Bezlesí horského pásma

Transkript

1 Bezlesí horského pásma Ohrožení a management alpínského a subalpínského pásma + vliv rekreačních aktivit Historický vývoj alpínského bezlesí vliv zalednění vrcholových partií dosahovalo až po pohraniční pohoří při severní hranici ČR (v posledním glaciálu již refugium) na vrcholech tundra + ledovcové kary (Velká kotlina Jeseníků) = glaciální relikty zásadní vlivy: lidské hospodaření oproti jiným biotopům pozdě pastva + lukaření, budní hospodářství masivní rozvoj turistiky od 19. stol vliv imisí depozice živin N acidifikace v současnosti turistický ruch Ledovcové jezero Velky stav PL

2 Vývoj osídlení Krkonoš kolonizace od 13. st. podél zem. stezek postupně rozvoj hornictví a těžba lesů následné vykácení lesů, uhlířství a intenzivní pastva v lese 17 st. budní hospodářství v zóně kleče (pastva + kosení) důsledkem vyklučení kleče a snížení horní hranice lesa z 1250 na 1000 m.n.m. od 18. st. intenzivní sběr léčivých bylin (arnika, hořce, rozchodnice růžová), těžba kosodřeviny na upomínkové předměty výsadba smrku z Rakouska a Německa, narušení homogenity lesních komplexů při budování pevností za 1. republiky přerušení budního hospodářství po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po 2. svět válce silný vliv imisí od 70.let 20 st. rozpad lesa holiny 1963 založen NP, přesto postupná přeměna v Disneyland Vývoj osídlení Jeseníků během 13. stol kolonizace podél údolí velkých řek (z obou směrů Slezsko a Morava) vrcholové partie nedotčeny ve středověku intenzivní těžba kovů, sklářství a papírny = těžba dřeva, ale po 30leté válce ústup osídlení obnovení hospodářského rozvoje až od 18. st. - dosídlení převážně německého obyvatelstva umělé výsadby dřevin neznámého původu od počátku 19. st., od konce 19. st. dosadba kosodřeviny (umělé zvýšení hranice lesa) intenzivní pastva skotu a ovcí na Pradědu a okolí kontinuálně 200 let do poloviny 20 st., vysazení kamzíků 1913 v pásu Šerák Keprník travaření, po 2. sv. válce odsun Němců = zánik původního hospodaření

3 Imise Významný faktor horských až alpínských poloh velké množství srážek, v nichž jsou rozpuštěny Oxidy síry poškození asimilačních orgánů, acidifikace půdy, vyplavování vápníku a hořčíku, postupné uvolňování hliníku, železa a manganu z nerozpustných sloučenin (zvyšování toxicity) Oxidy dusíku disproporce ve výživě rostlin, nedostatek fosforu a hořčíku. v letech vápnění nyní samovolný růst ph, vliv na rostliny (negativní pro acidofilní společenstva a rašeliniště, edafon, přístupnost živin v půdě) Celková roční depozice síry Celková roční depozice dusíku Účinky imisí imise (zejména SO 2 ) vliv na fyziologické procesy nekrózy pletiv, vybělení chlorofylu, poruchy metabolizmu snížení produkce biomasy až úhyn redukce dvouděložných druhů trávníků nástup Calamagrostis villosa dotace dusíku + kyselé srážky invaze třtiny do oligotrofních trávníků úbytek kalcifilních a kalcitolerantních rostlin snižování druhové pestrosti luk mizení druhů z přirozených stanovišť bez viditelných vnějších příčin např. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia vrchoviště) sasanka narcisokvětá (Anemone narcisiflora bazické subalpínské trávníky).

4 Globální změna + imise od roku 1955 nárůst roční průměrné T vzduchu 0,5 1 C = růst biomasy vřesu a brusnicovitých roční depozice dusíku desítky kg/ha = nárůst biomasy trav (smilka tuhá) oteplování + živiny vyšší zastoupení keříčkové (borůvka, vřes) a stromové vegetace + zvyšování horní hranice lesa akcelerace fenologických projevů a rychlejší stárnutí porostů (borůvka) vyšší celková pokryvnost i biomasa, zvl. nitrofilů unifikace druhového složení, zvl. graminoidy (trávy) x ústup mechů, lišejníků a dvouděložných, extremizace srážek dlouhá sucha a náhlé přívaly pokles ph + zvýšení dostupnosti vody absence travaření a pastvy unifikace druhového složení, zvýšení pokryvnosti i množství nadzemní biomasy Management proti globálním změnám mechanické disturbance půdy a vegetace redukce šířících se antropofytů obnova pastvy a travaření alespoň na malých plochách mechanické odstranění konkurenčně zdatných druhů záchranné programy pro ochranářsky významné alpínské druhy Výskyt biotopů v ČR v ČR pouze subalpínské, ojediněle alpínské pásmo Hrubý Jeseník, Krkonoše, Králický Sněžník + (Šumava pouze v Německu - Velký javor) ostatní bezlesá stanoviště příhraničních hor druhotná (např. Krušné hory díky imisím) vždy silné účinky přirozených disturbancí laviny, plazivý sníh, mrazové jevy nízké teploty, silný vítr živinově chudé, vymývání + kyselý geologický podklad lokalizace společenstev: na temeni kopců: trávníky + místy kleč na úbočí: v karech skalní společenstva, sněhová výležiska, lavinové dráhy na konci lavinových drah: křoviny a křivolesy sekundárně vzniklé biotopy: alpínské louky a porosty brusnicovitých s vřesem

5 1.Subalpínská keřová a keříčková společenstva 1. a. Horské křivolesy listnaté křivolesy z lavinových drah a horní hranice lesa výška 2-5 m, zápoj 60-90% pouze v Jeseníkách výrazné účinky lavin tahy a tlaky plazivého sněhu permanentní disturbance vedou k narušování ekotonový efekt = velká druhová bohatost Management přirozený vývoj (pouze monitoring postupu sukcese) imisní ústup horských smrkových lesů nevhodné dosazování olše zelené jako asanační dřeviny nekontrolované šíření (i vegetativně fixace N = eutrofizace) o. zelená v Sudet. pohořích nepůvodní! zabránit lesnickým melioračním zásahům po výsadbě kleče křivolesy ustoupily po jejím odstranění se postupně obnovují Management lavinových svahů společenstva závislá na pravidelném opakování lavin silně negativní zásah umělou výsadbou protilavinových pásů kleče pokud nespadne lavina let = zarůst křovinami v takových případech je vhodné umělé vyvolání lavin (např. i odstřelení)

6 Subalpínská keřová a keříčková společenstva 1. b. Klečové křoviny (Myrtillo Pinetum mugo) při horní hranici lesa Krkonoš a na rašeliništích Jizerských hor borovice kleč (Pinus mugo) v Karpatských pohořích (Hrubém Jeseníku, Orlických h.) až druhotně - vysazována Krušné h. a Šumava borovice kleč i borovice blatka (P. rotundata) a b. rašelinná (P. x pseudopumilio) nedořešená taxonomie dominuje kleč horská (Pinus mugo + borůvka, brusinka, vlochyně, šicha oboupohlavná, jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská, bříza karpatská) při obvodu alpínského lesa m.n.m. mělké podzolované půdy, skeletovité, více surového humusu (běžně cm sněhu, pokud více společenstvo mizí) druhově jedny z nejchudších společenstev hercyn. pohoří též ve vrcholových částech Šumavy Negativní zásahy silná redukce během budního hospodářství Krkonoš nevhodné genet. nepůvodní dosadby do 50. let (nebezpečí introgrese) imisní zátěž do konce 80. let SO x, NO x, prach = (menší olistění, menší plodnost, více škůdců) osázení původně bezlesých ploch Krkonoš (tundra) + lavinových svahů, hole, krátkostébelné svahy Jeseníků vliv sešlapu a sjezdového lyžovaní nevýrazný (exponované plochy nutno znepřístupnit) Nápravná opatření ponechat původní výsadby (geneticky autochtonní porosty) vyloučení borovice rašelinné z Krkonoš a Jizerek nejasná otázka nutno dořešit vyloučit výsadby nejen b. rašelinné i kleče z karpatských pohoří vhodná mykorhizní inokulace sazenic monitoring provedených zásahů

7 Šíření a ústup kleče - problémy kauza 1: Jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina) arktickoalpínský prvek nad horní hranicí lesa, Jizerky až Hr. Jeseník jeden z prvních postglaciálních kolonizátorů potřebuje výrazné narušení prostředí a po stabilizaci rychle osídlí (zarůstaní klečí negativní) vhodné antropické disturbance - chybí požáry a pastva, částečně suplováno mrazovými jevy negativně působí též klimatická změna Šíření a ústup kleče - problémy kauza 2: okáč horský okáč horský Erebia epiphron silesiaca introdukovaný z Jeseníků do Krkonoš 50 samic po r šíření do západních pohoří blokoval les přes který se motýl nemůže šířit vznik stabilní velké populace na východě Krkonoš (na západ se nešíří ačkoliv vhodné podmínky) osídlil alpínském bezlesí na trávnících tundrového typu výše než původní okáč E. euryale, takže si nekonkurují vstoupil do volné niky, která vznikla v Krkonoších po redukci kleče ve vrcholových partiích úbytek kleče - důsledek pastevního a lukařského obhospodařováníči klimatických změn glaciální redukce původní areál Erebia epiphron pouze v místech, kde kleč nikdy nebyla

8 Redukce kleče nevhodné výsadby do lavinových drah a imisních holin kvůli redukci eroze, původ Alpy Pyreneje Důsledky omezení smilkových trávníků (výskyt endemických jestřábníků, prha arnika, hořec tolitovitý, koniklec bílý, ostřice Bigelowova, hnízdění lindušky horské atd.) omezení kryogenních jevů - polygonálních půd, thufurů, putujících kamenných bloků, nerovnoměrné ukládání sněhu, svahové pohyby, změna mikroklimatických podmínek Management: v Krkonoších redukce téměř 200 ha (10% plochy kleče), zejména výsadby po 2. sv. válce přednostně jedinci napadení bejlomorkou, rzí a mechanicky poškození kácení na sklonku vegetační sezóny (září) lokální zátěr pařezů a výmladků Roundupem (50-100%) mimo pramenné oblasti dřevní hmotu odvézt mimo území po hnízdění ptáků (štěpkování), v nouzi řízeně pálit na vhodných místech naopak vhodné autochtonní dosadby pro narušení ostrých přechodů Subalpínská keřová a keříčková společenstva 1. c. Křoviny vrby laponské horníčásti ledovcových karů, prameniště a rašeliniště - (pouze hřeben Krkonoš) společenstvo bez výrazných známek poškození vrba Salix lapponum dobré množení vegetativ. řízky - použití pro asanace břehových nátrží = šíření mimo původní biotopy do nižších poloh (vhodná regulace výsadby)

9 2. Subalpínské a alpínské nivy a hole Svazy: Společenstva skalních štěrbin, terásek karů a zvětralých skalních stěn Společenstva suťových kuželů Společenstva návětrných ploch Společenstva sněžných políček Květnaté a kapradinové vysokobylinné nivy Vysokostébelné trávníky Metlicové louky Smilkové louky Subalpínské a alpínské nivy a hole Výskyt Krkonoše a Hrubý Jeseník méně Jizerské h. Orlické h., Krušné h., Králický Sněžník, Šumava 2.a Společenstva skalních štěrbin, terásek karů a zvětralých skalních stěn (Agrostion alpinae s.l.) silný vliv zvětrávání Subalpínské a alpínské nivy a hole ledovcový kar Velké kotliny,krkonoše směs arktoalpínských a teplomilných submontánních druhů (psineček alpský, zvonečník hlavatý horský) příkré stěny, voda z mrazových puklin mělká humózní mírně kyselá půda vliv lavin a plazivého sněhu v Krkonoších endemická společenstva - kostřava peřestá (F. versicolor), více druhů lomikámenů (Saxifraga)

10 Ohrožení a management zmenšování populací vlivem imisí (za posledních 20 let) = změna chemizmu půd = nástup širokolistých druhů namísto travin na minerálně bohatých výchozech hornin (kyselé ale dostatek Ca a Mg) = velká dynamika sukcese - zánik vliv kamzíka ve Velké kotlině nepůvodní (sešlap, okusování, eutrofizace) vzhledem k endemismu a malým populacím ohrožení sběrateli - ohrožené druhy např. koniklec jarní (Pulasatilla vernalis), lomikámen sněžní (Saxifraga nivalis) nutné zabránit výsadbě dřevin monitoring (sukcese invazních druhů) zákaz sportovních aktivit (horolezectví) posilování původních populací z autochtonního semenného materiálu, řízené opylování, ochrana před škůdci Subalpínské a alpínské nivy a hole 2.b Společenstva suťových kuželů Cryptogrammetum crispae hrubé silikátové sutě na návětrných svazích svahové sutě v karech mezi velkými bloky hlinitopísčitá kyselejší půda (Kotelní, Sněžné jámy) pouze Krkonoše kapradina jinořadec kadeřavý (Cryptogramma crispa) + typické mechorosty a lišejníky Ohrožení a ochrana: imisní zátěž monitoring + rozptyl spor jinořadce v místech úbytku

11 Subalpínské a alpínské nivy a hole 2.c Společenstva návětrných ploch středoevropská tundra pouze na vrcholcích alpinského stupně v ČR (Krkonoše, Jeseníky, K. Sněžník) permanentní větrná eroze otevřené biocenózy s množstvím mechů a lišejníků, nejhojnější Cetrario-Festucetum supinae - kostřava nízká v zimě málo sněhu, roční průměr teplot mírně nad 0, humózní, skeletovité chudé půdy působení mrazových jevů (thufury kopečky s ledovým jádrem), soliflukce pohyb materiálu dolů po svahu) působení permanentních disturbancí (včetně kořenové zóny) = střídání plošek bylin a mechů (geneticky izolované ostrůvky jestřábníků) Ohrožení a management Ohrožení turistické cesty sešlap a eroze (Sněžka a Praděd) trvalá ecese tj. obnova jedinců ve společenstvu z nově vyklíčených rostlin poškozování lyžaři v období mizení sněhu koncem sezóny (vyvýšeniny) díky větru vysoký přísun diaspor - invaze allochtonních druhů do živinami obohacených ploch (plevely pcháč rolní, kopřiva, pampeliška), ale i autochtonních starček hajní, kýchavice bílá Lobelova vliv horizontálních srážek výrazný imise vliv nejen na rostliny (plodnost), ale zejména na mykorhizu vzácné jestřábníky spásány nepůvodními kamzíky + jeleni a srnci (okus, sešlap, eroze, eutrofizace) Management přeložení tras sjezdovek a běžkařských tratí, plánování nových cest v terénu zákaz lyžování v období s minimem sněhu, zákaz vstupu v období regelace půdy (tj. střídavý zámrz a rozmrz půdy) doplňování ploch osivem místního původu přímo z lokality (pozor na geneticky odlišný materiál z jiných ostrůvků ) vyloučit nevhodné zalesňování (kleč), odstraňování nepův. porostů

12 2.d Společenstva sněžných políček místa s letním firnem (sníh 7-8 měsíců tzv. sněhová výležiště) na úpatí skalních stěn a ledovcových karů podmáčená kyselá půda se surovým humusem Krkonoše - Polytrichetum sexangularis Subalpínské a alpínské nivy a hole Jeseníky - Polytricho gracilis Nardetum strictae u nás tyto jednotky namíchané protěž nízká (Gnaphalium supinum), vrba bylinná (Salix herbacea) + chladnomilné mechorosty bez výrazných ohrožení, ale kumulace toxických látek a živin vychytaných sněhem ze vzduchu 2.e Květnaté a kapradinové vysokobylinné nivy Květnaté nivy: hlubší vlhké úživné půdy v závětří ledovcových karů, na konkávních suťových svazích, kolem potoků s vysokou sněhovou pokrývkou (tepelná ochrana) celoroční rozklad org. hmoty bez zámrzu vysoká dotace živinami = diverzita 7 různých asociací v montánním až subalpínském stupni Sudet nejčastější Subalpínské a alpínské nivy a hole Adenostyles alliariae havez česnáčková Athyrium distentifolium papratka horská v kombinaci s dřevinami (klen, jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská, bříza karpatská)

13 Jeseníky 2.e - Ohrožení společenstva zánik některých svazů v posledních letech např. úbytek upolínů expanze chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) od 90. let nutno kosit spásání zvěří přezvěření (kamzíci) Krkonoše škarda sibiřská ubývá vlivem kamzíka stabilní společenstva vlivem přísunu živin (dusík až 30 kg/ha) spíše expanze společenstev do okolí = úbytek oligotrofních stanovišť Kamzík horský v ČR u nás 2 nepůvodní izolované populace z Alp (Lužické hory, Jeseníky) Jeseníky (od 1913 aklimatizace v oboře, vypuštěni 1924) odlišné biotopy než v přirozeném areálu (lesy, celkově níže) Jeseníky: 60. léta ex., 90. léta 1000 ex., regulace dnes pod 100 ex. neg. faktory: nadměrné spásání (včetně ZCHD), okus dřevin, sešlap rostlin a půdy, hromadění trusu a následná eutrofizace přednostně spásají hořké dvouděložné byliny (chutnější) při vysokém stavu degradace subalpínských ekosystémů (snížení diverzity bylinného patra, vymizení keřového patra) Management: ve vegetačním období nejlépe vyloučit trvalý pobyt ve Velké kotlině + NPR Praděd + vhodný výzkum neg. vlivů chybí aktuální data výskyt obhajují myslivci i veřejnost (např. petice), LČR - oblast chovu kamzíka v Hrubém Jeseníku + navýšení stavů jelení a srnčí přispívají k dalším kumulovaným negativním vlivům ALE nevalné trofeje = banka genofondu alpského kamzíka nesmyslný argument (prokázány gen. odlišnosti)

14 2. e - Kapradinové nivy zazemněné suťové kužely na lavinových svazích, pronikají sem druhy z horských lesů, Jizerské h. i Šumava sudety nejběžněji Daphno mezerei- Dryopteridetum, chladnomilnější Adenostyli-Athyrietum výhřevné konvexní kary, kapraď samec (Dryopteris filix mas), chladnomilnější papratka horská (Athyrium distentifolium) kapradiny tvoří horní patro, další druhy v podrostu eutrofní humózní půdy s ph 4-5 vysoká sněhová pokrývka 2-3m, působení teplých proudů vzduchu ze sutě (ventaroly) přispívá k rychlejšímu tání Ohrožení Subalpínské a alpínské nivy a hole v Krkonoších ohrožení minimální v Jeseníkách zánik porostů s papratkou, další ohrožení nadměrným lyžařským využitím (Petrovy kameny) a expanzí chrastice rákosovité Subalpínské a alpínské nivy a hole 2.f Vysokostébelné trávníky druhové chudé trávníky se třtinou chloupkatou Calamagrostis villosa turbulentní prostory karů kde akumulace sněhu brání růstu dřevin, ph 4, místa odtrhu lavin s často s narušovaným povrchem (ecese + sukcese) jde o klimax subalpínského stupně, rankery a hnědozemě, Krkonoše, Králičák a Jeseník rozrůstá se přirozeně i na imisních holinách na lavinových svazích je na společenstva t. chloupkaté vázán jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica) nebo třtinou rákosovitou Calamagrostis arundinacea sušší závětrná teplejší místa karů JV orientace velmi druhově bohaté náprstník velkokvětý a lilie zlatohlávek laviny a vysoká sněhová pokrývka brání expanzi dřevin

15 Vysokostéb.trávníky - Ohrožení a management Ohrožení: převážně bezzásahovost t. chloupkatá výrazným edifikátorem půdy vliv acidifikace a eutrofizace (nástup trav a ústup bylin) ohrožení malé naopak spíše expandují v druhově chudé podobě do oligotrofnějších stanovišť zarůstání kosodřevinou, ústup kosení a pasení, extenzivní pastva nevadí pokud je eroze zanedbatelná Management: nevysazovat v okolí ledovcových karů nové dřeviny (včetně hřížení smrku nad hranicí alpínského stupně v Krkonoších), likvidace smrku a kosodřeviny škody okusem zvěře v klidných částech karů výrazné nutno redukovat t. rákosovitá vytváří bulty, ale neexpanduje tak rychle jako t. chloupkatá nutný monitoring postupu šíření druhů kopání jam pro výsadbu dřevin nebo sněhové ploty = poškození vegetačního krytu (eroze) + uchycení nepůvodních druhů extenzivní pastva a občasné kosení nejsou vždy nezbytné Subalpínské a alpínské nivy a hole 2.g Metlicové louky přirozená, vysokostébelná světlomilná vegetace, v terénních depresích a firnovištích, často kulturní louky Poo chaixii-deschampsietum cespitosae, hluboké eutrofní půdy, písčito-hlinité s ph 3,5-4 metlice trsnatá Deschampsia cespitosa, lipnice širolistá Poa chaixii, dále blatouch přirozené (Jeseníky), vlhké louky okolo pramenišť, dříve často pasené, druhotné člověkem vytvořené (Krkonoše) Bistorto-Deschampsietum alpicolae Ohrožení Krkonoše - silná expanze společenstev s acidifikací a eutrofizací + opuštění kosení, často šířeno i hlodavci (rdesno hadí kořen) a v okolí cest, kde se používá jako podklad zásaditý materiál Jeseníkách - spíše ustupuje t. chloupkaté

16 Management - metlicové louky obnova původní pastvy a kosení, místní přihnojování (?) přírodními hnojivy pouze mimo eutrofní stanoviště obnova původních úprav vodního režimu na pozemcích (jen kde je to vhodné) nepoužívat na cesty zásaditý materiál likvidovat ohniska šíření invazních plevelů okolo cest (pcháč rolní, kopřiva) a zejména nitrofilní šťovík alpský u toků a okolo sídel (boudy) ve Velké Kotlině prokázána účinnost kosení t. chloupkaté návrat méně konkurenceschopných druhů kosení bazifilních luk max. 1x ročně 2.h Smilkové louky u nás 4 asociace se zastoupením Nardus, Diphasiastrum alpinum, Carex bigelowii, Festuca supina, Thesium alpinum přirozené i člověkem ovlivněné šíří se do nově vytvořených ploch, violka sudetská, jestřábník alpský, hořec šumavský hlinitopísčité hnědozemě s ph 3,5-4,5 na silikátech, humuso-podzolovité půdy oligotrofní stanoviště na náhorních plošinách alpínského a subalpínského stupně Ohrožení Subalpínské a alpínské nivy a hole ostřice Carex bigelowii primární i druhotná na vrcholech ohrožená expanzí kleče a sešlapem okolo cest (nadbytečně hustá síť nutnost redukce) vhodná asanace z autochtonních zdrojů Thesio-Nardetum v Jeseníkách vždy pod vlivem pastvy po ukončení a expanzi t.chloupkaté degradace a ústup některých druhů vhodným managementem je kosení, které umožní návrat méně zdatných druhů

17 3. Acidofilní travinná a keříčková společenstva oligotrofní náhradní společenstva po vykácení lesa kyselých bučin či smrčin Acidofilní trávníky Nardo strictae - Agrostion tenuis subalpínské primární smilkové trávníky, (prha arnika) management 1 seč ročně + občasná pastva Keříčková společenstva Vaccinon p.p. pro náhradní typy po vykácení lesa kyselých bučin či smrčin, někdy i primární společenstvo chráněných poloh metlička křivolaká, brusnicová společenstva (borůvka, brusnice), černýše, při zalesnění se udrží v podrostu regeneraci zajišťuje okusem lesní zvěř, vypalování brusnicovité nesnášejí, citlivé i na pozdní mrazy, ohrožení - imise SOx a NOx, stejně jako hnojení a obecně eutrofizace sečení - vřes nesnáší a nezregeneruje nastupují trávy, naopak brusnice regenerují dobře Problémy tvrdé turistiky budování sjezdovek zejména v chráněných územích, podpora politiků (podporovatelé z řad tzv. osobností Ing. Klaus) výstavba nových areálů (o 1/3 víc za posledních 5 let) + nová infrastruktura zmenšení a fragmentace lesů a jejich otevření (větry, imise, kůrovec) eroze půdy na odlesněných svazích, menší retence změny v krajinném rázu, mikroklimatu, fragmentace habitatů vliv večerního osvětlování, ozvučení sjezdovek na okolí (migrační biotop velkých šelem) nevhodné biotechnické obhospodařování (po odlesnění na konci sukcese (již za 6-8 let) převažuje t. chloupkatá) invaze ruderálních, synantropních a apofytických druhů (stanovištně nepůvodních) z lemové vegetace cest, které je kříží z důvodu mulčování povrchu sjezdovek následné letní využití - letní bobové dráhy, bikepark, travní lyžování (ohrožení na nezpevněných plochách) poškození cenných luk

18 Umělé zasněžování Umělý sníh (Snomax) bílkovina nukleující vodu, vytvořená netoxickou, nepatogenní, vymrazenou bakterií Pseudomonas syringae - údajně neškodný pro přírodu, SnowDrift detergent, eutrofizace, baktericidní usnadňuje tvorbu krystalů již při 4-5 ºC (běžně při 0ºC), dále pomáhají kondenzační jádra (nečistoty), destilovaná voda mrzne až při -40ºC bez koagulantů na umělé zasněžení nutno -8 ºC, se Snomaxem -3 ºC, produkce sněhu se zvýší o 20% použití šetří provozovatelům vodu a energii, technický sníh umožňuje i kvalitnější úpravu povrchu sněhové pokrývky v chráněných územích použití vyloučeno (zákaz porušován - obtížná kontrola) dlouhodobě se zasněžování šíří i do nížin! Dopady umělého zasněžování delší trvání sněhové pokrývky (o 2-6 týdnů) a větší zhutnění sněhu = zkrácení vegetační sezóny změna hydropedologických charakteristik půdy (promrzání, zhutnění, stratifikace) pokles vitality některých druhů rostlin = eroze na obnaženého povrchu uniformizace klimaticko-hydrologických podmínek v rámci mikroreliéfu sjezdovek změny se projeví až po několika zimách (obvykle 10 zimách) obtížnější detekce + nápravná opatření zabraňující erozi, dále biologická asanace dosevy, drnování atd. hluková zátěž při provozu zasněžovacích děl (chybí monitoring) změny bakteriofauny, změny vegetace, eutrofizace půdy aditivy a vodou z nížin, expanze společenstev ze sjezdovek do okolí třtina chloupkatá, borůvka

19 Vliv zasněžování na hydrologii spotřeba děl 4 až po 90 l/s vydatnost zdroje vody pro zasněžování umělé nádrže ale i prameny či potoky = riziko rozkolísanosti průtokůči pokles vydatnosti pramenů u malých toků redukce průtoku až o 70% - v zimě je většina vody fixována v ledu a sněhu = radikální zásah díky redukci průtoku vyšší riziko vymrzání dna v dlouhodobějším horizontu vliv na makrozoobentos i mokřadní vegetaci s globální změnou růst teplot velký problém v budoucnu, kdy bude 100 % sněhu uměle produkováno (např pokles min. průtoku Labe ve Vrchlabí až 35%) hustota sjezdovek v NP Krkonoše Budování sjezdovek větší projekty posouzeny v EIA (zák. 100/2000 Sb.), menší Biologické hodnocení terénní úpravy považovat za stavbu = správní řízení tj. stavební povolení po odstranění porostu a bylin okamžitě provést úpravy podchycení hydrologické sítě (příčné svodnice) zarovnání povrchu odstranění dřevní hmoty (nezahrnovat pod povrch a ke krajům) v zimě vyloučit pohyb lyžařů v porostech mimo sjezdovky - poškozování zalesnění v létě vyloučit provoz aut, čtyřkolek, cyklistů přibližování dřeva, turist. cesty a sportovní soutěže požadované parametry: m šířka, ochranářsky přípustné max. 50 m (2 násobek výšky porostu) případ Lysá hora nekontrolované šíření sjezdovky v původním lesním průseku, bez zázemí a dopravy poškození PR = zákaz

20 Sjezdovky negativní dopady na půdu a hydrologii vybrání hlubokých půdních horizontů až do 2m a jeho přemístění na povrch = ztráta humusové vrstvy nevhodné postranní valy + nahromadění pařezů postupné propadání a změny povrchu (tyto zbytky vždy z povrchu odstranit i kvůli bezpečnosti) podpořit plášť náletových dřevin, především Picea abies, Betula pendula, Sorbus aucuparia, Salix silesiaca, S. caprea, event. Larix decidua vhodné příčné odvodnění (ochrana proti erozi) - trvale udržovat proti zanesení a ztrátě funkčnosti svodnic buď zhutněné hliněné valy, vhodnější štětování (okamenování) jejich boků nebo kulatina zadrnování horního či spodního okraje svodnic (Avenella, Deschampsia, Calamagrostis) Zatravňování sjezdovek včasné ozelenění, resp. zatravnění po vytvoření nové sjezdovky hydroosev (nástřik směsi semen s živinami) s použitím pryskyřičných nebo asfaltových pojiv (eliminace rizika splachu semen) problém osevních směsí - mulč z podhorských luk nevhodný (šíření stanovištně nepůvodních a ruderálních druhů + genetická eroze) vhodné druhy, tj. Avenella flexuosa a Deschampsia cespitosa z okolí = sběr plodných lat 1/2 srpna 1/2 září - mulčovat povrch sjezdovky vždy na podzim nutné zatížení proti odnosu větrem (suché větve nebo síť) třtina chloup. Calamagrostis villosa - mulč nevhodný - malá klíčivost semen, proto klonálně = drnování sjezdovek, trsy z bezprostředního okolí (rozvolnění třtinových porostů = snadnější ecese semen smrku)

21 Stabilizační účinky travin na sjezdovkách metlička křivolaká (Avenella flexuosa) trsnatá až výběžkatá tráva + mohutný kořenový systém - armatura ve skeletovitých půdách stabilizuje prudké, erozí ohrožené svahy třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) rychle osídlí odkrytý povrch (brání náletu dřevin) a vytvoří humus (kyselý) = pomalé rozkládání stařiny vzniká doškový efekt = zrychlení povrchového odtoku metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) mohutný kořenový systém (odolává vysokým tahům půdy) + vysoká produkce klíčivých semen stabilizuje místa s vyšší vlhkostí nebo akumulací sněhu (technické zasněžování) použití při drnování ploch bez vegetace - regeneruje z fragmentovaných trsů (ale nesnáší zasypání) nevýhody - trsnatý charakter vzrůstu a tvorba bultů (nevhodné pro sjezdovku) omezí se pokosem ve vegetačním období Sjezdovky jako biotopy chráněných druhů druhy kterým vyhovují opakované disturbance, odstraňování dřevin, zasněžování - zkracující vegetační dobu nejasný mechanizmus = vhodný monitoring výskyt i chráněných druhů plavuní, vranečků a plavuníků (Lycopodium, Huperzia a Diphasiastrum), na Medvědíně všech 6 druhů popsaných z ČR na 0,5 ha Beskydy - vstavačovité na Soláni, největší populace šafránu karpatského na Portáši, rosnatky okrouhlolisté v Dolní Lomné Jeseníky Ramzová - plavuň vidlačka, vranec jedlový a všech šest druhů plavuníků (Diphasiastrum sp. div.), Králický S. - 4 plavuníky, Červenohorské sedlo masově SO hořeček nahořklý (Gentianella amarella subsp. amarella)

22 Lyžování mimo sjezdovky skialpinismus, freeriding, snowboarding, snowkiting jízda v porostu zakázána na celém území ČR zákonem 114/92 i lesním zákonem možné jen do horní hranice lesa, výše zakázáno - NP Krkonoše oficiál. 8 skialpinistických tras mimo výskyt tetřívka a sokola (monitoring dodržování podmínek); podobně Šumava ALE na nedostupných místech jsou nejčastěji ty nejlepší cool lokality být nelegální může být v této free-cool komunitě in heliskiing výsadky z helikoptér vjezd mimo trasy rušení tetřev hlušec, jeřábek lesní během zimy fatální ztráta energie neustálými přelety úhyn; sokol stěhovavý rušení při hnízdění v ledovcových karech výška sněhu nad 1 m - skialpinisté pronikají do těžko dostupných porostů - rušení - puštík bělavý, rys ostrovid či medvěd hnědý limity výšky sněhu - Jeseníky (Ovčárna) u Pradědu cm při nižší pokrývce poškození porostů (keříky, trávy, kleč) trasy nad hranicí lesa - konec sezóny 30. dubna, později rušení v hnízdním teritoriu linduška horská, linduška luční, bělořit šedý, kos horský a další druhy Tetřívek pokles populace během 40 let o 90 % preferují přirozené bezlesí rašelinišť - plošně odvodňováno a zarůstá (např. imisní holiny po rozpadu lesů) + výsadba kosodřeviny, otevřené prostory luk na náhorní plošině tokaniště x výstavba solárních a větrných elektráren kolize s vrtulemi a rušení při údržbě zařízení přímé rušení ptáků turisty, lyžaři či cyklisty - zvláště v zimě vyšší energetické výdaje v období nedostupné potravy = vyšší predace pohyb mimo trasy - plašení = vyšší stres (hormon kortikosteron), zhoršování fyzické kondice, vazba na místo - kohoutci s přesuny 1 km, slepice do 10 km sjezdové areály problémem střety s dráty lanovek a vleků 90 % kolizí je smrtelných častá predace mladých ptáků (šelmy zde mají dost potravy) Management: označení lan vleků+horního okraje drát. oplocenek proti střetům omezení fragmentace lokalit obnova rašelinišť a údržba lučních porostů vytváření tokanišť vykácením porostu

23 Cyklistika cyklisté překonají za stejnou dobu mnohonásobně delší úsek než pěší = vyruší více zvěře úniková reakce na chodce i cyklistu na cestě obdobná daleko výraznější je obecně při odbočení z vyznačené trasy díky rychlému pohybu a rychle se zmenšující vzdálenosti plaší zvířata na větší vzdálenost než chodec zvířata reagují nejméně na auta, nejvíce pak reagují na chodce/cyklistu, kteří se blíží přímo k nim v zahr. napadení medvědy u cyklistůčastější cyklista si nevšímá okolí, rychle zmenší útěkovou vzdálenost Management: erozní účinek srovnatelný s pěšími (např. koně větší eroze) cyklisté ale působí na mnohem delší trase zpevnit povrch, volit vhodný sklon cesty - transverzálně, vrstevnicově namísto přímého spádu (omezení eroze) stezky mimo podmáčená místa (cyklisticky atraktivní adrenalinové úseky) zabudovat odvodňovací prvky nedovolit vybočení z trasy (zábrany), ponechat naprosto klidové oblasti bez stezek Vlivy turistiky rozšlapávání a spontánní rozšiřování nezpevněných cest = eroze, sesuvy největší problém u koncových stanic lanovek řešením je zpevnění cest geologicky původním materiálem roznášení synantropních druhů podél cest a komunikací na obuvi, na mechanizaci a autech střety při stavbě lanovek výstavbou se zamezí pohybu terénem na hřeben x proti výstavbě dojde k poškození nejcennějších hřebenových partií vyšší návštěvností výstavba nových areálů cesty, kanalizace, elektr. síť liniové překážky v krajině

24 Turistika - poškození sešlapem ztrácí se vegetační kryt - pokryvnost zvyšují trávy, hlavně metlička Avenella flexuosa destruktivní pro keříčkové porosty vřesu Calluna vulgaris a borůvky Vaccinium myrtillus kapradiny (papratky) odolávají déle, ale při poškození se špatně obnovují po ukončení sešlapu brusnicovité - samovolná obnova pův.společenstva vřes - trvalé zničení a nástup trav (metlička) slabý sešlap podpora rdesna hadího kořene a třtiny chloupkaté k sešlapu nejodolnější vyfoukávané alpínské trávníky Turistika - poškození stržením drnu v první fázi kolonizace mechy další vývoj nepredikovatelný kolonizace dominantními druhy přítomných společenstev u vyfoukávaných trávníků po čase návrat k původnímu společenstvu v porostech papratky plochu kolonizují druhy horských smrčin Protierozní management doporučená hustota pěších osob na 1 km (10-hodinový den) zjednosměrnění některých stezek (v zahraničí běžné) pomístní zátarasy proti zkratkám zpevňování stezek obrana proti stržení vegetace periodické střídání některých existujících stezek (čas pro obnovu v některých částech)

25 Problém horských chat zpřístupnění cestami zavlékání nepůvodních druhů, použití geol. nepůvodního podkladu, sešlap mimo stezky narušení krajinného rázu (např. Labská bouda) horské vesnice expandují jako miniměsta turistický ruch rušení živočichů, odpadky, (eutrofizace + přikrmování živočichů, např. medvědi v SR) obtížnéřešení kanalizace z chat do toků provoz nepovolených typů vozidel okolo chat hlukové znečištění = rušení (zima sněžné skútry, léto motorkáři a čtyřkolkáři) nadměrný sběr lesních plodů v ZCHÚ (borůvky), sešlap vřesu