ÚZEMNÍ PLÁN OSTRAVICE

Transkript

1 ÚZEMNÍ PLÁN OSTRAVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU OSTRAVICE Část A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE PŘÍLOHY č. 1 ZÁKONA Č. 183/2006 Sb., V PLATNÉM ZNĚNÍ Zadavatel: Obec Ostravice Ostravice č. p. 577, PSČ Ostravice Pořizovatel: Odbor regionálního rozvoje a stavební úřad Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí Zhotovitel Ateliér Archplán Ostrava s.r.o., Martinovská 3168/ Ostrava-Martinov Zpracovatel posouzení: Ing.Jarmila Paciorková U Statku 301/1, Havířov autorizace č.j. 5251/3988/OEP/92 prodloužení č.j /ENV/11 z Ostravice, září 2014

2 2 Obsah: Strana: Úvod 4 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím 7 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 8 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Současný stav životního prostředí v řešeném území Klimatické poměry Geologické poměry Povrchové a podzemní vody Půda Flóra a fauna Krajina Chráněné části přírody Doprava Předpokládaný vývoj, pokud by nebyla uplatněna změna územně plánovací dokumentace Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Zábor ZPF Zábor půdy určené k plnění funkce lesa Kvalita ovzduší Hluková zátěž Hmotný majetek a kulturní památky Voda povrchová a podzemní Zabezpečení vody Odpadní vody Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení 87

3 3 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Vlivy na půdu Dopravní zátěž území Hluková a imisní zátěž Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií Změny odtokových poměrů Ochrana fauny a flory, ekosystémů Vliv na krajinný ráz Vlivy na veřejné zdraví Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů 104 Tabulky hodnocení jednotlivých návrhových ploch 105

4 4 ÚVOD Pořizovatelem posuzovaného územního plánu Modřice je Odbor regionálního rozvoje a stavební úřad Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, zadavatelem je Obec Ostravice. Zastupitelstvo obce Ostravice rozhodlo na svém zasedání 18. srpna 2006 o pořízení územního plánu obce. V první etapě byly zpracovány průzkumy a rozbory, které byly dokončeny v srpnu Zadání územního plánu obce Ostravice bylo schváleno Ze Stanoviska k návrhu zadání územního plánu obce Ostravice Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství (č.j. MSK /2006 z vyplývá, že Krajský úřad jako orgán ochrany přírody, příslušný podle ustanovení 77a odst.3 písm. w) zákona o ochraně přírody a krajiny, vydal stanovisko podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, že nelze vyloučit významný vliv na na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, vyjmenovné v nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Z hlediska zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostžedí), ve znění pozdějších předpisů, Krajský úřad uvedl, že Návrh zadání územního plánu obce Ostravice stanoví rámec pro budoucí realizaci záměrů uvedených v příloze č.1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a jedná se o koncepci posuzovanou podle 10i odst. 3 zákona a vydal závěr zjišťovacího řízení, se závěrem, že územní plán obce Ostravice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Závěr zjišťovacího řízení uvádí, že nedílnou součástí konceptu územního plánu proto musí být vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i odst.6 v rozsahu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, součástí musí být vyhodnocení vlivů dle ustanovení 45i odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Koncept územního plánu byl dokončen v prosinci Předpokládané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (v tomto případě posouzení konceptu Územního plánu Ostravice) bylo zpracováno firmou ENVIROAD s. r. o., Ing. Petrem Tovaryšem (osvědčení odborné způsobilosti č. j. 914/139/OPVŽP/95, prodlouženo č. j /ENV/06) a posouzení dle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny RNDr. Věrou Kouteckou (autorizace 630/3251/04 z ). Veřejné projednání konceptu včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí se konalo Krajský úřad vydal souhlasné Stanovisko ke konceptu územního plánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. a dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. a výsledku veřejného projednání (č. j. MSK /2008 z ) za dodržení podmínek: Je nutno respektovat zmírňující opatření navržené v kapitole 7. posouzení konceptu územního plánu Ostravice podle ustanovení 45i zákona č. 114/1992 Sb. Je nutno respektovat požadavky vyplývající z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu ke konceptu územního plánu Ostravice ze dne , č.j. MSK /2008 V rámci řízení následujících po schválení územního plánu je nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud tyto záměry budou splňovat některá

5 5 z ustanovení 4 uvedeného zákona (zejména záměr variantního řešení výstavba golfového areálu 2). Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu byly schváleny zastupitelstvem obce , jejich doplněni a doplněni č K návrhu územního plánu obce Ostravice vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Koordinované stanovisko (č.j. MSK 73663/2011 z , v němž uvádí z hlediska zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, že veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací dokumentací dotčeny. Podmínky Stanoviska č. j. MSK /2008 z ke konceptu z hlediska uvedeného zákona jsou v návrhu územního plánu Ostravice zapracovány. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Koordinované stanovisko uvádí, že návrh územního plánu Ostravice není v rozporu se zájmy chráněnými zákonem v působnosti krajského úřadu. Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy jako orgán ochrany přírody příslušný podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vydala na základě projednání návrhu územního plánu Ostravice stanovisko (č. j. 2001/BE/2011 z ) s uvedením požadavku vypustit plochu Z 118, a pozemek p. č. 610/1 z návrhu územního plánu, akceptuje redukci plochy Z 115 a konstatuje, že plochy Z 11, Z 67, Z 68, Z 70, Z 82, Z 89 a Z 56, které nebyly odsouhlaseny Správou CHKO byly z návrhu územního plánu vypuštěny. Zároveň uvádí připomínky k ÚSES (RBC 1833 Mazák a RBC 128 Mazácký Grúnik vymezit jako jedno biocentrum v souladu se ZÚR MSK, upřesnit LBC 37a Pila). Pořizovatel ÚP Ostravice, Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí, odbor regionálního rozvoje k návrhu územního plánu, zpracoval návrh řešení námitek a vyhodnocení připomínek k návrhu ÚP Ostravice (Výzva k uplatnění stanoviska k nývrhu řešení námitek a připomínek, č.j. MUFO 16020/2013 z ). Krajský úřad Moravskoslezského kraj, Odbor životního prostředí vydal Stanovisko dotčeného orgánu ve smyslu 53 stavebního zákona k řešení námitek a vyhodnocení připomínky k návrhu územního plánu (ÚP) Ostravice (č.j. MSK /2013 z z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, souhlasí se způsobem vypořádání připomínek, kromě návrhu na doplnění zákresu území s potenciálním výskytem chřístala polního dle přílohy znaleckého posudku AOPK ČR ze dne (uvedeno je zdůvodnění). Z hlediska ostatních zájmů, chráněných v kompetenci Krajského úřadu s návrhem řešení námitek a vyhodnocením připomínek souhlasil. Následně byla provedena úprava návrhu územního plánu Ostravice a úpravy byly předloženy formou řešení námitek a vyhodnocení připomínek k návrhu územního plánu Ostravice. Krajský úřad Moravskoslezského kraj, Odbor životního prostředí vydal Stanovisko dotčeného orgánu ve smyslu 53 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. č. j. MSK /2013 z , v němž z hlediska zákona č. 100/ 2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředíú, ve znění pozdějších předpisů, konstatuje, že upravený návrh Územního plánu Ostravice není nutné dále posuzovat a stanovisko s podmínkami z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ze dne (č.j. MSK /2008) je nadále v platnosti. V odůvodnění

6 6 uvádí, že úpravy návrhu ÚP Ostravice jsou navrženy v rozsahu, který významně nemění výsledky posouzení návrhu ÚP Ostravice tak, jak byly předloženy v rámci projednávání konceptu a následně společného jednání o návrhu ÚP Ostravice. Z hlediska zájmů, které hájí krajský úřad podle 77a odst. 4 písm, n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Krajský úřad konstatuje, že upravený návrh ÚP Ostravice nemůže mít ve smyslu 45i zákona o ochraně přírody a krajiny samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost významných lokaliut nebo ptačích oblastí. Správa Chráněné oblasti Beskydy ve Stanovisku č. j /BE/2013 z po posouzení Návrhu územního plánu Ostravice, upraveného podle způsobu řešení námitek a připomínek uvádí, že tento nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jako dotčený orgán dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vydal Stanovisko dotčeného orgánu ve smyslu 53 odst. 1 stavebního zákona k upravenému návrhu ÚP Ostravice k k návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci opakovaného veřejného projednání návrhu ÚP Ostravice, v souladu s ustanovením 53 stavebního zákona. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Krajský úřad, s návrhem rozhodnutí o námitkách a vyhodnocením připomínek k upravenému návrhu územního plánu Ostravice, z hlediska zájmů chráněných uvedeným zákonem ve své kompetenci, souhlasí. V Návrhem rozhodnutí o námitkách a vyhodnocením připomínek k upravenému návrhu územního plánu Ostravice nedojde v předmětném územním plánu, tak jak byl projednán a posouzen (včetně SEA vyhodnocení a Naturového vyhodnocení), k významným změnám tak, aby to ovlivnilo výsledky posouzení předložené v rámci projednání konceptu územního plánu, na základě kterých bylo vydáno výše uvedené stanovisko z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ze dne , pod. č. j.: MSK /2008. Podmínky tohoto stanoviska je nutno zapracovat do upraveného návrhu ÚP s přihlédnutím k provedeným úpravám. Ve Stanovisku konstatuje, že Návrh rozhodnutí o námitkách mimo jiné také uvádí dopracování SEA vyhodnocení o posouzení kumulativních a synergických vlivů a úpravy textové části ÚP, ke kterým vydá krajský úřad následně stanovisko ve smyslu 53 odst. 2 stavebního zákona. Původní vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu Ostravice na životní prostředí (Ing. Tovaryš, 2007) je aktualizováno vyhodnocením návrhu územního plánu na životní prostředí s ohledem na metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen zákon ), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (Příloha k č. j. 3131/OPVI/04), který uvádí, že je-li zřejmé, že se v době mezi projednáním konceptu řešení a návrhem ÚPD změnily nebo mohly změnit podmínky v území nebo předpisy pro ochranu životního prostředí, nelze vyhodnocení SEA ke konceptu použít pro návrh bez aktualizace nebo nového vypracování s ohledem na tyto změněné podmínky. Zadavatel územního plánu Obec Ostravice objednal zpracování aktualizace vyhodnocení Návrhu územního plánu vlivu Územního plánu na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že

7 7 Vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu Ostravice na životní prostředí bylo zpracováno v prosinci 2007, je zpracována aktualizace posouzení se zohledněním změn legislativy. Zpracovatelem aktualizace vyhodnocení vlivů na životní prostředí je autorizovaná osoba ve smyslu zák. č. 100/2001 Sb., Ing.Jarmila Paciorková, autorizace č. j. 5251/3988/OEP/92, prodloužení č. j /ENV/11 z Vzhledem k výše uvedeným stanoviskům obou příslušných orgánů z hlediska 45i zák.č.114 Sb. v platném znění, je podkladem pro vyhodnocení vlivů hodnocení Natura a posouzení dle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny RNDr. Věrou Kouteckou (autorizace 630/3251/04 z ), které bylo v rámci přípravy návrhu územního plánu v plném rozsahu respektováno. 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Cíl územního plánu Ostravice Obec Ostravice dosud nemá platný územní plán. V roce 1985 byl pro Ostravici, Bílou a Staré Hamry zpracován koncept řešení územního plánu sídelního útvaru. Tento územní plán zůstal nedokončen. Návrh územního plánu dokončený v roce 1998 nebyl dopracován a schválen a sloužil jako územně plánovací podklad, již neodpovídá požadavkům obce. Nedokončený územní plán z roku 1998 byl zhotoven na základě zadávacího dokumentu územních a hospodářských zásad schválených již v roce Průzkumy a rozbory k tomuto územnímu plánu byly zpracovány ještě dříve ( ). Proto Zastupitelstvo obce Ostravice rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. Cílem řešení Územního plánu Ostravice je navrhnout územní rozvoj a uspořádání obce tak, aby bylo v souladu s požadavky a představami obce a zároveň byly respektovány přírodní, historické a kulturní i civilizační hodnoty v území. V rámci konceptu řešení územního plánu byla hlavní pozornost soustředěna na: navržení potřebných ploch pro bydlení prověření potřeby občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj bydlení a rozvoj rekreace a cestovního ruchu navržení ploch pro sport a rekreaci řešení dopravních problémů prověření možnosti rozvoje rekreačních a lázeňských funkcí respektovaní podmínek ochrany přírody a krajiny, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny navržení zásad řešení technické infrastruktury v návaznosti na očekávaný rozvoj obce navržení opatření v oblasti péče o životní prostředí vymezení limitů využití území vyplývající z řešení územního plánu. Hlavní teze rozvoje obce Hlavním strategickým cílem rozvoje obce je zlepšení sociálně ekonomické situace v mikroregionu a udržitelný rozvoj všech stránek života jeho obyvatel a aktivizace příležitostí, které nabízí poloha a současný charakter osídlení obce. Ve strategickém plánu rozvoje obce Ostravice (Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava, 2003) jsou jako prioritní cíle rozvoje na základě shrnutí poznatků z rozvoje obce jmenovány:

8 8 Prioritní cíl 1 - Vytváření podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání V územním plánu jsou vytvořeny územní předpoklady pro rozvoj malého a středního podnikání návrhem ploch pro výrobu a podnikání i stanovením podmínek pro využití ploch smíšených obytných, ve kterých je přípustné umisťovat živnosti, provozovny drobné výroby a služeb. Prioritní cíl 2 - Rozvoj cestovního ruchu a návazných služeb Základem urbanistické koncepce územního plánu Ostravice je vytvoření druhého - "turistického" - centra obce, doplnění sportovně rekreační vybavenosti - lyžařského areálu, jízdárny, hotelu a lázeňských zařízení, rozvoje golfového areálu. Prioritní cíl 3 - Rozvoj bydlení a infrastruktury Rozvoj obce navrhovaný v územním plánu je postaven na posílení obytné funkce obce. Tento záměr vychází z vysoké atraktivity území, zvýšení zájmu o bydlení, blízkosti a dobré dostupnosti velkých měst Ostravské aglomerace - Ostravy, Frýdku-Místku. S rozvojem obytného území je řešena i veřejná infrastruktura - občanské vybavení, dopravní a technická infrastruktura, veřejná prostranství. Prioritní cíl 4 - Zvyšování kvalifikace pracovníků, informační společnost, kultura Na rozdíl od předchozích tří prioritních cílů tento není bezprostředně vázán na vytvoření územních předpokladů v území. Celková koncepce rozvoje obce vymezena v územním plánu obce Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: příznivé životní prostředí pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území (tak, aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací). Urbanistická koncepce Předmětem konceptu ÚP Ostravice je návrh ploch pro bydlení, prověření potřeby občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj bydlení, rekreace a cestovního ruchu, návrh nových ploch pro sport a rekreaci, ploch lázeňského charakteru, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Urbanistická koncepce uplatněna v územním plánu Ostravice je do značné míry předurčena vydanými územními rozhodnutími (ÚR) a dokumentací, která je součásti vydaných územních rozhodnutí nebo probíhajících územních řízení (ÚŘ). Před zahájením prací na konceptu územního plánu bylo s obci dohodnuto, že do územního plánu budou převzata kromě vydaných ÚR i rozpracovaná územní řízení na stavby Ostravice sport a.s. Převzato bylo vymezení ploch jednotlivých záměrů včetně jejich funkčního využití, základní dopravní kostra a hlavni trasy technické infrastruktury. Podmínky využiti ploch umožňuji realizovat výstavbu v takové intenzitě a v takových objemech, které jsou dány vydanými ÚR. Vydaná územní rozhodnutí, podle kterých už probíhá nebo se připravuje výstavba: UR 1 RD 13 View, č. j. 1826/ , právní moc nebo 1094/ , právní moc plocha Z105 UR 2 RD 26 Development, č. j. 1826/ , právní moc plocha Z 1 (26 rodinných domů RD1 - RD26)

9 9 UR 3 BD 13 - Development, č. j. MSK 12823/2013 z , právní moc ,plocha Z 20 (13 bytových domů a 4 rodinné domy) UR 4 Náměstí, BD 1-4, RDD l, RDD 2 Centrum, č. j. 1829/ , právní moc plocha P 1 UR 5 Hotel, BG 8 Hotel - 48 bytů a 400 lůžek v hotelu (územní řízení stále ještě není ukončeno - pozastaveno) UR 6 11 RD Albrecht, č. j. 1831/ z (celkem 11 RD) UR 7.1 Komunikace View, č.j. 1900/ , právní moc x plocha Z 105, Z37 UR 7.2 Komunikace Development, č.j. 1905/ , právní moc UR 7.3 Komunikace Centrum, právní moc plocha P 1 UR 7.5 Komunikace Hotel, právní moc plochy Z 2, Z 97, Z 93 UR 8 Rozšíření vodovodních a kanalizačních řádů, č.j. 1873/ , právní moc , stavební povolení pro větev UR /2010 plocha Z 2, Z 97, Z 93 Celé území je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití v zastavěném i nezastavěném území. BH Plochy bydleni v bytových domech SC Plochy smíšené obytné - centrální SR, SR1, SR2, SR3, SR4 Plochy smíšené obytné - bydleni a rekreace SP Plochy smíšené obytné - bydlení a podnikání R Plochy rekreace OV Plochy občanského vybavení OU Plochy občanského vybavení - ubytování OS Plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport OH Plochy občanského vybavení - hřbitov PV Plochy veřejných komunikačních prostorů PZ Plochy veřejných prostranství - zeleně VL Plochy výroby a skladování VZ Plochy zemědělské výroby D Plochy dopravní infrastruktury T Plochy technické infrastruktury X Plochy specifické W Plochy vodní a vodohospodářské L Plochy lesní P Plochy přírodní PP Plochy přírodní - paseky NS Plochy smíšené nezastavěného území Jsou stanoveny plochy s rozdílným způsobem využití: - plochy smíšené - centrální SC jsou vymezeny samostatně kvůli jejich jinak chápaným možnostem využití oproti plochám smíšeným obytným SB. V plochách SC je možné umístit bytové domy a jsou zde větší možnosti pro umístění občanské vybavenosti. - plochy veřejných komunikačních prostorů PV jsou stávající uliční a jiné veřejně přístupné prostory v území obce, veřejně přístupné komunikační prostory, které nemusejí vždy splňovat požadavky na pozemky veřejných prostranství dle vyhl. č. 501/2006 Sb., ale je nutné je veřejně přístupné udržovat, protože zajišťují propojeni jednotlivých částí obce nebo slouží jako průchody zastavěným územím do volné krajiny.

10 10 Zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, že vždy navazují na zastavěné území nebo do něj přímo zasahují. Největší zastavitelné plochy jsou určeny pro nové centrum obce Z2-10,64 ha, bydlení Z1-11,21 ha, Z21-8,07 ha, Z37-7,01 ha a pro občanské vybavení - sport Z105-10,68 ha. Největší podíl ze všech zastavitelných ploch připadá na bydlení. Jednotlivé návrhové plochy jsou označeny Z1 až Z 137. V posouzení i návrhu územního plánu je dodrženo pro přehlednost původní označení ploch. V rámci projednávání konceptu a návrhu územního plánu došlo k vypuštění některých ploch, z toho důvodu je posloupnost číselného označení přerušena. Vymezeny jsou tři plochy přestavby P1, P2 a P3. V rámci projednávání byly vyloučeny lokality označeny na území CHKO (15 ploch): Z 9 Plocha Z9 byla z územního plánu vypuštěna. Z 11 Plocha Z11 (Na Ujmisku) byla z ÚP vypuštěna. Na pozemku parc. č. 2421/3 už byl postaven dům, byl proto zahrnut do zastavěného území (do prostoru masivu Malého Smrku a levostranný přítok Ostravice, kde se nachází poslední okrajová zástavba s chatovištěm nad údolím Ostravice záměrem zde dojde k záboru zbylých volných ploch a je zde identifikováno potenciální riziko pro 6 (až 7) předmětů ochrany (možnost kumulace s okolními záměry v rámci daného způsobu využití). Z 56 Plocha Z56 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 6510,1193?,1361/CicNig., -1) Z 63 Plocha Z63 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 6510,1193?/., -1) Z 65 Plocha Z65 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 6510?/.,?) Z 66 Plocha Z66 byla z územního plánu vypuštěna. Z 67 Plocha Z67 (Kurečkovice) byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (Ovlivnění předmětu ochrany 6510,1193?,1361/CicNig?, BonBon?, PicCan?, -1, možný přesah kumulativního vlivu na více předmětů ochrany nelze vyloučit vzhledem k nedostatku údajů u druhů kuňka žlutobřichá, jeřábek a žluna šedá, ovlivnění až 6 předmětů ochrany) Z 68 Plocha Z68 (Štěrbanka) byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 6510?,1193?,1361/ PicCan?, -1) Z 69 Plocha Z69 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 6510,1361/., -1) Z 70 Plocha Z70 (Navojenka) byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 6510,1361/., -1) Z 82 Plocha Z82 (Horní konec) byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1193?,1355/CigNig., -1) Z 89 Plocha Z98 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů. Svažitější části plochy při hranici lesa je potřebné v souladu s ust. 2 a 5 (ochrana přírody a krajiny a obecná ochrana rostlin a živočichů) zákona č. 114/1992 Sb., zachovat bez zásahů. (ovlivnění předmětu ochrany 10,91E0,1193?, 1324?,1355,1361/CicNig,PicCan, Dry Mar., -1 došlo by k záboru v nivě Ostravice k záboru plochy (s mozaikou biotopů), která hraničí s biocentrem LBC Pila, zde vymezeno potenciální riziko pro 7 až 9 předmětů ochrany mj. v souvislosti s kopytníky, kuňkou žlutobřichou, čápem černým aj. a možnost kumulace se záměry Z 118 a Z 56). Z 95 Uplatněn požadavek na plošné a prostorové uspořádání území na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů.

11 11 Z 115 Plocha Z115 (plocha pro parkoviště v oblasti Mazáku) byla redukována na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů. Z 118 Původně patřila jako plocha dopravní infrastruktury (parkoviště) k plochám Z 89 a Z 56 a nemá opodstatnění, (ovlivnění předmětu ochrany 1193?,1361/., -1, kumulace rizika ovlivnění jednak pro stanoviště 6510 (mezofilní ovsíkové louky), jednak pro specifické druhy, jako je čáp černý, vydra a rys.) Pozn.: CicNig čáp černý, BonBon jeřábek lesní, TetUro tetřev hlušec, GlaPas kulíšek nejmenší, StriUra puštík bělavý, PicCan žluna šedá, DryMar datel černý, DenLeu strakapoud bělohřbetý, PicTri datlík tříprstý, FicPar lejsek malý,? je uveden tehdy, pokud nejsou potřebná data o výskytu druhu k dispozici Cekem bylo na území spadající do CHKO Beskydy vyloučeno 15 lokalit. Mimo plochy CHKO: Z 19 Plocha Z19 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1361/., -1) Z 20 Plocha Z20 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1361/., -1) Z 34 Plocha Z34 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1193?,1361/CicNig., -1, ochrana zemědělského půdního fondu) Z 40 Plocha Z40 byla z územního plánu vypuštěna. Z 47 Plocha Z44 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1193,1361/CicNig., -1) Z 48 Ovlivnění předmětu ochrany 1355,1361/CicNig., -1 Z 49 Ovlivnění předmětu ochrany 1355,1361/CicNig., -1 Z 59 Plocha Z59 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany PicCan,DryMar., -1) Z 60 Plocha Z60 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1361/., -1) Z 62 Plocha Z62 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1193?,1361/., -1) Z74 Plocha Z74 byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů, ochrana zemědělského půdního fondu. Z 80 Plocha Z80 byla z územního plánu vypuštěna. Z 117 Plocha Z117 byla z územního plánu vypuštěna. Z 119 Plocha Z119 (golfové hřiště varianta 1) byla vypuštěna na základě pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů (ovlivnění předmětu ochrany 1193?,1355, 1361/CicNig, iccan, DryMar. 3 nebo 5 až 6, -1) Z 120 Plocha Z120 byla z územního plánu vypuštěna. Celkem bylo vyloučeno na území obce mimo plochy CHKO 15 původních návrhových ploch. Na území obce bylo vyloučeno na základě projednávání celkem 30 návrhových ploch. Zároveň byly vyloučeny plochy S2 Skalka (ovlivnění předmětu ochrany (ovlivnění předmětu ochrany (-1) 5 ovlivněných předmětů ochrany. Záměr prodloužení sjezdovky na Skalce (S2) sebou mimo jiné přináší zejména narušení a fragmentaci zalesněné klidové partie pod vrcholem. Vymezeno je riziko pro 5 předmětů ochrany včetně možnosti kumulace. Záměr prodloužení sjezdovky byl zcela vypuštěn, a to zvl. z důvodu narušení stanoviště suťových lesů a negativního vlivu na další 4 předměty ochrany (kácení vrcholových partií lesních

12 12 porostů způsobuje snížení jejich odolnosti proti abiotickým i biotickým faktorům bořivá síla větru, následně kůrovec ap.). Vyloučena z návrhových ploch (označených Z) byla plocha S1 Lyžařský areál Ostravice (ovlivnění předmětu ochrany 1193,1324,1352,1355,1361/CicNig,PicCan,DryMar. 8 předmětů ochrany ovlivněno. Hlavním zmírňujícím opatřením (dle hodnocení NATURA 2000) je zkrácení sjezdovek tak, aby nezasahovaly až do vrcholových partií. Tím bude snížen vliv záměru na předměty ochrany jako žluna šedá, datel černý, ale i kopytníci (potrava pro rysa), případně netopýr velký (zachování potenciálního potravního areálu). Toto zmírňující opatření bylo přijato. Prověřeno bude v rámci posouzení dle zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. V návrhu územního plánu zůstalo 107 návrhových ploch a 3 plochy přestavby (P1, P2 a P3). Cílem územního plánu je vytvoření územních podmínek pro udržitelný rozvoj obce umožňující soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, respektující péči o životní prostředí a minimalizaci ohrožení podmínek života budoucích generací. Jde o vytvoření vyvážených podmínek hospodářského a sociálního rozvoje při zajištění kvality přírodního a životního prostředí. Vyhodnocení je zpracováno v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území a zejména s ohledem na skutečnost, že část obce je součástí CHKO Beskydy a evropsky významné lokality (EVL) CZ Beskydy a Ptačí oblasti (PO) CZ Beskydy. S ohledem na charakter řešeného území se vyhodnocení zaměřuje zejména na problematiku ochrany přírody a krajiny, krajinného rázu, ochranu zemědělského půdního fondu, záplavové území, na problematiku hluku, ochrany ovzduší a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch. Návrhové plochy jsou posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Vyhodnocení komplexně pro řešené i širší dotčené území postihuje vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí, zejména s ohledem na přírodní charakteristiky a na obyvatelstvo. Součástí vyhodnocení je návrh opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Při zpracování změny jsou stanoveny limity využití tohoto území a provedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků na okolní prostředí. Návrh vychází z širších vnitrostátních i krajských a místních souvislostí. Pozornost je zaměřena na zabezpečení obnovitelných zdrojů energie. Při zpracování územního plánu Ostravice je nutné respektovat Politiku územního rozvoje ČR (PÚR ČR), schválenou usnesením Vlády ČR dne na svém jednání schválila usnesením č. 929 návrh Politiky územního rozvoje ČR Podle tohoto dokumentu je území obce Ostravice součástí specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje.

13 13 Z Politiky územního rozvoje vyplývají pro územní plán následující kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) ochrana ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území b) rozvoj rekreace c) restrukturalizaci ekonomiky d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraničních oblastí e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu Z Politiky územního rozvoje vyplývají pro územně plánovací činnost na území obce Ostravice zejména tyto následující úkoly: f) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky g) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras h) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace i) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech stanovených v těchto dokumentech. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje byly vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje Podle tohoto dokumentu je obec Ostravice součástí rozvojové oblasti nadmístního významu OB N1 Podbeskydí. Platné Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje stanoví pro tuto rozvojovou oblast následující požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondřejníku) - Nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel - Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: Vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem Existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury Preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech) - Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - Při umísťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat pohledovou exponovanost lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci, přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy - Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreačních středisek - Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností

14 14 - V hlavních rekreačních centrech oblasti podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci, cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu - Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu V rámci ZÚR Moravskoslezského kraje jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: - Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Moravskoslezského a Zlínského kraje - V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně - Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Veřejně prospěšná opatření prvky ÚSES regionální biocentra č. 167 a 216 a regionální biokoridor č. 635 vyplývající ze ZÚR Moravskoslezského kraje, jsou do územního plánu Ostravice zapracována. Obec Ostravice je součástí Moravskoslezského kraje, který disponuje řadou strategických dokumentů regionálního významu. Tyto dokumenty zaštiťují veškerá důležitá témata související s rozvojem a jsou určující pro tvorbu dokumentů nižších územních celků. V rámci posouzení vlivů na životní prostředí je porovnán soulad navržených cílů a záměrů územně plánovací dokumentace s již existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území: Strategie rozvoje kraje (schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č.11/1019 dne ) Strategie rozvoje kraje na léta aktualizace 2012 Regionální Inovační Strategie Moravskoslezského kraje na léta (schválena zastupitelstvem kraje usnesením č. 13/1248 dne ) Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (schválena usnesením zastupitelstva kraje zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008) Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (schválena usnesením zastupitelstva kraje zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007). Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta aktualizace s výhledem do roku 2015 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (povinnost dle 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění), schválilo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje usnesením č. 25/1120/1 ze dne Plán oblasti povodí Odry schválen Moravskoslezským krajem a Olomouckým krajem k Akční plány ke strategickým hlukovým mapám pořídil Krajský úřad Moravskoslezského kraje dle Čl. 12 odst. 2 změnového zákona č. 222/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

15 15 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (povinnost dle 4 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění), schválilo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje usnesením č. 25/1121/1 ze dne Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne včetně Aktualizace krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje r Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje ( povinnost - 4 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, v platném znění), vydaná opatřením č.j.: ŢPZ/7727/04 ze dne Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (dle 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění), schválena Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje na usnesením č. 5/298/1 Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje, Ekotoxa Opava s.r.o. na základě souhlasu Rady kraje, udělený usnesením č. 12/683 ze dne Koncepce zdravotní péče v Moravskoslezském kraji schválena zastupitelstvem kraje dne (zdroj: V územním plánu jsou stanoveny limity využití tohoto území a provedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků na okolní prostředí. 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Vymezení území Územní plán je zpracován pro správní území obce Ostravice, které zahrnuje katastrální území Ostravice 1 a Staré Hamry 2. Obec Ostravice patří k větším podhorským rekreačním sídlům okresu Frýdek Místek. V území převažují lesní pozemky, které zabírají cca 64 % celkové rozlohy Ostravice. Zemědělská půda zabírá čtvrtinu rozlohy obce, většinou ji tvoří trvalé travní porosty. Celkem zaujímá území obce plochu 2 767,4 ha, z toho tvoří zemědělské pozemky 715,3 ha, lesní pozemky 1 769,8 ha, vodní plochy 43,7 ha, zastavěné plochy 42 ha a ostatní plochy 196,6 ha, Obec sousedí s katastrálními územími Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí, Malenovice, Krásná pod Lysou Horou, Pstruží, Čeladná, Staré Hamry 1, Ostravice 2. Rozmístění požadovaných základních funkcí na území obce Ostravice, jejich vzájemná vazba a propojení je definována územním plánem. Většina rozvojových ploch pro bydlení, občanské vybavení, sportovně rekreační vybavení a zařízení cestovního ruchu směřuje do severozápadní převážně bezlesé části obce. Základem urbanistické koncepce je vytvoření nového turistického centra v prostoru poblíž původního historického jádra obce, které dnes reprezentují budovy kostela, bývalé fary, školy a hřbitov. V turistickém centru je navrhováno soustředit především zařízení sportovně rekreační vybavenosti a ubytovacích zařízení a vybavení pro obytné území. Na turistické centrum bezprostředně navazují navrhované rozvojové plochy pro bydlení, na okrajích soubory rodinných domů volnějšího způsobu zástavby podél komunikací směřujících do prostoru Vrchy, Žár a Horka. Západně od

16 16 turistického centra je golfový areál, v zimě využíván pro běžecké lyžování. Dnešní centrum obce v prostoru železniční stanice zůstává především východiskem pro turisty směřující na vrchol Lysé Hory a do masívu Smrku s obslužným centrem pro obytné území jižní části obce. Rozvojové plochy pro bydlení navrhované po pravém břehu Ostravice v prostoru Kamenec, Hamrovice a uvnitř CHKO jsou rozsahem drobnější, spíše jen doplňují proluky podél místních komunikací nebo vycházejí z konkrétního zájmu vlastníků pozemků. Stejně tak plochy navrhované pro občanské vybavení a sportovně rekreační zařízení (plocha pro občanskou vybavenost - lázeňské zařízení) v Bučkovicích. Hlavním dopravním tahem, na který se napojují významné místní komunikace, a který umožňuje spojeni s blízkými městy zůstává silnice I/56. Stejnou funkci má železniční trať Frýdlant nad Ostravicí Ostravice. Prostor dopravního koridoru tvořeného v návaznosti na silnicí a železnicí, jehož využití je omezováno ochrannými pásmy a hlukem z dopravy, je určeno především pro smíšené plochy drobné výroby, služeb a podnikání. Stávající areály pro výrobu a sklady jsou územně stabilizované, navrženy jsou menší plochy v blízkosti stávající a navržené železniční zastávky, v Bučkovicích a v blízkosti nového turistického centra. Živočišná výroba je zastoupena menšími areály (jeden je navržen k rozšíření, u druhého je vymezena plocha pro jízdárnu). Dnes nevyužívaný bývalý areál sociální péče na Mazáku je v části navržen k obytnému využiti, část je ponechána možnost variabilního využití SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Obec Ostravice je součástí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdlant nad Ostravici je do značné míry determinující nízká hustota osídlení, malý počet obci (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (rekreační krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Pro území obce platí silné funkční vazby na nejbližší města - Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek. Obě města jsou dobře dostupná autobusovými spoji i po železnici. Rovněž Ostrava jako centrum Moravskoslezského kraje je dobře dostupná veřejnou hromadnou dopravou i automobilovou dopravou. Obec Ostravice je a nadále bude zásobena vodou z Ostravského oblastního vodovodu přivaděčem DN600. Obec Ostravice patří k podhorským obcím s rekreačními středisky. Vzhledem k rekreační funkci obce dochází ke kolísání počtu přítomných obyvatel v obci. V současnosti v obci trvale bydlí cca obyvatel. Historicky je obec osídlena od 15. století. Ročně navštíví obec okolo 11 tisíc turistů za účelem denní i dlouhodobé rekreace. Na katastru obce se nachází v současnosti cca individuálních rekreačních chat a řada větších rekreačních středisek, dnes přístupných pro širokou veřejnost. Pro Ostravici je typická funkčně smíšená zástavba bydlení a rekreace. Kromě chatovišť, horských hotelů a podnikových rekreačních středisek, které se dají snadno identifikovat, lze dnes často těžko rozeznat, které domy a usedlosti slouží k "trvalému" a které k rekreačnímu bydlení. Území Ostravice je vstupní partií horského údolí řeky Ostravice. Severozápadní - "dolní" - část obce je plošší nebo jen mírně zvlněná, s významnějším podílem zemědělské půdy. Jižní a východní - "horní" - část obce se zvedá od úzké ploché nivy Ostravice, po jejím pravém břehu až k Lysé hoře (nejvyššímu vrcholu Beskyd), po levém břehu k vrcholu Smrku a Malého Smrku a je většinou zalesněná. Původní zástavba vznikala v údolí Ostravice po obou březích řeky, podél silnice jdoucí zhruba souběžně s řekou. V severní části území je pravobřežní zastavění Ostravice propojeno s Frýdlantem - Novou Vsí. V místech přítoků Ostravice (Bahník, Bučací, Stříbrník, Sepetný)

17 17 stoupá zástavba do kopců podél nich. Typické beskydské paseky se v Ostravici vyskytují méně. Protáhlý tvar zastavěného území a rozptýlená zástavba byly zřejmě v minulosti důvodem vzniku dvou center obce. Hlavní centrum je v prostoru koncového železničního nádraží a autobusového stanoviště, je v něm dnes soustředěna převážná část občanského vybavení Ostravice, odsud vyrážejí návštěvníci a turisté, kteří přijeli do obce na túry nebo dále do hor. Na toto centrum navazuje největší ucelený soubor souvislého zastavění obce - stoupá podél místních komunikací vedených po spádnici směrem k vrcholu Smrček. V menším centru "U kostela" je dnes kromě budovy kostela, fary a hřbitova ještě hospoda, železniční zastávka, hasičská zbrojnice a obchod smíšeným zbožím, škola už zde nefunguje. Toto centrum poskytuje základní obsluhu obyvatelům dolní části obce. Také z něj stoupá skromnější zástavba podél místní komunikace proti směru toku Stříbrník pod vrchol Horky. Severozápadní část obce je zastavěna jen velmi řídce. Po pravém břehu Ostravice je největším celkem rozptýlené zástavby oblast Hamrovic. Také v této části obce byla ještě nedávno funkční škola, dnes zůstal evangelický kostel a hřbitov. V lokalitě Na Mýtě je větší skupina bytových domů (paneláků), které v obci působí nepříznivě. Zástavba této části obce je opravdu hodně roztříštěná a smíšená: bytové domy, rodinné domky, chaty, výroba. Řeka Ostravice tvoří významný předěl mezi levobřežní a pravobřežní zástavbou. V asi 3,5 km dlouhém úseku mezi hranicí s Frýdlantem a mostem u pily (vjezdem do Hamrovic) je pouze jeden most a jedna lávka pro pěší. Větší sportovní areál je fotbalové hřiště v blízkosti železniční zastávky, další sportoviště (bazény a maloplošná hřiště) jsou součástí hotelů a podnikových rekreačních zařízení KLIMATICKÉ POMĚRY Oblast Beskyd v blízkosti obce Ostravice je charakterizována jako lokalita v okrsku klimatu mírně chladného a velmi vlhkého s průměrnou roční teplotou kolem 7,6 o C. Oblast je charakteristická prodlouženým obdobím zimy. Oblast Beskyd je srážkově nadprůměrná (roční maximum činí 1400 mm na Lysé hoře, ve srážkovém stínu 1000 mm). Obvyklé a očekávané sněhové podmínky v obci Ostravice, která je v současnosti známá jako základna pro zimní rekreační využití návštěvníků, jsou uvedeny v tab. 8. Obec Ostravice se nachází v návětrné oblasti směrem od Ostravské aglomerace, města Frýdku Místku a Frýdlantu nad Ostravicí. Klimatické podmínky odpovídají měřením prováděným na klimatologické stanici ČHMÚ ve Frenštátě p. Radhoštěm. Převážná část zastavěného území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 2. Výše položená část řešeného území - svahy Radhošťské a Lysohorské hornatiny se nacházejí v chladné oblasti CH 7, která v nejvýše položených lokalitách přechází do chladnější oblasti CH 6. Vybrané klimatické charakteristiky jednotlivých oblastí: Tabulka č. 1 MT 2 CH 7 CH 6 Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů: Průměrná teplota v lednu: -3 až -4 C -3 až -4 C -4 až -5 C Průměrná teplota v červenci: C C C Srážkový úhrn ve vegetačním období: mm mm mm Srážkový úhrn v zimním období: mm mm mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

18 18 Průměrná teplota (dle měření v létech ) je v Ostravici v nadmořské výšce 417 m n.m. 7,5 ºC. Průměrný roční úhrn srážek činí 1168 mm. Charakteristiky proudění vzduchu jsou výrazně ovlivněny reliéfem. Vzhledem ke konfiguraci údolí, topografické situaci i výsledků měření větrné expozice na nejbližší provozované stanici AIM ČHMÚ Čeladná je na lokalitě posíleno proudění severo - jižní. Imisní charakteristika Nejbližší stanice, na které se pravidelně monitorují imisní situace, se nachází na Lysé hoře (ČHMÚ, č. 111) a v Čeladné (ČHMÚ, č. 1356, okr. Frýdek - Místek). Nejbližší provozovaná stanice AIM ČHMÚ je na lokalitě Čeladná. Kvalita ovzduší v obci Ostravice mimo dosah hlavní komunikace a mimo dosah lokálních vlivů v intravilánu se blíží hodnotám pozadí koncentrací škodlivin. Jako zdroje znečištění ovzduší v obci Ostravice na lokalitě přicházejí v úvahu dálkový přenos škodlivin, lokální topeniště obce Ostravice, vliv lokálních zdrojů průmyslového znečištění v obci Ostravice a doprava, především na komunikaci I/56 Frýdlant n. Ostravicí Bílá Bumbálka Data zveřejněná Českým hydrometeorologickým ústavem na webovém portálu v sekci OZKO uvádějí průměr imisního pozadí vybraných znečišťujících látek za období , který je stanoven na základě modelování z dostupných dat o emisích zdrojů a dat imisního monitoringu. V následujících mapách jsou uvedeny imisní koncentrace relevantních znečišťujících látek v obci Ostravice a blízkém okolí. Pětiletý průměr NO 2 roční průměr v µg/m 3 PM 10 roční průměr v µg/m 3 PM nejvyšší 24 hod.koncentrace v µg/m 3 Jemné částice PM 2,5 roční průměr v µg/m 3

19 19 Benzen roční průměr v µg/m 3 Benzo(a)pyren roční průměr v ng/m 3 (zdroj: GEOLOGICKÉ POMĚRY Geomorfologické poměry Území obce Ostravice leží na rozhraní dvou geomorfologických jednotek. Převážná část zastavěného území se nachází v tzv. Frenštátské brázdě. Tato vnitrohorská deprese odděluje Podbeskydskou pahorkatinu od středohorské části Karpat. Frenštátská brázda je poměrně úzká a na jejím dně nejsou zastoupeny sedimenty glacigenní formace, protože Štramberská vrchovina zabránila průniku ledovce k jihu. Napříč brázdou protéká řeka Ostravice (selektivní eroze v méně odolných horninových komplexech). Jižní, resp. východní část řešeného území přechází do Radhošťské, resp. Lysohorské hornatiny středohorské části Moravskoslezských Beskyd. Radhošťská hornatina zasahuje do území Ostravice ze západu až po údolí Ostravice a má ráz strukturního, k jihu se stupňovitě snižujícího reliéfu, ve kterém nacházíme četné stopy třífázového zarovnávání a pleistocenní mrazové modelace. Geomorfologický vývoj Lysohorské hornatiny má v podstatě shodné rysy s Radhošťskou hornatinou, její charakter je však celkově kompaktnější. Nejvyšším bodem obce je vrchol Lysé hory (1323 m n. m.), následován vrcholem Smrku (1276 m n. m.) a Malého Smrku (1173 m n. m.), nejnižším bodem je cca 380 m n. m. v místě, kde tok Ostravice opouští území obce. Geologická stavba území obce Ostravice je komplikovaná. Většina území je budována horninami karpatského flyše (křída až paleogén). Svahy Beskyd jsou tvořeny godulskými vrstvami (střídání pískovců s podřízenými jílovci) ze svrchní křídy. Na tyto vrstvy navazují v úzkém lemu středohorské části Beskyd lhotecké vrstvy (střídání jílovců a pískovců) ze spodní křídy. V úzkém lemu řeky Ostravice převládají fluviální sedimenty údolních niv (holocén), které přecházejí do deluviálních sedimentů. Jihozápadně od intravilánu obce tvoří podloží hradišťské vrstvy (střídání jílovců s podřízenými pískovci). Beskydy jsou díky geologické skladbě oblastí s vysokou četností výskytů sesuvů. Aktivní i potenciální sesuvy v území jsou vyobrazeny v "Mapě svahových deformací na území MS kraje" (2005, Geotest Brno a.s. a VŠB Ostrava). Ze závěrů tohoto posouzení vyplývá, že základové poměry v zejména jižní části řešeného území jsou nepříznivé, a proto budou stavby v tomto území vyžadovat zvýšené náklady.

20 20 Zájmové území patří do provincie Západní Karpaty, podprovincie Vnější západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celku Moravskoslezské Beskydy. Ložiska surovin Území obce Ostravice se nachází uvnitř netěženého ložiska černého uhlí, v registru ložisek (MŽP, Geofond ČR) označené jako prognózní zdroj označený číslem s názvem Čeladná - Krásná (identifikační číslo ). Celé území obce pak leží v chráněném ložiskovém území (CHLÚ) č stanoveném k ochraně ložisek černého uhlí v České části Hornoslezské pánve. Dle "Změny podmínek ochrany ložiska černého uhlí v CHLÚ části Hornoslezské pánve, zasahující na území ČR" leží území Ostravice v ploše označené C2, ve které nevyžaduje stavební úřad zvláštní podmínky pro stavby z hlediska poddolování POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Území obce spadá do základního hydrologického povodí řeky Ostravice (číslo hydrologického pořadí ), dílčí povodí tvoří Suchý potok, Mazák, Bučací potok, Sepetný potok, Baheník, Řasník, Stříbrník a Bahník. Řeka Ostravice je ve správě Povodí Odry. Pod vodárenskou nádrží Šance má koryto řeky přírodní charakter, pouze břehy jsou zpevněny. Koryto provede průtok Q 50 až Q 100. Při vyšších průtocích může dojít k nevýrazným rozlivům, které zasahují vesměs volné nebo pro sport využívané plochy a přilehlá chatoviště. Níže po toku je koryto upraveno. Během povodně v červenci 1997 docházelo vlivem přívalových vod k zatápění sklepů a garáží v severní části obce. Velká část zastavěného území obce leží v dosahu zvláštní povodně, k jejímuž vzniku může dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle výše v povodí. Využití území ohroženého zvláštní povodní neupravuje žádný právní předpis, územní plán však může výstavbu regulovat, např. neumísťovat do ohrožených území sklady nebezpečných látek, nebudovat zde významná energocentra, neumísťovat do ohroženého území sklady cenného zboží, apod. Ve správě Lesů ČR jsou potoky Řasník, Bahník, Sepetný, Mazák a Bučací. Dolní úseky potoků jsou upraveny. Zemědělská vodohospodářská správa spravuje potoky Baheník a soukromý náhon z Ostravice do Řasníku. Náhon je přes několikeré odlehčení zpět do Ostravice nekapacitní, v současné době na něm není provozováno žádné vodohospodářské dílo a slouží výhradně jako meliorační recipient. Na pravém břehu Ostravice v blízkosti areálu Pily jsou zbytky soustavy bývalých Špačkových rybníků. Pozemky byly v restituci navráceny, budoucí záměry majitele nejsou zatím známy. Vodní toky Ostravice (do soutoku s Morávkou), Mazák, Bučací potok, Sepetný potok, Řasník a Stříbrník jsou uvedeny v seznamu povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů - lososovité vody (povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých Salmonidae a lipana Thymallus thymallus dle Nařízení vlády o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původcích druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod č.71/2003 Sb. (v platném znění). Část území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy, jejíž hranice je totožná s hranicí CHKO Beskydy. Do jižní části katastru nepatrně zasahují pásma hygienické ochrany vodárenské nádrže Šance, dle rozhodnutí OÚ Frýdek-Místek, RŽP č.j. ŽP/voda/833/91/Fo/235 ze dne

21 21 V jižní části obce byl detekován zdroj mořské vody o vydatnosti cca 140 m3/hod. Jakost vody v Ostravici protékající řešeným územím (dle ČSN klasifikace jakosti povrchových vod) je hodnocena docela příznivě II. třídou kvality vlivem organického znečištění (BSK5). Kvalita povrchových vod je průtokem obcí Ostravice ovlivněna současným stavem likvidace komunálních odpadních vod. V obci zatím není vybudována soustavná kanalizační síť ani centrální čistírna odpadních vod. Na území obce je zatím pouze několik lokálních čistíren odpadních vod. Situace s vymezením základních vodotečí na území obce Ostravice (zdroj: PŮDA Zemědělský půdní fond Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně využívat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nezbytné co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně zatěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu nebo rekultivaci dotčené půdy. Celkem je na území Ostravice 715,3 ha zemědělských pozemků, z toho orná půda činí 158,3 ha, zahrady 82 ha, trvalé travní porosty 471,3 ha a ovocné sady 3,7 ha.

22 22 Základní charakteristiky hlavních půdních jednotek (HPJ) podle vyhlášky č. 546/2002 Sb. Tabulka č Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem příznivým 35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 74 Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité nacházející se ve svahových polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé Základním ukazatelem hodnocení kvality půd jsou bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jako nezbytná součást pedologických charakteristik. Zemědělská půda v obci je horší kvality, nejčastěji se vyskytuje třída ochrany IV a V (z pětistupňové klasifikace). Třídy ochrany III se vyskytují v menších výměrách v nižších polohách v severní části obce. Třída ochrany I jen v nepatrném rozsahu u hranic s Čeladnou. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle vyhlášky č.48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany. Do I. třídy ochrany patří půdy, bonitně nejcennější, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jde o půdy jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III.třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné využít pro výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou sdruženy půdy, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností, jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné, lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd V., IV. a III.stupně ochrany. Půda určené k plnění funkce lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou definovány zákonem č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) v 3 odst. 1. V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Lesní pozemky zabírají v katastrálním území Ostravice 1 769,8 ha, což tvoří 63,95 % z celkové rozlohy obce Ostravice, přičemž průměrné zalesnění v České republice činí cca 34 %.

23 FLÓRA A FAUNA Fytogeografická charakteristika Dle geobotanické charakteristiky je předmětné území řazeno do fytogeografické oblasti Oreofyticum, fytogeografického obvodu Karpatské oreofyticum, fytogeografického okresu 99. Moravskoslezské Beskydy, fytogeografický podokresu a) Radhošťské Beskydy (dle Květena ČR, Skalický in Hejný et Slavík, Praha 1988). Biogeografická charakteristika Území spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, 3.podprovincie karpatské a 3.10 Beskydského bioregionu (dle Culek 1996). V místě otevírajícího se údolí v její přechodné zóně přechází nevýraznou hranicí do bioregionu Podbeskydského (u Nové Dědiny). Potenciální přirozená vegetace: Území se nachází podle Neuhaslové v potenciálním přirozeném společenstvu, společenstvo č.24 - Biková bučina (Luzulo Fagion), společenstvo č. 25 Smrková učina Calamagrostio villosae-fagetum, 18.Bučina s kyčelnicí devítilistou asociace Dentario enneaphylli-fagetum, 43 Třtinová smrčina Calamagrostio Villone-Piceetum. (dle Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Zdenka Neuhaslová a kolektiv, ACADEMIA, Praha 1998) Z hlediska stávající legislativy platné v ochraně přírody je nutno upozornit na výskyt všech taxonů (vesměs druhů), které jsou zvláště chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Flora Posouzení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. Enviroad s.r.o. uvedlo výčet druhů ohrožených dle průzkumů prováděných při přípravě některých záměrů na území Ostravice (Koutecká, Polášek et Mandák a Lojkásek et al., in litt).

24 24 Mezi přírodní hodnoty, které zasluhují zvýšenou ochranu jsou zařazeny zjištěné vstavačové louky. Koordinační výkres zakresluje místa se zjištěnými vstavačovými loukami (v k. ú. Ostravice 1 na p. č. 1500/1, 1500/2, 1500/3, 1500/4, 1500/5, 1500/6,1500/9, 1506, 1514/1, 1514/2, 1514/3, 1514/4, 1514/5, 1514/6 a v k.ú. Staré Hamry 2 na pozemku p.č. 167/4). Rostlinám a stanovištím, které jsou předmětem ochrany EVL, se podrobně věnuje RNDr. Věra Koutecká (Posouzení podle 45i zák. č. 114/1992 Sb., vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy). Předmětem ochrany druhů jsou v EVL CZ Beskydy z rostlin šikoušek zelený Buxbaumia viridis a oměj tuhý moravský Aconitum firmum subsp. moravicum Podrobně je tato problematika řešena zejména dle materiálů RNDr. Koutecké v další části tohoto materiálu.

25 25 Fauna Posouzení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. Enviroad s.r.o. uvedlo výčet druhů kriticky ohrožených a druhů ohrožených dle průzkumů prováděných při přípravě některých záměrů na území Ostravice (Koutecká, Polášek et Mandák a Lojkásek et al., in litt). Druhům fauny, které jsou předmětem ochrany EVL, se podrobně věnuje RNDr. Věra Koutecká (Posouzení podle 45i zák. č. 114/1992 Sb., vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy). V posouzení jsou bylo pro jednotlivé plochy identifikováno riziko působení nepřímých vlivů na předměty ochrany EVL i ptačí oblasti. Za nepřímé vlivy jsou považovány všechny vlivy, které budou mít nepřímý dopad na předměty ochrany obývající stanoviště v EVL a ptačí oblasti anebo přesahující svými jedinci a populacemi do okolního území. Předmětem ochrany jsou v EVL CZ Beskydy velevrub tupý Unio crassus, lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus, střevlík hrbolatý Carabus variolois, brouk Rhysodes

26 26 sulcatus, z obratlovců kuňka žlutobřichá Bombina variegata, netopýr velký Myotis mylis, vlk Canis lupus, medvěd hnědý Ursus arios, vydra říční Lutra lutra, rys ostrovid Lynx lynx, čolek karpatský Triturus montandoni. Předmětem ochrany jsou v PO CZ Beskydy je čáp černý Ciconia nigra, jeřábek lesní Bonasa bonasia, tetřev hlušec Tetrao urogallus, kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum, puštík bělavý Strix uralensis, žluna šedá Picus canus, datel černý Dryocopus Martin, strakapoud bělohřbetý Dendrocopos leucotos, datlík tříprstý Picoides tridactylus, lejsek malý Ficedula parva. Předmětem ochrany je v CZ Řeka Ostravice vranka obecná Cottus gobio. Vzhledem k typu území se zde vyskytuje celá řada druhů fauny. V rámci tohoto posouzení by bylo neúčelné výčet uvádět, z toho důvodu jsou vymezeny zejména druhy kriticky ohrožené a ohrožené. Podrobně je řešena problematika v další části tohoto posouzení, zejména s ohledem na vyhodnocení a závěry RNDr. Koutecké. Část území obce Ostravice spadá do CHKO Beskydy a ALV a PO Beskydy. Z hlediska fauny jsou charakteristiky a výskyt chráněných druhů významný na celém území obce. V rámci projednávání byl vysoce sledován a připomínkován výskyt chřástala polního (Crex crex). Z toho důvodu se i toto posouzení této problematice věnovalo na základě odborných materiálů, které byly v průběhu doby od vyhodnocení konceptu ÚP v roce 2007 zpracovány a k dispozici. Vzhledem k doposud známým skutečnostem o prokázaném výskytu chřástala na katastrálním území Ostravice 1 byla zadána studie a následné znalecké posouzení lučních biotopů a trvalých travních porostů v katastrálním území Ostravice 1 vzhledem k jejich potenciálu pro možný výskyt a hnízdění chřástala, kterou zpracoval Ing. Vladimír Mana, Pro studii a následné posouzení byly vybrány existující luční biotopy a plochy trvalých travních porostů na katastrálním území Ostravice 1 a v okrajových částech sousedících katastrálních území (celkem vymezeno 28 ploch). Pro studii a následné posouzení byly vybrány existující luční biotopy a plochy trvalých travních porostů na katastrálním území Ostravice 1 a v okrajových částech sousedících katastrálních území. Autor studie hodnotí posuzované plochy na k. ú. Ostravice jako intenzivně hospodářsky využívané, které nejsou vhodné pro hnízdění chřástala. Pouze drobné nesečené fragmenty na okrajích a podmáčených stanovištích skýtají vhodné podmínky pro zahnízdění a zdárný vývoj chřástala. Na mnohých místech však autor spatřuje potenciál pro cílené vytváření vhodných dílčích biotopů pro zahnízdění a vývoj chřástala, a to úpravou managementu ponecháváním nesečených ploch, mozaikovitým sečením, vytvářením křovitých remízků s doprovodnou nesečenou loukou či ruderálních okrajů. Z celkové plochy 644 ha posuzovaných ploch hodnotí jako potenciálně vhodné pro zahnízdění chřástala cca 30 ha, jejichž atraktivitu pro tento druh lze zvýšit cílenou úpravou managementu. Autor studie zdůrazňuje nutnost ověřit aktuálnost a pravdivost údajů o výskytu chřástala na posuzovaných plochách, především pak jeho hnízdění. Cílem prověřování bylo odpovědět na otázku, zda na katastrálním území Ostravice 1 existuje potenciál biotopů vhodných pro výskyt chřástala. O odpověď na takto formulovanou otázku byl požádán zoolog a renomovaný odborník Slezské university v Katowicích Prof. Andrzej Czylok (s Dr. Waldemarem Szenderou terénní šetření). Odborný názor ve věci možného hnízdění chřástala polního (Crex crex) v údolí řeky Ostravice v okolí obce Ostravice uvádí, že na plochách k. ú. Ostravice převládá intenzivní využívání nelesních ploch a zastoupení

27 27 nesečených ploch, které jsou vhodné jako úkryty a hnízdění chřástala, je relativně malé. Největší význam mají nesečené vlhké louky podsvazu Filipendulenion, případně ruderální porosty na okrajích sečených či pasených luk. Nejsou vhodné plochy v bezprostřední blízkosti zastavěných ploch, kde se uplatňuje predační tlak domácích zvířat, konkrétně koček. Naopak jako vhodné pro hnízdění chřástala hodnotí autor výše položené louky později kosené, až do nadmořské výšky 800 m n. m. Jako vhodné označuje cílené obhospodařování vhodných biotopů směřované k diverzifikaci lučních biotopů sečených maloplošně a časově odstupňovaně, případně ponechávání několikaarových ploch zcela nesečených, případně s řídkou keřovou vegetací, přednostně na vlhčích enklávách nepřístupných pro běžnou žací techniku. Posouzení potenciálu hnízdění a výskytu chřástala polního na nelesních biotopech v katastru obce Ostravice se věnoval zpracovaný materiál Ostravice problematika chřástala polního, listopad 2010, AQUATEST a.s., RNDr. Jiří Vávra, CSc., autorizovaná osoba pro biologické hodnocení. Tento posudek uvádí, že chřástal polní (Crex crex) hnízdí v celé Evropě a na východ v Sibiři až za Bajkalské jezero. Hnízdním prostředím chřástala polního jsou především louky, zejména vlhké, pole s kulturami jetele a vojtěšky. Chřástal hnízdí po celém území České republiky od nížin až do výšky 1230 m n. m. Až do poloviny 20. století byl nejpočetnější na nížinných loukách. V 60. letech došlo k radikálnímu úbytku v souvislosti s intenzifikací zemědělství (rozvoj mechanizace, chemizace, časnější senoseče, rozorávání luk). V 70. a 80. letech se stal vzácným ptákem (200 až 400 párů v ČR). V 60. letech byl zaznamenán přesun druhu do vyšších poloh, kde nalézal klid na později sečených loukách. Po roce 1990 se početnost druhu opět zvyšuje v souvislosti s neobhospodařováním dříve oraných ploch a ruderalizací ( v období let aţ 1700 hnízdících párů). V Beskydech chřástal hnízdí především v nadmořských výškách metrů, a to na nesečených loukách a v místech s dobou seče na konci června. V prostoru katastrálního území Ostravice 1 byl chřástal polní v posledních pěti letech opakovaně zaznamenán. Ve většině případů byly zaznamenány jeho hlasové projevy. Vždy se jednalo o stejnou lokalitu na pravém břehu řeky Ostravice. Dle údajů AOPK ČR byl výskyt zaznamenám na dalších lokalitách v blízkosti vodních toků Stříbrník a Bahník. Tyto údaje se nepodařilo nezávislým ornitologickým průzkumem potvrdit. Dle závěrů RNDr. Jiřího Vávry, CSc. plochy v k. ú. Ostravice posuzované z hlediska atraktivity pro hnízdění chřástala polního (644 ha) lze zhruba z deseti procent považovat za potenciálně vhodné pro zahnízdění a zdárný vývoj chřástala. Ostatní plochy se jeví z různých důvodů (přílišný ruch, vysoká návštěvnost, doprava, zastavěnost, intenzivní zemědělské využívání, neodpovídající vegetační kryt) jako nevhodné. Z výše uvedených odborných materiálů vyplývá požadavek pro přípravu staveb před jejich vlastní realizací - provést v období od poloviny května do konce června, aktuální průzkum ploch z pohledu skutečné přítomnosti hnízdících dvojic chřástala. V případě zjištění volajícího samce je třeba ověřit opakovaným průzkumem (červen), že jde o projev přítomnosti hnízdící dvojice. Na základě tohoto stanovení bude možné posoudit závažnost dopadu případného zániku některé z takovýchto potenciálně vhodných ploch, v souvislosti s případným konkrétním investičním záměrem. V souladu s tímto požadavkem byl např. zpracován pro dílčí lokality revizní znalecký posudek týkající se teoretického potenciálu výskytu a hnízdění chřástala polního (Crex crex) na lokalitách k. ú. Ostravice, Ing. Štěpán Kubík, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra zoologie a rybářství,

28 28 08/2011 (týkal se ploch Z1 a Z2) s úkolem, zda je biotop vhodný pro hnízdění chřástala a zda lze označit navazující plochy jako srovnatelně vhodné nebo vhodnější pro hnízdění chřástala. U chřástala polního je známo, že nemá striktní vazbu ke svému hnízdišti, že se nevrací do míst svého loňského hnízdění, resp. není fatálně ovlivněn zánikem konkrétního hnízdiště, nalezne-li po návratu ze zimoviště v jeho blízkosti obdobný vhodný biotop. Tento fakt má velký význam při posuzování negativních dopadů zániku konkrétních ploch na hnízdění chřástala. Současně skýtá důležitou možnost vytváření na vhodných stanovištích náhradních hnízdních možností prostou úpravou obhospodařování biotopů potenciálně vhodných pro tento účel. V případě populace chřástala v okolí obce Ostravice je nutné brát vždy v potaz široké okolí této obce (potvrzeno znaleckými posudky) KRAJINA Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Část území Ostravice je situováno uvnitř Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a evropsky významné lokality Beskydy (EVL). Pro oblast CHKO Beskydy bylo zpracováno Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy (11/2007, ARVITA P spol. s r.o., Otrokovice) a Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy (Závěrečná zpráva, 01/2011, Arvita P spol. s r.o., Otrokovice). Oba materiály uvedeny na stránkách Charakteristikou krajiny rozumíme takový znak krajiny (objekt, vlastnost, asociace), který je pro krajinu specifický (určující její individuality) nebo typický (určující krajinný typ). Pro potřeby hodnocení krajinného rázu dělíme charakteristiky krajiny na charakteristiky primární (přírodní), sekundární a terciální (kulturní, historické) krajinné struktury. Vymezování charakteristik krajiny je předmětem posuzování krajinného rázu. Zájmové území (obec Ostravice) spadá do oblasti krajinného rázu 2. Lašsko, místa krajinného rázu podoblast 2.1 Lašsko, jednotky Pro 2.1 Lašsko platí doporučení: respektovat mimořádnou vizuální citlivost oblasti při jakékoliv významnější změně využití území dodržovat doporučení pro ochranu nadregionálního horizontu omezit rozšiřování zástavby, umisťování průmyslových areálu a technických zařízení do pohledově exponovaného podhůří chránit nadregionální význam masivu Lysé hory a jeho dominantní postavení před narušením nevhodnou zástavbou v předhůří (měřítko, barevnost, členění), tj. i mimo hranice CHKO (dle Arvita P spol. s r.o.)

29 29 Hodnocení podoblasti 2. Lašsko Tabulka č. 3 (dle dle Arvita P spol. s r.o.) Dlouhodobý cíl platný pro celé území CHKO Beskydy je vymezený v Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy na období , tj. vyvážený stav mezi ochranou přírody a sportovním a turistickým využíváním území CHKO nesmí být územním plánem dotčen. Zabezpečit soulad krajinného rázu a možnosti uplatnění nově připravovaných aktivit v území je možné řešit pouze v součinnosti s problematikou celého území a vzájemného vymezení hodnot jednotlivých částí krajiny. Pokud je v obci připravována ucelená řada nového využití krajiny, pak se tyto nové záměry v krajinném systému nesporně projeví. Je nezbytné realizovat začlenění jednotlivých aktivit s ohledem na okolní vazby území. Reliéf je dominantní charakteristikou ovlivňující vzhled každé krajiny, vazba krajinné typologie na reliéf je velmi silná, neboť základní charakteristiky reliéfu nemohou být potlačeny ani výrazně pozměněny činností člověka v krajině. Reliéf zájmového území je právě svým situováním v oblasti Ostravice a část území v CHKO Beskydy významným prvkem krajinného rázu a znamená nezastupitelný charakterizující prvek v tomto území. Celkově budou nové stavby pro území novým prvkem v krajině, do krajiny vstoupí komplexně a budou novým prvkem v tomto území. Komplexní hodnocení vyžaduje určitý časový odstup.

30 CHRÁNĚNÉ ČÁSTI PŘÍRODY A KRAJINY Zvláště chráněná území Velkoplošná chráněná území - CHKO Beskydy Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat, zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků tvořící hranici ze Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce. Vyhlášení CHKO 5. března 1973 výnosem MK ČSR č. j. 5373/1973 Rozloha ha (podle vyhlášky) ha(podle GIS) Nadmořská výška 350 m (Zubří) 1323 m (Lysá hora) Lesnatost 71 % Územní vymezení kraj Moravskoslezský a Zlínský (okres Nový Jičín, Frýdek- Místek a Vsetín) Sídlo správy Rožnov pod Radhoštěm Hranice CHKO Beskydy CHKO Beskydy je svou rozlohou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 57 maloplošných zvláště chráněných území (7 národních přírodních rezervací, 26 přírodních rezervací a 24 přírodních

31 31 památek), územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Je i rekreační oblastí s nadregionálním významem. Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny a jejich přírodních zdrojů. Jedná se zejména o povrchové utváření krajiny včetně vodních toků, její vegetační kryt a volně žijící živočichy, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, urbanistickou podobu obcí a architekturu staveb. Jeho naplňování neznamená pouze péči o existující přírodní a krajinné hodnoty, ale i jejich obnovu při současném hledání rovnováhy mezi hospodářským a rekreačním využíváním krajiny a ochranou přírody. Správa CHKO Beskydy vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, je oprávněna vyhlašovat přírodní rezervace a přírodní památky a zároveň plní odborné činnosti v ochraně přírody. Provádí přírodovědné průzkumy dokumentaci a potřebná šetření, spolupracuje s výzkumnými institucemi, školami a zajišťuje strážní, informační a výchovnou činnost. Zonace CHKO obec Ostravice Tabulka č. 4 NATURA 2000 Natura 2000 je dle 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena a ptačími oblastmi ( 45 e) a evropsky významnými lokalitami ( 45 a) které požívají smluvní ochranu (viz 39 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území ( 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). CZ EVL Beskydy Část území obce Ostravice je situována v evropsky významné lokalitě Beskydy (kód - CZ ). Evropsky významná lokalita Beskydy (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.132/2005 Sb na ploše ,5333 ha. Jedná se o rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR, které je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Typy přírodních stanovišť, které jsou v EVL předmětem ochrany (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

32 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Situace s vymezením evropsky významných lokalit (EVL) a ptačí oblasti (PO) na území obce Ostravice EVL Ostravice CZ EVL Beskydy CZ PO Beskydy CZ Druhy: (symbol * označuje prioritní druhy) Rostliny 1386: šikoušek zelený Buxbaumia viridis 4109: oměj tuhý moravský Aconitum firmum subsp. moravicum Bezobratlí 1032: velevrub tupý Unio crassus 1086: lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus 4014: střevlík hrbolatý Carabus variolosus 4026: brouk Rhysodes sulcatus Obratlovci 1193: kuňka žlutobřichá Bombina variegata

33 : netopýr velký Myotis myotis 1352*: vlk Canis lupus 1354*: medvěd hnědý Ursus arctos 1355: vydra říční Lutra lutra 1361: rys ostrovid Lynx lynx 2001: čolek karpatský Triturus montandoni CZ PO Beskydy Ptačí oblast Beskydy svou rozlohou ,0373 ha pokrývá zhruba jednu třetinu plochy CHKO. Geomorfologicky náleží do podprovincie Vnější Západní Karpaty, biogeograficky do Karpatské podprovincie. Má charakter výrazně členité hornatiny s velkými výškovými rozdíly mezi vrcholy a dny četných údolí, která území člení do několika výrazných horských skupin. Průměrná nadmořská výška oblasti činí cca 750 m, nejvyšším vrcholem je Lysá hora s m n. m., nejníže položená místa mají nadmořskou výšku kolem 370 m. Předměty ochrany čáp černý Ciconia nigra, datel černý Dryocopus martius, datlík tříprstý Picoides tridactylus, jeřábek lesní Bonasa bonasia, kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum, lejsek malý Ficedula parva, puštík bělavý Strix uralensis, strakapoud bělohřbetý Dendrocopos leucotos, tetřev hlušec Tetrao urogallus, žluna šedá Picus canus. Převážně lesnímu charakteru oblasti odpovídá skutečnost, že všech deset druhů přílohy I směrnice ES o ptácích, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti, jsou lesní druhy - čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva). Pokud jde o tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), Beskydy patřily v minulosti k oblastem s nejvyššími počty tetřevů v ČR. Současná populace představuje jen pouhý zlomek dřívějšího stavu, přesto stále dává naději uchování druhu i do budoucna za předpokladu, že budou rychle realizována potřebná opatření. Z dalších druhů přílohy I v oblasti pravidelně hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus), sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Nelze vyloučit hnízdění orla křiklavého (Aquila pomarina), zvláště přihlédneme-li ke skutečnosti, že zde v minulosti pravidelně hnízdil. Hojný je lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Z významných lesních druhů, které nejsou uvedeny v příloze I, je místy početný holub doupňák (Columba oenas). Na imisních holinách v nejvyšších polohách hnízdí linduška horská (Anthus spinoletta), která však po opětovném zalesnění holin postupně zmizí. Okraje holin obývá značná část populace kosa horského (Turdus torquatus), ale i po ztrátě těchto stanovišť zůstane pro druh dostatek vhodných stanovišť na okrajích horských luk a pastvin, při lesních pasekách a v rozvolněných porostech. Nejvýznamnějšími druhy otevřené krajiny jsou chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), cvrčilka zelená (Locustella naevia), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Na vodních tocích hnízdí početně skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinerea) a konipas bílý (Motacilla alba), vzácně ledňáček říční (Alcedo atthis). (dle Křenek, D.,2006, Metody monitoringu ptačích oblastí Beskydy)

34 34 CZ Řeka Ostravice EVL tvoří úsek řeky Ostravice od přítoku Olešná v Paskově po hranici CHKO Beskydy v ř. km cca 15,475 41,836 o rozloze 155,4480 ha. Předmět ochrany jsou ekosystémy Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů a Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) a vranka obecná (Cottus gobio) Typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován (stejná šířka toku, kamenná pata svahu, v zastavěných územích vybudovány odsazené hráze). V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů - štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné kapacity koryta. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky, které jsou spíše přechody mezi tůněmi. Přirozená vegetace se zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. Podkladem pro vyhodnocení vlivů hodnocení Natura na území CHKO Beskydy (EVL Beskydy a PO Beskydy) a posouzení dle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny RNDr. Věrou Kouteckou (autorizace 630/3251/04 z ), které bylo v rámci přípravy ÚP v plném rozsahu respektováno. Maloplošná chráněná území V rámci CHKO jsou lokality s nejhodnotnějšími a často unikátními společenstvy vyhlášeny jako maloplošná zvláště chráněná území. V území obce Ostravice se nachází 6 maloplošných chráněných území. Situace maloplošných území na území obce Ostravice NPR Mazák výměra 92,91 ha, vyhlášena 1933, horský jedlobukový les PR Mazácký Grůnik výměra 95,65 ha, vyhlášena 1955, přirozený horský jedlobukový les

35 35 PR Smrk PR Malý Smrk PR Bučací potok PP Ondrášovy díry výměra 340,88 ha, vyhlášena 1996, horské bučiny a buko-smrčiny výměra 106,4 ha, vyhlášena 2004, přirozené horské bučiny s klenem výměra 35,08 ha, vyhlášena 2004, staré bukové porosty s klenem kaskáda vodopádů a peřejí výměra 4,5 ha, vyhlášena 1990, veřejnosti nepřístupné pískovcové jeskyně Mimo území CHKO se nachází PP Koryto řeky Ostravice. Přírodní památku Koryto řeky Ostravice tvoří obnažené skalní prahy s peřejemi na řece Ostravici. Nachází se v nadmořské výšce 396 až 399 m v Moravskoslezských Beskydech (mimo území CHKO). Katastrální území Ostravice I., okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj. Vyhlášeno Evidenční kód ÚSOP: 185. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,344 ha. Předmětem ochrany jsou skalní výchozy zvané peřeje jsou významnou geologickou lokalitou. Je zde odkryta oblast kontaktu dvou příkrovových jednotek karpatského flyše - těšínskohradišťského souvrství a frýdeckých vrstev jako názorný příklad stavby vnějších Karpat. Přírodní parky V zájmovém území se nenachází národní přírodní park ani zájmové území není součástí takového území. Významné krajinné prvky Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP, si musí opatřit závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Obecně tak již v rámci projekčních prací vyplývá pro investora povinnost volit takové technologie a stavební postupy, které v maximálně možné míře ochrání dotčené VKP, popřípadě minimalizují negativní dopady spojené se stavebními pracemi a následným užíváním staveb. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability ( 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle 6 zákona. Na území obce Ostravice se nachází řada obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků (VKP) - lesy, vodní toky, rybníky, údolní niva. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy. Na území obce jsou dále registrovány 4 památné stromy: 1x lípa malolistá, 1x tis červený, 2x buk. Územní systém ekologické stability Základními skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou

36 36 existenci rostlinných a živočišných společenstev a jejich genových zdrojů. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů. Posláním ÚSES je zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu a pro výměnu genetické informace biologických složek stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy, zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a pomoci obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Územní systémy (vymezení tahů ÚSES, minimální velikost, maximální vzdálenost biocenter) jsou jedním z limitů území. Vyhodnocena byla návaznost na ÚSES vyššího stupně (regionální, neregionální širší vztahy v území). Významné je zachování metodicky požadovaných prostorových parametrů prvků ÚSES. Výsledkem musí být jednoznačná lokalizace prvků ÚSES, což bylo základním požadavkem i pro územní plán obce. Základní zásady tvorby funkčního ÚSES na území obce Ostravice Dodržení funkčních prostorových parametrů ÚSES, daných metodickými předpisy pro vymezování ÚSES, tj. minimální velikost biocentra a šířka biokoridoru a maximální vzdálenost biocenter, dodržení velikosti z hlediska hierarchie. U biocentra lokálního významu na rozloze blízké minimální velikosti biocentra byla věnována pozornost tvaru biocentra, z funkčního hlediska je ideální maximální poměr plochy biocentra k jeho obvodu - tedy tvar kruhovitý. Biocentrum regionální Lesní společenstva 5.vegetačního stupně vyžadují minimální velikost 25 ha, tuto plochu je možné mírně snížit u oligotrofních stanovišť na 20 ha. Významný rozdíl zde vnáší způsob lesnického obhospodařování základní parametr 30 ha platí pouze pro podrostní a výběrné způsoby hospodaření, pro hospodaření holosečné je nutno jej zdvojnásobit. Minimální šířka regionálního biokoridoru lesní společenstva: 40 m společenstva mokřadů: 40 m luční společenstva: 50 m Biocentra lokální tah lesní společenstva - minimální velikost je 3 ha za předpokladu, že jde o kruhový tvar, luční společenstva: minimální velikost je 3 ha, společenstva kombinovaná: minimální velikost je 3 ha. Biokoridory lokální tah Maximální délky lesní společenstva: maximální délka je m, možnost přerušení je max. 15 m, mokřadní společenstva: maximální délka je m, možnost přerušení je možné maximálně na 50 m při přerušení zpevněnou plochou, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků, společenstva kombinovaná: maximální délka je m, možnost přerušení je do 50 m při přerušení zastavěnou plochou, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků, luční společenstva: maximální délka je m, možnost přerušení je max. 15 m. Minimální šířky lesní společenstva: 15 m společenstva mokřadů: 20 m luční společenstva: 20 m

37 37 Na území obce Ostravice se nachází tyto prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) Regionální prvky ÚSES Regionální biocentra (RBC): Posouzení konceptu uvádělo RBC č. 128 Mazácký Grůnik a RBC č Mazák. Pro obě biocentra byl vznesen požadavek na vymezení jako jedno biocentrum v souladu se schválenými ZÚR Moravskoslezského kraje s upřesněním hranice po stávajících NPR Mazák a PR Mazácký Grúnik, přičemž v severovýchodní části PR Mazácký Grúnik přechází hranice RBC i na území Staré Hamry 1 mimo území PR. Jak ukazuje výřez mapy, jde o biocentrum RBC 167 (dle ZÚR MSK). V rámci Návrhu ÚP je toto biocentrum respektováno a vymezeno. Stejně tak je respektováno a vymezeno RBC 216 (dle ŹÚR MSK). RBC 167 Mazácký Grůnik-Mazák (zahrnuje NPR Mazák a PR Mazácký Grůnik, výměra cca 207 ha) RBC 216 Smrk (na území Ostravice cca 21 ha plochy PR Smrk, celková výměra cca 176 ha) (dle Regionální biokoridory (RK): Posouzení konceptu uvádělo RK č Mazák - Travný potok, RK č Radhošť - Kněhyně - Mazácký Grůnik a RK č Mazácký Grůnik Mazák. Územní plán respektuje navržený regionální biokoridor RK 635 (spojující RBC 216 a RBC 167). RBC 635, délka 4,3 km Regionální biocentra a biokoridory v Ostravici

38 38 Tabulka č. 5 Označení Název Plocha v ha, délka v km RBC 167 Mazácký Grůnik- Mazák Současný stav 207 ha celá NPR Mazák a PR Mazácký Grůnik, původní smrčiny, bučiny, jedle, klen RBC 216 Smrk 176 ha zabírá část PR Smrk, vysokohorský smrkový a smíšený les, původní smrčiny, bučiny, jedle, klen RBK 635 RBC Mazácký Grůnik-Mazák RBC Smrk 4,3 km prochází přes PR Malý Smrk do PR - RBC Smrk. Zachovalé bučiny, smíšené jehličnato-listnaté porosty, druhotné, místy i původní smrčiny Cílový stav, STG horské, mezofilní bučinné, 5B3a, 5BD3a, 6AB3a, 6B3a, 6C3a, 7A1 horské, 6AB3a, 6B3a, 6C3a, 7AB1 horské, mezofilní bučinné, 5A3a, 5B3a, 5C3a, 5C4, 6AB1, 6AB3a, 6B3a, 6C3a, 6BD3a Lokální prvky ÚSES Lokální biocentra (LBC): LBC č. 33 Ostravice I LBC č. 4 Řasník LBC č. 35 Žár LBC č. 36 Holubčanka LBC č. 37 Ostravice Peřeje LBC č. 37a Pila LBC č. 38 Sepetný LBC č. 39 Ostravice II Tabulka č. 6 Označení Název Obec Plocha celkem (ha) 13 Čeladenka Frýdlant n.o. Čeladná Ostravice 33 Ostravice I Frýdlant n.o. Ostravice Současný stav, poznámka 6,7 lužní les na štěrkové lavici Čeladenky jen malá část v Ostravici 7,1 listnaté porosty podél Ostravice, lesní porosty, asi polovina plochy v Ostravici 34 Řasník Ostravice 5,0 lesní porosty a doprovodná zeleň podél potoka 35 Žár Ostravice 6,2 bučiny na temeni vrchu Žár. Čeladná Vymezení upraveno část pro sjezdový areál. Většina v Ostravici. 36 Holubčanka Ostravice Čeladná 12,9 smrčiny a bučiny, většina v Ostravici. 37 Ostravice Ostravice 6,1 PP Koryto Ostravice, les v příkrém Peřeje svahu, olšiny v nivě Ostravice. 37a Pila Ostravice 3,1 porosty v nivě Ostravice, část lesa ve svahu nad řekou. LBC je nově vložené do příliš dlouhého LBK 32 LBC Peřeje LBC Ostravice II. 38 Sepetný Ostravice 5,8 smrčina s bukem a jedlí na příkrém svahu nad ústím Sepetného do Ostravice. Cílový stav STG 2C5a 2BC4 4B3a, 3BC5b 4B3a, 5AB3a 5B3a 5B3a, 2BC4, 3AB1, 4B3a 2BC4, 3AB1, 4B3a 4B3a, 4C3a

39 39 39 Ostravice II Ostravice 5,6 břehový porost Ostravice, pole, louka, křovinaté porosty v nivě. Biocentrum částečně založené změna kultury. 5C5a, 4B3a V průběhu projednávání byl vznesen požadavek na upřesnění vymezení biocentra LBC 17a Pila na hranice prostorového rozdělení lesa, případně na parcely, neboť původní návrh byl v prostoru neidentifikovatelný. ÚP vymezuje LBC 37 a Pila s ohledem na parcely a terén (komunikace). Lokální biokoridory (LBK): LBK č. 25 Řasník Čeladenka (spojuje LBC 13 Čeladenka a LBC 34 Řasník, podél vodoteče Řasník, délka 1,5 km) LBK č. 26 Žár Řasník (spojuje LBC 35 Žar s LBC 34 Řasník, vodoteče Řasník částečně veden územím Čeladné, délka 1,9 km) LBK č. 27 Holubčanka Žár (vede lesním masívem CHKO, délka 1,5 km) LBK č. 28 Holubčanka - RK č (vede lesním masívem CHKO, délka 1,8 km) LBK č. 29 Ostravice I - Ostravice Peřeje (vede podél vodoteče Ostravice, délka 1,4 km LBK č. 30 Ostravice - Peřeje Sepetný (délka 0,8 km) LBK č. 31 Sepetný - Ostrá hora (délka 1,6 km) LBK č. 32, 32a Ostravice - Peřeje - Ostravice II LBK č.33 Ostravice II - RK č V blízkosti Ostré Hory v severní části obce zasahují do území Ostravice části lokálního biokoridoru vymezeného v lesních porostech CHKO: LBK 256 spojující LBC 327 Ostrá Hora a LBC 328 U Chat obě LBC jsou situována v Malenovicích

40 40 Tabulka č. 7 označení název obec délka v km současný stav, poznámka cílový stav STG 25 Řasník Čeladenka Ostravice Frýdlant n.o. 26 Žár - Řasník Ostravice Čeladná 27 Holubčanka Žár 28 Holubčanka RBK Ostravice I Ostravice Peřeje 30 Ostravice Peřeje Sepetný 31 Sepetný Ostrá Hora 32 Ostravice Peřeje - Pila 32a Pila Ostravice II 33 Ostravice II RBC Ostrá Hora U chat 1,5 smíšené lesy u potoka a na svahu nad Ostravicí. Kratší úseky založeny chybí. 1,9 lesní a břehové porosty podél potoka. Kratší úseky založeny chybí. 4B3a, 3BC5b 4B3a, 4C4, 3BC5b Ostravice 1,5 druhotné smrčiny s bukem 4B3a, 5B3a, 5AB3a Ostravice 1,8 smrčiny a bučiny, prochází přes PR 5B3a, 5C3a Bučací potok Ostravice 1,4 břehové porosty Ostravice 2BC4 Ostravice 0,6 bučina s dubem a smrkem na příkrém svahu nad Ostravicí 4B3a, 4C3a Ostravice 1,6 smrčiny a smíšené lesy 4B3a, 5C4, Malenovice 5B3a Ostravice 1,7 břehové porosty Ostravice 2BC4, 5C5a Ostravice 1 břehové porosty Ostravice 5BC4, 5C5a Ostravice 2 smrčiny s bukem podél potoka Mazák Malenovice 1,8 smrčiny, bučiny, smíšený les. Do Ostravice Ostravice zasahuje jen malá část. 5B3a 5B3, 5BC4 Plochy biocenter a biokoridorů reprezentují škálu typických geograficky původních společenstev v území. Jsou tvořeny plochami s různým způsobem využití zásadně jsou jako cílový stav navrženy plochy lesa, plochy přírodní, plochy vodních toků, plochy smíšené nezastavěného území. Kritickými místy pro průchod prvků ÚSES jsou především průchod prvky technické a dopravní infrastruktury. Nejproblematičtější je křížení silnice I. třídy s lokálním biokoridorem LBK 33 mezi LBC Ostravice II a RBK DOPRAVA Nejdůležitější dopravní trasou v Ostravici je silnice I/56 Opava Ostrava Frýdek-Místek Frýdlant n/o. Ostravice Hlavatá. Je to zároveň jediná silnice na území obce. Tvoří hlavní dopravní spojení Ostravské aglomerace s centrální částí Beskyd. V úseku mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí jde o čtyřpruhovou komunikací, jižně od Frýdlantu jde o dvoupruhovou komunikací. Množství místních a účelových komunikací zabezpečuje dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území.

41 41 V souvislosti s navrhovaným územním rozvojem obce a řešením dopravních závad na silnici I/56 se v úseku mezi železniční stanicí Ostravice a hranici s Frýdlantem nad Ostravicí navrhují: čtyři nová napojení místních komunikací do rozvojových ploch turistického centra a obytných souborů sedm zrušených napojení místních komunikací na silnici I/56, většinou dopravně závadných křižovatek. V zastavitelných plochách, které sousedí se silnicí I. třídy, bude dodržena minimální šířka veřejného dopravního prostoru 30 m, u silnice II. třídy min. 20 m. Dopravní intenzity - výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010 Tabulka č. 8 Silnice Č.sč.bodu Úsek silnice TV O M S I/ T V O M S celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod] celoroční průměrná intenzita osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod] celoroční průměrná intenzita motocyklů [počet vozidel / 24 hod] celoroční průměrná intenzita všech vozidel [počet vozidel / 24 hod] Území Ostravice je obslouženo 7 autobusovými linkami, směřujícími z Ostravy, Frýdku- Místku a Havířova do Bílé, Rožnova pod Radhoštěm ale i na Slovensko do Čadce, Žiliny a Lučence. Obec Ostravice je obsluhována jednokolejnou železniční tratí č. 324 Frýdlant nad Ostravicí Ostravice, která je zapojena do integrovaného systému ODIS. V souvislosti s připravovanou elektrizaci navazující tratě č. 323 Ostrava Frýdlant Valašské Meziříčí, navržena je elektrizace trati do Ostravice. Optimalizace a elektrizace této trati je uvedena i v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje. Osobní přepravu zabezpečuje v každém směru v

42 42 pracovní dny celkem 18 pravidelných spojů, ve dny pracovního klidu 16 spojů. Území Ostravice obsluhuje koncové nádraží v centru obce a jedna železniční zastávka. V návaznosti na rozvoj obce a pro zlepšení přístupu Kamence a severní části obytného území obce je navrženo doplnění další zastávky v severní části území - Ostravice - osada. Doprava v klidu Parkoviště jsou v současnosti vybudována především v centru obce a jeho bezprostředním okolí, u objektů hromadného bydlení, u některých objektů vybavenosti a u průmyslových areálů. Další plochy pro parkování osobních vozidel jsou vybudovány u rekreačních středisek, golfového hřiště, horských hotelů a v údolí potoka Sepetný pod masívem Lysé hory. Navrhovaná parkoviště jsou buď převzata z vydaných územních rozhodnutí, z dokumentace k probíhajícímu územnímu řízení nebo byla jejich potřeba a lokalizace dohodnuta s obci. Navrženo je několik plošně nebo svým umístěním významných parkovišť: u navrhovaného hotelového komplexu centrální parkoviště pro lyžařský areál, běžkaře, turistické centrum na náměstí v turistickém centru parkoviště v blízkosti hřbitova u lanovky na Horku u lyžařského vleku Skalka u vstupu do údolí Mazák jako záchytné parkoviště pro turisty Další parkovací místa budou součástí zastavitelných ploch, jsou to parkoviště na terénu a v podzemí budov v turistickém centru, v hotelovém komplexu a u bytových domů. Cyklistická doprava Zájmovým územím vedou následující cyklotrasy: 46 Beskydsko karpatská magistrála Strážnice Vizovice Rožnov Martiňák Ostravice Raškovice Český Těšín (Polsko) 461 Ostravice Šance Konečná (Slovensko) 6007 Frýdlant Čeladná Ostravice Frýdlant 6008 Frýdlant Kozlovice Kunčice Čeladná Sokolská chata Frýdlant 6113 Ostravice Šance Visalaje Morávka Raškovice Tyto cykloturistické trasy jsou většinou vedeny po místních a účelových komunikacích, některé dlouhé úseky i po silnici I/56. Doplněna je nová cykloturistická trasa převzata z územního generelu infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech N25 Malenovice Pod Lukšincem Staškov Pod Ostrou Horou Hotel Montér Na Sepetném Muchovice Ostravice. Doplněny jsou návrhy místních cyklotras především jako spojnice stávajícího turistickým centrem a další propojení do Čeladné přes Vrchy kolem golfového klubu. Pěší doprava Územní plán se zaměřuje na návrh několika důležitých pěších tras: z Mazáku do centra Ostravice mimo I/56 - samostatná trasa podél místní komunikace vedené údolím potoka Sepetný propojení od základní školy ve směru na turistické centrum příčné propojení v centrální části obce úsek do prostoru Kamenec včetně navrhované lávky pro pěší

43 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Charakteristiky životního prostředí, u kterých se předpokládá možnost významného ovlivnění uplatněním územního plánu, obsahuje následující tabulka. Pro příslušnou složku životního prostředí představují základní charakteristiky, ke kterým je především vztaženo ovlivnění příslušné složky životního prostředí v případě uplatnění posuzovaného návrhu územního plánu obce Ostravice (kapitola 6). Potenciálně ovlivnitelné charakteristiky životního prostředí V případě, že nebude uplatněna územně plánovací dokumentace, nedojde k záboru zemědělského půdního fondu (ZPF), ani pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Zároveň plochy na území CHKO by zůstaly ve stávajícím stavu. Lze předpokládat, že bez realizace záměru by byly tyto plochy i nadále využívány stejným způsobem. Nedojde tedy ke změně charakteristiky krajinného rázu dané oblasti a vývoj životního prostředí v dotčeném území by s největší pravděpodobností probíhal jako doposud - tzn. severní část území prezentována urbanistickými plochami a plochami veřejné zeleně, jižní část Ostravice pak pokrytá převážně lesy. Prostorové rozvržení imisí hluku a škodlivin v ovzduší bude pravděpodobně zachováno přibližně na současné úrovni. V případě nerealizace záměrů nebude řešena otázka rozvoje technické infrastruktury v obci (plynovod, odkanalizování obce atd.). V rámci územního plánu jsou navržena pro jednotlivé vymezené plochy zástavby opatření pro koexistenci naplňování strategických cílů, přírodního prostředí a života místních obyvatel. Konkrétní opatřen, které jsou navržena, je možné považovat za reálná a dosažitelná. V návrhu územního plánu jsou vymezeny lokality a současně podmínky pro možný rozvoj území, který bude přijatelný pro zájmové území se zohledněním zabezpečení životních podmínek pro obyvatele, rázu území a okolního prostředí.

44 44 Připravený a projednaný územní plán obce Ostravice bude základním vymezujícím dokumentem pro následnou přípravu nových záměru a rozvoj obce v území. 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Územní plán obce Ostravice může ovlivnit některé ze složek životního prostředí, zejména z hlediska návaznosti na okolní prostory. Konkrétní vlivy budou záviset na konečném projekčním řešení umístění staveb dle vymezených ploch v územním plánu. V této kapitole jsou popsány jednotlivé plochy, které jsou z hlediska životního prostřední významné (pozitivně nebo podmíněně přípustné), resp. návrh jejich funkčního využití má vazbu k životnímu prostředí a významně jej při realizaci navrhovaného funkčního využití ovlivní nebo se jedná o plochy, které vykazují významné charakteristiky z hlediska životního prostředí. Územní plán navrhuje optimální skladbu jednotlivých funkčních ploch (ploch s rozdílným způsobem využití), a to ve vzájemných návaznostech. Tabulková část Tabulky hodnocení dle jednotlivých návrhových ploch je pro rozsáhlost uvedena samostatně v příloze. V této části jsou vymezeny jednotlivé návrhové plochy (označeny Zxx ) včetně označení ploch dle provedeného vyhodnocení záboru půdního fondu (označeny xx-způsob využití ) dle návrhových ploch. Tabulky byly zpracovány jako podklad pro možnost posouzení kumulativních a synergických vlivů v rámci návrhu územního plánu. Rekapitulace Pozn.: Seřazení lokalit je dle označení návrhových ploch. Rozsah významnosti na některý z předmětů ochrany -1 až -2 (pokud je uveden?, pak nelze vyloučit ovlivnění druhu, o jehož výskytu nejsou k dispozici dostatečné poznatky) Tabulka č. 9 Označení plochy Využití Označ. dle vyhodn. Zábor celkem z toho ZPF. Z 1 U hřbitova SR3 BH Plochy smíšené obytné Plochy bydlení v obytných domech 1-BH 4,89 ha ZPF 4,04 39-BI 1,42 ha ZPF 1,37 41-BI: Z1 + Z41 + Z 86 7,37 ha ZPF 7,27 Součást EVL PO Hodnocení (dle Hodnocení NATURA 2000) - rozsah významnosti Ne -1? Ovlivněny 2-3 předměty ochrany Z 2 Nové centrum PV Plochy veřejných komunikačních prostorů Část 108-D 1,46 ha (celá plocha 108-D) /V SC smíšené centrální 2-SC 7,53 ha ZPF 6,9 Ne?

45 45 Z 3 k.ú. Staré Hamry 2 Z 4 k.ú. Staré Hamry 2 Z 5 k.ú. Staré Hamry 2 Z 6 k.ú. Staré Hamry 2 Z 7 k.ú. Staré Hamry 2 Z 8 k.ú. Staré Hamry 2 Z 10 k.ú. Staré Hamry 2 Z 12 Z 13 Z 14 Z 15 Z 16 k.ú. Staré Hamry 2 Z 17 k.ú. Staré Hamry 2 Z 18 k.ú. Staré Hamry 2 Z 21 (ÚS) SR3 PV smíšené obytné veřejný komunikační prostor 32-BI 2,59 ha ZPF 2, D část (Z2, Z 93, Z 97) 3,64 ha ZPF 2,48 SR2 smíšené obytné 3-BI 0,38 ha ZPF 0,38 SR4 smíšené obytné 4-BI: Z4 + Z7 + Z8 + Z10 3,51 ZPF 3,47 SR2 smíšené obytné 5-BI 0,34 ha ZPF 0,34 SR1 smíšené obytné 6-BI 0,29 ha ZPF 0, /V SR1 smíšené obytné 4-BI: Z4 + Z7 + Z8 + Z10 3,51 ha ZPF 3,47 SR4 smíšené obytné 4-BI: Z4 + Z7 + Z8 + Z10 3,51 ha ZPF 3,47 SR2 smíšené obytné 4-BI: Z4 + Z7 + Z8 + Z10 3,51 ha ZPF 3,47 SR1 smíšené obytné 10-BI 0,24 ha ZPF 0,24 SP smíšené obytné 11-BI 0,41 ha ZPF 0, /III SR1 smíšené obytné 12-BI 0,25 ha ZPF 0, /III SR1 smíšené obytné 13-BI 0,19 ha ZPF 0, /III SR4 smíšené obytné 15-BI: Z16+Z17+Z18 2,48 ha SR1 smíšené obytné 15-BI: Z16+Z17+Z18 2,48 ha SR2 smíšené obytné 15-BI: Z16+Z17+Z18 2,48 ha SR4 SR3 smíšené obytné 18-BI: Z21 + Z22 9,54 ha Ne -1 Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne -1? -1? -1? -1? -1? -1? Ne -1?

46 46 Z 22 Z 23 Z 24 Z 25 k.ú. Staré Hamry II Z 26 Z 27 k.ú. Staré Hamry II Z 28 k.ú. Staré Hamry II Z 29 Z 30 Z 31 Z 32 (ÚS) Z 33 Z 35 Z 36 Z 37 Z 38 PZ ZPF 9,11 SR3 smíšené obytné 18-BI: Z21 + Z22 9,54 ha ZPF 9,11 SR4 smíšené obytné 19-BI 2,13 ha ZPF 2,13 + část 105-D 3,64 ha ZPF: 2,48 P smíšené obytné 16-BI 0,21 ha ZPF 0,11 SR4 smíšené obytné 31-BI 1,20 ha ZPF 1,20 SR2 smíšené obytné 30-BI 0,52 ha ZPF 0,48 SR1 smíšené obytné 35-BI 0,06 ha 0,06 SR1 smíšené obytné 36-BI: Z28+Z29 0,53 ha ZPF 0,5 SR2 smíšené obytné 36-BI: Z28+Z29 0,53 ha ZPF 0,53 SR4 smíšené obytné 34-BI: Z30+Z31 1,06 ha ZPF 1,06 SR4 smíšené obytné 34-BI: Z30+Z31 1,06 ha ZPF 1,06 smíšené obytné 29-BI 1,07 ha ZPF 1,07 SR4 smíšené obytné 37-BI 1,08 ha SR1 smíšené obytné 38-BI 0,20 ha ZPF 0,20 SR1 smíšené obytné 67-BI 0,29 ha ZPF 0,29 SR4 smíšené obytné 26-BI 7,01 ha ZPF 6,5 SR2 smíšené obytné 27-BI: Z38 + Z39 1,69 ha ZPF 1,58 + část 105-D 3,64 ha ZPF: 2,48 Ne -1? Ne -1? Ne Ne? Ne -1? Ne -1 Ne -1 Ne -1 Ne Ne -1? Ne -1 Ne -1? Ne? Ne Ne -1 Ne -1

47 47 Z 39 Z 41 Z 42 (ÚS) Z 43 Z 44 Z 45 Z 46 Z 50 Z 51 Z 52 Z 53 Z 54 Z 55 Z 57 Z 58 SR4 smíšené obytné 27-BI: Z38 + Z39 1,69 ha ZPF 1,58 SR1 smíšené obytné 41-BI: Z1 + Z41 7,37 ha ZPF 7,27 SR3 smíšené obytné 42-BI: Z42 + Z43 + Z44 + Z 46 3,59 ha ZPF 3,54 SR1 smíšené obytné 42-BI: Z42 + Z43 + Z44 + Z 46 3,59 ha ZPF 3,54 SR2 smíšené obytné 42-BI: Z42 + Z43 + Z44 + Z 46 3,59 ha ZPF 3,54 SR2 smíšené obytné 43-BI 0,62 ha ZPF 0,57 SR1 smíšené obytné 42-BI 3,59 ha ZPF 3,54 SR2 smíšené obytné 56-BI 0,28 ha ZPF 0,28 SR1 smíšené obytné 53-BI: Z51+ Z52 + Z53 + Z54 1,4 ha ZPF: 1,4 SR1 smíšené obytné 53-BI: Z51+ Z52 + Z53 + Z54 1,4 ha ZPF: 1,4 SR2 smíšené obytné 53-BI: Z51+ Z52 + Z53 + Z54 1,4 ha ZPF: 1,4 SR2 smíšené obytné 53-BI: Z51+ Z52 + Z53 + Z54 1,4 ha ZPF: 1,4 SR1 smíšené obytné 54-BI 0,25 ha ZPF 0,22 SR2 smíšené obytné 58-BI: Z58 + Z57 1,3 SR2 smíšené obytné 58-BI: Z58 + Z57 Ne -1 Ne Ne? Ne Ne Ne -1 Ne* -1 Ne? Ne Ne Ne Ne Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany

48 48 Z 61 Z 64 Z 71 Z 72 Z 73 Z 75 Z 76 Z 77 Z78 Z79 Z 81 Z 83 Z 84 Z 85 (ÚS) Z 86 (ÚS) Z 87 Z 88 k.ú. Staré Hamry 2 Z 90 Kemp 1,3 SR2 smíšené obytné 52-BI 0,46 ha ZPF 0,46 SR1 smíšené obytné 49-BI 0,19 ha ZPF 0,19 SR1 smíšené obytné 64-BI 0,28 ha ZPF 0,28 SR3 smíšené obytné 69 BI 1,72 ha ZPF 1,69 SR3 smíšené obytné 33-BI 0,76 ha ZPF 0 SR2 smíšené obytné 9-BI 0,32 ha ZPF 0,32 SR2 smíšené obytné 20-BI 0,82 ha ZPF 0,80 SR4 smíšené obytné 23-BI 1,4 ha ZPF 1,32 SR4 smíšené obytné 21-BI 1,51 ha ZPF 1,51 SR2 smíšené obytné 22-BI 0,33 ha ZPF 0,33 SR smíšené obytné 25-BI 0,05 ha ZPF 0,05 SP smíšené obytné 14-BI 0,15 ha ZPF 0,15 smíšené obytné 17-BI 0,34 P smíšené obytné 40-BI 2,10 ha ZPF 2,01 SP smíšené obytné 41-BI: SR4 Z1 + Z41 + Z 86 7,37 ha ZPF 7,27 PZ Část 108-D 1,46 ha (celá plocha 108-D) smíšené obytné 55-BI 0,24 ha ZPF 0,24 SP smíšené obytné 62-BI 0,37 ha ZPF 0, /III R rekreace 71-R 0,49 ha ZPF 0 ne (hranice) Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany Ne Ne Ne Ne Ne? Ne -1 Ne Ne Ne Ne Ne Ne ne Ano IV. zóna ochrany Ano III.zóna ochrany -1? 3-5 ovlivněných předmětů

49 49 Z 91 Z 92 Bezručova chata Z 93 (ÚS) SR3 smíšené obytné 72-BI 1,63 ha ZPF 1,55 OV občanské vybavení 73-OV 0,44 ha ZPF 0 PV OV Plochy veřejných komunikačních prostorů občanské vybavení 94-OV 0,19 ha ZPF D část (Z2, Z 93, Z 97) 3,64 ha ZPF 2,48 Z 94 (ÚS) SR3 smíšené obytné 75-BI 2,13 ha ZPF 2,10 Z 95 (ÚS) k.ú. Staré Hamry 2 Z 96 (ÚS) Z 97 OV občanské vybavení 76-OV 1,29 ha ZPF 0,93 OU občanské vybavení - ubytování OU občanské vybavení - ubytování 77-OU 2,00 ha ZPF 2,00 78-OU 4,75 ha ZPF 4,71 ochrany Ne -4? 1-2 předměty ochrany ovlivněny Ano -1? II.zóna ochrany Ovlivněné předměty ochrany nad 10 Ne Ne -1? Ano III.zóna ochrany -1? Ne -1? Ne -1? Z 98 k.ú. Staré Hamry 2 Z 99 Jízdárna občanské vybavení tělovýchova sport OS občanské vybavení tělovýchova sport D část (Z2, Z 93, Z 97) 3,64 ha 80-OS 0,62 ha ZPF 0,62 81-OS 2,30 ha ZPF 2,30 Ano III.zóna ochrany -1 Ne -1 Z 100 OS občanské vybavení tělovýchova sport 82-OS 4,15 ha ZPF 4,05 Ne -1? Z 101 OS občanské vybavení tělovýchova sport 83-OS 0,81 ZPF 0,79 Ne -1 Z 102 Z 103. Z 104 OS občanské vybavení tělovýchova sport OS občanské vybavení tělovýchova sport OU občanské vybavení - ubytování 84-OS 0,66 ha ZPF 0,66 85-OS 0,80 ZPF 0,7 86-OU 0,33 ha ZPF 0,33 Ne -1 Ano -1? III.zóna ochrany Ne -1? Z 105 OS občanské vybavení 87-OS Ne -1?

50 50 k.ú. Ostravice I Z 106 k.ú. Staré Hamry 2 Z 107 Z 108 Z 109 Z 110 (ÚS) Z 111 Z 112 (ÚS) Z 113 Z 114 Z 115 k.ú. Staré Hamry 2 Z 116 (ÚS) Z 121 Z 122 Z 123 Z 124 Z 125 (ÚS) Z 127 Z 128 tělovýchova sport 10,64: ZPF 9,06 OH občanské vybavení - hřbitov PZ občanské vybavení - zeleň PZ občanské vybavení - zeleň PUPFL 0,81 ha 95-OH 0,32 ha ZPF 0,32 96-PZ 0,69 ha ZPF 0,69 97-PZ 1,01 ZPF 0,80 VL Výroba a skladování 99-VL 0,59 ha ZPF 0 VL Výroba a skladování 100-VL 0,82 ha ZPF 0,82 VL Výroba a skladování 101-VL ZPF 0,78 VL Výroba a skladování 102-VL 1,42 ha ZPF 1,38 VL Výroba a skladování 103-VL 0,11 VZ Zemědělská výroba 104-VZ 0,35 ha ZPF 0 D Dopravní infrastruktura 110-D 0,28 ZPF 0,28 D Dopravní infrastruktura 111-D 2,42 ha ZPF 2,42 SR1 T T Technická infrastruktura Technická infrastruktura Technická infrastruktura 119-T 0,51 ha ZPF 0, T 0,35 ZPF 0, T 0,06 ZPF 0 PUPFL 0,06 SR3 Smíšené obytné 7-BI 0,41ha ZPF 0,41 SR4 Smíšené obytné 28-BI 1,48 ha ZPF 1,48 OU Smíšené obytné 127-BI 0,18 ha ZPF 0, /V SP Smíšené obytné 128-BI 0,15 ha ZPF 0,15 Ano III.zóna ochrany Ne Ano IV. zóna ochrany Ano IV. zóna ochrany Ne 3 nebo 5 (až 6) -1-1? Ne -1? 2 předměty ochrany Ne? Ano Ne Ano III.zóna ochrany Ne -1? 2 až 3 předměty ochrany Ano III.zóna ochrany Ne Ne Ne Ne Ano III.zóna ochrany Ano III.zóna ochrany

51 51 Z 129 Z 130 k.ú. Staré Hamry 2 Z 131 Z 132 Z 133 Z 134 Z 135 Z 136 Z 137 Smíšené obytné 129-BI 0,16 ha ZPF 0,16 SR4 Smíšené obytné 130-BI 1,17 ZPF 1,17 SR2 Smíšené obytné 131-BI 0,59 ZPF 0,55 SR1 Smíšené obytné 132-BI 0,22 ZPF 0,22 SR1 Smíšené obytné 133-BI 0,33 ha ZPF 0,33 SR1 Smíšené obytné 134-BI 0,25 ha ZPF 0,25 SR1 Smíšené obytné 135-BI 0,15 ha ZPF 0,15 SR1 Smíšené obytné 136-BI 0,08 ha ZPF 0,08 SR1 Smíšené obytné 137-BI 0,12 ZPF 0,09 Ne Ne Ne Ano III.zóna ochrany Ne Ne Ne Ne Ne V řešeném území je navrhována jedna územní rezerva určená pro občanské vybavení. Předpokládaný zábor půdy pro tuto plochu činí 3,4 ha, z toho 2,88 ha zemědělské půdy a 0,52 ha lesa (který bude součástí pozdější funkční plochy jako veřejná zeleň). Vymezeny jsou tři plochy přestavby Tabulka č. 10 Označení plochy Využití Označ. dle vyhodn. Zábor celkem z toho ZPF. P 1 P 2 (ÚS část) P 3 Lázně BH 3, SP 4,97 ha ZPF 0 2-BH 0,78 ha ZPF 0 Součást EVL PO Ne Ano III.zóna ochrany Ne Hodnocení (dle Hodnocení NATURA 2000) - rozsah významnosti -2 Ovlivněné předměty ochrany: 5 Tyto plochy, z hlediska vlivů nebo současného stavu významné, jsou dále hodnoceny. Ostatní plochy, které jsou z hlediska potenciálních vlivů na vybraná témata životního prostředí a udržitelného rozvoje nevýznamné nejsou v této ani v následujících kapitolách dále zmiňovány.

52 ZÁBOR ZPF Z negativních vlivů návrhu je zábor zemědělského půdního fondu. K záboru zemědělské půdy dojde. Dotčena bude zemědělská půda, pro kterou platí potřeba řešit trvalé vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a zabezpečit provedení skrývek kulturních zemin. Provedeno bylo vyhodnocení záboru zemědělské půdy v rámci návrhových ploch územního plámu. Celkový zábor půdy pro navržené plochy a stavby činí 143,11 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří 86 % = 123,38 ha, z nich je 41,01 ha orné půdy, tj. cca 33 %. Předpokládá se zábor 35,53 ha odvodněných zemědělských pozemků (údaje dle Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa). Zábor půdy podle funkčního členění Tabulka č. 11 Funkční členění Zábor půdy celkem z toho zemědělské půdy z ní orné půdy ha % ha % ha % bydlení hromadné 4,89 3,42 4,04 82,62 1,04 25,74 centrální smíšená 7,53 5,26 6,90 91,63 3,09 44,78 bydlení individuální 73,60 51,43 70,55 95,86 27,34 38,75 rekreace 0,49 0, občanská vybavenost 2,64 1,84 1,84 69,70 0,93 50,54 obč. vybavenost - ubytování 7,08 4,95 7,04 99,44 2,50 35,51 obč. vybavenost tělových. a sport 26,48 18,50 20,25 76,47 4,51 22,71 obč. vybavenost - hřbitov 0,32 0,22 0,32 100, veřejná zeleň 1,70 1,19 1,49 87, výroba a skladování 3,72 2,60 3,09 83,06 0,82 26,54 zemědělská výroba 0,35 0, dopravní infrastruktura 8,42 5,18 7,02 83,37 0,78 11,11 specifické plochy 4,97 3, technické vybavení 0,92 0,64 0,84 91, návrh celkem 143,11 100,00 123,38 86,21 41,01 33,24 V řešeném území je navrhována jedna územní rezerva určená pro občanské vybavení. Předpokládaný zábor půdy pro tuto plochu činí 3,4 ha, z toho 2,88 ha zemědělské půdy a 0,52 ha lesa (který bude součástí pozdější funkční plochy jako veřejná zeleň). Plochy potřebné pro založení chybějících částí územních systémů ekologické stability byly vyhodnoceny samostatně, jde vždy o změnu druhu pozemku ze zemědělských pozemků na lesní pozemky. Pro potřeby ÚSES se celkem předpokládá zábor 2,76 ha zemědělských pozemků. Z toho je 0,73 ha orné půdy a 2,03 ha trvalých travních porostů. Pro řešení záboru půdy pro nové návrhové plochy jsou navrženy zejména půdy V. třídy ochrany, půdy I. a II. třídy ochrany tvoří zábor pouze sporadicky. Navržené plochy pro územní rozvoj obce jsou umístěny uvnitř zastavěného území nebo na něj navazují.

53 53 Záborem nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu, nebude omezen přístup na zemědělské pozemky. Největší rozsah navržených ploch pro zástavbu je určen pro individuální bydlení. Jedná se jednak o parcely menších výměr různých kultur, které nemají z hlediska zemědělské výroby velký význam a dále větší plochy, které nebudou intenzivně zastavěny, bude zde převládat rozptýlená zástavba. Na těchto plochách je určeno průměrně m 2 na jeden RD. Skutečná velikost oploceného pozemku bude menší (cca m 2 ), tudíž skutečné zábory půdy u těchto ploch by mohly být nižší. Větší zábory půdy především pro nové turistické centrum Ostravice a jeho blízké okolí jsou vyvolány záměry na posílení funkce Ostravice jako střediska rekreace a cestovního ruchu. V územním plánu se navrhují především sportovně rekreační zařízení, umožňující celoroční využívání (golf, lyžařské areály), ubytování, ale i bydlení, o které je vzhledem k charakteru obce i blízkým a snadno dostupným velkým městům Ostravské aglomerace (včetně Ostravy) velký zájem. Všechny významné navrhované rozvojové plochy jsou situovány mimo CHKO Beskydy, tj. do severní části obce. Vzhledem k charakteru zastavěného území obce v něm není také dost rezerv, které by bylo možno využít. Nejrozsáhlejší navrhovanou plochou je plocha Z 105 (dle vyhodnocení záboru označena jako plocha 87-OS). Plocha by měla být využívána jako tréninkové golfové hřiště. Pozemky sice nebudou zastavěny, nebude je však možno využívat pro zemědělskou výrobu. Tabulka č. 12 Z 105 k.ú. Ostravice I OS občanské vybavení tělovýchova sport V souvislosti s realizací tohoto záměru dojde k celkovému záboru cca 10,64 ha půdy, z toho cca 9,06 ha představuje zábor zemědělských pozemků (ZPF) ve III. třídě ochrany a cca 0,81 ha zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Lesní porost bude zachován, bude však omezeno hospodaření na těchto pozemcích. V okolí sportovní plochy je dostatek volných nezastavěných ploch, které mohou funkci potřebného veřejného prostranství převzít. Přes zastavitelnou plochu Z105 prochází hlavní zásobovací řad pitné vody. 87-OS 10,64: ZPF 9, /III /V /V PUPFL 0,81 ha U navrhovaných sjezdovek byl vyhodnocen zábor zemědělské půdy pouze v úzkém pruhu v okolí vleku, ostatní části pozemku zůstanou zemědělskými pozemky. 4.2 ZÁBOR PŮDY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Na plochách navržených k záboru v rámci územního plánu Ostravice jsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa. V návrhovém období se předpokládá zábor 5,56 ha lesa. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se týká především lyžařského areálu komplexu lyžařských sjezdovek - ploch 88-OS, 89-OS, 90-OS, 92-OS. Plochy 88, 89, 90 a 92 by měly být využívány pro sjezdové lyžování, v šířce sjezdovky bude les vykácen. Územní plán je nezahrnuje jako plochy zástavby (= nemají označení Z), z toho důvodu je uvedeno označení dle vyhodnocení záboru.

54 54 U plochy lyžařského areálu došlo v průběhu přípravy územního plánu ke zmenšení rozsahu záboru (vychází z hodnocení dle 45i zák.č.114/1992 Sb.). Hlavním zmírňujícím opatřením je zkrácení sjezdovek tak, aby nezasahovaly až do vrcholových partií. Tento návrh opatření bude prověřen v rámci posouzení dle zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Původní stav Stav dle návrhu ÚP

55 55 Obdobně jako lyžařský areál je v Návrhu územního plánu řešena plocha 94-OS (0,19 ha), která by měla být využívána pro sjezdové lyžování, v šířce sjezdovky bude les vykácen. Na ploše Z 105 (dle vyhodnocení záboru označena jako plocha 87-OS (golfové hřiště) bude lesní porost zachován, bude omezeno hospodaření na těchto pozemcích (plocha o velikosti 0,81 ha). Na ploše Z 123 (dle vyhodnocení záboru označena jako plocha 118-T je navržen vodojem (technická infrastruktura) na ploše 0,06 ha. Zábor PUPFL o výměře 0,22 ha je navržen na ploše 105-D (označení dle vyhodnocení záboru), která zahrnuje plochy Z2, Z93 a Z KVALITA OVZDUŠÍ Ústřední zdroj tepla, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a objektů individuální rekreace a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti a hromadné rekreace. Největším tepelným zdrojem v území je kotelna MSDZ Ostravice Pila s výkonem 4, 43 MW ve dvou parních kotlích. V obou kotlích se spalují piliny a dřevní odpad v množství cca t za rok. Páry se využívá k otopu objektů Pily a sušení dřeva. Dále je provozováno několik menších kotelen. Palivem je elektřina, plyn, černé uhlí, koks a dřevo. Na základě plynofikace obce by bylo vhodné dokončit přepojování rodinných domků a kotelen s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. Nejvýznamnější rozvojové záměry budou zásobeny teplem získávaným z tepelných čerpadel nebo budou vytápěny elektřinou. Do velké části zastavitelných ploch je v územním plánu navrženo rozšíření STL plynovodů, což umožní další možnosti využití plynu jako topného média. V rámci přípravy jednotlivých staveb na území obce Ostravice bude věnována zvýšená pozornost možnému vlivu na znečištění ovzduší v rámci stavebních prací a při provozu navrhovaných staveb v rámci návrhových ploch. Zvýšené emise škodlivin vzniknou při přípravě území pro stavbu a při vlastní výstavbě především v důsledku vyšší prašnosti, dopravy a provozu stavebních mechanismů. Jedná se o zvýšení přechodné, omezené dobou výstavby, která je maximálně zkrácena. Pro vlastní provoz jednotlivých staveb, které budou na území města připravovány a jsou zařazeny dle přílohy č. 2 zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, mezi vyjmenované stacionární zdroje, se bude postupovat v souladu s uvedeným zákonem a jeho prováděcím předpisem, tj. vyhláškou č.415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.