ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KAŠAVA. Kašava Kašava ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Srstnatá zvěř a druhy loveckých psů. Jan Marušák, 9.

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KAŠAVA Kašava Kašava ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Srstnatá zvěř a druhy loveckých psů Jan Marušák, 9. ročník Kašava 2017 Vedoucí práce: Petra Drábková

2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. vlastnoruční podpis autora absolventské práce 2

3 ANOTACE V mé závěrečné absolventské práci se dozvíte informace o zvěři srstnaté vyskytující se na území ČR a také o loveckých psech, kteří se využívají pro lov a dosled zvěře. ANOTATION In my thesis you will learn a little bit about wild animals and hunting dogs. In the beginning, you will learn the basic information about wild animals. In the second part I focus on hunting dogs. 3

4 Obsah 1. Úvod Srstnatá zvěř Jelen evropský Daněk skvrnitý Srnec obecný Muflon Prase divoké Zajíc polní Králík divoký Škodná Jezevec lesní Liška obecná Kuna skalní a lesní Druhy loveckých psů Slídiči Norníci Barváři Ohaři Honiči Využití loveckých psů Slídiči Norníci Barváři Ohaři Honiči Závěr Zdroje

5 1. ÚVOD Toto téma jsem si zvolil, protože se od dětství zajímám o myslivost a poslední dobou se snažím proniknout do oblasti, která patří k myslivosti a to jsou lovečtí psy. Za prvé se dozvíte zajímavosti a charakteristiku srstnaté zvěře, která se vyskytuje na území České republiky. Za druhé se dozvíte, jaké jsou plemena loveckých psů. A za třetí se dozvíte, jak se využívají určité druhy a plemena psů. 5

6 2. SRSTNATÁ ZVĚŘ Zvěř srstnatá se rozděluje na zvěř spárkatou a škodnou. Mezi spárkatou zvěř řadíme Jelena, Daňka, Muflona, Prase divoké a jiné. Mezi škodnou řadíme Lišku, Jezevce, Kunu a jiné. 2.1 JELEN EVROPSKÝ Jelení rodinu tvoří jelen, laň a kolouch. Kolouch se dále určuje podle pohlaví, buď jelínek, nebo laněčka-čiplenka. Pokud zvěř nemá parohy, říká se jí holá. Váha českomoravských jelenů dosahuje po vyvržení 110 až 170 kg, u laní je to 70 až 80 kg a u koloucha v době podzimního odstřelu kg. Karpatští jeleni dosahují váhy až 300 kg. Věková hranice je u jelení zvěře 30 let. Jarní přebarvování srsti probíhá od dubna do května a podzimní probíhá od září do října. V létě je jelení zvěř hnědožlutá až červenohnědá, v zimě je to barva šedohnědá. V době říje zdobí jelenův krk hustá hříva. U jelení zvěře můžeme sledovat albinismus- bílé zbarvení. Co se týká paroží, to jelen shazuje v dubnu, někdy už i v únoru. Na jaře jelen nasazuje nové parohy, které jsou pokrytu tzv, lýčím, které jelen vytlouká o menší stromy, většinou v červenci a mladí později. Na jelením paroží rozeznávají myslivci růže, nad růžemi a z lodyh vyrůstají výsady. Za výsadu se počítá výčnělek nejméně 20 mm dlouhý. První výsadě od hlavy se říká očník, následuje nadočník, který většinou chybí a dále opěrák. Paroh je zakončen hrotem, vidlicí, nebo korunou. Korunu tvoří nejméně tří výsady vyrostené poblíž sebe nad opěrákem. Někdy můžeme u jelena pozorovat výsadu, která vyrůstá mezi korunou a opěrákem. Takové výsadě se říká vlčí. Výsady se na obou lodyhách sčítají a podle toho se určuje stupeň jeleního paroží. Jelen může být špičák, to znamená, že má pouze špice. Dále rozeznáváme vidláka, který má jen očník a hrot. Jelen šesterák má na každé lodyze očník, opěrák a hrot. Osmerák má očník, opěrák a vidlicový hrot, nebo očník, nadočník, opěrák a hrot. Jelen může být i dvacaterák i více. Samec s velmi vyspělým parožím se nazývá kapitální. Nejlepší paroží jelen nasazuje mezi 7. až 12. rokem. Jelení zvěř žije v tlupách, oddělených podle pohlaví. V době říje se tyto tlupy shlukují. Tlupy holé zvěře (laň, kolouch, výjimečně i jelen špičák) vodí stará laň, které se říká čelná. Tlupy jelenů vodívá většinou mladší jelen. Staří, nebo nemocní jeleni žijí samotářsky. Jelení zvěř má ze smyslů nejlépe vyvinutý zrak a čich. 6

7 Jelení říje probíhá od poloviny září do poloviny října. V době říje se jelen projevuje hlasitým troubením. V době říje jelen ztratí 10 až 30 kg na váze. Březivost laně trvá 33 až 34 týdnů. Koncem května nebo počátkem června kladou laně zpravidla jednoho koloucha. Škodné se jelení zvěř nemusí obávat. Nepřítelem je jí velký toulavý pes, nebo vzácně rys a vlk. 2.2 DANĚK SKVRNITÝ Daněk je převážně oborní zvěř, ale dnes se již vyskytuje i ve volné přírodě. Daňčí rodinu tvoří daněk, daněla a daňče. Daňče se určuje podle pohlaví na danělku a daněčka. Daňčí žije v tlupách rozdělených podle pohlaví, kromě říje, jednu skupinu tvoří daněly, daňčata, někdy i špičáci (parohy napodobují jehlice), další skupinu tvoří daňci lopatáči a slabší daňci. Staří a nemocní daňci žijí samostatně. Silný vyvržený daněk váží 70 až 85, někdy to muže být 85 až 100 kg. Danělky váži vyvržené 35 až 40 kg a daňčata 15 až 25 kg. Daněk se může dožít až 25 let. Jarní přebarvování probíhá v květnu, podzimní v září a v první polovině října. Nejlépe ze smyslů má daňčí vyvinutý zrak. Paroží nosí jen daněk. Jako první nasazuje daněk špice, druhým parožím bývají také špice, ale silnější a delší. Třetím parožím bývá tzv. Vařečka. Poté nasazuje daněk slabší lopatky, později i silné lopaty. Lopata se skládá z dlaně a prstů, které tvoří krajkování. Celé paroží se skládá z růže, lodyhy, očníku, opěráku, lopaty a krajkování. Nejsilnější paroží nasazuje daněk mezi 6. až 10. rokem. Daňčí říje začíná v druhé polovině října až do druhé poloviny listopadu. Celá říje trvá 4 týdny. 7

8 V říji daněk hlasitě rochá. Březivost daněly trvá 32 až 33 týdnů, daňčata klade daněla v červnu. 2.3 SRNEC OBECNÝ Podle pohlaví se u srnčí zvěře určuje srnec, srna, srnčata, kterým podle pohlaví říkáme srneček nebo srnečka. Srnci se hodnotí podle paroží (špičák, vidlák, šesterák, ojediněle osmerák). Obvyklá váha srnců a srn bývá 14 až 18 kg. Srnčata mívají v době podzimního odstřelu 8 až 10 kg. Vyvržením ztrácí srnčí až 25 % váhy. Ve volné přírodě se srnčí může dožít až 15 let. Jarní přebarvování probíhá od konce května do konce června, pozimní spadá do září a října. Podle myslivecké mluvy má srnec na hlavě parohy, světla, větrník a slechy. Huba srnčí zvěře se nazývá svírák, nohám se říká běhy, které jsou zakončeny u srnčí zvěře kopýtky- ty se nazývají spárky, o trochu výš jsou paspárky. Parůžky srnec každoročně shazuje (na podzim) a v zimě mu vyrůstají nové. Parůžky srnce se skládají z růže, perlení, lodyhy, přední a zdaní výsada a hrot. Zpravidla mívá srnec na obou lodyhách stejný počet výsad. Má-li na jedné lodyze méně výsad než na druhé mluvíme o nerovném srnci, například, má-li srnec pět výsad, mluvíme o nerovném šesteráku a podobně. Silní srnci shazují své paroží koncem října, slabší v listopadu, dokonce i v prosinci. Nejvyspělejší paroží má srnec kolem 4. až 6. roku. Když má srnec parůžky v lýčí a poškodí si ho (buď ho srazí auto, nebo si ho jakkoliv poškodí), paroží se zdeformuje a vznikne tzv. zrůda (rarita). Ze smyslů má srnčí nejlépe vyvinutý sluch a čich. Srnčí říje probíhá v druhé polovině července a končí v druhé polovině srpna. Březost srny trvá 38 až 40 týdnů. U srnčí zvěře může pozorovat utajenou březivost, kdy vajíčko po oplodnění odpočívá až do prosince až pak se začne vyvíjet. Srna klade srnčata koncem května, někdy až začátkem června. 8

9 2.4 MUFLON Muflon je původem divoká ovce z jižní Evropy a severní Ameriky. Podle pohlaví určujeme muflona, muflonku a muflonče. Dobrý muflon váží vyvržený 25 až 35 kg, vzácně 40 kg. Muflonky mívají něco kolem 20 až 30 kg. Věková hranice mufloní zvěře je 20 let. V jarním zbarvení je muflon žlutohnědý s tmavohnědým hřbetem. Zimní srst má muflon delší a tmavohnědou. Staří mufloni mají na krku hustou hřívu, které se mysliveckou mluvou říká rouno. Na bocích má muflon žlutobílé sedlo neboli čabraku. Také břicho, spodek běhů, obřitek, větrník a brýle kolem světel jsou nažloutle bílé. Muflonka nemá sedlo ani hřívu. Mufloni mají mohutné, srpovité rohy, které jsou zatočené a nazývají se toulce. Tyto rohy nevytloukají ani neshazují. Silní mufloni mají toulce až 100 cm dlouhé, můžou vážit až 6 kg. Rohy jim začínají růst už v 6 měsících života. Každý roční přírůstek rohu je oddělen hlubším kruhovitým vrubem, podle kterých se dá spočítat stáří muflona. Výjimečně mají i muflonky krátké růžky. Mufloní zvěř žije v tlupách, staří mufloni žijí samotářsky. Mufloní říje probíhá od konce října do počátku prosince. Březivost muflonek trvá 22 týdnů. Muflonky kladou muflončata v dubnu, někdy i v březnu. 2.5 PRASE DIVOKÉ Rodinu tvoří kňour, bachyně a selata. Váha mladších kusů se pohybuje okolo 60 až 100 kg. Staří kňouři dosahují i hmotnosti 300 kg. Letošáci mívají 20 až 30 kg. Věková hranice je 30 let. Rypáku divočáka se říká ryj, srsti osiny nebo štětiny, kůže je škára a ocas pírko. Špičáky (kly) jsou velmi vyvinuté, zejména ty spodní, které se nazývají páráky. Tyto špičáky trčí z ryje mohutně ven. Horní-kratší kly se nazývají klektáky. Bachyně nemá páráky ani klektáky, ale háky. Divočáci žijí v tlupách, jen staří kňouři žijí samotářsky. 9

10 Nejlépe mají prasata vyvinutý čich a sluch. Prasata milují močály, protože se v nich rádi kaliští. Prase divoké je všežravec, požírající kořínky, červy, hmyz, larvy, myši, hlemýždě, vejce ptáků, nemotorná mláďata veškeré zvěře a také sbírají lesní plody, ovoce, houby a v případě, že se nachází poblíž zahrada s bramborami, dokáží nahradit ruční nářadí i stroje a úrodu si sami vyryjí. Doba páření čili chrutí spadá do listopadu až do ledna. Bachyně je březí 18 až 20 týdnů, mláďata metá (rodí) v březnu, nebo v květnu. 2.6 ZAJÍC POLNÍ Zajíc je nejvýnosnější druh zvěře. Dospělý kus váží 4 až 5 kg. Jeho srst je hnědožluté barvy, krátkému ocásku se říká pírko. Zadní nohy zajíce jsou nápadně delší než přední. Ostrým drápům zajíce se říká škrabáky. V případě potřeby zajíc výborně plave. Řadí se mezi hlodavce. Přední zuby se nazývají hlodáky, které mu neustále dorůstají, proto si je zajíc obrušuje ohryzáváním tvrdších předmětů např. větví. Pohybuje se hopkováním, přičemž usedne jako pes. Aby lépe přehlédl okolípanáčkuje. Zaječím pěšinkám v obilí se říká prtě. Březivost zaječky trvá 6 týdnů. Zaječka vrhá mládě třikrát až čtyřikrát do roka, většinou 2 až 3 zajíčky. 2.7 KRÁLÍK DIVOKÝ 10

11 Zevnějškem se podobá malému zajíci. Je však modrošedý a slechy, které jsou vždy kratší než hlava, nemají nikdy na konci černě lemování. Váží 1,5 až 2,5 kg. Řadí se rovněž mezi hlodavce. Králík divoký si vyhrabává nory, které mívají několik východů. Je velmi čistotný. Samice je březí 30 dnů a mívá 6 až 12 mláďat. Mláďata ukrývá asi v metr hlubokých norách vystlaných trávou a vlnou, kterou si samice sama vytrhává. 3. ŠKODNÁ 3.1 JEZEVEC LESNÍ Má malou bílou hlavu a na každé straně od mordy (od huby) přes světla až k bílým krátkým slechům nápadně široký černý pruh. Jinak je běloocasý, vespod černý. Tlapy končí pěti prsty s velmi dlouhými drápy. Našlapuje celou plochu tlapek, proto se mu říká ploskochodec. Krátký ocas se nazývá štětec. Jezevec váží cca 15 kg, po zimním půstu dosahuje sotva 8 kg. Jezevec žije samotářsky v podzemních norách. Nora obsahuje více děr, některé jsou větrací, ostatní jsou pro útěk. Je-li v norách vice jezevců, každý má svůj kotel (část). Jezevec požírá kořínky, houby, žaludy, bukvice, lesní ovoce, červy, hmyz, plže, myši, žáby, hady, vejce ptáků hnízdících na zemi. Myslivosti je prospěšný tím, že požírá larvy střěčků, které jsou chorobou srnčí zvěře. Říje se nazývá stejně jako u prasete divokého chrutí a probíhá v červenci, někdy i v září. Samice je plná 33 až 35 týdnů a vrhá 3 až 5 mláďat. 11

12 3.2 LIŠKA OBECNÁ Dospělá liška váží 5 až 9 kg, občas se vyskytnou i těžší kusy. Liška je rezavě hnědé barvy, krk má zdobený žlutohnědým límcem. Konec oháňky, kterému se říká kvítek, je bílý. Lišky přebarvují dvakrát do roka. Na předních bězích má liška pět prstu a na zadních bězích má liška jen čtyři prsty. Ze smyslů má liška nejlépe vyvinutý čich, zrak a sluch. Liška se často nastěhuje k do nory k jezevci a toho svou nepořádností vyžene. Loví v noci, jen když živí mláďata tak i přes den. Za kořistí se plíží a uchvacuje ji skokem. Liška nadělá hodně škod chytáním malých zajíců, bažantů a kachen, ba i srnčat. A na duhou stranu je však tak zvanou zdravotní policií v honitbě, protože pochytá především slabé, nebo nemocné kusy. Kaňkování probíhá od ledna do února, za mírné zimy můžeme kaňkování pozorovat už koncem prosince. Liška je plná 53 dní, mláďata vrhá v březnu až v dubnu. Liška většinou vrhá 3 až 8 liščat. 3.3 KUNA SKALNÍ A KUNA LESNÍ V České republice se vyskytují dva druhy kun, Kuna skalní a Kuna lesní. Mají dlouhé těle s krátkými běhy, které jsou zakončeny ostrými drápy. Chundelatá oháňka dosahuje až poloviny délky těla. Kuna lesní je kaštanově hnědá. Na hrdle má velkou skvrnu, neboli 12

13 náprsenku žluté barvy. Nozdry má válcovitého tvaru, na rozdíl od Kuny skalní, které má nozdry kruhovitého tvaru. Kuna skalní má náprsenku bílé barvy. Krátké slechy jsou světle lemovány. Kuna miluje rozsáhlé lesy. Pobývá na stromech, nebo v hnízdech ptáku. Kuna loví většinou v noci, požírá menší ptáky, drobné savce, veverky, myši. Dovolí si napadnou i tetřeva, nebo bažanta. Doba kaňkování (páření) spadá do července a srpna. Kuna metá 2 až 4 mláďata. Kuna lesní se nekříží s Kunou skalní. Kuna skalní Kuna lesní 4. DRUHY LOVECKÝCH PSŮ 4. SLIDIČI - do této kategorie patří Americký kokoršpaněl, Anglický kokoršpaněl, Anglický špringršpaněl, Německý křepelák 4.2 NORNÍCI - do této kategorie patří Velšteriér, Foxteriér hladkosrstý, Foxteriér drsnosrstý, Český teriér, Jagdteriér, Jezevčík dlouhosrstý, Jezevčík drsnosrstý, Jezevčík hladkosrstý 4.3 BARVÁŘI - Bavorský barvář, Hannoverský barvář 4.4 OHAŘI - Pointr, Anglický setr, Německý dlouhosrstý ohař, Český fousek, Německý krátkosrstý ohař, Maďarský krátkosrstý ohař, Irský setr, Vymarský ohař 4.5 HONIČI- Slovenský kopov, Alpská braka, Štýrský brakýř, Beagle, Baset, Bulteriér, Irský teriér 13

14 5. VYUŽITÍ LOVECKÝCH PSŮ 5.1 SLÍDIČI Slídiči se využívají hlavně při honech na drobnou zvěř. Využívají se na vyhánění drobné zvěře z houštin, ale také na aport. Jsou velni spolehliví a také se používají pro dosled postřelené zvěře. Jsou velni dobří přinašeči a náruživí vodaři. Německý křepelák 5.2 NORNÍCI Norníci se využívají hlavně na škodnou, zejména na lišku a na jezevce. Využívají se hlavně v norách. Jsou to jezevčíci a teriéři. 5.3 BARVÁŘI Drsnosrstý jezevčík Barváři jsou psi s jednostranným použitím, avšak vysoké kvality. Užívají se hlavně v honitbách se zvěří jelení, daňčí, mufloní a černou. Bavorský a Hannoverský barvář pracují výborně na barvě. Barvář je nejlepší od čtvrtého roku života. 14

15 Bavorský barvář 5.4 OHAŘI Tito psi se využívají hlavně na práci ve vodě, nebo v rákosí. Užívají se k přinášení kačen z vody, pro nahánění drobné z rákosí, celkově pro přinášení a nahánění drobné zvěře. Německý ohař krátkosrstý 5.5 HONIČI Tyto plemena se využívají v rozsáhlých těžko přístupných honitbách k hlasitému nahánění zvěře. Tyto plemena mají velkou výdrž. 15

16 Slovenský kopov 6. ZÁVĚR Závěrem bych chtěl říct, že jsem se při psaní absolventské práce hodně nového naučil. Doufám, že se budu i nadále věnovat myslivosti a přírodě. Chtěl bych poděkovat paní učitelce Petře Drábkové, že mi pomáhala vypracovat absolventskou práci. 16

17 7. ZDROJE Kniha - RAKUŠAN, Ctirad. Myslivecký slabikář. Praha: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, Obrázky Jelen - Red Deer Stag.jpg: Jelen lesní. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: 17

18 Daněk - Dama dama8.jpg: Daněk evropský. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: 8.JPG Srnec - Saut chevreuil.jpg: Pár běžících srnců. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: Muflon - Mouflon 2.jpg: muflon. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: Prase divoké vlastní foto Zajíc polní - 01-sfel a - crop.jpg: Zajíc polní. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: Králík divoký - Oryctolagus cuniculus Tasmania 2.jpg: Králík divoký. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: olagus_cuniculus_tasmania_2.jpg Jezevec lesní - Badger-badger.jpg: Jezevec lesní. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: Liška obecná - vulpes vulpes standing in snow.jpg: Liška obecná. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: e:vulpes_vulpes_standing_in_snow.jpg Kuna lesní - Martes martes crop.jpg: Kuna lesní. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: Kuna skalní - Martes foina 1 (Bohuš Číčel).jpg: Kuna skalní. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: C5%A1_%C4%8C%C3%AD%C4%8Del).jpg Drsnosrstý jezevčík - Wire-haired Dachshund R 01.JPG: Jezevčík drsnosrstý. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: 18

19 Bavorský barvář Zoran 1.jpg: Bavorský barvář. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: _Zoran_1.jpg Německý ohař krátkosrstý - Duitse staande korthaar jpg: Německý ohař krátkosrstý. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: t%c3%bd#/media/file:duitse_staande_korthaar_ jpg Slovenský kopov MVP Nitra 2004 (8).jpg: Slovenský kopov. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: ).jpg Německý křepelák - Plochacz niemiecki pl.jpg: Německý křepelák. Wikipedia.com [online]. [cit ]. Dostupné z: ia/file:plochacz_niemiecki_pl.jpg 19