Socialismus, marxismus-leninismus a komunismus

Transkript

1 RUSKO a SSSR REVOLUCE VZNIK SSSR LENIN ÁSTuP STALlNA Zopakujte si, co víte o situaci v Rusku před první světovou válkou a během ní. Soustřeďte se zejména na revoluce, které tam proběhly v roce Co to v politice znamená levice a pravice? Zopakujte si, co je to socialismus. Němci Karel Marx (nahoře) a Bedřich Engels (dole) sice socialismus nevymysleli, ale napsali stěžejní díla socialistické filozofie. Pro komunisty byla důležitá zvláště Marxova díla. Symbolem komunismu byl VladimírIijič Lenin. Na obraze VladimíraSerova oznamuje vítězství bolševiků v Rusku. Čtěte dál, dozvíte se, jak k tomu došlo. KOMUNISMUS V SOVĚTSKÉM SVAZU Z Marxových myšlenek vycházel i Rus Vladimír IIjič Uljanov, známější jako lenin (dole), který stál od roku 1917 v čele Ruska a později Sovětského svazu. I on byl autorem řady spisů, které tvořily základ komunistické ideologie. Ta se nazývala marxismus-leninismus. E'j O Leninovi si udělejte referát, je to velmi důležitá osoba pro meziválečný vývoj Ruska. Socialismus, marxismus-leninismus a komunismus Z minulé učebnice si pamatujete, že průmyslová revoluce přinesla v 19. století velké společenské změny. Vznikla vrstva dělníků a vznik- 1a buržoazie - moderní měšťanská vrstva. Také si určitě vybavujete nelehký život dělníků, jejich těžké pracovní podmínky, nízké platy, dlouhou pracovní dobu, často živoření na hranici bídy, hrozbu nezaměstnanosti... Vzpomínáte si (nebo jste si zopakovali), že vznikl nový filozofický směr, socialismus, který se snažil najít způsob, jak postavení pracujících lidí zlepšit. Na přelomu 19. a 20. století vznikla další teorie, marxismus-leninismus. Název dostala podle svých tvůrců - německého filozofa Karla Marxe a ruského (později sovětského) politika Vladimíra Iljiče Lenina, který ji od Marxe převzal a přetvořil podle svých názorů. Pro pochopení toho, co se dělo v Rusku po první světové válce a v řadě dalších států (včetně Československa) po druhé světové válce, je nutné, abychom se marxismem-leninismem zabývali podrobněji. Marxismus-leninismus Podle marxismu-leninismu je společnost rozdělena na třídu vykořisťovatelskou, která vlastní výrobní prostředky (např. továrnu, dílnu, pole atd.), a třídu vykořisťovanou, která výrobní prostředky nevlastní. Aby se její příslušníci nějak uživili, poskytují svou pracovní sílu vykořisťovatelské třídě. Například majitel továrny (která je výrobním prostředkem) podle této teorie patří do vykořisťovatelské třídy a vykořisťuje dělníky tím, že je zaměstnává. Podobně podle těchto teorií vykořisťoval například římský občan otroky tím, že je nutil obdělávat jeho pole, nebo středověký šlechtic své poddané tím, že je nutil odevzdávat naturální dávky a chodit na robotu. Vykořisťovatelská třída má díky vlastnictví výrobních prostředků samozřejmě také moc a je tedy zároveň třídou vládnoucí. Socialismus nabízel řešení: vytvořit 16

2 ZACATEK SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉKRIZE Zl SCENOVANÉPROCESY IS NĚMECKEM beztřídní společnost tím, že výrobní prostředky budou společným vlastnictvím, nikoli soukromým. Toho lze ovšem dosáhnout pouze tak, že výrobní prostředky budou stávajícím majitelům vyvlastněny. A protože socialistické teorie počítaly s tím, že v beztřídní společnosti nebude existovat stát (ten byl totiž podle socialistů pouze nástrojem vládnoucí třídy, aby si udržela moc), nenazýval se tento proces zestátnění, ale znárodnění - vyvlastněný majetek měl patřit národu. Tento termín si dobře zapamatujte, protože po válce se znárodňovalo i v Československu. Nikdo si samozřejmě nepředstavoval, že se.vykořístovatelská třída" vzdá svého majetku dobrovolně, a proto se počítalo s tzv. socialistickou revolucí. Co vedlo ke vzniku socialistických teorií? Co je to marxismus-leninismus a podle koho se jmenuje? Které třídy podle marxismu-leninismu ve společnosti existují? Jaký je jejich vzájemný vztah? Jakým způsobem mohlo být podle marxismu-leninismu odstraněno vykořisťování jedné společenské třídy druhou? Co je to znárodnění? S pomocí slovníku zjistěte, jak vzniklo slovo socialismus. Komunismus Pojem komunismus má dva významy. Zaprvé je komunismus společenský systém se společným vlastnictvím výrobních prostředků, takže nikdo nemůže nikoho vykořisťovat a všichni lidé si mají být rovni. V takové společnosti by každý pracoval podle svých možností a schopností a byl by odměňován podle svých potřeb. To je samozřejmě naprosto nereálná představa a ke vzniku komunismu v tomto smyslu v žádném státě nikdy nedošlo. Dá se také říci, že komunismus je cílem marxismu-leninismu. Zadruhé je komunismus oficiální ideologií bývalého Sovětského svazu. Tu později přebíraly i státy, které se dostaly do vlivu Sovětského svazu. Z politického hlediska je komunismus levicový extremismus. Navenek se snažil budit zdání, že se jedná o demokratický systém, což nebyla pravda. Stále sice například fungovaly volby, jejich výsledek však byl vždy zmanipulovaný. Účast ve volbách byla pro voliče povinná, měli ovšem nařízeno, koho musejí volit - kandidáty komunistické strany, což byla strana vládnoucí. Pronásledovanými osobami byli tzv. třídní nepřátelé. Aby si upevnili moc, razili totiž komunisté teorii "třídního boje". Ten podle jejich ideologie spočíval v tom, že dělnická třída (později i rolnická), což je vlastně původně třída vykořisťovaná, bojuje proti třídě vykořisťovatelské za vytvoření sociálně spravedlivého státu. Třídní nepřítel by tedy měl být ten, kdo se staví proti zájmům třídy dělnické (a rolnické). Ve skutečnosti se na názory lidí, kteří byli označení za třídní nepřátele, nehledělo - i továrník, který svým dělníkům platil slušně a dbal na zlepšování pracovních podmínek, byl třídní nepřítel. Mezi třídní nepřátele patřila automaticky šlechta, majitelé továren, obchodníci, větší i drobní živnostníci, bankéři, velkostatkáři, zámožní lidé obecně, ale také inteligence (ta je nebezpečná, protože může odhalit skutečné cíle vládnoucí strany), umělci (nejsou-li na "správné" straně, jsou také nebezpeční, protože oslovují mnoho lidí) a v neposlední řadě církev (má velký vliv na věřící qr). Za třídního nepřítele bylo možné označit téměř každého, kdo byl režimu nepohodlný, a pak ho v rámci ideologie legálně zlikvidovat. Člověk, který nesouhlasil s režimem, KOMINTERNA Kominterna je zkratka pro Komunistickou internacionálu. Internacionály byly mezinárodní dělnické organizace, které vznikaly od druhé poloviny 19. století. první dvě postupně zanikly, třetí, komunistická, byla založena roku 1919 v Moskvě na popud V.i. Lenina. V Moskvě bylo také její centrum a odtud měla být řízena. Jejím cílem bylo rozšířit socialistickou revoluci na celém světě. To se postupem času ukázalo jako naprosto nereálné a v roce 1943 byla Kominterna rozpuštěna. Srp a kladivo byly komunistické symboly vyjadřující spojení dělnické a rolnické třídy qr BOLŠEVICI Pro sovětské komunisty se často používá název "bolševik", někdy takto bývá označován i ortodoxní komunista. Bolševici byli původně členové radikálního křídla Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Od této strany se odtrhli v roce 1912 a založili si vlastní stranu, bolševickou (od roku 1918 komunistickou). V jejím čele stál V. i. Lenin. Bolševiků bylo zpočátku velmi málo, ale měli velkou finanční podporu z Německa. Německo se totiž pokusilo podporou radikálů vyvolat v Rusku chaos a tím ho vyřadit z války, což se v zásadě podařilo. Bolševici dostali z Německa celkem asi 50 milionů zlatých marek (9-10 tun zlata). ~ Zjistěte, jak vzniklo slovo bolševik, pokud jste tento úkol v minulé učebnici vynechali. qr KOMUNISMUS A CíRKEV Komunistická ideologie byla materialistická. Znamená to, že popírala vše, co bylo mimo smyslové vnímání, snažila se vše vysvětlit na základě fyzikálních zákonů atd. Proto samozřejmě také odmítala existenci Boha a věřící i církev tvrdě pronásledovala. Svou roli přitom hrálo i to, že křesťanství vyznává jiné hodnoty než komunismus. Komunismus významnou měrou přispěl k šíření ateismu. 17

3 RUSKO a SSSR REVOLUCE KONEC PRVNf SVĚTOVÉ VÁLKY OB(ANSKÁ vá KA VZNIK SSSR tlenin NÁSTUP STALlNA mohl být také označen za kontrarevolucionáře, tedy za toho, kdo se snaží obnovit poměry před socialistickou revolucí. I takovéto obvinění mohlo končit popravou. Jaký typ společnosti byl cílem marxismu-leninismu? Jak měla taková společnost fungovat? Jak chápete větu "každý bude pracovat podle svých možností a schopností a bude odměňován podle svých potřeb"? Zkuste vymyslet nějaký konkrétní příklad. Je takový systém reálný? Svůj názor odůvodněte. Jak fungovali za komunismu volby? Kdo je to třídní nepřítel? Kdo byl komunisty označován jako třídní nepřítel a proč? Co je to třídní boj? Kdo je to kontrarevolucionář? S pomocí slovníku zjistěte, jak vzniklo slovo komunismus. RASPUTIN Až legendární postavou posledního desetiletí vlády Mikuláše II. byl sibiřský mužik Grigorij Rasputin. Ten byl pokládán za "svatého muže" s nadpřirozenými schopnostmi, díky čemuž si získal přízeň carevny. Dokázal prý totiž zmírňovat příznaky těžké choroby careviče Alexeje - hemofilie. Není proto divu, že za těchto okolností měl Rasputin na carevnu obrovský vliv a skrze ni ovládal i Mikuláše II. a zasahoval do politických záležitostí. To samozřejmě budilo nevoli jak u dvora, tak mezi obyvatelstvem, protože to mimo jiné dokazovalo, jak neschopným panovníkem carje. Situacedospěla tak daleko, že v prosinci 1916 byl Rasputin zavražděn spiklenci z těch nejvyšších kruhů. Ale už za dva měsícevypukla únorová revoluce... ~ Coje to hemofilie? Dá se dnes léčit? ~ Pamatujete si, kdo to byli mužici a jaké měli v Ruskupostavení? E) Udělejte si o Rasputinovi referát. V učebnici pro 8. ročník jste se dočetli, že na samém počátku únorové revoluce byla demonstrace petrohradských žen (bylo jich skoro ) při příležitosti Mezinárodního dne žen. Bouřily se proti podmínkám, za jakých musely pracovat, proti nedostatku potravin, proti tomu, že jejich muži, bratři, otcové i synové hynou ve válce, v níž neviděly žádný smysl. K nim se potom přidávali další obyvatelé Petrohradu. ~ V loňské učebnici jste měli za úkol zjistit, kdy, kde a jak vznikl Mezinárodní den žen. Pokud jste úkol tehdy vynechali, vraťte se k němu teď. ~ V loňské učebnici jste se také dozvěděli, že jednou ze skupin obyvatelstva pronásledovaných bolševiky byli kozáci. Rozpomeňte se na ně a na jejich atamana Naumenka. Cara Mikuláše II. i s celou rodinou bolševici v létě roku 1918 brutálně zavraždili. Ruské revoluce Z opakování víte, že Rusku se za první světové války na frontě nedařilo. Špatně vyzbrojená a ještě hůře zásobovaná armáda ustupovala před německými a rakousko-uherskými vojsky, která zabírala větší a větší území. Rusko stála válka neúnosné množství lidských životů, hospodářství, které nebylo nijak valné ani před válkou, se hroutilo, lidé neměli co jíst. Potíže se zásobováním se vystupňovaly v zimě na přelomu let 1916 a 1917 a nespokojenost obyvatelstva vyvrcholila revolucí v únoru (pro nás v březnu) Revoluce začala v hlavním městě Ruska Petrohradě. Car Mikuláš II. byl donucen k abdikaci, řízení státu se ujala prozatímní vláda a Rusko bylo vyhlášeno republikou. Cílem prozatímní vlád 7 bylo změnit Rusko v moderní demokratický stát. Proto začala připravovat volby do Ústavodárného shromáždění. Prozatímní vláda chtěla také dodržet své závazky vůči Dohodě, proto pokračovala ve válce. Ale odpor proti válce mezi ruským obyvatelstvem rostl, rušti vojáci odmítali dál bojovat, raději se nechávali zajmout nebo z fron,- utíkali domů. Situaci vlády komplikovaly také sověty. Sovět znamená a vojáků, které mě. ~- "rada". Byly to výbory volené z řad dělníků oměrně velký vliv a snažily se mít také podíl na vládě. V sověte -'" - postupně získávali větší a větší moc bolševici (r:ir str. 17), její em bylo zmocnit se vlády v zemi. 18

4 ZACÁTEK 5VĚTOVt HOSPODÁŘSKÉ KRIZE S NĚMECKEM Bolševický převrat, který naplánovali Vladimír Iljič Lenin a Lev Davidovič Trocký, proběhl v říjnu 1917 (podle našeho kalendáře v listopadu). Bolševici se zmocnili Petrohradu a členové prozatímní vlády byli zatčeni. Tato událost vstoupila do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce - VŘSR. ROZDílV KALENDÁŘI V Rusku v roce 1917 platil ještě juliánský kalendář, zatímco ve většině evropských států už se používal kalendář gregoriánský. Únorová revoluce tedy proběhla podle gregoriánského kalendáře v březnu a říjnová vypukla 7. listopadu. Pozdější bolševická propaganda udělala hrdinu "velké říjnové socialistické revoluce" z Lenina. Trocký (na obrázku), který se znelíbil Stalinovi, musel emigrovat a bolševičtí agenti ho v emigraci zavraždili. Co vedlo k únorové revoluci v Rusku a jaký byl její výsledek? Čeho chtěla dosáhnout prozatímní vláda? Jaké dva základní významy má v češtině slovo rada? V ruštině je tomu stejně. Co to byly sověty? Kdy proběhl bolševický převrat v Rusku a kdo jej naplánoval? Co je to VŘSR? Zima 1916/17 byla extrémně tuhá, mrazy dosahovaly takové síly, že zamrzaly kotle parních lokomotiv, což ještě zhoršovalo zásobování měst, do nichž se potraviny musejí dovážet z venkova. ~ Jak funguje parní lokomotiva? Poradí vám vyučující fyziky. ~ Jakým způsobem jsou zásobována města dnes? Kvůli mrazu by se dnes asi zásobování nezhroutilo, ale mohlo by být ohroženo něčím jiným? Alexandr Fjodorovič Kerenskij (na obrázku), předseda prozatímní vlády, v létě 1917 veřejně obvinil Lenina, že chce vyvolat chaos a nastolit diktaturu, což bude stát mnoho krve:,,vy bolševici požadujete dětinské léčení: zatýkat, zabíjet a ničit!" Během bolševického převratu se mu podařilo uprchnout do zahraničí. V roce 1968, dva roky před smrtí, veřejně protestoval proti vpádu sovětských vojsk do Československa. O těchto událostech se ještě budete učit. Křižník Aurora - symbol VŘSR. Po celá desetiletí museli žáci na základních školách v zemích, které patřily do sféry vlivu Sovětského svazu, malovat při výročí VŘSR na hodinách výtvarné výchovy Auroru. Dnes je křižník oblíbenou atrakcí návštěvníků Petro hradu. Zjistěte, co znamená jeho jméno. Není ruské. Občanská válka v Rusku Zdaleka ne všichni ovšem s bolševickým převratem souhlasili, a tak v zemi téměř okamžitě vypukla občanská válka. Za takových okolností ovšem nebylo Rusko schopno bojovat ještě na frontě první světové války, proto bolševici uzavřeli v březnu 1918 separátní mír s Centrálními mocnostmi (r:jtr str. 20). Tím Rusko vystoupilo z války. Bolševická propaganda tento krok vykládala jako obrovský úspěch, ale když 19

5 RUSKO a SSSR REVOLUCE KONEC PRVNí SV~TOVÉVÁLKY r::tr Mír s Centrálními mocnostmi byl uzavírán v Brestu Litevském, proto se nazývá brestlitevský. Rusko ztratilo nejvyspělejší a nejlidnatější oblasti. Přišlo o 34% obyvatelstva, 32% zemědělské půdy, 54% veškerého průmyslu a 89% uhelných dolů. Zavázalo se demobilizovat armádu a zaplatit 300 milionů zlatých rublů jako válečné náhrady. Brestlitevský mír byl zrušen poté, co skončila první světová válka. Litva, Lotyšsko a Estonsko si však udržely samostatnost až do začátku druhé světové války. OBCANSKÁ VÁ KA VZNIKSSSR t LENIN NÁSTUP STAUNAI si v barevném pruhu na této straně přečtete, o co Rusko přišlo, sami vidíte, že to úspěch nebyl. Zároveň se tím Rusko dopustilo zrady na svých dohodových spojencích, což silně zhoršilo jeho mezinárodní postavení. V občanské válce proti sobě stála na jedné straně bolševická Rudá armáda, na straně druhé Bílá garda složená z těch, kteří nechtěli připustit, aby bolševici Rusko ovládli. K udržení moci rozpoutali bolševici tzv. rudý teror, který měl vyvolat v obyvatelstvu strach a dosáhnout, aby se bolševikům poddalo. Své odpůrce, ale i obyčejné lidi, kteří se o politiku vůbec nezajímali, mučili, mrzačili a brutálně zabíjeli. Hlavní roli tehdy hrála tajná policie - Čeka. Zatýkala všechny, kteří jí připadali podezřelí, soudila je a také prováděla rozsudky smrti. Komisaři Čeky dokonce mohli na místě vykonat rozsudek smrti, který sami vynesli - takže vlastně mohli beztrestně zavraždit kohokoli, kdo se jim znelíbil. Čeka také zpočátku spravovala koncentrační a pracovní tábory - gulagy, které v době občanské války začali bolševici zakládat. O těchto táborech se dozvíte více na str. 21. Občanská válka skončila roku 1922 vítězstvím bolševiků. Na konci téhož roku byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik (SSSR), zkráceně Sovětský svaz. Rusko bylo pouze jednou ze svazových republik, proto od roku 1923 musíme tento stát důsledně nazývat Sovětský svaz. Na začátku občanské války byli nejsilnějším protivníkem bolševiků českoslovenští legionáři. Cestou do Vladivostoku, odkud měli být přepraveni na západní frontu, došlo v Čeljabinsku ke konfliktu mezi legionáři a bolševiky, kteří chtěli legionáře odzbrojit. Legionáři se pak museli do přístavu probít. Obsadili dokonce transsibiřskou magistrálu a i jinak působili bolševikům velké těžkosti. Proto byli po roce 1948,kdy se u nás dostali k moci komunisté, legionáři tvrdě pronásledováni a samozřejmě se o nich vůbec nesmělo učit. Proč Rusko uzavřelo separátní mír s Centrálními mocnostmi a jaké důsledky to pro něj mělo? Proč vypukla v Rusku občanská válka a jak dopadla? Co to byla Čekař Jak se bývalá carská říše nazývala od roku 1923? f.:j Udělejte si referát o československých legiích v Rusku a o jejich bojích s bolševiky. r::tr HLAVNr MĚSTO RUSKA Krátce po uzavření brestlitevského míru přesunuli bolševici hlavní město Ruska z Petrohradu do Moskvy. Ta zůstala hlavním městem dodnes. r::tr LENINGRAD Po Leninově smrti v roce 1924 bylo na jeho počest bývalé hlavní město Ruska Petrohrad přejmenováno na Leningrad. Po zrušení SSSR v roce 1991 se z Leningradu stal opět Petrohrad. Až tedy budeme například v době druhé světové války hovořit o Leningradu, víte, kde ho na mapě hledat. Zvláště ruský venkov byl nesmírně zaostalý. Tatofotografie by mohla být (pokud bychom měli stroj času) klidně pořízena v 16., 17., 18. či 19. století. Ale pochází z období, o kterémjste si právě četli. Politické poměry v SSSR Sovětský svaz byl řízen sověty, ze kterých se po říjnové revoluci staly zastupitelské orgány, už to nebyly dělnické a vojenské výbory. Členové sovětů byli voleni (volební právo měly od roku 1917 i ženy) a volby 20

6 "' ZACÁTEKSVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉKRIZE , ll/jj ~PUJ. ~MLUUVA S FRANCI[ A (SR I PAKI U NtUlUltNI S NĚMECKEM byly tajné, což vytvářelo zdání demokracie. Ve skutečnosti volby svobodné nebyly. Účast byla povinná a kandidát byl pouze jeden, vybraný bolševiky. Celý Sovětský svaz řídil Nejvyšší sovět složený ze zástupců všech svazových republik. Skutečnou moc však měl v rukou Vladimír Iljič Lenin a po jeho smrti v roce 1924 JosifVissarionovič Stalin. Byly také zakázány všechny politické strany kromě bolševické, která se přejmenovala na komunistickou. Političtí i "třídní" nepřátelé bolševiků - komunistů byli likvidování už od říjnové revoluce v rámci rudého teroru, o kterém jste se už učili. Po skončení občanské války sice rudý teror formálně ustal, ale pronásledování nepohodlných osob nikoli. Lidé, kteří se režimu znelíbili, byli zatýkáni, vězněni a při vyslýchání často krutě mučeni. Popravy a deportace do odlehlých končin Sovětského svazu byly na denním pořádku a nevyhýbaly se ani dětem. Při deportacích byly rodiny často roztrhány a jejich členové se už nikdy nesetkali a ani se nedozvěděli o osudu svých blízkých. Lidé nebyli deportováni do jiných měst nebo vesnic, ale do pracovních táborů. Takové tábory se nazývají také koncentrační a budete se o nich učit i v souvislosti s Německem a s druhou světovou válkou. Sovětským pracovním táborům se říká gulagy (@"). Byly zakládány už od roku 1918 a fungovaly až do zániku Sovětského svazu v roce Gulagy vznikaly nejčastěji na Sibiři nebo na Dálném východě, v oblastech, kde byly drsné podnebné podmínky a řídké osídlení. To snižovalo náklady na ostrahu vězňů - pokud by se někomu vůbec podařilo uprchnout, musel by překonat často stovky kilometrů, než by se dostal do civilizace. Vězni v táborech byli využíváni jako otrocká pracovní síla při těžbě nerostných surovin, budování přehrad, továren, železnic nebo například průplavu mezi Bílým a Baltským mořem. Byli vystaveni zvůli dozorců, týráni hladem a ponecháni bez zdravotní péče. Existovaly však také tzv. příměstské gulagy, v nichž byli vězněni vynikající vědci a specialisté, kteří nesouhlasili s režimem, a byli tu nuceni pracovat na vědeckém výzkumu pro stát. Za Stalina se pronásledování rozšířilo dokonce i na komunisty samotné. Kdo nebyl naprosto loajální a neuznával Stalina jako neomylného vůdce, byl pronásledován. Oběťmi těchto stranických čistek (tedy čistek v komunistické straně) se stali i Stalinovi nejbližší spolupracovníci, kteří mohli Stalina ohrozit třeba tím, že byli schopnější než ~ Zjistěte, z kolika svazových republik se Sovětský svaz v roce 1923 skládal. Do začátku druhé světové války ještě nějaké přibudou, i když nedobrovolně. Budete se o tom zanedlouho učit, ale když zjistíte už ted, o které se jedná, budete mít náskok. Pomůže vám vyučující zeměpisu. ~ Cojsou to zastupitelské orgány? Pomůže vám vyučující občanské výchovy. f:j Josif Vissarionovič Stalin, vlastním jménem Džugašvili, byl národností Gruzínec. Udělejte si o něm referát. Nevynechejte ani období jeho mládí, dozvíte se o velkém komunistickém vůdci překvapivé věci. f:j V červenci 1918 nechali bolševici zrnasakrovat celou carskou rodinu. K identifikaci ostatků zavražděných přispěla až koncem 20. století analýza DNA. O tom si můžete udělat zajímavý referát - analýzu DNA používají i kriminalisté. Pomůže vám vyučující Gulagje zkratka ruského názvu Hlavní správy nápravných pracovních táborů, což bylo jedno z oddělení sovětskétajné policie. Není to tedy název pracovního tábora. Označovat sovětské pracovní tábory jako gulagy se vžilo hlavně kvůli jejich odlišení od německých koncentračních táborů, které také fungovaly jako pracovní (a některé z nich, jak se budete učit, i jako vyhlazovací). Gulagem, který bolševici vytvořili z pravoslavného kláštera na Soloveckých ostrovech v Bílém moři, prošlo v letech asi lidí, z toho zhruba jich tu zahynulo. Dnes je Solovecký klášter na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vjeho prostorách je i expozice věnovaná gulagu. 21 ~ Jaký byl život v gulagu, se můžete dočíst v knize spisovatele Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag. Sám takovým táborem prošel.

7 RUSKO a SSSR REVOLUCE I VZNIK SSSR tlenin ~ ~~~~~ ~4- ~~====~~O~B~CLAA~N~SuKLLÁ~V~Á~li~KLA~==~====~~ ~N~Á~ST~UP~ST~AL~IN~A -+ ~ KONEC PRVNf SVtTOVÉVÁLKY lnteriér baráku jednoho z pracovních táborů I při těžbě uhlí nebo jiné těžké práci měli vězni k dispozici pouze to nejprimitivnější nářadí a dostávali omezené příděly potravin. ELEKTRIFIKACE Ve 20. letech začala elektrifikace - zavádění elektřiny po celé zemi. To napomáhalo jak budování průmyslu, tak komunistické propagandě. Zavádění elektřiny zvláště na venkově zlepšovalo životní podmínky obyvatelstva a vláda tak demonstrovala, jak pečuje o lid. Do vsí, kde byla zavedená elektřina, ovšem také mohl přijet pojízdný biograf a promítat propagační filmy. ~ Zamyslete se nad tím, jak by váš život vypadal, kdybyste neměli k dispozici elektřinu. Neuvažujte o tom, že by vám nefungoval počítač a televize a že byste si nemohli nabít mobil, zaměřte se na základnější věci - začněte třeba tím, kdy byste asi chodili spát. on. Popravena byla také více než polovina vyšších důstojníků Rudé armády. Tito lidé byli souzeni v soudních procesech, které byly zinscenované téměř jako divadelní představení. Utakového procesu bylo předem naplánováno, jak bude probíhat, a také bylo předem rozhodnuto, kdo bude odsouzen k jakému trestu - měl tedy předem daný scénář. Obvinění byli nejrůznějšími prostředky donuceni naučit se své "role" - odpovědi na otázky, které jim pak byly kladeny u soudu, výpovědi a přiznání například ke špionáži. Budete se ještě učit o tom, že podobné procesy probíhaly po nástupu komunismu v roce 1948 i u nás. Počet lidí, kteří padli za oběť řádění komunistů od říjnové revoluce do smrti Stalina v roce 1953, nelze určit. Odhady se pohybují kolem 20 milionů mrtvých. Stalin zavedl v Sovětském svazu kult osobnosti. Tak se totiž později říkalo nekritickému uctívání neomylného, moudrého, laskavého a otcovského vůdce, za nějž chtěl být Stalin pokládán. Proto nutil umělce, aby ho takto zobrazovali a vytvářeli tak o něm lživý, ale lichotivý obraz. Stalinův portrét, socha či plakát s jeho podobiznou byly na každém úřadě, v každé škole, na veřejných prostranstvích, ve výlohách, a dokonce i v domácnostech. Na Stalina se skládaly oslavené básně a písně (viztéž obr. na str. 144). Přes všechno, co se v Sovětském svazu dělo, nemálo lidí opravdu věřilo, že jsou to pouze nutné oběti, které je třeba přinést pro budoucnost, jakou komunistická propaganda slibovala: svět bez válek, bez chudoby, kde nikdo nikoho nebude utlačovat a vykořisťovat, kde nebude nezaměstnanost a všechny děti si budou moci v míru hrát a chodit do školy. Pravdou je, že za Stalina proběhla v Sovětském svazu také kulturní revoluce - bylo zakládáno velké množství škol a do začátku druhé světové války se podařilo o desítky procent snížit negramotnost. I toto však mělo politické pozadí: jestliže všechny děti musely chodit do školy, byly také všechny od útlého věku vystaveny ideologicky "správné" výchově. Školy byly navíc nástrojem porušťování neruských národů. Jak probíhaly volby v Sovětském svazu? Jakou funkci měly sověty? Kdo byl v čele státu formálně a kdo fakticky? Kolik bylo v Sovětském svazu povolených politických stran a které to byly? Jak byly pronásledovány osoby nepohodlné režimu? Zjistěte, co znamená slovo koncentrovat - může mít několik významů. Co to byly gulagy? Co to byly zinscenované procesy? Proč byli za Stalina pronásledováni i komunisté? Proč byly v Sovětském svazu rozšiřovány počty škol? Kromě politických důvodů k tomu určitě byly i jiné, které sice nejsou uvedeny v učebnici, ale můžete na ně sami přijít. Co je to kult osobnosti? Hospodářství SSSR Před říjnovou revolucí bylo Rusko velmi zaostalou agrární zemí s málo rozvinutým průmyslem. Jakmile se bolševici dostali k moci, začali znárodňovat. Znárodnění se týkalo průmyslu, obchodu a peněžních ústavů (banky, spořitelny... ). Koncem 20. let připravil Stalin sovětskému hospodářství tři velké změny: industrializad, kolektivizad a plánované hospodářství. 22

8 ZACÁTEKSVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉKRIZE S NĚMECKEM Sousoší symbolizuje "vítězství pracujícího lidu" - dělník s rolnicí kráčejí "vstříc světlým zítřkům': Je to výborný příklad toho, jak umění sloužilo propagandě. V popředí vlaje sovětská vlajka - červená se zlatým srpem zkříženým s kladivem a s pěticípou hvězdou. Na propagačním plakátě zase sovětský dělník hrdě hlásá: "My budujeme socialismus!" Industrializace měla z agrární země vytvořit zemi průmyslovou. Problém byl však v tom, že byl budován prakticky pouze těžký průmysl. Těžký průmysl byl nutný pro zbrojení a Stalin chtěl vybudovat velkou a moderně vyzbrojenou armádu. Hlásal totiž, že cílem západních demokratických států je zničení sovětského systému a že je třeba Sovětský svaz před "kapitalistickými útočníky" hájit. Z toho vidíte, že i hospodářství bylo zcela podřízeno ideologii. Těžký průmysl byl budován (a vybudován) za cenu obrovského úsilí, snížení životní úrovně obyvatelstva a s využitím práce lidí vězněných v gulagu. Lehký a spotřební průmysl byl zanedbáván, takže spousta zboží vůbec nebyla k dostání nebo se na ně stály obrovské fronty. Kolektivizace se týkala zemědělství. Znamenala vytváření zemědělských družstev, do nichž měli rolníci odevzdat svou půdu, svůj dobytek i své zemědělské náčiní a se vším potom kolektivně, tedy společně, hospodařit, samozřejmě podle příkazů státu. Rolníci se tomu však bránili, protože kolektivizaci pokládali za krádež svého majetku. Mnozí raději svůj dobytek zabili, než aby ho dali do družstva. Kdo se kolektivizaci bránil, byl pochopitelně pronásledován. Na začátku 30. let, kdy kolektivizace probíhala, ještě navíc postihla Sovětský svaz neúroda. Vláda však trvala na tom, že budou splněny odvody ze zemědělství, a z vesnic bylo proto odváženo i osivo na příští rok. Na Ukrajině a v jižním Rusku vypukl hladomor (@='), který stál život 5 milionů lidí. Rolníkům bylo také zakázáno se stěhovat, a tak práce v kolchozech připomínala spíš středověkou robotu a nevolnictví. Plánované hospodářství spočívalo v tom, že bylo naplánováno, čeho se má za určitou dobu v hospodářství dosáhnout, tedy kolik se má např. vytěžit tun uhlí, vypěstovat pšenice, vyrobit kombajnů, postavit elektráren atd. Časové úseky, na které se plánovalo, byly pětileté, proto se jim říkalo pětiletky. Hospodářství bylo řízeno centrálně, což znamenalo, že pětileté plány určoval jeden úřad. Ten často nebral v potaz skutečné možnosti sovětské ekonomiky, ale pětiletky se musely plnit stůj co stůj, lidé byli dokonce nuceni "překračovat plány", tedy pracovat bezplatně navíc a splnit pětiletku třeba za čtyři roky. To se týkalo HLADOMOR NA UKRAJINĚ Hladomor, který proběhl v letech 1932 až 1933 na Ukrajině, představoval strašlivou katastrofu. Některé odhady hovoří i o sedmi milionech obětí. Na Ukrajině panuje názor, že hladomor byl uměle vyvolán bolševiky, a řada odborníků žádá, aby byl označen jako záměrná genocida. Neúroda, o které jste se dočetli v hlavním textu, totiž nebyla taková, aby hladomor způsobila, kdyby bolševici z vesnic neodváželi prakticky veškeré obilí a potraviny. Potřebovali je k zásobování měst, která se díky budování průmyslu rozrůstala. Za obilí také nakupovali v zahraničí například stroje a v neposlední řadě shromažďovali obrovské zásoby pro případ války. Neodborně uskladněné obilí všakhnilo v sýpkách hlídaných ozbrojenci, zatímco na vesnicích umírali hlady lidé, kterým armáda bránila odejít jinam. Navíc byl vydán zákon o rozkrádání státního majetku, podle nějž mohl být popraven i ten, kdo vzal na kolchozním poli jen několik klasů. Situace byla tak strašlivá, že se lidé šílení hlady dopouštěli kanibalismu. Oficiální úřady na to reagovaly vývěskami s nápisem "jíst mrtvé děti je barbarství"... KULACI Kulaci byli majetnější ruští sedláci. Protože zaměstnávali námezdní pracovní síly, patřili podle komunistické ideologie mezi vykořisťovatele. Za kulaky byli ale označováni i bohatší rolníci, kteří hospodařili sami a nikoho nezaměstnávali. Stalin nařídil "zlikvidovat kulaky jako třídu", což v mnoha případech znamenalo skutečně likvidaci fyzickou. Statlsíce.kulaků" ajejich rodinných příslušníků skončily v gulagu nebo byly přesídleny do jiných končin. Tímto způsobem bylo zlikvidováno asi 5 milionů rolnických usedlostí. ~ V rámci kolektivizace byli také násilně usazováni kočovní pastevci. Výsledkem byl nedostatek masa, protože stáda dobytka hynula. Přijdete na to proč?

9 , ---RU-s-K-o-a-s-s-s-R---.-.~RE~VO~LU~C~E~------~------~------~~~~V~Z~NIK=S=SS~R~~~~~~tL=EN=IN~--~----~---- o B Č A N S K A v A K A NAsTUP STAlINA' I, I KONEC PRVNí SVtTOVÉ VALKY hlavně první pětiletky, během níž měla proběhnout socialistická industrializace a kolektivizace. Cíle bylo dosaženo, ale - jak už víte - za cenu obrovského snížení životní úrovně obyvatelstva. Velkou nevýhodou plánovaného hospodářství bylo také to, že nemohlo reagovat na potřeby trhu. Symbolem kolektivizace bylo rozoravaru mezí, které od sebe oddělovaly jednotlivá pole. Na Ukrajině tak vznikaly obrovské obilní lány, které mohly být obdělávány pouze těžkou zemědělskou technikou. ~ Jaký je význam mezí a remízků kromě toho, že od sebe oddělují pole? ~ Jaké nebezpečí hrozí při vytváření velkých zemědělských ploch, na kterých je pěstována pouze jedna plodina? S oběma úkoly vám pomůže vyučující přírodopisu nebo zeměpisu. ŽENYVSSSR S trochou nadsázky se dá říci, že sovětský režim ženy emancipoval i proti jejich vůli. Zatímco v ostatních státech ženy bojovaly za to, aby mohly studovat, aby se mohly samy živit, aby nemusely po sňatku zůstávat v domácnosti, sovětský režim je do práce téměř vyhnal. Rodina, v níž je muž živitelem a žena se věnuje pouze domácnosti, byla pokládána za "buržoazní přežitek" a společnosti byl vnucován jako jediný přijatelný model ten, který byl do té doby typický pouze pro chudé dělnické vrstvy: aby se rodina uživila, musí pracovat muž i žena. Správná"sovětská žena" byla dělnice v montérkách a s šátkem na hlavě, která zvládala práci v továrně, případně v dole stejně dobře jako muž. Po kolektivizaci byla přijatelná i "kolchoznice'; žena pracující v zemědělském družstvu. Vysvětlete pojmy znárodňování, industrializace a kolektivizace. Dokážete najít rozdíl mezi industrializací a socialistickou industrializací? Popište vývoj průmyslu v Sovětském svazu. Proč byl kladen důraz na budování těžkého průmyslu? Popište vývoj zemědělství v Sovětském svazu. Jak fungovalo plánované hospodářství? Proč myslíte, že plánované hospodářství nemohlo reagovat na potřeby trhu? Jak podle vás taková "reakce na potřeby trhu" vypadá? Zopakujte si, co je to Společnost národů. Zahraniční politika Ruska a SSSR Po říjnové revoluci se Rusko dostalo do mezinárodní izolace - demokratické státy nechtěly mít s bolševickým režimem nic společného. Taková situace je pro každý stát velmi nepříjemná, už kvůli zahraničnímu obchodu, a tak se bolševici snažili tuto izolaci prolomit. Podařilo se jim to v roce 1922, kdy s nimi navázalo vztahy Německo. Postupem času se Sovětským svazem navazovaly obchodní i diplomatické kontakty další západní státy, a Sovětský svaz byl dokonce přijat do Společnosti národů. Budete se učit o tom, že ve 30. letech začalo hrozit, že Německo vyvolá v Evropě další válečný konflikt. Dva státy, které se oprávněně cítily Německem nejvíce ohrožené, Francie a Československo, proto roku 1935 podepsaly se Sovětským svazem spojeneckou smlouvu. Ta však byla neúčinná. Sovětský svaz s Německem spolupracoval až do roku 1941, přestože se oba státy zároveň připravovaly zaútočit jeden na druhý. V srpnu roku 1939 Německo a Sovětský svaz uzavřely pakt o neútočení, který obsahoval tajnou dohodu o rozdělení Polska a vlivu v Pobaltí. Po začátku druhé světové války v září 1939 Sovětský svaz na základě této dohody obsadil část Polska a roku 1940 byly všechny tři pobaltské republiky, Litva, Lotyšsko a Estonsko, vojensky donuceny vstoupit do Sovětského svazu. Okamžitě zde začaly kruté represe vůči obyvatelstvu včetně hromadných deportací na Sibiř. Sovětský svaz rozšířil své hranice i na úkor Rumunska, které donutil vzdát se části území, a Finska, které porazil ve válce v zimě Kvůli této válce byl Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů. Na jaře 1941 ještě Sovětský svaz uzavřel smlouvu o neútočení s německým spojencem Japonskem. Tím chtěl mít Stalin "krytá záda", až bude útočit na Německo, ale Němci byli rychlejší: v červnu 1941 zaútočili, a tím i pro Sovětský svaz začala druhá světová válka. Té věnujeme samostatnou kapitolu v učebnici, předtím si však musíme vysvětlit, jak se v Evropě vyvíjel další totalitní režim - fašismus. Jak se mezi světovými válkami měnil postoj demokratických států k Sovětskému svazu? Jak se vyvíjela spolupráce Sovětského svazu s Německem? Jak probíhalo členství SSSR ve Společnosti národů? Se kterými státy uzavřel Sovětský svaz spojenecké smlouvy a smlouvy o neútočení? 24

10 17~~...I ZA(ÁTEK SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉKRIZE VJ...IIULUV'" S FRANClfA (SR S NĚMECKEM Smlouvě o neútočení mezi SSSR a Německem ze srpna 1939 se říká také "pakt Ribbentrop Molotov", podle německého ministra zahraničí Ribbentropa (stojí druhý zleva) a sovětského komisaře pro zahraničí Molotova (právě podepisuje smlouvu). Podpisu přihlíží Stalin (v bílé uniformě). Jak Sovětský svaz rozšiřoval v letech své hranice? Kdy vstoupil Sovětský svaz do druhé světové války? Zopakujte si obecnou charakteristiku totalitních systémů. SHRNUTÍ Prošli jsme spolu vývojem v Rusku a Sovětském svazu od roku 1917 až do prvních let druhé světové války. Seznámili jste se s prvním totalitním systémem - komunismem. Dokážete ho charakterizovat a umíte také vysvětlit, co je to marxismus-leninismus. Víte, kdo jsou to bolševici, jak se v Rusku dostali k moci a jakými prostředky si ji udrželi. Seznámili jste se se zvláštnostmi sovětského hospodářství a umíte vysvětlit, jak se vyvíjely mezinárodní vztahy Sovětského svazu mezi válkami. Na str. 15 máte charakteristiku totalitních systémů, Zkuste ke každému bodu, který je tam uveden, vymyslet nějaký konkrétní příklad týkající se komunistického režimu. Například: v totalitních režimech má veškerou moc jedna politická strana - v komunistickém režimu je to strana komunistická. Z loňska si pamatujete, co bylo obsahem Deklarace práv člověka a občana. Z učiva občanské výchovy jistě víte, co jsou to lidská práva. Která z nich byla komunistickým režimem porušována? V čem vidíte největší slabiny sovětského hospodářství a proč? Jak se vyvíjely mezinárodní vztahy Sovětského svazu po roce 1922? Touto "sovětskou emancipací" nastalo období jiného druhu útlaku žen - jejich naprostého pracovního vytížení. Přibylo jim zaměstnání, ale péče o domácnost a děti jim zůstala. Po návratu z práce je čekala "druhá směna" doma. Bylo ovšem jasné, že žena nemůže zároveň pracovat a pečovat o malé děti. Proto vznikaly jesle a mateřské školy, kde byly děti od několika měsíců vychovávány kolektivně. ~ V jakém věku je podle vás možné (či vhodné) dávat děti do jeslí či do školek? PIONÝŘI A KOMSOMOLCI Komunisté si dobře uvědomovali, že.rnlédežje našebudoucnost'; proto se snažili mít na děti vliv od nejútlejšího věku. Kolektivní výchova vjeslích a mateřských školách, kam musely děti odkládat pracující matky, tomu napomáhala. Pro školáky do 14 let existovala masová organizace Pionýr, která na ně měla.vhodně ideologicky" působit. Do Pionýra nebyl přijat každý,jenom ten, kdo toho "byl hoden" - pionýrem se samozřejmě nemohlo stát dítě třídního nepřítele! A tak byl Pionýr i nástrojem perzekuce. Děti nepřijaté do Pionýra (nebo z něj potupně vyloučené) měly například ztíženou možnost dostat se na střední školu. Komsomol (komunistický svaz mládeže) byla organizace pro mládež od 14 do 28 let a představovala vlastně.přípravku" pro vstup do komunistické strany. ~ Zjistěte o těchto organizacích více informací. flehmhckdmy KOMCOMOflY SLOVNíČEK agrární - zemědělský angažovat se - projevovat o něco aktivní zájem, účastnit se biograf - kino demobilizace - převedení ozbrojených sil z válečného stavu do mírového, případně jejich odstranění z určitého území deportace - nucené vystěhování do odlehlých oblastí, zpravidla z trestu extremismus - směr zastávající krajní, přemrštěné názory a řešení gulag - sovětský koncentrační (pracovní) tábor; slovo vzniklo jako zkratka ruského názvu pro Hlavní správu táborů (Glavnoje upravlenije lagerej) ideologie - souhrn názorů a teorií inteligence - l. schopnost samostatně myslet, chápat, nacházet řešení atd., 2. společenská vrstva zabývající se náročnou duševní činností manipulovat - ovlivňovat, řídit (něčí činnost, postoje) podle vlastní vůle ortodoxní - pravověrný, nezvratně přesvědčený o něčem 25 Text na plakátu: LENINSKÉMUKOMSOMOLU DŮSTOJNÉNÁSTUPCE