ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 10A 18/ ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce V. M., proti žalovanému Městskému úřadu Pacov, se sídlem Pacov, Náměstí Svobody 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci (1) Žalobou postoupenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen krajský soud ) usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne č.j. 6C 59/ se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti Městského úřadu Pacov. Nečinnost žalovaného spočívá v jeho nerespektování rozhodnutí Okresního soudu v Pelhřimově ze dne č.j. 5C 60/ , kterým mu byl spis k této věci postoupen k vyřízení. Věc vedená u Okresního soudu v Pelhřimově, která měla být žalovanému postoupena k vyřízení, se týkala

2 Pokračování A 18/2015 závadného stavu stavby J. B. Žalovaný však ke dni podání žaloby žádný úkon neučinil, a to ani přesto, že v minulosti došlo ke zřícení některých částí předmětné stavby. (2) Dne obdržel Okresní soud v Pelhřimově doplnění žalobního návrhu žalobce, jež představuje kopii protokolu o nahlédnutí do spisu vedeného Městským úřadem Pacov ve věci závadného stavu rekreační chaty J. B.. Z obsahu tohoto protokolu vyplývá, že žalobce během nahlédnutí do spisu požádal žalovaného o sdělení, z jakého důvodu se v dané věci, od doby obdržení spisu Okresního soudu Pelhřimov, nečiní žádné úkony. K tomuto dotazu bylo žalovaným sděleno, že od okresního soudu obdržel toliko vyrozumění o tom, že podání žalobce nelze považovat za podnět a z tohoto důvodu se jím soud nebude zabývat. Žalovaný byl o stavu věci okresním soudem pouze vyrozuměn a z tohoto důvodu nebyly činěny žádné úkony. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (3) Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby, a to pro její neopodstatněnost a účelovost. Žalovaný se v minulosti opakovaně zabýval podněty žalobce ve věci závadného stavu rekreační chaty J. B., přesto se však žalobce se svými žádostmi, týkajícími se dané věci, opakovaně obrátil jak na Okresní soud v Pelhřimově tak na zdejší krajský soud, který v dané věci již rozhodoval (viz rozhodnutí ze dne č.j. 10A 98/ ). Okresní soud v Pelhřimově svým rozhodnutím ze dne č.j. 5C 60/ tuto věc postoupil žalovanému, jako orgánu věcně a místně příslušnému. Dne bylo v místě stavby rekreační chaty učiněno úředně oprávněnou osobou ohledání, na jehož základě nebyl zjištěn stavebně technický stav, pro který by bylo nezbytné rozhodnout o nařízení zabezpečovacích prací. O této skutečnosti byl žalobce dne vyrozuměn. V lednu roku 2015 bylo započato s fyzickým odstraňováním stavby rekreační chaty, jak vyplývá z přiložené fotografické dokumentace. III. Obsah správních spisů (4) Ze správního spisu, který si v dané věci soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti. (5) Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne č.j. 5C 60/ bylo zastaveno řízení ve věci návrhu žalobce na zabezpečení konstrukce střechy stavby stojící na pozemcích parc. č a st. p. č. 48 v k.ú. Vyklantice tak, aby v budoucnu nedošlo k jejímu zřícení a zabezpečit zřícený panel z této stavby opírající se jednou stranou o pozemek parc. č a druhou stranou o uvedenou stavbu tak, aby v budoucnu nedošlo k jeho úplnému zřícení na pozemek parc. č Dalším výrokem byl tento návrh žalobce postoupen žalovanému, jako orgánu ve věci příslušnému. Příslušnost žalovaného správního orgánu byla soudem dovozena z příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne (6) Vyjádřením žalovaného ze dne byl Krajský úřad Kraje Vysočina žalovaným informován ve věci žalobcovy námitky ohledně nečinnosti ze strany žalovaného. Z obsahu tohoto vyjádření vyplývá, že žalovaný ve věci závadného stavu rekreační chaty J. B. postupuje v souladu s pokyny krajského úřadu, přičemž v této věci žádné správní řízení neprobíhá a o nečinnost v této věci se tudíž nemůže jednat.

3 Pokračování A 18/2015 (7) Krajský úřad Kraje Vysočina žalobci prostřednictvím písemnosti ze dne sdělil, že ve věci závadného stavu rekreační chaty J. B., která byla Městskému úřadu Pacov postoupena Okresním soudem v Pelhřimově, bude tímto úřadem provedeno šetření. (8) Sdělením Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne byl žalobce vyrozuměn o tom, že krajský úřad neshledal v postupech žalovaného nečinnost, neboť podnět žalobce ve věci závadného stavu rekreačního objektu bude žalovaným šetřen. (9) Usnesením Městského úřadu Pacov ze dne byl ve věci závadného stavu rekreační chaty J. B. pověřen jako úřední osoba T. K., místostarosta obce. (10) Dne byl pověřenou úřední osobou T. K., učiněn záznam, z jehož obsahu se podává, že po provedeném ohledání u rekreační chaty J. B. nebyl zjištěn takový stavebně technický stav, pro který by bylo nezbytné rozhodnout o nařízení zabezpečovacích prací. (11) Sdělením žalovaného ze dne byl žalobce vyrozuměn o vyřízení svého podnětu tak, že nebyl zjištěn stavebně technický stav stavby rekreačního objektu, pro který by bylo nezbytné nařizovat zabezpečovací práce. IV. Právní názor soudu (12) Krajský soud se věcí zabýval ve smyslu 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla. (13) Žalobce brojí proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v tom, že žalovaný žádným způsobem nereagoval na rozhodnutí Okresního soudu v Pelhřimově ze dne , kterým bylo zastaveno řízení o uložení povinnosti J. B. zabezpečit stavbu, a věc byla tímto rozhodnutím současně postoupena žalovanému. Žalovaný však v dané věci žádné kroky nečiní, rozhodnutí soudu vzal toliko na vědomí, nikoliv k vyřízení. (14) Z ust. 79 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu může podat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti. Žalobce se může domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. (15) Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že Okresní soud v Pelhřimově rozhodnutím ze dne zastavil řízení o žalobcově návrhu na uložení povinnosti zabezpečit stavbu, přičemž ve druhém výroku tohoto rozhodnutí věc postoupil Městskému úřadu Pacov, jako orgánu věcně příslušnému. Okresní soud shledal, že předmětná věc nespadá do pravomoci soudu, když dle příslušných ustanovení spadá do kompetence stavebního úřadu.

4 Pokračování A 18/2015 (16) K žalobcem podaným stížnostem na nečinnost žalovaného se opakovaně vyjádřil rovněž Krajský úřad Kraje Vysočina, který v rozhodnutí ze dne a konstatoval, že k nečinnosti žalovaného ve věci závadného stavu rekreační chaty J. B. nedošlo, neboť celá věc je v šetření Městského úřadu Pacov. Stížnost žalobce byla krajským úřadem odložena, neboť nečinnost na straně žalovaného správního orgánu nebyla shledána. (17) K podnětům žalobce, kterými se již v minulosti domáhal vydání rozhodnutí o nařízení provedení zabezpečovacích prací, se vyjádřil zdejší krajský soud v rozhodnutí ze dne Tímto rozhodnutím krajský soud zamítl žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo nařídit provedení zabezpečovacích prací na stavbě rekreační chaty J. B. Krajský soud v dané věci konstatoval, že řízení vedené stavebním úřadem dle ust. 135 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen stavební zákon ) není řízením návrhovým, když účastník může k jeho zahájení podat toliko podnět. Žalobce se pak touto žalobou nemůže domáhat vydání konkrétního rozhodnutí. Podnět k zahájení řízení z moci úřední nemůže vést automaticky k zahájení řízení a k následnému vydání rozhodnutí. Z tohoto důvodu se pak žalobce nemůže domáhat vydání rozhodnutí prostřednictvím institutu opatření proti nečinnosti tak, jak jej koncipuje správní řád. (18) O totožnou situaci se jedná i v nyní projednávané věci, kde žalobce brojí proti nečinnosti žalovaného, která spočívá v postupu žalovaného, který žádným způsobem nereagoval na rozhodnutí Okresního soudu v Pelhřimově, který žalovanému postoupil další podnět žalobce ve věci zabezpečovacích prací na stavbě rekreační chaty jako orgánu věcně příslušnému. (19) Dle ust. 132 odst. 2 písm. c), d) a e) stavebního zákona je stavební úřad ve veřejném zájmu oprávněn na stavbě nařídit nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy či provedení udržovacích prací, a to v případě, kdy by stavba ohrožovala život a zdraví osob či zvířat, nebo bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy či sousední stavby, popřípadě způsobovala jiné škody či ztráty [ 132 odst. 3 písm. c) stavebního zákona]. (19) Dle ust. 133 odst. 2 písm. c) stavebního zákona stavební úřad při kontrolní prohlídce zjišťuje stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. (20) Dle ust. 135 odst. 2 stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit. (21) V nyní projednávané věci bylo z obsahu správního spisu zjištěno, že žalovaný poté, co mu rozhodnutím Okresního soudu v Pelhřimově ze dne , byl postoupen podnět žalobce na uložení povinnosti zabezpečit stavbu, jako správnímu orgánu věcně příslušnému, pověřil úřední osobu, která dne učinila místní šetření, na jehož základě konstatovala, že technický stav předmětné stavby nevyžaduje provedení zabezpečovacích prací. O této skutečnosti byl žalobce oficiálně vyrozuměn písemností ze dne (22) Žalobce tvrdil, že žalovaný je nečinný, neboť žádným způsobem nereaguje na rozhodnutí Okresního soudu v Pelhřimově, který žalovanému postoupil jeho podnět

5 Pokračování A 18/2015 k zahájení řízení o nařízení provedení zabezpečovacích prací na stavbě J. B. Žalovaný je nečinný, neboť nereaguje na rozhodnutí soudu a toto rozhodnutí vzal pouze na vědomí, aniž by v něm činil jakékoliv úkony. Žalovaný odmítá vydat rozhodnutí, kterým by nařídil provedení zabezpečovacích prací J. B. ve smyslu 135 stavebního zákona, přičemž podle jeho názoru je stavební úřad povinen nařídit zabezpečovací práce, což odmítá, přestože je mu známo, že konkrétní stavba není řádně zabezpečena, zasahuje do pozemku žalobce, čímž jej omezuje v jeho právech a ohrožuje na životě, jak žalobce, tak osoby blízké i zvířata. Proto požadoval, aby soud zjednal nápravu a nařídil žalovanému respektovat rozhodnutí okresního soudu, kterým mu byl postoupen žalobcův podnět ve věci provedení zabezpečovacích prací. (23) V souladu s ust. 81 odst. 1 s.ř.s. rozhoduje krajský soud v případě žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. (24) Z obsahu spisového materiálu, kterým byl při jednání před krajským soudem proveden důkaz, bylo zjištěno, že žalovaný v dané věci provedl dle ust. 133 odst. 2 písm. c) stavebního zákona kontrolní šetření v místě, kde se předmětná rekreační chata nachází, a dospěl k závěru, že provedení zabezpečovacích prácí není v případě této stavby nezbytné. (25) Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný není v dané věci nečinný, neboť postupoval v souladu se zákonem a kontrolní prohlídkou zjistil stav věci a ověřil, zda jsou splněny podmínky pro nařízení zabezpečovacích prací dle ust. 135 odst. 2 stavebního zákona. (26) K tomuto soud poznamenává, že žalobce se domáhá ochrany svých práv prostřednictvím institutu žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle 79 odst. 1 s.ř.s. ve kterém je uvedeno, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalobou se tedy lze domáhat ochrany před nečinností, která spočívá v nevydání rozhodnutí v řízení, které již bylo zahájeno. Nelze se však domáhat zahájení řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední. K tomu lze odkázat na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudek ze dne sp. zn. 2 Ans 8/2012, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že podatel podnětu k zahájení řízení z moci úřední nemá právní nárok domáhat se zahájení řízení o odstranění stavby podle 129 stavebního zákona. Toto řízení je zahajováno výhradně ex officio a správní orgán nemá povinnost zahájit řízení a vydat rozhodnutí. Toto řízení na rozdíl například od řízení o povolení odstranění stavby podle 128 stavebního zákona, nelze zahájit návrhem fyzické nebo právnické osoby, neboť ho může zahájit pouze stavební úřad z moci úřední. Stejně tak Ústavní soud v usnesení ze dne , sp. zn. III ÚS 1315/09, dospěl k závěru, že žalobou proti nečinnosti se nelze domáhat toho, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední... (27) Podle ust. 135 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad nařídí vlastníků stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením. Podle odstavce 2 zákona stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit. Podle odstavce třetího, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle odst. 1 a 2 zákona stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může

6 Pokračování A 18/2015 stavební úřad provedení prací nařídit. Podle odstavce čtvrtého v případech uvedených 1 a 2 stavební úřad kontrolní prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze její skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že jedná se o řízení, které je zahajováno ve smyslu možností, které nabízí procesní předpis, kterým je správní řád, jedná se tedy o zahájení řízení z moci úřední. V případech, kdy je možno správní řízení zahájit jen z moci úřední, mohou fyzické či právnické osoby pouze dát podnět k zahájení takového řízení. Postup správního orgánu v těchto případech upravuje ustanovení 42 správního řádu. Rovněž v těchto případech zákon stanoví lhůty k vyřízení takového podnětu, kterým se domáhá žadatel přijetí opatření proti nečinnosti ve smyslu 80 odst. 2 a 3 správního řádu. Osoba, která takový podnět k zahájení řízení učinila, se může v rámci správní ochrany proti nečinnosti domáhat však pouze toho, aby správní orgán ve stanovené lhůtě konal, nikoliv toho, jakým způsobem má být konkrétně jeho podnět vyřízen. (28) Jak již bylo krajským soudem uvedeno, ke dni rozhodování soudu nelze shledat nečinnost žalovaného, který dne , tedy před tím, než byla žalobcem podána nyní projednávaná žaloba, učinil kontrolní prohlídku, jejímž výsledkem bylo konstatování o tom, že provedení zabezpečovacích prací není v dané věci nutné. Ve vztahu k žalobcově návrhu potom je třeba učinit závěr, že řízení o nařízení zabezpečovacích prací je řízením, které je zahajováno z moci úřední, tedy nikoliv řízení, které je zahajováno na základě podnětu. Žalobce tudíž nemůže shledávat nečinnost žalovaného v tom, že nevydal rozhodnutí, kterým by dané zabezpečovací práce nařídil. Podnět k zahájení řízení nemůže vést automaticky k zahájení řízení a k následnému vydání rozhodnutí. V daném případě žalovaný akceptoval podnět žalobce, který mu byl postoupen Okresním soudem v Pelhřimově, avšak na základě kontrolní prověrky na místě žalovaný shledal, že není třeba vydávat rozhodnutí, kterým by nařídil provést zabezpečovací práce, neboť k tomu nebyly shledány podmínky. Žalovaný tudíž nebyl nečinný, když učinil příslušné kroky ke zjištění skutkového stavu, z něhož by mohl dovodit splnění podmínek pro nařízení zabezpečovacích prací, a současně nebylo jeho povinností v dané věci vydávat jakékoliv rozhodnutí. Žalobce byl žalovaným vyrozuměn o vyřízení jeho podnětu v souladu s ust. 42 správního řádu. (29) Ani další vyjádření žalobce, které bylo soudu doručeno dne nepřineslo pro posouzení věci žádné nové skutečnosti, neboť v něm žalobce pouze chronologicky popsal vývoj závadného stavu chaty p. B. včetně jeho hodnocení postupu správních orgánů. V tomto podání navrhl provést důkaz písemnostmi označenými datumy jejich vydání. Tyto písemnosti jsou založeny ve správním spise a soud jimi při jednání, které bylo ve věci nařízeno, důkaz provedl. Takto soudem provedené dokazování vyústilo ve výše popsaný závěr, že žaloba důvodná nebyla, neboť soud namítanou nečinnost žalovaného ve smyslu 79 a násl. s.ř.s. neshledal. V. Závěr, náklady řízení (30) Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ve věci učinil dne kontrolní prohlídku stavby, kde zjistil, že stavebně technický stav stavby rekreační chaty ve vlastnictví J. B. nevyžaduje provedení nutných zabezpečovacích prací, dospěl krajský soud k závěru, že návrh žalobce není důvodný. Z těchto důvodů byla žaloba v souladu s ust. 81 odst. 3 s.ř.s. pro nedůvodnost zamítnuta.

7 Pokračování A 18/2015 (31) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující jeho obvyklou činnost. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dne m lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. června 2015 Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka Předsedkyně senátu JUDr. Marie Trnková v. r.