Rusko za posledních Romanovců

Transkript

1 Rusko za posledních Romanovců

2 Reformy Alexandra II. po prohrané krymské válce přistoupil nový car Alexandr II. k reformě ruské společnosti carovým nařízením ze dne 3. března 1861 přestali být sedláci nevolníky a nabyli osobní svobody pokud vlastnili usedlost, museli si od statkářů koupit pozemky, přičemž značnou část ceny půdy hradil statkářům stát rolník pak platil státu po několik desetiletí splátky za tento rychlý výkup půdy

3 Reformy Alexandra II. z nevolnické závislosti bylo takto osvobozeno přes 21 milionů rolníků, kteří zároveň přestali podléhat statkářské (většinou šlechtické) soudní a policejní pravomoci selská reforma znamenala důležitý mezník v ruských dějinách a byla prvním krokem k dalším reformám státní správy v následujících letech došlo k zavedení místní, krajské a zemské samosprávy, ke zřízení porotních soudů, k výraznému rozšíření středních škol a univerzit a k posilování armády a námořnictva

4 Revoluční organizace těmito reformami se ale nic neměnilo na podstatě absolutního carského režimu vzdělanější vrstvy ruského obyvatelstva byly s rozsahem reforem nespokojeny a domnívaly se, že Rusko zachrání pouze další reformy podle vzoru západních států nejradikálnější složky společnosti, sdružující se v tajných revolučních organizacích, se snažily násilně odstranit cara a vyvolat revoluci

5 Revoluční organizace dne 13. března 1881 se tajné organizaci Narodnaja volja podařilo spáchat atentát na cara Alexandra II. při jeho projížďce Petrohradem vražda cara však k revoluci či k zavedení konstituční monarchie nevedla, naopak nový car Alexandr III. a jeho syn Mikuláš II. samovládu ještě utužili a některé předchozí reformy omezili

6 Atentát na cara čtení str. 98

7 Ruské impérium Rusko bylo evropskou a asijskou velmocí zároveň v Evropě zasahovalo především do událostí na Balkánském poloostrově, protože se cítilo být ochráncem pravoslavného, zvláště slovanského obyvatelstva proti turecké zvůli v letech vedlo další, tentokrát vítěznou válku proti Turecku, po které musel turecký sultán uznat nezávislost Srbska, Černé Hory, Rumunska a Bulharům poskytnout větší samostatnost snažilo se udržovat dobré vztahy s konzervativnějšími monarchiemi ve stření Evropě, nejdříve s Rakouskem, po krymské válce s Pruskem a posléze se sjednoceným Německem

8 Ruské impérium od počátku 90. let dávalo přednost republikánské Francii, s kterou uzavřelo spojeneckou smlouvu francouzský kapitál se podílel na industrializaci některých částí evropského Ruska a také na dopravním zpřístupnění Sibiře a Dálného východu transsibiřskou magistrálou v druhé polovině 19. st. došlo také k definitivnímu dobytí střední Asie a jejímu připojení k Rusku naopak Aljaška byla v roce 1867 prodána USA za 7,2 milionu dolarů

9 První ruská revoluce počátkem 20. st. obsadilo Rusko celé Mandžusko vzájemné spory mezi Ruskem a Japonskem o Mandžusko vyvrcholily v letech válkou, kterou Rusko na souši i na moři prohrálo nečekaná porážka na Dálném východě měla pro Rusko dalekosáhlé důsledky odhalila vojenskou a hospodářskou slabost samoděržaví a dala podnět k první ruské revoluci 22. ledna 1905 byla v Petrohradě krvavě rozehnána hladová dělnická demonstrace

10

11 První ruská revoluce toto krveprolití zahájilo živelné bouře, demonstrace v průmyslových centrech a plenění statkářských sídel vznikly politické strany, které požadovaly zavedení všeobecného volebního práva, svolání parlamentu, rusky zvaného duma, a zavedení plných občanských svobod po vzoru západní Evropy revoluční nepokoje a stávky vedly cara 30. října 1905 k vydání manifestu, kterým zřizoval státní dumu jako zákonodárný orgán zároveň bylo pro uklidnění ruské vesnice zrušeno placení rolnických poplatků státu za vykoupenou půdu

12 První ruská revoluce a přestalo bezohledné porušťování neruských národů Rusko se vydalo parlamentní cestou, kterou nehodlaly respektovat levicové revoluční strany (bolševici vedení Leninem) ani monarchistické pravicové strany obrovská rozštěpenost názorů v ruské společnosti i v dumě vedla nakonec k vládě silné osobnosti, která nastolila opětovný pořádek tímto mužem byl P. A. Stolypin, stoupenec mírných politických a sociálních reforem a přiměřeného parlamentního systému, jenž měl posílit mezinárodní postavení Ruska

13 Pjotr Arkaďjevič Stolypin čtení str. 99

14 První ruská revoluce výsledkem první ruské revoluce bylo prosazení zárodků parlamentarismu a stranického politického systému a zavedení některých občanských svobod do ruského politického a společenského života

15 Rozkvět ruské literatury reformní období svědčilo také umělecké tvorbě, ve které se odrážel jak život ruské šlechtické společnosti, tak i tvrdá realita života nejnižších vrstev k nejznámějším ruským spisovatelům této realistické epochy patřili Ivan Segejevič Turgeněv, Lev Nikolajevič Tolstoj, Fjodor Michajlovič Dostojevskij k vrcholům ruského kritického realismu patří tvorba prozaika a dramatika Antona Pavloviče Čechova