Sada výukových aktivit "Ochrana přírody"

Transkript

1 Sada výukových aktivit "Ochrana přírody" 1

2 INTERIÉROVÝ VÝUKOVÝ PROGRAM Manuál pro lektory Klíčová aktivita č. 2 Sada výukových aktivit "Ochrana přírody" Anotace: Je ochrana přírody naší povinností nebo je jen rozmarem skupiny nadšenců? Žáci se během programu seznámí s obecnou i zvláštní ochranou přírody, kategoriemi chráněných území a stupni ohrožení rostlin a živočichů. Vyzkouší si práci s vyhláškou a sami si tak ověří, jestli jsou vybrané organismy chráněné, a mnohdy budou i překvapeni. Pozornost budeme také věnovat českým národním parkům a vybraným chráněným krajinným oblastem. Náplň programu vychází ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Časová dotace: 2 vyučovací hodiny Cíle: žáci vysvětlí, že ochrana přírody je povinností každého z nás vycházející ze zákona žáci popíší, že ochrana přírody se vztahuje k územím (územní ochrana) a k druhům (druhová ochrana) žáci vyjmenují kategorie zvláště chráněných území žáci vyjmenují stupně ohrožení rostlin a živočichů a uvedou zástupce žáci vyjmenují naše národní parky a ukáží na mapě, kde se přibližně rozkládají žáci vyjmenují alespoň 3 CHKO a ukáží na mapě, kde se přibližně rozkládají Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ, odpovídající ročníky SŠ Zařazení do RVP: Dle rámcových vzdělávacích programů tento výukový program navazuje na průřezové téma Environmentální výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, komunikativní a občanské. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti žáků z oblasti zeměpisu a přírodopisu (biologie) především v oblasti ekologie a ochrany přírody. Použité pomůcky: Logo OP VK, barevné nálepky, samolepicí bločky, 4 sady obrázků (1. rostliny, 2. ptáci a savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci a plazi), 4 vyhláška, 4 nápisy se stupni ochrany druhů, lepicí guma, 4 texty o vybraných druzích, foto koniklece, hadince, sysla, kudlanky, obrázek malého a velkého státního znaku, foto stromu s červenými pruhy, mapa ČR, sada s logy ZCHÚ OSNOVA PROGRAMU 1. hodina 1. Představení lektorky, Rezekvítku a programu 2. Rozdělení do skupin 3. Ochrana přírody asociace 4. Historie ochrany přírody 5. Myšlenková mapa 6. Druhová ochrana 2

3 2. hodina 7. Příběhy o organismech 8. Územní ochrana 9. Značení ZCHÚ 10. Práce s mapou 11. Závěr a zpětná vazba PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU 1. vyučovací hodina 1. Představení lektorky, Rezekvítku a programu Lektor představí sebe, Rezekvítek a donátora programu. Vysvětlí žákům, že je čeká balíček tří programů, jak budou časově probíhat, co bude jejich náplní. V úvodním programu se budou věnovat ochraně přírody obecně a jejímu legislativnímu rámci. Bude následovat exkurze na chráněné území v Brně, kde se žáci seznámí s chráněnými druhy organismů a vzácnými biotopy. Celý balíček zakončí terénní program, na kterém se žáci dozvědí, jak probíhá péče o chráněná území, a sami si ji vyzkouší. 2. Rozdělení do skupin pomůcky: barevná lepítka Žáci si stoupnou do kruhu. Lektor každému nalepí na záda barevné lepítko. Počet barev odpovídá počtu požadovaných skupin. Lektor označí lepítkem všechny žáky a žáci se pokusí najít spolužáky se stejnou barvou. Podmínkou ovšem je, že u toho nesmí mluvit a nesmí se na vlastní barvu podívat. Takto žáci vytvoří požadovaný počet skupin. 3. Ochrana přírody asociace pomůcky: samolepicí bločky Lektor pošle žákům samolepicí bloček. Každý žák si utrhne jeden lístek a pošle bloček dál. Na lístek žáci napíší asociaci, která je napadne při slovním spojením ochrana přírody. Zatímco žáci píší, lektor napíše spojení na tabuli. Žáci, kteří už svoji myšlenku zapsali, dají lístek lektorovi. Ten lepí lístky na další část tabule tak, aby lístky s podobnou myšlenkou vytvářely skupiny. Když všichni žáci lístky odevzdají, lektor je nalepí na tabuli a shrne, která témata se nejčastěji vyskytovala, a velmi stručně okomentuje, jestli a jak se týkají ochrany přírody. 4. Historie ochrany přírody pomůcky: zákon 40/56 Sb. o státní ochraně přírody, zákon 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny Lektor vyzve žáky, aby se pokusili tipnout, jak dlouho ochrana přírody existuje. Poté stručně vysvětlí, jaké byly počátky ochrany přírody, jak se v průběhu let měnila, kdy začaly vznikat chráněná území a proč, kdy se ochrana přírody uzákonila a jaký je současný stav. Lektor může žákům pro demonstraci ukázat, jak vypadal první zákon o ochraně přírody a krajiny (40/56 Sb.) a jak vypadá současný (114/92 Sb.). Může se též zmínit, jak probíhá ochrana přírody v okolních státech a porovnat ji s českou. Měl by zmínit i evropskou soustavu chráněných území Natura

4 5. Myšlenková mapa Poté, co si žáci udělali představu, čeho se ochrana přírody týká a jaký byl její vývoj, se lektor zaměří na ochranu přírody v ČR vycházející ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Vrátí se k nápisu ochrana přírody, který napsal na tabuli, a začne vytvářet myšlenkovou mapu. Rozdělí ochranu přírody na obecnou a zvláštní. Stručně pohovoří o obecné ochraně druhů, vysvětlí pojem přírodní park. Pak se vrátí ke zvláštní ochraně přírody. Rozdělí ji na druhovou a územní. Vysvětlí, že zvláště chráněná území vznikají kvůli ochraně vzácných biotopů (územní ochrana) nebo kvůli ochraně konkrétního druhu (druhová ochrana). Není ale možné chránit druh, aniž bychom chránili i jeho stanoviště. Pro lepší pochopení lektor uvede příklady druhové a územní ochrany. 6. Druhová ochrana pomůcky: 4 sady obrázků 1. rostliny, 2. ptáci a savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci a plazi; 4 vyhláška 395/92 Sb., 4 nápisy se stupněm ochrany, lepicí guma Následující aktivita se bude podrobněji věnovat zvláště chráněným druhům rostlin a živočichů. Můžete se zeptat žáků, jestli znají nějaké (české) zvláště chráněné druhy, nechte je vyjmenovat. Zeptejte se žáků, zda ví, do jakých stupňů ochrany se tyto druhy podle zákona dělí. Napovězte, že názvy kategorií vychází z míry ohrožení. Napište názvy kategorií do myšlenkové mapy na tabuli. Poté žákům zadejte úkol, který budou zpracovávat ve skupinách. Každé skupině rozdejte vyhlášku 395/92 Sb. a sadu obrázků. Úkolem žáků bude ve vyhlášce vyhledat zadané druhy a zjistit zda a v kterém stupni jsou chráněni. Vysvětlete žákům, jak pracovat s vyhláškou seznam a stupeň ohrožení druhů je uveden v příloze vyhlášky, konkrétně v příloze č. 2 jsou uvedeny rostliny, v příloze č. 3 živočichové. Žáci si tedy musí nalistovat patřičnou přílohu, najít svůj organismus podle systému (houba, savec, pták, bezobratlý ) a dohledat druh v abecedním seznamu. Pokud druh nenajdou v žádném stupni ochrany, znamená to, že druh není podle zákona chráněn. Zatímco žáci pracují, lektor na tabuli lepicí gumou nalepí nápisy se stupněm ochrany. Když žáci práci dokončí, vyzve je lektor, aby každá skupinka nalepila své obrázky do příslušného stupně ochrany. Lektor zkontroluje a nahlas přečte, které druhy patří do kterého stupně ochrany. TEORIE KO SO O nechráněný rostliny hadinec červený prstnatec bezový lilie zlatohlávek sedmikráska chudobka bezobratlí rak říční tesařík obrovský otakárek slunéčko ryby, obojživelníci, plazi fenyklový sedmitečné skokan ostronosý mlok skvrnitý užovka obojková okoun říční ptáci, savci sysel obecný ledňáček říční vlaštovka obecná kuna lesní 4

5 2. vyučovací hodina 7. Příběhy organismů pomůcky: texty o rostlinách a živočiších, fotky vybraných druhů Každá skupina dostane od lektora 2 text o vybraném druhu rostliny nebo živočicha a odpovídající obrázek. Žáci si text přečtou a najdou v něm odpovědi na otázky. Žáci si mohou v textu podtrhávat. Otázky: Jak se druh jmenuje? Ve kterém stupni je chráněný? Na jakém stanovišti se vyskytuje? Čím je ohrožený? Jak se o něj pečuje? Kde ho v Brně najdeme? Lektor otázky napíše na tabuli. Nechá žákům cca 10 min., poté vyzve jednotlivé skupiny, aby ostatním představily svůj organismus a odpověděly na uvedené otázky. 8. Územní ochrana Lektor se vrátí k myšlenkové mapě a sdělí žákům, že zbytek programu se budou věnovat územní ochraně. Zeptá se žáků, jestli znají nějaké zvláště chráněné území (v ČR i v jejich nejbližším okolí). Nechá je vyjmenovat. Poté se zeptá, jestli žáci znají kategorie chráněných území. Správné odpovědi zapisuje na tabuli. Diskuzi ukončí a zapíše všechny kategorie podle zákona. Zeptá se žáků, jestli mají představu, kolik je v ČR zvláště chráněných území, jak velkou rozlohu státu přibližně zaujímají. 9. Značení ZCHÚ pomůcky: obrázky velkého a malého státního znaku, fotografie stromu s pruhovým značením Zeptejte se žáků, jak v terénu poznají, že vstupují do chráněného území. Pokud nebudou vědět, ukažte jim státní znaky. Vysvětlete pravidla značení zvláště chráněných území. U malého státního znaku se zmiňte, že se takto označuje ještě jiná část přírody památné stromy. Pokud žáci sami neřekli, že se ZCHÚ označují pruhovým značením, řekněte sami, ukažte fotografii a vysvětlete princip. Zkuste s žáky hrát krátkou hru na osvojení pravidel značení. Ať si žáci přestaví, že jste hraniční strom. Na břiše máte namalován jeden pruh, na zádech dva. Rozpažte v libovolném úhlu, vaše paže představují rozhraní, kde druhý pruh končí. Stoupněte si takto do třídy a vyzvěte žáky, ať se přihlásí všichni, kteří sedí v chráněném území. Poté vyvolávejte žáky, kteří budou předvádět hraniční stromy, a hru několikrát opakujte. 10. Práce s mapou pomůcky: mapa ČR, sada log vybraných ZCHÚ Žáci už znají kategorie ZCHÚ, poznají jejich značení v terénu a při této aktivitě se seznámí s konkrétními ZCHÚ. Ukažte žákům mapu ČR se zakreslenými ZCHÚ. Zeptejte se žáků, jestli dokáží vyjmenovat národní parky a identifikovat je na mapě. Zeptejte se, jestli ví, proč jsou konkrétně tato území vyhlášena za národní parky, co je v kterém parku zajímavého. Zeptejte se, jestli znají CHKO nejblíže u Brna a co v něm najdou. Poté rozdejte žákům do skupin mapy ČR se zakreslenými zvláště chráněnými územími a sadu s logy vybraných ZCHÚ a vyzvěte žáky, aby se pokusili přiřadit loga k odpovídajícímu území. Třídou procházejte a žáky kontrolujte. Pokud si nebudou jistí nebo umístí loga špatně, můžete jim poradit, např. v které části státu se území nachází, jak je velké, co je pro 5

6 něj typické apod. Na závěr společně zkontrolujte. Lektor v mapě ukazuje vybraná území, žáci říkají název. 11. Závěr a zpětná vazba Na závěr shrňte, o čem program byl. Zeptejte se žáků, co se dozvěděli nového, co je zaujalo, co je bavilo, příp. nebavilo. Připomeňte, že žáky čekají ještě dva programy v terénu. Rozdejte každému žáku samolepku a program ukončete. LITERATURA zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 395/1992 Sb., Vyhláška MŽP, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 6

7 PŘÍLOHY ad 4) HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY Historie ochrany přírody a krajiny v České republice Teoretický podklad právní ochrany přírody se vytvářel již od středověku. V této době měla ochrana především důvody estetické, historické a kulturní, ale dochází i k prvním vědeckým pokusům o odůvodnění ochrany zejména krajiny a jejího vzhledu. První právní akty se týkaly především majetku, který tehdy tvořily také přírodní zdroje, včetně zvěře. Cílem zde byla právní ochrana proti pytláctví apod. a většinou se jednalo o nařízení k ochraně lesů a lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby. První právní normy tak vznikaly již ve století. Prvky připomínající ochranu přírody však obsahoval návrh Maiestas Carolina císaře Karla IV., který obsahoval propracovaný systém feudální správy lesů a stanovil přísné tresty při jeho porušení, pro odpor šlechty však návrh nenabyl platnosti. Na začátku 19. století se již objevují vědomé snahy o ochranu některých přírodních a krajinných prvků a území. Jednotlivé osoby již zřizují první chráněná území, většinou šlo o aktivity osvícených šlechticů. První chráněné území na české území Žofínský prales zřídil dne 28. srpna 1838 na svém panství Nové Hrady Jiří Augustin Langueval-Buquoy. Ve stejném roce zřídil další chráněné území Hojná voda. Roku 1858 pak kníže Jan Schwarzenberg založil rezervaci Boubínský prales, dnešní stejnojmennou národní přírodní rezervaci. Právní úprava ochrany přírody v moderním slova smyslu se datuje na území dnešní ČR teprve začátkem 20. století, se vznikem samostatné Československé republiky. V roce 1933 bylo vyhlášeno na 30 chráněných území. Až v roce 1956 vznikla první chráněná krajinná oblast (Český ráj) a v roce 1963 byl zřízen první národní park na území České republiky Krkonošský národní park. O samostatný zákon o ochraně přírody usilovali čeští odborníci a politici již od počátku 20. století, do roku 1956 byla předložena řada návrhů, které však nebyly schváleny. Až v roce 1956 bych schválen první zákon o státní ochraně přírody na území dnešní ČR, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V době svého přijetí představoval tento zákon významný příspěvek k ochraně přírody. Počátkem 70. let 20. století však již bylo zřejmé, že ochrana přírody stanovená tímto zákonem, je naprosto nedostačující. Tzv. konzervační přístup k ochraně přírody, panující na území ČR od 19. století, nebyl schopen zabránit rozsáhlé degradaci přírody a krajiny. Nepočítal rovněž s dynamickým vývojem přírodních stanovišť a ekosystémů. Neutěšený stav přírody i ve zvláště chráněných územích dokazoval, že nestačí chránit přírodu jen na vybraných územích, ale že je nezbytné chránit ji na celém území státu. Jednou z příčin špatného stavu přírody a krajiny byla i skutečnost, že socialistický stát dával často přednost hospodářským zájmům. Proto po roce 1989 bylo přikročeno, též v souvislosti s rozsáhlými politickými, hospodářskými a společenskými změnami, k přijetí nové právní úpravy ochrany přírody a krajiny. V roce 1992 byl přijat dosud platný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tato úprava již vychází ze zásad prevence, předběžné opatrnosti, udržitelného využívání přírodních zdrojů, integrované ochrany atd. a doplňuje stávající konzervační přístup k ochraně dochovaného přírodního prostředí aktivním přístupem za účasti jak státu tak soukromých osob, často vlastníků pozemků či nevládních ekologických sdružení. Rovněž je v České republice platná celá řada dalších právních norem s víceméně přímým vztahem k ochraně přírody. NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: 1. směrnice o ochraně volně žijících ptáků ( směrnice o ptácích ) 2. směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( směrnice o stanovištích ) 7

8 Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Požadavky obou směrnic jsou implementovány do národní legislativy zejména prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti PO za účelem ochrany ptáků a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality EVL za účelem ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura

9 ad 5) MYŠLENKOVÁ MAPA 6 VKP 46 PAMÁTNÉ STROMY 48 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ 5 ROSTINY A ŽIVOČICHOVÉ 7 DŘEVINY ČÁST PÁTÁ ČÁST DRUHÁ z. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ČÁST ČTVRTÁ 45 NATURA PŘÍRODNÍ PARK ČÁST TŘETÍ 15 NÁRODNÍ PARK 25 CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST 28 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE 33 PŘÍRODNÍ REZERVACE 35 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA 36 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KRITICKY OHROŽENÉ PŘÍRODNÍ PARK DRUHOVÁ OCHRANA SILNĚ OHROŽENÉ OHROŽENÉ OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY ZVLÁŠTNÍ MALOPLOŠNÁ ZCHÚ ÚZEMNÍ OCHRANA VELKOPLOŠNÁ ZCHÚ NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PŘÍRODNÍ REZERVACE CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST NÁRODNÍ PARK 9

10 ad 7) PŘÍBĚHY ORGANISMŮ koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Zdravím vás, mladí přátelé! Jmenuji se koniklec velkokvětý a jsem vzácnou rostlinou z čeledi pryskyřníkovitých. Věřím, že jsem se s některými z Vás už setkal třeba na brněnském Kamenném vrchu nebo na Stránské skále. V jarních měsících nás zde vykvétá až několik desítek tisíc a svou modrofialovou barvou vítáme první krásné slunečné dny. V tu chvíli se na nás chodí dívat spousta lidí, fotí si nás, píše se o nás v novinách, točí nás i televize! Proč to dělají? No, protože jsme velká rarita! Vyskytujeme se sice skoro v celé střední Evropě, ale nikde nás není moc pohromadě. V tom je přírodní rezervace Kamenný vrch unikátní. K životu potřebujeme suché trávníky, které mají půdu bohatou na živiny a vápenitý podklad. Nejvíce se nám líbí na stepi třeba takové kulturní, lidmi vytvořené, která je na Kameňáku. Jsme vytrvalí, kde jednou vyklíčíme, tam rosteme několik let a množíme se i vegetativně rozrůstáním. Vody příliš mnoho nepotřebujeme, ale vadí nám stín a konkurence ostatních rostlin, proto kveteme tak brzy na jaře. Nejvíce nás ohrožuje to, že naše step zaroste nějakou dřevinou nebo keřem, nelíbí se nám ani, když se tráva neseká a ostatní rostliny nás utlačují. Lidé nám dříve škodili i tím, že si nás vyrývali a přesazovali na zahrádky. Máme ale tak složitý kořenový systém, že jsme většinou hned zahynuli. Lepší je, jít se na nás podívat do přírody. Naštěstí jsou ale dnes lidé chytřejší a tak se snaží nám pomoci. Místa, kde rosteme, se chrání zákonem, dokonce my sami jsme napsaní ve vyhlášce jako silně ohrožený druh! Dobrovolníci z různých organizací chodí kácet křoviny a náletové stromky, sekají a hrabou trávu, pasou na lokalitách ovečky a všelijak se starají o to, aby se nám dobře dařilo. No, jsem rád, že jsme se seznámili a těším se na naše setkání v přírodě! Váš Koniklec! hadinec červený (Echium maculatum) Zdravím Vás, mladí přátelé! Jmenuji se hadinec červený a jsem vzácnou rostlinou z čeledi brutnákovitých. Možná jste v přírodě viděli mého bratrance, modře kvetoucí hadinec obecný, který je běžným rostlinným druhem. Já sám jsem velmi vzácný, vědci a zákonodárci to uznali a zapsali mě do vyhlášky jako kriticky ohrožený druh. Rostu na suchých a teplých travnatých stanovištích. Dávám přednost hlubokým, živinami bohatým půdám, obvykle s vápnitým podkladem, např. spraším. Často mě naleznete na místech s neúplně zapojenou vegetací, která jsou důležitá i pro uchycení a vyklíčení semenáčků. Jsem světlomilná, dvouletá, ale většinou krátce vytrvalá rostlina s listovými růžicemi. Růžice jsou přezimující a na jaře z nich vyrůstají květonosné lodyhy, podobně jako u divizny. Kvetu od června do počátku července a opyluje mě hmyz, občas dochází i k samoopylení. Vegetativní rozmnožování je u nás méně časté, spočívá v občasném vytvoření jedné až několika postranních listových růžic. Proč jsem tak vzácný? Vyskytuju se hlavně na východ od České republiky, tady rostu jen okrajově. Některé moje lokality v minulosti zanikly přímou destrukcí, třeba byly zastavěny, v současnosti jsem ohrožen eutrofizací stanovišť (hnojení a splachy z okolních pozemků), zarůstáním ploch náletem dřevin a hromaděním stařiny, a v neposlední řadě i zalesňováním. Nebezpečné je pro mě také přímé ničení různými nenechavci, a to jak časnou sečí, tak trháním do kytic. Lidé se mi snaží pomoct a tak chrání místa mého výskytu. Dělají také různá opatření, aby se mi lépe dařilo omezují hnojení polí v okolí, odstraňují dřeviny, které by chtěly mou lokalitu zarůst a když v polovině července odkvetu a vysemením se, teprve potom sekají louky, na kterých rostu. Aby moje semena dobře klíčila a mladé hadince se uchytily, vyhrabávají starou trávu. Možná se jednou potkáme, třeba na Hádecké planince, kde se vyskytuji. Těším se na Vás! Váš Hadinec 10

11 sysel obecný (Spermophilus citellus) Ahoj, říkají mi sysel. Možná jste o mně už slyšeli nebo jste mě i viděli, doufám, že i na živo. Patřím k hlodavcům a moji příbuzní jsou třeba křečci. Můžete mě potkat na stepích a dalekohledem pozorovat, jak si obratnými tlapkami vybírám semínka trav. Živím se totiž především rostlinami, ale nepohrdnu ani žížalou. Zimu prospím ve své noře, je to pohoda. Nor máme spoustu, budujeme si v nich zadní vrátka. Jakmile někdo z nás spatří nepřítele, zapíská a všichni se vrhneme do bezpečí úkrytu. Proč jsem ale říkal, že doufám, že jste mě viděli už i na živo? Protože je nás už strašně málo, čím dál tím míň. Vy lidé jste mě dokonce prohlásili za kriticky ohrožený druh. Šířili jsme se do krajiny s rozvojem zemědělství, v polovině minulého století už jsme tu byli v hustotě čtyř syslů na metr čtvereční. Ale začali jste nás hubit, brrr, je hrozné na to jen pomyslet. Využívali jste různé pasti, topili jste nás, vyplavovali z nor, umírali jsme po snězení jedovatých návnad, ale změnilo se i zemědělství, hlubokou orbou jste nám ničili nory a pesticidy nás trávily. Teď nás v České republice zbyly 4 tisíce ze 14 tisíc a jsme roztroušení jen ve 35 koloniích. Víte kde v Brně? Zbyli jsme na letišti v Medlánkách. Vznikl pro nás záchranný program. Sysli jsou odchováváni a vypouštěni na vhodná chráněná území. Vědecky nás sledujete a všechno zkoumáte. Důležité je prostředí, které potřebujeme k životu. Musí to být propustná písčitá půda, aby nehrozilo podmáčení. Ale hlavně potřebujeme krátce střižený trávník, když už taková místa ubývají, zbyly nám k životu většinou travnatá letiště nebo golfová hřiště. Potřebujeme mít totiž rozhled, jestli se trávou neblíží nějaká šelma, která by nás chtěla ulovit. Problém je naše rozmnožování, když žijeme tak daleko od sebe. Přijďte se na nás někdy podívat do Medlánek a myslete na to, že je důležité uchovávat si staré obhospodařování krajiny nebo ho vhodně nahrazovat, Váš sysel! kudlanka nábožná (Mantis religiosa) Ahoj, já jsem kudlanka. Určitě mě budete znát pro moji neobvyklou zálibu v samečcích... Zkuste mě objevit, patřím k drobnému hmyzu a skrývám se ve stéblech trávy. Budete to mít těžké, mám zelené zbarvení, ale na podzim se zbarvuji více do hněda, podle stébel trávy. Nelétám moc ráda, ale uletět vám můžu. Žiji na stepích. No nemám na své malé trojúhelníkovité hlavičce krásné podmanivé oči? Jsem dravé zvířátko, živím se ostatními. Mám krásné ruce s pěstěnými zoubky. Číhám, číhám a pak chňap a z mého sevření už se kořist nedostane, vypustím do ní své toxické sliny a je s ní konec... Vajíčka, ze kterých se líhnou larvy a z nich proměnou nedokonalou rovnou dospělci, kladu do bílých obalů nalepených na stéblech, do ooték. A co ta má záliba? Při páření mám na samečka čím dál větší chuť a toužím po jeho pohlavních buňkách. Poté co splyneme, mi něco našeptává, abych mu ukousla hlavu. Jak se totiž tak zmítá, mám o to větší šanci na potomstvo... Ale musím vám něco prozradit, dělám to jen výjimečně. Ale zařadili jste mě mezi kriticky ohrožené druhy. Před padesáti lety jsme Českou republiku skoro neznaly. Žily jsme jen vzácně na jihu Moravy. Kde byste mě teď v Brně mohli potkat? Třeba na Kamenném vrchu. Ale už se mi blýská na lepší časy. Líbily se mi pastviny a meze a před 20 lety jsem se podél nich začala šířit, ale už jich u vás moc nebylo. Pomohla mi třeba železniční doprava, asi jste netušili, že jsem se takhle dostala až na Zelný trh... A musím se pochlubit, že jsem velmi plodná samička a obejdu se i bez samečka, holky se mi rodí partenogenezí a to až několik set v jedné snůšce. Pak je docela snadné šířit se krajinou. Pojďte mě zkusit najít třeba na Hády! Vaše kudlanka! 11

12 ad 8) ÚZEMNÍ OCHRANA Národní park: Krkonošský České Švýcarsko Podyjí Šumava Chráněná krajinná oblast: Beskydy Bílé Karpaty Blanenský les Blaník Broumovsko Český kras Český les Český ráj České středohoří Jeseníky Jizerské hory Kokořínsko Křivoklátsko Labské pískovce Litovelské Pomoraví Lužické hory Moravský kras Orlické hory Pálava Poodří Slavkovský les Šumava Třeboňsko Žďárské vrchy Železné hory okr. Brno-město: PP Augšperký potok PP Bílá hora PP Holásecká jezera PP Jelení žlíbek PP Junácká louka PP Kavky PP Kůlny PP Medlánecké kopce PP Na skalách PP Netopýrky PP Medlánecká skalka PP Mniší Hora PP Obřanská stráň PP Pekárna PP Skalky u přehrady PP Soběšické rybníčky PP Údolí Kohoutovického potoka PP Žebětínský rybník PP Rájecká tůň PP Velká Klajdovka PR Babí doly PR Bosonožský hájek PR Brenčák PR Černovický hájek PR Kamenný vrch PR Krnovec PR Velký Hornek NPP Červený kopec NPP Stránská skála NPR Hádecká planinka 12

13 ad 9) PRÁCE S MAPOU

14 Manuál pro lektory Klíčová aktivita č. 2 Sada výukových aktivit "Ochrana přírody" EXKURZE HÁDY Anotace: Exkurze proběhne na Hádech, kde se budeme věnovat poznávání místních maloplošných zvláště chráněných území a dalších zajímavých míst. Žáci se zde setkají s různými typy stanovišť a jejich specifickou biotou, která je na ně vázána. Poznají chráněné území národní důležitosti (NPR Hádecká planinka), i přírodu výrazně poznamenanou člověkem (etážový lom). Také navštíví nejmladší chráněné území města Brna, které bylo dříve využíváno spíše hospodářsky (PP Kavky) a dnes je místem mimořádně bohatým na výskyt vzácných a chráněných rostlin. Na závěr navštívíme rekultivovaný lom s jezírky VKP Růženin lom, který je důkazem toho, že člověk dokáže napravit své činy. Časová dotace: 3 4 hodiny Cíle: - žáci popíší a v terénu ukáží, podle čeho poznají, že vstupují do chráněného území - žáci vyjmenují navštívená ZCHÚ a určí, které má vyšší status ochrany - žáci u obou ZCHÚ popíší, proč jsou chráněné (předmět ochrany) - žáci dokáží popsat přírodní podmínky stepního biotopu - žáci poznají minimálně 3 chráněné rostliny vyskytující se na území - žáci popíší, na jakém podloží ZCHÚ leží - žáci vysvětlí pojem doupný strom, invazní rostlina a rekultivace Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ, odpovídající ročníky SŠ Místo realizace: NPR Hádecká planinka, etážový lom, PP Kavky, VKP Růženin lom Zařazení do RVP: Dle rámcových vzdělávacích programů tento výukový program navazuje na průřezové téma Environmentální výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, komunikativní, občanské, sociální a personální. Ve výukovém programu jsou zastoupeny vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a zdraví. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti žáků z oblasti zeměpisu, dějepisu, přírodopisu, tělesné výchovy. Použité pomůcky: pracovní listy, podložky, tužky, klipsy, fotoklíč rostlin, barevný krepový papír, mapa Hádecké planinky s vrstevnicemi, karta č. 8 Hádecké planinka z balíčku Karet CHÚ v Brně, graf s lesními vegetačními stupni, smýkací síťky, krabičkové lupy, entomologické pinzety, lékárnička, samolepky, logo OPVK

15 OSNOVA PROGRAMU 1. Představení lektora a programu 2. Vstupujeme do CHÚ 3. NPR Hádecká planinka step a) rozdělení do skupin b) biotopy v NPR c) určování rostlin 4. NPR Hádecká planinka les 5. Etážový lom a) geologické podloží b) živočichové suchých stanovišť c) invazní druhy 6. PP Kavky 7. VKP Růženin lom 8. Shrnutí, závěr a zpětná vazba PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU 1. Představení lektora a programu Lektor program zahájí na parkovišti u hotelu Velká Klajdovka. Představí sebe a také výukový program. Připomene návaznost na předchozí výukový program v rámci sady výukových aktivit Ochrana přírody. Seznámí žáky s časovým harmonogramem a průběhem programu. 2. Vstupujeme do zvláště chráněného území Lektor odvede žáky ke státnímu znaku, který označuje hranici území. Zeptá se žáků, zda se jedná o velký nebo malý státní znak a jaké území označuje. Zeptá se také, jestli žáci znají další označení ZCHÚ a jestli je i na této lokalitě. Lektor využije piktogramy na sloupku státního znaku a diskutuje s žáky o činnostech zakázaných v chráněném území. 3. NPR Hádecká planinka step Skupina se přesune na stepní část Hádecké planinky k dubu ceru, kde bude probíhat první část programu. Lektor stručně představí chráněné území (název, předmět ochrany, historie a využívání území ). Podrobněji se žáci s územím seznámí prostřednictvím dalších aktivit. TEORIE NPR Hádecká planinka je jedno z prvních brněnských ZCHÚ, vyhlášena byla již v r Zaujímá rozlohu 79,5 ha. Území se nachází v nadm. výškách m. Geologické podloží je tvořeno devonskými až spodnokarbonskými vápenci s bohatou fosilní faunou. Povrch území je na mnoha místech rozčleněn zarostlými středověkými lomy, na západním úbočí vystupují vápencové skalky. Zatímco severní část území byla pravděpodobně vždy jen pastevním lesem, na jihu převažovaly ještě v 19. stol. nízké pařeziny a rozsáhlé pastviny se zastoupením unikátní nelesní teplomilné vegetace.

16 a) Rozdělení do skupin pomůcky: kartičky s názvy chráněných rostlin a živočichů Žáci si stoupnou do kruhu a každý si od lektora z pytlíčku vylosuje název jednoho organismu. Žáci vytvoří 4-5 skupin podle systematického členění rostliny, hmyz, obojživelníci + plazi, (ptáci), savci. Pokud žáci podle názvu organismus nepoznají, mohou se zeptat spolužáků, lektora či učitele. Lektor si kartičky vybere a rozdá každé skupině pracovní list, tužku a podložku s klipsou. b) Biotopy v NPR pomůcky: pracovní list do skupiny, tužky, klipsy, mapa Hádecké planinky s vrstevnicemi, karta č. 8 Hádecké planinka z balíčku Karet CHÚ v Brně Žáci budou pracovat s pracovním listem. Samostatně vyplní otázku č. 1. Poté jim lektor rozdá mapu Hádecké planinky a kartu CHÚ. Žáci se na základě barevných odlišností v mapách pokusí určit typy biotopů v území a rozhodnou, který z nich převažuje. Následně, opět pomocí mapy, karty CHÚ a mapy v pracovním listu, zjistí, v jakých nadm. výškách se území nachází. Žáci by tuto informaci měli získat z map, ale mohou si ji i přečíst na kartě CHÚ. Všechny zjištěné informace si žáci zapíší do pracovního listu úkol 2a 2c. c) Určování rostlin pomůcky: fotoklíč rostlin, barevný krepový papír Lektor rozdá každé skupince fotoklíč rostlin a krepový papír. Žáci mají za úkol ve vymezeném území najít 5 rostlin, které jsou v klíči uvedeny. Každou rostlinu označí krepovým papírem. Podmínkou je, že žáci se smí pohybovat pouze po cestách a na hledání mají časový limit 5 min. Po uplynutí času lektor zapíská a všichni žáci se k němu vrátí. Poté každá skupina odvede zbytek třídy ke svým rostlinám, ukáže je a pojmenuje. Pokud žáci nenašli některé významné druhy, upozorní na ně lektor. U vybraných druhů lektor prezentuje přizpůsobení rostlin stepním podmínkám (např. máčka, koniklec). Žáci se vrátí na stanoviště pod dubem a zpracují úkol botanický průzkum v pracovním listě. Lektor zopakuje nalezené druhy a zdůrazní druhy typické pro tento typ biotopu a dané území. Žáci vrátí lektorovi všechny pomůcky (kromě pracovních listů) a přesunou se na další stanoviště. 4. NPR Hádecká planinka les pomůcky: pracovní list do skupiny, tužky, klipsy, graf s lesními vegetačními stupni Lektor odvede žáky do lesa k zastavení naučné stezky č. 3. Rozdá žákům graf lesních vegetačních stupňů. Vysvětlí, jak se s grafem pracuje a vyzve žáky, aby na základě nadmořské výšky, kterou zjistili na předchozím stanovišti, určili lesní vegetační stupně Hádů a odhadli druhové složení lesa. Své zjištění porovnají se skutečným zastoupením dřevin. Lektor žákům objasní, proč se druhové složení liší. Vysvětlí historii hospodaření v lese a současný bezzásahový přístup. Na závěr žákům vysvětlí, co je doupný strom a ukáže v terénu. TEORIE Lesy Hádecké planinky Společenstva lesa jsou zařazena především do 1. až 3. lesního vegetačního stupně. Vzhledem k mnohaletému působení člověka jsou současné lesní porosty pozměněné. Zatímco druhová skladba dřevin je přirozená, jejich zastoupení ve srovnání s přirozenými lesy se pravděpodobně mírně liší vyšším zastoupením dubu a habru na úkor buku. To je způsobeno minulým mnohaletým pařezinovým

17 hospodařením, které zvýhodňuje dřeviny s vysokou výmladností z pařezů. V současné době je většina porostů ponechána samovolnému vývoji. Pařeziny Pařezina byla tradičním zdrojem palivového dříví až do přelomu 19. a 20. stol. Pařezina se těžila cca jednou za let. Po těžbě ze zbylých pařezů vyrostly hojné výmladky, které se po dalších let znovu kácely. Doupné stromy Jedná se o stromy, torza stromů s dutinami vhodnými pro hnízdění dutinových ptáků. Dutiny v doupných stromech vznikají jak přirozeně vypadáváním větví, hnilobným procesem, tak také vydlabáváním datlovitými ptáky. Díky tomu mohou v dutinách stromů hnízdit různé druhy ptáků, kteří jsou úzce vázáni na hnízdní dutiny a přitom nejsou sami schopni je vydlabat. Jde např. o holuba doupňáka, sýkory, brhlíky, lejsky, ale i sovy jako je např. puštík či sýc. dutiny neslouží pouze ke hnízdění a úkrytu dutinových ptáků, ale využívají je i veverky, plhové či lesní myšice a netopýři, také vosí a sršní hnízda nejsou výjimkou. 5. Etážový lom Žáci se přesunou přes stepní část do etážového lomu, který již není součástí NPR Hádecká planinka. Zde se žáci seznámí s geologickým vývojem území. Dozví se, co jsou invazní druhy a jak v tomto lomu probíhá rekultivace. a) geologické podloží Po příchodu do lomu lektor krátce pohovoří o historii lomu. Zeptá se žáku, zda poznají horninu, která se zde těžila. Zmíní se též o současném stavu území o probíhající rekultivaci a jaký vliv na ni má vysoký počet návštěvníků území. TEORIE Geologie Území je z převážné části budováno devonskými až spodnokarbonskými vápenci s bohatou fosilní faunou. K typickým zástupcům patří např. ostrakodi, ramenonožci, trilobiti, koráli, hlavonožci a konodonti. Vápence na Hádech jsou v současnosti nejbohatší paleontologickou lokalitou jury v brněnském okolí. Rekultivace Snahou rekultivačních procesů je uvedení postižené oblasti do takového stavu, ve kterém by mohl fungovat soběstačný ekosystém a který by byl i esteticky přijatelný. Proto mezi hlavní cíle patří: vhodné začlenění rekultivované oblasti do krajiny vytvoření podkladu pro zdravé životní podmínky zvýšení ekologické stability území zvyšování celkové vodní bilance zvýšení biologické rozmanitosti v krajině úprava nebo změna hospodářského využívání území obnova půdního života, zvyšování vrstvy půdy, optimalizace skladby půdy V lomu probíhala těžba vápence od počátku 20. stol. až do roku 1998, kdy byla ukončena. Vytěžený vápenec se zpracovával ve vápence v Maloměřicích. Po ukončení těžby byl lom biologicky rekultivován formou řízené sukcese, kdy je podporován přirozený vývoj stanovišť. Na lokalitě jsou např. vysévány semena původních druhů rostlin.

18 Snahy o rekultivaci území jsou ovšem často narušovány nevědomostí a neukázněností návštěvníků, kdy návštěvníci vstupují do území, rekreují se zde, hledají zkameněliny a vytvářejí obrazce z kamenů, čímž narušují vznikající vrstvy půdy a výsevy semen. b) živočichové suchých stanovišť pomůcky: smýkačky, krabičkové lupy, entomologické pinzety Poté lektor rozdá každé skupině smýkací síťku, pinzety a krabičkové lupy. Vysvětlí žákům, jak se se síťkou pracuje a nechá žákům cca 10 min., aby si lov se smýkačkami vyzkoušeli. Po ukončení lovu žáci pomocí literatury určí své úlovky a zapíší je do pracovního listu. Pomůcky vrátí lektorovi. c) invazní druhy Cestou na PP Kavky lektor žáky upozorní na invazní rostlinu zlatobýl kanadský, který se šíří ve východní části lomu. Vysvětlí žákům, co znamená pojem invazní druh a proč je třeba tyto druhy z krajiny (a především ze ZCHÚ) odstraňovat. TEORIE Invazní druh Invazní druh je druh, který není na našem území původní, ale který zde postupně zdomácněl a přizpůsobil se místním podmínkám. Snadno se rozmnožuje a šíří, nekontrolovatelně až agresivně vytlačuje původní druhy. Vznikají tak rozsáhlé monotónní porosty těchto přizpůsobivých druhů a může dojít až rozvratu celého ekosystému a zániku mnoha původních druhů. 6. PP Kavky Protože v PP Kavky jsou jen úzké chodníčky, sdělí lektor žákům potřebné informace před vstupem do ZCHÚ u cedule se státním znakem. Zeptá se žáků, kterým státním znakem je ZCHÚ označeno a o jakou kategorii ZCHÚ se tedy jedná. Poté území představí (název, předmět ochrany, historie a využívání území ). Žáci území prochází směrem k Růženinu lomu. Pokud kvetou třemdavy, lektor na ně upozorní a vysvětlí žákům, čím jsou zajímavé. TEORIE PP Kavky byla vyhlášena v r a je nejmladším brněnským zvláště chráněným územím. Přírodní památka je významnou lokalitou s hojným zastoupením teplomilné fauny a flóry. Jedná se o zbytek někdejších teplomilných travino-bylinných společenstev. Převážná část území je tvořena vápencovým podložím. Nadm. výška se pohybuje v rozmezí m. V minulosti (zhruba do pol. 20. stol) bylo území tvořeno mozaikou drobných políček či zahrad, mezí, sadů a vinic. Horní část lokality přechází v uzavřený etážový lom. V současnosti má lokalita převážně bezlesý charakter. Křoviny, které místy přechází ve stromové formace, se především nachází v nejzápadnější a nejvýchodnější části území. Ve spodní, jižní části území se nachází starý vysokokmenný sad, který je situován na dvou uměle vytvořených terasách. Území je téměř ze tří čtvrtin obehnáno plotem. Od r o území pečuje PS Hády. Každoročně je prováděna redukce křovin a likvidace invazních rostlin (akát, pajasan). 7. VKP Růženin lom Poslední zastávkou je Růženin lom, kde exkurze končí. Po vstupu do lomu lektor vysvětlí, jak zde probíhala rekultivace a jaký je její cíl. Upozorní na výskyt chráněných a významných druhů. Území žákům ukáže a sdělí, že tím exkurze končí.

19 TEORIE VKP Růženin lom je bývalý jámový lom v němž probíhala těžba vápence především v první polovině 20. století. Je příkladem toho, že i negativní činnost jako těžba může mít pozitivní vliv na biologickou pestrost území. Těžba v Růženině lomu skončila už v šedesátých letech. Od té doby zarůstal prakticky samovolně. Těžbou byl v prostoru lomu odkryt silný pramen, díky němuž nemohl být lom zavezen slinkovým popílkem, což byl původní záměr na jeho využití. Rekultivace lomu proběhla v letech 1998 až Rekultivace podle projektu byla navržena kombinací technické a biologické rekultivace. Technické rekultivace spočívaly v úpravách terénu dna lomu a rozšíření jezírka a vybudování jednoho nového. Dno bylo překryto zeminou a štěrkovou vrstvou. Předtím byly z plochy odstraněny invazní dřeviny (trnovník akát, celík zlatobýl). Biologická rekultivace spočívala v několika přístupech. Části dna byly zamulčovány senem z maloplošných chráněných území (PP Velká Klajdovka, PP Kavky, NPR Hádecká planinka). Proběhly také výsevy přibližně 65 druhů stepních rostlin. Osivo bylo nasbíráno taktéž na chráněných územích. Někteří jedinci byli i předpěstováni nebo transferováni ve formě drnu. V neposlední řadě proběhla výsadba geograficky i stanovištně příslušných druhů dřevin dub zimní, dřín jarní, jeřáb břek atd. Díky rekultivaci se z Růženina lomu stalo esteticky i ekologicky hodnotné místo. Paradoxně právě přitažlivost je v tuto chvíli pro Hády docela velkým rizikem. Růženin lom se stal díky uzavřenému intimnímu prostředí a přítomnosti jezírek jakousi enklávou brněnských naturistů. Taky sem rádi a hojně zavítají pejskaři, aby dopřáli svým mazlíkům osvěžení. Zvýšená návštěvnost území má výrazný negativní vliv. Voda v jezírkách ztrácí samočisticí schopnost, mizí některé druhy rostlin a živočichů. V současnosti se o lokalitu pravidelně pečuje. Každoročně je prováděno kosení travních společenstev, kontroluje se případná výmladnost invazních druhů a probíhají prořezávky stromů a křovin. 8. Shrnutí, závěr a zpětná vazba Lektor program uzavře a shrne, co se žáci dozvěděli během celého ochranářského balíčku. Proběhne zpětná vazba, kdy se lektor ptá, co děti v rámci všech tří programů bavilo či nebavilo, co je překvapilo, zaujalo. LITERATURA AOPK ČR: Plán péče o NPR Hádecká planinka na období Jurek V., Tichý L.: Plán péče o PP Kavky na období KOLEKTIV AUTORŮ: Chráněná území města Brna, Rezekvítek, Brno, 2010 MARTINÍK A. a kol.: Hádecké lesy, průvodce naučně-vzdělávací trasou po lesích hospodářských i chráněných, Rezekvítek, Brno, returl=%2fo-nas%2fcasopis-lesu-zdar%2fstranky%2farticlelist.aspx%3frubric%3dzpr %25C3%25A1vy

20 Manuál pro lektory Klíčová aktivita č. 2 Sada výukových aktivit "Ochrana přírody" DĚTI PEČUJÍ O PŘÍRODU Anotace: Velká část chráněných území v Brně je tvořena stepními společenstvy. Bez pravidelné péče člověka by společenstva zanikla. Seznámíme se s typickými zástupci tohoto biotopu a jejich životními nároky. Vysvětlíme si, jak o území pečovat, abychom chráněné druhy zachovali. Následně si praktickou péči vyzkoušíme. Nahlédneme i do plánu péče o chráněné území, který obsahuje všechny důležité informace o lokalitě. Časová dotace: 3-4 hodiny Cíle: - žáci vyjmenují a vysvětlí činnosti zakázané ve zvláště chráněném území - žáci dokáží v plánu péče vyhledat základní informace o zvláště chráněném území - žáci vyjmenují 3 chráněné druhy vyskytující se na území - žáci vyjmenují managementová opatření na stepních lokalitách a zdůvodní jejich potřebnost - žáci si vyzkouší praktickou péči o území Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ, odpovídající ročníky SŠ Místo realizace: vybraná zvláště chráněná území v Brně Zařazení do RVP: Dle rámcových vzdělávacích programů tento výukový program navazuje na průřezové téma Environmentální výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, komunikativní, občanské, k řešení problémů, sociální a personální a pracovní. Ve výukovém programu jsou zastoupeny vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti žáků z oblasti zeměpisu, dějepisu, přírodopisu, tělesné výchovy, praktických činností. Použité pomůcky: plán péče, 4 výběr z plánu péče, pomůcky na hry, samolepky, logo OPVK, lékárnička pracovní pomůcky: rukavice, kleštičky na odpadky, pytel (sběr odpadků); rukavice, hrábě, vidle, plachty (hrabáni trávy); rukavice, kleště, nůžky (odstraňování invazních rostlin nebo náletu) OSNOVA PROGRAMU 1. představení lektora a programu 2. představení chráněného území 3. management plán péče 4. hra Klávesnice 5. pravidla a bezpečnost práce

21 6. práce 7. hra Boj o přežití 8. shrnutí, závěr a zpětná vazba PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU 1. Představení lektora a programu Lektor představí sebe a také výukový program. Seznámí žáky s průběhem programu. Připomene návaznost na předchozí výukové programy v rámci sady výukových aktivit Ochrana přírody. 2. Představení chráněného území Lektor zvolí cestu na chráněné území tak, aby žáci cestou zahlédli označení chráněného území. Po příchodu na území se lektor zeptá, jestli někdo z žáků ví, jak se ZCHÚ jmenuje; jak poznají, že se nachází v ZCHÚ a zda si někdo po cestě všiml nějakého značení jakého. Lektor s žáky zopakuje pravidla chování v ZCHÚ, popř. zmíní specifika území. Poté lektor stručně představí chráněné území kde se nachází, rozloha, rok vyhlášení, předmět ochrany, významné druhy, nějaké zajímavosti, popř. problémy při ochraně území apod. 3. Management - plán péče pomůcky: plán péče pro lektora, 4 výběr z plánu péče Lektor nastíní žákům, jak probíhá správa chráněného území. Vysvětlí jim, kdo o území pečuje a představí základní dokument plán péče, ve kterém jsou uvedeny údaje o území, popis území, plán zásahů a opatření a mapy území. Žáci se rozdělí do 4 skupin a každá skupina dostane výběr z plánu péče, kde budou uvedeny základní údaje, popis ZCHÚ, orientační náklady, popř. mapa. Lektor projde jednotlivé kapitoly, vysvětlí, co v nich žáci najdou, proč jsou tyto informace důležité. Vyzve žáky, aby zkusili v plánu péče najít, co se v ZCHÚ chrání (předmět ochrany) a nějaké významné chráněné druhy. Žáci se v diskuzi pokusí vymyslet, co bude cílem ochrany a jak cíle dosáhnout. Lektor shrne, jak reálně probíhá péče na území (u stepních lokalit pravidelné kosení, pastva) a jaké jsou náklady na tuto péči. Lektor žákům vysvětlí, že se budou podílet na péči o území. Vysvětlí jim, jaká činnost je čeká a proč je důležité ji dělat. TEORIE Mozaikové kosení Jedná se o moderní a přírodě nejbližší typ obhospodařování lučních společenstev. Takovýto způsob kosení spočívá v ponechávání nepokosených míst, která nejsou sečena ve stejném roce, ale jsou kosena až v dalších letech. Díky mozaikové seči jsou po zásahu na území vytvořeny různé typy stanovišť. Různorodá mozaika má podobu plošek a pásů. Optimálně by měla zůstat neposečena 1/3 dané plochy. V případě živočichů, především hmyzu, jim takto dáváme možnost vyvinout se v přirozeném krytu. U rostlin je zachována semenná banka pro příští léta. Tento způsob sečení vyžaduje dobrou znalost rostlinných a živočišných druhů, zejména jejich ekologie Odstraňování biomasy Stepní společenstva jsou citlivá na vyšší množství světla a nízký obsah živin v půdě. Proto je nezbytné pokosenou biomasu z trávníků odstranit. Pokud by se pokosená tráva na lokalitě nechala zetlít, do půdy by se dostaly živiny, které by podporovaly růst nežádoucích druhů rostlin a stepní druhy by postupně vymizely.

22 Odstraňování náletu Stepní trávníky jsou vhodným biotopem pro teplomilné druhy stromů a keřů. Díky nízké konkurenci se stromy a keře na trávnících dobře uchycují a prosperují. Pokud by tento nálet nebyl z lokality odstraňován, hrozilo by nebezpečí, že lokalita postupně zaroste a stepní druhy (především kvůli nedostatku světla) vymizí. 4. hra Klávesnice pomůcky: 2 sada fotek kytek, 3 dlouhý provaz, abecední seznam rostlin, různé atlasy kytek (Naše květena, Co tu kvete, letáček Naučná stezka PR Kamenný vrch, klíč používaný na exkurzi na Hády apod.) Účelem hry je zopakovat významné druhy rostlin, které žáci mohou na ZCHÚ vidět a se kterými se setkali už na exkurzi. Žáci se naučí vyhledávat v literatuře a spolupracovat. pravidla: Lektor z provázků vytvoří dva větší kruhy a umístí do nich obrázky rostlin, tak aby obrázky byly v obou kruzích umístěné přibližně stejně. Žáci se rozdělí do dvou skupin. Ve skupině musí být počet žáků nižší, než počet obrázků. Každá skupina bude mít svůj kruh. Žáci se rozestoupí kolem kruhu a každý žák si vybere 1 3 rostliny (podle počtu žáků), které jsou k němu nejblíže. Prvním úkolem žáků je zjistit název svých rostlin. Žáci mají k dispozici abecední seznam rostlin a atlasy, klíče aj. Pokud tuto činnost žáci nezvládají, lektor všechny žáky v obou skupinách obejde a název jejich rostlin jim řekne. Druhým úkolem žáků je, podobně jako mačkání jednotlivých písmen na klávesnici, postupně podle abecedy šlápnout na všechny obrázky rostlin. Jeden žák čte názvy rostlin podle abecedního seznamu a žáci, včetně čtoucího, podle názvu šlapou na své rostliny. Pravidlem je, že v kruhu smí stát vždy jen jeden člověk, takže ostatní žáci musí počkat, až se vrátí na své místo (opustí kruh). Když si všichni žáci pamatují své rostliny, necháme je 2-3krát hru vyzkoušet. Pak se obě skupiny přesunou na startovní provázek a zkusí si hru na čas. Lektor pískne a zapne stopky, žáci běží ke svému kruhu a zašlapávají obrázky. Jakmile zašlápnou poslední, okamžitě se vrací na startovní čáru a lektor jim stopne čas. Obě skupiny spolu soupeří. Pokud žáci chtějí, mohou si hru zopakovat a snažit se svůj čas vylepšit. 5. Pravidla a bezpečnost práce Žáci se přesunou na místo, kde bude připravené pracovní nářadí. Lektor žákům vysvětlí (po konzultaci s pracovníky úseku Péče o přírodu), co za činnost je čeká, jak bude práce probíhat a poučí je o bezpečnosti práce s nářadím. 6. Práce Podle potřeby hrabání pokosené trávy, odstraňování invazních nebo náletových dřevin, popř. sběr odpadků. 7. Hra Boj o přežití pomůcky: lístečky, píšťalka, 2 provázky Hra ilustruje vliv člověka na přírodu. Člověk neustále zabírá volné části přírody pro své aktivity a vytlačuje organismy. Chráněná území tak často poskytují těmto druhům útočiště a proto je nutné ZCHÚ udržovat a zachovávat.

23 pravidla: Hru je vhodné organizovat ve dvou lidech, ale pokud je lektor sám, přebírá obě role člověka i predátora s tím, že jde za dětmi. Popř. je možné požádat učitele, aby přebral roli člověka. Žáci představují divoká zvířata. Jeden lektor symbolizuje svou činností lidské zásahy vedoucí ke zmenšování vhodné plochy pro život organismů, druhý lektor je predátor a hru řídí. Na jedné straně hrací plochy se postaví lektor, který představuje lidské zásahy, 10 kroků před ním se na startovní provázek do řady postaví divoká zvířata (čelem do hřiště). Na protější straně hřiště na cílové čáře (provázku) stojí vedoucí hry, který je otočen zády k hráčům. Počítá do 6 potom pískne a rychle se otočí. Když vedoucí hry predátor počítá a je otočen zády, mohou se zvířata po ploše pohybovat. Při svém pohybu sbírají lístečky, které symbolizují jejich potravu a zároveň prchají před člověkem, který postupuje kupředu pravidelně o 1 krok jakmile napočítá do 4 (nezávisle na počítání vedoucího hry). Svým pohybem zmenšuje zvířatům plochu to, které se dostane za jeho úroveň je pohlceno a ze hry vypadává člověk zabral jeho životní prostor. Úkolem zvířat je dostat se za cílovou čáru dříve, než k němu dorazí člověk a mít přitom předem domluvený počet lístečků. Zvířata se po hrací ploše mohou volně pohybovat, ale v okamžiku, kdy predátor pískne a otočí se, musí zůstat nehybně stát. Pokud se některé zvíře pohne v době po odpískání, predátor ho ulovil a zvíře odchází ze hry. Po skončení hry (když člověk dojde na úroveň řídícího hry) se vyhodnotí úspěšnost jednotlivců. Všichni žáci spočítají své nasbírané lístečky. Kdo má méně, než byl určený počet (15-20 podle počtu žáků), sice utekl před člověkem a nebyl sežrán, ale nesehnal dostatek potravy a proto nepřežije do dalšího roku. Vítězí ti žáci, kteří došli za cílovou čáru a měli určený počet lístečku, popř. víc. 8. Shrnutí, závěr a zpětná vazba Lektor program uzavře a shrne, co se žáci dozvěděli během celého ochranářského balíčku. Proběhne zpětná vazba, kdy se lektor ptá, co děti v rámci všech tří programů bavilo či nebavilo, co je překvapilo, zaujalo apod.