Wiedemann 1 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S

Transkript

1 Wiedemann 1

2 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! 2 E D I C E O B Z O R Ukázka knihy z internetového knihkupectví

3 Wiedemann Andreas Wiedemann Pojď s námi budovat pohraničí! Osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet PROSTOR 3

4 Wiedemann Andreas Wiedemann Pojď s námi budovat pohraničí! Osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet PROSTOR Praha 2016

5 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! Originally published under the title Andreas Wiedemann: Komm mit uns das Grenzland aufbauen! Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten Andreas Wiedemann, 2007 Czech edition PROSTOR, 2016 Translation Petr Dvořáček, 2016 ISBN Knihu finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti The translation of this work was supported by a grant from the Goethe-Institut which is funded by the German Ministry of Foreign Affairs

6 Wiedemann Obsah Úvod // Téma práce // 13 Téma a přístup k problematice // 13 Struktura práce // 16 Stav výzkumu // 18 Stav pramenů // K terminologii // 27 Pohraničí // 27 Sudety sudetská území // 28 Migrace a integrace // 33 7 I. Usídlování ve městě a na venkově // Motivy a cíle osídlovací politiky // 39 Stěžejní ideje // 39 Vyhnání a osídlování // 40 Osídlovací politika a její protagonisté // Osídlování // 65 Budujeme české pohraničí výzvy k osídlování // 66 Periodizace // 72 Spontánní migrace z vnitrozemí do pohraničí divoké osídlování // 75 Werwolfové, zlatokopové, partyzáni // 88

7 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! 3. Osídlování pohraničí rolníky // 101 Vyvlastňování a pozemková reforma // 101 Odčiňujeme Bílou horu // 105 Národní správci jako průkopníci // 106 Organizované osídlování // 110 Přidělování půdy // 114 Prověrka národních správců // 117 Zřizování horských pastevních družstev // 121 Úhrady // 123 Přechodný konec přidělování půdy // Osídlování dělníky a živnostníky // 127 Konfiskace a zestátňování velkých závodů a klíčového průmyslu // 127 Národní správci v podnicích a továrnách // 138 Evaluace národních správců // 144 Zavírání, přesuny a slučování podniků // II. Hospodářský a sociální vývoj // Příchod a začleňování // 159 Naděje a motivy příchozích // 159 Rozdílné předpoklady // 170 Přijetí a ubytování // 172 Zásobování // 178 Udělování občanství // Velké přerozdělování práce a majetku // 188 Nedostatek pracovních sil // 188 Nábor // 194 Příspěvek na osídlení // 203 Nahrazování německých pracovních sil // 206 Situace německých pracovních sil // 211 Fluktuace a pracovní morálka // 212 Přidělování majetků // 218 Finanční podpora a další výpomocná opatření // 230

8 Wiedemann III. Symbióza a konflikty // Jednotlivé sídelní skupiny // 233 Čeští osídlenci // 234 Německé obyvatelstvo // 238 Slovenští osídlenci a pracovní migranti // 246 Češi a Slováci ze zahraničí // 253 Romové // 274 Maďaři // 280 Další skupiny obyvatel v pohraničí // Vztahy přistěhovalců a starousedlíků // 286 Čeští starousedlíci // 287 Vztahy s Němci // 290 Němečtí antifašisté // 295 Situace Židů v poválečném Československu // 303 Spory o tzv. smíšená manželství // 308 Spory o přístup ke zdrojům // Vztahy mezi reemigranty a ostatními osídlenci // 317 Konflikty související s přidělováním majetku // 317 Kulturní a sociální rozdíly // 321 Postoj KSČ k reemigrantům // IV. Identita a kulturní výstavba // Základy identity: hraničář, Čech, Slovan // 335 Nacionalismus a identita hraničáře // 335 Obrazy národní historie // 343 Odněmčení a čechizace // Kulturní rozvoj // 350 Pomáháme pohraničí // 353 Knihovny // 358 Školy // 360 Role rozhlasu // 363 Kinofikace // 366 Kulturní politika při dosídlování // 368 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

9 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! 3. Kroky k integraci německého obyvatelstva od roku 1948 // 370 Není Němec jako Němec // 371 Zrovnoprávnění // 373 Majetkové otázky a dekonfiskace // 375 Národní výbory a odbory // 378 Kultura // V. Pohraničí a celek státu // Volby v květnu 1946 // 387 Podmínky a předpoklady // 387 Volební propaganda // 389 Volební výsledky // 393 Důvody volebního úspěchu KSČ // Křehká konsolidace // 404 Kolektivizace a odchody z venkova // 404 Křehká konsolidace a výhled // 410 Závěr // 417 Utváření a stabilizace nové společnosti v pohraničí // 417 Souvislost vyhnání, osídlování a prosazení komunistické moci // 426 Prameny a literatura // 433 Seznam tabulek, vyobrazení a map // 453 Rejstřík osob // 455 Místopisný rejstřík // 461 Seznam zkratek // 469

10 Wiedemann Předmluva V této knize předkládám přepracované znění své disertace, obhájené v červenci 2004 na Filozofické fakultě Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu. Německy byla publikována v roce 2007; od té doby sice vyšlo několik dalších studií o osídlování pohraničí, avšak pracovní vytížení mi neumožnilo, abych je do českého vydání zapracoval. Při vzniku práce mi radou i pomocí stálo po boku mnoho lidí, jimž jsem zavázán svým díkem. Na prvním místě bych chtěl poděkovat svému školiteli prof. dr. dr. h. c. Detlefu Brandesovi. Sledoval tuto práci vždy s velkým zájmem a doprovázel ji kritickými a přínosnými komentáři i cennými náměty. Od něho také vzešel podnět k této práci. Poděkovat bych chtěl též prof. dr. Hansi Heckerovi za jeho rychlou práci druhého korektora. Za mnoho dalších rad a poznámek děkuji zejména prof. dr. Volkeru Zimmermannovi, dr. Aleně Míškové, prof. dr. Jiřímu Peškovi, Christiane Brennerové a prof. dr. Michaele Marekové. Za přečtení a kritické přehlédnutí rukopisu děkuji Volkeru Zimmerman novi, svému otci dr. Hansi-Georgu Wiedemannovi, dále Albrechtu Schaichovi, Stefanii Rotertové, Thorstenu Pomianovi a Nině Lohmannové. Studium materiálů v českých archivech mi umožnila a svou pomocí a odbornými znalostmi usnadnila řada lidí, kteří zde nemohou být všichni jmenováni. Zmínit bych zde však chtěl paní Vlastu Měšťánkovou z pražského Národního archivu, paní Fenckovou z pražského 11

11 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! odborového archivu, Petra Jozu ze Státního okresního archivu v Děčíně a Dalibora Státníka z archivu ministerstva vnitra v Praze. Nadaci na podporu výzkumu a vědeckého dorostu na Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu (Düsseldorf Entrepreneurs Foundation) děkuji za velkorysé poskytnutí dvouapůlletého promočního stipendia, Leibnizovu ústavu evropských dějin (Leibniz-Institut für Europäische Geschichte) v Mohuči za sedmiměsíční závěrečné stipendium k sepsání disertace. Za svůj mohučský pobyt, na nějž velmi rád vzpomínám, bych chtěl poděkovat zejména panu dr. Ralphu Melvilleovi. Zvláštní dík patří mým rodičům v závěrečné fázi mé disertace. Děkuji Petru Dvořáčkovi za skvělý překlad a nakladatelství PRO- STOR za vynikající spolupráci. Vděčnost za vše bych chtěl vyjádřit své ženě Zuzaně a svým synům Lukášovi a Jonášovi. Tuto knihu věnuji svému otci Hansi-Georgu Wiedemannovi ( ). 12

12 Úvod Úvod 1. Téma práce Téma a přístup k problematice Po skončení druhé světové války byly české země dějištěm největších migračních pohybů a nejrozsáhlejších přesunů obyvatelstva ve svých dějinách. Postihly na pět milionů lidí. Vyhnání a nucené vysídlení německého obyvatelstva i nové osídlování pohraničí 1 Čechy a Slováky hluboce a natrvalo změnily v těchto oblastech jejich etnickou, kulturní i konfesijní strukturu. Transfer německého obyvatelstva a nové osídlování se vzájemně prolínaly a podmiňovaly. 2 Přes tuto těsnou souvislost se německá historiografie dosud zabývala téměř výlučně vyháněním a nuceným vysídlováním německého obyvatelstva. Průběhu a důsledkům opětného osídlování pozornost naopak věnována nebyla. Česká, respektive československá věda věnovala procesu opětného osídlování sice více pozornosti, ale dosud chybí obsáhlá a kritická celková analýza přesunů obyvatelstva v pohraničních oblastech a jejich následků. Cílem přítomné studie je přispět k objasnění této důležité kapitoly československých poválečných 13 1/ K problematice pojmů pohraničí a Sudety srov. následující podkapitolu. 2/ Na tuto souvislost poukazuje mj. Radvanovský. Srov. Zdeněk Radvanovský, Konec česko-německého soužití v ústecké oblasti, Ústí nad Labem 1997, str. 15.

13 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! 14 dějin. Přestože existuje těsná souvislost s vyhnáním a nuceným vysídlováním, kterou se v dalším výkladu pokusím ozřejmit, práce se soustřeďuje na osídlování pohraničí a jeho důsledky, protože o vyhnání už existují fundované výzkumy mladšího data. 3 Tato práce zaprvé analyzuje cíle a organizaci osídlování jakožto administrativně organizačního procesu, v jehož průběhu odešlo do pohraničí na 1,7 milionu Čechů a Slováků. Kromě jednání státních orgánů a stran je třeba v této souvislosti objasnit i motivy novoosídlenců (novousedlíků). Ve smyslu klasického výzkumu migrací zní otázka takto: Proč se začali lidé stěhovat, proč opouštěli vlastní region a zemi svého původu? 4 U nucených migrací, jako je vyhnání Němců, není třeba po odpovědi pochopitelně dlouho pátrat, 5 v případě různých skupin českých a slovenských osídlenců však lze předpokládat velice rozdílné pohnutky. Studie se zadruhé soustředí na demografické, politické, sociální, ekonomické a kulturní důsledky osídlovacího procesu, na to, jaké přímé a nepřímé důsledky mělo rozrušení tradiční struktury obyvatelstva na společenské a politické ustrojení pohraničních oblastí. 6 V této souvislosti je také otázkou, kdo z tohoto procesu dlouhodobě profitoval. Přesná analýza vítězů a poražených těchto převratných celospolečenských hospodářských a sociálních změn má velký význam zejména vzhledem k prosazení komunistické moci v únoru Jaké cíle sledovala Komunistická strana Československa (KSČ) a jaký význam připisovala osídlovací politice jakožto příležitosti se celospolečensky profilovat? Co se týče organizace migračního procesu, stály státní orgány před velkým úkolem: cílem vyhnání a nuceného vysídlení Němců bylo 3/ Srov. k tomu podkapitolu o stavu výzkumu. 4/ Srov. Ludger Pries, Neue Migration im transnationalen Raum, v: Transnationale Migra tion, Baden-Baden 1997, str , cit. str / Nucená migrace se od dobrovolné migrace liší absencí alternativ k rozhodování. Ve výzkumu migrací se vedou spory o tom, do jaké míry může být nucená migrace vůbec předmětem zkoumání migračního fenoménu. Klaus Bade, Kurt Hostmann a další ji považují za výjimečné jevy, a tedy za mimořádné případy. Srov. Bernhard Santel, Migration in und nach Europa. Erfahrungen. Strukturen. Politik, Opladen 1995, str. 24nn. 6/ Předmětem zkoumání je nové osídlování pohraničí Čech, Moravy a Slezska, Slovensko je proto zmiňováno jen v souvislosti s tímto procesem.

14 Úvod vytvořit homoge nní národní stát Čechů a Slováků sám o sobě je to vlastně protimluv. V době sčítání lidu roku 1930 žilo v pohraničních oblastech 90 procent Němců z českých zemí. Velká většina migrantů byli Češi z českého a moravského vnitrozemí. Dále přicházeli slovenští osídlenci z východního a středního Slovenska, Romové a byla mezi nimi i heterogenní skupina českých a slovenských reemigrantů z mnoha různých zemí. Mezi nově příchozími byli dokonce i Řekové a Ukrajinci. Tito noví osídlenci převzali jakožto národní správci velkou část venkovských usedlostí, živnostenské, řemeslnické a průmyslové podniky, přicházeli do podniků jako dělníci, stěhovali se do opuštěných domů a bytů a nabývali mobilního inventáře a zařízení. Státní instituce a orgány se tak ocitaly před obtížným úkolem integrace. V některých okresech a městech se během vysídlení a nového osídlení vyměnily tři čtvrtiny původního obyvatelstva. Podíl nově přišedších osob činil v průměru dvě třetiny obyvatelstva pohraničních oblastí. 7 Tato okolnost zvýrazňuje zvláštní charakter tohoto migračního problému, 8 protože přistěhovalci nebyli v pohraničí žádnou menšinou, ale ve svém celku tvořili většinovou společnost. V množině novoosídlenců existovaly pochopitelně menšiny jako různé skupiny reemigrantů, Slováků či Romů. Heterogennost původu obyvatel v pohraničí tedy kontrastovala s proklamovanou homogenitou národního státu. Pro zodpovězení otázky důsledků migračního procesu hraje rozhodující roli právě složení nové společnosti. Noví čeští a slovenští osídlenci žili nyní pospolu s osídlenci dřívějšími, tedy s takzvanými starousedlíky. Jako starousedlíci jsou označováni jednak Češi a Slováci, kteří 15 7/ Podle správního dělení Srov. Československá statistika, sv. 184, řada IV, sešit 15, Praha 1951, str Regionální rozdíly byly však značné. 8/ Migrace je v této práci chápána ve smyslu Klause Badeho jako sociálněhistorický a kulturněhistorický fenomén, který nelze omezit na události jednoho okamžiku jako příjezd a odjezd, jenž však bere také v úvahu střednědobý a dlouhodobý vývoj. Srov. Klaus J. Bade, Historische Migrationsforschung, v: Klaus Bade (ed.), Migration in der europäischen Geschichte seit dem späten Mittelalter. Vorträge auf dem Deutschen Historikertag in Halle a. d. Saale, , Osnabrück 2002 (IMIS-Beiträge, 20, 2002), str , cit. str. 23. Pokud je v této práci řeč o úspěšné či nezdařené migraci, nevztahuje se takové hodnocení na proces stěhování, ale na celý fenomén včetně integrace či dezintegrace. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

15 Andreas Wiedemann: Pojď s námi budovat pohraničí! v pohraničí žili už před okupací Německou říší a zůstali tam i v době mezi říjnem 1938 a květnem 1945 anebo se tam po válce vrátili, jednak Němci, kteří byli z vyhnání z toho či onoho důvodu vyňati. V květnu 1947 bylo takových osob asi Nucené vysídlení německého obyvatelstva znamenalo zpravidla likvidaci dosavadních sociálních vazeb, ale i přerušení kulturních tradic a různých náboženských zvyků. 10 Zaplňování tohoto demografického a společenského vakua s sebou neslo hluboké důsledky pro vývoj celého státu. Struktura práce 16 Aby bylo možné zodpovědět tyto otázky, soustřeďuje se první kapitola na migraci a usídlování. Kromě motivů a hlavních směrů státní osídlovací politiky si krátce představíme nejdůležitější úřady a instituce, aby bylo zřejmé, že přistěhovalectví do pohraničí nebyla žádná neplánovaná migrace, ale že tento proces nejpozději od léta 1945 usměrňovaly státní orgány. Dále se pokusím objasnit fáze a intenzitu osídlování, protože průběh a výsledky demografických zlomů mají zásadní význam pro další analýzu integračních a dezintegračních procesů. V důsledku vyhnání a osídlování se změnilo nejenom složení obyvatelstva, ale i jeho ekonomická a sociální struktura. V té souvislosti vyvstane otázka, do jaké míry byly tyto změny přímým důsledkem přesunů obyvatelstva a pro které strukturní proměny lze hledat vysvětlení v centrálních rozhodnutích vlády, ministerstev a osídlovacích úřadů během následujících fází. Vzhledem k tomu, že předpokladem pro příchod přistěhovalců bylo vyvlastnění německého majetku, blíže se pokusím objasnit proces konfiskací i působení národních správců na statcích a v podnicích. 9/ Celkem v českých zemích. Srov. Populační, ekonomický a národnostní vývoj pohraničních okresů ČSR od roku 1930 do roku 2010, Praha 1989, str. 8. Emília Hrabovec odhaduje počet Němců ještě v lednu 1948 žijících v Československé republice na Srov. Emília Hrabovec, Vertreibung und Abschub. Deutsche in Mähren , 2. vyd., Frankfurt nad Mohanem 1996, str / Srov. Quido Kastner, Osidlování českého pohraničí od května 1945 (na příkladu vybraných obcí Litoměřicka), Ústí nad Labem 1999, str. 36.