Koleopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky

Transkript

1 1. Úvod Koleopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Zpráva o realizaci projektu obsahuje výsledky inventarizačního průzkumu brouků (Coleoptera) v období květen-září V tabulkové příloze je seznam dosud nalezených a determinovaných druhů, faunisticky zajímavé nálezy jsou komentovány. V následující zprávě jsou zahrnuta vyhledaná data o chráněných druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu zjištěných druhů. 2. Název průzkumu Inventarizační průzkum entomologický PR Koutské a Zábřežské louky -brouci (Coleoptera) 3. Cíl průzkumu Zpracování inventarizačního průzkumu entomologického PR Koutské a Zábřežské louky se zaměřením na brouky (Coleoptera), se zvláštním zřetelem na druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. a 175/2006 Sb. a druhy uvedené v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky- Bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík et al., 2005) a návrhu případných managementových opatření v přírodní rezervaci z hlediska brouků (Coleoptera). 4. Použitá metodika 2005). Samotný průzkum probíhá podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, Vzhledem k charakteru lokality je průzkum orientován přednostně na fytofágní brouky, brouci epigeonu zde byli opakovaně studováni a průzkum těchto skupin byl zaměřen na individuální sběr na vhodných stanovištích, zvláště na březích menších vodních ploch, v periodicky zaplavovaných depresích apod. Na těchto plochách bylo použito vyšlapávání a vyplavování z bahnitých břehů, vyšlapávání z mokřadní vegetace, sběr v suchých stoncích rákosu a orobince apod. Druhy brouků z půdního povrchu byly sbírány rovněž individuálně pod kaménky, kůrou, kusy dřev a listím, ve zbytcích naplaveného materiálu apod. za použití exhaustoru a trojzubé zahradnické motyčky. Hygrofilní brouci byli sbírání v menších, periodicky zaplavovaných depresích pomocí vodní síťky a cedníku. Druhy obývající bylinné patro byly sbírány smýkáním smýkací síťkou a to zvláště v bylinně nejbohatších částech PR, výběrově dle živných rostlin fytofágních druhů (např. Lythrum salicaria-nosatci rodu Nanophyes) Ke sběru brouků z keřového a nižšího stromového patra bylo užito sklepávání vegetace do sklepávadla. Tyto metody byly doplněny individuálním sběrem na rostlinách, květech, pod kůrou apod., výběrově bylo použito prosívání detritu, suché trávy, zbytků vegetace apod. V období květen-září bylo uskutečněno celkem 5 sběrných exkurzí (10.5., 4.6., 20.6., 21.7., 5.9)., během kterých byl získán materiál okolo 500 ex.řádu Coleoptera. Běžné, opakující se a dobře určitelné druhy byly pouze zapsány a po té opět vypuštěny. Průzkum byl komplikován faktem, že po deštích a záplavách v druhé polovině května byla část území zaplavena a delší dobu nepřístupná. Do seznamu druhů byly doplněny rovněž nálezy vodních brouků z roku 2004 z periodických tůní z bezprostřední blízkosti PR. Determinace materiálu byla provedena převážně dle Freude et al.( ), nomenklatura je použita dle práce Jelínek et al.(1993), Carabidae dle Hůrky (1996). Na determinaci získaného materiálu

2 se mimo autora podíleli další specialisté (bez titulu): L. Koloničný (Ostrava)-Cantharidae, Curculionidae, Coccinelidae, Dasytidae, Dytiscidae-part, P. Boža (Ostrava)-Chrysomelidae-part, Curculionidae-part, M. Boukal (Pardubice)-Haliplidae, Hydrophilidae-part, D. Trávníček (Zlín)-Hydraenidae, Helophorus, J. Horák (Praha)-Mordellidae, M. Mantič (Ostrava)-Staphylinidae-part, M. Schülke (BRD)- Staphylinidae-part. Přehled zjištěných druhů je uveden v tabulkové příloze. V tabulkové příloze ve sloupci RL jsou označeny druhy uvedené ve vyhl. 395/1992 Sb.(symbol ) a druhy uvedené v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al.,2005) dle kategorií (CR-kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU-zranitelný, NTtéměř ohrožený) Nálezy druhů bionomicky, faunisticky a jinak významných jsou komentovány v kap.5.3. Databáze významných druhů s povinnými parametry byla zadána do prostředí NDOP. 5. Výsledky 5.1 Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky se nachází v katastrálním území Kravaře ve Slezsku a Zábřeh u Hlučína, v okrese Opava. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1997 s výměrou 375,70 hektarů. Původní vymezení území bylo revidováno a v roce 2007 s platností od nově vyhlášeno na výměře 202, 9 ha. Nadmořská výška území se pohybuje od 225 do 234 m. n m. Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou: 1. ucelený komplex mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní v nivě řeky Opavy, 2. mokřadní ekosystémy s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, 3. hnízdiště ptačích druhů. Geologické a botanické charakteristiky území uvádí Weismannová et al.(2004) Charakteristika Coleopterofauny PR Koutské a Zábřežské louky Brouky vyskytující se v PR Koutské a Zábřežské louky a jejím blízkém okolí lze rámcově rozdělit na druhy epigeické, převážně karnivorní druhy obývající půdní povrch, druhy fytofágní, vázané na listy bylin, stromů a keřů, druhy xylofágní, respektive saproxylické, vázané vývojem na dřevo v různém stupni rozpadu, dutiny stromů apod. a některé menší, bionomicky vyhraněné skupiny jako druhy obývající vodní prostředí-karnivorní Dytiscidae, fytofágní Hydrophylidae. Samotné území PR lze rozdělit z hlediska fauny brouků na brouky lučních biotopů a brouky lesních porostů, převážně olšin, pro diverzitu entomofauny má velký význam přítomnost keřových lemů podél lesních porostů, polních cest, mezí a zbytků bývalých slepých ramen. Pro epigeickou faunu rašelinných luk jsou typické hygrofilní druhy čeledí Carabidae (Agonum viduum, Pterostichus diligens, Pt. vernalis, Trichocellus placidus) a Staphylinidae (Stenus ssp.paederus fuscipes, Oxytelus rugosus apod.) Periodicky zaplavované terénní deprese, vodní kanály a slepá ramena jsou biotopem pro více druhů hygrofilních Coleopter (čeledi Dytiscidae, Haliplidae, Hydraenidae, Hydrophylidae) Fytofágní složku rašelinné louky reprezentují druhy čeledi Curculionidae s typickými zástupci jako Limnobaris T-album, Rhinoncus sp., Nanophyes sp., vyskytují se i druhy s širší ekologickou valencí jako druhy rodu Sitona a Chrysomelidae, na zamokřené louky je vázaná i zobonoska Apoderusd erythropterus, která zde byla zjištěna v minulosti. Vyskytují se rovněž typické druhy čeledi Chrysomelidae (Galerucella tenella, Lythraia salicariae, Altica helianthemi, Cassida flaveola a další). K typickým fytofágním druhům nivních luk patří rovněž krasec Coreobus elatus, vývojem vázaný na krvavec toten (Sanguisorba officinalis.) V bylinném patře se vyskytují rovněž zástupci čeledí Dasytidae s významným druhem Dasytes fusculus, jejichž larvy jsou pravděpodobně dravé a imaga se vyskytují na květech, kde se živí pylem.

3 V lesním porostu byli z karnivorních druhů půdního povrchu zjištěni převážně běžnější zástupci čeledí Carabidae a Staphylinidae. jednak expansní druhy pronikající do lesních porostů z okolních luk. Druhy fytofágní v keřovém a stromovém patře porostních lemů jsou zastoupeny především čeledí Curculionidae (zástupci rodů Curculio, Phyllobius, Polydrusus, Dorytomus, Rhynchaenus).. V keřovém a stromovém patře se vyskytují karnivorní druhy, které zde vyhledávají svou kořist, především zástupci čeledí Cantharidae a Coccinelidae, Pro výskyt a vývoj xylofágních, respektive saproxylických druhů jsou významné jednolivé starší vrby, rozptýleně se vyskytující v porostních lemech, které částečně odumírají a trouchniví. V bílém trouchnivějícím dřevě byl zjištěn např, potemník Uloma culinaris. Na odumírajících vrbách se objevují plodnice saproparazitických hub, jako Laetiporus sulphureus, na nějž je vázán např. potemník Diaperis boleti a více druhů čeledi Staphylinidae, které jsou však spíše karnivorní a v plodnicích pronásledují svou kořist Přehled zajímavých nálezů Buprestidae Coreobus elatus (F.) Dle Bílého (1989) v teplých oblastech celého území, na severní Moravě typický pro louky v nivách Odry a Opavy, imága na listech Sanguisorba officinalis Carabidae Amara gebleri Dej.- Převážně severský druh, reliktně v nižších polohách střední Evropy a Sibiře, ojedinělý druh, v Ostravské pánvi ve zbytcích lužních lesů. Dromius laeviceps Motsch.- Severský druh, pronikající na naše území z Polska, v ČR spolehlivě jen na severní Moravě (ve Slezsku), dravý druh lovící svou kořist v korunách stromů, v zimě pod šupinami kůry u pat kmenů, výskyt nejčastěji v otevřené krajině, stromořadí, hráze rybníků. Na území PR 3ex pod kůrou u paty mladších vrb na okraji PR (cit. Stanovský & Pulpán 2006). Drypta dentata střevlíček: teplomilný druh vlhkých luk, v současné době více nálezů z jižní Moravy, ojediněle na střední Moravě, v PR v roce 2010 pozorován 1 ex., prvý nález ze severní Moravy. Odacantha melanura (L.) střevlíček rákosní Západopalearktický druh, břehy přírodně bohatých mokřadů, rákosiny, porosty orobince, ve Slezsku lokální, mizející druh, Stanovský & Pulpán 2004 uvádí Koloničného nález lokalizovaný jako Zábřeh u Hlučína. Platynus livens (Gyll.) Eurosibiřský druh, nivy řek, zachovalé lužní porosty, okraje mokřadů, na severní Moravě ojedinělé recentní nálezy v nivách Odry a Opavy, z oblasti PR 2 ex. Ve sbírce Ostravské university (cit. Stanovský & Pulpán 2004). Dle Hůrky et al. (1996) reliktní druh. Trichocellus placidus (Gyll.) Hygrofilní druh, rákosiny, vlhké louky, v oblasti lokální a vzácný. Cantharidae Silis ruficollis (Fabr.)-páteříček: V Evropě široce rozšířený, v ČR lokální druh, převážně nížiny, mokřady, bažinaté louky, ve Slezsku jen ojediněle (Jilešovice, mokřad u žel. trati, PR Džungle). V PR dosud 3 ex. smykem mokřadní vegetace. Cerambycidae Anaesthetis testacea (Fabr.) V ČR řídký druh teplejších oblastí, pro skrytý způsob života asi i přehlížen, Sláma (1998) má ze severní Moravy jediný starý nález, v PR 1 ex. sklepán z brslenu v porostním okraji. Curculionidae Apion (Eutrichapion) vorax (Herbst) nosatčík. Široce rozšířený, ale ve střední Evropě lokální, vzácný druh, oligofág na různých vikvích, z PR udán Vondřejcem (1980). Apion (Squamapion) cineraceum (Wenck.) nosatčík. Široce rozšířený, v celé střední Evropě, ale velmi vzácný druh, udávaný z Prunella vulgaris, z PR udán Vondřejcem (1980).

4 Apion (Ischnopterapion) modestum (Germ.) nosatčík. Široce rozšířený, ale ve střední Evropě lokální, vzácný druh, druh vlhkých luk, uváděný z Lotus uliginosus, z PR udán Vondřejcem (1980). Apoderus erythropterus Zsach. zobonoska, v ČR velmi lokální druh vlhkých luk, jako živné rostliny se uvádí Sanguisorba officinalis, Filipendula ulmaria a Comarum palustre, v Farkač, Král, Škorpík et al., (2005) uveden v kategorii CR (kriticky ohrožený). Z PR ohlášen Drozdem (1996). Limnobaris t-album (L) - Ve střední Evropě široce rozšířený druh, ale lokální, typický pro zachovalá mokřadní a rašelinná stanoviště. Nanophyes brevis Boheman Vzácnější zástupce rodu, na živné rostlině (Lythrum salicaria) společně s běžným N. marmoratus Notaris maerkli (Boh.) Lokální druh rašelinných luk, Farkač, Král, Škorpík et al., 2005 jej uvádí v kategorii VU (zranitelný).z PR uváděn Vondřejcem (1981) a Drozdem (1996). Rhinoncus henningsi Wagn. Středoevropský druh, známý z Francie, Polska a Německa, v ČR spolehlivě znám z Čech, z PR udán Vondřejcem (1981), ale Jelínek et al. (1993) jej z Moravy neuvádí. Druh vlhkých luk, udávaný z Polygonum bistorta. Výskyt na Moravě vyžaduje ověření. Dasytidae Dasytes fusculus (Illig.) Druh teplejších, přírodně zachovalých oblastí, v ČR jednotlivě a dosti vzácně, na severní Moravě ještě např. okolo řeky Morávky. Chrysomelidae Cryptocephalus exiguus Schneid. krytohlav Ve střední Evropě vzácný, lokální druh, vyskytující se na keřových vrbách na mokřadních loukách. Z PR udán Vondřejcem (1974). Rhizophagidae Cyanostolus aeneus (Richt.) Lokální druh, vyskytující se pod kůrou listnatých stromů, zvláště čerstvě padlých olší podél vod. Z PR udán Drozdem (1996). Farkač, Král, Škorpík et al., 2005 jej uvádí v kat. VU (zranitelný). Salpingidae Rabocerus gabrieli (Gerhardt) Druh nejasné bionomie, pravděpodobně jako jiné druhy čeledi pod kůrou stromů i odumírajících větví, imaga aktivují i v pozdním podzimu. Farkač, Král, Škorpík et al., 2005 jej uvádí v kat. EN (ohrožený). V PR zjištěn Vondřejcem (1974). Nitidulidae Meligethes buyssoni Brisout blýskáček V ČR velmi vzácný druh, rozšířený od Pyrenejí po Kavkaz, ve střední Evropě znám z Maďarska a Rumunska, udávaný z Lamium galeobdolon. Farkač, Král, Škorpík et al., 2005 jej uvádí v kat. CR (kriticky ohrožený).z PR udán Vondřejcem (1974). 6. Definice ohrožujících faktorů Změny vodního režimu-závažný rizikový faktor, k zachování stávajících kvalit PR je nezbytné vyloučit jakékoliv umělé změny vodního režimu v PR i v jejím ochranném pásmu. Sukcese vegetace-společenstva hmyzu rašelinných luk jsou potenciálně ohroženy zarůstáním keři a vyššími bylinami a travami, jeví se nezbytné udržovat zastoupení keřů na stávající úrovni, sledovat a případně potlačit sukcesi náletových dřevin a vyšších bylin a trav na loukách. Zemědělské hospodaření na přiléhajících plochách-rizika spojená s používáním pesticidů a umělých hnojiv, splachy dusíkatých látek zvyšují riziko zarůstání lučních biotopů kopřivou a dalšími ruderálními druhy Expanze nepůvodních druhů Expanze neofytů představuje pro PR potenciální riziko, nutno sledovat a včas potlačit případný výskyt křídlatek, v okrajích slepých ramen se vyskytuje Impatiens glandulifera

5 Z expansních druhů brouků bylo zjištěno slunéčko Harmonia axyridis, jehož v současnosti probíhající expanze může představovat riziko pro původní společenstva a to jak přímou predací, tak potravní konkurencí. Nevhodné zásahy do ekosystémů-v roce 2010 byla vysekána téměř celá populace stulíku žlutého ve slepém rameni v západní části PR, likvidace stulíku jako živné rostliny některých Chrysomelidů je velmi nežádoucí. 7. Závěry a doporučení Entomologickým inventarizačním průzkumem PR Koutské a Zábřežské louky, provedeném v roce 2010 bylo zjištěno v dosud determinovaném materiálu 180 druhů brouků 24. čeledí. K tomuto počtu je nutno připočíst 19 druhů aquicolních Coleopter, zjištěných v roce Průzkumem nebyl zjištěn žádný druh uvedený v červeném seznamu bezobratlých. Výsledky průzkumu byly negativně ovlivněny počasím v jarním období, kdy velká část PR byla nepřístupná z důvodů záplav. Průzkumem se nepodařilo ověřit výskyt některých vzácných druhů, zjištěných na této lokalitě v dřívějším období, zvláště zobonosky Apoderus erythropterus, vzhledem k hromadnému výskytu živných rostlin, zvláště tužebníku, nelze její výskyt do budoucna vyloučit. Pro udržení, respektive zvýšení stávajících hodnot PR Koutské a Zábřežské louky lze doporučit -Nenarušovat vodní režim v PR i v jejím ochranném pásmu.. -Na území PR nerozšiřovat introdukované a stanovištně nepůvodní dřeviny. -Sledovat sukcesi náletových dřevin, výskyt náletových dřevin a keřů v porostních okrajích na současné úrovni je žádoucí -Vyloučit používání pesticidů a umělých hnojiv v PR i v jejím ochranném pásmu -Nelikvidovat nárosty stulíku ve slepých ramenech -Louky pravidelně kosit, termín volit po konzultaci s lepidopterology, tak aby nebyl ohrožen výskyt, zde se vyskytujících motýlů (modrásek bahenní a další). 8. Bibliografické údaje k zájmovému území Entomofauna území PR byla opětovně více či méně systematicky zkoumána. Weismannová et al.(2004) uvádí zjištěný výskyt 12 druhů vážek, nálezy vzácných mokřadních druhů dvoukřídlých (Diptera). Z řádu brouků uvádí Weismannová et al.(2004) vzácné a lokální druhy střevlíček Platynus livens, zobonoska Apoderus erythropterus, blýskáček Meligethes buyssoni, krytohlav Cryptocephalus exiguus. Z motýlů je významný výskyt modráska bahenního (Maculinea nausithous). Inventarizační průzkum brouků Zábřežských luk uskutečnil Vondřejc (1974), publikovány byly nálezy drabčíkovitých (Vondřejc, 1980) a nosatcovitých brouků (Vondřejc, 1981). Faunou střevlíkovitých v prostoru Koutských luk se zabývala Gellnarová (1992) a faunu brouků Zábřežských luk opětovně studoval ve své diplomové práci Drozd (1994), který její výsledky částečně publikoval (Drozd, 1996). Nálezy střevlíkovitých potom komplexně shrnuli Stanovský & Pulpán (2006). V oblasti zvláště Zábřežských luk sbíralo příležitostně více ostravských entomologů, jejichž nálezy nebyly převážně dosud publikovány. 9. Seznam použitých informačních zdrojů Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). Bílý S. (1989): Krascovití, Buprestidae, Zoologické klíče. Academia Praha, 111 pp. Drozd P. (1994): Koleopterofauna chráněného území PP Zábřežské louky. Diplomová práce, OU, Ostrava, 67 pp.

6 Drozd P. (1996): Brouci zamokřených luk Hlučínska, in Příroda Hlučínska, Sborník článků a příspěvků z konference konané u příležitosti navrácení statutu města Dolnímu Benešovu,pp Farkač J., Král D., Škorpík M.(2005)-Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí, AOPK Praha, 758 pp. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. ( ): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Gellnarová, K., 1982: Střevlíkovití (Carabidae) vybraných prostředí Slezska. Diplomová práce PFO, Ostrava, 80 pp. Goecke & Evers- Krefeld. Hůrka K. ( 1996) : Carabidae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 565 pp. Hůrka K., Veselý P., Farkač J. ( 1996): Využití střevlíkovitých ( Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí, Klapalekiana, 32: Jelínek J. eds., (1993) :Checklist of Czechoslovak Insects IV, (Coleoptera), Seznam československých brouků, Folia Heyrovskyana, suppl.1, Praha, 172pp. Kolibáč J., Majer K., Švihla V. (2005): Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí Laibner St. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics, Kabourek, Zlín, 292 pp.. Maršálková J. et al. (1987): Metodika inventarizačního průzkumu chráněného území.- Státní ústav památkové práce a ochrany přírody, Praha. Picka J. (1978): Klíče k určování hmyzu 1, Coleoptera-Tenebrionidae, Zprávy Československé společnosti entomologické. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Klapalekiana,32 (Suppl.): Reitter E. ( ): Uebersicht der Käfer-Fauna von Mähren und Schlesien, Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn, VIII.Band, II.Heft, 195 pp. Skoupý V.(2004): Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána, 213 pp., CD- Rom. Sláma M.(1998): Tesaříkovití-Cerambycidae České a Slovenské republiky (Brouci-Coleoptera, 383 pp. Smetana A.(1958): Drabčíkovití (Staphylinidae) in Fauna ČSR, svazek 12, Nakl.Čs akademie věd, Praha Stanovský J., Pulpán J.(2006): Střevlíkovití brouci Slezska, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Weismannová a kol. (2004): Ostravsko. In : Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.):Chráněná území ČR, svazek X.Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. Vondřejc J. ((1974): Koleopterofauna chráněného naleziště Zábřežské louky, Zpráva o ukončení úkolu VHČ, Ostrava, 68 pp. Vondřejc J. ((1980):Výskyt drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) na chráněném nalezišti Zábřežské louky okres Opava, Entomologický zpravodaj, Ostrava, 10: Vondřejc J. ((1980):Výskyt nosatcovitých (Coleoptera, Curculionidae) na chráněném nalezišti Zábřežské louky okres Opava, Entomologický zpravodaj, Ostrava, 11: