Pro koho je program určen. Podmínky pro účast v programu. Proč do Londýna? Benefity našeho programu. Co pro účast v programu udělat

Transkript

1 Podmínky pro účast v programu Minimální věk 18 let Občanství EU Možnost vycestovat na 2 měsíce a déle Komunikativní znalost anglického jazyka Proč do Londýna? Nová zahraniční zkušenost, zmínka v CV Noví kamarádi z celého světa Angličtina v dennodenním kontaktu Možnost vydělat si peníze na jiný program Zajímavé kontakty spojené s jiným oborem Cestování po okolí Zkušenosti a zážitky ze života v zahraničí Pro koho je program určen Studenti SŠ ve 3. ročníku Maturanti Studenti VŠ Absolventi Pracující Benefity našeho programu Pomoc s přípravami na odlet Popříletová orientace Vyřízení formalit s koordinátorkou Zajištěné ubytování Následné pohovory Asistence po dobu 6 měsíců Co pro účast v programu udělat Kontaktujte koordinátorku programu Helču na nebo jobs@czech-us.cz Registrujte se na našich webových stránkách Domluvte si osobní schůzku v Praze či v Brně

2 Dobrý den, Omlouvám se, že píšu o pár dní později, než bych měl. Od začátku mého výletu vše probíhalo, jak mělo, přiletěl jsem časně z rána do Londýna na letiště Stansted. Odtud jsem jel autobusem do centra, kde na mě čekala Gabriela. Vysvětlila mi vše o tom, jak to tady chodí, co mě čeká a co mě nemine. Zařídili jsme vše potřebné a odjel jsem na pokoj. Všichni spolubydlící jsou hrozně fajn a rychle jsme se spřátelili. Hned další den jsem si byl zařídit NINko a 3. den jsem měl hned dva pohovory. 4. Den jsem měl trénink v agentuře, která mě posílá na různé akce, se staráme o catering a pár hodin po tom jsem měl 3. pohovor, který byl můj osudový. O dva dny později jsem měl zkušební směnu a tam mě přijali. Práce mě neskutečně baví, a co víc pracuji v pizzerii, tudíž mám občas nějakou tu pizzu zdarma :). Tímto bych chtěl poděkovat Gabriele a samozřejmě celé agentuře Czech-us za to, že mi pomohli ke splnění mého snu, že se o mě hezky starají a že se mnou měli trpělivost. Je to pro mě ohromná zkušenost, žít život úplně jinak, muset se starat sám o sebe, žít ve městě, které je tak bambilionkrát větší než vesnice, kde bydlím. Pro vás, co stále ještě váháte mám vzkaz: Rozhodně se toho nebojte, první týden je velmi náročný jak psychicky, tak i fyzicky, ale jakmile za sebou budete mít základní věci jako je najít si práci, získat NINko a založit účet, tak všechen stres odpadne a zjistíte, že žijete ve městě neomezených možností. A kdo se bojí, že nesežene práci, tak se nebojte v Londýně je tuna pracovních míst. Přikládám odkaz na svůj blog, kam občas něco napíšu o svém životě v Londýně. Můžete ho využít k propagaci nebo něco :) Matěj Pánek Zdravím vás cestovatelé. Snad se vám všem daří a objevujete sebe sami, nová místa a zažíváte nové zážitky se skvělými lidmi. Já už jsem třetím týdnem zpátky v České republice a nyní se snažím začlenit do školního procesu, protože mě čekají závěrečné zkoušky na Vyšší odborné škole. Všichni už stresují, ale já stále ještě odolávám a nenechávám se tím rozhodit. V Londýně tři měsíce utekli jako voda a já jsem si to nejvíc užila. Cílem mé cesty bylo v první řadě nejvíc zlepšení angličtiny kvůli zkouškám. Myslím si, že tohle se mi podařilo. Neříkám, že je to perfektní, ale už se nestydím mluvit i když vím, že tam jsou občas chyby. Prostě vždycky to nějak dotyčný pochopí :D. Je to avšak jiné, když mluvím s Čechem anglicky, tam je to o něco horší stále. Tam pořad myšlenky ohledně špatné gramatiky jsou. Bohužel, ale je to tak, ale pracuji na tom a nevzdávám se být lepší a lepší. Londýn mi dal také hodně jak v oblasti seberealizace. Nyní se cítím silnější, sebevědomější a nic mě jen tak nepřekvapí. Jsem v mnoha ohledech nad věcí. Hodně mi do života dal můj šéf v práci, který mi se vším pomáhal a byl opravdu skvělý jako člověk. Vážila jsem si ho. Naprosto skvělá osobnost. Dal mi možnost pracovat jako číšník v jeho restauraci, i když jsem neměla moc zkušeností a původně jsem se hlásila na místo umývače nádobí. Hned na pohovoru mi řekl, že

3 by to byla škoda a hned mě dal na plac, kde mě všechno naučil. Naprosto skvělá volba a já jsem si to užila, jak ve formě komunikace se zákazníky, tak příprava restaurace a plnění přání zákazníků. Bavilo mě to. Ke konci září jsem už dala schválně výpověď, protože jsem si chtěla trošku před odjezdem zpět do ČR užít Londýn. Poznala jsem na baráku, kde jsem bydlela jednu super holčinu a super kluka, kteří mi Londýn ukázali, a jsem jim za to moc vděčná. Byla jsem na místech, které nejsou ani v průvodci, prostě jsou to až dech beroucí místa, kde mě až mrazilo, jak to bylo krásné. Například The Nomadic garden, který mě uchvátil. Také doporučuji, když byste chtěli zažít relax a srandu s lidmi z celého světa. Někdy pro mě byl Londýn náročný, takže i vy nezoufejte, když to na vás přijde. Všechno bude zase skvělé. Nemůžeme být pořád na hladině nejlepší pohody a radosti, to ani nejde. Já osobně jsem šťastná, že už jsem doma a mám zase kolem sebe milující lidi, ale zkušenost z Londýna je opravdu silná. Žít, nevzdávat se svých snů a cílů a jít si pevně za tím. To je to, co miluji a jen tak se toho nevdám. I vy se nevzdávejte a žijte. Protože okamžiky jsou jen teď a tady, tak to nepromarněte, a hlavně se nebojte. Mějte se krásně a možná, že se někdy s některými potkám osobně. (To by bylo skvělé, pokecat o zážitcích). Denisa Záhorská Nepojedem do Londýna? Konec února, sedíme s Kájou v Mekáči na kafíčku a klasicky na holky probíráme život a co dál. Já jsem zrovna dokončila vejšku, Kája už má po studiu a pracuje, ale pořád nás to obě táhne do světa. Obě dvě jsme nějakou dobu v zahraničí žily, společně jsme prožily super léto v Americe jako plavčice s Czech-us. Kája pak byla ještě během studia v Portugalsku na Erasmu. Amerika už pro nás byla bohužel nedostupná, mě to táhlo (a stále táhne) do Kanady, tam je to ale s vízem jako s loterií - doufáš, že se poštěstí a vytáhnou tvoje jméno z kupy dalších lidí. Nejdostupnějším se tedy jevil Londýn. Je to kousek. Víza nevyžadují. Počáteční náklady celkem nízké. A Londýn je prostě boží. Kája předtím v Anglii nebyla, tak proč se nepodívat do nový země. Ten den jsme se tedy rozhodly. Zkusíme a odstěhujeme se do Londýna! Hned jsme začaly hledat informace, domlouvat schůzky v agentuře, shánět peníze.. Během jednoho měsíce jsme vše zařídily a byly jsme ready odcestovat. Já jsem to měla mnohem jednodušší než Kája. Tím, že jsem byla nezaměstnaná, bylo dost času na obíhání úřadů, balení a tak. Kája pracovala normálně na fulltime a její práce byla dost často jinde než v Praze, takže to pro ni bylo dost hektický. I s tím, že se musela odstěhovat z pražského bytu a najít někoho za sebe.

4 Zařizování začalo nejdřív mojí návštěvou v Czech-us agentuře, kde jsem měla schůzku s Helčou, koordinátorkou programu Práce v zahraničí. Helča byla super, odpověděla na všechny naše dotazy, a že jich bylo! Dala mi bližší info, poptala se mě na moje pracovní zkušenosti a lehce mě přezkoušela z angličtiny. Já jsem vše hned samozřejmě datlovala Káje. Tolik telefonátů a skype konferencí, kolik jich proběhlo za ten měsíc, jsme neměly za celý život, a to se známe už od kočáru. Co se týče zařizování v rámci agentury, tam nás nejdřív čekal Skype pohovor s Gabčou, což je Londýnská koordinátorka. Pohovor jsem si s ní sjednala sama, dohodly jsme se na konkrétní datum a čas. Klasicky jsem z toho byla trochu nervózka, ale ve finále nebyl vůbec důvod. Pohovor trval ani ne pět minut, nejdřív jsme v rychlosti pokecaly v češtině, pak mi Gabča řekla, ať ji řeknu moje pracovní zkušenosti v angličtině a bylo. Rozloučily jsme se s tím, že mě schválila a hledání práce nebude vůbec problém s mojí angličtinou. U Káji to probíhalo podobně. Po schválení jsme dostaly smlouvy k podpisu. Na letenky jsem koukala průběžně, pořád se to pohybovalo okolo Jaká to bude letecká společnost nám bylo celkem šumák, stejnak to jsou všechno nízkonákladovky, kde máte kolena pod bradou a pravděpodobně jim chybí levá filándž. Kufr si musíte přikoupit taky všude. Nakonec jsme koupily letenky přes Ryanair za super cenu, i s 20 kg kufrem nás jednosměrná letenka vyšla na 12 stovek. Před odletem bylo ještě potřeba zařídit několik formalitek. Zajít na zdravotní pojišťovnu a odhlásit se, zavolat do O2 a vydupat si nižší tarif (rada do života: Nedejte se!), sjednat cestovní pojištění alespoň na první měsíc a oběhat všechny doktory. Pobalit všechny věci, tak abyste se vešly do váhovýho limitu nadlidskej výkon, a pak hurá na letiště. Kája Radimská a Janča Hrdličková Proč nejezdit do Londýna Aneb můj odjezd a první týden V červnu roku 2017 jsem se rozhodl odjet do jednoho z vyhlášených měst Německa, do Hamburku. Jaké však překvapení nastalo, když jsem se po třech měsících ocitl v Londýně. Začalo to tím, že mi v Německu neklapla práce, poté ubytování a poté jsem ztratil chuť vycestovat úplně. Přišel jsem domů celý zklamaný. Po pár dnech na mě vyskočila reklama s agenturou Czech-us. Jen jsem to tak prolétnu očima s jízlivým úšklebkem typu To určitě, já a Londýn.

5 No a za dva dny už jsem seděl v kanceláři s Helčou a bavili se o mém odjezdu. Po úspěšném papírování (se kterým mi Helča ochotně pomohla) bylo datum stanoveno na 3.9. Hned po příjezdu na Victorii jsem měl sraz s Gábinou, která mi vysvětlila vše potřebné, absolvoval jsem svůj první telefonát v angličtině. Hned druhý den jsem se registroval do agentury, která pořádá různé společenské akce a tradá, další den už jsem pracoval v jednom z nejlepších hotelů v Londýně. A jelikož jsem se v Čechách živil jako učitel, i zde v Londýně jsem úspěšně navázal kontakt s agenturou, která zprostředkovává výuku pro své klienty. Po čtrnácti dnech jsem dostal i svůj první šek v hodnotě 200 liber. A teď co se týče finanční stránky: Do Londýna jsem odjížděl s přesně 1275 librami. První týden vás bude stát asi nejvíce. Musíte zaplatit ubytování 360, depozit 150. Programový poplatek (já si ho rozdělil na 2 části) 140, uniforma 50, telefon 10, nádobí a věci pro domácnost 20, oyster kartu (já využil metodu Pay as you go) 33. V mém případě i hodiny šermu 15 a gymnastiky 20. Jídlo mě celkem vyšlo na 75 liber. A v neposlední řadě dvě kafe za 5 liber. Takto vypadal můj první týden. Toto slouží jen jako příklad, je ale důležité si peníze řádně propočítat, než uděláte takto důležitý krok. Po čtrnácti dnech to vypadá tak, že pokud půjde vše dobře, má výplata za měsíc bude okolo 1100 liber s tím, že z původních 1275 se mi podaří ušetřit okolo Nebudu Vám říkat, jak je tady vše easy a amazing a proto mi dovolte uvést pár důvodů, proč rozhodně nejezdit do Londýna: Rozhodně nejezděte, pokud si nepřejete poznat novou kulturu a nové lidi, natož abyste s nimi přišli do kontaktu. Rozhodně nejezděte, pokud nestojíte o poznání nových míst a památek. Hlavně nejezděte do přírody, abyste se neztratili! Určitě nejezděte, pokud nechcete studovat a zlepšovat své vzdělání ať už v jazyce či jiném oboru. Jestli nesnášíte památky, nákupy a chození po velkoměstě, či běh v nejzelenějších parcích Evropy, zapomeňte na Londýn. Pokud se bojíte, že byste si mohli během 14 dnů najít tři práce, UK opravdu není nic pro Vás. Nejezděte ani v případě, že se nechcete věnovat svým koníčkům, i když je to v zahraničí. Pokud se bojíte nových vztahů a přátelství, rozhodně zůstaňte doma. Jan Zálabák

6 Po rozhodnutí vycestovat do zahraničí jsem se rozhodl pro Czech-us, protože tam mají vlastní zkušenost s prací v zahraničí a také pro to, že mají koordinátorku přímo v Londýně, která mi se vším velmi pomohla. Po příletu do Londýna vše proběhlo hladce bez komplikací. Po tom, co jsem se ubytoval se mnou koordinátorka vyřídila vše potřebné a začal jsem hledat práci. Mou první práci jsem získal hned na prvním pohovoru. Pracoval jsem v kavárně nedaleko od Buckinghamského paláce. Po měsíci v Londýně jsem už měl základní přehled a našel jsem si lepší a lépe placenou práci. Po asi půl roce jsem se přestěhoval do většího. V současné době hledáme vlastní dům nebo byt. Teď jsem v Londýně asi rok a půl a nedávno jsem začal podnikat. Má živnost je sice ještě v plenkách, ale už teď vydělávám nadprůměrně. Doporučuju všem vycestovat alespoň na prázdniny. Získáte skvělou životní zkušenost, poznáte zajímavé lidi, velmi si zlepšíte angličtinu, osamostatníte se a jako bonus si vyděláte peníze, které v Česku jen tak nevyděláte. Tomáš Kurka Dobrý den milá slečno Helenko, myslela jsem na Vás, ale jak nemám po ruce adresu, nebo hned před sebou, tak jsem zapomněla. Hned však píšu. Příjezd a uvítání perfektní, paní Gabriela je zkušená a hned mne uvedla. Po ubytování jsem se hned rozkoukala a naplánovala kde začnu. Jsem člověk, který je zvídavý tak pocit smutku zaženu výletíkem do galerie, muzea, psaním. Tu bych dodala poznámku pro ty, co nemají odvahu zvednout se z domu a vycestovat. Je dobrý se zajímat. O cokoliv, a to vás nasměřuje. Zajímá mne jazyk, tak jdu a poslouchám. Proto jsem se taky rozhodla ve svých letech přemístit se na chvíli do Londýna a poslouchat. První dva týdny jsem nevěděla, zdali jsem nešikovná, nebo se vrátím... No a postupně se to rozbaluje a zlepšuje. Ale rozhodně mám úžasný pocit. Ještě musím dodat, že první trial shift byl dobrý, jako začínající barista. Nuž musíte se rychle učit, takže další trial byl lepší. Zkusila jsem dvě místa, kde jsem se zacvičila a pak se mi povedlo krásné srdíčko na cappuccino. Děkuji Vám za pomoc Lubica Novotníková