Často kladené dotazy k programu ALFA

Transkript

1 Často kladené dotazy k programu ALFA 1. Je účast v programu ALFA je možná pouze pro tuzemské nebo i zahraniční právnické osoby? V souladu se zákonem 130/2002Sb bude ALFA otevřena i pro zahraniční subjekty, které mají sídlo v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace. Je však nutné zajistit, aby výsledky projektu přispěly ke splnění hlavních cílů programu, konkrétně k růstu konkurenceschopnosti hospodářství a společnosti České republiky a zvýšení kvality materiálů a systémů, zvyšování kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje dopravy. 2. Je přijatelné schéma veřejná výzkumná instituce jako žadatel a malý a střední podnik jako spolužadatel nebo bude preferováno opačné schéma. Je úplně jedno, zda bude uchazečem MSP a VVI jako spolužadatel či naopak. 3. Předpokládám, že projektové konsorcium více veřejných výzkumných instituci, které má v tabulce míry podpory na straně 4 uvedeno až 100 % financování, je spíše teoretický údaj. Jakým způsobem se dokladuje závazek dofinancování projektu do 100 %? Můžete upřesnit? Žádná z variant nebude nijak preferována. Konsorcium více VO je sice teoreticky možné, ale jak správně upozorňujete, 100% podpory není možné. Na projekt jako takový je možné dostat max. 80%, takže zbylých 20% by ono konsorcium muselo dofinancovat z jiných neveřejných zdrojů (získaných např. z pronájmu konferenčních prostor). V návrhu projektu uchazeč uvede výši neveřejných zdrojů použitých na svou část projektu a popíše z jaké činnosti pocházejí. Nemusí ji dokládat žádným čestným prohlášením, protože podpisem návrhu projektu stvrzuje, že údaje v něm uvedené jsou pravdivé. Skutečná výše spolufinancování bude kontrolována v průběhu řešení projektu. 4. Jakým způsobem se předkládají návrhy projektů? Návrhy projektů se budou předkládat elektronicky prostřednictvím informačního systému a jeden výtisk podepsaný statutárním zástupcem všech uchazeče a všech dalších účastníků projektu bude nutné doručit i v listinné podobě do do 16:30 na adresu sídla TA ČR. 5. Jaký je termín odevzdání přihlášek do programu pokud chceme prostředky čerpat od roku 2011 (nemohu je nikde najít)? Návrhy projektů je možné podávat od 25.3 do do 16:30 hod. 6. Můžeme předložit projekt zaměřený na informační a komunikační technologie do prvního podprogramu, když nejsou uvedeny mezi dílčími cíli? Ano, projekt můžete předložit i pokud není tento obor specificky uveden mezi dílčími cíli. Důležité je, aby byl buď uveden v textu podprogramu nebo aby tematicky souvisel s obsahem daného podprogramu. 1

2 7. Bude v rámci programu alfa možno nějakým způsobem čerpat prostředky na spolupráci mezi českou a zahraniční výzkumnou organizací? Např. náklady na cestovné a pobyty zahr. vědeckých pracovníků, poskytnutí zahraničního know - how v oblasti výzkumu, zapůjčení přístrojového vybavení apod. Program ALFA není primárně určen na podporu spolupráce se zahraničními partnery. V souladu s 18 odst. 10 zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje je možná účast zahraničních účastníků projektu, kteří pochází z členského státu EU, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. Náklady, které uvádíte nejsou nijak formálně omezovány, nicméně musí být přiměřené a souviset s projektem. Tuto skutečnost posoudí oponenti a Rada programu, kteří mohou jejich výši změnit 8. Je možné si v TA ČR domluvit schůzku ke konkrétní projektové žádosti? K Vaší žádosti o schůzku ohledně možnosti diskutování Vašich projektových záměrů musím bohužel konstatovat, že vzhledem k očekávanému počtu projektových žádostí, rovnému přístupu ke všem žadatelům a omezeným kapacitám Kanceláře TA ČR, nebudou poskytovány konzultace k jednotlivým projektovým žádostem. Kancelář bude poskytovat informace po telefonu a přes ovou komunikaci, ale bude se jednat o technické poradenství týkající se procesu podávání projektových žádostí. 9. Naše firma je právnická osoba a předmětem našeho podnikání je Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd. Na tento druh činnosti máme vydaný živnostenský list. Prosím o sdělení, zda můžeme žádat o podporu jako výzkumná organizace nebo jen jako podnik. Pokud vaše firma prokáže, že splňuje definici výzkumné organizace dle podle Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01) (bod 2.2, str. 9), pak můžete žádat o podporu jako výzkumná organizace. V opačném případě se musíte zařadit pod patřičnou kategorii podniku. Rámec definuje výzkumnou organizaci následovně: výzkumnou organizací se rozumí určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem; Splnění definice výzkumné organizace dle Rámce se prokazuje následovně: o předložením stanov, zřizovací či zakládací listiny daného uchazeče či dalšího účastníka, o prokázáním oddělené účetní evidence pro hospodářskou a nehospodářskou činnost a o prokázáním, že není poskytován přednostní přístup k výsledkům či výzkumným kapacitám (a to nejen ve vztahu k předmětnému projektu). 2

3 10. Jakým způsobem se bude předávat dotace mezi partnery? Partnerům projektu je možné jejich část zálohy převést na účet hned po jejím obdržení podíl podniku na daný rok je přesně znám, je totiž uveden v rozpočtu projektu, resp. upřesněn v průběžné zprávě na rok následující. Pokud bude partnerem organizační složka státu, dostane dotaci zvýšením své kapitoly ve státním rozpočtu. Přesuny mezi partnery nejsou možné, přesuny mezi jednotlivými kategoriemi nákladů jsou možné bez schválení poskytovatelem do 20% uznaných nákladů projektu. 11. Jsou v případě spolupráce možné vklady partnerů in kind (např. propůjčení laboratoře, přístroje, vklad know-how)? Vklady in kind jsou možné, ale aby bylo možné je zahrnout do rozpočtu, musí být oceněny soudním znalcem. Pokud budou pouze uvedeny v textu projektu, ale nebudou uvedeny v rozpočtu, tak oceněny být nemusí. 12. Je možné, aby spolupracující podniky fakturoval za své služby nižší než komerční cenu? Partner Vám může poskytovat své služby za zvýhodněnou cenu, to závisí pouze na dohodě mezi vámi. Cena by ale neměla být vyšší než je cena obvyklá. 13. Musí žadatel prokazovat svou historii, resp. může být žadatelem nově vzniklý podnikatelský subjekt? Uchazečem může být i nově vzniklý subjekt, historii prokazovat nemusí. Tuto skutečnost byste měli uvést v návrhu projektu a zdůvodnit tak nuly v části hospodářské výsledky za poslední 3 roky. Oponenti tuto skutečnost zohlední ve svém posudku. 14. Je možné v rámci uznaných nákladů uplatňovat nájemné prostor, kde bude projekt realizován? (jednalo by se o pronájem čistých prostor) Nájemné může být uznaným nákladem pokud souvisí s projektem a podaří se Vám o zařadit do některé z kategorií uznaných nákladů. 15. Jsou nějak omezeny (procentně, množstevně) podíly jednotlivých skupin uznaných nákladů projektu (viz bod ZD) na celkových uznaných nákladech projektu (např. režijních)? - kromě "Objem prostředků na nákup služeb je omezen na 20 % z celkových uznaných nákladů." Podíl jednotlivých typů nákladů na projektu není omezen, s výjimkou nakupovaných služeb, které jsou omezeny na 20% způsobilých nákladů. Všechny náklady (včetně režie) však musí prokazatelně souviset s projektem a musí na něj prokazatelně být i vynaloženy. 16. Je třeba nějak "prokazovat", že "nelze uplatnit nárok na odpočet DPH", nebo se má u v.v.i. automaticky za to, že "nelze"? Viz. bod ch) zadávací dokumentace "Uznanými náklady projektu v tomto programu jsou:...dph pouze pokud nelze uplatnit nárok na její odpočet." 3

4 (ne)nárok na odpočet DPH nebudete muset nijak prokazovat při podávání projektu, ale předpokládám že se tato položka objeví ve vašem účetnictví a tudíž i v průběžné zprávě, která se bude podávat po každém kalendářním roce čerpání podpory. Zároveň se to bude kontrolovat při finančních i věcných kontrolách projektu. Nárok na odpočet DPH se řídí platnou legislativou. Tato položka se pochopitelně může u jednotlivých účastníků projektu lišit a bude počítána dle uznatelných nákladů daného účastníka. 17. Jakým způsobem se bude prokazovat finanční spoluúčast a pokud je projekt řesen ve spolupráci mezi podnikem a vysokou školou, zda postačí, když MSP prokáže schopnost financovat projekt. Schopnost spolufinancování z neveřejných zdrojů se prokazuje za projekt jako celek, ne za jednotlivé účastníky, proto opravdu postačí, když schopnost spolufinancování prokáže jeden účastník v povinné výši min. 20% způsobilých nákladů projektu. 18. Existuje vzor smlouvy o spolupráci či konkrétní požadavky na její obsah? Není předepsaný povinný typ smlouvy, v příloze Příručky pro uchazeče je však uveden doporučený obsah takovéto smlouvy. 19. Naše účetní období není shodné s kalendářním rokem. Poslední účetní období uzavřeme až po podání přihlášky. Jak máme vyplnit finanční ukazatele? Není nutné mít uzavřený poslední rok, pokud Váš účetní rok nesouhlasí s kalendářním období. V tomto případě doložíte informace za poslední tři uzavřené roky. 20. Vylučuje účast v programu ALFA účast v jiných programech? Když jsme neuspěli v TIPu můžeme si podat žádost do ALFy? Přihlášku je možné podat do více programů, avšak pokud by Váš projekt uspěl v obou programech, musíte se rozhodnout, z kterého programu budete čerpat. Není možné financovat stejné náklady ze dvou programů zároveň. 21. Proč nesmí 1 etapa být delší/kratší než 1 rok? Je to z důvodu možnosti jednoznačné kontroly míry podpory dle typu výzkumu a prací realizovaných v daném roce. 22. Můžete definovat neveřejné zdroje? Jak se tyto zdroje určují u státních institucí? Reakce: Není důležité, zda je subjekt vlastněn státem či nikoliv, důležitý je původ peněz. Pokud peníze pochází ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů a jiných samosprávných celků či z veřejných dotací, jedná se o veřejné prostředky. Neveřejné prostředky pochází z vlastní podnikatelské činnosti, kterou mohou provádět i státní instituce (např. projed vlastních služeb). 23. Může žádat i obecně prospěšná společnost? Ano, právní forma účastníků není omezena. Žádat nemůže pouze fyzická osoba nepodnikatel. 24. Pokud bude výzkumná organizace podávat projekt (aplikační výzkum) s podnikem dohromady musí se výzkumná organizace podílet na UHRADE alespoň 10% nákladů projektu, aby splnila podmínku účinné spolupráce (tedy bude celková podpora výzkumné organizace snížena ze 100% na max. 90%?). Pokud se nebudeme moci podílet min. 10% na úhradě nákladů 4

5 projektu, partner projektu (podnik) tedy nemůže získat 15% příplatek za spolupráci. Rozumím tomu správně? Účinná spolupráce znamená, že se výzkumná organizace podílí 10% na celkových nákladech projektu (jinak řečeno nárokuje si alespoň 10% celkového rozpočtu), ale ne nutně na zdrojích financování. Je tedy možné, aby výzkumná organizace dostala 100% dotaci a i přesto měl partner (podnik) příplatek za spolupráci. 25. Jak se bude hodnotit dosažení patentu, jehož získání trvá i několik let? Podmínky uznání patentu jsou dané platnou metodikou hodnocení výsledků výzkumu a vývoje na TAČR uzná patent jako platný výsledek v době, kdy bude splňovat požadavky této metodiky. Protože metodika uznává patent až po jeho udělení a ne při podání žádosti o jeho ochranu a doba udělení patentu se obvykle počítá v letech, je naplnění tohoto druhu výsledku před skončením realizace projektu obtížné, což si uvědomujeme.je však nutné, abyste splnili/dosáhli alespoň jednoho požadovaného druhu výsledku. 26. Jakým způsobem máme dokládat dofinancování projektu z neveřejných zdrojů? V přihlášce v patřičné kolonce vyplníte původ zdrojů, ze kterých budete projekt spolufinancovat. Statutární zástupce svým podpisem při odevzdání projektu stvrzuje pravdivost údajů v návrhu projektu. 27. Do jaké výše bude omezena výše osobních nákladů na smlouvy, je možné překročit i 100% úvazku? V otázce úvazků členů řešitelského týmu se bude TA ČR řídit platným zákoníkem práce, konk. bodem 4 13, který říká: Zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, se věta první použije jen v případě, že se jedná o výkon práce v téže organizační složce státu. a bodem 1 79 téhož zákona, který zní: Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. 28. Co mám dávat do přílohy Příloha dokazující potřebnost řešení a možnost uplatnění výsledku řešení, např. průzkum, studie nebo poptávka odběratele či uživatele? Do této přílohy přložte jakýkoliv dokument, který prokáže, že o výsledky vašeho projektu je zájem, ať již na trhu (komerční) či od jiného potenciálního odběratele. Může se jednat o výsledky průzkumu trhu, odbornou studii, dopis od odběratele apod. 29. Je nutné přikládat k návrhu projektu smlouvu o smlouvě budoucí? Ne, smlouvu o smlouvě budoucí TA ČR nevyžaduje. K návrhu projektu přikládáte návrh smlouvy o spolupráci uchazeče s dalšími účastníky projektu. Tato smlouva by měla být jedna - smlouva příjemce se všemi dalšími účastníky projektu. Podepsanou smlouvu předkládáte TA ČR před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace. I smlouva o poskytnutí dotace bude jen jedna a TAČR ji bude podepisovat pouze s příjemcem. 30. Co se stane, pokud projekt bude neúspěšný/nedosáhne předpokládaných výsledků? TA ČR nejprve zhodnotí z jakého důvodu byl projekt neúspěšný. Může se stát, že projekt neuspěl z důvodů, které řešitel nemohl předpokládat ani ovlivnit (např. stejné či ještě výhodnější řešení objevené jiným výzkumníkem). Tato situace by ovšem teoreticky neměla nastat, protože projekt bude z těchto hledisek hodnocen každoročně a pokud by se jeho další financování jevilo jako neefektivní, mělo by dojít k jeho zastavení. Pokud ovšem projekt neuspěl např. z důvodu liknavosti řešitele, přistoupí TA ČR k individuelním sankcím, v krajním případě i k vrácení dotace. TA ČR si zároveň bude tvořit 5

6 svou vlastní databázi neúspěšných projektů a řešitelů a bude k ní přihlížet při přidělování dotací pro další projekty. 31. Může uchazeč nějak ovlivnit výběr oponentů, kteří budou hodnotit jeho projekt? Ne, oponenty bude ke každému projektu přidělovat počítač. TA ČR pouze zajistí, aby oponent nebyl vůči projektu podjatý. Uchazeč nemůže navrhnout ani vyloučit oponenty. 32. Jaké podmínky musí splňovat fyzická osoba jestliže by byla žadatelem o poskytnutí podpory pro aplikovaný výzkum? Co se rozumí výkonem hospodářské činnosti ve smyslu Nařízení Komise 800 z roku 2008? Fyzická osoba nepodnikatel se nemůže programu ALFA zúčastnit. Program ALFA je určen pro podniky a výzkumné organizace. Hospodářskou činností se rozumí podnikatelská činnost. Fyzické osoby se mohou účastnit jen jako osoby samostatně výdělečně činné a platí pro ně > stejné podmínky prokázání způsobilosti jako pro ostatní podniky. Definice dle Nařízení Komise (článek 1 přílohy > 1): "Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost." 33. Není mi jasný text uznaných nákladů za služby: "Dodavatelem zakázek nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce nebo spolupříjemce nebo osoba spojená (ve smyslu 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů) s příjemcem, spolupříjemcem, řešitelem nebo spoluřešitelem". Platí to pro fyzickou či právnickou osobu. Jinými slovy, když mám jako hlavni řešitel (univerzita) spoluřešitele malý podnik, tak mu nemůžu zadávat (zaplatit) analýzy (nebo se to týká jen osoby napsané v řešitelském týmu a firma může přijímat od nás zakázky)? Spoluřešiteli pochopitelně zakázky zadávat můžete, nicméně tím, že bude účastníkem projektu, tak již bude mít práce na projektu hrazené z dotace. Jde pouze o to, zamezit účelovému zadávání zakázek v rámci projektu osobám (fyzickým i právnickým) spojeným s příjemcem (spoluuchazečem). Pokud by se jednalo o analýzy nesouvisející s projektem, tak se na ně tato podmínka nevztahuje. 34. Jsou stanoveny nějaké podmínky, za jakých se musí zadávat veřejné zakázky? V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o veřejných zakázkách). 35. Pokud budeme na projektu spolupracovat se zahraniční univerzitou, která má příjmy od své vlády, jedná se o veřejné zdroje? Ano, veřejnými zdroji se myslí i zahraniční zdroje, Rámec Společenství ani Evropská unie nerozlišují, z kterého členského státu peníze pochází. 36. Může být účastníkem projektu i krajský úřad? Ano. Z účasti ve veřejné soutěži jsou vyloučeny pouze fyzické osoby nepodnikatelé. 37. Jakým způsobem zamezíte možné manipulaci s výsledky veřejné soutěže či zamezíte lobbingu? 6

7 Pokud by procesu hodnocení projektu chtěl výše postavený orgán změnit pořadí projektu, musí tuto změnu řádně odůvodnit a toto zdůvodnění zveřejnit na internetu. Z jednání Rady programu a Rad podprogramů budou pořizovány zvukové záznamy. 38. Mohu být odpovědný řešitel dvou různých projektů u dvou firem které mne tímto vedením smluvně pověří? Ano, můžete být řešitelem u dvou firem. 39. Pokud je žadatelem zahraniční firma a spoluřešitelem univerzita z ČR - je splněn požadavek alespoň jednoho českého účastníka nebo je nutná i česká firma jako další spoluřešitel? Pro splnění podmínky alespoň jednoho českého subjektu stačí, aby jím byla univerzita. Nemusí to být nutně podnik. 40. Je možné v rámci uznaných nákladů uplatňovat nájemné prostor, kde bude projekt realizován? (jednalo by se o pronájem čistých prostor) Nájemné může být uznaným nákladem pokud souvisí s projektem a podaří se Vám o zařadit do některé z kategorií uznaných nákladů, předpokládám, že nejvhodnější by byly provozní výdaje či služby. 41. Pokud by šlo o partnerství výzkumné organizace s MSP se sídlem v EU, EHP či Švýcarsku, vztahuje se z hlediska této veřejné soutěže i na zahraniční podnik zohlednění příplatkem pro MSP? Příplatek za mezinárodní spolupráci poskytován nebude. Zahraniční podniky se účastnit dle zákona mohou, příplatky za MSP i za spolupráci s výzkumnou organizací se samozřejmě uznávat budou. 42. Pokud bude naše organizace předkládat více projektů, jakým způsobem prokazujeme působivost. Musejí být doklady nutně součástí jednoho z projektů, nebo je lze předložit ve zvláštní obálce (jako je tomu u jiných poskytovatelů), s uvedením seznamu projektů, k nimž se vztahují, a označené např. Veřejná soutěž program ALFA Doklady k prokázání způsobilosti neotvírat!? Z praktických důvodů bychom preferovali tento způsob, pokud by byl možný. Skutečně existují dva systémy předkládání přiložení k 1 projektu se seznamem ostatních projektů, ke kterým se doklady vztahují (a u ostatních uvést, u kterého je seznam přiložen) nebo zasílání v samostatné obálce. TA ČR zvolila 1. způsob, tudíž zaslání v samostatné obálce není možné. 43. Jakým formálně správným způsobem se má prokázat "že není poskytován přednostní přístup k výsledkům či výzkumným kapacitám, a to nejen ve vztahu k předmětnému projektu"? Není určen žádný jediný možný způsob, jako příklad uvádíme interní směrnici či předpis (pokud existuje), lze akceptovat i čestné prohlášení 7