EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví PRACOVNÍ DOKUMENT. o mrzačení ženských pohlavních orgánů

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví PRACOVNÍ DOKUMENT o mrzačení ženských pohlavních orgánů Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Zpravodajka: Cristiana Muscardini DT\ doc PE v02-00

2 Úvod Cílem tohoto pracovního dokumentu je zahájit uvnitř Výboru pro práva žen diskusi o mrzačení ženských pohlavních orgánů v Evropské unii, aby: bylo stanoveno, k jakému pokroku došlo prodloužením platnosti usnesení přijatého v roce 2001, a bylo vyhodnoceno, která opatření je od nynějška nutné přijmout, aby již nedocházelo k mrzačení ženských pohlavních orgánů. Migrační toky, které Evropa zažila v posledních třiceti letech, přispěly k rozšíření nových kultur, tradicí a zvyků i nových způsobů chování v evropských společnostech. Za tohoto stavu přetrvávají uvnitř EU tradiční kruté zvyklosti pojící se k pohlavní příslušnosti, jako je například mrzačení ženských pohlavních orgánů. Vzrůstající zájem o tento jev se na mezinárodní úrovni stává součástí obecného rámce ochrany práv žen. Tato situace umožnila africkým aktivistkám, aby zdůraznily násilnický charakter těchto zvyklostí zavedením termínu mrzačení namísto termínu ženská obřízka. Lékařská věda a různé provedené studie o krátkodobých i dlouhodobých tělesných a psychických důsledcích mrzačení ženských pohlavních orgánů prokázaly závažnost tohoto jevu. Do určité míry je i v dnešní době obtížné zjistit a přesně určit dopad mrzačení ženských pohlavních orgánů v Evropě, neboť je zde stále riziko, že kromě tajného provádění těchto zvyklostí na území Evropské unie jsou jeho oběťmi dívky, které dočasně pobývají v zemi svého původu. Podle Světové zdravotnické organizace je mrzačení ženských pohlavních orgánů rozšířeno ve dvaceti osmi zemích Afriky a Středního východu i v některých asijských zemích (Indonésie, Malajsie a sousedící země), asi sto až sto čtyřicet milionů žen a dívek ve světě se podrobilo tomuto druhu zvyklostí a existuje riziko, že kolem čtyři milionů z nich se stane jeho obětí. Vysledovat původ tohoto jevu není jednoduchou záležitostí: jedná se o velmi staré kmenové zvyky a rituály, které jsou hluboce zakořeněny v místních etnických společenstvích, jež je provozují. K vysvětlení mrzačení ženských pohlavních orgánů je v současnosti uváděno pět druhů příčin: - náboženství (k odůvodnění této zvyklosti se někteří lidé neprávem dovolávají islámu), - zdraví (příznivý dopad na plodnost nebo riziko impotence u mužů), - sociálně ekonomické poměry (mrzačení ženských pohlavních orgánů jako předběžná podmínka sňatku), - kmenová tradice / uznání v rámci etnika a - obraz ženství (mrzačení ženských pohlavních orgánů jako symbol uznání ženského údělu, který s sebou nese riziko sexuální žádosti a ztráty cti). PE v /6 DT\ doc

3 Postoj Evropského parlamentu Různými hledisky, prostřednictvím nichž jsou tyto zvyklosti v mezinárodních dokumentech s touto tematikou nazírány a odsuzovány, jsou: dimenze lidských práv, dimenze práv žen a dimenze práv dítěte. Evropský parlament zaujal vícekrát pevný postoj, když odsoudil provádění mrzačení ženských pohlavních orgánů, a vyzval Komisi i členské státy k vypracování globální strategie s cílem zamezit mrzačení ženských pohlavních orgánů, která stanoví zejména přijetí legislativních opatření k prevenci a potlačování této zvyklosti. (usnesení A5-285/2001 o mrzačení ženských pohlavních orgánů). Evropský parlament se k tomuto tématu v minulosti vyslovil a vyjádřil následující zjištění: jakékoliv mrzačení ženských pohlavních orgánů je násilným činem vůči ženě, který se rovná porušení základních práv, původ mrzačení ženských pohlavních orgánů tkví v sociálních strukturách založených na nerovnosti pohlaví a nevyvážených poměrech, co se týče moci, nadřazenosti a kontroly, v jejichž rámci je sociální a rodinný tlak zdrojem porušení základního práva, jímž je zachovávání nedotknutelnosti osoby, přiměřené vzdělání a informace hrají ve spojitosti s touto zvyklostí odrazující roli, zejména s ohledem na skutečnost, že je důležité přesvědčit obyvatelstvo, že může zanechat této činnosti, aniž by se tím zříkalo významných rysů své kultury, v rámci společné azylové a přistěhovalecké politiky je třeba, aby Komise a Rada vzaly v úvahu problém mrzačení ženských pohlavních orgánů, jenž musí být zohledněn rovněž při jednáních mezi EU a třetími zeměmi, členské státy mají od nynějška k dispozici právní rámec Společenství, který jim umožňuje přijmout účinnou politiku boje proti diskriminaci a zavést společný systém ve věci azylu, jakož i novou přistěhovaleckou politiku (článek 13 a hlava IV Smlouvy o ES). Evropský parlament rovněž požádal: Evropskou unii a členské státy, aby spolupracovaly ve jménu lidských práv, nedotknutelnosti osoby, svobody svědomí a práva na zdraví na harmonizaci platných právních předpisů a na vypracování zvláštních předpisů v dané věci; Komisi, aby vypracovala globální strategii za účelem vymýcení zvyklosti mrzačení ženských pohlavních orgánů v Evropské unii, která musí přesáhnout pouhé pranýřování těchto činů, a aby stanovila nejen právní a správní mechanismy, ale také preventivní, DT\ doc 3/6 PE v02-00

4 výchovné a sociální mechanismy umožňující dosáhnout skutečné ochrany ženám, jež se staly obětmi nebo jež se jimi mohou stát; Unii a členské státy, aby stíhaly, odsuzovaly a trestaly tyto zvyklosti tím, že uplatní celistvou strategii, která bude brát v úvahu právní, zdravotní, sociální dimenzi a integraci přistěhovalců. DAPHNE III: hlavní akce na úrovni Společenství Tento program byl klíčovým nástrojem pro financování činností souvisejících s informováním, prevencí a ochranou osob, které se podrobily mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo jím jsou ohroženy. Konkrétně program DAPHNE dosud umožnil financovat čtrnáct projektů týkajících se mrzačení ženských pohlavních orgánů v celkové částce 2,4 milionů eur v průběhu 10 let. Co se týče obecného cíle programu, projekty se zaměřují na zajištění výměny osvědčených postupů, osvětu a vytvoření kontaktních sítí. I když program DAPHNE nesporně přispěl do této chvíle ke zlepšení informovanosti a osvětě, pokud jde o rozšíření tohoto jevu v EU, s ohledem na vlastní povahu programu a dostupné prostředky je klamné doufat, že tyto projekty samy o sobě postačí k vymýcení zvyklosti mrzačení ženských pohlavních orgánů. Priority v oblasti prevence a vymýcení zvyklosti mrzačení ženských pohlavních orgánů v Evropě Abychom mohli předcházet mrzačení ženských pohlavních orgánů a vymýtit tuto zvyklost v Evropě, je třeba uplatnit uvážlivou strategii, která by mohla spočívat v tom, že: bude určen počet žen, které se podrobily mrzačení ženských pohlavních orgánů, a počet žen, které jsou vystaveny tomuto riziku v každém z členských států; bude vytvořen evropský zdravotní protokol pro účely monitorování tohoto jevu a databanka, které budou sloužit k vyhotovení statistik a provádění průzkumné činnosti zaměřené na dotčená společenství přistěhovalců; budou zpracovány vědecké údaje, které by mohly být využity Světovou zdravotnickou organizací k akcím zaměřeným na vymýcení zvyklosti mrzačení ženských pohlavních orgánů v Africe a v Evropě; budou shromážděny informace o osvědčených postupech monitorované na různých úrovních a bude analyzován dopad této praxe (eventuálně na základě projektů PE v /6 DT\ doc

5 financovaných a výsledků získaných v rámci programu DAPHNE III) a bude zajištěno jejich volné šíření; budou posíleny stávající evropské sítě pro prevenci škodlivých tradičních zvyklostí, například pořádáním školení pro nevládní organizace, místní nezisková sdružení a subjekty z této oblasti; do boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů bude zapojena jak Agentura Evropské unie pro základní práva, tak Evropský institut pro rovnost pohlaví v rámci víceletých nebo ročních pracovních programů; tyto agentury mohou řídit přednostní výzkumné a/nebo osvětové akce, které by mohly umožnit lépe poznat tento jev na evropské úrovni; členské státy budou vyzvány, aby uplatňovaly platná ustanovení týkající se mrzačení ženských pohlavních orgánů tak, aby upřednostňovaly prevenci tohoto jevu a bojovaly proti němu tím, že umožní dotčeným odvětvím (sociální pracovníci, vyučující, policejní síly, zdravotnický personál ), aby lépe poznala tento jev a dokázala jej rozpoznat, když se projeví; v evropských směrnicích o přistěhovalectví bude stanoveno, že mrzačení pohlavních orgánů je trestným činem, a budou určeny přiměřené postihy pro ty, kteří se jím provinili; budou vytvořeny stálé technické výbory pro harmonizaci a koordinaci mezi členskými státy a rovněž mezi členskými státy a africkými orgány; tyto výbory by měly sdružovat odborníky na tuto otázku a zástupce hlavních evropských a afrických ženských organizací; bude rázně zamezeno postupu zakládajícímu se na propíchnutí klitorisu a dalších metodách prezentovaných jako přechodná řešení mezi obřízkou klitorisu a zachováváním vlastních tradic; budou podporovány vlastní akce k vymýcení zvyklosti mrzačení ženských pohlavních orgánů politikami podpory a integrace ve prospěch žen a rodinných buněk, které jsou nositeli tradic zahrnujících mrzačení ženských pohlavních orgánů tak, aby bylo možné přísným uplatňováním zákonů a za dodržování základních lidských práv ukončit takto škodlivou zvyklost. Změna postoje Jednou z oblastí, kde je nutné zintenzivnit boj proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, je nepochybně oblast prevence u malých dívek. Za tímto účelem je nutné provést akci, která umožní především určit, které nezletilé dívky jsou ohroženy, a zajistit prevenci u jejich rodin s cílem dosáhnout změny postoje ze strany těchto rodin. V tomto smyslu jsou navržena následující opatření: DT\ doc 5/6 PE v02-00

6 lepší integrace rodin v hostitelské zemi tak, aby pociťovaly menší potřebu uchylovat se k tradičním rituálům k potvrzení své identity; široce zaměřená výchova při přijetí bude absolutně nezbytná ke společnému posouzení všech vhodných řešení; pomoc těmto rodinám, aby pochopily, že být rodiči v hostitelské zemi znamená v určitých ohledech změnit své chování a obyčeje, na které byly zvyklé od dětství ve své zemi původu, aniž to však zasahuje do jejich rodičovského postavení, a že jejich děti musí mít rodiče, kteří by na ně působili a plnili svou úlohu, ale kteří se musí zároveň integrovat v zemi, ve které pobývají; zvýšit informovanost rodin ohledně skutečnosti, že provozování zvyklosti mrzačení ženských pohlavních orgánů v hostitelské zemi má vedle tělesných a psychických poškození za následek i veřejné odsouzení, které může vést až k vyloučení dívek, jež jsou jeho oběťmi, ze společenství dalších dívek jejich věku: jejich spolužaček a kamarádek, s nimiž si hrají; uvědomit rodiny o faktu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je zakázáno zákonem jak v členských státech, tak v zemích původu; je podstatné jim vysvětlit, že po celém světě jsou podnikána opatření k zamezení těchto škodlivých tradičních zvyklostí, které se týkají žen a dívek. Je třeba rovněž připomenout, že v hostitelské zemi: 1. zmrzačení, jemuž se žena podrobila, není kompenzováno společenským přijetím; 2. vědomí její odlišnosti je znakem její příslušnosti ke společenství původu, ale zároveň jejího nezačlenění do hostitelské společnosti; 3. mrzačení ženských pohlavních orgánů nelze vysvětlit sadistickou zálibou v bezdůvodném násilí, ale zázemím, s nímž jsou hluboce ztotožněny: jejich kořeny, jejich světem, jejich rodiči; 4. tón, kterým sdělovací prostředky pojednávají často o otázce mrzačení ženských pohlavních orgánů, aby vyvolaly senzaci a skandalizovaly tuto tematiku, má za následek vyvolání pocitu viny u ženy, která již byla traumatizována, a rozšíření tělesné bolesti o psychické utrpení; 5. mrzačení ženských pohlavních orgánů musí být přísně potíráno z důvodu nevratných poškození, které způsobují, avšak není nutné pranýřovat bez výhrad původní kulturu a ještě méně ženy, které se podrobily tomuto druhu zvyklostí; 6. důsledky, zejména psychické, jsou naprosto odlišné v souvislosti s přistěhovalectvím, přičemž přistěhovalci druhé generace jsou zvláště vystaveni ohrožení a problémům; je totiž pravdou, že pokud je dospělá zmrzačená žena vystavena vlivům, které neodpovídají vzorům, jež jí byly vštěpovány od dětství, může trpět krizí identity; skutečnost, že se vnímá poprvé ve svém životě jako zmrzačená, že je označována jako sexuálně handicapovaná, jako oběť barbarského a divokého světa (a to bohužel z důvodu špatné informovanosti části sdělovacích prostředkům ohledně tohoto tématu), ji uvádí do nepříjemné situace, kterou nelze zanedbávat, a při níž není počítáno s žádnou psychickou podporou. PE v /6 DT\ doc