Šlechtický rod Ságnerů z Eisbergu

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 18: (2011) 2012 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Šlechtický rod Ságnerů z Eisbergu Jan F. Křivohlávek Roveň 71, Rychnov n. Kn., JanF.Krivohlavek@seznam.cz. Předchozí příspěvek pana Josefa Ptáčka nás seznamuje se zajímavým osudem Rudolfa šlechtice Ságnera Habrovského z Eisbergu. Některými literárními historiky je ztotožňován s hejtmanem Ságnerem z románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jak uvádí Josef Ptáček tento Haškův hejtman Ságner nemá s Rudolfem šlechticem Ságnerem Habrovským z Eisbergu nic společného. Snad jen to jméno. Příspěvek Josefa Ptáčka je však možné doplnit o řadu dalších velice zajímavých údajů o šlechtickém rodu Ságnerů z Eisbergu. Jeho zakladatelem se stal Jan Ságner pocházející z Velkého Uhřínova, kde se také dne narodil jako syn Františka Ságnera, zahradníka z Velkého Uhřínova čp. 37, a Alžběty Prossové, dcery sedláka z Bukové (dnes zaniklá osada patřící k Velkému Uhřínovu) 1/. Později se dal na vojenskou dráhu a nakonec skončil v druhé polovině 60. let 19. století ve výslužbě jako ad honores v hodnosti majora ve Vamberku, v domě čp. 65, u svého bratra Antonín, narozeného ve Velkém Uhřínově dne / Antonín Ságner se ve Vamberku usadil v 60. letech 19. století s vdovou Marií Kubcovou, narozenou v roce 1825 ve Velkém Uhřínově, se kterou se později oženil. Jedná se o propletenec rodiny Kubcovy a Ságnerovy. Rodina Kubcova pocházela z Liberka čp. 46. Zde se v první polovině 19. století narodil Josef Kubec, který se oženil Magaretou Neugebauerovou z Velkého Uhřínova. Z jejich předchozího vzájemného vztahu se dne narodila nemanželská dcera Terezie. Sňatkem obou rodičů dne byla legitimována. 3/ Rodina se nedlouho nato přestěhovala z Velkého Uhřínova do Rychnova. Zde se jim v roce 1852 narodil ještě syn Josef a v roce 1858 dcera Anna. Josef Kubec nakonec zemřel. Jeho maželka, vdova Margateta Kubcová, se později provdala za řeznického pomocníka Antonína Ságnera. Do Vamberka rodina přišla kolem poloviny či spíše v druhé polovině 60. let 19. století. Antonín Ságner pracoval ve Vamberku u manželčina syna Josefa, který zde byl řeznickým mistrem. 4/ Jak uvádí Josef Ptáček a také Josef F. Král v Pamětech města Vamberka, stal se major Jan Ságner v roce 1877 ve Vamberku na krátký čas dokonce vládním komisařem, když zde byla, z nařízení c. 1/. SOA Zámrsk, Sbírka matrik východočeského kraje (dále Sbírka matrik), Velký Uhřínov narození, sign , s. 30v. Ne vždy spolehlivé údaje o celém rodu najdeme v publikaci Milana M. Bubna Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2005, Brandýs nad Labem, Martin 2004, s Některé informace najdeme také v publikaci P. Maška, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl II. (N-Ž), Praha, Argo 2010, s. 193, ale i v jiných publikacích. 2/. SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Velký Uhřínov narození, sign , s. 31v. 3/. SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Velký Uhřínov narození, sign , s. 9. 4/. SOkA Rychnov n. Kn., Archiv města (dále AM) Vamberk, kn. č. 105 (sčítání lidu, domů a zvířat 1880, čp. 65); dtto, Okresní soud (dále OS) Rychnov n. Kn., rejstřík zemřelých , kn. č. 47.

2 Orlické hory a Podorlicko 18: (2011) k. místodržitelství v Praze pro podporu Ruska proti Turecku, odvolána městská rada. 5/ V 78 letech věku byl majestátem císaře Františka Josefa I. vydaným ve Vídni dne povýšen do dědičného šlechtického stavu s predikátem von Eisberg. Při této příležitosti mu byl také dědičně udělen následující erb: V pravém černém poli pokosem stříbrný meč se zlatým jílcem přeložený pokosem zlatým brkem, vše převýšeno zlatou hvězdou. V levém stříbrném poli na skále přirozené barvy červená věž s cimbuřím na vrcholu i v ochoze nad černou bránou a s černými střílnami, 3 (1, 2) nad ochozem a 2 po stranách brány, na do středu štítu vlající černo zlatě dělený prapor. Z korunované turnajové přilby s pokryvadly vpravo černo zlatými a vlevo červeno stříbrnými vyrůstá mezi zavřenými orlími křídly, přední stříbrno-červeně a zadní zlato-černě děleným, zlatý lev třímající v pravé pracce meč jako na štítě. 6/ Dne odesílá Farní úřad ve Vamberku žádost na c. k. místodržitelství v Praze, aby mohl v matrikách provést zápis o povýšení šlechtictví Jana Ságnera a jeho dětí. Místodržitelství záležitost vyřídilo svým rozhodnutím z Šlechtictví mělo být poznamenáno také v matrice fary Velký Uhřínov, kde se Jan Ságner narodil, a také v matrikách Děkanského úřadu v Rychnově n. Kn., kde se narodily další děti Jana Ságnera. Později, dne , bylo do Rychnova n. Kn. oznámeno, že šlechtictví Jana Ságnera bylo zapsáno (imatrikulováno) do příslušné evidence. Což také bylo Janu Ságnerovi také oznámeno. Stalo se tak nedlouho před jeho smrtí. Zemřel dne / Při pobytu v rodině bratra Antonína se Jan Ságner důvěrně seznámil s nejstarší dcerou jeho manželky Margarety. Ta se jmenovala Terezie a narodila se také ve Velkém Uhřínově. Zemřela v Městské Habrové. 8/ Z tohoto důvěrného přátelství se dne narodil ve Vamberku čp. 65 syn Maxmilián. Vzhledem k tomu, že jeho rodiče nebyli oddáni, jednalo se o nemanželské dítě. Při křtu mu byl za kmotra strýc Antonín Ságner, řezník ve Vamberku čp. 65, a Františka Hlaváčková, manželka rolníka ze Záměle čp / Později, po sňatku rodičů v roce 1875, byl legitimován. Maxmilián Ságner později odešel do Hradce Králové a nakonec stal místoředitelem c. k. poštovního úřadu v Praze. V Hradci Králové se také oženil s Annou Marií Tikalovou. Ta se zde také narodila. Spolu s manželkou se usadil v Praze na Královských Vinohradech v čp Později se se přestěhovali do domu čp Když manželka v Praze dne zemřela, odstěhoval se zpět do Hradce Králové, jak ostatně také ve svém příspěvku uvádí Josef Ptáček. 10/ Zřejmě do domu zděděném po své zemřelé ženě. V Hradci Králové se také po čase podruhé oženil. Jeho druhou manželkou se stala Jindřiška Sequardová ( ). Zde také dne zemřel. Z obou manželství se 5/. Král Josef F., Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, Vamberk 1927, s O celé události byl ve Státním okresním archivu Rychnov n. Kn. mezi presidiálními spisy okresního úřadu uložen celý svazek spisů. Dnes jsou však z tohoto svazku dochovány jen 3 listy (SOkA Rychnov n. Kn., Okresní úřad (dále OÚ) Rychnov n. Kn., presidiální spisy 1877, čj. 122, kart. č 1557). 6/. Milan M. Buben Almanach českých rodů, c. d., s /. SOkA Rychnov n. Kn., OÚ Rychnov n. Kn., sign. 4/20-44, kart. č /. Viz pozn. 6; SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Velký Uhřínov narození 1846, sign , s. 9. 9/. SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Vamberk narození 1869, sign s /. Viz pozn. 6; Národní archiv Praha, Policejní ředitelství I., konskribce, kart. č. 531, obraz

3 Křivohlávek J.F..: Šlechtický rod Ságnerů z Eisbergu Obr. 1. Foto majora Jana Ságnera šlechtice Eisbergu (SOkA Rychnov n. Kn., AM Rychnov n. Kn.,významné osobnosti, č. inv. 1467, kart. č. 140) bohužel nenarodily žádné děti. 11/ Jak mimo jiné připomíná také Josef Ptáček, byl významným národním a kulturním pracovníkem (viz též Národ z ). Druhým, opět nemanželským, dítětem Jana Ságnera, je syn Rudolf. Narodil se také ve Vamberku v domě čp. 81 dne , kam se rodina prozatím přestěhovala. Jeho matkou byla rovněž Terezie Kubcová. Kmotrem při křtu byl opět strýc Antonín Ságner, řezník z Vamberka čp. 65, a Antonie Rohlenová, manželka rolníka z Mělčan u Opočna čp / Také toto dítě bylo nakonec sňatkem rodičů legitimováno. O jeho pohnutém životě je ostatně předchozí příspěvek Josefa Ptáčka. Proto se o něm nebudu zmiňovat. Lze jen doplnit, že některé informace lze taktéž najít v písemnostech města Vamberka. 13/ Přičinit lze jen to, že po příchodu do Prahy se usadil s manželkou a synem v domě čp ( ). 14/ Plukovní Rudolf Ságner Habrovský zemřel v Praze dne Jediným jeho dítětem byl syn Ervín, narozený v Hradci Králové. 15/ Později se usadil také v Praze, kde se stal referentem pojišťovny Slavie. V Praze se také dne oženil s vdovou Zdenkou Cabicarovou, rozenou Wallischovou, pocházející z Krakova. Narodila se Z jejich manželství se dne narodil syn Richard. Nedočkal se však dlouhého života, zemřel nedlouho po narození dne Po několika dalších letech se Ervín Ságner s manželkou Zdenkou dne rozvedl. Po čase se dne znovu oženil. Tentokrát se jeho ženou stala také vdova Marie Volná, rozená Kasalová, která pocházela z Kolína. Zde se také narodila. Kdy Ervín Ságner zemřel, není prozatím známo. Zřejmě někdy po roce Kdy zemřela jeho manželka Marie, se rovněž neví. 16/ Když Terezie Kubcová čekala s Janem Ságnerem již třetí dítě, konečně se oba nechali oddat. To už bydleli ve Vamberku v domě čp. 94. Nejprve byl dne na faře 11/. Viz pozn /. SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Vamberk narození 1874, sign , s /. SOkA Rychnov n. Kn., AM Vamberk, č. inv Školství a kulturní péče (Rudolf Ságner Habrovský), kart. č /. Národní archiv Praha, Policejní ředitelství I., konskribce, kart. č. 531, obraz /. Viz pozn /. Viz pozn 6, s

4 Orlické hory a Podorlicko 18: (2011) Obr. 2. Erb rodu Ságner von Eisberg (převato z publikace Buben M. M., Vavřínek K., Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2005, Martin 2004, s. 161). ve Vamberku sepsán kaplanem Františkem Hlaváčkem protokol o zkoušce snoubenců. Přitom byla požádána Biskupská konzistoř v Hradci Králové a také Okresní úřad v Rychnově n. Kn. o prominutí dvou ohlášek. Zřejmě vzhledem k choulostivé situaci, kdy nevěsta s ženichem žila v konkubinátě a měla s ním již dvě děti, jedno 7 leté a druhé roční. Svatba se konala po jedné ohlášce ( ) dne ve Vamberku. Za svědka jim byli kamarádi ženicha, a to Jan Potoček, poručík u c. k. 18. pěšího pluku v Hradci Králové, a František Kudrnáč, c. k. major na penzi. Porovnáním dat jejich narození zjistíme, že Jan Ságner se ženil v 56 letech. Naproti tomu Terezie Kubcová se vdávala v 29 letech. Rozdíl mezi manželi byl 27 let. Tímto sňatkem byly děti narozené z jejich předchozího vztahu legitimovány. 17/ Po 5 měsících od svatby se dne oběma manželům ve Vamberku v čp. 94 narodilo třetí dítě. Byl to opět syn, který dostal jméno Jan Nepomucký. Při křtu mu byl za kmotra Josef Rohlena, rolník z Mělčan čp. l a jeho manželka Antonie. 18/ Později se vyučil knihařem, nakonec se stal typografem a usadil se v Praze. Zde nejprve v roce 1898 bydlel v domě čp. 582/ III. Zde se také dne oženil s Valerií Emanuelou Klímovou, narozenou dne v Praze. Nedlouho po sňatku se oba manželé přestěhovali ( ) do čp. 1914/11. (Nuselské údolí). V květnu 1903 se stěhují na Smíchov do domu čp Na Smíchově se rodina Jana a Valerie Ságnerových na konci roku 1904 ( ) znovu stěhuje do domu čp. 64, později ( ) do domu čp. 63 a nakonec ( ) do Nuslí do domu čp Valerie Ságnerová zemřela v Praze dne Po úmrtí manželky odešel Jan Jindřich Ságner z Prahy do Humpolce, kde se dne oženil v Hněvkovicích s vdovou Annou Jandejskovou, rozenou Novákovou, pocházející z Prahy. Na Humpolecko přišla zřejmě již s Janem Ságnerem. Ten také dne v Humpolci zemřel. Po smrti manžela se Anna Ságnerová zřejmě do Prahy vrátila a zde také v roce 1960 zemřela. 19/ Na Smíchově se manželům Janu a Valerií Ságnerovým dne narodila dcera Marie. Ta se později v Praze, dne , provdala za Jana Peška. Zemřela v Praze v roce Nedlouho před přestěhováním 17/. SOkA Rychnov n. Kn., Farní úřad (dále FÚ) Vamberk, protokoly snoubenců 1875; SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Vamberk oddaní 1875, sign , s /. SOA Zámrsk, Sbírka matrik, Vamberk narození 1876, sign , s /. Viz pozn. 6, s. 162; Národní archiv, Policejní ředitelství I., konskripce, kart. č. 531, obraz. 28, 29,

5 Křivohlávek J.F..: Šlechtický rod Ságnerů z Eisbergu nebo krátce po přestěhování do domu čp. 64 (Smíchov) se jim tu na konci roku 1904 narodila druhá dcera, která dostala při křtu jméno Emanuela. Zakrátko ale, dne , zemřela. 20/ V Nuslích se jim dne narodilo další dítě. Tentokrát syn, který při křtu dostal jméno Karel. Zemřel v Praze dne Stal se geodetem a učitelem jazyků. V Praze se dne oženil s Marií Mojžíšovou, pocházející také z Prahy (nar ). Po krátkém sňatku se s ní ale v roce 1945 rozvedl. Podruhé se oženil v Praze dne s Dagmar Votovou, která také pocházela z Prahy (nar ). Z jejich manželství se v Praze narodil syn Martin. Ten se dne ve Vizovicích oženil s Ilonou Fišerovou. Jim se dne narodil syn Petr. Ten je prozatím nejmladším potomkem východočeského rodu Ságnerů z Eisbergu. 21/ Dá se říci, že nedlouho po roce 1876 se major Jan Ságner i s rodinou přestěhoval z Vamberka do Rychnova n. Kn. Zde se usadil v části zvané Městská Habrová v domě čp Majitelkou domu ale byla jeho manželka Terezie Ságnerová. Na základě rozhodnutí městské rady v Rychnově n. Kn. byla celá rodina dne přijata za obyvatele města Rychnova n. Kn. 22/ Zde se jim narodilo dne čtvrté dítě. Tentokrát to byla dcera, která dostala při křtu jméno Žofie (Sofie). Dne se v Rychnově n. Kn. provdala za Ferdinanda Pavlovského, šlechtice z Rosenfeldu, který v té době byl již 2 roky hospodářským správcem v panském dvoře v Třebešově. Narodil se dne v Ronově. Svědky na svatbě byli Antonín Klimš z Rychnova n. Kn. čp. 436 a Rudolf Pavlovský, šlechtic z Rosenfeldu, učitel reálky v Plzni čp / Později, se rodina krátce usadila v Praze. Od bydleli na Královských Vinohradech v čp a nedlouho nato, od , v čp Nakonec se odstěhovali do Uher. 24/ Posledním, pátým dítětem majora Jana Ságnera a jeho maželky Terezie byla opět dcera. Narodila se v Městské Habrové v čp Při křtu dostala jméno Gisela. Provdala se dne za Karla Strobacha, horníka (továrníka) z Buštěhradu čp. 41., kde také dne zemřela. 25/ Tolik se prozatím podařilo zjistit k doplnění článku Josefa Ptáčka o šlechtickém rodu Ságnerů z Eisbergu. Lze říci, že při rozsáhlejším studiu by bylo možné zjistit daleko více informací. Summary A short article brings new informations from nobiliary family Sagner from Eisberg. Pictures of their family crest and photo of Rudolph Sagner are included. 20/. Národní archiv, Policejní ředitelství I., konskripce, kart. č. 531, obraz / Viz pozn. 6, s. 162; Národní archiv, Policejní ředitelství I., konskripce, kart. č. 531, obraz. 28, 29, /. SOkA Rychnov n. Kn., OÚ Rychnov n. Kn., sčítání lidu 1890, Městská Habrová čp /. Viz pozn. 4, s. 162; SOkA Rychnov n. Kn., DÚ Rychnov n. Kn., snubní protokoly 1903, kart. č /. Národní archiv, Policejní ředitelství I., konskripce, kart. č. 447, obraz /. Viz pozn. 6, s. 162; SOkA Rychnov n. Kn., DÚ Rychnov n. Kn., snubní protokoly 1906, kart. č