Výroční zpráva o činnosti za rok 2011

Transkript

1 BIKETRIAL KLUB OLOMOUC VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011

2 Výroční zpráva o činnosti za rok 2011 Úvod Na rok 2011 bylo připraveno 7 závodů Mistrovství a přeboru České republiky, ze zahraničních závodů pak dvoudílný seriál Mistrovství světa BIU v České republice a v Katalánsku, Mistrovství Evropy ve Švédsku a třídílný seriál Evropského poháru. Kromě tréninkové a soutěžní činnosti se klub v tomto roce zaměřil na nábor nových členů a doplnění členské základny. Vedení klubu pracovalo v tomto složení: předseda Jaroslav Popelka, místopředseda Luděk Valenta, hospodář Radek Janka a předseda revizní komise Libor Kunčar. Klub také tradičně organizoval jeden ze seriálu závodů domácího mistrovství. Jezdci Jakub Valenta (*1994): sezonu absolvoval na 26 kole v kategorii junior. Vynechal jediný závod MČR a ve finálovém závodě na Sport Life úspěšně vybojoval třetí příčku v domácím seriálu. Marek Kotzot (*1993): v loňské sezoně postoupil z juniorů do elity, ale pro rok 2011 se rozhodl přejít pod federaci UCI, kde absolvoval závody Českého poháru, které jsou bohužel poznamenány nízkou účastí jezdců a nedávají tak možnost objektivního srovnání výkonnosti. Zúčastnil se i MS UCI. Matěj Popelka (*1997): poslední sezonu v kategorii minime korunoval prvním místem v domácím seriálu a do příštího roku nastupuje o rok dříve mezi juniory. Matěj absolvoval i podnik Mistrovství Evropy, kde ve vyrovnané konkurenci získal 7.místo. O stupeň lépe se mu vedlo na Mistrovství světa (6.místo) Lukáš Janka (*1999): v domácím přeboru patří v benjaminech mezi nejzkušenější jezdce a druhé místo obsadil zcela zaslouženě. Vyjel si letos nominaci do reprezentace, na ME v Björkviku skončil pátý a na MS celkově osmý. Vendula Zapletalová (*1991): v druhé polovině sezony výrazně zlepšila techniku, přesto na ni ale zbyla zase jen bramborová medaile 4.místo v PČR. Kvůli termínu maturity bohužel nemohla jet na ME, skóre si spravila na Evropském poháru v Sonicu a přivezla si stříbro. Tomáš Vepřek (*2004): kategorie poussin byla letos obsazena pouze třemi jezdci, což bylo dost demotivující. Bronzová medaile tak s sebou nese i poučení do příštího roku: srovnat psychiku a naučit se prodat své dobře natrénované schopnosti. Tomáš Valenta (*2003): 8. místo v začátečnické kategorii beginner D. Adam Kunčar (*2006): 7. místo beginner D a stoprocentní účast na závodech přitom jeden z nejmladších jezdců v republice. Jan Trefil (*2005): nováček, 5. místo beginner D bylo důsledkem mála odjetých závodů, jinak velký talent mezi nováčky v oddíle. Karel Šnábl (*2003): nováček, 10. místo beginner D. Jan Šmiřák (*2003): nováček, 12 místo beginner D Vojtěch Vepřek (*2007): nováček, 16.místo beginner D ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

3 Tomáš Holcner (*2001): přestoupil do klubu v polovině sezony, v kategorii beginner C obsadil 10. místo. Roman Nepožitek (*1999), nováček od podzimu 2011, závodů se v sezoně 2011 neúčastnil Jana Nádvorníková (*1994), nováček od jara 2011, účastnila se 2 závodů mimo soutěž Roman Todorov, ukončil činnost Václav Nakládal (*1997) pozastavil činnost Jakub Hradil (*1987), sezonu vynechal Tréninky Na začátku roku probíhaly tréninky v pavilonu H na olomouckém Výstavišti Flora dvakrát týdně, jako doplněk bylo možné využívat jednou za týden tělocvičnu Domu dětí a mládeže. Od konce března do října se trénovalo ve Velké Bystřici areál Skalka, na podzim jsme krátce využili areál u DDM, zejména v souvislosti s náborem nových členů. Od listopadu pak klub trénuje v kryté hale v areálu firmy Smětal v prostorách bystrovanské pevnůstky pronájem tradičního pavilonu na výstavišti byl kvůli plánovaným rekonstrukcím až do listopadu nevyjasněný a proto bylo nalezeno náhradní řešení. S příchodem nových dětí bylo přistoupeno k vytvoření tréninkových skupin a začínající jezdci trénují pod dohledem trenéra Luďka Valenty. Starší jezdci trénují také ve skupině nebo individuálně. Tréninky v tělocvičně byly přesunuty na nedělní večer, stabilně se jich účastní kolem dvanácti lidí dětí i dospělých. Zaměření na fyzickou přípravu a pohybové aktivity. Nábor nových členů Na začátku roku 2011 měl klub po odchodu D. Vrby a J. Sisky pouhých 9 jezdců a proto bylo rozhodnuto zorganizovat větší náborovou akci. První fáze proběhla na jaře, kdy byly do základních škol vyvěšeny plakáty s informacemi o biketrialu. Druhá fáze byla směřována na začátek školního roku. Letáková kampaň v prostředcích MHD bohužel neměla takový účinek, jaký jsme očekávali. Přesto počet jezdců oddílu stoupl během roku 2011 na 18, tedy dvojnásobek. ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

4 Brigády Rodiče jezdců byli zapojeni do brigád na stěhování překážek z pavilonu a do haly. Mnoho hodin bylo odpracováno také při přípravě areálu Skalka na závody MČR. Na podzim pak byla svolána brigáda na opravu poškozených palet a překážek u DDM. Obnova palet, překážek a vybavení bude nutné řešit komplexně v následující sezoně. Pořádání závodu Skalka - Velká Bystřice Tradiční závody MČR/PČR se konaly Celkem přijelo 105 jezdců z ČR a ze Slovenska. Ze strany města Velká Bystřice bylo nabídnuto využití amfiteátru u Zámeckého náměstí, ale vzhledem ke krátkému času mezi nabídkou a závodem bylo rozhodnuto nechat v roce 2011 závod klasicky se startem a zázemím v klubovně kynologického klubu a prostory města budou využity (snad) až v roce Podrobný report ze závodů je uveden níže. Mistrovství Evropy Mistrovství Evropy 2011 se konalo ve Švédském Björkviku, z olomouckého klubu byli nominováni Lukáš Janka (benjamin), Matěj Popelka (minime) a Vendula Zapletalová (femine), která musela nominaci bohužel odmítnout z důvodu maturitních zkoušek. Kvalitně připravený závod přinesl jezdcům cenné zkušenosti a obsadili páté (Janka) a sedmé (Popelka) místo. Mistrovství světa MS mělo dva závody, první v Březové u Sokolova, druhý v Sant Miguel de Campmajor ve Španělsku / Katalánsku. Českého závodu se zúčastnili Janka, Popelka a Zapletalová (český závod). Tratě v Březové jezdci dobře znají z domácích podniků. Katalánský závod byl překvapením, mokré tratě na hliněném podkladu mnohé zaskočily. Výsledky olomouckých jezdců: šesté místo (Popelka), osmé místo (Janka). Evropský pohár Z původně plánovaných tří závodů EP bylo první kolo pro extrémní nepřízeň počasí zrušeno a konaly se tedy jen závody ve Francii (19.6., Soual) a Itálii (10.7., Sonico). Druhý z nich absolvovala Vendula Zapletalová a její výsledek stačil na druhé místo jak v italském závodě, tak v celém seriálu. Účast klubových jezdců na závodech Reporty z jednotlivých závodů přejaté z webových stránek klubu mapují celou sportovní sezonu Celkem jezdci z klubu absolvovali tyto závody: ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

5 30.4. Brno Bystřice Hamry 5.6. ME Švédsko EP Francie Blansko EP Itálie MS Březová MS Spain Veselí Znojmo BVV Janka Lukáš Kotzot Marek Kunčar Adam Popelka Matěj Valenta Jakub Valenta Tomáš Vepřek Tomáš Vepřek Vojta Zapletalová Vendula Šnábl Karel Šmiřák Jan Trefil Jan Nádvorníková Jana Todorov Roman Tomáš Holcner Report - závody Brno Kníničky V sobotu se jel napjatě očekávaný první závod domácího mistrovství a přeboru v Brně - Kníničkách. Pořádající AMK Staré Brno dle svého zvyku připravil pro jezdce na úvod sezóny hodně těžké úseky a tak se výsledková listina "pětkami" jen hemží. Připočteme-li k tomu silnou účast slovenských jezdců, museli se ti, kdo chtěli stát na bedně, pořádně snažit neudělat žádnou zbytečnou chybu. Pravdu ovšem mají organizátoři v tom, že na lehkých tratích se jezdci mezi světovou špičku nevypracují. Areál trial parku v Kníničkách bohužel nedává mnoho prostoru pro nějaká překvapení v podobě neokoukaných sekcí, takže často bylo při prohlídce tratí slyšet úlevné "dobrý, letos se pražce jedou z kopce" a podobné hlášky. Stejný problém řešíme každoročně i u nás v Bystřici, berme to prostě jako fakt. Přesto Brňáci postavili dvě velmi pěkné nové sekce z umělých překážek v prostoru střelnice - i když délkou připomínaly spíše cross coutry než trial. Nepříjemné byly dlouhé fronty na "malých" sekcích, které se vytvořily po startu Hi-tec cupu ve dvanáct hodin. Zatímco první kolo stihli benjamini a poussini odjet za hodinu bez front a bez čekání, pěkně v tempu a rozehřátí, druhé kolo mnohým trvalo více než dvě hodiny. Start "hi-tecu" o hodinu později by určitě pomohl, snad příště... Celkově ale byly malé sekce postaveny dobře, bez zbytečně velkých výskoků a seskoků - o to víc prověřily u kluků (a holek) rovnováhu. Respekt budily i sypké písečné svahy, naštěstí počasí bylo jezdcům nakloněno a i přes výhrůžky meteorologů vydrželo v Brně bez deště. ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

6 Údiv vyvolal postoj nejmenovaného člena komise UCI trialu, který zřejmě stejně volně jako k pravidlům českého pravopisu na jejich oficiálním webu přistupuje po svém i k pravidlům soutěže, a dožadoval se proto na sekci vpuštění do tratě elity, neboť dle jeho slov se mu červená seniorská zdála "příliš snadná". Druhé kolo závodu pak pro jistotu vypustil úplně, aniž by považoval za vhodné oznámit to rozhodčím nebo řediteli soutěže. Ať si každý takové chování přebere po svém, ale obyčejná lidská slušnost by neměla být závislá na tom, zda jsme stoupenci UCI nebo BIU. Náš klub měl zástupce v šesti kategoriích. Na stupně vítězů nakonec dosáhli Lukáš Janka (benjamin, 1.místo), Matěj Popelka (minime, 3.místo) a Tomáš Vepřek (poussin, 3.místo). Report - MČR / PČR Velká Bystřice Druhý závod sezóny proběhl v sobotu, ve Velké Bystřici. Omezený prostor trial parku v lokalitě "Skalka" - Bukovany na jedné straně nedává organizátorům mnoho volnosti při výběru sekcí, na druhé straně je závod "na jednom místě" a jezdci mohou sledovat výkony ostatních na vedlejších tratích. Letos bylo připraveno 8 velkých sekcí a 7 malých, jezdci seriálu Hi-tec jeli spolu s hobíky sekcí šest. Začátek závodu byl stanoven na 10:00, kdy na tratě hromadně vystartovali jezdci kategorií Elite, Junior, Minime a Femine. O hodinu později se přidali zbývající kategorie Přeboru ČR - Senior, Benjamin a Poussin. Hi-tec cup startoval až ve 13 hodin. Tento pozdější start se osvědčil již v loňském závodě- podařilo se tak minimalizovat nepřijemné fronty na sekcích a závod měl dobrou dynamiku. Při startu beginnerů měly přeborové kategorie až na pár loudalů dojeto a tak se na malých sekcích nemísilo osm kategorií najednou, ale jen čtyři. Ti, kdo už měli po závodě, tak mohli v klidu sledovat tmavnoucí mraky na obloze a uzavírat sázky, zda zmokneme, nebo ne. Ten, kdo vsadil na "nezmoknem", vyhrál - déšť spustil těsně po vyhlášení vítězů posledních kategorií. Závod byl nominačním pro letošní Mistrovství světa nejen pro české jezdce, ale i pro slovenské a přijely proto silné týmy z klubů v Popradu a v Záriečí a slovenští jezdci těm českým na tratích pořádně "zatopili". Celkem se závodu zúčastnilo 105 jezdců. V kategorii Elite exceloval Vašek Kolář, kromě jednoho nezdařeného výskoku v prvním kole zajel zbytek závodu bez jediné chyby. Jeho hlavní rival David Herka nasbíral dva bodíky v prvním kole a tři ve druhém, takže skončil také s pěti trestnými a o vítězi rozhodl větší počet nul u Vaška Koláře. Dva pády a následné pětky v prvním kole odsunuly na třetí místo slovenského Petera Muzigu, čtvrtý skončil Pavel Procházka, první pětici uzavřel Martin Kakáč. Na červených tratích V Juniorech nekompromisně obsadili první příčky slovenští jezdci. Martin Behro zajel obě kola po čtyřech trestných a s přehledem vyhrál, druhý skončil Tomáš Kalus s celkovými patnácti body. Z českých jezdců s nimi dokázal udržet krok jedině Vojta Křiva (24 t.b.), který má letos (vloni, předloni ) výbornou formu, s velkým odstupem za ním skončil Ondra Pešek (50 t.b.) a domácí Kuba Valenta (59 t.b.). V Seniorech se o první místa podělili Richard Lochman (11 t.b.), Tomáš Zedek (13 t.b.) a Michal Kuběnka (20 t.b.). Na "malých" tratích Přeboru České republiky proběhl tvrdý česko-slovenský souboj v kategorii Minime. Po prvním kole vedl se šesti body výrazný slovenský talent Samuel Hlavatý, který, ačkoliv věkem stále benjamin, s přehledem dává modré tratě. Olomoucký Matěj Popelka, který před dvěma lety vstoupil mezi minimy o rok postaršený úplně stejně jako Samo, měl sedm trestných a další slovenský jezdec Michal Ivan také. Druhé kolo rozhodlo: Michal Ivan ho odjel za pouhé dva body, celkově 9 t.b. a první místo. Matěj Popelka 3 t.b., celkem 10 bodů a druhé místo. Samuel Hlavatý zajel stejně jako v prvním kole, celkem tedy 12 t.b a třetí místo. V Benjaminech bystřické tratě dokonale sedly Michalovi Pavlíkovi z Nového Veselí, který zejména druhé kolo odjel za fantastický jeden jediný bod a zaslouženě obsadil první místo s celkovými šesti trestnými body. Druhé místo s odstupem olomoucký Lukáš Janka (37 t.b), třetí Kryštof Málek z Hamrů (44 t.b.). Poussini letos žádná překvapení nepřinášejí, kluci jsou v kategorii jen tři a v Bystřici se podělili následně: zlato Péťa Mokrý, stříbro Kryštof Hanzal, bronz domácí Tomáš Vepřek. V dívčí kategorii Femine první místo Mája Křivová, druhé Erika Hlavatá ze Slovenska a třetí Martina Očadlíková. Novinkou bylo vyhlášení soutěže klubů, kdy body byly započítávány podle stejného klíče jako v republikové soutěži - tedy 20 bodů za první místo, 17 za druhé atd. Samozřejmě, že výhodu měly početnější kluby, ale berte to jako výzvu k rozšíření členské základny tohoto sportu - nejde jen o tu krabici bonbonů, kterou hameráci vyhráli. Nejvíce bodů tedy získali zmíněné Hamry nad Sázavou, druhé místo pořádající Biketrial klub Olomouc a třetí místo AMK Blansko. Seriál pokračuje poslední květnovou sobotu v Hamrech nad Sázavou a hned poté odjíždí reprezentace na Mistrovství Evropy do Švédska. Závod byl pořádán s finanční podporou Města Velká Bystřice a Olomouckého kraje. ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

7 Report - Hamry nad Sázavou V sobotu se jel třetí závod letošního Vema mistrovství a přeboru České republiky, tentokrát podnik hostily Hamry nad Sázavou ve svém vyhlášeném trialparku. Všichni jsme měli v živé paměti loňský závod zde, kdy slunce nemilosrdně grilovalo všechny účastníky a teplota vysoko přesahovala pětatřicet ve stínu - kdyby ovšem na otevřeném prostranství závodiště alespoň kousek stínu byl. No, dobrá průprava na blížící se mistrovství světa ve Španělsku, říkali jsme si vloni... Letos na Hamry navazuje mistrovství Evropy ve Švédsku a hamerští pořadatelé i tentokrát připravili reprezentaci skvělé aklimatizační podmínky. Teplota se postupně vyšplhala z jedenácti až na přijemných dvanáct stupňů na slunci, kdyby ovšem nějaké slunce přes šedými mraky zataženou oblohu bylo vidět. Páteční průtrž mračen řádně navlhčila sekce na hlíně a kameny, které si dovolily do rána obeschnout, pravidelně kropily dešťové přeháňky. Předpověď počasí slibovala s postupem dne ubývání srážek, ale sliby chyby. Vzhledem k tomu, že celý loňský rok na žádných závodech ani jednou nezapršelo (sic!), mnozí už zapomněli, jak se jezdí za mokra a v sobotu to bylo dost vidět. Velké tratě kromě dvou "stromových" sekcí z klád v prostoru startu byly směřovány hlavně do zadní části úvozu bývalého železničního náspu na svahy pokryté lomovým kamenem. Malé tratě využívaly oblíbených místních "hromádek" cívek, palet, slévárenských forem, kamenů... Na velkých tratích to nebylo tak markantní, ale na malých sekcích zaujalo obrovské množství šipek, takže tratě připomínaly barevný labyrint. Přehlednosti to vůbec neprospělo, navíc šipky byly opravdu miniaturní. Nešťastné bylo časté použití úzkých branek šířky centimetrů: náskok na kámen, podélný přejezd pražce atd. Takovéto omezení tratě se snad dá ospravedlnit na závodech na umělých překážkách (Sport life a podobně), ale stavět jezdce před dilema buď skočíš na tento konkrétní kámen, nebo skončíš je na přírodních překážkách zbytečné. Nehledě na ustanovení 5.7. NSŘ o minimální šířce KÚ. Co je naopak potřeba pochválit je to, že i hamerští použili slovenský zlepšovák, který se osvědčil už v Bystřici a nejvíce slizké klády obalili králičím pletivem - tímto děkujeme panu Janoškovi! Celkově byla obtížnost tratí volena podle úrovně místních jezdců, takže když připočteme déšť a délku kontrolních úseků, není se asi co divit, že polovina závodníků získala skoro plný počet trestných bodů - zajeli buď samé pětky, nebo sem tam se štěstím "urvali" jednu trojku. Z našich jezdců se nejlépe s podmínkami vyrovnali Matěj Popelka, který v minimácích vybojoval třetí místo za slovenským Miroslavem Kolárikem a blanenským Ondrou Šenkem, a Lukáš Janka v benjaminech rovněž na třetím místě za letos výborně jedoucím Michalem Pavlíkem z Nového Veselí a za domácím Kryštofem Málkem. V beginerech D se ještě dostal na pátou příčku Tomáš Valenta, zbývajících pět jezdců našeho klubu bohužel ve svých kategoriích vysbíralo koncová místa. Ani počasí, ani výhrady k sekcím ale nemění nic na tom, že celkově byl závod velmi dobře připraven. Příjemné zázemí pro diváky i pro jezdce poskytoval bufet a velký vojenský stan, hladké zpracování výsledků a trochu hlučnější muziku obstaral David Čep. Co znamená slovo "hamr" nám ukázali organizátoři svými vlastnoručně vyrobenými originálními kovanými poháry. Klobouk dolů! Děkujeme a těšíme se na příští rok. Report - ME Švédsko O víkendu se jelo ve Švédském Björkviku letošní Mistrovství Evropy. Různými cestami dorazilo do vzdálené Skandinávie celkem 17 českých závodníků a naše reprezentační výprava tak byla druhou nejpočetnější hned po hostitelském Švédsku. Obavy ze studeného severu se nenaplnily, čekala na nás modrá obloha a sobotní teploty přes pětadvacet stupňů, což i podle místních není na začátku června vůbec běžné. V neděli se naštěstí mírně ochladilo. Letní dny jsou na jihu Švédska dlouhé, sluníčko vycházelo ve čtyři ráno a zapadalo po desáté večer, takže kdo chtěl být na závody vyspaný, musel si hlídat hodinky a ne čekat, až se setmí. Obec Björkvik je malá vesnice s necelými pěti sty obyvateli asi 150km od Stockholmu, poblíž Nyköpingu. Leží na břehu jezera Yngaren a všech pět a půl ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

8 místních ulic je roztroušeno mezi borovicemi a břízami - ty také daly obci název. "Björk" znamená švédsky "bříza", celé jméno pak "Březová zátoka". Letos se tedy jak "evropa", tak "svět" jedou v Březové :-) Závody organizoval lokální trialový klub, který má padesátiletou historii. Tratě se nacházely v okolí místní sportovní haly, která sloužila jako zázemí pro jezdce. Kemp byl vybudován přímo u haly na fotbalovém hřišti. Podmínky pro biketrial jsou zde ukázkové - skály a volně ležící balvany v lese doplnili pořadatelé navezenými kameny a jednou kládovou konstrukcí. Místní kameny jsou hrubé a za sucha na nich pneumatiky výborně držely. V tréninkové zóně si kluci ověřili, že jim mohou opravdu věřit. Organizátoři při stavbě sekcí evidentně nevylučovali možnost deště, který by jezdcům dokázal připravit perné chvilky. Nicměně nepršelo a sekce tak byly většinou jezdci hodnoceny jako lehčí, což znamenalo, že každý bod v závodě rozhodoval - kdo chtěl vyhrát, nesměl si dovolit jediné zbytečné šlápnutí. Sobotní závod odstartoval v deset hodin. Jezdce čekaly dva okruhy po osmi sekcích na kamenech a skalách, kromě dvou posledních byly naštěstí všechny schované ve stínu lesa. Provoz na každé sekci zajišťovala trojice rozhodčích - hlavní rozhodčí, samostatný časoměřič a zapisovatel. O takovém komfortu si bohužel doma můžeme nechat jen zdát - všichni organizátoři víme, jaké to je, sehnat dostatek rozhodčích. V rámci zajištění objektivity dvě třetiny sekcí pískali domácí a třetinu zástupci z jiných zemí - ale nebylo to potřeba, na rozdíl od loňského MS v Itálii zde všichni rozhodčí přistupovali k jezdcům všech zemí stejně přísně. Nejmladší kategorie - poussin - byla obsazena pouhými čtyřmi jezdci, z toho dvěma českými - bylo tedy jasné, že tady budeme mít zástupce na bedně! První místo po právu získal Adam Morewood (UK), který zajel celý závod bez jediného trestného bodu. Druhé místo obsadil Petr Mokrý (CZ) s deseti body a třetí skončil Kryštof Hanzal (CZ, 17 tb), který má oproti Petrovi méně závodních zkušeností. V benjaminech se očekával souboj o titul mistra Evropy mezi francouzským Louisem Grillonem a slovenským Samuelem Hlavatým. Samo udělal na první - jednoduché, rozjezdové - sekci zbytečné šlápnutí z nervozity a bylo rozhodnuto - Grillon odjel celý závod za nuly a obsadil zaslouženě první místo, druhý Samo Hlavatý (2 tb), třetí domácí Victor Fredriksson (6 tb). Následovali naši dva domácí rivalové - čtvrté místo Michal Pavlík (23 tb), pátý Lukáš Janka (27 tb). Marek Pochtiol svůj první rok v benjaminech obsadil sedmé místo (74 tb). Kategorie minime byla nejpočetněji obsazenou - 16 jezdců. Ani tady se chyby neodpouštěly a tak když favorizovaný Andreas Riva (IT) dal v prvním kole na páté sekci pětku, bylo jasné, že na titul už nedosáhne. Ten nakonec získal domácí Tobias Hult (3 tb), za ním se na stupně vítězů seřadili Litevci: druhý Arvis Denkarks (4 tb), třetí Valters Smiltans (5 tb). Body byly opravdu velmi natěsno, čtvrtý Riva 6 tb, pátý Miroslav Kolárik (SK, 8 tb) následovaný našim Ondrou Šenkem (8 tb, rozhodoval horší čas!) a Matějem Popelkou (11 tb). Schopnosti této sedmičky jezdců jsou velmi vyrovnané a o pořadí tentokrát rozhodoval i kus štěstí. Dívčí kategorii femine ovládla slovenská Kristýna Sýkorová (2 tb), za ní se umístila o dvě hlavy menší Mája Křivová (CZ, 10 tb) a třetí místo obsadila Erika Hlavatá (SK, 13 tb). Na šestém místě Kamila Staníková (CZ, 35 tb), pro kterou to byla první zahraniční závodní zkušenost. V neděli v devět ráno vystartovali první jezdci kategorií Junior, Senior a Elite. Pro ně bylo připraveno deset sekcí na dvě kola, které museli stihnou za celkových pět hodin závodu. Mladší kluci, kteří měli již odjeto v sobotu, se ochotně ujali rolí doprovodů a poskytli jezdcům dokonalou podporu. V juniorech měla Česká republika dva zástupce, Vojtu Křivu a Honzu Musila. Závod si ale "přivlastnil" fantasticky jedoucí Tomáš Kalus (SK), který zajel za pouhých 6 trestných bodů, což bylo méně, než měl druhý v pořadí jen za první kolo. Druhý tedy Švéd Joacim Nymann (17 tb), třetí Laco Jánoška také se 17 trestnými body. I tady rozhodoval o pořadí až čas - počty nul, jedniček atd měli oba jezdci stejné. Čtvrté místo Honza Musil (32 tb), pátý Vojta Křiva (45 tb), pro kterého je to první rok v juniorech a přesto, že jezdí velmi dobře, potřebuje se ještě trochu otrkat. Velký úspěch zaznamenal Pavel Procházka v seniorech, který s dvanácti body porazil domácího favorita Petera Bäckgrena (18 tb) a stal se tak letošním mistrem Evropy v této kategorii. Třetího jim na stupních vítězů dělal Martin Kakáč (CZ, 26 tb). Další naši jezdci, Josef Táborský (38 tb) a Richard Lochman (42 tb) se podělili o páté a šesté místo. ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

9 Nejsledovanější ale byla samozřejmě kategorie elite. Švédové věřili svému Björnu Levinovi, sám sobě věřil Javier Alonso, který to měl do Björkviku ze Španělska bezkonkurenčně nejdál a česká výprava věřila Vaškovi Kolářovi s Davidem Herkou. I v elitě platilo to, co v ostatních kategoriích: tratě nebyly extrémně obtížné a nebylo proto kde opravovat chyby. Vašek Kolář "schytal" tři pětky a k nim přidal několik technických šlápnutí, celkem 21 tb. Javier Alonso nasbíral stejný počet a o titulu mistra Evropy tak rozhodl větší počet nul u Alonsa. Domácí Levin skončil na třetím místě (35 tb) a David Herka se 41 tb na místě čtvrém. Pro českou reprezentaci tak bylo letošní Mistrovství Evropy velkým úspěchem, celkový zisk šesti medailí zajistil České republice první místo v Poháru národů před hostitelským Švédskem a Slovenskem. Report - závody Blansko: 100% LES Poslední domácí závod před prázdninovou přestávkou se jel v sobotu v Blansku. Po loňském roce, kdy připravené tratě po vichřici zasypal polom a organizátoři tak na poslední chvíli museli závod přesunout do svého trialparku, se letos Blansku podobné pohromy naštěstí vyhnuly a na závodníky tak čekal závod v opravdovém nefalšovaném lese - což už bohužel není příliš časté. Loňský rok se jel skoro celý na umělých sekcích, letošek na tom není o nic lépe - Kníničky, Hamry, Velká Bystřice - všechno "50% bavlna, 50% PES", někde je toho "psa" i více. Takže konečně zase jednou 100% LES. Lokalita "Palava" nabízí i po zmiňované kalamitě stále skvostné terény pro biketrial. Jen jsme měli trochu potíže to tam poznat. Tam, kde bývaly tradičně první sekce, je pláň zvolna zarůstající býlím a kameny mizí v porostu. Stavitelé tratí tak museli popojít dál proti proudu potoka Palavy a sekce se přesunuly zase na nová místa, což je dobře - bylo by škoda v údolí, kde je tisíc kamenů, jezdit stále po těch stejných. Zároveň se tak závod posunul od věčně vlhkého a syrového potoka kousek do přeci jen sušších strání. Po nočním dešti ale i tak byly kameny vlhké a budily někdy až zbytečný respekt, naštěstí poměrně rychle obeschly a další déšť už nepřišel. Pro závodníky to ale znamenalo citelné prodloužení okruhu. Od tradičního zázemí startu a cíle ve Stodole restaurace Myslivna to bylo k prvním sekcím dobrých dvacet minut chůze. Velmi kladně proto všichni hodnotili to, že s bodovacími kartami nemuseli mezi prvním a druhým kolem sjíždět až dolů, ale vyměnili si je na "detašovaném pracovišti" v altánku u druhé sekce. Sekcí bylo pro elitu, juniory a seniory postaveno deset, pro minimáky, benjaminy, possiny a feminy osm. Pohár Hi-tec se jel na šesti sekcích. Hromadný start v deset hodin pro celé mistrovství + přebor se ukázal jako dobrý tah, jezdci se rozptýlili po sekcích a nevznikaly téměř žádné fronty, max. 3-4 jezdci. Většina jezdců z Přeboru tak stihla dojet závod přes startem "hobíků" ve 13:00. Ti, kterým se to nepodařilo pak sice uvízli v zácpách, ale časový limit závodů bez problémů dodrželi všichni. Sekce využívaly nepřebernou nabídku kamenů na stráních potoka, doplňovaly je hrabačky do svahů, sjezdy a sem tam jako zpestření trocha vody z potoka - té mohlo být v malých kategoriích klidně i víc. Jako vždy se ukázalo, že čím jednodušší překážka, tím více šlápnutí - jezdci nemají problém překonat obrovský šutr, ale když mají přejet po hlíně, po listí nebo přes malé kamínky k další překážce, neudrží koncentraci ani rovnováhu a zbytečně si šlápnou. Pro olomoucký klub nakonec trojí stupně vítězů: Matěj Popelka v minimech porazil na domácí trati Ondru Šenka, celý závod zajel za vynikající 3 trestné body a zaslouženě tak získal první místo. Druhý Ondra Šenk(4 tb), třetí slovenský Miro Kolárik (14 tb). V benjaminech zpočátku trochu ospale jedoucí Lukáš Janka nasbíral 27 trestných bodů, které mu zajistily první místo před Michalem Pavlíkem (33 tb) a Kryštofem Málkem (56 tb). Tomáš Vepřek se s tratěmi bohužel porovnal hůř než jeho konkurenti a skončil tak v poussinech s 39 body až na třetím místě za Petrem Mokrým (18 tb) a Kryštofem Hanzalem (22 tb). ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

10 Report EP Sonico Poslední část evropského poháru se jela v Itálii v městečku Sonico. Počasí vyšlo krásně a místní krajina celý výlet jen podtrhla. Na cestu jsme se vydali v pátek v 6 ráno z Brna, takže jsem musela vstávat velmi brzo, abychom stihli vyzvednout Kubu a dojet do Brna na smluvené místo. Cesta probíhala hladce a bez jakýchkoli potíží. Když jsme dorazili na místo, postavili jsme stany, dali nějaký to jídlo a jen odpočívali po dlouhé cestě. V sobotu ráno jsme si prošli sekce, odpoledne trošku pojezdili a registrovali se do závodu. Večer si každý užil po svém. My, co jsme jeli závod, jsme šli brzo spát a tátové a doprovod vykecávali u pivka. V neděli jsem vstávala kolem osmé, abych se v klidu nasnídala a trošku se před závodem rozjezdila. S Kubou jsme si dali na snídani lupínky s mlékem, nachystali věci na závod a šli se pomalu rozjezdit (spíš já, Kuba dělal doprovod). Já jsem startovala hned ze začátku, takže v deset už jsem nervózně postávala u startu a 10:14 jsem dostala kartičku a šla do toho. Závod se jel po 6 sekcích na 3 kola. K první sekci to od startu bylo dost daleko a do kopce, tak se člověk unavil, než vůbec došel k sekci :-) Pak už to bylo v pohodě, sekce byly v lese v chládku a šlo se z kopce tak to bylo dobrý a v polovině dávali chlazenou vodu zadarmo :-) Sekce byly spíš technický a samý hrabačky do kopce. Rozhodčí byli příjemní, až na jednu, se kterou došlo k nedorozumění a dala mi 5 (za to, že jsem přešlápla z jedné nohy na druhou a místo 2 byla najednou 5), jinak bylo vše v pořádku. V prvním kole jsem chytla 2 pětky, v druhém tři, kvůli zmíněném nedorozumění a ve třetím kole opět 2 pětky. Celý závod mě moc bavil, neměla jsem z ničeho strach a tak jsem do toho šla po hlavě. Celkově jsem schytala 50 TB a s koeficientem do dává 65. Podařilo se mi dostat na 2. místo, ze kterého mám obrovskou radost. Doma mám dva velký poháry (první dva! :-) ), které mi zdobí poličku. Jeden za závod a druhý za celkový EP, díky tomu, že ve Francii nejela žádná holka, tak mi zůstalo 2.místo :-) Tenhle závod je pro mě obrovskou zkušeností, moc jsem si to užila, prostředí krásný, úspěchy jsme zapili (na baru nám nalívali zadarmo :-) ) no nemůžu si na nic stěžovat:-) Tak to bylo stručně k mému prvnímu zahraničnímu závodu:-) Elite 1. Vašek Kolář (5 tb) 2. Kolb (Francie, 22 tb) 3. Levin (Švédsko, 30 tb) 4. David Herka (32 tb) Senior 1. Martin Kakáč (8 tb) 2. Fabregas (Francie, 9 tb) 3. Granolers (Katalánsko, 12 tb) 5. Adam Procházka (30 tb) Junior 1. Janoška (Slovensko, 14 tb) 2. Nymann (Švédsko, 19 tb) 3. Honza Musil (19 tb) Minime 1. Fabregas (Francie, 14 tb) 2. Hult (Švédsko, 22 tb) 3. Frosini (Itálie, 45 tb) 4. Marek Hlávka (49 tb) Benjamin 1. Grillon (Francie, 1 tb) 2. Míša Pavlík (11 tb) 3. Leonard (Belgie, 11 tb) Poussin 1. Morewood (Anglie, 0 tb) 2. Rovira (Katalánsko, 7 tb) 3. Crescenzi (Itálie, 32 tb) 4. Kryštof Hanzal (47 tb) Femine 1. Rishede (Švédsko, 36 tb) 2. Vendula Zapletalová (65 tb) 3. Sintzen (Belgie, 79 tb) Report - MS Březová u Sokolova ( ) Město Březová je zkušeným pořadatelem, mistrovství světa se zde letos konalo už pošesté a bylo poznat, že místní organizátoři ví, jak na to. Kemp pro jezdce byl vybudován přímo v centru města mezi školou a multifunkčním centrem s restaurací, které poskytly potřebné zázemí ubytovaným. Na první sekce a tréninkovou zónu to bylo pěšky deset minut stejně jako na fotbalový stadion, kam byl situován start, cíl a registrace. Snad jediná výtka míří k nelogickému termínu registrace účastníků v pátek do patnácti hodin - a to i pro nedělní závod! Technická přejímka byla naštěstí přesunuta z původního času do 9:00 na "půl hodiny před startem", takže se jezdci mohli v klidu vyspat a nasnídat. Bez výhrad je naopak počasí - zatímco sever republiky a Moravu trápil tři dny trvalý déšť, na Březové bylo sice chladno a větrno, ale sucho. Centrum dění bylo na fotbalovém stadionu, kde kromě startu a bohatého občerstvení probíhaly i večerní koncerty a doprovodný program. Jako rozehřátí před samotnými závody zařadili pořadatelé na pátek soutěž ve skoku do výšky. Zatímco odvážlivci z malých kategorií skončili na nějakých čtyřiceti centimetrech, starší borci se na výškách kolem osmdesáti centimetrů začali teprve dostávat do tempa. Po překročení metru ale už začaly postupně řady soutěžících řídnout, na 115cm se dostala jen trojice jezdců. Bouřlivou diváckou atmosféru zdatně přiživoval David Čep za mikrofonem. Na 120cm skončil Yann Fernandez, ve hře zůstali Björn Levin a Ben Savage, kteří dali oba bez problémů na první pokus 125cm. Na výšce 127cm už ale Levin vypadl a Savage se tak stal vítězem vypsané prémie 3000 korun. Přesto pokračoval ve ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

11 skocích až do 138cm, čímž si o 3cm vylepšil svůj osobní rekord. Na světový mu ale stále 7cm chybělo. Pojďme ale od atletiky zpátky k biketrialu. Kdo zná Březovou, pro toho tratě nebyly velkým překvapením. Polovina byla postavena v trialovém areálu "Na Výsluní", polovina na známých místech nahoře na kopci nad místní vodárnou, takže jsme si všichni pořádně protáhli nohy. Nově vybudovány byly dvě umělé sekce z betonových rour ve svahu na fotbalovém stadionu, hned za startem, které byly pěkně na očích, a jedna kládová o kousek výše. Při registraci jezdi vyplňovali krátké dotazníky o tom, jak dlouho jezdí, jakých úspěchů dosáhli a jaké mají další zájmy. Při startu jsme se tak dozvídali různé pikanterie :-) Sobotní závod odstartoval v deset hodin, jezdci nastupovali po dvou minutách. Bohužel na první sekci se okamžitě vytvořila obrovská fronta na téměř třičtvrtě hodiny, pak se ale "peloton" roztáhl a fronty byly do pěti jezdců - až zase do začátku druhého kola, kdy se všichni shlukli prozměnu u sekce číslo dvě. Vynucená půlhodina na odpočinek a svačinu ale v tomto případě přišla vhod. Pojďme ale k jednotlivým kategoriím. V poussinech za Českou republiku jeli Petr Mokrý a Kryštof Hanzal. Kluci už na ME ukázali, že se s nimi musí počitat a i přes silnou konkurenci dokázal Péťa s 18 tb vybojovat páté místo. Kryštof měl o jediný bod víc, což jej ale posunulo "až" na sedmé místo. Vyhrál Adam Morewood (UK, 0 tb), za ním Ujikawa (JAP, 2 tb) a Masuda (JAP, 6 tb). Morewood si zaslouží respekt, protože kdo někdy viděl japonské poussiny v akci, ten ví, že není vůbec snadné je porazit. Kdo je neviděl, ať si pustí film Bora-bora o letcích kamikadze a bude v obraze. Mistrovství Evropy také naznačilo, jak bude vypadat letošní "svět" v kategorii minime. Andrea Riva musí být velmi zklamaný, když po výborně zajetém závodě s pouhými třemi trestnými body skončil až čtvrtý! Ale tak to letos je: mezi prvními osmi jezdci jsou jednobodové rozdíly, vyhrává se na nuly a jediná pětka znamená propad kamsi do druhé desítky. Pozici favoritů si ale od ME drží Lotyši (Latvia) Arvis Dermaks a Valters Smiltans. Tentokrát brali první (Dermaks, 1 tb) a třetí (Smiltans, 2tb) příčku, mezi sebe pustili španěla Garciu (2 tb, na nuly). Nejlepší z našich Matěj Popelka šestý s 5tb, osmý Ondra Šenk (11 tb). Filip Klouček sedmnáctý a Marek Hlávka osmnáctý. "Nebudu vůbec používat brzdy, to bych akorát hodil hubu", prohlásil poussin Péťa Mokrý při obhlídce sekce 27. Škoda, že si to nevzali k srdci naši benjamini na sousední sekci 26, kde nerozdýchali úvodní sjezd po šikmé kamenné plotně, skoro všichni brzdili a rozbili si... ne, nakonec to byly jen nějaké oděrky, naražená kolena a značně pošramocená psychika. Na ostatních sekcích naštěstí psychické bloky neměli, ale i tak se na každé našlo nějaké problémové místo a tak to bez pětek tentokrát nevyšlo. Michal Pavlík celkem 25 tb a sedmé místo, Lukáš Janka devátý s 35 tb, Kryštof Málek desátý, ostatní kluci až na konci tabulky. Naopak na začátku tabulky první Ryoga Tsuchiya (JAP, 0 tb), druhý Yuga Ujikawa (JAP, 1 tb) a třetí Španěl Arturo Richart (9 tb). Kategorie femine měla vítězky dané předem - sestry Abantovy (CAT), šlo jen o to, která z dvojčat bude první a která druhá. Obě zajely za nula trestných bodů, první místo brala na čas Gema, druhá Mirea. Třetí místo s devíti body Kristýna Sýkorová (SK), čtvrtá příčka zbyla na Máju Křivovou (14 tb). S obrovským odstupem za ní Martina Očadlíková (55 tb). Jasně se tu ukazuje to, že pokud mají mít české feminy světovou úroveň, nesmí se stavět domácí oranžové tratě jako mírně ztížené bíle, ale jako mírně zlehčené zelené nebo dokonce modré. Mája Křivová je jezdkyně, která je schopná světových výsledků dosáhnout - ale musela by mít možnost jezdit na domácích závodech na tratích, které jí umožní se na ně připravit. Je smutné, že komise ani přes písemnou žádost nedovolila z nepochopitelných důvodů Máje pro letošní sezónu start v kategorii Benjamin. Snad příští sezónu? Za co je ale naopak potřeba komisi pochválit je to, že domluvila zkušeného kameramana, který celou sobotu sledoval české jezdce a točil je v sekcích i ve frontách. Z natočeného materiálu by mělo vzniknout DVD, které - doufejme - bude dáno k dispozici jezdcům i klubům, protože pokud chceme přilákat k tomuto sportu nové zájemce z řad dětí a mládeže, je potřeba ukazovat právě mládežnické kategorie, alespoň na DVD, když Česká televize o ně zájem nemá. První den soutěže ukončilo slavnostní zahájení, obvyklý paradox malých sekcí, kdy se zahajuje až po závodě :-) Tradiční průvod delegací jednotlivých států provedla skupina mažoretek spolu s dechovou kapelou Březováček skrz město až na fotbalový stadion s obrovským nápisem "MS 2011" přes celý trávník. Státní a evropskou hymnu zahrála dechovka naživo, národní hymny už ale byly z reproduktorů - jen Švédi při té své vypadali, že něco není tak úplně v pořádku, ale podle Googlu to švédská hymna byla,tak těžko soudit. Předseda BIU Hiramo pronesl úvodní řeč v češtině, což přítomní ocenili potleskem, na oplátku se mu dostalo blahopřání k narozeninám, které právě v těchto dnech slaví. Nebyly to ale jediné narozeniny, ke kterým se přálo - dvacet let od svého založení slaví i samotná Biketrial International Union (BIU), pohár a gratulaci k tomuto výročí převzal její zakladatel pan Dressler starší. A ještě k jednomu předávání došlo - pánové z EBU předali šek s výtěžkem sbírky na pomoc Japonsku zástupci japonské biketrialové federace panu Teraiovi. Tím oficiality skončily a následovaly už "jen" hudba, mažoretky, kocerty a po setmění mohutný ohňostroj. Nedělní hlavní závod pouze telegraficky. Na elitu, juniory a seniory čekala dvě kola po jedenácti náročných sekcích a to vše v limitu šesti hodin. Připočtete-li si březováckou "dvanáctou sekci", tedy výšlap nahoru na kopec, není se co divit, že závod stál jezdce opravdu hodně sil a křeče ve svalech nebyly výjimkou. V elitě zvítězil favorizovaný Dani Comas (CAT), na druhém místě Kazuki Terai (JAP) a třetí Ben Savage (UK). Vašek Kolář obsadil páté místo jak jediný český zástupce v elitě poté, co David Herka musel kvůli zranění na motocyklu účast na MS zrušit. V juniorech na prvním místě švédský jezdec Joacim Nymann, stříbrnou příčku překvapivě získal Laco Janoška (SK) a bronz Armand Garcia (CAT). Z českých jezdců si nejlépe vedl Honza Musil, který obsadil šesté místo, Vojta Křiva devátý, Dominik Puffer desátý. Kategorii senior vyhrál slovenský Ján Kočiš, který věkem rozhodně senior není a zájem místních děvčat při tréninku to jen potvrzuje :-) Druhé místo Rafael Tibau (CAT), třetí Alexandre Fabregas (FR). Čeští jezdci skončili pod bednou - Martin Kakáč šestý, domácí jezdec Ríša ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

12 Lochmann si kromě osmého místa ze závodu odnesl i výron a natažené vazy v kotníku a dvě slušivé berle, bratři Procházkové skončili desátý (Adam) a dvanáctý (Pavel). Report - MS Sant Miguel de Sant Major - Španělsko, Druhé kolo letošního MS se jede ve Španělském Sant Miguel de Campmajor - přesněji o pár kilometrů vedle v areálu kempu Fang Aventura u katalánského Banyoles. Podmínky ubytování jsou poněkud spartánské, ale teplá voda v (hromadných) sprchách teče, elektřina už se také podařila zapojit, místní voda sice není (oficiálně) pitná, zato je tu k dispozici wi-fi připojení a podmáčená louka je poté, co přestaly deště, už také obyvatelná. Tratě jsou situované okolo místního potoka a první, co českého jezdce při pohledu na ně napadne, jsou Mlýnky. Výjezdy na podemleté hliněné břehy potoka, sjezdy po slizkých kořenech, kameny kluzké jak mýdlo... Naprosto něco jiného než byla Březová! Některé seskoky jsou opravdu hodně vysoké a hlavně všudypřítomná hlína klouže, klouže a klouže. Velké tratě to mají ještě okořeněno tím, že polovina sekcí je dva kilometry dál proti proudu potoka. Česká výprava si ale nenechá kazit náladu, chvíle před závodem tráví koupáním v jezeře v blízkém Banyoles případně v moři (ti odvážnější, kterým tolik nevadí medůzy a chobotnice) a brbláním nad panujícím "letním" počasím. Takže uvidíme, jak si zítra povedou chlapci a děvčata na malých sekcích. Start je už v 8:30. První den je za námi. Jak proběhl a jak dopadl? Přes noc sekce sice stihly trochu obeschnout, ale šedě zatažená obloha moc optimisticky nevypadala. Předpovědi na Meteo-blue hlásily silný déšť od 14:00. Start probíhal podle časového pásma maňána, které ale mělo zpoždění pouhých deseti minut oproti středoevropskému, což je na španělské poměry obdivuhodné. První startovaly feminy, následované poussiny, benjaminy a minimy. Na první sekci se samozřejmě udělala fronta, naštěstí jen na půl hodiny - na celý závod bylo přitom hodin pět. Přesně ve dvě hodiny přišla ohlášená bouřka a ohlásila se hned na úvod bleskem přímo do lesa mezi sekce. Andrea Riva, který právě stál nachystaný na zadním kole na seskok, se prý jen otřásl, položil kolo, ale pak ho znovu zvedl a pokračoval. Horší byl liják, který spustil vzápětí a který stál Matěje Popelku čtvrté místo - poslední dvě sekce jel už v dešti a chytl dvě pětky na sekcích, které mohl zajet. Výsledky tedy uvádím tak, jak probíhal start: ve feminách na prvním místě bez nějakého překvapení Gema Abant (CAT, 26 tb), druhá Mireia Abant (CAT, 40,3 tb), třetí Kristina Sýkorová (SK, 52 tb). Z našich nejlépe čtvrtá Mája Křivová (62,4 tb), Martina Očadlíková skončila s plným počtem 104 tb. na posledním, osmém místě - vinu na tom mělo asi i to, že jako jedna z mála má ráfkové brzdy, které v tomto závodě vedeném potokem byly velkým handicapem. V minimech vyhrál Sergio Garcia ze Španělska s 31 tb, za ním Andrea Riva (IT, 43 tb)a třetí největší čahoun mezi minimáky Ludovic Fabregas (F, 50 tb). Matěj Popelka "díky" počasí šestý (60 tb), přičemž bodově byl stejně jako pátý a od čtvrtého místa jej dělily jediné dva body. Další z našich Ondra Šenk (71 tb) osmý, Marek Hlávka (80 tb) dvanáctý. Naši benjamini nasbírali trestných bodů více, než by bylo milo, byli jsme rádi za každou zajetou sekci - a nebylo jich zrovna moc, Míša Pavlík v prvním kole zajel dvě trojky a Lukáš Janka jedinou. Druhé kolo se více dařilo Lukášovi a výsledky jsou následující: první Yuga Ujikawa (JAP, 23 tb), druhý Ryoga Tsuchiya (JAP, 25 tb), třetí Borja Conejos (SPA, 33 tb). Lukáš Janka desátý (71 tb), Michal Pavlík třináctý (72 tb spolu s dalšími dvěma jezdci, rozhodoval čas). V poussinech si nenechal první místo vzít Adam Morewood (UK, 11 tb), za ním Seiya Ujikawa (JAP, 14 tb), bronz Alan Rovira (CAT, 22 tb). Péťa Mokrý skončil šestý (62 tb), Kryštof Hanzal devátý (70 tb). Na vysokých hodnotách trestných bodů je vidět, že mokrá hlína kluky řádně potrápila. Teď všichni sčítají body za umístění z Březové a ze Španělska a čekají, jak to dopadne v součtu. Sobotní večer patřil slavnostnímu zahájení šampionátu. Stejně jako vloni byla dali organizátoři jasně najevo, že se sice závod nazývá "španělský", ale organizují jej Katalánci. Při slavnostním nástupu tak národy doprovázely děti v místních krojích a po nezbytných proslovech, hymnách (Švédi tentokrát hlavami nekroutili, takže asi všechno o.k.) a písni "Biketrial is in my heart" nám předvedli místní folklórní specialitu: stavění lidských hradů. Stavěli jste někdy věže v bazénu? Kolik pater jste postavili, než jste spadli? Tři? Tak Katalánci staví věže na zemi a pět pater není problém. Náladu před nedělním závodem ukazuje rozhovor mezi Vaškem Kolářem a Jánem Kočišem: "Tak co, jak to vidíš zítra?" "Ále, je to také privela lahké..." "No jo, to zase budou samé nuly a každá chyba se vymstí" "Hej, možno si pojdem vypýtať ťažšie sekcie, ako v Číně" "Ale to ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

13 by s tím museli souhlasit všichni a někteří zase budou proti jako vždycky" "Aj sa mi tých sekcí zdá málo, už v Brezovej bolo iba jedenásť..." "A taky ten okruh je dost krátký" a tak dále ve stejně ironickém duchu. Výsledky tedy dopadly následovně: v juniorech první Laco Janoška (SK, 76 tb), druhý Joacim Nymann (SWE, 86 tb), třetí Tomáš Kalus (SK, 89 tb). Z našich Vojta Křiva třináctý (100 tb), Honza Musil závod nedokončil. V seniorech veliký úspěch Adama Procházky - 84 tb a stříbro! První Joan Casanovas (CAT, 84 tb - na jedničky), třetí Yann Fernandez (AND, 86 tb). Pavel Procházka hned za ním rovněž, 86 tb, rovněž na jedničky! Neuvěřitelná smůla obou pánů bratrů, kteří mohli mít první a třetí flek. Dále 7. Martin Kakáč (91 tb), 9. Karel Brambora (92 tb), 11. Richard Lochmann (94 tb), 16. Jaromír Kašpar (100 tb). V elitě 1. Dani Comas (CAT, 80 tb), 2. Kazuki Terai (JAP, 83 tb), 3. Masaya Yamamoto (85 tb), Vašek Kolář sedmý s 93 tb. Podrobné výsledky zde. Z počtu trestných bodů je vidět, že to nebyla žádná "procházka růžovým sadem", i když zrovna bratři Procházkové závod z našich jezdců zvládli nejlépe. Blahopřejeme! A celkové výsledky? Ty najdete zde. Elitu letos vyhrál Dani Comas, Vašek Kolář šestý. Seniory vyhrál Ján Kočiš, z našich nejlepší Adam Procházka třetí, v juniorech první Laco Jánoška, Honzovi Musilovi stačil dokončený závod v Březové na desáté místo.ve feminách nic nového, Abantky to mají pevně v rukou, první Gemma, druhá Mireia, Mája Křivová čtvrtá. V minimech vyhrál Sergio Garcia, Matěj Popelka šestý. Benjamini: první Yuga Ujikawa, Lukáš Janka osmý. Poussiny s přehledem vyhrál Adam Morewood, Péťa Mokrý šestý. Report - nové a veselé Nové Veselí Po téměř tříměsíční prázdninové pauze pokračuje domácí Mistrovství a Přebor. Tento víkend proběhl závod v Novém Veselí na Vysočině, v sobotu nás čeká Znojmo a na finále na brněnském Výstavišti si budeme muset počkat opět dva měsíce - až do listopadu. Jaké byly závody v Novém Veselí? Nabízí se slovní hříčka, že nové a veselé. Nová je lokalita. I když veselský klub funguje už nějaký ten rok, pořadatelsky pro ně byla sobota premiérou. Jejich bike park leží u rybníka v místě bývalé kačenárny a překvapil svou rozlehlostí. Umělé sekce z klád, palet, cívek a betonových rour naopak mnoho překvapení nepřináší, taková poctivě postavená klasika. Naštěstí tu je ale ještě přilehlý lesík se zarostlými hromadami hlíny, na kterých byly nataženy další tři sekce (2 malé a 1 velká). Příjemným obveselením byl doprovodný program. Během celého závodu bylo možné si půjčit nafukovací kánoe a projet se po rybníce, případně si zalozit pod dohledem instruktorů na lanových překážkách v lesíku. Malí závodníci startující v kategoriích Beginner tak měli čím zaplnit čas před odpoledním startem. Když k tomu připočtem stánek s občerstvením a velké stany, které nabízely možnost schovat se před sluníčkem na chvíli do stínu, tak nezbývá než před organizátory smeknout. To, že akci pojali opravdu poctivě a "ve velkém" dokreslují i malé detaily typu jednotných triček, které měli všichni pořadatelé na sobě, nebo angažmá místního rezidenta expremiéra Zemana v ceremoniálu předávání pohárů vítězům. Pojďme ale k samotnému závodu. Velkých tratí postavili veselští šest a jezdci je museli absolvovat třikrát. Pro malé kategorie bylo připraveno osm sekcí na dvě kola, z toho šest bylo umělých a dvě přírodní v lesíku. Pro zkušené jezdce nebyly (malé) sekce nějak zvlášť náročné, o to víc bolela každá chyba. Na druhé straně v každém úseku bylo pár míst, která ty méně zkušené dokázala pořádně potrápit - takže obtížnost vyvážená akorát. Startovalo se v deset nula nula (MČR plus minime, femine), v jedenáct se přidali benjamini, poussini a senioři. Osvědčený systém, kdy Hi-tec cup startuje až v jednu po obědě, spolu s osmi sekcemi zamezil tvorbě nepříjemných front a všichni jezdci si tak mohli užít závod v tempu, které jim vyhovuje. Jak už jsem zmiňoval, ti, co startovali později, mohli zaplnit čas před závodem doprovodným programem (pokud se nechtěli dívat na starší jezdce). Náš klub zastupovalo jedenáct závodníků. V elitě všem utekl Vašek Kolář, který zajel za 24 bodů, s velkým odstupem za ním s 57 body David Herka a Martin Kakáč (63 tb). Následoval Adam Procházka (74 tb) a Karel Brambora (80 tb), Pepa Táborský, pro kterého to byl první závod po pauze vynucené slepým střevem, zajel jedinou "trojku" a 88 bodů mu zajistilo šesté místo. Pro zbylé tři jezdce byly elitní sekce nad jejich síly. Body ve výsledkové listině tak trochu připomínají letošní španělské MS. Juniorům kralovali slovenští hosté. Při absenci zraněného Vojty Křivy tak hladce obsadili první i druhé místo - Tomáš Kalus s 32 tb a Martin Behro se 46 tb. Třetí skončil Vašek Gryc se zdá se že již srostlou klíční kostí a 61 tb. Pro našeho Kubu Valentu zbylo až páté místo za Ondrou Peškem, body se mu dařilo upisovat jen na sekci číslo 4. V seniorech se o stupně vítězů podělili Richard Lochmann (21 tb), Tomáš Zedek (27 tb) a Petr Jeřicha (28 tb). ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

14 Na malých tratích se závodilo stejně urputně. V minimech si pro první místo dojel s jistotou slovenský Miro Kolárik, který zejména třemi body ve druhém kole nedal soupeřům moc šanci. Celkem 17 tb. Za ním s 30 tb Robert Gebr z Horšovského Týna, který se letos stále zlepšuje a s každým dalším závodem plynule postupuje ve výsledcích nahoru. Na třetím místě olomoucký Matěj Popelka (34 tb), kterému letos začal na záda dýchat slovenský talent Samo Hlavatý (38 tb). Stabilní výkon má Filip Klouček (páté místo, 53 tb), naopak rozkolísané výsledky tuto sezónu nabízí Ondra Šenk, kterému závod asi nevyšel zrovna podle představ. V benjaminech letos začíná být celkem jasno, Míša Pavlík má umělé překážky evidentně v oblibě a tak na domácí trati s 20 tb obsadil první místo. Druhé místo Lukáš Janka (29 tb) - na to, aby Michala porazil, by potřeboval trošku větší jistotu při nástupu na překážky a hlavně zrychlit - dvě pětky byly za nestihnutí dvouminutového limitu. Třetího na bedně jim dělal Kryštof Málek (34 tb). Ostatní kluci jsou v kategorii teprve prvním rokem a některé sekce byly nad jejich síly. Nejmladší přeborová kategorie poussin má letos bohužel jen tři jezdce, takže je těžké výkony hodnotit. Ve Veselí bral první místo Kryštof Hanzal, druhé Péťa Mokrý a třetí "zbylo" opět na Tomáše Vepřeka. Velká překvapení nepřinesla ani holčičí kategorie femine, suverénkou je nejmenší závodnice Mája Křivová (16 tb, 1.), kterou by mohla ohrozit jen slovenská Erika Hlavatá, té ale nevyšlo první kolo a tak skončila s 24 tb druhá. Za nimi Májina klubová kolegyně Kamila Staníková (53 tb). Početnou sestavu náš klub poslal do kategorie Beginner D, kde jsme měli pět jezdců. Bohužel na stupně vítězů nikdo z nich nedosáhl, nejlépe zajel Honza Trefil - páté místo. Kluci se potřebují naučit víc soustředit na jízdu, nepřešlapávat na místě z nohy na nohu, nesundávat zbytečně nohy z pedálů a tak dále a tak dále. Zapracujeme na tom :-) Takže shrnuto, sečteno a podtrženo: první pořadatelský počin klubu z Nového Veselí vyšel na výbornou a jediné, nad čím si můžeme povzdechnout je to, že laťka je zase posunutá o kousek výše a musíme se příště při organizaci našich závodů hodně snažit, abychom ji neshodili. Report - Znojemské medailobraní Poslední letošní závody venku se konaly v sobotu ve Znojmě. I když v pátek začal podle astronomického kalendáře podzim, čekalo na účastníky v sobotu příjemné babí léto, šest až osm sekcí a bohatý doprovodný program. Někteří proto neodolali, nechali jezdce závodit a sami vyrazili na kola do NP Podyjí nebo na procházku městem a jeho okolím - taky moc dobrá volba. Zázemí a start závodu byly v nově spraveném volnočasovém areálu Staré vodárny pod hrází znojemské přehrady, sekce samotné se nacházely v údolí Gránického potoka, kterým prochází i frekventovaná cyklotrasa, takže o diváky nebyla nouze. Kontrolní úseky byly "old school", jezdci museli zavzpomínat, že na kole se dá také jezdit, nejen skákat. Zdánlivě pohodové malé tratě ale skrývaly řadu záludných míst, jezdce prověřily hrabačky na sypkých svazích, kameny ukryté v břečťanu i fyzicky náročné stoupání na závěrečných dvou sekcích. Velké tratě doplňovala ještě jedna umělá sekce u startu V elitě si s přírodními tratěmi nejlépe poradil Vašek Kolář, ostatně bylo by divné, kdyby někdo, kdo vyrůstal s kolem v blanenském lese, měl ve Znojmě problém. Dokazuje to i první místo Vaška Gryce v juniorech, seniory pak vyhrál Tomáš Zedek. V MČR náš klub zastupoval Kuba Valenta, který si i přes nefunkční přední brzdu ve druhém kole opravoval pětky na trojky a s defektem na poslední sekci si dojel s prázdným zadním kolem v juniorech pro třetí místo. V minimech vyhrál Matěj Popelka, ale jak sám řekl, velkou radost z toho neměl - dvě zbytečné pětky ve druhém kole znamenaly 18 TB, tedy stejně jako Samuel Hlavatý a o vítězi rozhodl větší počet nul. Stupně vítězů by doplnil další slovenský jezdec, Michal Ivan, kdyby neodjel předčasně domů. V benjaminech se rozhodlo o vítězství v seriálu, Michal Pavlík zajel závod za 8 TB a kromě zlata ze Znojma tak má v kapse i letošní titul. Lukáš Janka jel moc pěkně, ale sbíral bodík po bodíku a v konci závodu navíc fyzicky uvadl, takže nakonec 15 TB, které mu zajistily stříbro. V poussinech vyhrál Peťa ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

15 Mokrý, náš Tomáš Vepřek získal třetí místo. Mezi děvčaty při neúčasti Máji a pouze divácké účasti Eriky vyhrála Kamila Staníková, Vendula Zapletalová třetí. Silné zastupení měl náš klub v nejmladších beginnerech D, kde olomoučtí jedci tvořili více než polovinu startovního pole. Nejlépe z nich zajel Honza Trefil - druhé místo. Doufám, že do příští sezony se rozjezdí i ostatní kluci a začneme soupeře drtit nejen kvantitou, ale i kvalitou. Celkem si tedy náš klub ze Znojma přivezl jednou zlato, dvakrát stříbro a třikrát bronz. Znojemský klub není příliš početný,přesněji řečeno má dva členy, přesto si na pořádání závodu Luboš Hlávka s Tomášem Mudrychem troufli a dopadlo to výborně. Sekce se nacházely na hranici Národního parku Podyjí, což pořadatelům přidalo četné vrásky a starosti. Prostředí závodu je ale opravdu nádherné a tak doufejme, že i z hlediska ochranářů všechno proběhlo v pořádku a příští rok bude možné závod zopakovat. "Znojmo, vidím tě dvojmo", ale z pohledu biketrialu klidně i trojmo nebo vícekrát. Letos to bylo super, děkujeme. Report - Sport Life O víkendu proběhl na brněnském výstavišti závěrečný závod letošní sezóny Mistrovství a přeboru České republiky. Zatímco v některých kategoriích byly už karty, respektive medailové pozice, rozdány předem díky výsledkům z předchozích závodů, někde se ještě o post na stupních vítězů bojovalo - a nutno říci, že docela dramaticky. Sekce byly v obou dnech poměrně lehké, jak ukazují nízké body na prvních místech. Sobota patřila mistrovským a elitním kategoriím. Šest sekcí na dvě kola v pavilonu G1 nabídlo různorodé překážky: kromě známých brněnských "černých stříšek" to byly betonové skruže, cívky, palety,klády, nechyběl ani (ne)oblíbený umělý vodopád. Elita patřila našim dvěma současným nejlepším jezdcům, Vaškovi Kolářovi a Davidu Herkovi. Zatímco Vašek zajel celý závod bez jediného bodu, David v prvním kole schytal jednu pětku a tak se musel opět spokojit "jen" se stříbrem. Bronz Ján Kočiš ze Slovenska osmi body. V seniorech byla situace z hlediska trestných bodů zcela identická, jen jména jsou jiná: první místo Richard Lochmann (0 tb), druhý Petr Jeřicha (5tb), třetí Michal Kuběnka (8 tb). Živo bylo v juniorech. Kromě slovenských jezdců vnesli mezi české závodníky čerstvý vítr i dva minimáci - Matěj Popelka a Ondra Šenk, kteří díky již jisté pozici ve své "domovské" kategorii jeli finálový závod mezi juniory, kam oba příští sezonu nastupují. O celkově třetím místě navíc ještě nebylo pevně rozhodnuto, na výsledku Sport lifu záleželo, jestli je získá Kuba Valenta nebo Tadeáš Kříž... Po prvním kole byl první - pro všechny asi překvapivě - Matěj Popelka s jediným trestným bodem, který navíc obdržel na poněkud nesmyslné překážce v podobě laťky pro skok vysoký. Druhé kolo ale rozhodlo - slovenský reprezentant a letošní mistr Evropy Tomáš Kalús je zajel za nula bodů (první kolo za 2), Matěj opět shodil vysoko umístěnou laťku a na nuly prohrál, respektive obsadil stříbrnou příčku. Na třetím místě Vojta Křiva se čtyřmi trestnými body. Kubu Valentu porazila nervozita, ve stresu boje o letošní bronz zajel podle svých vlastních slov nejhorší závod sezony a skončil až na osmém místě. K jeho štěstí se stejně "vedlo" i Tadeáši Křížovi, který jej sice v Brně o stupínek porazil, ale do celkového hodnocení si tak připsal jen o jediný bod více než Kuba, vyrovnal tak jeho součet a třetí místo připadlo Kubovi díky většímu počtu bronzových medailí v sezoně. V neděli na malých tratích se bojovalo stejně urputně. V minimech při neúčasti Popelky a Šenka závod zcela ovládli slovenští jezdci, kteří se podělili o první čtyři místa - zlato Samo Hlavatý s novým kolem a 4 tb, druhý Šimon Tapušík s pěti body, třetí Michal Ivan se sedmi body. Z českých jezdců se chytil až Robert Gebr (5 místo, 12tb), následovaný týmovým kolegou Filipem Kloučkem (6 místo, 12 tb). V benjaminech už jsou výsledky poměrně monotóní, Míša Pavlík s umělými překážkami nemá problém (a letošní sezona mu jich naservírovala dost a dost), se dvěma trestnými body si s jistotou dojel pro první místo. Lukáš Janka si neodpustil občasná uklouznutí a šlápy z leknutí, sesbíral 14 bodů a musel se spokojit s druhým místem. Třetí místo vybojoval Marek Pochtiol (40 tb). V poussinech bylo na výstavišti trochu více jezdců než obvykle, trojici kluků, kteří spolu absolvovali seriál doplnili ještě vítězi z kategorie Beginner D, ale do výsledků nijak nezasáhli - přeci jen jim bílé tratě ještě dělaly trochu potíže. Ne tak letošním poussinům, kteří měli jen sem tam šlápnutí a podělili si stupně následovně: 1. Kryštof Hanzal (3 tb), 2. Peťa Mokrý (3 tb - na nuly), 3. Tomáš Vepřek (5 tb). O malou senzaci se postarala malá Bětka Pečínková ve feminách. Postavou sice nevelká, ale s o to větší bojovností za sebou nechala starší a zkušenější závodnice a celé stupně vítězů patřily Hamrům: První Mája Křivová (14 tb), druhá Kamila Staníková (54 tb) a třetí právě Bětka Pečínková (58 tb). ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

16 Soustředění Jezdci měli možnost absolvovat celkem čtyři soustředění. Klubové zimní soustředění v Čenkovicích bylo zaměřeno na fyzickou průpravu. V době letních prázdnin mohli jet zájemci na Dressler camp, vhodný spíše pro starší jezdce a pojatý jako společensko sportovní, pro začínající byl ideální každoroční kemp v Hamrech nad Sázavou. Vybraní jezdci pak ještě mohli jet na soustředění nadace talentované mládeže, pořádané sportovní komisí biketrialu. Mikulášská nadílka Každoroční zakončení sezony formou Mikulášské besídky spojené s poděkováním jezdcům za reprezentaci klubu, rodičům za podporu, dopravu a ochotu věnovat svůj čas klubu a dětem proběhlo na turistické základně Domu dětí a mládeže na Pohořanech. Partneři a sponzoři Celoroční činnost klubu by nebyla možná bez dotací a darů. V roce 2011 tak klub významně podpořily následující instituce: Olomoucký kraj: poskytl účelovou dotaci ve výši ,- na uspořádání závodu ve Velké Bystřici a ,- Kč finanční příspěvek na celoroční sportovní činnost. Město Olomouc: dotace na celoroční sportovní činnost ve výši ,- Město Velká Bystřice: příspěvek ve výši 5.000,- Kč na pořádání závodu ÚAMK: finanční dotace ,- na opravu a údržbu sportovního vybavení Firma Staves Olomouc, s. s r.o.: sponzorský dar ,- Kč Firma Tani-Drako, s.r.o.: sponzorský dar ,- Kč Všem za tuto pomoc děkujeme. Je ale nutné zmínit i podporu rodičů jezdců klubu, kteří absolvovali řadu neplacených brigádnických hodin při přípravě závodů, věnovali svůj čas tréninkům a vozili děti po závodech. Exhibiční vystoupení Klub se snaží prezentovat biketrial veřejnosti nejen na závodech, ale i prostřednictvím exhibičních vystoupení ať už samostatně, nebo ve spolupráci s institucemi, jako je Dům dětí a mládeže, Město Olomouc a další. V roce 2011 proběhly předváděcí akce na výstavišti Flora v rámci výstavy Tourism Expo, na olomouckém Horním náměstí v rámci Dne Evropy , na Císařských hodech v Přáslavicích (10.9.) a dvakrát v říjnu na dopravním hřišti v Centru Semafor. Propagace klubu, webové stránky, tisk Od ledna 2011 byly spuštěny na adrese webové stránky klubu, které kromě základních identifikačních a kontaktních údajů obsahují i stručné profily jezdců, kalendář soutěží, poskytují výsledkový servis, reporty ze soutěží a nabízejí komunikační prostor pro členy a ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

17 příznivce klubu. Správcem webu je Radek Janka. Důležitou součástí jsou i fotogalerie, o které se stará Markéta Ondrušková. Na začátku sezony byly pořízeny všem jezdcům jednotné klubové dresy, díky kterým jsou nyní na závodech nepřehlédnutelní. Dresy jsou z funkčního materiálu. Činnost klubu byla prezentována v místním tisku (Olomoucký den, měsíčník Olomoucký kraj) formou krátkých zpráv o závodech a výsledcích olomouckých trialistů. Finanční bilance 2011 Příjmy celkem: ,- 1. Zůstatek ,- 2. Záloha Čenkovice ,- 3. Dotace, dary: ,- 4. Startovné závod: ,- 5. Vybráno od členů: ,- (úamk ,- příspěvky na dresy 2.000,- licence jezdců 5.400,-) Výdaje celkem ,- 1. Licence činovníci+jezdci+závod: ,- 2. Proplácené startovné na závodech: ,- 3. Příspěvky na cestu na MS, ME: ,- 4. Pronájem haly Flora: ,- 5. Dresy: ,- 6. Závod: rozhodčí 7.000,- klubovna 2.150,- price money 3.000,- ceny, odměny, materiál, občerstvení ,-, celkem závod ,- 7. Letáky, vyvěšení tramvaje a autobusy: 3.000,- Převod do roku 2012: ,- Kč Plán činnosti a rozpočet na rok 2012 Pro rok 2012 bude klub pokračovat ve sportovní činnosti ve stejném rozsahu, to znamená příprava jezdců na domácí závody MČR / PČR / PČMF, účast v domácím seriálu a podpora účasti (proplácení startovného, příspěvky na náhradní díly). Jezdcům nominovaným do reprezentace bude poskytnut ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18

18 příspěvek na cestovné. Pokračuje i nábor nových členů, snaha o propagaci biketrialu a olomouckého klubu, navázání na další sponzory. Ve spolupráci s AMK Hamry nad Sázavou je naplánován zimní indoorový seriál závodů, uvažuje se i o krátkém jarním soustředění pro začínající jezdce. Samozřejmostí je pořádání jednoho ze závodů MČR ve Velké Bystřici u Olomouce. Rozpočet na rok 2012: Příjmy: Výdaje: Převod z roku 2011: ,- Dotace Magistrát města Olomouce ,- Dotace Olomoucký kraj ,- Dotace ÚAMK ,- Dotace Město Velká Bystřice 5.000,- Startovné závod: ,- Celkem příjmy: ,- Kč Pronájem hala Bystrovany ,- Startovné jezdců MČR / PČR ,- Cestovné MS / ME ,- Licence činovníci, odměny vedení 9.000,- Výdaje na závod (materiál, ceny) ,- Náhradní díly na kola ,- Režie 5.000,- Rezerva na rok ,- Celkem výdaje: ,- V Olomouci, Radek Janka, hospodář klubu ÚAMK AMK Biketrial klub Olomouc Luběnice Těšetice IČ /18