POSTUPY PRO DOSAŽENÍ UDRŽITELNOSTI HYDROMELIORAČNÍCH OPATŘENÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPU, PŘIPRAVENÉHO K VYDÁNÍ V PROSINCI 2017 POSTUPY PRO DOSAŽENÍ UDRŽITELNOSTI HYDROMELIORAČNÍCH OPATŘENÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY M e t o d i k a Autorský kolektiv: doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. Mgr. Igor Pelíšek, Ph.D. doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc. Mgr. Jakub Hanák, Ph.D. et Ph.D. Ing. Josef Kraus, CSc. prof. Ing. Tomáš Kvítek, CSc. VÚḾOP, v. v. i. prosinec 2017 Vydání první, 2017 Metodika je uživatelským výstupem řešení projektu TAČR evid.č. TD Kritéria udržitelnosti hydromelioračních opatření v ČR, v rámci programu OMEGA Program pro podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje. Metodika je určena široké laické i odborné veřejnosti, které se jakýmkoli způsobem dotýká existence hydromelioračních staveb a to jak z hlediska jejich vlastnictví, údržby, požadavků na rekonstrukce či modernizace nebo při střetu s novou výstavbou: tj. majitelům a uživatelům technicky meliorovaných pozemků, správcům hydromelioračních staveb ze sféry soukromé, veřejné i státní, dále pracovníkům státních institucí, veřejné správy, členům profesních spolků a sdružení, studentům vysokých či středních škol a dalším. Metodika poskytuje návodná řešení pro optimalizaci aktivit, souvisejících s provozováním hydromelioračních staveb, se snahou zvýšit celkový benefit v oblasti činností v zemědělství, vodním hospodářství, životním prostředí a při utváření venkovského prostředí a krajiny. Často však poskytuje metodika čtenáři první, základní informace k širokému okruhu souvisejících témat. Uplatnění metodiky je cíleno do těch území, kde se zvyšují rizika negativních vlivů hydromelioračních staveb na krajinu, na vodní režim a na další ovlivněné složky životního prostředí, nebo kde již ke zjevným problémům dochází. Recenzovali: Recenzent z oboru: doc. Ing. Jaroslav Zuna, CSc. Česká společnost krajinných inženýrů Recenzent za státní správu: Ing. Jiří Chocholouš MZe, Odbor strategie a trvale udržitelného rozvoje, oddělení ochrany půdy Recenzent za certifikační autoritu: Ing. František Pavlík, Ph.D. Státní pozemkový úřad, Odbor metodiky pozemkových úprav - 1 -

2 Obsah I. Cíl metodiky... 7 II. Vlastní text metodiky Úvod Současnost hydromeliorací Definice a hlavní funkce hydromeliorací Modely chování jednotlivých účastníků při správě HM staveb Právní analýza povahy staveb k vodohospodářským melioracím a jejich vztah k pozemku (J. Hanák) Účel a předmět analýzy Analýza Kontext Vztah melioračních staveb k pozemku Společná východiska Podrobné meliorační zařízení - POZ Hlavní meliorační zařízení - HOZ Shrnutí Využití práva stavby k umístění melioračních staveb na cizím pozemku Omezení vlastnického práva k melioračním stavbám a pozemkům Existující stavby Nové stavby Závěry 2.4 Důležité faktory ovlivňující výchozí pozici zemědělství v souvislosti s posilováním jeho interakcí s vodním hospodářstvím (J. Kraus, T. Kvítek) Úvod Struktura rostlinné a živočišné produkce a specializační profil českého zemědělství Ke snižování velikosti půdních bloků Aktivní zemědělci v pozici vlastníků, resp. uživatelů půdy Vývoj tržních cen a nájemného za půdu a její mobility Rozpočtové prostředky ve prospěch pozemkových úprav Shrnutí, návrhy opatření 3. Historické souvislosti Historie správy hydromelioračních staveb Období let a Období do r Období let 1869 až Období let 1918 až Období let 1938 (1939) až Období let 1945 až 1948 a 1948 až Období let (1948) Období let Období let Období let Období let Období po roce Meliorace v letech se zvláštním zřetelem k činnosti Melioračních družstev (V. Švihla) Základy obnovy meliorací koncem padesátých let dvacátého století Činnost melioračních družstev Financování MD Svaz melioračních družstev Likvidace MD Výsledky práce melioračních družstev Rámec činnosti melioračních družstev v letech Aplikace výsledků činností melioračních družstev při tvorbě koncepce meliorací v současné době Závěr 3.3 Iniciativy pro formulaci zákona o melioracích - 2 -

3 4. Zahraniční zkušenosti Dotazníkové šetření Použitá metodika Hlavní výsledky dotazníkové kampaně Komunikace s institucemi a odbornými sdruženími Shrnutí stanovisek 6. Varianty udržitelnosti hydromeliorací Popis variant SWOT analýza řešených variant Uplatnění MKA při hodnocení variant Dílčí tabulky preferencí Souhrnná tabulka preferencí 6.4 Shrnutí zjištěných omezení k řešeným variantám Doporučení a závěry Formulace kritérií udržitelnosti hydromeliorací Rámcový návrh potřebných legislativních změn III. Srovnání novosti postupů IV. Popis uplatnění certifikované metodiky V. Ekonomické aspekty VI. Seznam publikací, které předcházely metodice VII. Seznam použité literatury VIII. Seznam v textu použitých zkratek IX. Dedikace na výzkumný projekt X. Summary XI. Přílohová část P.1 Výběr respondentů dotazníkového šetření Výběr katastrálních území Úpravy dat Územní analýzy pro přiřazení hodnot klíčových faktorů Vlastní výběr katastrálních území se zohledněním variability klíčových faktorů 1.2 Výběr reprezentativních respondentů v rámci vybraných katastrálních území Výběr parcel dotčených hydromelioracemi Úprava dat z ČÚZK Výběr respondentů P.2 Dotazníkové šetření Průvodní dopis 2.2 Výsledky získané od respondenta typu "vlastník" 2.3 Výsledky získané od respondenta typu "uživatel" 2.4 Výsledky získané od respondenta typu "závlahář" P.3 Přepis vystoupení účastníků Dialogu P.4 Mapové výstupy Indexy 2.2 Interpretace použitých indexů 4.3 Vyhodnocení dotazníkové akce P.5 Znění zemského zákona vodního z r pasáže k vodním družstvům

4 I. Cíl metodiky Cílem metodiky je provést návrh a hodnocení variant udržitelnosti péče o hydromeliorační stavby či opatření na základě kritického zhodnocení historického vývoje v našich zemích za posledních cca 150 let. Odborné pokrytí problematiky oboru doplňuje společenskovědní výzkum, umožňující výsledky analýz směrovat na nastartování revitalizačních procesů pro efektivní management těchto opatření v současných podmínkách. Metodika pak optimalizuje vzorce chování jednotlivých účastníků: vlastníků, uživatelů i správců (fyzických nebo právnických osob, hospodařících zemědělců, společností, státních institucí, atd.) s cílem předložit koncept pro uspokojení všech jejich oprávněných zájmů současně se zajištěním ochrany půdy, vody a krajiny. Provedená syntéza znalostí o aktuálním stavu hlavních typů HM opatření (odvodnění, závlah, PEO), úrovni péče o ně, o významu půdy a plochy povodí v systémech ucelené správy vodního hospodářství a podpoře produkčních funkcí zemědělství i zhodnocením účinnosti souvisejících legislativních nástrojů, je doplněna celoplošným šetřením o vnímání významu hydromeliorací, o potřebách a kritických podmínkách dosažení optimálního stavu (realizováno bylo formou dotazníkové kampaně, územního šetření a různých forem projednání řešených variant). II. Vlastní text metodiky 1. Úvod Hydromeliorační a vodní dílo svým vlivem a účinkem vesměs přesahuje danou lokalitu. Pozitivní účinky, které musí u díla jasně převažovat, se projevují v kvalitě přírodního prostředí. Z tohoto důvodu se jedná o veřejný zájem, na jehož naplnění se musejí podílet jak majitelé, tak obce a stát společně s dalšími subjekty, majícími z díla prospěch. Koncepce řešení projetu je založena na čtyřech modelových variantách, které odpovídají reálným podmínkám v oblasti řízení vodního hospodářství a tři z nich dosahují kvalitativně vyšší úrovně správy hydromelioračních opatření v ČR (jako referenční varianta je zvolen současný stav). Na podporu dvou variant, vycházejících z principů společné péče (odvozené z tradic Vodních družstev), byly provedeny doplňující literární rešerše (domácí i zahraniční literatury), vycházející z archivních dokumentů (výtah textů je doložen v Příloze P5). Začlenění navržených řešení do širších koncepcí VH ČR bylo dosaženo jednáním s kompetentními pracovníky institucí. V projektem předložené koncepci jsou stěžejní následující hlavní zásady: respektovat komplexnost melioračních opatření, zohledňujících oba hydrologické extrémy (sucho a trvalejší zamokření zemědělských pozemků), reflektovat nezastupitelnou roli vlastníka pozemku (vodního díla) i uživatele pozemku a získat jejich podporu k obecným koncepcím navrhovaných řešení; přitom uživatel pozemku může být současně i jeho majitelem nebo právo užívání získal od majitele na základě uzavření nájemní/pachtovní smlouvy, respektovat právní výklady, zda stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich objekty jsou nebo nejsou součástí pozemků, na kterých byly vybudovány (tj. stavbu rozlišovat z hlediska občanského práva hmotného resp. z hlediska práva správního např. stavebního nebo vodohospodářského), vymezit právní režim dotčených subjektů staveb k vodohospodářským melioracím pozemků, vytvořit legislativní podmínky pro efektivní management výstavby, provozu, údržby a zejména rekonstrukcí a modernizací staveb vodohospodářských meliorací, vycházející ze současného právního řádu České republiky, obnovit a novým podmínkám přizpůsobit vodoprávní evidenci (dříve vodohospodářská evidence), která má na území České republiky bohatou historii. Protože dodatečná identifikace těchto převážně podzemních vodohospodářských staveb je značně nákladná, jejich technická dokumentace je celospolečensky významná a prakticky nenahraditelná, zakotvit stavby vodohospodářských meliorací v dotačních titulech Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR, zajistit odborné poradenské a informační činnosti v oblasti evidence, výstavby, provozu, údržby a modernizace staveb vodohospodářských meliorací pro širší veřejnost, zvýšit efektivitu využití finančních zdrojů, vytvářených jak na úrovni státu (dotační politika národní nebo evropská), tak na úrovni privátní - jednotlivých investorů či jejich sdružení, legislativně zajistit odstranění environmentálně nepříznivých následků lidské činnosti minulého období v oblasti zemědělskolesní krajiny (např. eliminací některých negativních funkcí odvodňovacích staveb v krajině). V rámci výčtu všech hydromelioračních opatření sehrávají výlučnou roli stavby zemědělského odvodnění. V měřítku ČR, ale i např. Evropy, jsou plošně nejrozšířenějším typem vodohospodářských staveb, a proto významně ovlivňují vodní režim krajiny. Současně mají značný potenciál při zlepšování způsobů hospodaření s vodou v povodí v podmínkách klimatických změn. Na těchto stavbách se projevují odborné i legislativní resty minulých období, které se vlečou až do současnosti. Z uvedených důvodů je tento typ hydromelioračních staveb nejčastěji využit k argumentaci potřebných změn současného managementu ve vodním hospodářství

5 2. Současnost hydromeliorací 2.1 Definice a hlavní funkce hydromeliorací Termínem hydromeliorace vyjadřujeme souhrn činností, staveb a zařízení zajišťujících zlepšení přírodních podmínek využívání půdy úpravou vodních poměrů. Hydromeliorace, jako multidisciplinární obor, zahrnují problematiku odvodňování, závlah, protierozní ochrany půd, malých vodních nádrží a mokřadů, hrazení bystřin a strží, úpravy drobných vodních toků [ČSN Meliorace Terminologie eroze, hydromeliorace a rekultivace půdy]. Výše vyjmenované stavby a opatření ovlivňují vodní režim nejen pozemků, na nichž jsou vybudovány, ale i pozemků sousedních. Synergický efekt při hospodaření s vodou je dosahován, pokud jsou stavby vzájemně funkčně provázány. Často je to i podmínkou pro funkčnost stavby (např. akumulační nádrž plnící roli vodního zdroje pro závlahu, vodní tok nebo HOZ plnící funkci recipientu drenážního systému, atd.). Požadované role může plnit i vodní dílo, prvotně plnící jiné funkce. Např. drobný vodní tok může plnit roli HOZ (často tomu tak je a zařazení stavby vycházelo pouze z účetních pravidel v době výstavby), mokřad vybudovaný na vyústění drenážního systému může plnit roli biofiltru, vzdouvací objekt na HOZ může plnit roli regulačního prvku při řízení závlahy drenážním podmokem 1, zatravněná údolnice, plnící úlohy PEO může plnit roli zasakovacího pásu pro drenážní vody atd. To vše jsou důvody, proč by se měly hydromeliorační stavby v krajině vnímat ve vzájemných souvislostech a vhodně se kombinovat. V posledním období byly nebo jsou novelizovány některé technické normy v oboru hydromeliorací. V rámci těchto činností byly jejich obsahy aktualizovány s ohledem na nové poznatky, nové technologie a současné požadavky praxe, na změny souvisejících předpisů nebo na změny vlastnicko-uživatelských vztahů. Akcentována byla ekologická hlediska provádění výstavby, provozu a údržby staveb. Pozornost byla věnována i v současnosti sledovaným požadavkům na úspornost hospodaření s vodou v krajině. Revize se v posledních letech týkala následujících norem, souvisejících s hydromelioracemi: TNV Závlahová zařízení pro mikrozávlahy (2017), TNV Závlahová zařízení podrobná pro postřik (2017), ČSN Meliorace Potřeba vody pro doplňkovou závlahu (2017), TNV Provoz a údržba závlahových čerpacích stanic (2016), TNV Provozní řády závlah (2016), ČSN Hrazení bystřin a strží (2016), TNV Údržba závlahových zařízení (2015), TNV Údržba odvodňovacích zařízení (2015), ČSN Hydromeliorace Odvodňovací kanály (2015), TNV Úpravy řek (2014), TNV Suché nádrže (2013), TNV Úpravy potoků (2010), ČSN Ekologizace úprav vodních toků (2009), TNV Závlahové kanály (2009) a dalších. V oblasti retence vody na zemědělské půdě je patrný výrazný deficit realizací účinných opatření. Zapotřebí je motivovat všechny subjekty působící v krajině k realizaci cílených bio-technických opatření v kombinaci s přírodě blízkými opatřeními na vhodných místech v povodí, resp. na konkrétním místě v rámci zemědělského půdního bloku. Je přitom podstatné, aby návrh opatření byl uplatněn jako komplexní systém, nikoli pouze jednotlivá, svými účinky oddělená opatření. Je třeba řešit příčiny zrychleného odtoku vody ještě v ploše povodí, nikoli až v hydrografické síti. Základním úkolem je podpora opatření, zvyšujících přirozenou retenční schopnost půdy (tedy především zvyšování obsahu organického podílu půdy a řada dalších melioračních zásahů [VAŠKŮ, 2011]) s vědomím, že často stejný nebo větší efekt mají opatření technická. Je důležité, aby finanční zdroje ze Společné zemědělské politiky, směřující do programu retence vody v krajině, tedy k tvorbě přírodě blízkých a k výstavbě technických opatření a jejich údržbě, směřovaly přímo k investorovi, a tím je zemědělec [OVH ČAZV, 2016]. Opatření cílená na ovlivnění množství vody zpravidla významně mění i jakost vody. Jako příklad nekoncepčnosti současného přístupu k hydromelioracím mohou sloužit systémy zemědělského odvodnění. Tradiční odvodnění bylo navrhováno jako jednoúčelové, tedy k odvádění přebytků vod z pozemku. Se zvyšujícím se výskytem hydrologických extrémů, nejen povodní, ale zejména sucha, může být tato funkce v některých obdobích vnímána jako kontraproduktivní a nežádoucí. Příkladem byl průběh léta 2015, kdy v období prohlubujícího se sucha, byly na některých stavbách nadále evidovány drenážní odtoky. Řešením však není často zjednodušeně navrhovaná likvidace těchto staveb, ale využití jejich potenciálu k dosažení požadovaných efektů ve vodním hospodářství. Například vytvořením dvou-funkčního systému odvodnění, umožňujícího regulovat odtok automaticky nebo manuálně [KULHAVÝ a kol., 2015; TNV ], lze dosáhnout následujících efektů: - optimalizovat vláhové režimy zemědělských pozemků: lze volit funkci odvodnění i závlah (v tomto případě závlahu drenážním podmokem, která neomezuje provoz na pozemku); - posílit efekt infiltrace srážkových vod a zvýšit perkolaci půdní vody do hlubších zvodní (tj. zlepšit využití srážkových vod); - zvýšit využitelnost živin pro zemědělskou produkci (prodloužením doby zdržení živin, rozpuštěných v půdním roztoku, zvýšit hnojivý efekt pro pěstované plodiny; a v části půdního profilu pod úrovní HPV nastartovat denitrifikační procesy nitráty jsou často hlavním znečišťovatelem pocházejícím ze zemědělství, viz další bod); - snížit zátěž povrchových vod znečištěnými vodami drenážními (regulací drenážního odtoku a retencí vody ještě na pozemku; uplatní se vedle efektu zvýšení retence i samočistící schopnost půdního profilu). 1 Tento princip lze dále rozvíjet např. tak, že vodní nádrž, do které je zaústěna drenáž, může vytvořit uzavřený koloběh vody i živin pokud se voda využije k závlaze (různými formami, tj. včetně drenážního podmoku u stavby s regulací drenážního odtoku nebo u regulační drenáže)

6 2.2 Modely chování jednotlivých účastníků při správě HM staveb V souvislostech správy hydromelioračních opatření/staveb jsou hlavními dotčenými subjekty: - vlastník meliorovaného pozemku, - vlastník stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, resp. vlastník vodohospodářské stavby obecně, - uživatel meliorovaného pozemku (buď současně v roli vlastníka nebo jako nájemce/pachtýř pozemku), - provozovatel vodohospodářské stavby, - správce HM stavby resp. správci přímo souvisejících dalších typů vodohospodářských staveb, - orgán územní samosprávy (obec, kraj), jako nástroj výkonu správy v přenesené působnosti, - stát, využívající správní orgány (především úřady) k výkonu státní správy. V praxi dochází často k tomu, že se jednotlivé role vzájemně kombinují. Např. stát nebo obec může být současně vlastníkem případně i uživatelem meliorovaného pozemku. V takovém případě je třeba na subjekt nahlížet ze všech takto vymezených aspektů. Z hlediska právní subjektivity 2 přichází v úvahu vymezení na fyzické osoby (člověk) a právnické osoby. Soukromé právo obecně rozlišuje tři typy právnických osob 3 : soukromoprávní korporace (založené na osobní složce: např. obchodní korporace, spolky), fundace (založené na věcné složce) a smíšené útvary (např. ústavy, organizace, obecně prospěšné společnosti). Aby bylo možné charakterizovat modely chování účastníků, dotčených při správě HM, byly zvoleny následující pracovní postupy: A. Komunikace s účastníky formou: - Dotazníku (předaného v písemné nebo elektronické verzi) týká se majitelů a uživatelů pozemků s hydromeliorační stavbou, provozovatelů této stavby (zejm. provozovatelů závlah). Ti jsou reprezentováni zejména soukromými osobami, privátními subjekty a obcemi. Stát, coby majitel některých druhů hydromelioračních staveb (HOZ, DVT, MVN) a tedy i pozemků pod stavbou ležícími, byl oslovován způsobem popsaným dále (oslovením pověřených správců). - Oslovení dopisem se žádostí o vyjádření k naformulovaným tematickým okruhům týká se státních institucí, správců vodohospodářských staveb, kontrolních orgánů (MZe, MŽP, s.p. Povodí, SPÚ, LČR s.p.), profesních sdružení a asociací (např. Agrární komora, Zemědělský svaz, ČSKI atd. viz seznam uvedený dále). Přestože jsme nevylučovali možnost vyplnění dotazníku zaměřeného na respondenta tzv. "ostatního typu" (dotazník byl/je dostupný na WEBových stránkách), zpravidla následovala písemná odpověď instituce formulovaná jako dopis a následně bylo vyvoláno osobní jednání s kompetentními představiteli předmětného subjektu. - Přímého jednání a osobní konsultací, v rámci níž byly představeny řešené varianty udržitelnosti hydromelioračních staveb a byly konsultovány stanoviska, argumenty a vznikaly nové podněty na korekce řešení, což vyplývalo z praktických zkušeností, potřeb a zájmů oslovených. B. Vyhodnocení literárních zdrojů, popisujících tyto skutečnosti (současných a historických). C. Uplatněním vlastních znalostí z předchozích odborných aktivit řešitelského týmu. 2 Vymezení právnické osobnosti v 18 a dále v občanském zákoníku (zák. č.89/2012 Sb.) 3 Příklady právnických osob: obchodní společnost (např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, státní podnik), družstvo, společenství vlastníků jednotek, spolek, nestátní neziskové organizace, veřejnoprávní právnické osoby (např. stát, kraj, obec, příspěvková organizace, státní fond, vysoká škola, veřejní výzkumná instituce) - 6 -