Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

Transkript

1 Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

2 I. Zvěř srstnatá 1. Užitečná (hlavním produktem je zvěřina a trofej) A. Spárkatá (jelen, daněk, sika, jelenec, srnec, los ) B. Zajícovci (zajíc, králík) 2. Kožešinová (hlavním produktem je kožešina) A. Dravá (šelmy medvědovité, psovité, kočkovité ) B. Hlodavci (bobr, veverka, svišť, ondatra)

3 označení souvisí se spárky spárkatá zvěř žije v tlupách, je společenská mláďata jsou od narození vidoucí, osrstěná a schopná provázet matku ze smyslů mají nejvyvinutější čich a sluch spárkatou dělíme na: 1. parohatou 2. rohatou 3. černou

4 paroh vyrůstá nejprve jako chrupavčitá tkáň pokrytá lýčím (jemnou srstnatou kůží) přeměna v kostní hmotu postupuje od pučnice k vrcholu, nejstarší část je na pučnici, nejmladší na špičce, po dokončení růstu parohu se zvěř lýčí zbavuje vytloukáním paroh se skládá z organických látek 44 % (bílkovin) a 56 % anorganických látek tvořených převážně fosforečnanem vápenatým paroží je dokonale vyzrále v období říje v zimním až předjarním období parohy shazuje a začíná vytvářet paroží nové základ parohu tvoří lodyhy, které se větví ve výsady plocha, kterou paroh přisedal k pučnici se nazývá pečeť povrch parohu je brázděn rýhami (otisky cév) a perlením

5 roh dutý rohový toulec, nasazený na výrůstku čelní kosti tzv. násadci dorůstá jako trvalý kožní útvar od svého kořene z pokožky nejstarší je tedy na svém vrcholu v zimním období při nedostatku výživných látek se růst zpomaluje a ve vegetačním období se opět zrychluje důsledkem jsou VRUBY (odhad věku zvěře) vruby má u obou pohlaví zvěř kamzičí, u muflonek se vyskytují ojediněle

6 má složený žaludek, je býložravec, potravu přežvykuje v ČR se vyskytuje ve dvou zeměpisných rasách 1. jelen západní (jelen lesní středoevropský) 2. jelen karpatský (jelen lesní karpatský) Jelen lesní středoevropský je menší, pod krkem nenápadná hříva, hmotnost je do 160 kg, laň kolem 80 kg Jelen lesní karpatský je mohutnější hmotnost jelena až kolem 200 kg, laně i přes 100 kg paroží má mohutnější a členitější někdy se na lodyze vyskytuje vlčí výsada

7 korunu tvoří 3 a více výsad má-li jelen na každé lodyze různý počet výsad nazývá se nerovný a označuje se dvojnásobkem podle lodyhy s větším počtem výsad jelení zvěř přebarvuje 2-krát do roka (na jaře duben-květen, na podzim září až říjen) vývoj paroží: pučnice se jelínkům začínají tvořit ve stáří půl roku, růst je ukončen kolem 1 roku, ve druhém kalendářním roce dozrává první paroží, které má tvar lodyh bez růží a bez výsad špičák, ve velmi dobrých podmínkách může mít první paroží tvar korunového špičáka, špičky shazuje jelen v květnu třetího kalendářního roku ve dvou letech života, hned po shození nasazuje druhé paroží s růží větvící se v očník a lodyhu vidlák, někdy i členitější šesterák až osmerák, desaterák, dvanácterák, v dalších letech nasazuje zpravidla mohutnější paroží s vyšším případně stejným počtem výsad doba shazování, nasazování a vytloukání paroží je závislá na věku a tělesné kondici jelenů (nejdříve shazují nejstarší jeleni přebarvují však jako poslední na konci února, středně staří jeleni v březnu a nejmladší jeleni v dubnu až na začátku května, k vytloukání paroží dochází koncem června, nejmladší jeleni vytloukají i v srpnu s postupným stárnutím se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží (po letech života), lodyhy se zkracují a snižuje se počet výsad, těmto jelenům se říká jeleni zpátečníci

8 vývoj chrupu: výměna mléčného chrupu je ukončena po 32 měsících života mléčný chrup má 22 zubů, trvalý chrup má 34 zubů zubní vzorec trvalého chrupu: špičáky v horní čelisti se nazývají kelce lovecká trofej neustálým žvýkáním se korunková část stoliček postupně obrušuje dle obrusu stoliček lze odhadnout věk ulovené zvěře jelení zvěř žije v rozsáhlých lesních oblastech od nížin až po hory potravu tvoří trávy, byliny, listí keřů a stromů, letorosty, pupeny, žaludy, bukvice, kaštany a další za 24 hodin má jelení zvěř přibližně 8 pastevních period, v lesních porostech s nedostatkem přirozené potravy škodí okusem, ohryzem a loupáním (škody vznikají hlavně koncem zimy) jeleni se kaliští na vlhkých místech celoročně říje probíhá od poloviny září do poloviny října na říjištích, jeleni se ozývají troubením, říje může být halasná nebo tichá její průběh závisí na poměru pohlaví, počasí a klidu v honitbě mimo říji žijí jeleni v oddělených tlupách, přestárlí jedinci žijí osaměle, laně s mláďata vytvářejí početné tlupy, které vede vedoucí laň laň je těžká (plná) týdnů, koncem května až začátkem června klade jednoho zřídka dva kolouchy, ihned po porodu nutí laň koloucha opustit místo narození laň je pohlavně dospělá od 2. roku života

9 v našich podmínkách se vyskytují 2 poddruhy: 1. jelen sika japonský - Japonsko 2. jelen sika Dybowského východní Čína, Korea zubní vzorec: chová se převážně ve volnosti, stálé populace jsou na Karlovarsku, Plzeňsku a Bouzovsku dobře snáší i drsnější klimatické podmínky, z potravního hlediska jde o poměrně skromnou zvěř, která není vybíravá, v lesním hospodářství působí škody říje probíhá od poloviny října do poloviny listopadu, jeleni shromažďují kolem sebe větší počet laní, jeleni se ozývají táhlým hvízdáním laň je těžká týdnů, klade v květnu až začátkem června jednoho koloucha, samostatné tlupy jelenů a laní se tvoří po říji sika je převážně noční zvěří shazují paroží duben až květen, vytloukají srpen až září

10 hybridizace s jelenem lesním

11 je převážně oborní zvěří nejmenší barevná stálost- černí, žlutí, hnědí, rezaví a skvrnití jedinci (nejběžnější) hmotnost daňka kolem 50 kg a daněly kolem 40 kg zubní vzorec , výměna chrupu je ukončena do 30. měsíců (24-27) paroží dospělých daňků tvoří je očník, opěrák a rozšířený konec lodyhy - lopata, která má na zadním okraji prstovité výběžky tzv. krajkování v 6. měsíci dorůstají pučnice, první paroží ve formě špičáka, které vytlouká ve stáří kolem 14 měsíců (srpen, září), počínaje vařečkářem daněk shazuje v květnu, starý již v dubnu a vytlouká v srpnu až září vývoj paroží postupuje obvykle od špičáka, přes šesteráka k vařečkáři, který má v počáteční fázi konec lodyhy zploštělý, dále pak k slabému, silnému a kapitálnímu lopatáči první prstovitý výběžek na spodu lopaty se nazývá palec je buď jednoduchý nebo dělený přebarvování jarní v dubnu až květnu a podzimní v září až říjnu obecně lze říci, že biologické projevy daňčí zvěře jsou ve srovnání s jelení zvěří o 3-4 týdny zpožděny

12 daňčí zvěři vyhovují listnaté a smíšené lesy s dostatkem pastevních ploch, živí se převážně trávami, bylinami, plody lesních dřevin daňčí říje probíhá od října do listopadu, daňci se ozývají rocháním, daněla je plná týdnů a klade v červnu převážně jedno, někdy i 2 daňčata daněk není naší původní zvěří, pochází z východního středomoří, u nás se chová od středověku je zvěří značně společenskou, žijící převážně v tlupách, pouze staří daňci jsou samotáři

13 pochází ze Severní Ameriky, k nám byl dovezen koncem 19. stol. - obora Královská stolice u Dobříše v současnosti se vyskytuje v oboře Aglaja i ve volných honitbách dosahuje hmotnosti kg, v létě je žlutočervený, v zimně šedý, kelka je dlouhá až 30 cm, černě lemovaná, vespod bílá kolouchům začínají růst ve 3. měsíci života pučnice, leden-únor začíná růst první paroží, vytlouká ho až v září lodyhy parohů jsou obloukovitě prohnuté dopředu bez očníku a s výsadami směřujícími nahoru košíkovité paroží, jelenci dosahují stupně osmeráka až desateráka říje probíhá od listopadu do prosince, jelenci se ozývají sykáním laně kladou v květnu až červnu 1-2 kolouchy shazování paroží leden až únor, vytloukání červen až červenec

14 největší spárkatá zvěř žijící na našem území přirozenou oblastí výskytu jsou severské země, k nám se dostali z Polska a vytvořili stabilní populaci v Jižních Čechách hmotnost losa až 450 kg, losice kg paroží je lopatovitého nebo bidlovitého tvaru, vývoj jde přes špičáka, vidláka, šesteráka, osmi i víceterákovi vytlouká koncem července a v srpnu, shazuje koncem října až začátkem listopadu srst má šedohnědou až šedočernou, kelka až 15 cm, hluboce rozeklané spárky spojené roztažitelnou blanou říje probíhá v polovině září až počátkem října, losi se ozývají sténáním či hukáním, zřídka kdy o losici bojují, březost trvá týdnů, mladá losice klade obvykle 1 starší 2 losíčata nejvhodnějším životním prostředím losa jsou rozsáhlé lesy prostoupené rašeliništi, močály a jezery, za potravu vyhledává hlavně měkké listnáče vrby, topoly, břízy, olše, různé keře, vřes, vodní rostliny

15 naše nejrozšířenější zvěř v létě má rezavohnědé zbarvení, v zimně šedohnědé srnčata jsou červenohnědá s bílými skvrnami, které jsou seřazené do podélných pruhů po shození paroží se srnce pozná podle střapce (prodloužené srsti kolem žíly pod břichem) obřitek u srnce je menší a má okrouhlý tvar obřitek u srny má srdčitý tvar s patrnou zástěrkou (prodloužená srst kolem spodního okraje svírky) kelka je zakrnělá, ukrytá v srsti hmotnost srnce kg, srny kg jarní přebarvování v druhé polovině května, nejdříve mladá zvěř, podzimní přebarvování v druhé polovině září až začátek října ze smyslů má velmi dobře vyvinutý sluch a čich, zrak má slabší, velmi dobře rozlišuje pohyb pachové žlázy meziprstní, patní na zadních bězích a žlázy kolem řitního otvoru čelními žlázami si srnce značkuje stávaniště

16 výměna mléčného chrupu za trvalý je ukončena asi v 15 měsících života zubní vzorec trvalého chrupu parůžek má lodyhu s bohatým perlením, velkými růžemi, vrcholovou, přední a zadní výsadu, přední výsada je nasazena níže než zadní, vzácně se vyskytují křížáci, který má obě výsady ve stejné výši mladému srnečkovi vyrůstají pučnice ve 3. měsíci života, na podzim nasazuje nejprve palička 1-2 cm dlouhé (paličkář nebo bulkař), které shodí zpravidla v únoru až březnu, dále nasadí paroží ve formě špiček (které mívá vytlučeno již v květnu), v červenci vytloukají vysoce nadějní špičáci, vidláci, šesteráci nebo kusy nemocné ve třetím kalendářním roce je slabý srnce vidlákem, dobře založený šesterákem dospělý srnce vytlouká parůžky v dubnu až květnu, paroží shazuje v říjnu až listopadu největší síly dosahují parůžky mezi rokem nedostatek potravy, strádání, poškození parůžků v době vyzrávání a jiné vnější a vnitřní vlivy způsobují u srnců zrůdnost parůžků poraněním varlat srnců vzniká paruka, tj. parožní hmota, která stále dorůstá, srnec je nevytlouká ani neshazuje srnec parukáč

17 srnčí zvěř žije na celém území ČR, nejvíce jí vyhovují lesy smíšené s bohatým bylinným podrostem a s možností pastvy na lukách a polích, vyhovují jí také nížinné oblasti s remízky v potravě jsou zastoupeny výhony a listy dřevin a keřů, traviny, byliny, lišejníky, houby, plody dřevin důležité je celoroční předkládání soli hlavní období pastevní aktivity má za šera ráno a večer srnčí zvěř pohlavně dospívá v druhém kalendářním roce života, říje začíná v polovině července a trvá asi 4 týdny, v té době srnce vyhledává říjnou srnu podle pachu ve stopní dráze, srna vábí srnce pískáním, srnec doprovází srnu po dobu pokud je říjná 3-5 dnů, pak se připojuje k jiné říjné srně srny, které nebyly v létě oplozeny, vstupují do říje znovu v říjnu, listopadu a jsou pokládány srnci, kteří ještě mají paroží březost srny trvá týdnů, v prvních 4-5 měsících se plod nevyvíjí je v latenci = utajená březost, u srn oplozených v listopadu se zárodek vyvíjí přímo, srna klade v květnu až červnu nejčastěji 2 srnčata na podzim se srnčí zvěř sdružuje do tlup, jejichž základem jsou srny se srnčaty + srnci + nevodící srny, na jaře se tlupy rozpadají, srnci si vytváří teritoria srnčí zvěř nepůsobí v zemědělství větší škody, v lesním hospodářství škodí okusem kultur

18 pochází ze středomoří (Korsika, Sardinie) u nás byla vysazena v 2. pol. 19. stol., v současnosti nejvyšší chovatelská úroveň celosvětově trvalý chrup , 32 zubů, výměna chrupu ve 45. měs ukončena vývoj rohů muflonům narůstají ve měsíci toulce, roční muflon mívá toulce kolem cm dlouhé ve druhém roce života je největší přírůst toulců, poté klesá, v 8-10 letech se přírůst zastavuje toulce dospělých muflonů dosahují cm a obvody na bázi cm hmotnost muflonů je kolem 40 kg, muflonek do 30 kg mufloní zvěř je zvěří lesní, vyhovují jí členitější, skalnaté terény se suchým kamenitým podložím s bohatým bylinným a keřovým patrem, v chudých jehličnatých lesích mufloní zvěř ráda navštěvuje pole a louky s dobrou potravní nabídkou chov mufloní zvěře je nevhodný v zamokřených nížinných oblastech živí se trávami, bylinami, vřes, borůvčím, mechem apod. při průběrném odstřelu se posuzují toulce vzhledem k věku (délka, rozloha, obvody), z chovu odstraňujeme jedince s vlnitou srstí a jedince se žlutým zbarvením mufloní zvěř žije v tlupách, tlupu vodí stará muflonka starší samci jsou samotáři, mohou vytvářet tzv. pánské tlupy říje probíhá od listopadu do prosince, mufloni svádějí o říjné muflonky souboje (nárazem toulců o sebe), muflonka je plná týdnů a počátkem jara klade 1-2 muflončata

19 má v létě krátkou a rezavohnědou srst s tmavším pruhem na hřbetě v zimě má srst hustou a tmavou kamzičí vous vyrůstá u obou pohlaví přes zimní období na tmavém hřbetním pruhu od lopatek a je tvoře dlouhou i přes 20 cm hrubou černou srstí s bělavými konečky kamzík má hmotnost do 40 kg, kamzice do 25 kg kamzík i kamzice mají růžky, u kamzice se nazývají háčky, zahnuté jsou více u kamzíků než u kamzic trvalý chrup , výrazné jsou meziprstní pachové žlázy, obě pohlaví mají za růžky pachové žlázy tzv. fíky znatelné v době říje dospělí kamzíci jsou samotáři, kamzice s kamzíčaty tvoří tlupy kamzík je původní zvěří na Slovensku ve Vysokých Tatrách v ČR jsou chováni v Lužických horách a v Jeseníkách říje probíhá od konce října do prosince, kamzice je plná 6 měsíců a koncem května až v červnu klade jedno kamzíče, v době říje se kamzíkům zvětšují pachové žlázy fíky, které vylučují páchnoucí maz potrava je rostlinná, v zimě okusují jehličí, pupeny, větve, kůru stromů, v žaludku se mohou vyskytovat koule (slepené slízané chlupy) tzv. bezoárové koule

20 samci mají mohutné dozadu zahnuté rohy a na bradě dlouhý klínovitý vous hmotnost dospělého kozla se pohybuje okolo kg, hmotnost kozy kolem 30 kg zbarvení je pískově žluté s výrazným hřbetním černým pruhem kozli mají pod kelkou dvě pachové žlázy produkující výrazně páchnoucí sekret trvalý chrup , páření probíhá v září až říjnu, kozli mezi sebou soupeří, kůzlata se rodí na přelomu března až dubna růst rohů je nejintenzivnější v prvních dvou letech života rohy mají obě pohlaví, u kozlů dosahují až 80 cm

21 žije ve vysokohorských oblastech samci jsou větší než samice, rohy mohutné až 1 m dlouhé, zbarvení je šedohnědé, břicho a obřitek jsou světlé na hlavě mají vousatou bradku trvalý chrup , říje probíhá od listopadu do ledna, samci soupeří o samice, březost trvá týdnů, samice rodí obvykle 1 kůzle, kozorožci se dožívají až 15 let potrava je rostlinná trávy a byliny obývá pouze oblast Alp

22 černá zvěř, má protáhlou hlavu klínovitého tvaru, zakončenou ryjem, dozadu se snižujícím hřbetem ukončeným ocasem pírkem hmotnost závisí na dostupnosti potravy a na konstituci zvěře, od 100 do 300 kg zbraně u kňoura páráky (dolní špičáky) a klektáky (horní špičáky), u bachyně háky nemají ukončený růst a neustále přirůstají trvalý chrup , výměna je ukončena ve 24 měsících černá zvěř žije na celém území ČR vyhovují jí rozsáhlé lesní porosty listnaté, smíšené i jehličnaté, proniká i do míst méně zalesněných, mokřin, rákosin i polních kultur za potravou vychází v noci a je typickým všežravcem požírá nadzemní části rostlin, semena a plody lesních dřevin, hlodavce, mláďata obratlovců a také padliny černá zvěř byla od 18. stol. zvěří oborní, do volnosti se dostala po druhé světové válce žije v tlupách, jen staří kňouři jsou samotáři chrutí probíhá od listopadu do ledna, bachyně může být oplodněna i v jinou dobu, je plná týdnů a vrhá 4-8 pruhovaných selat sele do 12 měsíců, lončák do 24 měsíců černá zvěř se ráda kaliští, je naší nejodolnější zvěří černá zvěř nepůsobí v lesním hospodářství téměř žádné škody, hubí velké množství škodlivého hmyzu v zemědělských kulturách působí značné škody nikdy nestřílíme na kus běžící jako první bývá to zpravidla vedoucí bachyně

23 má ochranné zbarvení žlutohnědé, rezavohnědé tělo zakončené pírkem, zajíc neklade běhy střídavě, ale došlapuje vždy předními a zadními zaráz průměrná hmotnost se pohybuje kolem 3,5-4 kg zajíce nelze rozeznat od zaječky v přírodě přední běhy mají 5 prstů, zadní 4 prsty trvalý chrup má vzorec , zajíc je rozšířen po celém našem území, nejlépe mu vyhovují pastevně bohaté a sušší nížiny odhad věku zajíce pomocí epifyzálního hrbolku, který v 8 měsících mizí zajíc žije samotářsky v teritoriu asi 2-5 km dle potravní nabídky během dne odpočívá v jednoduchém loži (pekáči), na paši vychází za šera a v noci potrava byliny a trávy, v zimně okusuje výhony dřevin, ohryzává kůru listnáčů, ovocných stromů je rychlý a vytrvalý běžec při ohrožení vřeští honcování probíhá od konce února do září, vrchol je v dubnu až červnu zajíc vyhledává zaječku, zaječka je plná 6 týdnů a vrhá na holou zem 1 až 4 vidomé a osrstěné zajíčky, kteří se velmi rychle osamostatní, zaječka může mít do roka 3-4 vrhy zaječka může být během březosti znovu oplozena superfetace zajíci z prvních vrhů se nazývají březňáci

24 pochází ze severní Afriky, zbarvení je modrošedé, ze smyslů má výborný zrak a sluch králík má ve srovnání přední běhy silnější, protože s nimi vyhrabává nory vyspělý králík má hmotnost kolem 1,3-2,2 kg vyskytuje se hlavně na okrajích lesů, proniká i do parků a do blízkosti lidských obydlí je společenskou zvěří, žije v koloniích, na paši vychází obvykle za soumraku s v noci, má-li dostatek klidu, paství se i během dne a sluní se v blízkosti nor dupáním zadních běhů oznamuje nebezpečí rozvětvené nory jsou obývány hierarchicky, nejstarší králice májí nejlépe umístěné honcuje se od jara do podzimu 3-5 x ročně králice je plná 4 týdny a vrhá v norách 4-8 nevidomých a holých mláďat, která prohlédnou po 10 dnech při přemnožení působí škody okusem a ohryzem početní stavy značně kolísají, myxomatóza, počasí, sníh

25 je největší šelma s mohutným a zavalitým tělem, dorůstá délky až 2 m a má hmotnost do 300 kg ze smyslů má vyvinutý čich a sluch špičaté zadní nejvyšší předstoličky v horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti se nazývají trháky zubní vzorec je zvěří s převážně noční aktivitou, přes den přespává v houštinách nebo brlohu je všežravec a zimu přespává nepravým zimním spánkem medvědi se páří v letním období, doba březosti je 7-9 měsíců, v lednu vrhá medvědice 2-3 nevidomá mláďata, která kojí asi 4 měsíce, mláďata zůstávají u medvědice, dospělí samci žijí samotářsky, v ČR se medvěd vyskytuje vzácně v oblasti Beskyd

26 největší psovitá šelma velikostí se podobá německému ovčákovi, má širší a zašpičatělejší hlavu s kratšími vzpřímenými slechy, šikměji postavenými světly, mocnými špičáky a trháky, oháňku nosí svisle, ne zatočenou vzhůru vyskytuje se v lesnatých oblastech Slovenska, v ČR ojedinělý výskyt je plachý a opatrný vlci loví ve smečkách, ve smečce panuje vysoká sociální organizovanost, v čele bývá vůdčí vlk, který se páří se svou družkou, ostatní se nepáří vlčice kaňkuje v lednu a únoru, po 9 týdnech vrhá3-5 slepých mláďat, od konce prvního měsíce je začíná přikrmovat natrávenou potravou mláďata zůstávají s rodiči a na jejich výchově se podílejí i ostatní členové smečky

27 má velmi proměnlivé zbarvení, nejčastěji rezavě červená se stříbrným nádechem konec oháňky tvoří kvítek, na kořenem je umístěna fialka pachová žláza, další pachové žlázy jsou umístěny na polštářcích tlapek a u řitního otvoru hmotnost lišek se pohybuje mezi 7-9 kg vyskytuje se na celém území ČR vyhrabává si nory případně využívá přírodních skrýší trvalý chrup , je všežravá potravu tvoří lesní plody, myšovití, hlodavci, plazi, drobná zvěř požírá i mršiny, funkce zdravotní policie, loví většinou v noci kaňkování probíhá v lednu a únoru, z přezky odkapává v drobných kapičkách barva březost trvá dnů, v dubnu až květnu vrhá v noře 3-6 i více nevidomých mláďat (prohlédnou za 2 týdny), o mláďata se starají oba rodiče význam hubení myšovitých, zdravotní policie, hlavní přírodní zdroj vztekliny

28 zbarvení je rezavohnědě s tmavými skvrnami, má krátkou oháňku, černé chvostky a delší srst po stranách lící licousy, ze smyslů vyniká zrak a sluch hmotnost dospělé zvěře se pohybuje kolem kg obývá rozsáhlé lesy horských poloh Beskydy, Jeseníky, Šumava loví převážně v noci živí se drobnými živočichy, ptáky, srnčí a mufloní zvěří, na svou kořist obvykle číhá na vyvýšeném místě a vrhá se na ni skokem, zvěř nikdy neštve, na krátkou vzdálenost je schopen vyvinout velkou rychlost, je schopen skákat na vzdálenost 5-7 m, loví víc než potřebuje, kaňkování probíhá v lednu až v dubnu, rysice je plná 10 týdnů a vrhá 2-4 mláďata

29 podobná kočce domácí rozlišovacím znakem je mohutná oháňka s tupým koncem hmotnost kolem 7 kg výskyt v SR, ojediněle i u nás žije samotářsky, loví plížením a kořisti se zmocňuje skokem, loví v noci, má dokonalý zrak i sluch, výborně šplhá po stromech potravou jsou hlodavci a ostatní savci do velikosti zajíce kaňkuje v únoru až březnu za hlasitého kňourání, po 9 týdnech vrhá 3-6 nevidomých mláďat

30 větevnice, medovka, pelešnice zbarvení hnědé se žlutou náprsenkou, která se nevětví na tlapky hmotnost kolem 2 kg žije výlučně v lese a vyhýbá se obydlí člověka je velmi mrštná, výborně se pohybuje v korunách stromů v loveckém revíru se pohybuje po vyznačených spádech potrava drobní hlodavci, veverek, malých zajíců a ptáků kaňkuje se v červenci až srpnu, samice jsou plné 9 měsíců (6 měsíců je utajená březost), v dubnu až květnu vrhá v dutině stromu 3-5 mláďat

31 skalnice, bílá náprsenka se větví až na přední běhy, hmotnost do 2 kg žije poblíž lidských obydlí ve stodolách, na půdách, v lomech, zříceninách v potravě převládají drobní hlodavci škodí na domácích zvířatech kaňkování a vývoj zárodků je stejný jako u kuny lesní

32 délka až 35 cm, samička je o třetinu menší než samec na zimu přebarvuje do bílé srsti, pouze konec proutku zůstává černý potrava myšovití hlodavci, ptáci a savci do velikosti zajíčete kaňkuje dvakrát během vegetačního období a vrhá 4-7 mláďat u této lasice se může vyskytnout utajená březost, která trvá dnů u hranostaje může být ve vrhu při přemnožení hrabošů mláďat

33 vyskytuje se častěji samci jsou o třetinu větší než samice na zimu přebarvuje částečně nebo úplně proutek má jednobarevný v potravě převládají hlodavci má jeden nebo dva vrhy do roka rozmnožování je závislé na množství potravy březost trvá 5 týdnů početnost hrabošů a myší ovlivňuje populační dynamiku lasic

34 tmavohnědý s prosvítající žlutohnědou podsadou hmotnost 1,5 kg vyskytuje se od nížin po hory žije v přirozených i umělých dutinách, nebo opuštěných norách po králících či jezevcích požírá hlodavce, hmyz, ryby, drobnou zvěř a ničí násady vajec v nebezpečí vypouští z přířitních žláz páchnoucí sekret tchořovinu aktivní je převážně v nočních hodinách kaňkování probíhá v březnu až dubnu, březost trvá 6 týdnů, ve vrhu je 4-7 mláďat

35 žije ve volnosti na Moravě a v Polabí zbarvení je žlutohnědé rozmnožování jako u tchoře tmavého doba březosti je o 5 dní kratší v potravě převládají hraboši zdomácnělá forma se nazývá fretka

36 má zavalité tělo s protáhlou hlavou s bílými a tmavými pruhy táhnoucími se přes světla ke slechům srst je dlouhá a hrubá jezevec je ploskochodec, na předních bězích má dlouhé a silné pazoury s drápy ocas se nazývá štětec vyskytuje se na celém území ČR v lesních porostech, kde si vyhrabává hluboké nory s několika východy nory udržuje v čistotě žije v párech nebo v rodinkách za potravou vychází v noci je všežravec hmotnost až 20 kg zasádlený kus chrutí probíhá od jara do léta, březost trvá týdnů. z toho 5 měsíců je utajená březost, v únoru až březnu vrhá samice 3-5 mláďat zimu přespává nepravým zimním spánkem

37 šelma uzpůsobená životu ve vodě hmotnost kolem 15 kg žije samotářsky na čistých vodách řek, v jejichž březích má jedno trvalé a několik dočasných doupat je velmi ostražitá, má výborný sluch živí se rybami, měkkýši, brouky, raky apod. rybářům působí značné škody je vynikající plavec, 6-7 min pod vodou na jedno nadechnutí kaňkování probíhá v únoru až březnu, březost trvá asi 60 dnů, u utajené březosti 8-10 měsíců, ve vrhu bývají až 3 mláďata

38 život svázán s vodou své příbytky si staví těsně u vody, vchod do svého příbytku má vždy pod vodou, více poschoďové příbytky nejsou výjimkou, aby udržel vodu, staví hráze v jedné rodině žijí tento rok narozená mláďata i mláďata narozená v předchozím roce, rodina má obvykle 6-8 členů na jaře se rodí 2-4 vidoucí mláďata, bobři se živí rostlinnou potravou, nosní i ušní otvory jsou při ponoření pevně uzavřeny má silný a plochý ocas, mezi prsty má plovací blány hmotnost kg

39 žije na celém území ČR je proměnlivého zbarvení od světle rezavé až po černou na prstech má dlouhé a ostré drápky aktivní je převážně za dne potravou jsou semena a plody lesních stromů, pupeny, houby, hmyz i ptačí mláďata páření probíhá od dubna do září, březost trvá 38 dní, mláďata i dvakrát ročně možná superfetace dva druhy pelíšků odpočinkový, mateřský predátoři kuny a dravci

40 dorůstá délky až 70 cm, chvost 15 cm dlouhý, hmotnost 5-6 kg zavalité tělo, krátké běhy uzpůsobené k hloubení nor má výborný zrak i sluch žije nad horní hranicí lesa na Slovensku je denním zvířetem, žije v koloniích, přes den se paství a sluní poblíž nor, noc a celé zimní období přespává v noře

41 dosahuje délky až 40 cm, má lysý ocas ze stran zploštělý, zadní končetiny jsou delší než přední mezi prsty má plovací blánu je vodní zvěří za rostlinnou potravou se vydává i do luk zimu nepřespává, žije v monogamii do roka má 3-4 vrhy až po 5-9 mláďatech škodí rozvrtáváním hrází kožešina český bizam