Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 27: , 2006 Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska Grasshoppers (Orthoptera: Caelifera) and crickets (Orthoptera: Ensifera) of Kokořínsko Protected Landscape Area Jaroslav Holuša Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady, Pracoviště Frýdek-Místek, Nádražní 2811, CZ Frýdek-Místek, Česká republika; holusaj@seznam.cz Abstract. Total of 33 species of grasshoppers and crickets were found in 60 localities from 1995 to The majority of the species belong to the zoogeographical province of deciduous forests. The most common species are Chorthippus biguttulus, Ch. parallelus, Metrioptera roeselii, Pholidoptera griseoaptera and Tettigonia viridissima. Species Ch. apricarius, Ch. brunneus, Ch. dorsatus, Ch. vagans, Leptophyes albovittata, Meconema thalassinum, Myrmeleotettix maculatus, Nemobius sylvestris and Omocestus viridulus are abundant. These species are ubiquitous and prefer taller grasslands or do not have any special requirements on the height of the vegetation, or occupy bushes, trees or litter. Key words: Ensifera, Caelifera, faunistics, Kokořínsko Protected Landscape Area, northern Bohemia, Czech Republic Úvod a historie výzkumu Na území Čech a Moravy vznikaly první práce o orthopteroidním hmyzu kolem poloviny 19. století. Několik dalších prací bylo publikováno až na přelomu 19. a 20. století (přehled viz Holuša et al. 1999). Významným mezní- 255

2 BOHEMIA CENTRALIS 27 kem v orthopterologickém výzkumu bylo vydání první monografie zaměřené i na území České republiky (Obenberger 1926), která se stala na dlouhá desetiletí jedinou česky psanou determinační literaturou. Doposud bylo publikováno okolo 200 prací (Holuša et al. 1999) zahrnující především krátké faunistické zprávy, ale i důkladná zpracování některých oblastí či taxonomických skupin. První kompletní seznam druhů České republiky sestavili Mařan & Čejchan (1977), recentní check-list publikovali Kočárek et al. (1999). Veškerá dostupná literatura do roku 2002, základní znalosti o rozšíření, kompletní přehled a klíč ke známým druhům je součástí recentní monografie (Kočárek et Holuša 2005). Dosud byl na území České republiky zaznamenán výskyt 97 druhů řádu Orthoptera, ale po faunistické stránce je území České republiky zpracováno nedostatečně a stále chybí souborné zpracování ve formě atlasu rozšíření (Holuša et Kočárek 2004). Z území Chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Kokořínsko bylo donedávna publikováno jen nemnoho údajů o rozšíření sarančí a kobylek. Honců (1993) uvádí několik běžných druhů z lokality Pavlíčky a Korecký vrch a krtonožku Gryllotalpa gryllotalpa (Linnaeus, 1758) z lokality Dubá. Podrobný systematický průzkum desítek lokalit na celém území Kokořínska v letech provedl až Holuša (2003). Protože práce byla doplněna rovněž dalším rozsáhlým materiálem získaným především smýkáním a odchytem do zemních pastí (L. Beran lgt.), je možno považovat zjištěné druhové spektrum sarančí a kobylek za velmi reprezentativní pro danou oblast, i když u některých především stromových druhů by podrobné zmapování výskytu vyžadovalo další studium. V následujících letech (tj ) byl proveden průzkum ještě několika dalších lokalit. Metodika a materiál Většina druhů řádu Orthoptera obývá nadzemní části rostlin, proto nejefektivnějšími metodami sběru jsou smýkání bylinné vegetace a sklepávání keřů a stromů. Pouze některé skupiny vedou pozemní, nebo částečně případně zcela podzemní způsob života. Pozemní druhy lovíme zpravidla individuálně. Cvrčky lze snadno vyhledávat pomocí charakteristické stridulace samců a některé druhy také podle nápadných nor, při jejichž vchodu se stridulující samci zpravidla zdržují. Mnohé druhy cvrčků příležitostně padají do zemních pastí, jedná se zejména o druhy podčeledi Gryllinae a Nemobiinae. Speciální metody sběru je nutno použít při sběru myrmekobiontního druhu cvrčka Myrmecophilus acervorum, který se vyskytuje jak v mraveništích pod kameny a v trouchnivějících kmenech, tak i v kupách nejrůznějších druhů mravenců. Mnohé velké druhy podčeledi Oedipodinae jsou velmi plaché a odlétávají již několik metrů před procházejícím sběratelem. Z tohoto důvodu je při běžném smýkání ulovíme jen zřídka a je vhodné tyto druhy lovit individuálně pomocí větší síťky na 256

3 Jaroslav Holuša: Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska dlouhé holi. Pro odchyt rovnokřídlých lze také použít Malaiseho pasti (s různou efektivitou), některé druhy lze lovit také na světlo. Většinu druhů lze spolehlivě vyhledávat také podle stridulace samců. Tato metoda je velmi užitečná při sběru druhů aktivních v noci, které často tráví světelnou část dne v úkrytu (blíže viz Kočárek et Holuša [2005]). Intenzívní průzkum byl prováděn v obdobích , , , a Celkem bylo podrobně prozkoumáno 59 lokalit tak, aby pokrývaly jednak celé území CHKO Kokořínsko a také, aby zachycovaly celé spektrum biotopů na území CHKO. Materiál byl získáván především smýkáním a individuálním odchytem, dále bylo prováděno vizuální pozorování a poslech zpěvu. V případě, že se jednalo o maloplošná chráněná území či lokality malých rozměrů (do 0,5 ha), byla sledována celá plocha. U plošně rozsáhlých chráněných území bylo vytipováno několik dílčích lokalit, tak aby zachytily všechna společenstva zkoumaného území (potom údaje o rozšíření druhů v určitém maloplošném chráněném území jsou rozptýleny pod několika lokalitami). Dokladové exempláře jsou preparovány na sucho (J. Holuša lgt., det. et coll.). V letech byl hmyz odchytáván do zemních pastí nebo byl smýkán a odchytáván jednotlivě v nepravidelných intervalech. Materiál je uložen v 70% alkoholu (L. Beran lgt., J. Holuša det. et coll.). Veškeré údaje do roku 2002 byly již publikovány v práci Holuši (2003). Popis jednotlivých zkoumaných lokalit je uveden podle následujícího klíče: 1 1) Blatečky 2), ), PP Prameny Pšovky 4), ostřicová louka u cesty v severní části PP 5). 1) číslo lokality 2) název lokality (nejbližší část obce) 3) faunistické pole (Pruner et Míka 1996) 4) kategorie a název maloplošného zvláště chráněného území PP přírodní památka PR přírodní rezervace 5) místní jméno (použity jména obcí či osad, vrchů, dolů, případně místní názvy podle turistických map [Kolektiv 1995, 1996]) a stručná charakteristika biotopu lokality (jména rostlin podle Kubáta [2002]). Podrobný popis lokalit je uveden v práci Holuši (2003). Jména rostlin jsou uvedena podle Dostála (1989). Popis jednotlivých druhů je uveden podle následujícího klíče: Barbitistes constrictus Brunner von Wattenwyl, ) ; EUR 2) ; M 3) ; p-h 4) ; arbs., arb. 5) ; 10 6), 18, 26, 49, 17 (0/1n) 7). 1) jméno druhu, autor a rok popisu (nomenklatura je uvedena podle Kočárka et al. [1999]) 257

4 BOHEMIA CENTRALIS 27 2) zkratka areálu rozšíření (podle Rácze 1998) AS asijské, CEU středoevropské, COS kosmopolitní, EUA evroasijské, EUR evropské, EUS evrosibiřské, HOL holarktické, PAL palearktické, WEU západoevropské 3) hydrické nároky H hygrofilní, M mezofilní, mh mezohygrofilní, X xerofilní 4) vertikální rozšíření n nížiny, h hory, p pahorkatiny 5) ekologické nároky druhu arb. arborikol (žijící na stromech), arbs. arbustikol (žijící v keřích), des. desertikol (žijící na stepích, úhorech), pr. pratikol (žijící na loukách, pastvinách, travnatých stráních), rip. ripikol (žijící v břehových porostech), syn. synantropní (žijící v lidských příbytcích), ter. terikolní (žijící na obnažené půdě) 6) výskyt na lokalitě (podle Popis jednotlivých lokalit) 7) citace publikace nebo výskyt na nepublikované lokalitě x/y počet samců/samic; n nymfy Popis jednotlivých lokalit 1 Blatečky, , PP Prameny Pšovky, ostřicová (Carex sp.) louka u cesty v SZ části PP; 2 Blíževedly, (a 431), PP Ronov, čedičový kužel s dubovými (Quercus sp.) lesy na suťových polích, na úpatí kopce kolem červené turistické stezky mezofytní louky a rumištní vegetace; 3 Bukovec, , Rač 394 m n.m., rozvolněné bory a vřesoviště na skalách; 4 Deštná, , PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicové louky obklopené porosty rákosu JV od rekreačního střediska Vrabcov; 5 Deštná, , PP Deštenské pastviny, stráně a křoviny; 6 Dobřeň, , Střezivojický důl, vlhká louka v údolí se sítinami (Juncus sp.) a bezkolencem (Molinia sp.); 7 Dolní Zimoř, , PP Na oboře, stráně v PP Na oboře mezofytní až xerofytní spoře porostlá ; 8 Domašice, (a 232), PR Kostelecké bory, rozvolněné písčité bory v PR; 9 Heřmánky, , Dlouhý důl, spoře porostlá borová (Pinus sylvestris) kultura; 10 Tuhanec, , PP Martinské stěny, rozvolněný bor na skalách s vřesem (Calluna vulgaris) v PP, v okolí smíšené lesy; 11 Heřmánky, , PP Husa, rozvolněné písčité bory; 12 Houska, , Český kříž 471 m n.m. V od Drnclíku (481 m n. m.), nekosená louka s vyšší vegetací; 13 Houska, , PP Prameny Pšovky podmáčená ostřicová louka ve východní části PP; 14 Houska, (a 212), PP Černý důl, ostřicová louka; 15 Houska, , mezofytní a hygrofytní vegetace kolem rybníku pod Houskou, v zátopě porost rákosu; 16 Hradsko, , PR Kokořínský důl, okraje dubových a listnatých lesů a xerofytní louky na hranách Kokořínského dolu; 17 Hvězda, , rumištní vegetace a nekosené louky (srha, ovsík, vratič [Tanacetum vulgare]) v jižní části Vlhošťského dolu (pod Vlhoštěm); 18 Hvězda, , PR Vlhošť, Malý Vlhošť 440,8 m n.m., neporostlé nebo spoře porostlé (s vřesem) pískovcové skály a písčiny s řídkým zakrslým borem na vrchu a v sedle a přilehlá spoře porostlá paseka na jižní expozici; 19 Jestřebice, , dubovo-borový les na skalách a suchá krátkostébelná místy spoře porostlá louka západně za vesnicí; 20 Jestřebice, , PR Kokořínský důl, Malé Jestřebice, písčitý okraj borového lesa s vřesem sousedící s ovsovým (Avena sativa) polem u vyústění zelené turistické stezky z lesa; 21 Jestřebice, , Tři koně, hlinité vlhké rozcestí lesních cest obklopené smíšenými lesy 0,5 km Z od vesnice; 22 Ješovice, , Borový les, písčité spoře porostlé okraje borových lesů severně od Ješovic; 23 Kokořín, , PR Kokořínský důl, ostřicová louka pravidelně kosená pod mlýnem Mlčení ; 24 Kokořín, , PR Kokořínský důl, kosené 258

5 Jaroslav Holuša: Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska mezofytní travnaté louky v nivě Pšovky pod restaurací U Grobiána; 25 Konrádov, , kopečky východně od vesnice v ohbí zelené turistické stezky obklopené mezofytními loukami a listnatými lesy; 26 Konrádov, , PR Kokořínský důl, Planý důl, písčité borové kultury ve skalním městě a louky na dně údolí zarůstající medyňkem; 27 Korce, , Korecký vrch 464,5 m n.m, skalní step s kavylem (Stipa sp.) na vrcholu; 28 Křenov, , PP Kamenný vrch u Křenova, smíšený a borový les; 29 Medonosy, , suchá krátkostébelná louka s řepíkem (Agrimonia eupatoria) a dobromyslí (Origanum sp.) východně za vesnicí; 30 Nebužely, , mezofytní louky a suché okraje lesů a polí 300 m JZ od vesnice; 31 Nedvězí, , okolí obce a stejnojmenného vrchu, suché travnaté porosty; 32 Nedvězí, , Panenský hřeben, rozcestí lesních cest a borová kultura; 33 Nedvězí, , Skalní okno, zakrslý řídký borový les; 34 Nosálov, , Vrátenská hora 507,5 m n.m., trachytový lom zarůstající ruderální vegetací; 35 Obrok, , bývalá pískovna na jižním okraji obce; 36 Olešno, , Na Čihadle, PR Kokořínský důl, bývalá lesní skládka; 37 Osinalice, , mezo- až xerofytní (s Origanum sp.) kosené louky a pastviny; 38 Panská Ves, , PR Mokřady horní Liběchovky, rákosiny a sousedící borové lesy u Rozprechtic; 39 Panská Ves, , PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicové louky obklopené porosty rákosu ve východním cípu PR; 40 Pavličky, , Čapský důl, mezofytní louky v údolí, spoře porostlé okraje borového lesa; 41 Ráj, , PR Kokořínský důl, ostřicová louka s rákosem (Phragmites australis); 42 Rašovice, , borová spoře porostlá kultura u rozcestí silnic 500 m východně od vesnice; 43 Romanov, , PR Kokořínský důl, Prolezovačky, suchá krátkostébelná louka SSV od Romanova; 44 Romanov, , PR Kokořínský důl, řídký dubovo-borový les na skalách v okolí Průsečné skály; 45 Sedlec, , částečně v PR Kokořínský důl, mezofytní až xerofytní travnaté stráně v okolí bývalé pískovny; 46 Sedlec, , PR Kokořínský důl, světlé dubové porosty v okolí Podhradské cesty; 47 Střednice, , PR Kokořínský důl, Komorsko rozvolněné a zakrslé borové lesy; 48 Střezivojice, , mezofytní až xerofytní louky mezi Střezivojicemi a PP Špičák u Střezivojic; 49 Truskavna, , Truskavenský důl, hrana skal s řídkým borovým lesem; 50 Truskavna, , jeskyně Klemperka, mezofytní louka na dně údolí, vlhká lesní skládka s jitrocelem, ruderální porosty kopřivy; 51 Tubož, , ostřicová krátkostébelná louka u cesty; 52 Tuhanec, , Zámecké schody, zarůstající lesní skládka; 53 Tupadly, , PP Hluboký důl, dubovo-borové lesy na hraně skal, xerofytní stráň; 54 Vidim, mezofytní louky a písčitý okraj borového lesa u křižovatky žluté a modré turistické stezky východně od Vidimi; 55 Vidim, písčitý okraj borové kultury s vřesem u modré turistické stezky severně od Spáleného vrchu (374,4 m n. m.); 56 Vojtěchov, , PR Kokořínský důl, spoře porostlé borové kultury v údolí a mezofytní nekosená louka na začátku Boudecké rokle; 57 Vojtěchov, , PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad u Mšenských Pokliček ; 58 Vojtěchov, , PR Kokořínský důl, mezofytní louky a keřovité okraje lesů; 59 Vysoká, , PP Mrzínov, bylinný porost s válečkou (Brachypodium sp.); 60 Střemy, , PR Kokořínský důl, rákosina a ostřicový mokřad mezi Velkým Lhoteckým rybníkem a mlýnem Štampach. Přehled zjištěných druhů Tettigoniidae Barbitistes constrictus Brunner von Wattenwyl, 1878; EUR; M; p-h; arbs., arb.; 10 (Holuša 2003), 17 (2003, 0/1n, L. Beran lgt., JH), 18, 26, 49 (vše Holuša [2003]). Conocephalus dorsalis (Latreille, 1804); EUS; M-H; n-p; pr., rip.; 1, 4, 23, 38, 39, 41 (vše Holuša [2003]). 259

6 BOHEMIA CENTRALIS 27 Decticus verrucivorus (Linnaeus, 1758); EUS; X-M; n-h; pr.; 25, 29, 37 (vše Holuša [2003]). Isophya kraussi Brunner von Wattenwyl, 1878; EUR; M; n-h; pr., arbs.; 2, 7 (vše Holuša [2003]). Leptophyes albovittata (Kollar, 1833); EUR; X-H; n-p; pr., arbs.; 1 (Holuša 2003), 2 (Holuša 2003, 2003, 0/1n, L. Beran lgt., JH), 4 (Holuša 2003), 5 (2003, 0/1, L. Beran lgt.), 7, 13, 14 (vše Holuša [2003]), 17 (2003, 1n, L. Beran lgt., JH), 22, 25, 26, 27, 30, 34, 35, 37, 39 (vše Holuša [2003]), 40 (Honců 1993), 41, 47, 48, 51, 53, 58, 59 (vše Holuša [2003]). Meconema thalassinum (DeGeer, 1773; EUR; X-M; n-p; arb.; 2, 3, 4, 7 (vše Holuša [2003]), 17 (2003, 0/1, L. Beran lgt., JH), 24 ( , observ. JH), 20, 27, 37, 39 (vše Holuša [2003]), 40 (Honců 1993), 46, 48, 52, 53, 59 (vše Holuša [2003]). Metrioptera bicolor (Philippi, 1830); EUS; X; n-p; pr.; 27 (Holuša 2003). Metrioptera roeselii (Hagenbach, 1822); EUR; M-H; n-h; pr.; 1, 2, 4 (vše Holuša [2003]), 5 (2003, 0/1n, L. Beran lgt., JH), 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19 (vše Holuša [2003]), 20 (Holuša [2003], , observ. JH), 22, 23, 24, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 32, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 45, 48 (vše Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 51, 52, 53, 54, 56, 57, 58, 59 (vše Holuša [2003]). Pholidoptera griseoaptera (DeGeer, 1773); EUR; X-mH; n-h; pr., arbs.; 1 (Holuša 2003), 2 (Holuša [2003], 2003, 3/1n, L. Beran lgt., JH), 3, 4, 6, 7, 12, 13, 14, 15, 16 (vše Holuša [2003]), 17 (Holuša [2003], 2003, 0/1, L. Beran lgt., JH), 18, 20, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 30, 34, 35, 36, 37, 38, 39 (vše Holuša [2003]), 40 (Holuša 2003, Honců 1993), 44, 45, 46, 47, 48, 49 (Holuša 2003), 50 ( , observ. JH), 51, 52, 53, 56, 57, 58, 59 (vše Holuša [2003]). Tettigonia viridissima (Linnaeus, 1758); EUS; X-M; n-p; pr., arbs., arb.; 2, 3, 4 (vše Holuša [2003]), 7 (2003, 0/1n, L. Beran lgt., JH), 10, 12, 13, 14, 15, 17, 20, 22 (vše Holuša [2003]), 24 (Holuša [2003], , observ. JH), 25, 26, 27, 28, 29, 31, 37, 39, 43, 44, 45, 46, 48 (Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 51, 53, 58 (vše Holuša [2003]). Gryllotalpidae Gryllotalpa gryllotalpa (Linnaeus, 1758); EUS; H; n-p; rip; 5 (Dubá Honců [1993]). Gryllidae Acheta domestica (Linnaeus, 1758); COS, X, n-h, syn.; 24 ( , observ. JH). Nemobius sylvestris (Bosc, 1792); WEU-CEU; X; n-p; opad listí; 2 (2003, 0/4, L. Beran lgt., JH), 4, 14, 16, 19, 20, 25, 31, 38, 40, 44, 47, 48, 53 (vše Holuša [2003]). Tetrigidae Tetrix bipunctata (Linnaeus, 1758); PAL; X; n-p; pr., des., ter.; 6, 26, 49, 54 (vše Holuša [2003]). Tetrix subulata (Linnaeus, 1758); HOL; M-H; n-p; pr., ter.; 6, 17, 26 (vše Holuša [2003]), 38 (2003, 0/1, L. Beran lgt., JH), 40 (Honců 1993), 41 (Holuša 2003), 51 (2003, 2/1, L. Beran lgt., JH), 53, 58 (vše Holuša [2003]). Tetrix tenuicornis Sahlberg, 1893; PAL; X-H; n- h; pr., des., ter.; 5 (2003, 3/1, L. Beran lgt., JH), 7, 29, 34, 59 (vše Holuša [2003]). Tetrix undulata (Sowerby, 1806); W-PAL; M-H; p-h; pr., ter.; 3, 4, 6, 14, 21, 22, 26, 32 (vše Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 52, 56 (vše Holuša [2003]). 260

7 Jaroslav Holuša: Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska Acrididae Chorthippus albomarginatus (DeGeer, 1773; EUS; M-H; n-h; pr.; 2, 15 (vše Holuša [2003]), 20 ( , observ. JH), 25, 30 (vše Holuša [2003]), 40 (Honců 1993), 41, 48 (vše Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 52 (Holuša 2003). Chorthippus apricarius (Linnaeus, 1758); EUS; X-M; n-h; pr.; 7, 12, 14, 25, 31, 36, 37, 40, 41, 45, 48, 53, 58 (vše Holuša [2003]). Chorthippus biguttulus (Linnaeus, 1758); EUR; X-M; n-h; pr., des.; 5 (2003, 1/2, L. Beran lgt., JH), 7 (2003, 1/0, L. Beran lgt., JH), 8, 9, 11, 14, 15, 16, 17, 19 (vše Holuša [2003]), 20 (Holuša [2003], , observ. JH), 22, 25, 27, 30, 31, 34, 35, 37 (vše Holuša [2003]), 40 (Holuša 2003, Honců 1993), 42, 43, 44, 45, 47, 48, 49 (vše Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 52, 53, 54, 55, 56, 59 (vše Holuša [2003]). Chorthippus brunneus (Thunberg, 1815); EUS; X; n-p; pr., des.; 3, 14, 15, 16, 17, 18 (vše Holuša [2003]), 20 (Holuša [2003], , observ. JH), 22, 25, 26, 29, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 42, 48 (vše Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 54 (Holuša 2003). Chorthippus dorsatus (Zetterstedt, 1821); EUS; (X)-M-(H); n-h; pr.; 2, 7, 13, 14, 16, 19, 22, 29, 30, 31, 35, 37, 40, 45, 47, 53, 56, 59 (vše Holuša [2003]). Chorthippus parallelus (Zetterstedt, 1821); EUS; X-mH; n-h ; pr.; 1, 2, 4 (vše Holuša [2003]), 5 (2003, 2/1, L. Beran lgt., JH), 12, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 24, 25, 29, 30, 31, 34, 35, 36, 37, 38, 40, 41, 42, 43, 45, 47, 48 (vše Holuša [2003]), 50 ( , observ. JH), 51, 52, 53, 54, 56, 58, 59 (vše Holuša [2003]). Chorthippus vagans (Eversmann, 1848); EUR, W-AS; X; n-h; des., ter.; 3 (Holuša 2003), 8 (2003, 0/1, L. Beran lgt., JH), 9, 11, 18, 19 (vše Holuša [2003]), 20 (Holuša [2003], , observ. JH), 22, 25, 26, 31, 33 (vše Holuša [2003]), 40 (Holuša [2003], Honců 1993), 47, 55, 56 (vše Holuša [2003]). Chrysochraon dispar (Germar, 1834); EUS; M-H; n-p; pr., rip.; 4, 13, 15, 23, 38, 39, 53, 57 (vše Holuša [2003]). Euthystira brachyptera (Ocskay, 1826); EUS; M-H; n-h; pr.; 4 (Holuša 2003), 5 (2003, 0/1, L. Beran lgt., JH), 37, 53 (vše Holuša [2003]). Gomphocerippus rufus (Linnaeus, 1758); EUS; X-M; n-h; pr., 49 (Holuša 2003). Myrmeleotettix maculatus (Thunberg, 1815); EUS; X; n-h; des., ter.; 3, 9, 11, 17, 18, 22, 25, 26, 32, 33, 34, 42, 55 (vše Holuša [2003]). Oedipoda caerulescens (Linnaeus, 1758); EUA; X; n-p; des., ter.; 14, 18, 20, 22, 33, 34 (vše Holuša [2003]). Omocestus viridulus (Linnaeus, 1758); EUS; M; p-h; pr.; 1, 2, 3, 12, 13, 14, 15, 24, 25, 31, 36 (vše Holuša [2003]), 40 (Honců 1993), 41, 45, 51, 57, 58 (vše Holuša [2003]). Stenobothrus lineatus (Panzer, 1796); EUS; X; n-h; pr., des.; 7 (Holuša [2003], 2003, 0/1, L. Beran lgt., JH), 25, 29 (vše Holuša [2003]). Stethophyma grossum (Linnaeus, 1758); EUS; H; n-h; pr.; 60 ( , 3/1, M.Honců lgt. et det., Vlastivědné muzeum a galerie (VMG) v České Lípě coll.). Sphingonotus caerulans (Linnaeus, 1758); EUR; X; n; des., ter.; 18, 33 (vše Holuša [2003]). Diskuse Celkem bylo zjištěno 33 druhů kobylek, cvrčků a sarančí. Vzhledem k tomu, že výzkum byl dlouhodobý a bylo použito více metod, je možno považovat zjištěné druhové spektrum za dosti reprezentativní, i když nálezy dalších druhů nelze vyloučit. Počet zjištěných druhů již nestoupá v závislosti na množství 261

8 BOHEMIA CENTRALIS 27 prozkoumaných lokalit seřazených náhodně (obr. 1). Trend je průkazně logaritmický (r = 0,9671; r 0,01 (60) = 0,3248), od třicáté druhé lokality druhové spektrum vzrostlo o pouhé čtyři druhy. Většina druhů má rozsáhlé areály se středem v provincii listnatých lesů (Rácz 1998). Nejhojnějšími druhy (které byly zjištěny na více než 40% lokalit) jsou Chorthippus biguttulus, Ch. parallelus, Metrioptera roeselii, Pholidoptera griseoaptera a Tettigonia viridissima a hojné (nad 20 % lokalit) jsou Ch. apricarius, Ch. brunneus, Ch. dorsatus, Ch. vagans, Leptophyes albovittata, Meconema thalassinum, Myrmeleotettix maculatus, Nemobius sylvestris a Omocestus viridulus. Jedná se o druhy se širšími ekologickými valencemi, z nichž většina preferuje vyšší travní (resp. bylinné, keřové a stromové) porosty nebo nemá nárok na výšku porostu nebo žijí v opadu listí. Odpovídá to i charakteru krajiny CHKO, kde se nalézá mnoho původně zemědělských, ale dnes neobhospodařovaných a ruderálních stanovišť počet druhů y = 6,8881Ln(x) + 4,4223 R 2 = 0, lokality Obr. 1. Nárůst počtu zjištěných druhů kobylek a sarančí v Kokořínsku v závislosti na počtu prozkoumaných lokalit (lokality řazeny abecedně podle práce Holuši (2003), další prozkoumané lokality byly přidány na závěr seznamu). Druhy Ch. brunneus a Ch. vagans jsou sice druhy pionýrské osídlující iniciální stanoviště, ale písčitá oblast Kokořínska jim poskytuje množství vyhovujících míst. (Ch. vagans díky své vagilitě snadno osídluje tato stanoviště i nepatrných rozměrů, a tak úspěšně přežívá i ve značně lesnatých oblastech (Holuša 2000).) Z tohoto důvodu se zde ve větším množství vyskytuje také 262

9 Jaroslav Holuša: Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska Myrmeleotettix maculatus, jinak rozšířený na území České republiky ostrůvkovitě (Holuša 1999) nebo Oedipoda caerulescens žijící především v teplejších oblastech České republiky. Vzácnější výskyt ostatních druhů má různé příčiny. Frekvence výskytu zástupců rodu Tetrix bude vyšší než bylo zjištěno, vzhledem ke geofilním nárokům druhů tohoto rodu (mimo faktory zmíněné níže). Podobně se nesnadno zjišťuje stromový druh Barbitistes constrictus. Z druhů žijících na krátkostébelných xerotermních trávnících byl zjištěn pouze na několika místech Stenobothrus lineatus a Tetrix bipunctata (nároky viz Thorens et Nadig [1997]). Protože celkový charakter území je suchý a rozloha mokřadů a rybníků zanedbatelná, výskyt hygrofilních (Tetrix subulata, Stethophyma grossum), resp. částečně hygrofilních (Conocephalus dorsalis, Euthystira brachyptera, Ch. albomarginatus, Chrysochraon dispar, Tetrix undulata) druhů je nízký. Na území CHKO sice existují mokřadní lokality s porosty ostřic (PP Prameny Pšovky, PR Prameny Horní Liběchovky), ale vždy s vyšším bylinným patrem. Ve sledovaném území se pravděpodobně vyskytuje i nezjištěný Myrmecophilus acervorum (Panzer, 1799) (mraveniště nebyla studována). Tento druh je však znám z okolních oblastí (Hrdlička 1964, Honců 1993). Rovněž Gryllotalpa gryllotalpa se ve sledovaném území pravděpodobně vyskytuje lokálně (Honců 1993). Zjištění vyžaduje průzkum především zahrádkářských kolonií. Pouhé tři zjištěné lokality s populací Decticus verrucivorus a nález jediné samice Gomphocerippus rufus jsou pravděpodobně důsledkem ekologických nároků těchto druhů, které jsou ve sledované oblasti splněny jen výjimečně (Holuša 2003). Evrosibiřský, stenotopní druh (Thorens et Nadig 1997) Metrioptera bicolor žije na suchých místech s vyšší trávou. Kobylka se vyskytuje v nejteplejších oblastech republiky (jižní Morava, severozápadní Čechy), kde je její výskyt souvislý. V pahorkatinách se však pravděpodobně vyskytuje i na dalších mikroklimaticky příhodných, často izolovaných lokalitách (přehled viz Holuša [2003]). V CHKO byl zjištěn pouze na Koreckém vrchu (Korce), kde se nachází porost kavylu na velmi suchém stanovišti. Pravděpodobně nebude nalezen na dalších místech. Sphingonotus caerulans je evropský, stenotopní druh osídlující iniciální, xerotermní spoře porostlé biotopy (Thorens et Nadig 1997). Proto se vyskytuje jen lokálně na písčinách a kamenitých místech, která po vzniku bezprostředně osídluje. Protože žije na stanovištích, která velice rychle zarůstají vegetací, dobře létá, aby mohl migrovat na další vhodná místa. V CHKO byl zjištěn jen na dvou lokalitách, kde se nalézají nezarostlé písčiny. Na těchto místech nežijí žádné další druhy sarančí. Sphingonotus caerulans však nebyl zjištěn na dalších příhodných lokalitách, tj. především v navrhované PR Kostelec (Domašice) a v oblasti Borového lesa (Ješovice) (řídké bory, písčité paseky a okraje lesů). 263

10 BOHEMIA CENTRALIS 27 Vzhledem k tomu, že lokality prozatím nezarůstají, neměl by tento druh vymizet. Studovaná oblast patří z větší části do oblasti mírně teplé MT7. Průměrná teplota se pohybuje mezi 7 8,5 C, průměrný roční úhrn srážek činí mm. Jsou zastoupeny biocenózy 2. bukovo-dubového až 4. bukového stupně. Lesy tvoří téměř polovinu území, avšak převážnou měrou jsou tvořeny druhotnými lignikulturami smrku a borovice (Culek 1996). Protože navíc množství původně zemědělských pozemků není dnes využíváno a zarůstají, byly až na výjimky zjištěny jen běžné druhy vyskytující se v oblasti pahorkatin na území celé České republiky. Omezený rozsah jak sušších a teplých lokalit, tak mokřadních krátkostébelných ostřicových porostů vysvětluje, proč zjištěné druhové spektrum kobylek a sarančí představuje jen necelou třetinu druhů České republiky. Poděkování Děkuji RNDr. L. Beranovi, PhD., za technické zabezpečení výzkumu, informace o lokalitách a v neposlední řadě za poskytnutí jeho materiálu. RNDr. M. Honců jsem vděčný za poskytnutí údaje o druhu Stethophyma grossum. Práce byla dokončena s podporou grantu MZE Ministerstva zemědělství ČR. Literatura Culek M. (1996) (ed.): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 348 s. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. Academia, Praha, 1563 s. Holuša J. (1999): Výsledky faunistického průzkumu sarančí (Orthoptera: Caelifera), kobylek (Orthoptera: Ensifera) a švábů (Dictyoptera: Blattodea) na území Šumavy a na několika lokalitách Šumavského podhůří. Silva Gabreta, 3: Holuša J. (2000): K poznání sarančí (Caelifera) a kobylek (Ensifera) Moravskoslezských Beskyd. Klapalekiana, 36: Holuša J. (2003): Výsledky faunistického průzkumu sarančí (Orthoptera: Caelifera) a kobylek (Orthoptera: Ensifera) na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Bezděz, 12: Holuša J. et Kočárek P. (2004): Orthopterology in the Czech Republic, p. 9. In: Fedor P. (ed.): Books of abstracts. The 1st central European symposium on orthopteroid insects, 9th 10th September 2004, Bratislava. Slovak Entomological Society and Dept. of Ecosozology and Dept. of Zoology, Comenius University, Slovakia, 27 s. Holuša J., Kočárek P. et Vidlička Ľ. (1999): Bibliography to the fauna of Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera of the Czech and Slovak Republics. Articulata, 14: Honců M. (1993): Příspěvek k poznání orthopteroidního hmyzu severozápadních Čech. Sborn. Okres. Muz. Most, Ř. přírodověd : Hrdlička J. (1964): K rozšíření cvrčíka Myrmecophilla acervorum. Živa, 10: 65. Kočárek P. et Holuša J. (2005): Order Orthoptera/Řád Orthoptera. In: Kočárek P., Holuša J. et Vidlička Ľ.: Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak republics. Ilustrated key 3. Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky. Ilustrovaný klíč 3. Kabourek, Zlín. 264

11 Jaroslav Holuša: Saranče (Orthoptera: Caelifera) a kobylky (Orthoptera: Ensifera) Kokořínska Kočárek P., Holuša J. et Vidlička Ľ. (1999): Check-list of Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera of the Czech and Slovak Republics. Articulata, 14: Kolektiv (1995): Máchův kraj. Soubor turistických map 1: Vojenský kartografický ústav, Harmanec, 1 mp. Kolektiv (1996): Mělnicko a Kokořínsko. Soubor turistických map 1: Vojenský kartografický ústav, Harmanec, 1 mp. Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 s. Mařan J. et Čejchan A. (1977): Enumeratio Insectorum Bohemoslovakiae Blattoptera Mantoptera Dermaptera Orthoptera. Acta Faun. Ent. Mus. Nat. Pragae, 15 (Suppl. 4): Obenberger J. (1926): Rovnokřídlý hmyz Republiky Československé. Nakladatelství ČSACU, Praha, 234 s. Prunner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32 (Suppl.): Rácz I. (1998): Biogeographical survey of the Orthoptera Fauna in Central part of the Carpathian basin (Hungary): fauna types and community types. Articulata, 13: Thorens P. et Nadig A. (1997): Atlas de distribution des orthopteres de Suisse. Dokumenta Helvetica 16. Pro natura, Neuchatel, 236 s. Recenzoval RNDr. Petr Kočárek, Ph.D. 265