Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Transkript

1 Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Čísla popisná 3. část Stavení domkářů postavená po roce 1719 Třetí část o číslech popisných ve Ždírci se týká stavení, která byla postavena mezi lety 1719 a Tato stavení byla zapsána do první pozemkové knihy - Purkrechtní knihy Sobiňova, Ždírce, Střížova, Nové Vsi, Bílku a Ranska - vedené v letech , nebyla ale dopsána do indexu - seznamu stavení. O jaká stavení šlo lze se také dozvědět z Poddanské fase z roku 1719, kde jsou pod čísly vypsána (viz. obr. 1). A podle těchto čísel budou také stavení v následujícím článku řazena. Stejně jako u předchozích čísel popisných nejsou ani u několika následujících stavení (např. u čp. 8, 13 a 15) zápisy o změnách majitelů vedeny pečlivě. obr vdova Magdalena Pujmanová (1736) Tuto chalupu vystavil na obci chalupu (pravděpodobně v roce 1722) Ondřej Pujman... obr.2 Po jeho smrti v roce 1736 se nakrátko stala její majitelkou pozůstalá žena Ondřeje Pujmana, Magdalena. V lednu roku 1737 ujal a koupil chalupu Mikuláš Pujman, syn Ondřeje Pujmana.

2 Mikuláš Pujman se dožil dosti vysokého věku: 15. září 1795 zemřel v čp. 16 řezník Mikuláš Pujman ve věku 91 let na souchotiny a starost (starobu). obr.3 V roce 1766, tedy ve věku 62 let předal Mikuláš Pujman chalupu Matěji Pujmanovi. Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 16. V roce 1775 koupil chalupu Jan Sedlák. Robotní seznam z roku 1777 zde uvádí Vojtěcha (Adalberta) Smejkala, ale v tomto případě se jedná o omyl, Vojtěch Smejkal v tu dobu žil v čp. 17. V Josefském katastru je pak shodně s pozemkovou knihou uveden Jan Sedlák Jan Průša ( 1736 ) Léta Páně 1735 dne 4. března vystavil sobě tuto chalupu na obci Jan Průša... obr.4 V roce 1751 (?) koupil od Jakuba Průši tuto chalupu na obci František Ondráček. Při číslování v roce 1770 dostala chalupa přidělené číslo popisné 13. Další zápis je z roku 1777, kdy koupil tuto chalupu výš jmenovaný Matěj Mísař od Václava Průši, kterážto ze stodoly vystavěná byla... V historii tohoto stavení je hned několik nesrovnalostí - např. ze zápisu z roku 1751 vyplývá, že se po Janu Průšovi stal dalším majitelem Jakub Průša (zřejmě jeho syn) ale tato změna není v purkrechtní knize uvedena. Dále v roce 1777, kdy tuto chalupu koupil Matěj Mísař, je uvedeno, že ji koupil od Václava Průši, přestože posledním majitelem uvedeným v purkrechtní knize je František Ondráček. Tento chybějící zápis je ale uveden v pozemkové knize, která navazuje na purkrechtní knihu. Václava Průšu jako majitele uvádí také Robotní seznam z roku 1777 a Josefský katastr z roku V purkrechtní knize se pak dále píše: Léta Páně 1779 koupil zase tuto chalupu výš jmenovaný Václav Průša po Matěji Mísařovi, která skrze dluhy Matějovi Mísařovi od úřadu vrchnostenského prostředkem?? licitují za sumu 80 kop zlatých hotových peněz odprodána byla, a poněvadž jí docela zaplatil, tehdy se jemu za vlastní připisuje a tímto quittiruje. V pozemkové knize je jako první zápis u čísla popisného 13 zapsáno: Léta Páně 1775 dne 16. února ujal tuto chalupu Václav Průša po otci svém Antonínovi Průšovi... Stejný zápis je pak také u čp. 9, je tedy možné, že Průšovi byli majiteli obou stavení (čp. 9 a 13). Pod zápisem v pozemkové knize je odkaz na stranu 19 - übertragen ad čp. 9 folio 19.

3 Zápis Václava Průši čp. 13. Léta Páně 1779 dne koupil tuto chalupu výš jmenovaný Václav Průša po Matějovi Mísařovi, kterou skrze dluhy Matějovi Mísařovi... Na konci čp. 9 v pozemkové knize je na straně 19 uvedeno: viz. str. 20 v nové poz. knize - další opis/přepsání/ převod - Sehe neun grundbuch folio 20. Die weitere umsehreibung Kateřina Cimplová (1736) Léta Páně 1732 dne 26. ledna ujal tuto chalupu Tobiáš Cimpl, kterou sobě sám na obci vystavil na svůj náklad... obr.5 V roce 1739 na tento grunt přistoupil po nebožtíkovi Tobiáši Cimplovi Jakub Klusáček původem ze Šenfeldu, který se v roce 1738 oženil s dcerou Tobiáše Cimpla Kateřinou. Záznamy o jeho hospodaření končí rokem Případné další majitele purkrechtní kniha neuvádí a navazující zápis v pozemkové knize vedené v letech , který se k tomuto stavení pravděpodobně vztahuje, začíná rokem U čísla popisného 15 je tento zápis: Léta Páně 1775 poněvadž Jakub Klusáček (?) do světa utekl a chalupa 2 léta pustá stála a na ní dluhy všelijaký se vynacházely, pročež dle povolení vrchnostenského prodala se tato chalupa nadejmenovanému Lukáši Zvolánkovi... V Robotním seznamu z roku 1777 je jako majitel zapsán Josef Zvolánek a v Josefském katastru z roku 1785 pak Lukáš Zvolánek Matěj Mísař (1736) - viz 2. část - čp Pavel Sedlák (1736) Léta Páně 1732 dne 26. ledna ujal tuto chalupu, kterou sobě sám na svůj náklad vystavil Pavel Sedlák. Podle matriky se Pavel Sedlák nedožil svatby svého syna Matěje Terezií, dcerou Ondřeje Pujmana, která se uskutečnila v listopadu 1753.

4 obr.6 Podle purkrechtní knihy se v roce 1755 novým majitelem stal právě Pavlův syn Matěj Sedlák. Dlouho si však majetku neužil, zemřel v srpnu téhož roku ve věku 25 let a chalupa tak připadla jeho ženě Terezii Sedlákové. Podle matriky se vdova Terezie Sedláková, rozená Pujmanová, v roce 1759 znovu provdala a to za vdovce Josefa Průšu. Josef Průša se zřejmě stal novým majitelem tohoto stavení, ale tento údaj není uveden v purkrechtní ani v pozemkové knize, která na ní navazuje. V té je u čísla popisného 8 uvedeno, že v roce 1777 koupil tuto chalupu za hotové peníze od Josefa Průši nade-jmenovaný Václav Janáček... Ten je také jako majitel uveden v roce 1785 v Josefském katastru. Jako majitel tohoto stavení v roce 1777 je v Robotních seznamech uveden Karel Sedlák. Je možné, že se jedná o syna Matěje Sedláka a Terezie rozené Pujmanové, který se narodil z jejich krátkého manželství a po dosažení plnoletosti mu bylo stavení připsáno Jan Sedlák (1736) Léta Páně 1755 ujal tuto chalupu týž nadepsaný Josef po otci jeho Janovi Sedlákovi... obr.7 Josef Sedlák je zde uveden i v roce 1777 při sestavování Robotního seznamu. Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 14. V roce 1778 se novým majitelem stal Martin Sedlák, syn Josefa Sedláka, jeho také jako majitele uvádí i v roce 1785 Josefský katastr. Martin Sedlák zde hospodařil až do roku 1794, kdy chalupu zhandloval s Josefem Stukhejlem za jeho grunt čp. 19.

5 22 - Jakub Stehno (1736) Léta Páně 1735 dne 25. února vystavěl sobě na obci tuto chalupu Jakub Dudák... Jakub Dudák je v matrice zapisován jako Jakub Stehno. obr.8 V roce 1748 postoupil tuto chalupu Jakub Dudák svému zeti Vítu Pospíchalovi. Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 4. V roce 1775 pak od Víta Pospíchala koupil tuto chalupu Václav Poula. Ten je také jako majitel uváděn v roce 1777 v Robotních seznamech a v roce 1785 v Josefském katastru. V roce 1795 se dalším majitelem stal syn Václava Pouly Martin Poula. V poddanské fasi z roku 1719 jsou pod čísly zapsána ještě čtyři stavení. Pod číslem 23 je uveden herschaffte Jäger - panský myslivec - Jiřík Tesák. Pod číslem 24 herschaffte Schmied - panský kovář - Václav Kuba. Pod číslem 25 Gemeihirth - obecní pasák, pastouška a pod číslem 26 herschaffte Würthe - panská hospoda. obr.9

6 23 - Jiřík Tesák - panský myslivec (1736) Tobiáš Formánek 1722 Vystavil na obci chalupu... obr.10 Léta 1729 koupil nadepsaný Jiřík Tesák od Tomáše (Tobiáše) Formánka túž chalupu... V roce 1748 se dalším majitelem stal František Mísař. V lednu roku 1769 byla pak chalupa připsána jeho synovi Josefu Mísařovi. Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 28. Další majitele pozemková kniha neuvádí, ale Josef Mísař je zde jako majitel uveden v Robotních seznamech z roku 1777 a v Josefském katastru z roku Václav Kuba - panský kovář (1736) O panské kovárně, která pří číslování domů v roce 1770 dostala přidělené číslo popisné 3 a o jejích předešlých majitelích není v purkrechtní knize žádný zápis. Až v pozemkové knize z let se píše: obr.11

7 Zápis na panskou kovárnu Léta Páně 1785 připisuje se nadjmenovanému Janovi Vepřovskému panská kovárna, kterou on za 20 zlatých od Milostivé vrchnosti k dědičnému užívání na věčné časy proti každoročnímu placení činže od dvou zlatých jest zakoupil... Podle matriky žil zde ale Jan Vepřovský i před tímto rokem. V Robotním seznamu a Josefském katastru nejsou jména majitelů uvedena. Poznámka: Vzhledem k tomu, že Ždírcem procházela tzv. Liběcká stezka, je pravděpodobné, že kovárna byla postavena o mnoho let dříve, jen nebyla v purkrechtních a pozemkových knihách uváděna, tak jako další stavení, která patřila vrchnosti - mlýn čp.1, hospoda čp Obecní pasák, pastouška (1736) V Robotním seznamu toto stavení není uvedeno a v Josefském katastru je zapsáno jako obecní pastouška. Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 23. Zápisy k této chalupě jsou uvedeny až v pozemkové knize vedené v letech , kdy byla v roce 1801 prodána Františku Mastnému. V purkrechtní knize jsou též dva zápisy, které se týkají stavení v osadě u sv. Vavřince (dnešní Nové Ransko): Sv. Vavřinec - JAN MÍSAŘ Léta Páně 1719 dne 11. března ujal od Milostivé vrchnosti jednu již (? ) dokonce zpustlou na spadnutí panskou chalupu nadepsaný Jan Mísař z Ranska... Zápisy o splácení částek do knížecího důchodu jsou vedeny až do roku 1732, poté je celý zápis přeškrtnutý. Poznámka: je možné, že právě tato chalupa byla během několika následujících let přestavěna na panský mlýn zvaný Ostrolovský. MUDr. František Půža ve své knize Poddanství lidu vesnického na bývalém panství polensko-přibyslavském zachycuje historii tohoto mlýna až od roku 1757, kdy se majitelem stal Jan (správně má být Jiří) Ondráček. Ale Ostrolovský mlýn je v matrice zmiňován již v roce 1736 kdy: 5. dubna zemřel Jiří, syn Václava Mísaře z Ostrolovského mlýna. Prvními majiteli mlýna byli tedy Václav Mísař a jeho žena Terezie. Ta se po smrti svého manžela v roce 1753 znovu provdala a to právě za Jiřího Ondráčka. Sv. Vavřinec - JAKUB DOBROVOLNÝ Léta Páně 1719 dne 11. března ujal pusté místo kde prve někdy (?) panská chalupa bejvala, nadepsaný Jakub Dobrovolný od Mil.Vrchnosti... Zápisy o splácení částek do knížecího důchodu jsou vedeny až do roku 1732, poté je celý zápis přeškrtnutý. Další osud stavení není znám. V purkrechtní knize jsou pak dále uvedena tato stavení : Chalupa Václava Pauly Léta Páně 1769 dne 2. března zhandloval s Jakubem Průšou chalupu tuto Václav Paula... A poněvadž sumu náležitě zaplatil, tak se jemu za vlastní připisuje... Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 17. V roce 1775 koupil chalupu od Václava Pauly (ten zřejmě koupil čp.4) Vojtěch Smejkal V Robotních seznamech z roku 1777 je toto stavení zaměněno za čp. 16. V Josefském katastru z roku 1785 je jako majitel zapsán Martin Smejkal.

8 Vojtěch Němec V purkrechtní knize je u gruntu, který později dostal čp. 22 uvedeno, že zde v roce 1751 hospodařil Vojtěch Němec, který pak toto hospodářství v roce 1757 předal svému švagrovi Martinu Danihelovi.Vojtěch Němec si pak Léta Páně 1761 dne 1. září (?) vystavil z vůle Martina Daniela na gruntě jeho chalupu na svůj náklad s Jakubem Kárníkem, kterou on Vojtěch Němec do smrti své užívati ujímá, po smrti?? jeho Tomáši Kárníkovi připadnouti má... Při číslování v roce 1770 dostala tato chalupa přidělené číslo popisné 21. V pozemkové knize je pak tento zápis : Léta páně 1785 připisuje se nadejmenovanýmu Jakubovi Kárníkovi ta chalupa, která na gruntě čp. 20 sice vystavěná nic méně ale Jakubovi Kárníkovi a jeho manželce Johaně a dědicům po všechny časy dědičně patří, poněvadž oni manželové takovou na svůj náklad vystavili... V zápise je uvedeno, že stavení čp. 21 bylo postaveno na gruntě čp. 20, ale podle předchozího zápisu z purkrechtní knihy byla tato chalupa postavena na gruntě čp.22. Václav Janda Podle matriky se v roce 1755 s Johanou, dcerou Matěje Sedláka ze Ždírce, oženil Václav Janda, syn Jakuba Jandy z Kohoutova. A podle purkrechtní knihy Léta Páně září (?) vystavil sobě chalupu na gruntě Matěje Sedláka tchána svýho... V pozemkové knize je u čísla popisného 24 zápis Václava Jandy: Léta Páně 1781 učinilo se dobrovolné porovnání mezi Jakubem Sedlákem a Václavem Jandou na tento způsob mezi ženou Václava Jandy Johanou pretensi na tento grunt 2 kopy 30 grošů. Za tuto pretensi dal jí na věčné časy 7 sáhů drnů k vystavění chalupy pročež se jemu přepisuje... V roce 1800 připadla chalupa Janu Jandovi. V pozemkové knize je pak ještě uvedeno toto stavení: Číslo popisné 6: zápis Franze Rojky Léta Páně 1785 připisuje se výš jmenovanému Franzovi Rojkovi ta chalupa, kterou on od svého nebožtíka tchána Tomáše Sedláka dostal... Kdy byla tato chalupa postavena tu ale není uvedeno, víme jen, že v roce 1765 předal Tomáš Sedlák svůj grunt čp. 7 právě Františku Rojkovi. Patrně si v tu dobu pro sebe postavil tuto chalupu jako výměnek. V roce 1794 koupil stavení Václav Poula. Zdroj: obr. 1, 9 - TK Čáslavsko, Polná, panství, inv. č. 968, Rust. fasse III.část (f. 315-konec), 58/1, karton 285. Národní archiv v Praze obr. 2, 4-8, 10 - Purkrechtní kniha Sobiňova, Ždírce, Střížova, Nové Vsi, Bílku a Ranska , fond F188 Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, uloženo v MZA Brno obr Pozemková kniha Ždírce , fond F188 Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, uloženo v MZA Brno obr. 3 - Matrika sig. č. 2983, SOA Zámrsk sbírka matrik Východočeského kraje, farní úřad Krucemburk Věra Novotná