1 Úvod Obecný výklad Fond Systematika fondů Státní fondy Jednotlivé státní fondy

Transkript

1

2

3

4 1 Úvod Obecný výklad Fond Systematika fondů Státní fondy Jednotlivé státní fondy Státní fond kultury Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond rozvoje bydlení Státní fond životního prostředí Státní zemědělský intervenční fond Státní fond dopravní infrastruktury Obecný výklad Dopravní politika Budování dálniční sítě Jednotlivé příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury Převody výnosů z privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit Ministerstvu financí Převody výnosů silniční daně Převody podílu z výnosu daně z minerálních olejů Převody výnosů z časového poplatku Převody výnosů mýtného Výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných fondem Úvěry, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob Převody výnosů z příjmů vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury Příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů Dary a dědictví Dotace ze státního rozpočtu Poměr národních zdrojů a zdrojů z Evropské unie Jednotlivé výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury Financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic a poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic

5 4.5.2 Financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah Financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest Úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby Financování nákladů na zavedení a provozování systému elektronického mýta Poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah Poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace Poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Financování úhrady koncesionářům na základě uzavřené koncesionářské smlouvy na výstavbu, provozování a údržby dopravní infrastruktury a financování nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy Náklady na činnost Státního fondu dopravní infrastruktury Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury, které jsou vynakládány nad rámec bodů Závěr Použitá literatura Resumé Key words / Klíčová slova

6 1 Úvod Pro svoji diplomovou práci jsem si zvolil název Státní fondy se zaměřením na Státní fond dopravní infrastruktury. Pro toto téma jsem se rozhodl jednak proto, že mě tato problematika zajímá a jednak také z důvodu, že není mnoho literatury, která by se podrobněji zabývala přímo problematikou fondů a státních fondů. Existuje mnoho publikací, které v rámci výkladu o finančním nebo rozpočtovém právu věnují určitý prostor problematice fondů a státních fondů. Ovšem objevit publikaci, jejímž ústředním tématem by byla problematika státních fondů, není vůbec lehký úkol. Celou tuto práci lze rozdělit na dva větší celky. První z nich pojednává o fondech a státních fondech obecně. Druhý tento větší oddíl je stěžejní částí této diplomové práce a svůj výklad zaměřuje už přímo na Státní fond dopravní infrastruktury. V první části této práce se zaměřuji na obecný výklad o fondech, systematiku fondů a posléze přímo na státní fondy. Na tuto část navazuje kapitola, která nám podává podrobnější informace o jednotlivých státních fondech s výjimkou státního fondu dopravní infrastruktury. Následuje část, jež v rámci celé diplomové práce zaobírá největší prostor a je také nejdůležitější. Je zaměřena speciálně na Státní fond dopravní infrastruktury. Zpočátku podávám podrobnější informace o Státním fondu dopravní infrastruktury, podobně jako v předchozí části. Následuje část pojednávající o Dopravní politice a část zabývající se budováním dálniční sítě. Těmito dvěma kapitolami jsem chtěl nastínit základní filosofii, která se uplatňuje v koncepci rozvoje dopravní infrastruktury. Pokusil jsem se poukázat na základní právní a politické zdroje, priority a cíle, které následně nacházejí uplatnění v dalším rozvoji naší dopravní infrastruktury. Po tomto výkladu pokračuji s výkladem o příjmech a výdajích Státního fondu dopravní infrastruktury, který považuji za nejdůležitější část tohoto druhého oddílu diplomové práce. Snažil jsem se podat věcný a aktuální přehled hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury. Popisuji zde jednotlivé příjmy a výdaje fondu a zaměřuji svou pozornost k právní úpravě těchto příjmů a výdajů, k výši jednotlivých příjmů a výdajů a k procentním podílům těchto příjmů a výdajů v celkových příjmech a výdajích fondu. Sleduji zde také vývoj jednotlivých příjmů a výdajů a pokouším se ho zhodnotit také s ohledem na současnou hospodářskou krizi. 3

7 V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie také hrají čím dál větší roli finanční zdroje fondu, které jsou poskytovány jako finanční příspěvky z různých evropských fondů a jako úvěry od Evropské investiční banky a finanční zdroje fondu, které se na druhou stranu vynakládají jako zálohové uvolnění finančních prostředků, jež předpokládají následné čerpání prostředků z Evropské unie. Proto závěr kapitol, pojednávajících o příjmech a výdajích fondu, věnuji této problematice. Při psaní této práce jsem jako základní zdroje, ze kterých jsem vycházel, používal především zákony. Ty upravují jak samotné postavení státních fondů, tak např. i příjmy a výdaje jednotlivých těchto fondů. Dále mi byly užitečné hlavně webové stránky jednotlivých státních fondů, kde jsem nacházel jejich rozpočty a online přístup na web Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Odtud jsem pracoval především s návrhy rozpočtů a s účetními závěrkami jednotlivých státních fondů, zejména s údaji, jež se týkají Státního fondu dopravní infrastruktury. 4

8 2 Obecný výklad V této úvodní části bych se pokusil vysvětlit několik základních pojmů a ukázat, kam se státní fondy zařazují. Proto jsem zvolil členění první části svojí diplomové práce do tří částí, a to: fond (zde bych rád vysvětlil význam tohoto slova), systematika fondů (v této části bych rád ukázal, kam vlastně státní fondy zařadit), a státní fond (zde bych opět chtěl vysvětlit význam tohoto slova a podat obecné základní informace o státních fondech). 2.1 Fond Na začátku výkladu by bylo účelné vymezit si, jaký je vlastně význam slova fond. Slovo fond jako takové je původu latinského, a je odvozeno ze slova fundus, což se dá přeložit jako dno, základ, inventář. 1 V Akademickém slovníku cizích slov je fond definován, jako souhrn hmotných a finančních prostředků sloužících určitému účelu, z ekonomického pohledu je fond souhrn hospodářských prostředků. 2 Finanční slovník vysvětluje slovo fond jako jmění, resp. hodnoty, sloužící výlučně k určitému účelu 3 a publikace Rozpočtové právo tuto definici komentuje slovy, že v tomto pojetí je fond vytvářen buď věnováním určitého majetku, z jehož výnosu se pak provádí výdaje na určený účel, nebo z pravidelných i nepravidelných příspěvků a má zpravidla podobu samostatné právnické osoby. 4 Ve slovníku cizích slov od Lumíra Klimeše se říká, že fond je soubor prostředků věnovaných jistému účelu, často s právní subjektivitou. 5 Slovo fond v obecném významu se dá také charakterizovat tak, že se jedná o subjekt, který slouží pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a pro správu prostředků na ně určených, přičemž toto financování má charakter účelový, jehož cílem může být jednak zajištění dlouhodobé stability některých výdajů státu s vazbou na určené příjmy, ale také vytvoření alternativy k přímému dotačnímu přidělování finančních 1 Latinsko-český slovník [online]. [cit ]. Dostupný z < 2 PETRÁČKOVÁ, Věra, KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, s. ISBN Finanční slovník. 1. vyd. Praha : Svoboda, s. 4 MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, s. 5

9 prostředků. 6 Asi nejzdařilejší definice se nachází v učebnici Rozpočtové právo, která praví, že fondy jsou určité decentralizované administrativní jednotky podřízené vládě či parlamentu, nebo jednotky přímo kontrolované vládou či nepřímo kontrolované prostřednictvím zástupců vlády v orgánech fondu Systematika fondů V této části bych rád ukázal, že státní fondy nejsou zdaleka jediné fondy, které náš právní řád zná. Pokusím se zde ukázat, jaké druhy fondů u nás vůbec existují a kam se v tomto systému dají zařadit právě státní fondy. Jak již to bývá, různí autoři používají různá členění fondů do jednotlivých skupin. V podstatě jde ale o nevelké rozdíly, které spočívají především v podrobnějším či méně podrobném členění jednotlivých skupin s tím, že výčet jednotlivých fondů zůstává stejný. Pro účely této diplomové práce jsem zvolil členění, které odpovídá členění v učebnici Rozpočtové právo. 8 Jednotlivé fondy se tedy člení na: státní fondy - do této kategorie řadíme Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí, Státní zemědělský intervenční fond a Státní fond dopravní infrastruktury; Národní fond; privatizační fondy - v současné době do této kategorie patří pouze Pozemkový fond, do roku 2000 se sem řadil ještě Fond mládeže a dětí a do roku 2006 Fond národního majetku; netržní fondy - zde své místo nachází Fond sociálního zabezpečení a Fond zdravotního pojištění; 6 MRKÝVKA, Petr, PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. Edice učebnic PrF MU v Brně; č.406. ISBN MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

10 zajišťovací fondy - za zajišťovací fondy označujeme Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen, Zajišťovací fond zdravotních pojišťoven a Garanční fond obchodníků s cennými papíry; tzv. jiné fondy - do této kategorie řadíme Energetický regulační fond, Vinařský fond a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.; fondy organizačních složek státu - rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb; fondy státních příspěvkových organizací - rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb; fondy na úrovní územních samosprávných celků - do této kategorie řadíme peněžní fondy (ty se dělí na účelové a neúčelové fondy) a fondy příspěvkových organizací územních samosprávných celků (tam řadíme rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond sociálních kulturních potřeb); nezanedbatelnou kategorií jsou fondy na úrovni Evropské unie - jedná se o: fond PHARE, fond SAPARD, fond ISPA, Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF), Finanční nástroj řízení rybolovu (FIFG), Kohezní fond (CF) a Evropský fond solidarity (EUSF); zajímavostí mohou být i fondy vytvořené na základě mezinárodního práva veřejného; takovým fondem je např. Prototypový uhlíkový fond (Prototype Karbon Fund-PCF) 9 a ostatní subjekty (nejedná se přímo o fondy, ale o určité subjekty v oblasti veřejné správy hospodařící na principu, který je blízký fondovnímu hospodaření 10 ) - jde o státní podniky (sem se dá zařadit i Budějovický Budvar, národní podnik, který má určité zvláštní postavení), Česká konsolidační agentura, a.s., 9 MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

11 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. a Česká exportní banka. 2.3 Státní fondy Opět na tomto místě se pokusím přiblížit význam slova státní fond. Někdy se používá místo pojmu státní také veřejný fond. Předem je nutno říci, že samotný pojem státní fond není v současné době v právní normě přímo definován. 11 Přitom jednotlivé zákony s tímto pojmem běžně operují. Proto si musíme vypomoci různými finančními nebo ekonomickými slovníky. Veřejný fond je samostatné, účelům veřejné správy věnované jmění. 12 Ekonomický slovník nabízí definici: státní fondy jsou nástroje pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů. 13 Odpověď na otázku, co je to vlastně státní fond jsem hledal, především pro srovnání, také ve slovenském Slovníku finančního práva. Ten praví, že státní (účelové) fondy jsou právnické osoby, které se zřizují zákonem na financování zvlášť určených úkolů. Jejich existenci předpokládá i článek 58 Ústavy Slovenské republiky 14. Je to historicky ověřená forma mimorozpočtového hospodaření na bázi samostatného okruhu veřejných rozpočtů. 15 Je zajímavé, že na Slovensku oproti naší úpravě jsou státní fondy upraveny již ústavou, tedy normou s nejvyšší právní silou, kdežto u nás se pojem státní fond vyskytuje až v běžných zákonech. Na závěr bych doplnil ještě jednu definici, která říká, že státní fondy jsou účelové fondy zaměřené na financování určitého segmentu veřejného sektoru. 16 Státní fondy jsou instituce, které se na našem území vyskytovaly již za první republiky. V této době byla charakteristickým rysem finančního hospodářství existence několika desítek státních fondů. Jejich hospodaření tvořilo doplněk k státně rozpočtovému hospodaření, a to hlavně na úseku zemědělství, silničního hospodářství 11 BAKEŠ, Milan, et al. Finanční právo. 5. upr. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN LAŠTOVKA, Karel. Slovník veřejného práva. Heslo veřejné fondy. Praha HINDLS, Richard, HOLMAN, Robert, HRONOVÁ, Stanislava. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN Čl. 58 odst. 3 Ústavy Slovenské republiky ( Státní účelové fondy napojené na státní rozpočet Slovenské republiky se zřizují zákonem. ) 15 KRÁLIK, Jozef, JAKUBOVIČ, Daniel. Slovník finančného práva. Bratislava : VEDA, s. ISBN X. 16 ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha : Leges, s. ISBN

12 apod. 17 Jako příklad můžeme uvést např. státní silniční fond, meliorační fond nebo vodohospodářský fond. Fondy byly spravovány různými ministerstvy a v roce 1948 podle zjištění ministerstva financí existovalo 186 významnějších finančních fondů. V letech pak tyto fondy v souvislosti s vytvářením jednotného státního rozpočtu zanikly. 18 Protože od této doby do současnosti uplynula poměrně dlouhá doba, pokusil jsem se zjistit, jak to bylo se státními fondy také v tomto mezidobí. Právnický slovník, který byl vydán v sedmdesátých letech minulého století se také pod heslem Fondovní hospodářství zmiňuje o státních fondech. Uvádí, že fondy ve sféře státních rozpočtů jsou uváděny v život zákonem. Rozsah činnosti fondu pak upravuje statut schválený příslušnou vládou. Rozpočet fondu se připojuje k příslušnému státnímu rozpočtu, na který je napojen. Toto spojení má podobu finančního vztahu, tj. dotace (subvence). Obdobné zásady jako pro rozpočet fondů platí pro jejich závěrečné účty, které se projednávají spolu se závěrečnými účty federace nebo národních republik. 19 V této době u nás byly zřízeny tyto fondy: fond vodního hospodářství, fond ochrany ovzduší, fond silniční a státní fond zúrodnění půdy. Pro zařazení fondů do skupiny státních fondů se dá využít určitých kritérií: státní fond má povinnost předkládat Poslanecké sněmovně Parlamentu rozpočet fondu, a to současně se státním rozpočtem, způsob získávání vlastních zdrojů je určen zákonem, způsob kontroly činnosti je stanoven zákonem o rozpočtových pravidlech. 20 Podmínky zřizování státních fondů jsou upraveny v tzv. rozpočtových pravidlech. 21 Státní fondy se zřizují jako právnické osoby. Zřizují se z toho důvodu, aby finančně zabezpečovaly zvlášť stanovené úkoly a hospodařily s prostředky pro ně 17 GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 2. aktualizované a doplněné vyd. Praha : Linde, s. ISBN MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN MADAR, Zdeněk, et al. Právnický slovník : I. díl A-O. 4. zcela přepracované a doplněné vyd. Praha : Orbis, s. 20 MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN Viz 1f) zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů 9

13 určenými. Každý státní fond se zřizuje zákonem a jeho název musí obsahovat označení státní fond. 22 Každý zákon, kterým se zřizuje státní fond, musí kromě jiného obsahovat také orgán, do jehož působnosti tento fond patří. Fondy bývají spravovány ministerstvy a v jejich čele stojí ministr nebo pověřená osoba. Protože zákon o zřízení fondu nemůže až tak dopodrobna upravovat veškeré otázky týkající se činnosti státního fondu, je zapotřebí rozsah jeho činností upravit podrobněji ve statutu. 23 Rozpočtová pravidla také stanoví, že v zákonech, jimiž se zřizují jednotlivé státní fondy musí být také stanoveny finanční zdroje státního fondu včetně způsobů jejich použití a stanovení způsobu financování jejich správních výdajů (ty zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem). Státní fondy jsou financovány převážně ze státního rozpočtu, konkrétních rozpočtových zdrojů a majetkových práv. Vazba rozpočtů těchto fondů na státní rozpočet je dána mimo jiné i termíny, pročež se zpracovává v termínech pro sestavení státního rozpočtu. Obdobně i závěrečný účet fondů je termínově shodný se závěrečným účtem státu. 24 K tomu je ještě nutno dodat, že chybí-li fondu prostředky, státní rozpočet je zpravidla dodá, i když právně nenese odpovědnost za závazky fondu. Dosáhne-li fond přebytku v hospodaření, obhospodařuje tento přebytek samotný fond. 25 Jinými slovy: případné přebytky se převádí do následujícího rozpočtového roku. V současné době u nás existuje 6 státních fondů. Jedná se o: Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí, Státní zemědělský intervenční fond a Státní fond dopravní infrastruktury. Na podrobnější výklad se zaměřím v následujících částech. 22 Viz 28 zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů 23 MRKÝVKA, Petr, PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. Edice učebnic PrF MU v Brně; č.406. ISBN JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN BAKEŠ, Milan, et al. Finanční právo. 5. upr. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN

14 3 Jednotlivé státní fondy V této druhé části zaměřím svůj výklad na jednotlivé státní fondy, a to: Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí a Státní zemědělský intervenční fond. Záměrně se vyhýbám Státnímu fondu dopravní infrastruktury, jemuž je věnována celá následující část této diplomové práce. U jednotlivých státních fondů zaměřím svůj výklad na to, za jakým účelem byly tyto fondy zřízeny, jaké jsou jejich úkoly, organizační struktura a v neposlední řadě na rozpočty jednotlivých fondů a na to, co tvoří jejich příjmy, výdaje a jaká je jejich výše. 3.1 Státní fond kultury Státní fond kultury je upraven zákonem č.239/1992 Sb. Jedná se o aktivní finanční nástroj pro podporu české kultury. Jde o právnickou osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Tento fond spravuje ministerstvo kultury, v jeho čele stojí ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky fondu. Sídlo má v Praze. O způsobu a výši čerpání prostředků Státního fondu kultury rozhoduje rada fondu. Členové rady jsou voleni a odvoláváni poslaneckou sněmovnou. Členství v radě je veřejnou funkcí, je čestné a nezastupitelné. Rada má nejvíce 13 členů a její funkční období je tříleté. Členem rady může být pouze bezúhonný občan České republiky a jako její člen nesmí zastávat některé funkce (např. funkce prezidenta, poslance, funkce v politických stranách apod.). Členství v radě zaniká uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, úmrtím, odvoláním a ztrátou způsobilosti k právním úkonům. Rada posuzuje zásadní otázky tvorby a užití prostředků Státního fondu kultury, návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů a návrh jeho závěrečného účtu. Rozhoduje také o žádostech o poskytnutí prostředků Státního fondu kultury. Statut Státního fondu kultury říká, že činnost rady řídí její předseda. Ten je zvolen nadpoloviční většinou hlasů všech členů rady. Rada je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. K přijetí jejího usnesení postačí, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. K zasedání je rada svolávána předsedou zpravidla jednou měsíčně. Zasedání rady je zásadně neveřejné. 11

15 Správce Státního fondu kultury (ministerstvo kultury) sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet fondu. Tento návrh předkládá ministerstvu financí, a to jej vždy do 31. srpna předkládá vládě. Vláda ho po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu ke schválení Poslanecké sněmovně. Závěrečný účet Státního fondu kultury tvoří přílohu státního závěrečného účtu. Mezi finanční zdroje (příjmy) Státního fondu kultury patří: a) výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob v kultuře s výjimkou filmového průmyslu; b) výnosy z cenných papírů nabytých Státním fondem kultury od jiných subjektů; c) úvěry od právnických osob; d) úroky z návratných finančních výpomocí a půjček, poskytnutým Stáním fondem kultury žadatelům a úroky z prostředků Státního fondu kultury uložených v bance; e) splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých Státním fondem kultury žadatelům; f) smluvní pokuty placené žadateli v případech, ve kterých prostředky Státního fondu kultury nebyly použity podle stanovených podmínek; g) dary a dědictví pro Státní fond kultury; h) výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných Státním fondem kultury; i) sjednané podíly na příjmech z projektů, na které byly poskytnuty prostředky Státního fondu kultury; j) 50% podíly z výnosu nájmu předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření správce Státního fondu kultury; k) výnosy z pohlednic, plakátů a dalších příležitostných tisků, vydávaných správcem Státního fondu kultury; l) dotace za státního rozpočtu a m) další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy. 12

16 Prostředky fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty. Jde o projekty: a) na podporu vzniku, realizaci a uvádění hodnotných uměleckých děl; b) ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací; c) na získávání, obnovu a udržování kulturních památek a sbírkových předmětů; d) výstavní a přednáškovou činnost; e) propagaci české kultury v zahraničí, pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí; f) podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice; g) podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit a ochranu, údržbu a doplňování knihovního fondu. Prostředky Státního fondu kultury jsou poskytovány ve formě účelových dotací, půjček nebo návratných finančních výpomocí. Účelové dotace lze poskytnout jen do výše dvou třetin žadatelem plánovaných nákladů, s výjimkou prostředků určených na záchranu kulturních památek, na které lze poskytnout prostředky do výše devíti desetin plánovaných nákladů. 26 Na poskytnutí prostředků Státního fondu není právní nárok. Platí zde, že prostředky, které nejsou vyčerpány do konce rozpočtového roku, se nevracejí, a mohou tak být využity v následujícím rozpočtovém roce. 27 Na tomto místě bych se ještě rád zmínil o úvahách o zrušení Státního fondu kultury. Tyto úvahy dospěly v roce 2008 až do vládního návrhu zákona o zrušení Státního fondu kultury České republiky a o změně zákona č.239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 28 Tento návrh byl předložen s cílem ukončit činnost fondu, který dlouhodobě nemá dostatečné finanční zdroje k plnění účelu, pro který byl zřízen. Základní problém představuje skutečnost, že fond nemá žádné trvalé, dostatečné a zákonem garantované (nárokové) zdroje, které by mohly sloužit k plnění jeho poslání. Důvodová zpráva říká, že tento problém 26 MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN POSLANECKÁ SNĚMOVNA ČR,Vládní návrh zákona o zrušení Státního fondu kultury České republiky, sněmovní tisk 561/0, část č. ½ [online], [cit ]. Dostupné z < 13

17 lze řešit buď doplněním finančních zdrojů nebo zrušením fondu. Jelikož Ministerstvo kultury podporuje kulturní projekty jiným způsobem a také neexistuje politická vůle k vybavení fondu dalšími zdroji včetně vymezení jeho budoucí působnosti, je logickým závěrem ho zrušit. 29 Při porovnání všech variant a výhod a nevýhod se pak podle důvodové zprávy jeví nejvhodnější ta varianta, která počítá s tím, že fond bude zrušen a jeho závazky a majetek, se kterým je příslušný hospodařit, budou převedeny na jiné subjekty. Tento návrh nakonec vláda vzala svým usnesením zpět. 30 Co se týče rozpočtu Státního fondu kultury a výroční zprávy o jeho činnosti, ty jsou zveřejňovány správcem fondu po schválení zákona o Státním rozpočtu a Státního závěrečného účtu České republiky poslaneckou sněmovnou. Rozpočet Státního fondu kultury je zpravidla schodkový. 31 V roce 2006 činily příjmy Státního fondu kultury částku 32,5 mil. Kč a výdaje 38,3 mil. Kč. 32 O rok později dosáhly příjmy i výdaje shodně částky 33,9 mil. Kč. 33 Rok 2008 byl ve znamení příjmů ve výši 34,1 mil. Kč a výdajů ve výši 35,9 mil. Kč. 34 Návrh rozpočtu pro rok 2009 počítá s příjmy ve výši 34 mil. Kč a s výdaji ve výši 30 mil. Kč Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie Zákonem č.241/1992 Sb. byl zřízen Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. Jedná se o aktivní finanční nástroj podpory české národní kinematografie. Tento fond je právnickou osobou, kterou spravuje Ministerstvo kultury České republiky, a která se na základě statutu zapisuje do obchodního rejstříku. Ministr kultury stojí v jeho čele a odpovídá za hospodaření s jeho prostředky. Sídlo fondu se nachází v Praze. 29 Viz Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o zrušení Státního fondu kultury České republiky, sněmovní tisk 561/0, část č. 1/2 30 VLÁDA ČR, Usnesení vlády č ze dne 12. října 2009 [online], [cit ]. Dostupné z < doc> 31 ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha : Leges, s. ISBN MINISTERSTVO KULTURY ČR, Rozpočet Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie na rok 2006 [online], [cit ]. Dostupné z < 33 MINISTERSTVO KULTURY ČR, Rozpočet Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie na rok 2007 [online], [cit ]. Dostupné z < 34 MINISTERSTVO KULTURY ČR, Závěrečný účet Státního fondu kultury za rok 2008 [online], [cit ]. Dostupné z < 35 MINISTERSTVO KULTURY ČR, Návrh rozpočtu Státního fondu kultury pro rok 2009 [online], [cit ]. Dostupné z < 14

18 Rada Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie je orgánem, který rozhoduje o způsobu a výši čerpání prostředků tohoto fondu. Rada sestává nejvíce z 13 členů, její funkční období je tříleté. Členství je veřejnou funkcí, je čestné a nezastupitelné. Její členy volí a odvolává poslanecká sněmovna, jíž je rada také odpovědna. Členem rady může být jen bezúhonný občan České republiky. Rada rozhoduje o žádostech o poskytnutí prostředků Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Posuzuje zásadní otázky tvorby a užití jeho prostředků včetně návrhu jeho ročního rozpočtu příjmů a výdajů a závěrečného účtu. Statut Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie upravuje podrobněji činnost rady. Tu řídí její předseda, jenž je volen nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. Rada je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. Její usnesení je přijato, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. Zasedání rady je zásadně neveřejné. Některé další podrobnosti týkající se schůzí, jednání, hlasování a zápisů jsou uvedeny v Jednacím řádu rady. Pro každý rozpočtový rok sestavuje správce fondu (Ministerstvo kultury) návrh jeho rozpočtu příjmů a výdajů, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet. Ten pak předkládá ministerstvu financí. Návrh rozpočtu Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie předkládá ministerstvo financí vždy do 31. srpna vládě. Ta ho po případných změnách, které v něm provede, předkládá spolu s návrhem státního rozpočtu Poslanecké sněmovně. Závěrečný účet tvoří přílohu státního závěrečného účtu. Příjmy Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie tvoří: a) výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu; b) výnosy z cenných papírů nabytých Státním fondem pro podporu a rozvoj české kinematografie od jiných subjektů; c) úvěry od právnických osob; úroky z návratných finančních výpomocí a z půjček poskytnutých fondem žadatelům a úroky z prostředků fondu uložených v bance; d) splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých Státním fondem pro podporu a rozvoj české kinematografie žadatelům; 15

19 e) smluvní pokuty placené žadateli v případech, kdy prostředky fondu nebyly použity podle stanovených podmínek; f) dary a dědictví pro fond; g) výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných fondem; h) sjednané podíly na příjmech z kinematografických děl, na které byly poskytnuty prostředky fondu; i) dotace ze státního rozpočtu; j) příplatek k ceně vstupného (jedná se o příplatek ve výši jedné koruny, který odvádí pořadatel veřejné produkce); k) příjmy z využití filmových děl, pokud byly na fond převedeny; l) příjmy za užití kinematografických děl, u nichž fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě zvláštního zákona a konečně některé další zdroje, jež stanoví zvláštní předpisy. Výdajová stránka je tvořena několika prvky. Prostředky fondu lze poskytnout na různé projekty. Mezi ně patří: a) tvorba českého kinematografického díla; b) výroba českého kinematografického díla; c) distribuce hodnotného kinematografického díla; d) propagace české kinematografie; e) technický rozvoj a modernizace české kinematografie; f) výroba, distribuce a propagace kinematografických děl národnostních a etnických menšin, žijících na území České republiky. Prostředky fondu jsou poskytovány jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci. 36 Na poskytnutí prostředků fondu není právní nárok. Účelové dotace lze poskytnout jen do výše jedné poloviny nákladů plánovaných žadatelem. 37 Opět obdobně jako u většiny státních fondů platí, že finanční prostředky, které nejsou 36 ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha : Leges, s. ISBN MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

20 vyčerpány do konce rozpočtového roku, se nevracejí, a mohou tak být využity v následujícím rozpočtovém roce. 38 Správce fondu vypracovává Výroční zprávu, která se zveřejňuje spolu s rozpočtem Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie po schválení zákona o Státním rozpočtu a Státního závěrečného účtu České republiky. V roce 2006 dosahovaly příjmy i výdaje Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie výše 83 mil. Kč 39, v roce 2007 činily příjmy 207,5 mil. Kč a výdaje 227,5 mil. Kč Státní fond rozvoje bydlení Tento fond byl zřízen na základě zákona č. 211/2000 Sb. s cílem zabezpečení podpory bytové výstavby. 41 Státní fond rozvoje bydlení je právnickou osobou v působnosti ministerstva pro místní rozvoj a jeho účelem je podporovat rozvoj bydlení v České republice v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky. Sídlí v Olomouci. Jedná se o jeden z nástrojů, kterým se realizuje státní bytová politika. 42 Ve statutu fondu je vytyčeno několik jeho hlavních úkolů. Mezi ně patří shromažďování finančních prostředků určených na podporu bydlení, podpora soukromých a obecních investic do výstavby bytů, oprav a modernizace bytů a výstavby technické infrastruktury. Státní fond rozvoje bydlení rozděluje příspěvky z poskytnutých prostředků příslušných fondů Evropské unie podle schválených projektů se zabezpečeným kofinancováním. Podle programů, které jsou stanoveny nařízením vlády, rozděluje Státní fond rozvoje bydlení finanční prostředky určené na podporu bydlení a sjednává za tím účelem smlouvy s bankami, obcemi i s jednotlivými příjemci podpory. Dále poskytuje poradenské služby v oblasti realizace programů poskytování 38 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN MINISTERSTVO KULTURY ČR, Rozpočet Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie na rok 2006 [online], [cit ]. Dostupné z < 40 MINISTERSTVO KULTURY ČR, Rozpočet Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie na rok 2007 [online], [cit ]. Dostupné z < 41 BAKEŠ, Milan, et al. Finanční právo. 5. upr. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN

21 státní podpory v oblasti bydlení a analyzuje situaci v bydlení a účinnost státní podpory bydlení. Navrhuje také ministerstvu pro místní rozvoj opatření v oblasti bytové politiky. Majetek, s nímž Státní fond rozvoje bydlení hospodaří, je ve vlastnictví státu a při nakládání s tímto majetkem je tento fond povinen dbát zásad obezřetnosti a efektivnosti. Orgány Státního fondu rozvoje bydlení tvoří výbor, dozorčí rada a ředitel. Výbor fondu má 7 členů a jeho předsedou je ministr pro místní rozvoj. Jeho místopředsedu a dalších 5 členů jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra pro místní rozvoj. Funkční období výboru je čtyřleté. Statut fondu stanoví, že tento výbor zasedá podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Výbor jedná o různých věcech, které jsou předmětem činnosti fondu a předkládá ministrovi pro místní rozvoj návrh jeho rozpočtu, roční uzávěrku a výroční zprávu o činnosti za kalendářní rok. Výbor navíc vypracovává návrh statutu Státního fondu rozvoje bydlení včetně návrhů na změny tohoto statutu. Další záležitosti, které tento výbor projednává a schvaluje jsou stanoveny v 5. článku statutu fondu. Dozorčí rada je kontrolním orgánem Státního fondu rozvoje bydlení. Její funkce jsou stanoveny v článku 6 statutu fondu. Je tvořena pěti členy, jejichž funkční období je čtyřleté. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Tito členové pak ze svých řad volí svého předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada pak zasedá nejméně dvakrát ročně. Ředitel je statutárním orgánem Státního fondu rozvoje bydlení a je i jeho zaměstnancem. Jeho úkoly jsou opět přesněji vymezeny v 7. článku statutu fondu. Pro každý kalendářní rok sestavuje tento fond návrh svého rozpočtu, který vládě předkládá ministr pro místní rozvoj vždy do 31. srpna. Vláda dále po případných změnách, které v něm provede, předkládá tento návrh spolu s návrhem státního rozpočtu poslanecké sněmovně. Pokud není rozpočet poslaneckou sněmovnou schválen, řídí se jeho rozpočtové hospodaření (od prvního dne kalendářního roku do schválení rozpočtu) objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu fondu v předchozím roce. Výdaje se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období. Po skončení kalendářního roku sestavuje Státní fond rozvoje bydlení roční účetní uzávěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti předkládá ministr pro místní rozvoj vládě a ta jej do 31. března předkládá 18

22 ke schválení poslanecké sněmovně. Roční uzávěrka musí být před svým předložením vládě ověřena auditorem. 43 Příjmy Státního fondu rozvoje bydlení tvoří: a) dotace ze státního rozpočtu; b) příjem z vydaných dluhopisů; c) výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu se zákonem o Státním fondu rozvoje bydlení; d) splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství; e) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Státního fondu rozvoje bydlení; f) výnosy z veřejných sbírek organizovaných Státním fondem rozvoje bydlení; g) dary a dědictví ve prospěch Státního fondu rozvoje bydlení; h) prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství; i) přijaté půjčky a úvěry; j) splátky státních půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Použití finančních prostředků fondu (výdaje) je v zákoně rozděleno do dvou skupin. Na prostředky, které lze použít pouze na území České republiky a na prostředky, které lze použít dále. Do první skupiny patří prostředky ke: a) krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru; b) krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů; c) krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace; 43 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN

23 d) k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů, na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu; e) krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru; f) krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká a g) ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru. Do druhé skupiny náleží finanční prostředky, které lze použít k: a) nákupu hypotečních zástavních listů; b) nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka; c) nákupu státních dluhopisů; d) úhradě závazků, které plynou z ručení za nesplacené jistiny úvěrů poskytovaných bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů a na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu; e) úhradě závazků z vydaných dluhopisů; f) úhradě nákladů spojených se správou Státního fondu rozvoje bydlení; g) úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků v první skupině; h) úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení; i) nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných 20

24 centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou. Při hospodaření fondu se jeho aktiva nesmí snížit pod 6 mld. Kč. 44 Na poskytnutí prostředků z fondu není právní nárok. V roce 2006 činily příjmy fondu 745 mil. Kč a výdaje 4,08 mld. Kč. 45 Za rok 2007 to na straně příjmů bylo již 1,89 mld. Kč a na straně výdajů 4,27 mld. Kč. 46 Podle výroční zprávy za rok 2008, která by měla být připravena k projednání v poslanecké sněmovně, příjmy za rok 2008 dosahovaly částky 1,7 mld. Kč a výdaje 2,93 mld. Kč. 47 Návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení pro rok 2009 předpokládá příjmy ve výši 1,36 mld. Kč a výdaje ve výši 5,51 mld. Kč Státní fond životního prostředí Státní fond životního prostředí byl založen zákonem č. 388/1991 Sb. Je právnickou osobou a ministerstvo životního prostředí je jeho správcem. Účinností tohoto zákona se součástí tohoto fondu staly také Státní fond vodního hospodářství a Fond ochrany ovzduší. Sídlí v Praze. Základní účel, pro který byl tento fond zřízen, je podpora ekologických opatření uskutečňovaných v souladu se Státní politikou životního prostředí a zásadami ochrany životního prostředí České republiky. Stanovení jednotlivých úkolů Státního fondu životního prostředí nalezneme v jeho statutu. Mezi tyto úkoly patří např. přijímání žádostí o poskytnutí prostředků fondu, uzavírání smluv o poskytnutí podpory z fondu se žadateli včetně změn a doplňků těchto smluv, kontrola účelnosti a správnosti využití poskytnutých prostředků fondu, vede účetnictví o tvorbě a použití poskytnutých prostředků z fondu. Státní fond životního prostředí také např. pravidelně informuje ministerstvo a veřejnost o hospodaření s jeho prostředky a vykonává spoustu dalších 44 MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ, Výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2006 [online], [cit ]. Dostupné z < 46 STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ, Výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2007 [online], [cit ]. Dostupné z < 47 STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ, Výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2008 (připravená k projednání v PSP ČR) [online], [cit ]. Dostupné z < 48 POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR, Návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2009 [online], [cit ]. Dostupné z < 21

25 agend. V souhrnu lze konstatovat, že Státní fond životního prostředí je fondem, který soustřeďuje prostředky vybírané za poškozování životního prostředí a z těchto prostředků přispívá na projekty ke zlepšování životního prostředí. 49 Co se týče organizační struktury, v čele fondu stojí ředitel, který je jmenován ministrem životního prostředí. Ředitel jedná jménem fondu jako statutární orgán. Ministr také jmenuje Radu fondu, která je jeho poradním orgánem. Rada fondu posuzuje zejména zásadní otázky užití a tvorby prostředků fondu, jeho roční rozpočty příjmů a výdajů a posuzuje i navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky fondu. Jinak je organizační struktura tohoto fondu poměrně složitá. Pod ředitelem existuje několik úseků, které se dále člení na odbory a odbory se dále člení na oddělení. Příjmy Státního fondu životního prostředí tvoří zejména různé platby, které jsou spojeny s ochranou životního prostředí. Jde o určité náhrady ekologických daní, se kterými se počítá, ale dosud vytvořeny nebyly, a jejich funkce plní výše uvedené platby. 50 Příjmy Státního fondu životního prostředí tedy tvoří: a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových; b) poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší; c) poplatky dle zákona o odpadech; d) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60% jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu; e) poplatky za skutečný odběr podzemních vod ve výši 50% jejich celkového objemu; f) úhrady odváděné do státního rozpočtu za vydobyté nerosty; g) pokuty uložené orgány správce Státního fondu životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí (50% z těchto vybraných pokut připadá do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů); h) peněžní příjmy z postihu žadatelů na neoprávněné použití nebo zadržení prostředků Státního fondu životního prostředí; i) dotace ze státního rozpočtu; 49 BAKEŠ, Milan, et al. Finanční právo. 5. upr. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

26 j) podíly na výnosu daní; k) úvěry od právnických osob; l) příspěvky od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob a další příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy v jednotlivých úsecích životního prostředí. Pro finanční hospodaření fondu je zřízen samostatný bankovní účet. Výdaje z rozpočtu tohoto fondu souvisí především s ochranou životního prostředí a jeho složek. 51 Prostředky Státního fondu životního prostředí lze použít na: a) podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí; b) podporu programu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědeckotechnického rozvoje v oblasti životního prostředí; c) podporu činností souvisejících s ekologickými funkcemi vodních toků a vodních ploch; d) podporu monitorování složek životního prostředí a ekologických procesů; e) úhradu splátek a úroků za půjčky poskytnuté Státnímu fondu životního prostředí; f) podporu výchovných akcí a rozšiřování informací o životním prostředí a úhradu nákladů spojených s činností Státního fondu životního prostředí schválených v rámci jeho rozpočtu. Podporou se pro účely tohoto zákona rozumí dotace, subvence, půjčky, převzetí závazku a další pomoc právnickým a fyzickým osobám. Na poskytnutí prostředků Státního fondu životního prostředí není právní nárok. Tyto prostředky se žadatelům poskytují za podmínek, které jsou stanoveny ve statutu a směrnici, přičemž základním principem je zde objektivní posouzení žádosti z hlediska ekologické a ekonomické výhodnosti a celospolečenských zájmů. Žádosti předkládané Státnímu fondu životního prostředí jsou posuzovány jeho Radou. Obdobně jako u většiny státních fondů platí, 51 MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

27 že finanční prostředky, které nejsou vyčerpány do konce rozpočtového roku, se nevracejí, a mohou tak být využity v následujícím rozpočtovém roce. 52 V roce 2006 činily příjmy fondu 2,55 mld. Kč a výdaje 2,46 mld. Kč. 53 V roce 2007 to bylo na straně příjmů 2,6 mld. Kč a na výdajové stránce 1,79 mld. Kč. 54 V roce 2008 výše příjmů činila 2,38 mld. Kč a výše výdajů 2,04 mld. Kč Státní zemědělský intervenční fond Jako právnická osoba se sídlem v Praze byl zřízen zákonem č. 256/2000 Sb. Státní zemědělský intervenční fond namísto Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, mu byla založena obecná působnost při provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie. Tento fond náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Důvodem zřízení je snaha lépe odpovídat potřebám regulace trhu se zemědělskými produkty v Evropě. Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou - zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. 56 Dalo by se říci, že tento fond je více chápán jako obchodní organizace. Se státními fondy jej spojuje zejména povinnost nechat projednat rozpočet fondu (jeho objem) Poslaneckou sněmovnou společně se státním rozpočtem. 57 Státní zemědělský intervenční fond provádí opatření a zavádí tržní pořádky pro stabilizaci trhů se zemědělskými výrobky a potravinami s cílem minimalizace výkyvů cen na domácím trhu tím, že např. poskytuje různé formy finanční podpory, 52 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Výroční zpráva Státního fondu životního prostředí za rok 2007 [online], [cit ]. Dostupné z < vyrocni_zprava_sfzp_2007_081216_web.pdf> 54 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Výroční zpráva Státního fondu životního prostředí za rok 2007 [online], [cit ]. Dostupné z < vyrocni_zprava_sfzp_2007_081216_web.pdf> 55 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Výroční zpráva Státního fondu životního prostředí za rok 2008 [online], [cit ]. Dostupné z < sfzp_vyrocni_zprava_2008.pdf 56 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN BAKEŠ, Milan, et al. Finanční právo. 5. upr. vyd. Praha : C.H.Beck, s. ISBN