Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Transkript

1 Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov Obec: Načeradec K.ú.: Horní Lhota 1.3. Výměra území a členění dle druhů pozemků Celková plocha území: m 2 číslo parcely výměra (m 2 ) druh pozemku skutečná funkce lesní půda louka, rašeliniště lesní půda louka, rašeliniště 917/ trvalý travní porost louka trvalý travní porost louka trvalý travní porost louka 921/ trvalý travní porost louka trvalý travní porost louka 775/ trvalý travní porost louka 2. Současný stav území 2.1. Přírodní poměry Geografická poloha a vymezení území Lokalita se nachází na západ od obce Horní Lhota, na sever od silnice Horní Lhota Načeradec. Zahrnuje soustavu mokřadů vklíněnou v podobě pásu směru východ západ do souvislého lesního celku. Lokalita se skládá ze dvou oddělených částí části západní s rašeliništěm a části východní větší v podobě dlouhého pásu mokřadních luk. Obě části jsou odděleny pásem lesa, který celou lokalitu i obklopuje. Pouze ve východní části se lokalita napojuje na hospodářsky intenzivněji obhospodařované louky Hydrologické poměry Geologickým podkladem jsou pararuly moldanubika. Půdy jsou zamokřené, oglejené s přechody do rašelinných půd. Lokalita je pramennou oblastí místního drobného vodního

2 toku. Vlastní pramenná oblast v užším slova smyslu se nachází v západní části lokality. Tato část je dlouhodobě podmáčená, shromažďuje se zde voda i z okolního lesa. Zamokřená část přesahuje i do okolního lesa, zejména západním směrem. Voda dále poměrně úzkým pruhem lesa směřuje k louce ve východní části. Zde protéká mělkým korytem směrem na východ. V celé východní části jsou na louce drobné kanálky, které zásobují potok další vodou. Odtok vody z území je ve východní části lokality, kde pokračuje potok regulovanou částí Vymezení biotopů Západní část Mokřadní enkláva uprostřed lesa zahrnuje přechodové rašeliniště a vlhkou pcháčovou louku. Přechodové rašeliniště tvoří severovýchodní část plochy a je nejcennější částí lokality. Rašeliniště je tvořeno charakteristickými bulty rašeliníků a mechorostů. Bulty jsou tvořeny, ploníkem (Polytrichum comunne) a rašeliníky (Sphgnum sp.). Mezi bulty se drží voda. Na bultech roste i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vytvářející populaci o cca 200 jedincích. Plocha je řídce porostlá nálety dřevin z okolního lesa smrk, bříza, olše. Jihozápadní část plochy, je bez náletů a tvoří přechod k vlhkým pcháčovým loukám. Nacházíme zde tak druhy rašelinišť přeslička poříční (Equisetum fluviatile), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a mechorosty, tak druhy mokřadních luk skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), violka bahenní (Viola palustris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), ostřice obecná (Carex nigra). Objevují se i přechody k vlhkým tužebníkovým ladům, kdy se objevuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). V této části jsou vytvořeny i drobné periodické vodní plochy využívané hmyzem a obojživelníky. Z nejhojněji zastoupených druhů zde najdeme skokany zelené (Rana esculenta kl.). Východní část Celou východní část zahrnuje vlhkou pcháčovou louku svazu Calthion. Místy se ovšem (analogicky se západní částí lokality) vyskytují přechody k přechodovým rašeliništím s bulty a bohatým porostem mechorostů. Z lučních druhů jsou hojné skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), violka bahenní (Viola palustris) ke kterým v obtížně sekaných místech přistupuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). V přechodech k rašeliništím nacházíme celou řadu ostřic ostřici šedavou (Carex canescens), ostřici obecnou (Carex nigra) a ostřici prosovou (Carex panicea), dále se vyskytuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), rašeliníky (Sphagnum sp.) a mechorosty. Velmi cennou vegetaci představují společenstva ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a dalších ostřice, kde se také vyskytuje zábělník bahenní (Potentilla palustris). Na některých místech se vegetace blíží k biotopu vysokých ostřic, což indikuje i výskyt ostřice latnaté (Carex paniculata). V louce jsou ojedinělé náletové dřeviny břízy, smrky, vrby. Části okrajů luk jsou zarostlé dřevinami a jsou v podstatě součástí sousedních porostů. V rámci lokality se jedná o zanedbatelné výměry Flóra Z rostlin zvláště chráněných se na lokalitě vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). K vzácnějším druhům se řadí zábělník bahenní (Potentilla palustris) Fauna Fauna nebyla podrobněji zkoumána, předpokládá se výskyt fauny středoevropských lesů. Další sledování bude zaměřeno na hmyz, obojživelníky a ptáky, kde lze očekávat nálezy zajímavých druhů.

3 2.2. Stav a podmínky ochrany přírody a krajiny Území nepožívá žádný stupeň zákonné ochrany, je součástí lokálního biokoridoru a biocentra Vlastnické a uživatelské vztahy Katastrální území: Kód k.ú.: číslo parcely typ evidence číslo Listu vlastnictví výměra (m 2 ) Horní Lhota PK Horní Lhota PK Horní Lhota /1 PK Horní Lhota PK Horní Lhota PK Horní Lhota /1 PK Horní Lhota PK Horní Lhota /1 PK právní vztah majitel ÚVR ČSOP, výpůjčka 02/09 ZO ČSOP Vlašim dlouhodobý písemný souhlas vlastníka s majitel ÚVR ČSOP, výpůjčka 02/09 ZO ČSOP Vlašim 2.4. Plány a související právní předpisy, vztah k územně-plánovací dokumentaci Lokalita je zahrnuta do místního ÚSES jako součást biokoridoru a biocentra. Pozemky v západní části jsou vedeny jako lesní půda (součást PUPFL) a platí pro ně lesní zákon. Zároveň se na ně vztahuje příslušná LHO. LHO vymezuje v západní lokality 2 porosty: pozemek porost Am Ag2 Bližší údaje jsou uvedeny v příloze č.5 - Lesnická mapa hospodářská a údaje LHO. Plocha vedená jako les je ve skutečnosti bezlesím loukou. Pro dosažení právního stavu je nutné usilovat o vynětí pozemků z PUFPL Socioekonomické poměry (využívání území a jeho okolí) ovlivňující území v minulosti a současnosti, pozitivní a negativní faktory Zemědělství, lesnictví Západní část lokality jako lesní půda byla v minulosti zalesňována, nicméně vzhledem ke značnému zamokření se střídavým výsledkem. Zamokřená plocha při nemožnosti lesního využití byla kosena a tráva využívána. V místě rašeliniště byl zřejmě řídký porost nebo bylo bez dřevin. V současnosti je rašeliniště odlesněno, nicméně hrozí zalesnění z důvodu dosažení právního stavu.je nutné učinit opatření, aby se plocha nemusela zalesnit. Východní část byly pravidelně kosené louky soukromých vlastníků, příp. obecní. S příchodem intenzifikace zemědělství bylo kosení louky střídavé, odvodňovací práce se této louce vyhly. V devadesátých letech 20.století s rozpadem kolektivního zemědělství kosení louky na čas ustalo Ochrana přírody V roce 2004 byla louka v západní části a převážná část (vyjma poz. č. 921) louky ve východní části pokosena lehkou mechanizací, příp. ručně vedenou sekačkou.

4 V roce 2005 bylo kosení opakováno, na jaře 2005 bylo provedeno prosvětlení části rašeliniště v západní části lokality pro zlepšení podmínek populace rosnatky Využití vody Voda není v lokalitě jímána, odvodňovací opatření jsou pouze ve formě mělkých stružek. Jímací zařízení pro obec Horní Lhota jsou na louce na okraji lesa na sever od řešené lokality. 3. Hodnocení 3.1.Ekologické hodnocení Hlavním předmětem ochrany je významný výskyt rosnatky okrouhlolisté. Populace druhu na lokalitě je vitální s předpoklady pro udržení do budoucnosti, při dodržení podmínky zachování stávajícího vodního režimu. Mokřadní louky na lokalitě jsou významné jako příklad luk, kterým se vyhly odvodˇnovací opatření a dosévání nevhodnou travní směsí. V regionu jsou zbytky pestrých, druhově bohatých luk poměrně vzácné a tento komplex patří k plošně větším Socioekonomické hodnocení Lokalita je významná také jako určitý prvek paměti krajiny kdy louky tvoří enklávu bezlesí, dříve (a nyní znovu) kosenou, kterou se les stále znovu snaží obsazovat nálety dřevin. Lze identifikovat tyto vazby na skupiny obyvatel: místní obyvatelé, hospodáři mohou spolupracovat na sečení, odebírat pokosenou hmotu pro hospodářské účely místní obyvatelé mají k lokalitě místní vazbu danou historickým a vlastnickými vztahy k pozemkům. lokalita je turisticky využitelná pro propagaci přírodě blízkých forem hospodaření. Turismus musí být usměrněn, neboť zvýšený pohyb lidí v rašeliništi by mohl narušit vodní a půdní poměry. 4. Cíle a opatření 4.1. Strategické cíle na dosažení příznivého stavu 1. Zachovat populaci rosnatky okrouhlolisté na rašeliništi v příznivém stavu. 2. Zachovat mokřadní louky na lokalitě v příznivém stavu, případně zvýšit jejich reprezentativnost. 3. Zvýšit povědomí o lokalitě u místních obyvatel a u obyvatel regionu 4.2. Limitující a modifikující faktory a jejich zhodnocení Vnitřní faktory: plocha vhodná pro růst rosnatky je omezená vzhledem k tomu, že území je obklopeno lesem, budou louky neustále ohrožovány nálety dřevin a sukcesí k lesu pokud ustane kosení, širokolisté byliny neobstojí v konkurenci vyšších trav a dřevin ZO ČSOP Vlašim má s kosením mokřadních luk bohaté zkušenosti ZO ČSOP Vlašim disponuje zázemím jak odborným, tak technicko-materiálním Vnější faktory: Při masivním odlesnění okolních pozemků by mohlo dojít k změně vodních, světelných a teplotních poměrů. Vzhledem ke stávající legislativě je tento stav nepravděpodobný. Zdroje financování kosení.

5 4.3. Operativní cíle na dosažení příznivého stavu I. Zachovat populaci rosnatky okrouhlolisté ve stávající početnosti nebo početnost zvýšit. II. Zachovat mokřadní louky v jejich současné druhové bohatosti, event. počet druhů zvýšit vhodnými zásahy. III. Propagovat lokalitu na místní i regionální úrovni různými formami oslovení veřejnosti Navrhovaná opatření a regulativy s určeným termínem, náklady a zodpovědností za realizaci Terénní opatření: T1. Plocha č.1 Smýcení dřevin za účelem prosvětlení a zlepšení podmínek pro populaci rosnatky. - jednorázový zásah - jaro náklady: 12000,- Kč T3. Plocha č.2 Sečení 1x ročně lehkou mechanizací nebo ručně. - opakované sečení - každoročně v červenci - náklady: 8000,- Kč ročně T4. Plocha č.3 Sečení 1x ročně lehkou mechanizací nebo ručně. - opakované sečení - každoročně v červenci - náklady: 37000,- Kč ročně Pracovní plochy jsou vymezeny v příloze č.6 Mapa pracovních ploch Další opatření: D1. Instalace 2 informačních tabulí na přístupových cestách - jednorázové opatření - náklady: 10000,- Kč D2. Uspořádání exkurze na lokalitu - jednorázově i opakovaně - náklady: 2000,- za akci D3. Vydání propagační pohlednice - jednorázové opatření - náklady: 6000,- Kč D4. Vynětí lesních pozemků 915 a 916 (oba PK) z pozemků určených k plnění funkcí lesa dle lesního zákona. - projednání s orgány ochrany přírody a orgánem státní správy lesů - nutné pro dosažení právního stavu - náklady: 10000,- Kč odvod za vynětí pozemku

6 5. Způsob vyhodnocení managementového plánu Struktura plánu péče Strategický cíl Operativní cíl Opatření Zachovat populaci rosnatky Zachovat početnost Zachovat mokřadní louky Zvýšit povědomí o lokalitě 6. Závěrečné údaje Zachovat druhovou rozmanitost Propagovat lokalitu Objektivně ověřitelný indikátor T1, D4 Početnost populace Způsob ověření Zjištění početnosti populace 1x ročně, zjištění počtu kvetoucích rostlin T2, T3 Počet druhů Založení trvalé plochy a 1x ročně zaznamenání fytocenologického snímku D1 Tabule Umístění tabulí D2 Exkurze Uspořádání exkurze D3 Pohlednice Vydání pohlednice 6.1.Bibliografie a zdroje informací Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů české republiky. AOPK ČR, Praha Culek M. (eds.) (1995): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. Culek M. (eds.) (2005): Biogeografické členění České republiky. II.díl. AOPK ČR, Praha. Daphne: Plán starostlivosti o územia v správe pozemkových spolkov. Pracovní verze metodiky zpracování plánů péče pro pozemkové spolky. LHO , LHC Vlašim Petříček V. (eds.) (1999): Péče o chráněná území Díl I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha. Vlastní šetření v letech 2004 a 2005

7 7. Přílohy Příloha č.1 Orientační mapa lokality Na pramenech Příloha č.2 Mapa biotopů Příloha č.3 Mapa pozemkového katastru Příloha č.4 Mapa katastru nemovitostí (srovnání s ortofoto) Příloha č.5 Lesnická mapa hospodářská a údaje LHO Příloha č.6 Mapa pracovních ploch

8 Příloha č.5 Lesnická mapa hospodářská a údaje LHO