžnou manipulaci, dopravu a užití. Výbušným předmětem se rozumí předmět obsahující jednu nebo více výbušných látek nebo směsí. Pyrotechnickým předmětem se rozumí předmět obsahující jednu nebo více pyrotechnických látek nebo směsí. Úmyslnou výbušninou se rozumí látka, směs nebo předmět, které jsou vyráběny za účelem získání praktického, výbušného nebo pyrotechnického účinku.

11 Fyzikální nebezpečnost 2.Hořlavé plyny : Hořlavým plynem se rozumí plyn nebo plynná směs, který má definováno se směsi se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 C a standardním tlaku 101,3 kpa. 3.Hořlavé aerosoly : Aerosoly, tj. aerosolovými rozprašovači, se rozumějí nádoby, které se nedají opětovně naplnit, vyrobené z kovu, skla nebo plastu a obsahující stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem, též s kapalinou, pastou nebo práškem, a vybavené uvolňovacím mechanismem, který umožňuje vystřikovat obsah nádoby jako tuhé nebo tekuté částice v suspenzi plynu, ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném či plynném stavu. Aerosoly se pro účely klasifikace považují za hořlavé, pokud obsahují složku, která je klasifikována jako hořlavá, tj.: kapaliny s bodem vzplanutí 93 C hořlavé plyny hořlavé tuhé látky

12 Fyzikální nebezpečnost 4.Oxidující plyny Oxidujícím plynem se rozumí plyn nebo plynná směs, které mohou obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. 5.Plyny pod tlakem Plyny pod tlakem se rozumějí plyny nacházející se v nádobě při tlaku nejméně 200 kpa (manometr) nebo zkapalněné plyny nebo zkapalněné zchlazené plyny. Zahrnují stlačené plyny, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a zchlazené zkapalněné plyny. 6.Hořlavé kapaliny Hořlavou kapalinou se rozumí kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 60 oc.

13 Fyzikální nebezpečnost 7.Hořlavé tuhé látky Hořlavou tuhou látkou se rozumí tuhá látka, která se snadno zapaluje nebo může způsobit požár či k němu přispět třením. Snadno zápalnou tuhou látkou se rozumí látka nebo směs ve formě prášku, granulí nebo pasty, která je nebezpečná, jestliže se může snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení, například hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle. 8.Samovolně reagující látky a směsi Samovolně reagující látkou nebo směsí se rozumé teplotně nestálá kapalná nebo tuhá látka nebo směs náchylná k silně exotermickému rozkladu i bez přístupu kyslíku (vzduchu). Tato definice vylučuje látky a směsi klasifikované podle této části jako výbušniny, organické peroxidy nebo oxidující látky a směsi. Samovolně reagující látka nebo směs se považuje za látku nebo směs s výbušnými vlastnostmi, pokud je při laboratorních zkouškách náchylná k detonaci, rychlé deflagraci nebo vykazuje prudkou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu.

14 Fyzikální nebezpečnost 9.Pyroforické kapaliny Samozápalnou kapalinou se rozumí kapalná látka nebo směs, která se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut. 10. Pyroforické tuhé látky Samozápalnou tuhou látkou se rozumí tuhá látka nebo směs, která se při styku se vzduchem i v malých množstvích zapálí do pěti minut.

15 Fyzikální nebezpečnost 11.Samovolně se zahřívající a směsi Samozahřívající se látkou nebo směsí se rozumí kapalná nebo tuhá látka nebo směs jiná než samozápalná kapalina nebo tuhá látka, která je při reakci se vzduchem a bez dodání energie schopna se sama zahřívat; tato látka nebo směs se odlišuje od samozápalné kapaliny nebo tuhé látky tím, že se zapaluje pouze ve velkém množství (kilogramy) a po dlouhé době (hodiny nebo dny). Samovolné zahřívání se látek nebo směsí vedoucí k samovolnému vznícení je způsobeno reakcí látky nebo směsi s kyslíkem (ve vzduchu) a vyvíjeným teplem, které není dostatečně rychle odváděno do okolního prostředí. K samovolnému vznícení dochází, jestliže je rychlost uvolňování tepla vyšší než rychlost tepelné ztráty a je dosaženo teploty samovznícení.

16 Fyzikální nebezpečnost 12.Látky a směsi, které při styku s vodou mohou uvolňovat hořlavé plyny Látkou nebo směsí, která při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, se rozumí tuhá nebo kapalná látka nebo směs, která je při vzájemném působení s vodou náchylná k tomu stát se samozápalnou nebo uvolňovat hořlavé plyny v nebezpečném množství. 13.Oxidující kapaliny Oxidující kapalinou se rozumí látka nebo směs, která ačkoli sama není nutně vznětlivá, může obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek 14.Oxidující tuhé látky Oxidující tuhou látkou se rozumí tuhá látka nebo směs, která ačkoli sama není nutně vznětlivá, může obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek.

17 Fyzikální nebezpečnost 15.Organické peroxidy Organickým peroxidem se rozumí kapalná nebo tuhá organická látka, která obsahuje dvojmocnou skupinu -O-O- a kterou lze považovat za derivát peroxidu vodíku, v němž jsou jeden nebo oba atomy vodíku nahrazeny organickými radikály. Pojem organické peroxidy zahrnuje směsi organických peroxidů (přípravky), které obsahují nejméně jeden organický peroxid. Organické peroxidy jsou teplotně nestálé látky nebo směsi, které se mohou samourychlením exotermicky rozložit. Mimoto mohou mít jednu či několik těchto vlastností: i) mohou se rozkládat výbušným způsobem; ii) hoří rychle; iii) jsou citlivé na náraz nebo tření; iv) reagují nebezpečně s jinými látkami. Má se za to, že organický peroxid má výbušné vlastnosti, pokud je směs (složení) při laboratorní zkoušce náchylná k detonaci, rychlé deflagraci nebo vykazuje prudkou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu. 16.Látky korozivní pro kovy Látkou nebo směsí korozivní pro kovy se rozumí látka nebo směs, která může chemickým působením poškodit či dokonce zničit kovy.

18 Nebezpečnost pro zdraví 1.Akutní toxicita Akutní toxicitou se rozumějí nepříznivé účinky, k nimž dojde po orální nebo dermální aplikaci jedné dávky látky nebo směsi či vícenásobných dávek podaných během 24 hodin nebo po inhalační expozici po dobu 4 hodin. Třída nebezpečnosti akutní toxicita se člení na akutní orální toxicitu, akutní dermální toxicitu, akutní inhalační toxicitu. 2.Pro kůži žíravý nebo dráždivý Žíravostí pro kůži se rozumí vyvolání nevratného poškození kůže, totiž viditelné nekrózy pokožky zasahující do škáry, po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin. Pro žíravost jsou typické vředy, krvácení, krvavé strupy a na konci 14denního pozorování změna zabarvení v důsledku zblednutí kůže, místa postižená alopecií a jizvy. K posouzení podezřelých lézí (anatomické poškození) se uváží histopatologie. Dráždivostí pro kůži se rozumí vyvolání vratného poškození kůže po působení zkoušené látky po dobu až 4 hodin.

19 Nebezpečnost pro zdraví 3.Vážné poškození očí/podráždění očí Vážným poškozením očí se rozumí vyvolání poškození oční tkáně nebo zhoršení vidění po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů po aplikaci. Podrážděním očí se rozumí vyvolání změn v oku po aplikaci zkoušené látky na povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci. 4.Senzibilizace kůže nebo dýchacích cest Látkou senzibilizující dýchací cesty se rozumí látka, která po vdechování vyvolává přecitlivělost dýchacích cest. Látkou senzibilizující kůži se rozumí látka, která po styku s kůží vyvolává alergickou odpověď. Pro účely tohoto oddílu zahrnuje senzibilizace dvě fáze: první fází je indukce specifické imunologické paměti u jednotlivce při expozici alergenu. Druhou fází je elicitace (vlastní projev senzibilizace), tj. vyvolání alergické odpovědi zprostředkované buňkami nebo protilátkami při expozici přecitlivělého jednotlivce alergenu. Třída nebezpečnosti Senzibilizace dýchacích cest nebo kůže se člení na senzibilizaci dýchacích cest, senzibilizaci kůže.

20 Nebezpečnost pro zdraví 5.Mutagenita pro zárodečné buňky Mutací se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem mutace se vztahuje jak na dědičné genetické změny, které se mohou projevit na fenotypické úrovni, tak na změny DNA, jsou-li známy (včetně specifických změn párů bází a translokace chromozomů). Pojem mutagenní a mutagen se bude používat pro látky vyvolávající zvýšený výskyt mutací v populacích buněk nebo organismů. Obecnější pojmy genotoxický a genotoxicita se vztahují na látky nebo procesy, které mění strukturu, obsah genetické informace nebo štěpení DNA, včetně těch, které způsobují poškození DNA zásahem do normálních procesů replikace nebo které nefyziologicky (dočasně) mění její replikaci. Výsledky zkoušek na genotoxicitu se obyčejně považují za ukazatele mutagenních účinků. 6.Karcinogenita Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Látky, které vyvolaly benigní a maligní nádory v dobře provedených experimentálních studiích na zvířatech, se rovněž pokládají za látky, o nichž se předpokládá nebo u nichž existuje podezření, že jsou lidským karcinogenem, pokud neexistují přesvědčivé důkazy, že mechanismus tvorby nádoru není pro člověka relevantní.

21 Nebezpečnost pro zdraví 7.Reprodukční toxicita Toxicita pro reprodukci zahrnuje nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, jakož i vývojovou toxicitu u potomstva. Níže uvedené definice jsou upravené definice dohodnuté jako pracovní definice v dokumentu IPCS/EHC č. 225, Zásady hodnocení zdravotních rizik pro reprodukci spojených s expozicí chemických látek. Pro účely klasifikace s prokázanými geneticky podmíněnými dědičnými účinky na potomstvo zabývá oddíl Mutagenita v zárodečných buňkách (oddíl 5), jelikož v nynějším systému klasifikace se považuje za vhodnější zabývat se těmito účinky v rámci samostatné třídy nebezpečnosti týkající se mutagenity v zárodečných buňkách. V tomto systému klasifikace se toxicita pro reprodukci rozděluje do dvou hlavních skupin: a) nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost; b) nepříznivé účinky na vývoj potomstva. Některé toxické účinky pro reprodukci nelze jednoznačně přiřadit buď k poškození sexuální funkce a plodnosti, nebo k vývojové toxicitě. Nicméně látky s těmito účinky nebo směsi, které takové látky obsahují, se klasifikují jako látky toxické pro reprodukci. Pro účely klasifikace se třída nebezpečnosti toxicita pro reprodukci člení na nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj; účinky na laktaci nebo prostřednictvím laktace

22 Nebezpečnost pro zdraví 8. Toxicita pro specifické cílové orgány -jednorázová expozice Toxicitou pro specifické cílové orgány (po jednorázové expozici) se rozumí specifická, neletální toxicita pro cílové orgány vyplývající z jednorázové expozice látce nebo směsi. Zahrnuty jsou všechny závažné účinky na zdraví, které mohou poškodit funkci, a to vratné i nevratné, okamžité nebo opožděné, kterými se výslovně nezabývají oddíly 1 až 7 a oddíl 10 Klasifikace identifikuje látku nebo směs jako toxickou pro specifické cílové orgány, která jako taková může představovat možnost nepříznivých účinků na zdraví osob, jež jsou této látce nebo směsi vystaveny. Tyto nepříznivé účinky na zdraví vyvolané jednorázovou expozicí zahrnují u lidí konzistentní a identifikovatelné toxické účinky nebo u pokusných zvířat toxikologicky významné změny, které postihly funkci nebo morfologii tkáně/orgánu nebo vyvolaly závažné změny biochemie nebo hematologie organismu a které jsou relevantní pro lidské zdraví. Při posouzení se berou v úvahu nejen významné změny jednoho orgánu nebo biologického systému, ale celkové změny méně závažné povahy týkající se více orgánů. K toxicitě pro specifické cílové orgány může dojít jakoukoli cestou, která je relevantní pro člověka, tj. v zásadě orálně, dermálně nebo vdechováním.

23 Nebezpečnost pro zdraví 9 Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice Toxicitou pro cílové orgány (po opakované expozici) se rozumí specifická toxicita pro cílové orgány vyplývající z opakované expozice látce nebo směsi. Zahrnuty jsou všechny závažné účinky na zdraví, které mohou poškodit funkci, a to vratné i nevratné, okamžité nebo opožděné. Nezahrnují se však jiné specifické toxické účinky, kterými se výslovně zabývají oddíly 1 až 8 a oddíl 10. Klasifikace pro toxicitu pro cílové orgány (po opakované expozici) identifikuje látku jako toxickou pro specifické cílové orgány, která jako taková může mít nepříznivé účinky na zdraví osob, jež jsou této látce vystaveny. Tyto nepříznivé účinky na zdraví zahrnují u lidí konzistentní a identifikovatelné toxické účinky nebo u pokusných zvířat toxikologicky významné změny, které postihly funkci nebo morfologii tkáně/orgánu nebo vyvolaly závažné změny biochemie nebo hematologie organismu a které jsou relevantní pro lidské zdraví. Při posouzení se berou v úvahu nejen významné změny jednoho orgánu nebo biologického systému, ale celkové změny méně závažné povahy týkající se více orgánů. K toxicitě pro specifické cílové orgány může dojít jakoukoli cestou, která je relevantní pro člověka, tj. v zásadě orálně, dermálně nebo vdechováním. Neletální toxické účinky pozorované po jednorázové expozici se klasifikují podle popisu v oddíle Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice (oddíl 8), a jsou proto z tohoto oddílu vyloučeny

24 Nebezpečnost pro zdraví 10. Aspirační nebezpečí Tato kritéria poskytují prostředek pro klasifikaci látek nebo směsí, které mohou představovat pro člověka nebezpečí toxicity při vdechnutí. Vdechnutím se rozumí vniknutí kapaliny nebo tuhé látky či směsi do průdušnice a dolních cest dýchacích přímo ústní nebo nosní dutinou nebo nepřímo při dávení. Toxicita při vdechnutí zahrnuje vážné akutní účinky, například chemickou pneumonii, různé stupně poškození plic nebo smrt po vdechnutí. Vdechnutí začíná v okamžiku nádechu, v době potřebné pro jedno nadechnutí, jelikož daný materiál se usazuje v místě křížení horních dýchacích cest a zažívacího ústrojí v laryngofaryngeální oblasti. K vdechnutí látky nebo směsi může dojít po požití při dávení. To má důsledky pro označení, zejména tam, kde se kvůli akutní toxicitě může zvažovat doporučení, aby se po požití vyvolalo zvracení. Pokud však látka nebo směs představuje rovněž nebezpečí toxicity při vdechnutí, je nutné doporučení týkající se vyvolání zvracení pozměnit. Přezkum zdravotnické literatury o vdechnutí chemických látek odhalil, že u některých uhlovodíků (ropné destiláty) a některých chlorovaných uhlovodíků bylo prokázáno, že pro člověka představují nebezpečí při vdechnutí.

25 Nebezpečnost pro životní prostředí - akutní nebezpečí Pro vodní prostředí - chronické (dlouhodobé) nebezpečí

26 Dodatečná třída nebezpečnosti Nebezpečnost pro ozonovou vrstvu Látkou nebezpečnou pro ozonovou vrstvu se rozumí látka, která na základě dostupných poznatků o jejích vlastnostech a jejím předpokládaném nebo pozorovaném osudu a chování v životním prostředí může představovat nebezpečí pro strukturu a fungování stratosférické ozonové vrstvy. Platí pro látky, které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), ve znění pozdějších předpisů.

27 Rozdělení tříd nebezpečnosti Třídy nebezpečnosti mohou být rozděleny: A) do podtříd (jemnější rozdělení tříd podle druhu nebezpečí) Např. výbušniny: - nestabilní výbušnina - podtřída 1.1: nebezpečí masivního výbuchu - podtřída 1.2: vážné nebezpečí zasažení částicemi - podtřída 1.3: nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi - podtřída 1.4: nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi B) Do kategorií (rozdělení tříd podle závažnosti nebezpečí) Např. hořlavé plyny: - extrémně hořlavý plyn (výstražný symbol, signální slovo: nebezpečí) - hořlavý plyn (bez výstražného symbolu, signální slovo: varování)