ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 Číslo jednací: - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: Bosta, spol. s r. o., se sídlem Krčská 61/9, Praha 4, IČ: , zast. JUDr. Helenou Mejvaldovou, advokátkou, se sídlem Jana Masaryka 45, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem se zamítá. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se podanou žalobou domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu a navrhuje, aby soud určil, že postup žalovaného, který měl podle žalobce zahájit přezkumné řízení, je nezákonným zásahem, a aby soud žalovanému přikázal, aby vydal rozhodnutí, jímž nařídí přezkumné řízení ve věci rozhodnutí Městské části Praha 4 (dále jen stavební úřad ) ze dne , sp. zn. P4/094234/14OST/PEFI. Žalobce v podané žalobě uvedl, že rozhodnutím Městské části Praha 4 ze dne , sp. zn. P4/094234/14OST/PEFI bylo žalobci jako stavebníku a vlastníku stavby, tj. základové betonové konstrukce na pozemcích 2833/2, 2833/5 a 2833/6 v k. ú. Braník, nařízeno její odstranění. Z rodinných důvodů se jednatel žalobce nemohl proti rozhodnutí odvolat, a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne Následně dne se žalobce obrátil na správní orgán s podnětem k zahájení přezkumného řízení. Věc byla postoupena žalovanému, který nevydal žádné rozhodnutí a zaslal žalobci Sdělení k podnětu na zahájení přezkumného řízení (dále jen Sdělení ). Podnět žalobce byl odložen, aniž by bylo zahájeno přezkumné řízení či učiněno jakékoli opatření.

2 pokračování 2 Nezákonný zásah spatřuje žalobce ve skutečnosti, že žalovaný se věcí nezabýval dostatečně z hlediska zákonnosti a důvodnosti přezkumného řízení a svůj postup řádně neodůvodnil. Žalovaný ve Sdělení ze dne konstatoval obsah podnětu a dále uvedl, že napadené rozhodnutí je správné a nejsou splněny zákonné důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Žalobce tvrdí, že se necítí být povinen stavbu odstranit, neboť není jeho vlastnictvím a nebyl ani jejím stavebníkem. Základová betonová konstrukce nebyla součástí zbudované stavby. Žalobce není vlastníkem pozemku, na němž je předmětná stavba umístěna. Správní orgány neměly žádné důkazy o vlastnictví stavby, která má být odstraněna. I rozhodující orgán připustil, že se může jednat o stavbu vytvořenou a zanechanou na místě po staveništi dálniční spojky Jižní spojka. Povinnost odstranění stavby je vázána k vlastnictví stavby, kterým žalobce není, pozemky, na nichž se nachází předmětná stavba, měl žalobce v nájmu a stavba tam již byla, když nájem získal. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a konstatoval, že stavební úřad obdržel podnět žalobce k provedení přezkumného řízení dle 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen správní řád ) ve věci rozhodnutí Městské části Praha 4 ze dne , č. j. P4/127615/15/OST/PEFI, kterým bylo žalobci nařízeno odstranit část stavby přístřešku z kombinované dřevěné a ocelové konstrukce. Žalovaný neshledal v postupu stavebního úřadu pochybení. Stavební úřad se v rozhodnutí dostatečně vypořádal s vlastnictvím předmětné stavby na str. 2 až 5 odůvodnění. Stavební úřad uvedl, že v době ústního jednání nebylo možné jednoznačně konstatovat, zda se jedná o část stavby č. 5, realizované vlastníkem stavby (tj. žalobcem pozn. soudu) nebo o pozůstatek bývalého zařízení staveniště pro výstavbu komunikace Jižní spojky. Vyzval proto vlastníka předmětných staveb, aby ve lhůtě 14 dnů předložil fotodokumentaci či jiné doklady prokazující stav areálu před jeho zastavěním nepovolenými stavbami. Vlastník staveb ve stanoveném termínu nic z výše uvedeného nepředložil. Žalovaný je toho názoru, že postupoval procesně správně, když po vyhodnocení, že není dán zákonný důvod pro zahájení přezkumného řízení, o této skutečnosti žalobce Sdělením ze dne informoval. U jednání, které se konalo dne 21. září 2016, žalobce setrval na podané žalobě, žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazů výslechem pana Ing. J. C., jednatele žalobce a výslechem pana O. Š., jejichž výslechy mělo být prokázáno, že betonová podložka byla součástí předmětných pozemků již v době vzniku nájmu, a to pro nadbytečnost, neboť tyto skutečnosti jsou pro rozhodnutí ve věci irelevantní, jinými slovy netýkají se předmětu řízení, tj. postupu žalovaného, ve kterém žalobce shledává tvrzený zásah správního orgánu. Městský soud v Praze neshledal žalobu důvodnou a to z následujících důvodů: Podle ust. 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s. ) platí, že každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem

3 pokračování 3 nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle ust. 85 s.ř.s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Podle ust. 87 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Podle ust. 87 odst. 2 věta prvá s. ř. s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Podle ust. 87 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. Žalobce se podanou žalobou výslovně domáhá ochrany před nezákonným zásahem ve smyslu 82 s.ř.s., tomu odpovídá jak samotná žaloba, tak žalobní petit, jímž navrhuje vydání rozsudku, dle něhož má soud určit, že postup žalovaného, kterým nezahájil přezkumné řízení, představuje nezákonný zásah a současně navrhuje, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí, jímž nařídí přezkumné řízení ve věci rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4 ze dne , sp. zn. P4/094234/14OST/PEFI. Žalobce spatřuje nezákonný zásah ve skutečnosti, že žalovaný na jeho podnět k zahájení přezkumného řízení reagoval pouze Sdělením ze dne a nezahájil přezkumné řízení ve smyslu ust. 94 správního řádu. Podle 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že je rozhodnutí v souladu s právními předpisy. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení, jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Naopak se zde neuplatní zásada dispoziční, dle které je účastník oprávněn nakládat předmětem řízení. Pokud žalobce nemá nárok na zahájení a provedení řízení, pak nemůže být ani zkrácen na svých právech tím, že původně zahájené řízení již neprobíhá a veškeré účinky úkonů provedených v jeho rámci, které by se jejich právní sféry případně mohly dotknout, byly eliminovány (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 9 As 25/ ). Přezkumné řízení lze klasifikovat jako mimořádné opravné řízení, v němž je přezkoumáváno pravomocné správní rozhodnutí. V přezkumném řízení přezkoumávají správní orgány z moci úřední rozhodnutí, která již nabyla právní moci, a to v případě kdy lze důvodně pochybovat o tom, že takové pravomocné rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.

4 pokračování 4 Správní řízení dle 94 správního řádu je ovládáno principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem. Naopak se zde neuplatní zásada dispoziční, dle které je účastník oprávněn nakládat předmětem řízení. Podnět na zahájení přezkumného řízení tedy není návrhem na zahájení řízení. Pokud správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, tuto skutečnost sdělí podateli. Sdělení, kterým je podatel informován, že nebyly shledány důvody k zahájení přezkumného řízení, není rozhodnutím ve smyslu 65 s. ř. s., a nelze proto proti němu podat správní žalobu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 7 As 55/ ). V daném případě lze konstatovat, že žalovaný vyrozuměl žalobce formou Sdělení ze dne , o konkrétních důvodech, pro které dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné důvody pro zrušení či změnu podnětem napadeného rozhodnutí ze dne , sp. zn. P4/094234/14OST/PEFI, a proto podnět k zahájení přezkumného řízení odkládá a nečiní žádné opatření. Ve Sdělení žalovaný uvedl, že ze správního spisu zjistil, že společnost BOSTA, a.s. podala podnět k přezkumnému řízení ve věci rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo nařízeno odstranění základové konstrukce na pozemcích 2833/2, 2833/5 a 2833/6 v k. ú. Braník, a to na zbylé části stavby přístřešku z ocelové konstrukce s plechovým opláštěním o půdorysných rozměrech 41,6 x 6 m a výšce 4,3 m 5,3 m s pultovou střechou. Tato část objektu označovaného v řízení pořadovým č. 5, zůstala na místě po ubourání nadzemní části stavby, odstraňované spolu s dalšími nepovolenými stavbami, které jmenovaná společnost provedla bez povolení v bývalém zařízení staveniště při ul. Vrbova severně od Jižní spojky, který užívala. Stavební úřad přípisem ze dne oznámil zahájení řízení podle 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ) a dne provedl ohledání na místě, při kterém bylo zjištěno, že předmětné stavby již byly odstraněny s výjimkou základové konstrukce. Dokumentaci staveb nemá stavební úřad k dispozici, protože dotčené stavby byly provedeny i odstraněny bez povolení stavebního úřadu. Dle žalovaného se stavební úřad v rozhodnutí dostatečně vypořádal s vlastnictvím předmětné stavby na str. 2 až 5 odůvodnění. Nosnou konstrukci přístřešku podle fotodokumentace doložené k protokolu ze dne tvořily zavětrované ocelové rámy, tvořené sloupy výšky 4,3 m na jedné straně a 5,3 m na druhé straně podélné stavby, spojené příčnými tyčovými nosníky délky cca 6 m. Umístěné v pravidelných odstupech tvořily halu o délce více než 40 metrů. Takto vysoké nosné prvky byly zavětrovány i v podélném směru nestejnoměrným způsobem. Pro celkovou stabilitu konstrukce však bylo důležité vetknutí sloupů do betonových základů, krytých deskou. Proto je třeba potvrdit konstatování stavebního úřadu, že tato betonová konstrukce byla nedílnou součástí přístřešku haly značných rozměrů (41,3 x 6 x 5,3 m), což vyplývá i z fotodokumentace založené ve správním spise. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu je třeba uvést, že ochrana podle ust. 82 s. ř. s. je důvodná tehdy, pokud jsou kumulativně splněny všechny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ( zásahem správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka).

5 pokračování 5 Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle ust. 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 2 Aps 1/ , publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS, ze dne , č. j. 1 Aps 10/ , nebo rozsudek ze dne , č. j. 7 Afs 125/ ). Městský soud v Praze se proto nejprve zabýval otázkou, zda byla naplněna první z uvedených podmínek, tedy zda byl žalobce v důsledku Sdělení ze dne přímo zkrácen na svých právech. Soud dospěl k závěru, že tímto Sdělením nebyly žalobci uloženy žádné povinnosti ani omezena jeho práva. Tímto Sdělením žalovaný pouze sdělil žalobci, že neshledal v postupu stavebního úřadu pochybení, k čemuž uvedl bližší důvody, a dále mu sdělil, že podnět žalobce proto odkládá, aniž by zahájil přezkumné řízení či učinil jakákoli opatření. Podle soudu nezahájení přezkumného řízení v daném případě nemohlo být nezákonným zásahem. Soud připomíná, že podle 94 odst. 1 správního řádu se přezkumné řízení zahajuje z moci úřední v případě, kdy lze důvodně pochybovat o zákonnosti původního rozhodnutí. Na nařízení přezkumného řízení proto není právní nárok. Nezahájením přezkumného řízení nemůže dojít k založení, změně či zrušení práv nebo povinností účastníka řízení. Sdělení se nijak nepromítlo v právní sféře žalobce. Z uvedeného vyplývá, že nezahájením přezkumného řízení nemohla být splněna ani druhá podmínka výše uvedeného pětistupňového testu, a sice skutečnost, že byl žalobce zkrácen na svých právech. Sdělením o nezahájení přezkumné řízení nebylo zasaženo do žádného veřejného subjektivního práva účastníka řízení, neboť z 94 s. ř. s. žádné takové právo neplyne, a tudíž se nejedná o nezákonný zásah ve smyslu 82 s. ř. s. K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, viz např. rozsudek ze dne , č. j. 7 As 55/ , nebo rozsudek ze dne , č. j. 5 As 127/ ). Pro úplnost soud uvádí, že přezkumné řízení lze klasifikovat jako mimořádné opravné řízení, základním prostředkem obrany žalobce je řádné opravné řízení. Žalobce sám připustil, že řádného opravného prostředku nevyužil. Sama tato skutečnost však nemůže mít vliv na posouzení návrhu na zahájení přezkumného řízení, resp. na skutečnost, že nezahájením přezkumného řízení nemůže dojít k založení, změně či zrušení práv nebo povinností účastníka řízení. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k názoru, že žaloba proti nezákonnému zásahu není důvodná, a proto ji podle 87 s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

6 pokračování 6 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby podle bodu I. poučení. V Praze dne 21. září 2016 JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Hrůzová, DiS.