upozorňuje Provozovatel LINARXUS Czech s. r. o. provozuje program Film+ prostřednictvím družice na základě

Transkript

1 JEDN. IDENT.: VÁŠ DOPIS ZN.: NAŠE Č. J.: SP. ZN.: ZASEDÁNÍ RADY: VYŘIZUJE: DATUM, MÍSTO: RRTV RRTV/2578/2016-LOJ 2016/784/LOJ/LIN Analytický odbor , Praha LINARXUS Czech s.r.o. Pobřežní 620/ Praha Česká republika Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) v rámci své působnosti dané ustanovením 5 písm. a) a f) a 59 odst. 1 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), v platném znění, upozorňuje provozovatele LINARXUS Czech s.r.o., IČ , se sídlem Pobřežní 620/3, Praha, na porušení ustanovení 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť se odvysíláním pořadu Tajemný muž dne od hod. na programu Film+ dopustil porušení povinnosti nezařazovat v době od 6.00 hodin do hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, konkrétně tím, že uvedený pořad obsahoval četné v žánru hororu vypracované scény zobrazující záhadu velkého množství unesených dětí a zoufalství jejich rodičů, které v divákovi vyvolávají představy o maniakálním šílenci či nadpřirozené bytosti unášející malé děti, které poté umírají násilnou smrtí. Tyto scény mohly způsobit zejména dětským divákům, jejichž přítomnost u obrazovek není možné v tomto vysílacím čase vyloučit, intenzivní pocit strachu či úzkostný stav na základě jejich ztotožnění se s postavami dětmi, které se ocitají v extrémním ohrožení. Rada stanovuje lhůtu k nápravě 7 dní ode dne doručení upozornění. Odůvodnění: Provozovatel LINARXUS Czech s. r. o. provozuje program Film+ prostřednictvím družice na základě licence sp.zn.: 2015/254/FIA/LIN č.j. RRTV/1295/2015 FIA. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) se na svém 15. zasedání, konaném ve dnech 23. a 24. srpna 2016, zabývala analýzou pořadu Tajemný muž, odvysílaným na programu Film+ dne (na základě divácké stížnosti č.j. 5089/2016, která se týkala potencionálně problematického pořadu). Rada si od provozovatele vyžádala záznam prostřednictvím písemného přípisu č.j. RRTV/2067/2016 KRO. Rada shledala následující: Provozovatel odvysílal dne od 20:30 hodin na programu Film+ pořad Tajemný muž

2 Popis pořadu Tajemný muž Mysteriózní / Drama / Krimi / Thriller USA / Kanada / Francie, 2012, 101 min Děj se odehrává v malém městečku, ve kterém se už několik let ztrácejí malé děti. Městská legenda praví, že děti ve městě krade záhadný vysoký temný muž. Obyvatelka města, mladá sestřička July, nevěřila v tuto legendu do té doby, dokud neobjevila jednoho dne prázdnou postel svého syna. Když v domě začala v panice svého syna hledat, spatřila vysokou tmavou postavu, jak jejího syna odnáší. July se ihned vydává za temnou postavou a je připravena přistoupit na cokoliv, aby zachránila svého syna a dostala odpovědi na otázky, kdo je onen temný muž a k čemu potřebuje děti. Pořadu nepředcházelo žádné upozornění na nevhodnost pro dětského diváka. Pro úplnost dodáváme i zahraniční labelling, který uvádí vysoké hodnoty přístupnosti snímku. Zahraniční labelling Canada:14A (Manitoba/Ontario) Canada:13+ (Quebec) France:12 Germany:16 Italy:VM14 Mexico:B15 Netherlands:16 Portugal:M/16 Singapore:NC 16 South Korea:15 UK:15 USA:R Problematické části: Začátek filmu představuje skomírající malé město, jeho bídu, vysokou nezaměstnanost a s ní spojené nepokoje a všeobecné zoufalství. Atmosféru podporuje tíživá hudba, záběry na opuštěná hřiště, popíjející muže, opuštěné psy, vraky aut, a to vše v chladných depresivních barvách. Následuje sdělení hlavní zápletky velké množství unesených malých dětí a zoufalství jejich rodičů. Tato dějová linka se prolíná celým filmem, je prezentována jako temná záhada, která se postupně rozkrývá. Pocit strachu o osud unesených dětí je podporován mj. i komentářem jedné z postav ( hod. od začátku pořadu): V chladných skalách se čas od času děti rodívaly, aniž byly chtěné. Lidi to tak brali a nikdo to nikde zbytečně neroztruboval. Možná je to smutné, ale má to svůj smysl. Už proto, že pokud šlo o děti, děly se jim horší věci, chtěným či ne. Kluci, holky, prostě jen tak mizeli. Do chladných skal přišlo zlo, které si vybralo děti. Něco tak hrozného, strašidelného, že tomu lidi nakonec dali i jméno. V divákovi jsou tak vyvolávány představy o maniakálním šílenci či nadpřirozené bytosti, která unáší malé děti, které poté umírají násilnou smrtí. Promluva je doplněna obrazem vývěsky s plakátky několika dětí, které jsou pohřešovány. Je zjevné různé stáří plakátků, které se poryvy větru odtrhují. Následují záběry velmi malých dětí většinou z prostředí zahrady, ze záběru pak dítě náhle zmizí. Doplněny jsou výpovědi zoufalých rodičů v televizních zprávách. Rodiče s hysterickým pláčem říkají, že ten, kdo to dělá, je ďábel, křičí, kdo může unášet děti

3 Dále mluví o strašáku v poli následuje i záběr na něj strašák je ověšen panenkami miminek. Následuje rozvíjení zápletky hlavní postavy, zdravotní sestry, když se z postele v jejím domě ztratí malý chlapec. Scény ve filmu jsou postaveny tak, aby divák nabyl dojmu, že chlapec je jejím synem a ona jako matka úpěnlivě následuje únosce svého dítěte. Sledujeme tak hon zoufalé matky za únoscem svého syna

4 V čase hod. od začátku pořadu žena ve tmě vchází do kuchyně, otvírá ledničku, světlo v ledničce odhaluje, že na zemi leží svázaná zakrvavená žena. Žena se napije, ohlédne se a spatří svázanou ženu. Ostrý řezavý zvuk. Záběry do obličeje vyděšené svázané ženy. Žena se svázané ženy ptá, co se děje. Poté běží po schodech do dětského pokoje, kde zjistí, že chlapec tam není. Žena jej volá. Záběry na svázanou plačící ženu. Žena běží zpátky do kuchyně a rozvazuje spoutanou plačící ženu. Ohlédne se a uvidí tmavou postavu v kapuci s dítětem v náručí, jak opouští dům. Žena se vrhne ke dveřím, avšak zakopne a spadne na podlahu. Pláč spoutané. Žena se zvedne a vyběhne z domu. Utíká tmavým lesem. Volá jméno dítěte. Uvidí odjíždějící dodávku. Snaží se ji dohnat. Poté naskočí a chytne se části zadních dveří. Upadá, avšak stále se drží. Auto ji vláčí po silnici. Auto zastaví. Žena leží na silnici, zvedá se a jde k autu. Z auta vystupuje postava. Žena se schová pod auto a sleduje kroky postavy. Žena vstane a dívá se do auta, kde vidí spící dítě. Otevře dveře auta a chce do něj vstoupit. Náhle na ni vyskočí pes. Pes útočí, žena padá k zemi, pes zlověstně vrčí a kouše ženu. Žena se brání a vydává dávivé zvuky. Poté psa udeří kamenem a pes klesá k zemi. Zraněná žena se snaží opět dostat do auta, vtom ji kdosi udeří. Střih. Záběr na zraněnou ženu ležící v jedoucím autě. Záběr na tlamu s tesáky psa, který je s ženou v autě a připraven útočit. Žena se tiskne ke stěně, pes na ni zlověstně cení tesáky a vrčí. Žena je spoutaná, snaží se z pout dostat. Žena ztěžka dýchá. Žena se snaží pouta z provazu přeříznout o ostrou hranu. Záběr na spícího chlapce, poté záběr na temnou postavu, která řídí auto. V rádiu mluví o únosu dětí. Rána. Žena rozbila sklo do kabiny auta, chytila postavu pod krkem. Žena s postavou bojuje. Pes se zakousl ženě do nohy. Vrčení psa, nářek ženy a pláč dítěte. Auto kličkuje po silnici, postava nezvládá jeho řízení. Auto narazilo do stromu ležícího na silnici, v rychlosti se převrátilo na bok a několik metrů se posouvá na boku po silnici. Pomalý záběr na nabourané auto. Z auta vylézá chlapec a poté i temná postava. Postava bere chlapce do náručí a odchází s ním. Na kole přijíždí malá dívka, která odcházející postavu sleduje, ztěžka dýchá. Projíždí na kole kolem havarovaného auta, z kterého se ozývají rány. Dívka na kole odjíždí. Rány zesilují a poté ze zadních dveří auta vychází zraněná žena. Obličej jí svírá bolest. Žena se kulhavým krokem vydává směrem, kam odešla postava i s dítětem. Prochází temným lesem, jde po stopách. Volá jméno chlapce. Žena klesá do bažiny, snaží se z ní vylézt. Poté se posadí u stromu a prohlíží si svá zranění. Vzlyká zoufalstvím i bolestí. Zvuky lesa doplňuje dětské pobrukování. Žena pohlédne nahoru a zjistí, že sedí u strašáka ověšeného panenkami miminek a s nápisem Tall man.

5 Příběh je divákovi zdánlivě prezentován jako únos dítěte a boj zoufalé a odhodlané matky o něj. To vše na podkresu malého městečka, kde se v minulosti již ztratila řada dětí, a lidé věří, že je unáší tajemný muž. Děj však prochází několika nečekanými zvraty, postupném odkrývání skutečných rolí jednotlivých postav, divák tak osciluje mezi sympatiemi k jednotlivým hrdinům, vším se však line strach o osud unesených dětí. Pro dětského diváka je velmi tíživá, až úzkostná skutečnost, že oběťmi jsou malé bezbranné děti. Pořad tak v něm může vyvolat pocit strachu na základě jeho ztotožnění se s postavami, které se ocitají v situacích extrémního ohrožení. V dětském divákovi může vyrůstat pocit ohrožení o vlastní bezpečnost, neboť únosy dětí jsou vysvětlovány jako záhada, která se děje obyčejným dětem na obyčejném malém městě. Odkrývání příběhu spojené zejména s motivacemi a postoji postav, které mohou být zpočátku ve filmu představovány jako kladné či do odhalení příběhu nezasvěcené, může v dětském divákovi nabourat pocit důvěry v lidi známé z jeho okolí, rozostření hranice kladných a záporných hrdinů v něm může dále vyvolat pocit nejistoty a permanentně hrozícího nebezpečí, které může přejít v dlouhodobou úzkost z jeho okolí, společnosti a prostředí, ve kterém žije. Problematické je pak zmatení diváka ve vztahu hlavní ženské hrdinky zdravotní sestry. Scény na začátku filmu jsou sestaveny tak, aby divák nabyl dojmu, že chlapec, který s ní žije v domě a který je poté unesen, je její syn. Tomu odpovídá i její urputná snaha chytit postavu, která chlapce unesla. Velmi dramatická a úzkost vyvolávající je sekvence scén, kdy žena odhalí v místním motorestu oltář s fotografiemi unesených dětí včetně svého chlapce a zjistí, že celá vesnice se proti ní spikla a chce ji lapit či ublížit. Žena poté prchá, setkává se v opuštěné budově s chlapcem, který před ní utíká, následuje souboj s tajemnou postavou, která je poté odhalena jako jedna z matek, které bylo dítě uneseno a která byla považována za šílenou. Chlapec pak tuto ženu oslovuje mami, žena jej utěšuje a hladí. Hlavní hrdinka je v dalším střihu spoutaná na židli, odhalená žena jí vyčítá, že chlapec byl kvůli ní rozčilený a že ji nepoznával. Vypráví, jak hledala muže, který jí unesl syna, a jak našla svého syna v domě hlavní

6 hrdinky. Film diváka záměrně mate, neboť žena, kterou chlapec oslovuje mami, byla ve filmu vykreslena jako šílená, naopak žena zdravotní sestra je od začátku filmu prezentována jako hlavní kladná hrdinka, s níž divák sympatizuje. Film využívá prvky hororu užití temných chladných barev, doprovodné dramatické hudby s řezavými zvuky a s náhlými zlomy, odehrává se na temných opuštěných místech, často ve tmě a za bouřky, zapojení zdánlivě nadpřirozených postav. Využívá často divákova překvapení, až úleku. Jeho cílem je pak vyvolání strachu a děsu. Celý film se odehrává ve velmi vypjaté atmosféře všudypřítomného strachu a zoufalství plynoucího z opakovaného unášení malých dětí i z postupně odhalovaného původce a motivací únosů a možného násilí na dětských obětech. Film neobsahuje obzvlášť brutální scény, vystavěn je spíše na vyvolávání strachu a napětí z tajemného a záhadného. Pro dětského diváka pak zvýšené riziko představuje skutečnost, že obětmi jsou právě malé děti, dětský divák se s nimi snáze ztotožní a pořad tak na něj působí intenzivněji. Eventuální násilí páchané na dětech či jejich smrt zde není explicitně prezentováno ani vyřčeno. Strach je tak v divákovi vyvoláván až v druhém plánu, nikoli znázorněním násilných aktů, ale v jejich očekávání a možném odhalení. Únos dětí ve spojení s nejasně pojmenovaným zlem (Tajemný muž), temnou atmosférou města spolu s prezentovaným zoufalstvím rodičů však v divákovi navozuje strach o dětské oběti a představy velmi krutých osudů dětí, pravděpodobně končících jejich násilnou smrtí. Pořad tak pracuje zejména s divákovou fantazií. Rada má za to, že pro dětského diváka může být silně traumatizující narušení vztahu dítěte a matky, byť je záměna ženy únoskyně za matku záměrnou hrou tvůrců s divákem. Žena únoskyně pak vysvětluje své chování tím, že děti žily v nedobrých poměrech u ekonomicky a sociálně slabých rodičů, zažívaly proto neharmonické dětství. Žena, protože k nápravě nemohla dojít jinou cestu, děti unášela a poté dávala k adopci. Jejich rodiče však i po svém zatčení nechává při tom, že děti jsou mrtvé. Film se zřejmě částečně pokouší o společenskou kritiku, hlavní hrdinka tak nevyznívá jako jednoznačně negativní postava, nýbrž jako ta, která se dětem snažila pomoci, obětovala se a adopci dětí neprozradila i přesto, že ji za to čekal vyšší trest. Tuto skutečnost podporuje i jedna z linií filmu, kdy dospívající dívka z neuspořádané rodiny sama hlavní hrdinku požádá, aby ji tajemný muž unesl. U své adoptivní matky pak vypráví, jak se má dobře, co nového se naučila, a hodnotí, že ji milovala její biologická matka, další milující matkou pak nazývá i hlavní hrdinku, uvádí, že ji miluje i současná adoptivní matka. V závěru pak dívka říká, že neví, co je dobře. V příběhu tak dochází k rozostření hranic dobra a zla v zásadě dobrá postava se snaží pomoci dětem tak, že únosem a následnou adopcí je zbaví těžkého života v ekonomickém a sociálním marasmu. Zločin únosu a ponechání policie a rodičů při myšlence, že jejich děti byly zavražděny, je tak do určité míry legitimizován jako náprava či pomoc dětem v sociálně bezútěšném prostředí. Dětský divák tak může pociťovat déletrvající úzkostné stavy, neboť je v něm narušena důvěra v osoby jemu známé, které se jeví jako pozitivní, a taktéž v jemu známé prostředí. Dítě může nabýt dojmu strachu o svou osobu plynoucí z možného permanentního nebezpečí. Rada konstatuje, že správní delikt porušení 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb

7 Provozovatel vysílání je povinen nezařazovat v době od hodin do hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým je deliktem ohrožovacím, u něhož k vyvození odpovědnosti postačí pouhé ohrožení objektu viz například rozsudek NSS č.j. 8 As 50/2015 ze dne 13. října Z logiky ohrožovacího deliktu, jak byla vymezena výše, pak především plyne, že není určující výše či povaha vzniklých škod (na níž byl znalec v citované části posudku dotazován), ale následek jednání stěžovatele, které životní prostředí ohrozilo. Pro účely trestního práva (k němuž lze v případě správního trestání přihlédnout) jsou ohrožovací delikty definovány tak, že k jejich dokonání postačuje pouhé ohrožení chráněného zájmu. Jejich následek spočívá ve vyvolání situace, při níž hrozí reálné nebezpečí, a chybí jen jeden nebo několik málo aktů k tomu, aby nastala porucha, k níž vyvolaný stav směřuje (Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, Praha, 2012, str. 2768). Ohrožovací následek znamená vyvolání stavu, který představuje pro objekt přestupku (tedy pro určitý zájem společnosti chráněný zákonem) hrozbu jeho poruchy neboli stav nebezpečí. Poruchový následek pak znamená již přímý zásah objektu přestupku. Jinak řečeno, Rada usoudila, že pro porušení zákonné povinnosti provozovatele postačuje vyvolání situace, při níž hrozilo nebezpečí narušení fyzického, psychického nebo mravního vývoje dětí a mladistvých. Rada dále vzala v potaz: Pro argumentativnost a zřetelnost své správní úvahy se Rada rozhodla definovat pojmy, jichž zákon č. 231/2001 Sb. užívá: ČI. 7 odst. 2) Evropské úmluvy o přeshraniční televizi uvádí: Všechny části programů, které by mohly poškozovat fyzický, psychický či morální vývoj dětí a dospívajících, nesmějí být zařazovány do vysílání v čase, kdy je pravděpodobné, že by je tyto osoby mohly sledovat. Tato podmínka je přímo aplikovaná právě v ustanovení 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. V prvé řadě se Rada rozhodla definovat pojem děti a mladiství, přestože se na první pohled jedná o terminologii obecně známou. Dítětem se dle Úmluvy o právech dítěte (dále jen Úmluva) rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Dle čl. 3 Úmluvy musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy nebo, správními orgány nebo zákonodárnými orgány. Čl. 17 pak upravuje důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků (...) a za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, povzbuzují tvorbu odpovídajících zásad ochrany dítěte před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho, majíce na mysli ustanovení čl. 13 a 18 Úmluvy. Zákon č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník)

8 30 a následující rozlišují fyzické osoby na zletilé a nezletilé. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. Za mladistvého se dle ustanovení 42 trestního zákona považuje osoba, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Dle 2 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů se dítětem rozumí osoba mladší patnácti let a mladistvým osoba mezi patnáctým a osmnáctým rokem věku. Rada tedy má za to, že v souladu s její povinností dohlížet na dodržování zákonů v oblasti vysílání je také dohlížet v oblasti vysílání na zájmy a blaho dětí tak, jak vychází především z Úmluvy. Další, v právním řádu užívaný, pojem dětí a mladistvých je pak již podskupinou této definice a nepřekračuje její věkové hranice. Rada tedy tvrdí, že 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. rozumí pod pojmem děti a mladiství všechny osoby ve věku do osmnácti let bez dalšího přesnějšího vymezení, (dále jen dítě). Rada se dále zabývala pojmy ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje. Rada se domnívá, že není nutné polemizovat nad obsahem slova vývoj, jakož i pojmu fyzický, nebo li tělesný a pojmu psychický, nebo li duševní, neboť se dle jejího názoru jedná o pojmy obecně známé. V případě pojmu morální vychází Rada z morálky, tedy sféry lidského jednání a chování pozorovatelné z hlediska etických hodnot; morální pak chápe jako soubor pravidel morálky, jimiž se řídí jednání lidí v určité společnosti. V této souvislosti považuje Rada za vhodné zmínit také pojem dobré mravy měřítko hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Možné ohrožení pak Rada vykládá jako případnou, možnou odchylku z normálního (obvyklého běžného, průměrného) vývoje jedince v důsledku zhlédnutí pořadu nebo upoutávky v televizním vysílání, které ale fakticky nemusí dojít (může jí být včasným zásahem, např. dalších osob, zabráněno). Rada má za to, že je její povinností dohlížet, aby konkrétním pořadem nebo upoutávkou nemohla být způsobená odchylka od jedinečného vývoje osobnosti dítěte, a to jednotlivě nebo současně ve všech součástech jeho vývoje, tedy (buď jenom) tělesné, (a/nebo jenom) duševní, jakož (také současně nebo jenom) i v jeho normách chování. Rada se výše uvedenými skutečnosti zabývala na svém 15. zasedání, konaném ve dnech 23. a 24. srpna 2016, a došla k závěru, že došlo k porušení ustanovení 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť se odvysíláním pořadu Tajemný muž dne od hod. na programu Film+ dopustil porušení povinnosti nezařazovat v době od 6.00 hodin do hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, konkrétně tím, že uvedený pořad obsahoval četné v žánru hororu vypracované scény zobrazující záhadu velkého množství unesených dětí a zoufalství jejich rodičů, které v divákovi vyvolávají představy o

9 maniakálním šílenci či nadpřirozené bytosti unášející malé děti, které poté umírají násilnou smrtí. Tyto scény mohly způsobit zejména dětským divákům, jejichž přítomnost u obrazovek není možné v tomto vysílacím čase vyloučit, intenzivní pocit strachu či úzkostný stav na základě jejich ztotožnění se s postavami dětmi, které se ocitají v extrémním ohrožení. Rada se proto usnesla, že je nezbytné provozovatele na toto porušení zákona upozornit. Pokud Rada dle 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. zjistí, že provozovatel vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě, která musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti. Dojde li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží. Dle 59 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. dojde li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží. Pokud by provozovatel uvedenou povinnost dále neplnil, bude Rada, v případě dalšího zjištění stejného porušení zákona č. 231/2001 Sb., oprávněna ve správním řízení uložit sankci v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 231/2001 Sb. Poučení: Proti upozornění na porušení zákona není přípustná žaloba podle 66 zákona č. 231/2001 Sb. Ivan Krejčí předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání