ANAEROBNÍ FERMENTACE
|
|
- Markéta Bílková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí TEORETICKÉ ZÁKLADY ANAEROBNÍ FERMENTACE Prof.Ing. Michal Dohányos, CSc 1
2 Proč Anaerobní fermentace a BPS? Anaerobní fermentace je jedním z nejefektivnějších způsobů využití energie z různých druhů biomasy, kdy organické látky jsou mikroorganizmy transformovány na energii ve formě bioplynu (CH 4 +CO 2 )
3 Jak zabezpečit dobrou funkci BPS? Požadavky procesu zajištění co nejpříznivějších podmínek pro všechny zúčastněné skupiny mikroorganizmů. Požadavky technologie spolehlivost jednotlivých technologických komponent - zabezpečení požadavků procesu
4 Časté příčiny nedostatečné funkce bioplynových stanic: a) špatné provozování z neznalosti vlastního fermentačního procesu, b) chyby při výběru technologie, c) chyby v projekci a konstrukci, d) neadekvátní snahy o úspory v investičních a provozních nákladech.
5 Je anaerobní reaktor černou skřínkou? Suroviny Elektrická energie MG Teplo? Fermentační zbytek
6 Schéma anaerobního rozkladu za tvorby bioplynu komplexní polymery (polysacharidy, proteiny, lipidy) 1. Hydrolýza + acidogeneze 2. Acetogeneze 1 H 2 +CO 2 monomery (monosacharidy, aminokyseliny, vyšší mastné kyseliny) nižší mastné kyseliny 2 2 (C>2) Kys octová 3. metanogeneze 3 CH 4 + CO 2 3
7 Tok uhlíku za rovnovážného stavu procesu, kdy metanogeny jsou v plné aktivitě. Komplexní organické látky 51 % 30 % 19 % Kys octová 19 % 11 % Meziprodukty (kyseliny C 3, C 4, ic 4, C 5, ic 5, C 6 ) H 2, CO 2 70 % 30 % CH 4 + CO 2
8 Tok uhlíku při i inhibici nebo nepřítomnosti metanogénů Komplexní organické látky % % % Kys octová Meziprodukty nízkomolekulární org.. látkyl tky, kyseliny: (C 3, C 4, ic 4, C 5, ic 5, C ), 6 organické sulfidy, aminy, H 2 S, NH 4 a další H 2, CO 2
9 Nejdůle ležitější faktory ovlivňuj ující anaerobní procesy Teplota ph Složen ení substrátu tu Toxické a inhibující látky Technologické podmínky (d míchání,, doba zdržen ení) (dávkování,
10 Limit toxicity volného amoniaku obsah nedisociovaného NH3 [mg/l] ph 8.0 ph ph ph ph (NH NH 3 ) obsah [mg/l]
11 Řízení a stabilita procesu
12 Na čem závisz visí stabilita procesu? Stabilita procesu závisz visí na skupině faktorů,, které musí být v dynamické rovnováze: 1. na chemickém složení, na chemické a fyzikální struktuře daného materiálu a jeho biologické rozložitelnosti, 2. na přítomnosti vhodného druhu mikrobiálních společenstev a enzymových systémů, 3. na technologických podmínkách procesu (teplota, ph, zatížení, doba zdržení, míchání, přítomnost toxických nebo inhibujících látek, uspořádání fermentace a dalších.)
13 Mikrobiáln lní společenstv enství Směsn sná kultura mikroorganizmů, její složení závisí na: Použitém inokulu a následném zapracování, Druhu substrátu (jeho chemické a fyzikální struktuře), Podmínkách kultivace (teplota, doba zdržení, ph).
14 Indikátory stavu procesu V plynné fázi: množství produkovaného bioplynu, složení bioplynu - CH 4, CO 2, H 2, CO, H 2 S.
15 Indikátory stavu procesu V kapalné fázi: ph, CHSK, jednotlivé mastné kyseliny, amoniakáln lní dusík, kyselinová a zásadováneutralizační kapacita,
16 Indikátory stavu procesu V tuhé fázi: koncentrace susp.. látek l a jejich organická frakce, sledování aktivity biomasy, hnojivé vlastnosti, sedimentační a filtrační vlastnosti susp. látek.
17 Faktory způsobuj sobující nestabilitu procesu: změny teploty procesu, změny v zatížení organickými látkami, změny složení nebo vlastností zpracovávaného materiálu, hydraulické přetížení (zkrácení doby zdržení), expozice toxickými látkami (NH 3, H 2 S,).
18 Odezvy systému Zvýšen ení produkce mastných kyselin a změna jejich složen ení. Snížen ení produkce a změna složen ení bioplynu. Snížen ení ph. Kolaps systému.
19 Reaktorová technika Mokrá fermentace - (fermentace v suspenzi) - sušina méně něž % - reaktory podobné konvečním směšovacím reaktorům pro stabilizaci kalů, Suchá fermentace sušina nad 20 % - speciální rektory, svislé nebo horizontální, pracující na principu pístového toku. Část stabilizovaného materiálu se musí recyklovat jako inokulum pro čerstvou dávku.
20 Jednostupňový ový nebo více v stupňový proces? Jednostupňový ový proces (směšovací reaktor) Dvou stupňový proces (oodělení fází) Jednostupňový ový proces ve více v reaktorech (přiblížení se k postupnému toku) V prvním m reaktoru probíhá pouze hydrolýza a acidogeneze Suchá fermentace, nad 20 % suš.
21 Další produkce bioplynu z 1 m 3 digestátu Kumulativní prod.bp (m 3 ) 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 mezo psychro Doba pokusu (dny) Charakteristika digestátu před pokusem ph Sušina vzorku Organická sušina Ztráta žíháním doba zdržení prod. z 1 m3 substrátu obmj.prod. BP 8,0 22,4 13,2 58, ,0 1,5 g/l g/l % dní m 3 m 3 /m 3 N-amon C2 - octová C3 - propionová ic4 - izo máselná C4 - máselná ic5 - izo valerová C5 - valerová C6 - kapronová 4295,7 330,1 4,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l
22 Zapracování bioplynového reaktoru. Zapracování je prakticky nejdůležitější fází provozu anaerobního reaktoru. Na něm závisí doba, za kterou je dosaženo ustáleného stavu provozu a v neposlednířadě i stabilita a účinnost provozu. Zapracování zahrnuje tyto fáze: adaptaci biomasy na daný substrát a dané podmínky, nahromadění (akumulaci) takového množství aktivní biomasy, aby reaktor byl schopný zpracovávat požadované zatížení.
23 Vztah mezi konc.. amoniaku a mastných kyselin N- amon C2 - octová C3 - propion ová ic4 - izo máselná C4 - máselná ic5 - izo valero vá C5 - valero vá C6 - kaprono vá
24 Kontrola procesu Porovnání skutečného výkonu a zatížení [kwh/d] Zatížení or. suš. [kg/m3 d], Amoniak [g/l], Spec.prod. [m3/kgorg.suš.] skutečný výkon Zatížení Amoniak spec.produkce
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
VíceBiologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
Více(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav technologie vody a prostředí Anaerobní postupy úpravy odpadů Prof. Ing. Jana Zábranská,, CSc. Anaerobní fermentace organických materiálů je souborem procesů
VíceAnaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn
Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny
VíceAplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod
Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod aneb zkušenosti a výsledky z odborné zahraniční stáže 3. 12. 2013 Lukáš Dvořák lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace
VíceAnaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn
Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny
VíceŠkolení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.
zásady dobré praxe Ing. Jan Štambaský, Ph.D. Obsah semináře AD a vznik bioplynu Propad produkce, vznik a následky Možnosti chemické analýzy Vlivy teploty Přetížení procesu Nedostatek minerální výživy 2
VíceRevolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU
Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU Výukové materiály vznikly za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za jejich obsah zodpovídá
VíceAnaerobní fermentace
Anaerobní fermentace Kapitola 1 strana 2 Cíle Cílem kapitoly je studenty seznámit s procesy, které jsou spjaty s produkcí bioplynu a také parametry, které mohou tento proces ovlivnit. Klíčová slova Metanogeneze,
VícePouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe
Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Ing. Jan Štambaský NovaEnergo Ing. Jan Štambaský, Na Horánku 673, CZ-384 11 Netolice, stambasky@novaenergo.cz Nakládání s
VíceIng. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy
Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy 20.10.2017 1 Nitrocelulóza Synthesia, a.s. Pardubice vyrábí jako jeden ze svých stěžejních produktů nitrocelulózu.
VíceAnaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání
VíceBioplynové stanice v Jihočeském kraji
Bioplynové stanice v Jihočeském kraji současnost a perspektivy Miroslav Kajan Česká bioplynová asociace www.czba.cz aqua@trebon.cz 9. 5. 2011, Calla, JČU České Budějovice Bioplynové stanice v Jihočeském
VíceHlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice
Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Luděk Kamarád Wolfgang Gabauer Rudolf Braun Roland Kirchmayr 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 1z 21 Obsah Krátké představení
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas
VŠB - Technická univerzita Ostrava Radek Sojka - Bioclean Institut environmentálních technologií - 9350 17. listopadu 15/2172 Bruzovice 60 708 33 Ostrava Poruba 739 36 Sedliště Česká Republika Slovenská
VíceVLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU
VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU Vojtíšková M., Šátková B., Jeníček P. VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí ÚVOD POST-AERACE čištění odpadních
VíceBiogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
VícePosouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky
Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Ing. Kateřina CHAMRÁDOVÁ, Ing. Jiří RUSÍN Ph.D. Prof. Ing. Karel OBROUČKA, CSc. Ing. Barbora Grycová VŠB-TU
VíceBIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
VíceSestava a technologické parametry bioplynové stanice
Sestava a technologické parametry bioplynové stanice Zadání: Množství, druh a koncentrace vstupních materiálů Cíl: Technologické parametry Produkce bioplynu (toky materiálu, objem, zatížení, doba zdržení)
VíceTechnologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:
Důvody předúpravy: Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování Legislativní nařízená předúprava VŽP: hygienizace vstupního materiálu Výsledkem předúpravy
VíceMěření koncentrace příměsí v čištěném bioplynu při provozu bioplynové stanice a různé kvalitě bioplynu
Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Měření koncentrace příměsí v čištěném bioplynu při provozu bioplynové stanice a různé kvalitě
VíceBiologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.
Biologické odsiřování bioplynu Ing. Dana Pokorná, CSc. Sulfan problematická složka bioplynu Odkud se sulfan v bioplynu bere? Organická síra proteiny s inkorporovanou sírou Odpady a odpadní vody z průmyslu
VíceZkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů
Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů Lukáš Dvořák, Ph.D. Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická univerzita v Liberci Bendlova 1409/7 461 17 Liberec lukas.dvorak@tul.cz,
VícePROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE
PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3
VíceBioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o. Technologie bioplynových stanic ČR Vysoký obsah
VíceDávkování surovin mokrou cestou. Ing. Miroslav Esterka
Dávkování surovin mokrou cestou Ing. Miroslav Esterka Faktory ovlivňující proces tvorby bioplynu Provozní parametry: - typ míchání - způsob dávkování - homogenita substrátu Fyzikálně chemické faktory:
VíceCharakterizace substrátů pro bioplynové stanice. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Charakterizace substrátů pro bioplynové stanice Výsledný charakter substrátu a skutečná výtěžnost methanu závisí na chemickém složení daného materiálu POXČ na chemické struktuře alifatické, aromatické
VíceCíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.
Bioplynové stanice Cíle Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Klíčová slova Reaktor, metanogeneze, kogenerační jednotka 1. Úvod Bioplynové stanice (BPS) jsou dnes rozšířenou biotechnologií
VíceVoda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR
12. Bienální konference a výstava Voda 2017 Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR Koller. M., Keclík F., Mráčková
VícePŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1
OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...
VíceStudie využití bioplynu pro energetickou bezpečnost a rozvoj obcí a mikroregionů. úvod pro metodiku
Studie využití bioplynu pro energetickou bezpečnost a rozvoj obcí a mikroregionů úvod pro metodiku 6/2014 Zpracovatelé: Ing. Jan Matějka, Ing. Miroslav Kajan, Ing. Luboš Nobilis Ing. Tomáš Rosenberg, PhD.
VíceAKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014
AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
VíceRESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS
RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty
VíceNová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu
Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu 22.11.2018 Ing. Magda Vičíková agrikomp Bohemia http://www.agrikomp.cz Bioplynová stanice - technologické zařízení využívající anaerobní digesci k energetickému
VíceHydrolytické a acidogenní mikroorganismy
Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány
VíceBIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES
BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES Karafiát Z., Vítěz T. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno,
VíceVÝVOJ KALOVÉHO PRAHA ZA POSLEDNÍCH 10 LET
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí VÝVOJ KALOVÉHO HOSPODÁŘSTV STVÍ NA ÚČOV PRAHA ZA POSLEDNÍCH 10 LET Michal Dohányos, Jana Zábranská, Pavel Jeníček, Josef Kutil,
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
VíceKlasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
VíceSložka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2
BIOPLYN Bioplyn má největší a perspektivní význam ze všech plynných biopaliv. Předností všech metod na výrobu bioplynu je, že plní dvě nezastupitelné funkce: Zpracovávají organické odpady rostlinného původu
VíceZískávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody
Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody Předběžná fáze kompletní technická dokumentace včetně technologických schémat a proudových diagramů osobní
VíceRecyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí
Recyklace energie z odpadní vody v procesu čištění odpadních vod Jan Bartáček Ústav technologie vody a prostředí Zdroj Energie Zdroj Nutrientů Zdroj Vody Použitá voda (Used Water) Odpadní voda jako zdroj
VíceVliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV
Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku Kalová voda Odstraňování dusíku na biologických ČOV biologické odstraňování dusíku nejen nitrifikace/denitrifikace ale také inkorporace N do nové biomasy
VíceVysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France
Produkce organického substrátu fermentací čistírenských kalů s možností minimalizace N amon pomocí zeolitů Jana Vondrysová 1, Pavel Jeníček 1, Eva Pokorná 1, Emilie Lacaze 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická
VíceSUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM
SUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM FERMENTAČNÍM M REAKTORU Marian Mikulík Žilinská univerzita v Žilině seminář Energetické využití biomasy 2011 Trojanovice 18. 19. 5. 2011 Anaerobní fermentace Mikrobiální
VíceTECHNOLOGIE ANAEROBNÍHO ZPRACOVÁNÍ BIOMASY A VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ZE ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY
TECHNOLOGIE ANAEROBNÍHO ZPRACOVÁNÍ BIOMASY A VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ZE ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY Eduard Janča, Jaroslav Kára Příspěvek se zabývá stanovením výtěžnosti bioplynu (dále jen BP) ze směsi
VíceAKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK
AKTIVAČNÍ PROCES nejrozšířenějším způsobem biologického čištění odpadních vod kontinuální kultivaci biomasy s recyklem AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK Ing. Iveta Růžičková, Ph.D. Tyto studijní
VíceOrganickou hmotu tvoří obvykle (biomasa): ČZU/FAPPZ
BIOPLYN - bioplyn je směs plynů, z nichž hlavní jsou methan CH 4 a oxid uhličitý CO 2 dále (H 2, N 2, H 2 S), který vzniká při mikrobiálním rozkladu organické hmoty za nepřítomnosti kyslíku (anaerobní
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
VíceVyužití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů Michael Pohořelý Stabilizovaný vs. surový ČK Surový kal nebezpečný
VíceMarek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher
Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný Ing Milan Uher Náš směr snížení energetické g náročnosti energeticky g y soběstačná ČOV nové technologie zmenšení
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VíceVědecký výbor výživy zvířat
Vědecký výbor výživy zvířat Bioplynové stanice z pohledu výživy zvířat Dr. Ing. Pavel Tvrzník Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Ing. Martin Haitl Praha, listopad 2013 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
VíceMIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
VíceKonkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1
Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1 Seminář Okresní agrární Blansko Ing. Marcela Pokorná a Institutu pro regionální spolupráci Téma: Alternativní zdroje energie 17.3.2011
VícePorovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová
Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.
VíceVYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU
VYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU Germanier Ecorecyclage SA je společnost, zabývající se likvidací biologického odpadu s ročním objemem 25 000 tun.
VíceNabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice
Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215, 273 51 Červený Újezd E-mail: info@klastrbioplyn.cz www.klastrbioplyn.cz Provoz bioplynové
VíceMožnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára
Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára I přes zlepšující se podmínky stále ČR výrazně zaostává ve využívání anaerobní digesce zbytkové biomasy za nejvyspělejšími státy EU.
VíceZpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace
Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Výroba bioplynu v anaerobních podmínkách s jeho energetickým využitím Metoda známá v ČR již desítky let Možnosti zpracování
VíceNOVÉ TECHNOLOGIE ROZŠIŘUJÍCÍ VYUŽITÍ CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOPLYNU A BIOMASY
NOVÉ TECHNOLOGIE ROZŠIŘUJÍCÍ VYUŽITÍ CELKOVÉHO ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOPLYNU A BIOMASY Prof. Ing. Jana Zábranská, CSc Ústav technologie vody a prostředí, Vysoká škola chemicko-technologická Praha,
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PROCESS AND ENVIRONMENTAL
VíceRESEARCH INTO THE USE OF BIODEGRADABLE WASTE
RESEARCH INTO THE USE OF BIODEGRADABLE WASTE Mrkvica M. Department of Applied and Landscape Ecology, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Czech Republic E-mail: xmrkvica@node.mendelu.cz,
VíceKALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ. bioplyn 40 % org. 70 % org. 30 % anorg. 30 % anorg. 30 %
KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Iveta Růžičková, Ph.D. Tyto studijní materiály umístěné na interních webových stránkách VŠCHT Praha jsou určeny k osobní potřebě studentů předmětu N217006 Základy čištění odpadních
VíceSTABILIZACE KALŮ. Anaerobní stabilizace. Definice. Metody stabilizace kalů. Anaerobní stabilizace kalů. Cíle anaerobní stabilizace
STABILIZACE KALŮ Definice Stabilizace - dosažení míry určitých vlastností kalu, vyjadřující vhodnost kalu pro určitý způsob jeho dalšího využití. - stav, kdy je kal stabilní tj. nepodléhá intenzivnímu
VíceVODÍK. Proč vzrůstá zájem o využití vodíku: Produkce vodíku je jedním ze způsobů AKUMULACE PŘEBYTEČNÉ ELEKTRICKÉ ENERGIE
Proč vzrůstá zájem o využití vodíku: VODÍK Produkce vodíku je jedním ze způsobů AKUMULACE PŘEBYTEČNÉ ELEKTRICKÉ ENERGIE Jeho přímé využití ke zpětné produkci elektřiny vyžaduje zatím drahé zařízení (palivové
VíceVýstavba komunálních bioplynových stanic s využitím BRKO
Výstavba komunálních bioplynových stanic s využitím BRKO MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500
VícePODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.
PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s. envisan@grbox.cz PŘIROZENÁ ATENUACE - HISTORIE 1990 National Contigency Plan INTRINSIC
VíceÚvod... 4. Bioplynová stanice... 5. Provoz bioplynové stanice... 6. Produkty anaerobní digesce... 7. Bioplynová stanice Načeradec...
Obsah Úvod... 4 Bioplynová stanice... 5 Provoz bioplynové stanice... 6 Produkty anaerobní digesce... 7 Bioplynová stanice Načeradec... 8 Technické informace... 9 Složení plynu... 10 Postup krmení... 11
VíceDigestát jako hnojivo
Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití
VíceOdstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats
Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí LentiKat s a.s., Praha Odstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats J. Trögl,
VíceBioplynové stanice na suchou fermentaci
Úvod Do současnosti existovalo pouze velmi málo relevantních poznatků o procesu suché fermentace. Bioplynových stanic pracujících na tomto principu je v Evropě pouze několik desítek. Projekt Výzkum suché
VíceRegistrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných
Registrace a ohlašov ování kompostu a digestátu tu využitelných na zemědělsk lské půdě Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Náměšť n Oslavou, 20.9.2012
VíceDenitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů
Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů Dorota Horová, Petr Bezucha Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s., Ústí nad Labem dorota.horova@unicre.cz Souhrn Biologická denitrifikace
VíceDatum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin
Přednáška: Ing. Milan Čížek, Ph.D. Hlavní směry a ekonomická rentabilita pěstování brambor. Možnosti využití brambor a topinamburu pro obnovitelné zdroje energie Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný
VíceLátka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:
Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při
VíceZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod
DECENTRALIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod Jan Bartáček jan.bartacek@vscht.cz www.vscht.cz/homepage/tvp/index/studenti/predmety/dzov CO LZE RECYKLOVAT
VíceFUNKČNÍ VZOREK. AUTOŘI: Radek Stloukal 1, Jan Mrákota 1, Petr Kelbich 2, Michal Rosenberg 3, Jarmila Watzková 1
FUNKČNÍ VZOREK BIOKATALYZÁTORY LENTIKATS VYUŽÍVAJÍCÍ IMOBILIZOVANÉ NITRITAČNÍ A DEAMONIFIKAČNÍ BAKTERIE PRO KONTEJNEROVOU TECHNOLOGII ČIŠTĚNÍ PRŮMYSLOVÝCH ODPADNÍCH VOD AUTOŘI: Radek Stloukal 1, Jan Mrákota
Víceč.. 156/1998 o hnojivech ové principy
Zákon č.. 156/1998 o hnojivech Klíčov ové principy Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Zákon a prováděcí vyhláš ášky Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,
VíceVývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami
Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami 1 Formální představení projektu 2009-2013 projekt číslo FR TI1/237 Finanční podpora ministerstva průmyslu a obchodu ČR Účastníci: DEKONTA,
VíceLABORATORY REACTOR OF NON LIQUID SUBSTRATES FERMENTATION
LABORATORY REACTOR OF NON LIQUID SUBSTRATES FERMENTATION Karafiát Z., Vítěz T. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská
Více1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové
VíceZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Drnovská 507 161 01 Praha 6 - Ruzyně ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING Objednavatel: ENZYMIX s.r.o. Frindova
VíceZávěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. 11. 12. 13
Závěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o. 11. 12. 13 Projekt 1: Vytvoření odborného pracoviště Rekonstrukce objektu pro účel výzkumné laboratoře a administrativní řízení projektu Vybavení
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceVLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU
VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU Ing. David Hrušťák, Cristina Serrano Gil Školitel: Prof. Ing. Pavel Ditl, DrSc. Abstrakt Článek se zabývá úpravou substrátu pomocí iradiace ultrazvukem a
VíceENERGIE Z ODPADNÍCH VOD
ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD Pavel Jeníček VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí Cesty k produkci energie z OV Kinetická energie (mikroturbiny) Tepelná energie (tepelná čerpadla, tepelné výměníky)
VíceODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody
Více1) Pojem biotechnologický proces a jeho fázování 2) Suroviny pro fermentaci 3) Procesy sterilizace 4) Bioreaktory a fermentory 5) Procesy kultivace,
1) Pojem biotechnologický proces a jeho fázování 2) Suroviny pro fermentaci 3) Procesy sterilizace 4) Bioreaktory a fermentory 5) Procesy kultivace, růstové parametry buněčných kultur 2 Biomasa Extracelulární
VíceVÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus
VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU MethaPlus MethaPlus S/L 100 Mnohem více energie ve vašem fermentoru Co je MethaPlus S/L 100? Vysoce aktivní biokatalyzátor schopný zvýšit produkci bioplynové stanice Enzym je schopný
VíceSTRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO
STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO Václav Kudrna VÚŽV Uhříněves, v.v.i. 2012 1 Otelení -> nízký příjem sušiny (energie) -> NEB Vypočítaná energetická bilance pro krávy v laktaci
VíceVliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod
Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody aneb Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod Autoři: Bc. Barbora Prokel Stěhulová Ing. Tomáš Hrubý Ing. Bc. Martin
VíceČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp K PROVOZNÍ DENÍK 2 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD AS-VARIOcomp 5-20 K PROVOZNÍ DENÍK Platnost od 01. 10. 2015 Tel.: 548 428 111 Fax: 548 428 100 http://www.asio.cz e-mail: asio@asio.cz
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceÚprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody
Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 5b Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 5b Úprava
VíceStudie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov
Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz Množství odpadů v Plzni
Více4 Návrh, ověření složení a výtěžnosti směsi a návrh technologického postupu výroby bioplynu, včetně produkce a složení kalů z této výroby
4 Návrh, ověření složení a výtěžnosti směsi a návrh technologického postupu výroby bioplynu, včetně produkce a složení kalů z této výroby 4.1 Materiál a metodika vsázky Pokus byl prováděn na principu jednostupňové
Více