Název materiálu: Územní členění státu - aktuální informace

Transkript

1 Podklady na zasedání ZM dne: Název materiálu: Územní členění státu - aktuální informace Předkládá: Ing. Tomáš Hocke Vypracoval: Ing. Tomáš Hocke Zúčastní se projednávání v ZM: Předložení materiálu uloženo: Přílohy: dojizdka_zamestnani_skoly Analyza_problematiky_skladebnosti vypocet_dopadu_skladebnosti_obcane_podnikatele Právní norma, popř. vnitřní předpis nebo nařízení: Projednáno v: Vztah k rozpočtu města: nabídnutí objektu čp.84 ve Skálově ulici státu pro zřízení úřadů okresu, případně detašovaných pracovišť Zdůvodnění a vysvětlení: usnesení RM č. 360/2016 RM doporučuje ZM schválit požadavek na zřízení nového územního celku okres Turnov, v rámci probíhající přípravy nového administrativního členění státu a tím vyřešení anomálie obce s rozšířenou působností Turnov, která se skládá z obcí ležících na území tří stávajících okresů. Hlasování (Pro/Proti/Zdrželi se) [6/0/0] usnesení ZM č. 295/2016 ZM požaduje v rámci probíhající přípravy nového administrativního členění státu zřízení nového územního celku okres Turnov a tím vyřešení anomálie obce s rozšířenou působností Turnov, která se skládá z obcí ležících na území tří stávajících okresů. Hlasování: (Pro/Proti/Zdrželi se) [24/0/0] Vážení zastupitelé, předkládám Vám materiál aktualizovaný materiál týkající věcného záměru zákona o územně správního členění státu, který by mohl mát potenciální dopad na území obce s rozšířenou působností (dále ORP) Turnov. Materiál projednala 27. února 2018 Vláda ČR a přijmula následující usnesení č.134: Vláda I. schvaluje návrh věcného záměru zákona o územně správním členění státu;

2 II. ukládá ministru vnitra vypracovat a vládě do 31. prosince 2018 předložit návrh zákona o územně správním členění státu, a to na základě věcného záměru zákona podle bodu I tohoto usnesení s tím, že do tohoto návrhu zákona budou zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Kompletní materiály týkající se tohoto záměru zákona lze nalézt na: Materiály jsou rovněž založeny na zastupitelském disku. Materiál se zabývá ve své podstatě zrušením starých krajů, vzniklých v roce 1960 a snaží se odstranit neskladebnost v území. Hlavní myšlenkou je, že celé území ORP musí patřit k jednomu okresu. Zákon již ztratil ambici neskladebnost řešit i s ohledem na justici a v této chvíli ji v podstatě neřeší. Vzhledem k frekvenci dojížďky do škol a zaměstnání (viz mapa v příloze) navrhuje Ministerstvo vnitra přiřadit ORP Turnov k okresu Liberec. Převládající směry celkové vyjížďky z obcí správního obvodu ORP Turnov dle SLDB 2011 Obec Okres Cíl vyjížďky na 1. místě Cíl vyjížďky na 2. místě Čtveřín LBC Turnov Liberec Frýdštejn JN Turnov Jablonec nad Nisou Holenice SM - - Hrubá Skála SM Turnov Liberec Jenišovice JN Turnov Liberec Kacanovy SM Turnov - Karlovice SM Turnov Liberec Klokočí SM Turnov - Kobyly LBC Turnov Liberec Ktová SM Turnov - Lažany LBC Turnov - Loučky SM Turnov - Malá Skála JN Turnov Jablonec nad Nisou Mírová pod Kozákovem SM Turnov Liberec Modřišice SM Turnov Liberec Ohrazenice SM Turnov Liberec Olešnice SM Turnov - Paceřice LBC Turnov Liberec Pěnčín LBC Turnov Liberec Přepeře SM Turnov Liberec Příšovice LBC Turnov Mladá Boleslav Radimovice LBC Turnov Liberec Radostná pod Kozákovem SM Turnov - Rakousy SM - - Rovensko pod Troskami SM Turnov Liberec Soběslavice LBC Turnov - Svijanský Újezd LBC Turnov Kobyly Svijany LBC Turnov Liberec Sychrov LBC Turnov Liberec Tatobity SM Turnov Liberec Troskovice SM - -

3 Turnov SM Liberec Mladá Boleslav Vlastibořice LBC Turnov Liberec Všeň SM Turnov Liberec Vyskeř SM Turnov Praha Žďárek LBC Liberec - Rovensko pod Žernov SM Turnov Troskami Připomínám, že ORP Turnova je složeno z 37 obcí, z nichž některé patří k okresu Semily (21), některé k okresu Liberec (13) a některé k okresu Jablonec nad Nisou (3). Legitimně tedy usilujeme o zřízení turnovského okresu, tak, abychom neohrozili celistvost stávajícího ORP. Kromě této obavy lze jistě argumentovat dojezdnými cíli, které jsou na prvním místě v Turnově. Dalším argumentem je i množství zaměstnavatelů a přirozené centrum občanské vybavenosti. Náš požadavek podpořila naprostá většina zastupitelstev měst a obcí v našem ORP usnesením požadujícím zřízení okresu Turnov. Jako motivační prvek navrhuji nabídnout státu objekt čp.84 ve Skálově ulici. Jedná se o administrativní budovu se třemi byty, ze které bychom měli na konci roku 2018 přestěhovat úředníky do objektu Nové radnice. Komentář MV: Specifická je situace u obcí ve SO ORP Turnov, kde se z celkem 33 neskladebných obcí v ČR (viz Tabulka 1) nachází takřka polovina (16). Tuto situaci MV již dlouhodobě sleduje a směřuje k ní snahy o vyřešení skladebnosti. Zároveň město Turnov již delší dobu usiluje o zřízení nového okresu Turnov v rozloze současného SO ORP Turnov, což MV považuje za neefektivní způsob řešení. Za účelem vysvětlení stanovisek bylo svoláno jednání, na němž došlo k přednesení postojů všech dotčených aktérů 1[1]. MV obecně preferuje variantu zachování územní celistvosti správních obvodů stávajících ORP. Proto i v případě ORP Turnov navrhuje přiřazení celého správního obvodu k okresu Liberec. Všechny uvedené obce z SO ORP Turnov, které jsou ve výběru zvolené varianty označeny jako Turnov/Liberec se v rámci dotazování na jejich preferenci řešení neskladebnosti vyjádřily, že preferují tuto problematiku řešit prostřednictvím zřízení okresu Turnov. MV však nechce současnou správní strukturu zesložiťovat a prodražovat, proto bylo zvoleno řešení, které nejlépe odpovídá reálným vztahům a vazbám v daném území, což je udržení kompaktnosti současného celku SO ORP Turnov a jeho přiřazení k okresu Liberec (krom obce Frýdštejn, jež zvolila SO ORP Jablonec nad Nisou). Navazující jednání: 13. března se starosta společně se starostkou Semil Lenou Mlejnkovou a vedoucím správního odboru JUDr. Němcem setkal s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Vysvětlil jsem panu ministrovi naši situaci a pan ministr přislíbil další jednání. 14. března se starosta setkal s předsedou výboru pro veřejnou správu Poslanecké sněmovny ČR panem Ivanem Bartošem. I on přislíbil další jednání vedoucí především k zjištění finanční náročnosti zřízení okresu Turnov. 1[1] Názor předkladatele na tuto otázku byl diskutován na setkání dotčených obcí a představitelů územních správních úřadů, které se konalo dne v Kulturním domě Střelnice v Turnově, jehož se účastnily všechny obce ORP Turnov (tedy i mimo neskladebné obce). Na jednání bylo konstatováno, že dnes existence okresu již nemá dopady na rozvoj území, jako tomu bylo v minulosti (před reformou veřejné správy). Okres jako administrativní jednotka státu slouží pouze u výkonu některých agend k určování příslušnosti (OSSZ, Státní okresní archivy), většina správních orgánů má již svoji vlastní územní správní strukturu zakotvenou ve svých vlastních zákonech. Samotné případné zřízení nového okresu, tedy neznamená automatické zřizování územních pracovišť orgánů státní správy. Proto jeho zřízení MV nemůže podpořit.

4 11. dubna 2018 se na turnovské radnici konalo společné jednání starostů ORP Turnov s vedením města Turnova. Jednání se účastnil také hejtman Libereckého kraje Martin Půta, vedoucí správního odboru krajského úřadu Jiří Němec. Schůzka starostů měla za cíl vyjasnit postoje jednotlivých obcí k možným variantám řešení územního členění státu v našem regionu. Starostové obcí se opět společně shodli na požadavku zřízení okresu Turnov na území současného ORP Turnova. V dalších variantních řešeních však nejsou starostové obcí jednotní a jasnější stanoviska budou k dispozici po projednání otázky v zastupitelstvech obcí. Pan hejtman se přiklání ke zřízení okresu Turnov anebo k připojení celého ORP Turnov k okresu Semily a zřízení detašovaných pracovišť v Turnově. Obává se příliš velkého okresu Liberec, oslabení hospodářsky malého okresu Semily Změny pro občany, které s sebou přináší změna okresu: - Živnostenský úřad není problém, nedochází ke změnám - Odbor správní u občanském průkazu je uveden okres, název přímo na dokladu, nutno výměna dokladů u všech občanů, kteří změní okres - Odbor dopravní - není problém, nedochází ke změnám - Odbor sociálních věcí - není problém, nedochází ke změnám, pouze přínos OSSZ přímo v Turnově - Stavební úřad - není problém, nedochází ke změnám, pouze přínos v podobě v budoucnu jednoho okresního pracoviště hygieny, hasičů, soudů, katastru atd. tak by se z hlediska stavebního úřadu k lepšímu nic nezměnilo. - Odbor životního prostředí - není problém, nedochází ke změnám Navrhované usnesení ZM: ZM bere na vědomí materiál Územně správní členění státu aktuální informace. ZM nadále požaduje zřízení okresu Turnov a pověřuje starostu města dalším jednáním.

5

6 Zá kládní ánálý zý k ř eš ení přoblemátiký škládebnošti ú zemne špřá vní ho č lene ní štá tú Zpracovatel: Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV Verze: leden 2018

7 Obsah 1 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění správního obvodu ORP Turnov Vznik situace Problémy spojené se zřízením okresu Turnov Dojížďka do zaměstnání a škol v obci s rozšířenou působností Turnov Hromadná veřejná doprava z vybraných obcí SO ORP Stavební a matriční úřady Variantní řešení skladebnosti obcí ve správním obvodu ORP Turnov Důsledek změn pro obce v okresu Liberec Důsledek změn pro obce v okresu Jablonec nad Nisou Důsledek změn pro obce v okresu Liberec Tabulková příloha Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v oblasti Holýšovska Možná řešení územně správní neskladebnosti Důsledek změn pro obce Holýšovska Tabulková příloha Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v oblasti Českobrodska Možná řešení územně správní neskladebnosti Důsledek změn pro obce Českobrodska Tabulková příloha Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v případě města Harrachova Možná řešení územně správní neskladebnosti Tabulková příloha Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v případě obce Věžnice Možná řešení územně správní neskladebnosti Problematika možné existence obcí shodného názvu v rámci jednoho okresu Postup a povinnosti Ministerstva vnitra Tabulková příloha Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění na Valašsku Možná řešení územně správní neskladebnosti Důsledek změn pro obce Valašska Tabulková příloha Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v případě hl. města Prahy Výchozí stav Možná řešení územně správní neskladebnosti

8 1 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění správního obvodu ORP Turnov 1.1 Vznik situace Turnovsko patří mezi území nejvíce postižená některými důsledky územně správní reformy z r V tomto případě došlo v širším území ke zpřetrhání historických i přirozených prostorových vazeb a vytvoření okresních celků z tohoto hlediska nesourodých. Zejména došlo k vytvoření okresu Semily značně nad rámec rozsahu přirozené spádovosti tohoto města a na okrajích uvedeného okresu naopak k tomu, že značná část přirozeného spádového území příslušných center zůstala v sousedních okresech. 1.2 Problémy spojené se zřízením okresu Turnov Představitelé Turnova dlouhodobě usilují o zřízení samostatného okresu Turnov. Význam okresu již nemá dopady na rozvoj území, jako tomu bylo v minulosti (před reformou veřejné správy). Okres jako administrativní jednotka státu slouží pouze u výkonu některých agend k určování příslušnosti (Okresní správa sociálního zabezpečení, Okresní archivy), většina správních orgánů má již svoji vlastní územní správní strukturu zakotvenou ve svých vlastních zákonech. Ministerstvo vnitra pokládá zřízení takového okresu za sporné a zatížené vysokou mírou souvisejících rizik, a to z těchto důvodů: 1. Koncepce dalšího vývoje územní veřejné správy na mikroregionální úrovni vychází z předpokladů pragmatického ponechání okresů v současné době jako řešení, které dovoluje se vyhnout některým problémům spojeným zejména s prostorovým rozmístěním správních úřadů, především z hlediska ekonomické náročnosti, neboť zřizování nových úřadů státní správy v Turnově. Uvedená koncepce však nepředpokládá další rozvíjení okresních struktur ani vytváření nových speciálních členění státu opřených o okresní uspořádání z r V tomto smyslu je zřízení nového okresu v rozporu s celkovým koncepčním řešením problému, neboť se týká řešení problému v zásadě přechodné povahy a obrací pozornost k otázkám, které jsou v obecné rovině vývojově překonané. 2. Vytvoření nových okresů by přineslo problémy také z hlediska vztahu ke speciálním správním členěním. Pokud by bylo požadováno přizpůsobení speciálních správních členění založených na principu okresů z r novému okresu, resp. novým okresům, lze očekávat zásadní nesouhlas příslušných ústředních správních úřadů zejména z důvodu vyvolání dodatečných ekonomických a organizačních nákladů. Pokud by takové přizpůsobení nebylo 3

9 požadováno, šlo by pouze o formální změnu, která by nijak neřešila problémy obyvatel příslušného spádového obvodu, naopak by učinila vztahy ještě méně přehlednými. Lze ještě poznamenat, že úplného přizpůsobení správních struktur nově zřízenému okresu by se v žádném případě nedosáhlo, neboť již převládají případy, kdy správní obvod v rámci příslušné speciální správy je pouze obvodem detašovaného pracoviště, nebo je obvod působnosti určen výčtem obcí. 3. V porovnání s ostatními okresy je navrhovaný okres Turnov nejmenším celkem. Je sice vnitřně relativně silně integrovaný (jak ukazuje analýza dojížďky), intenzita této integrace a velikost regionu však spíše ukazují na kvalitně vymezený správní obvod ORP. 4. Samotné zřízení nového okresu nezakládá automatický nárok na zřízení úřadů státní správy, které se organizují na základě okresního principu, vyjma okresní správy sociálního zabezpečení ( 6 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci s provádění sociálního zabezpečení, zní okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů ). 1.3 Dojížďka do zaměstnání a škol v obci s rozšířenou působností Turnov Pro řešení problematiky skladebnosti obcí na Turnovsku je jako nejdůležitější fakt vnímat přirozené vazby v oblasti, které se nejlépe znázorňují pomocí dojížďkových vztahů do zaměstnání a škol. Vzhledem k absenci aktuálnějších a přesnějších údajů se vychází z údajů ČSÚ z roku Jak ukazuje níže uvedená mapa či tabulka č. 4 na konci kapitoly 1, je území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Turnov z hlediska uzavřenosti dojížďkových vazeb obyvatel (souhrn dojížďky do zaměstnání a škol 1 ) relativně kompaktní. Vyjížďka obyvatel za prací a do škol je v podstatě nejsilnějším prostorovým vztahem, který vytváří přirozené, tzv. funkční regiony. V ideálním případě by takovéto regiony měly souhlasit se správními hranicemi (což však v dynamicky se měnící realitě jde jen obtížně). Pouze z jediné obce správního obvodu ORP Turnov spáduje nejvíce obyvatel mimo region, a to do Liberce. V dalších třech obcích je rozdíl mezi Turnovem, jako jádrem regionu a tím i cílem dojížďky, a konkurenčními středisky jen minimální. Zajímavým údajem může být i to, že ve významné části regionu se jako druhý cíl dojížďky umístilo krajské město Liberec, což je logické vzhledem k významu města v oblasti služeb. Lze tedy říci, že okolní centra (převážně okresní města) roli Turnova jako centra správního obvodu ORP nesnižují, jsou ovšem i přes svoji vzdálenost významným aktérem regionálních vztahů. 1 dle Sčítání lidu, domů a bytů z roku

10 Níže uvedené tabulky 5 8 shrnují porovnání Turnova s ostatními správními obvody ORP a okresy. Z hlediska srovnání počtu obyvatel s ostatními správními obvody ORP (Tab 5) se Turnov nachází velmi blízko mediánu (střední hodnotě), lze tedy konstatovat, že v tomto ohledu tvoří takřka ideální správní obvod ORP. Co se týče rozlohy území (Tab 5), ani tady se Turnovsko příliš výrazně neliší od střední hodnoty, a to i přesto, že rozloha správního obvodu ORP Turnov je mírně menší. V současnosti existuje osm správních obvodů ORP, které jsou zároveň okresem. Kromě zmíněného okresu Brno -město, dalšími městskými okresy jsou okresy Ostrava-město a Plzeň-město. Dále se jedná o okresy Ústí nad Labem a Praha-západ (120 tisíc, resp. 137 tisíc obyvatel), okres Jeseník (pouze 40 tisíc obyvatel, ale poměrně značný regionální význam centra v řídce zalidněném území, přičemž další větší město je vzdáleno 50 km) a sousedící okresy Rakovník a Rokycany (v obou případech dvojnásobný počet obcí oproti správnímu obvodu OPR Turnov). Zvažovaný okres Turnov by byl ze všech okresů složených (tvořených) pouze jedním správním obvodem ORP počtem obyvatel nejmenším a co se velikosti území týče, druhým nejmenším (za městským okresem Brno-město). Komparaci zmíněných okresů s potenciálním okresem Turnov zobrazuje následující tabulka. Tab 1: Okresy, jejichž území je tvořeno pouze jedním SO ORP Okres Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Brno-město Jeseník Ostrava-město Plzeň-město Praha-západ Rakovník Rokycany Ústí nad Labem průměr* SO ORP Turnov * bez městských okresů Ačkoliv si Turnov vytváří poměrně silné zázemí a rovněž i z pohledu základních popisných geografických charakteristik Turnovsko vychází v podstatě jako ideální příklad SO ORP, jako okres by byl potenciální okres Turnov nejmenším v Česku. 5

11 1.4 Hromadná veřejná doprava z vybraných obcí SO ORP Tab 2: Souhrn počtu spojů do okolních center regionu Turnov Liberec Jablonec n. N. Semily celkem spojů bez přestupu Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Výše zobrazený sloupcový graf zobrazuje počet spojů veřejné hromadné dopravy 2 v celém průběhu všedního dne (konkrétně se jedná o středu) z obcí, které spadají do správního obvodu ORP Turnov, ale zároveň se nenachází v okrese Semily. Těchto obcí je 16, přičemž 13 z nich leží v okrese Liberec a tři v okrese Jablonec nad Nisou. Z Jak lze z níže uvedené mapy vyčíst, jedná se o obce, které leží v jiném okrese než ORP, kam spádují. Proto právě u těchto obcí byla provedena analýza veřejné hromadné dopravy, a to počtu spojů do krajského města Liberce, do Turnova a do okresních měst Jablonce nad Nisou a Semil. Konkrétní čísla pro jednotlivé obce jsou uvedena v tabulce 9. Ze získaných údajů bylo zjištěno následující. Nejdostupnějším městem je Turnov. Je to logické, neboť je jádrem Turnovska. Absolutním počtem nalezených kombinací spojů je až za dvojměstím Liberce s Jabloncem, avšak co se týče pouze přímých spojů (bez přestupu), nemohou mi zbylá města konkurovat. Největší počet spojů sice míří do Liberce, ovšem přímých spojů je oproti Turnovu třetina. Třetí příčku v kategorii bez přestupu obsadily Semily, do nichž to ale mají obyvatelé dotčených obcí nejdále. Tento fakt potvrzuje tabulka 11. Průměrná silniční vzdálenost obcí severovýchodního Turnovska do Semil je 30 km, zatímco do Jablonce nad Nisou a Liberce 23 km, respektive 26 km. Pokud by se mělo na základě počtů spojů veřejné hromadné dopravy rozhodovat o tom, zda dotčené obce přiřadit k okresu Liberec, nebo např. k okresu Semily, je pravděpodobné, že by si občané zvolili krajské město. Tuto domněnku podporuje i tabulka 10, která zobrazuje tři nejrychlejší spoje v pracovní den. Nepočítaje Turnov, tak se lze takřka ve všech případech dopravit do Liberce rychleji, než do Semil a Jablonce nad Nisou. 2 Autobusová, vlaková a MHD zajišťovaná Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce n. N. 6

12 1.5 Stavební a matriční úřady Mapa na konci této kapitoly zobrazuje aktuální situaci rozmístění a spádových území stavebních a matričních úřadů. Na území správního obvodu ORP Turnov se nachází dva stavební úřady. Největším z nich je stavební úřad v Turnově, který také poskytuje služby nejvíce okolním obcím a jejich obyvatelům. Jedná se o 28 obcí, z nichž tři leží v okrese Jablonec nad Nisou a pět v okrese Liberec. Druhým stavební úřad se nachází v Příšovicích, které vykonávají agendu stavebního úřadu pro dalších 6 obcí, jež všechny leží v okrese Liberec. Jedinou zvláštností je tak obec Radimovice. Ta má stavební úřad v Hodkovicích nad Mohelkou, které nejsou spádovou obcí ORP Turnov. Pakliže však tato situace ničemu neodporuje, je možné toto uspořádání ponechat beze změny. Matričních úřadů se zde nachází šest. Největším z nich je matrika v Turnově, nejmenším (co se týče počtu obcí v matričním obvodu) matrika ve Frýdštejně. Jednotlivé obvody se nachází zcela uvnitř okresních hranic. Jedinou výjimkou je obec Malá Skála (matrika v Turnově), jejíž území leží v okrese Jablonec nad Nisou. Co se týče soudních okresů, hranice soudních okresů Semily, Liberec a Jablonec nad Nisou zcela korespondují s hranicemi okresů vymezenými zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. 1.6 Variantní řešení skladebnosti obcí ve správním obvodu ORP Turnov Jak již bylo v úvodu poznamenáno, Turnovsko je v současnosti nejvýraznějším regionem poznamenaným některými negativními důsledky územně správní reformy z r Náprava této historické křivdy zřízením nového okresu Turnov v územním rozsahu stávajícího správního obvodu ORP Turnov se jeví jako obtížně realizovatelná, při stávající organizaci výkonu státní správy v území neadekvátní a ve vztahu k výše uvedeným analýzám i do jisté míry neopodstatněná. Výhodou zřízení nového okresu Turnov by bylo jednoduché řešení situace z geografického hlediska, neboť spádovost do Turnova u velké většiny obcí převyšuje spádovost do okresních měst v okolí. Hranice okresu a správního obvodu ORP by byly v tomto případě totožné. Přes svoji jednoduchost má tato varianta výrazné nevýhody jak z hlediska systémového, tak i z hlediska konkrétní situace v území a z hlediska ekonomického. Koncepce dalšího vývoje územní veřejné správy na mikroregionální úrovni vychází z předpokladů pragmatického ponechání okresů v současné době jako řešení, které dovoluje se vyhnout některým problémům spojeným zejména s prostorovým rozmístěním správních úřadů, především z hlediska ekonomické náročnosti. 7

13 Uvedená koncepce však nepředpokládá další rozvíjení okresních struktur ani vytváření nových speciálních členění státu opřených o okresní uspořádání z r V tomto smyslu je zřízení nového okresu v rozporu s celkovým koncepčním řešením problému, neboť se týká řešení problému v zásadě přechodné povahy a obrací pozornost k otázkám, které jsou v obecné rovině vývojově překonané. Z pohledu konkrétní situace v území by některé otázky zůstaly otevřené i při zřízení okresu, především ve vztahu k speciálním správním členěním. Zřízení nového okresu by nevedlo ke zřízení nových orgánů ani detašovaných pracovišť státní správy. Naopak v každém případě by vznikly náklady spojené s výkonem statistické služby a evidenčními činnostmi. Na základě geografické analýzy a koncepce všeobecného územně správního členění je třeba věnovat pozornost odlišení dvou variant řešení problému. První varianta spočívá v připojení celého správního obvodu ORP Turnov k jednomu okresu, druhá varianta by vedla k rozdělení správního obvodu ORP Turnov a přičlenění některých obcí z tohoto správního obvodu k sousední ORP První varianta Pro tuto variantu svědčí vazba všech obcí ve správním obvodě ORP Turnov na jeho centrum. Tato vazba je jednoznačně dominující u velké většiny obcí a i u zbývajících několika obcí (s výjimkou jedno případu Ždárek) alespoň rovnocenná vazbě na jiná centra. Z uvedeného vyplývá, že je geograficky plodné přičlenit celý správní obvod ORP Turnov k jednomu okresu jako celek. Nevýhodou uvedeného řešení je nutnost změny okresní příslušnosti u části obcí ve správním obvodu ORP Turnov. Tato nevýhoda se však jeví jako sekundární jednak vzhledem ke zmíněné dominující vazbě na centrum ORP, která může být ještě posílena vytvořením dalších detašovaných pracovišť správních úřadů, jednak proto, že negativní důsledky mohou být omezeny volbou vhodného okresu. Z rozborů dojížďky a dalších prostorových vztahů je zřejmé, že největší přitažlivost má pro samotné město Turnov i většinu obcí v jeho spádovém obvodu z okolních okresních měst Liberec. Proto by v případě volby první varianty byla příslušnost celého správního obvodu ORP Turnov k okresu Liberec nejvýhodnější. Tento možný stav je vyjádřen na jedné z níže uvedených map. V případě odtržení celého správního obvodu ORP Turnov z okresu Semily, dopady ukazuje následující tabulka: 8

14 Tab 3: Okres Semily před a po změně Současný okres Semily Okres Semily bez správního obvodu ORP Turnov Změna (abs.) Změna (rel.) Počet obyvatel % Rozloha % Počet obcí % Druhá varianta Druhá varianta by znamenala rozdělení správního obvodu ORP Turnov a přičlenění některých obcí z tohoto ORP k sousedním ORP při zachování okresní příslušnosti jednotlivých obcí. Výhodou této varianty (varianta č. 2) by byla možnost individuálnějšího řešení situace jednotlivých obcí z hlediska jejich správní příslušnosti k okresům. Význam uvedené výhody je výrazně snižován adekvátním vytvořením správního obvodu ORP Turnov, kde vnitřní vazby jsou ve velké většině případů výraznější než vazby k centrům okolních ORP. Výhody lepší okresní příslušnosti by tak nevyvážily problémy plynoucí z horšího určení ORP. Druhá varianta by se ovšem výjimečně mohla uplatnit jako korekce první varianty pro případy okrajových obcí správního obvodu ORP Turnov, které by ji samy preferovaly. 1.7 Důsledek změn pro obce v okresu Liberec První varianta neznamená pro obce žádné změny oproti stávajícímu stavu. Ve druhé variantě řešení by došlo k zachování stávající okresní příslušnosti, změnila by se však příslušnost k SO ORP (po změně by obce ležely ve správním obvodu ORP Liberec), což by s sebou neslo následující změny: Současnost Změna Úřad práce (kontaktní pracoviště) 3 Liberec Liberec Finanční úřad Turnov Liberec Hygienická stanice Liberec Liberec Katastrální úřad Liberec Liberec Správa sociálního zabezpečení Liberec Liberec Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady 4, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Turnov Liberec 3 U Úřadů práce neplatí místní příslušnost v rámci krajské struktury 4 U vydávání cestovních dokladů či občanských průkazů se neuplatňuje místní příslušnost a je možné vyřizovat na jakékoli ORP. 9

15 1.8 Důsledek změn pro obce v okresu Jablonec nad Nisou Dle první navrhované varianty úpravy by došlo ke změně okresní příslušnosti (z okresu Jablonec nad Nisou do okresu Liberec), což by s sebou neslo následující úpravu v příslušnosti k úřadům: Současnost Změna Úřad práce (kontaktní pracoviště) Jablonec n. N. Liberec/Jablonec n. N. Finanční úřad Turnov Turnov Hygienická stanice Jablonec n. N. Liberec Katastrální úřad Jablonec n. N. Liberec Správa sociálního zabezpečení Jablonec n. N. Liberec Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Turnov Turnov V případě aplikace druhé varianty řešení by došlo k zachování stávající okresní příslušnosti, změnila by se však příslušnost ke správnímu obvodu ORP (Jablonec nad Nisou, případně Železný Brod), což by s sebou neslo následující změny: Současnost Změna Úřad práce (kontaktní pracoviště) Jablonec n. N. Jablonec n. N. Finanční úřad Turnov Jablonec n. N./Železný Brod Hygienická stanice Jablonec n. N. Jablonec n. N. Katastrální úřad Jablonec n. N. Jablonec n. N. Správa sociálního zabezpečení Jablonec n. N. Jablonec n. N. Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Turnov 1.9 Důsledek změn pro obce v okresu Semily Jablonec n. N./Železný Brod Buď by, dle první navrhované varianty úpravy, došlo ke změně okresní příslušnosti (z okresu Semily do okresu Liberec), což by s sebou neslo následující úpravu v příslušnosti k úřadům: Současnost Změna Úřad práce (kontaktní pracoviště) Turnov Turnov Finanční úřad Turnov Turnov Hygienická stanice Semily Liberec Katastrální úřad Semily Liberec Správa sociálního zabezpečení Semily Liberec Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Turnov Turnov 10

16 Ve druhé variantě řešení by došlo k zachování Vaší stávající okresní příslušnosti, změnila by se pouze velikost správního obvodu ORP Turnov, ale vyřizování agend dnes dostupných v Turnově by se nezměnilo Tabulková příloha Tab 4: Převládající směry celkové vyjížďky z obcí správního obvodu ORP Turnov dle SLDB 2011 Obec Okres Cíl vyjížďky na 1. místě Cíl vyjížďky na 2. místě Čtveřín LBC Turnov Liberec Frýdštejn JN Turnov Jablonec nad Nisou Holenice SM - - Hrubá Skála SM Turnov Liberec Jenišovice JN Turnov Liberec Kacanovy SM Turnov - Karlovice SM Turnov Liberec Klokočí SM Turnov - Kobyly LBC Turnov Liberec Ktová SM Turnov - Lažany LBC Turnov - Loučky SM Turnov - Malá Skála JN Turnov Jablonec nad Nisou Mírová pod Kozákovem SM Turnov Liberec Modřišice SM Turnov Liberec Ohrazenice SM Turnov Liberec Olešnice SM Turnov - Paceřice LBC Turnov Liberec Pěnčín LBC Turnov Liberec Přepeře SM Turnov Liberec Příšovice LBC Turnov Mladá Boleslav Radimovice LBC Turnov Liberec Radostná pod Kozákovem SM Turnov - Rakousy SM - - Rovensko pod Troskami SM Turnov Liberec Soběslavice LBC Turnov - Svijanský Újezd LBC Turnov Kobyly Svijany LBC Turnov Liberec Sychrov LBC Turnov Liberec Tatobity SM Turnov Liberec Troskovice SM - - Turnov SM Liberec Mladá Boleslav Vlastibořice LBC Turnov Liberec Všeň SM Turnov Liberec Vyskeř SM Turnov Praha Žďárek LBC Liberec - Žernov SM Turnov Rovensko pod Troskami 11

17 Tab 5 a 6: Porovnání správního obvodu ORP dle počtu obyvatel a rozlohy území k Pořadí SO ORP Počet obyvatel SO ORP Rozloha (km 2 ) 1 Králíky ,63 2 Pacov ,60 3 Konice , Poděbrady , Turnov , Plzeň , Ostrava , Brno ,18 Pořadí SO ORP Počet obyvatel SO ORP Rozloha (km 2 ) 1 Český Těšín ,42 2 Orlová ,08 3 Bohumín ,93 66 Turnov , Ostrov , Český Krumlov , Karlovy Vary , Znojmo ,43 Tab 7 a 8: Porovnání okresů ČR a případného okresu Turnov dle počtu obyvatel a rozlohy území k Pořadí Okres Počet obyvatel okresu 12 Rozloha (km 2 ) 1 Turnov ,12 2 Jeseník ,03 3 Rokycany ,25 39 Náchod ,75 76 Ostrava-město ,56 77 Brno-město ,18

18 Pořadí 78 Hlavní město Praha ,15 Okres Počet obyvatel okresu Rozloha (km 2 ) 1 Brno-město ,18 2 Turnov ,12 3 Plzeň-město ,41 39 Uherské Hradiště ,16 76 Příbram ,48 77 Jindřichův Hradec ,78 78 Klatovy ,51 Tab 9: Počet spojů během pracovního dne (středa) do sídel okresů/orp z obcí správního obvodu ORP Turnov ležících v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou Liberecký kraj TUR LIB JBC SEM Liberecký kraj TUR LIB JBC SEM Čtveřín 23 - BUS 13 - BUS 10 - BUS 5 - BUS 29 - BUS 14 - BUS 13 - BUS 13 - BUS 12 - VLAK 18 - VLAK 10 - VLAK Příšovice 11 - VLAK 7 - VLAK 1 - VLAK 9 - VLAK 3 - MIX 23 - MIX 9 - MIX 14 - MIX 24 - MIX 6 - MIX Celkem Celkem BUS 29 - BUS 4 - BUS 9 - BUS 12 - VLAK 11 - VLAK 10 - VLAK 11 - VLAK Celkem přímých Celkem přímých Frýdštejn 23 - BUS 17 - BUS 18 - BUS 6 - BUS Radimovice 9 - BUS 9 - BUS 11 - BUS 1 - BUS 21 - MIX 13 - MIX 1 - MIX 3 - MIX 1 - MIX 8 - MIX Celkem Celkem BUS 1 - BUS 17 - BUS 8 - BUS Celkem přímých Celkem přímých Jenišovice 19 - BUS 17 - BUS 21 - BUS 6 - BUS Soběslavice 12 - BUS 11 - BUS 10 - BUS 1 - BUS 20 - MIX 4 - MIX 13 - MIX 7 - Mix Celkem Celkem BUS 17 - BUS 11 - BUS Celkem přímých Celkem přímých

19 19 - BUS 21 - BUS 17 - BUS 1 - BUS 18 - BUS 18 - BUS 14 - BUS 1 - BUS Kobyly Svijanský újezd 2 - MIX 11 - MIX 2 - MIX 7 - BUS 12 - MIX Celkem Celkem BUS 14 - BUS Celkem přímých Celkem přímých BUS 11 - BUS 13 - BUS 2 - BUS 19 - BUS 19 - BUS 19 - BUS 7 - BUS Lažany Svijany 2 - MIX 6 - MIX 6 - MIX 11 - MIX 9 - MIX 7 - MIX 12 - MIX 14 - MIX Celkem Celkem BUS 19 - BUS 10 - BUS Celkem přímých Celkem přímých BUS 14 - BUS 19 - BUS 16 - BUS 8 - BUS 5 - BUS 7 - BUS Malá Skála 26 - VLAK 24 - VLAK 9 - VLAK 21 - VLAK Sychrov 13 - VLAK 18 - VLAK 1 - VLAK 11 - VLAK 17 - MIX 26 - MIX 1 - MIX 3 - MIX 25 - MIX 5 - MIX Celkem Celkem BUS 7 - BUS 15 - BUS 8 - BUS 26 - BUS 21 - VLAK 21 - VLAK 13 - VLAK 12 - VLAK 11 - VLAK Celkem přímých Celkem přímých BUS 33 - BUS 19 - BUS 3 - BUS 9 - BUS 8 - BUS 10 - BUS 1 - BUS Paceřice Vlastibořice 8 - MIX 7 - MIX 20 - MIX 14 - MIX 1 - MIX 2 - MIX 6 - MIX Celkem Celkem BUS 22 - BUS 7 - BUS Celkem přímých Celkem přímých BUS 16 - BUS 17 - BUS 3 - BUS 15 - BUS 31 - BUS 16 - BUS 1 - BUS Pěnčín Žďárek 1 - MIX 2 - MIX 4 - MIX 11 - MIX 5 - MIX 17 - MIX 14 - MIX Celkem Celkem BUS 12 - BUS 21 - BUS Celkem přímých Celkem přímých Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy 14

20 Tab 10: Tři nejrychlejší spoje ve všední den (středa) do sídel okresů/orp (v min.) z obcí správního obvodu ORP Turnov ležících v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou Liberecký TUR LIB JBC SEM Liberecký TUR LIB JBC SEM Čtveřín 5 - VLAK 30 - BUS 39 - MIX 28 - VLAK 6 - VLAK 33 - MIX 38 - MIX 38 - VLAK 5 - VLAK 35 - BUS 43 - MIX 35 - VLAK Příšovice 6 - VLAK 33 - MIX 41 - BUS 40 - VLAK 5 - VLAK 35 - BUS 45 - MIX 39 - VLAK 6 - VLAK 33 - MIX 50 - BUS 44 - VLAK Frýdštejn Jenišovice Kobyly Lažany Malá Skála Paceřice 16 - BUS 32 - BUS 22 - BUS 51 - MIX 17 - BUS 50 - BUS 53 - BUS 59 - MIX 17 - BUS 45 - BUS 24 - BUS 52 - MIX Radimovice 17 - BUS 52 - BUS 65 - BUS 61 - VLAK 17 - BUS 48 - BUS 24 - BUS 52 - MIX 17 - BUS 53 - BUS 70 - MIX 61 - VLAK 10 - BUS 41 - BUS 26 - BUS 44 - MIX 18 - BUS 41 - BUS 66 - BUS 61 - MIX 10 - BUS 41 - BUS 28 - BUS 45 - MIX Soběslavice 19 - BUS 48 - BUS 77 - BUS 63 - MIX 10 - BUS 46 - BUS 31 - BUS 48 - MIX 27 - BUS 60 - BUS 82 - BUS 71 - MIX 21 - BUS 46 - BUS 70 - BUS 58 - MIX 12 - BUS 35 - BUS 61 - BUS 51 - MIX Svijanský 22 - BUS 48 - BUS 73 - BUS 59 - MIX 13 - BUS 40 - BUS 67 - BUS 52 - MIX Újezd 23 - BUS 51 - BUS 75 - BUS 59 - MIX 15 - BUS 42 - BUS 68 - BUS 53 - MIX 8 - BUS 42 - BUS 40 - BUS 47 - MIX 11 - BUS 35 - BUS 40 - BUS 49 - MIX 8 - BUS 43 - BUS 53 - BUS 48 - MIX Svijany 12 - BUS 38 - BUS 51 - BUS 50 - MIX 9 - BUS 43 - BUS 55 - BUS 53 - MIX 12 - BUS 41 - BUS 53 - BUS 52 - MIX 9 - VLAK 38 - BUS 25 - BUS 15 - VLAK 9 - VLAK 35 - VLAK 38 - MIX 32 - VLAK 9 - VLAK 41 - BUS 25 - BUS 15 - VLAK Sychrov 9 - VLAK 35 - VLAK 41 - MIX 39 - VLAK 9 - VLAK 43 - MIX 27 - BUS 15 - VLAK 9 - VLAK 35 - VLAK 41 - MIX 42 - VLAK 8 - BUS 25 - BUS 34 - BUS 39 - MIX 23 - Bus 55 - BUS 59 - BUS 65 - MIX 8 - BUS 28 - BUS 35 -BUS 42 - MIX Vlastibořice 23 - BUs 56 - BUS 71 - BUS 67 - MIX 8 - BUS 31 - BUS 46 - BUS 43 - MIX 23 - BUS 59 - BUS 78 - BUS 67 - MIX Pěnčín 9 - BUS 32 - BUS 55 - BUS 47 - MIX 10 - BUS 36 - BUS 56 - BUS 48 - MIX Žďárek 13 - BUS 33 - BUS 39 - BUS 47 - MIX BUS 33 - BUS 32 - BUS 44 - MIX 11 - BUS 36 - BUS 57 - BUS 51 - MIX 13 - BUS 33 - BUS 43 - BUS 47 - MIX Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tab 11: Silniční vzdálenost do sídel okresů/orp (v kilometrech); Zdroj: Mapy.cz Liberecký TUR LIB JBC SEM Čtveřín Frýdštejn Jenišovice Kobyly Lažany Malá Skála Paceřice Pěnčín Příšovice Radimovice Soběslavice Svijanský újezd Svijany Sychrov Vlastibořice Žďárek

21 16

22 17

23 18

24 2 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v oblasti Holýšovska V České republice je dnes jednoznačně uplatněn spojený model výkonu veřejné správy na úrovni obcí i na úrovni krajů. Z tohoto spojeného modelu vyplývá především skutečnost, že územní členění státní správy a samosprávy spolu úzce vzájemně souvisí a nelze tato členění řešit zcela odděleně. Aplikace spojeného modelu vede rovněž k tomu, že podstatnou část státní správy v území dnes již vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti, a proto členění dané výkonem této přenesené působnosti musí být výrazně bráno v úvahu i při územně správním členění státu. Z hlediska vztahu k vyššímu uspořádání jsou ORP systémově vhodným mikroregionálním členěním, neboť vycházejí ze stejné koncepce v geografickém i historickém smyslu jako vyšší územní samosprávné celky. Okresy jako územní obvody pro členění vybraných orgánů státní správy budou odvozeny právě z mikroregionální struktury (správní obvody ORP), ale zároveň musejí být v souladu s vyšší, mezoregionální úrovní, tedy se samosprávnými kraji. Vládou schválená preferovaná varianta územně správního členění státu předpokládá vymezení okresů výčtem ORP, jejichž správní obvody by tvořily součást konkrétního okresu. Zde by byla dodržena zásada, že každý správní obvod ORP se musí celým svým územím nacházet na území jednoho a téhož okresu a každá část území okresu musí náležet k území některého správního obvodu ORP tvořícího součást okresu. Výčet ORP, jejichž správní obvod tvoří území okresů, by byl uveden přímo v zákoně o územně správním členění státu. K dosažení tohoto obecného souladu je třeba dořešit specifickou neskladebnost u 33 obcí, kdy obec ve správním obvodu určitého ORP je přiřazena k jinému okresu než tato ORP. V Plzeňském kraji se tato neskladebnost týká obcí správního obvodu pověřeného obecní úřadu města Holýšova (město Holýšov a obce Bukovec, Čečovice, Černovice, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Štichov, Všekary). Na níže přiloženém mapovém podkladu je zobrazen nákres dané situace i s vymezením dojížďkových (vyjížďkových) proudů občanů (jedná se o souhrn dojížďky do zaměstnání a do škol podle nejnovějších údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011). Níže uvedená tabulka 12 shrnuje nejsilnější dojížďkové vazby. 2.1 Možná řešení územně správní neskladebnosti Z hlediska neskladebnosti administrativního členění území a jeho zasazení do kontextu vzdálenosti jednotlivých center, jejich dopravní dostupnosti a spádové přitažlivosti, zejména ve vztahu k dojížďce, se jeví jako základní dvě možnosti řešení: 19

25 Var. č. 1: Ponechání města Holýšova a obcí jeho správního území ve správním obvodu ORP Stod a připojení k okresu Plzeň-jih, kam patří všechny ostatní obce toho správního obvodu. Var. č. 2: Vyčlenění města a obcí Holýšovska ze správního obvodu ORP Stod a jejich připojení ke správnímu obvodu ORP Horšovský Týn, přičemž příslušnost k okresu Domažlice by zůstala zachována. Z pohledu vyjížďky do zaměstnání a škol z Holýšovska se jeví, odhlédne-li se od Plzně, jako nejvýznamnější město Stod. Z blízkých center se dále uplatňuje jako okresní město Domažlice a sídlo sousedního ORP Horšovský Týn, avšak s podstatně slabší dojížďkou než v případě Stodu (viz tabulka 12). Město Holýšov má velmi dobré autobusové i železniční spojení v podstatě na všechna relevantní sídelní města Horšovský Týn, Stod, okresní město Domažlice i město Plzeň se zhruba stejnou četností spojení. Nejrychlejší spojení je vlakem (7 minut) do Stodu, a 20 minut autobusem do Horšovského Týna. Z uvedeného je zřejmé, že město Holýšov má středovou polohu mezi dvěma sousedícími centry ORP, kilometrická komunikační vzdálenost Stodu je ale bližší, než do Horšovského Týna. U ostatních obcí správního obvodu je situace obdobná, počty spojů veřejné hromadné dopravy v obou základních směrech tj., na Stod (potažmo Plzeň) a na Horšovský Týn (potažmo Domažlice) jsou víceméně stejné. Časová dosažitelnost u ostatních obcí je lepší ve směru na Stod než na Horšovský Týn. Časová dosažitelnost okresních měst je pro většinu obcí ze správního území lepší na Plzeň, s výjimkou vlastního Holýšova a Horní Kamenice. Také silniční vzdálenost z jednotlivých obcí je do Stodu kratší (s výjimkou obcí Bukovec, Čečovice a Černovice) než do Horšovského Týna. Vzdálenost okresního města Domažlice je mírně nižší než silniční vzdálenost do Plzně. Rozsah správních agend je dán především objemem agendy vykonávané v ORP, v tomto případě ve Stodu. Ve Stodu je i kontaktní pracoviště Úřadu práce. Holýšovsko spadá pod územní pracoviště finančního úřadu Plzeň-jih. V případě varianty 1 by to znamenalo pro občany Holýšovska přeřazení pod Okresní správu sociálního zabezpečení Plzeň-jih a územní pracoviště Katastrálního úřadu Plzeň-jih. V tomto smyslu lze konstatovat, že největší část vyšších správních funkcí pro Holýšovsko je vykonávána ve Stodu, který je kromě toho podstatně lépe dostupný (silniční vzdálenost, intenzita spojů veřejné hromadné dopravy i doba jízdy), než v úvahu přicházející alternativní ORP Horšovský Týn. 20

26 Vztahy k okresnímu městu ustupují ve významu správních vazeb poněkud do pozadí, přičemž lze konstatovat, že Plzeň je dopravně dostupnější než stávající okresní město Domažlice, do jehož okresu jsou dosud město Holýšov a okolní obce zařazeny. Z provedeného stručného přehledu vyplývá výraznější vazba města Holýšova a obcí jeho správního území na Stod (potažmo Plzeň) a větší výhodnost realizace vyšších správních funkcí pro variantu č. 1. V každém případě je však potřebné vzít v úvahu především postoj občanů samotného města Holýšova a ostatních obcí z jeho správního území a názor jejich samosprávy. 2.2 Důsledek změn pro obce Holýšovska Buď by, dle první navrhované varianty úpravy, došlo ke změně okresní příslušnosti (z okresu Domažlice do okresu Plzeň-jih), nebo, dle druhé navrhované varianty, by došlo ke změně příslušnosti k ORP (Horšovský Týn), což by s sebou neslo následující úpravu v příslušnosti k úřadům: Současnost Varianta 1 Varianta 2 Úřad práce (kontaktní pracoviště) Domažlice Plzeň Domažlice Finanční úřad Plzeň Plzeň Horšovský Týn Hygienická stanice Domažlice Plzeň Domažlice Katastrální úřad Domažlice Plzeň Domažlice Správa sociálního zabezpečení Domažlice Plzeň Domažlice Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Stod Stod Horšovský Týn 2.3 Tabulková příloha Tab 12: Převládající směry celkové vyjížďky z dotčených obcí dle SLDB 2011 Plzeň Stod Holýšov Chotěšov Domažlice Horšovský Týn Praha Nýřany Staňkov Bukovec * Čečovice Černovice Holýšov Horní Kamenice Kvíčovice Neuměř Štichov Všekary Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů * Pozn.: Český statistický úřad neuvádí intenzitu dojížďky nižší deseti osob. 21

27 Tab 13: Počet spojů během pracovního dne (středa) do sídel okresů/orp z dotčených obcí Bukovec H. Týn Stod Domaž lice 6 - BUS 5 - BUS 4 - BUS 5 - BUS Plzeň H. Týn Stod 22 Domaž lice Plzeň 10 - BUS 4 - BUS 3 - BUS 4 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Kvíčovice 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - MIX 3 - MIX 5 - MIX 2 - MIX 2 - MIX 7 - MIX 8 - MIX 7 - MIX Celkem Celkem Celkem přímých Čečovice 1 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých 5 - BUS 4 - BUS 3 - BUS 4 - BUS 9 - BUS 4 - BUS 3 - BUS 4 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Neuměř 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 1 - MIX 2 - Mix 5 - MIX 2 - MIX 2 - MIX 6 - MIX 8 - MIX 6 - MIX Celkem Celkem Celkem přímých Černovice 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých 7 - BUS 5 - BUS 4 - BUS 5 - BUS 5 - BUS 1 - BUS 1 - BUS 1 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Štichov 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - MIX 3 - MIX 4 - MIX 3 - MIX 0 - MIX 5 - MIX 5 - MIX 5 - MIX Celkem Celkem Celkem přímých Holýšov 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých 26 - BUS 24 - BUS 27 - BUS 23 - BUS 9 - BUS 4 - BUS 3 - BUS 4 - BUS 0 - VLAK 13 - VLAK 15 - VLAK 13 - VLAK Všekary 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 5 - MIX 0 - MIX 0 - MIX 0 - MIX 2 - MIX 6 - MIX 8 - MIX 6 - MIX Celkem Celkem Celkem přímých Horní Kamenice 25 - BUS 24 - BUS 26 - BUS 23 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 13 - VLAK 15 - VLAK 13 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých 5 - BUS 2 - BUS 5 - BUS 3 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 1 - MIX 4 - MIX 2 - MIX 4 - MIX Celkem BUS 0 - BUS 2 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy

28 Tab 14: Tři nejrychlejší spoje ve všední den (středa) do sídel okresů/orp (v min.) z dotčených obcí Bukovec Čečovice Černovice Holýšov H. Týn Stod Domaž lice 30 - BUS 32 - MIX 53 - BUS 66 - BUS Plzeň H. Týn Stod Domaž lice Plzeň 43 - BUS 17 - MIX 50 - MIX 48 - BUS 59 - BUS 36 - BUS 77 - BUS 66 - MIX Kvíčovice 54 - BUS 18 - BUS 61 - BUS 50 - MIX 68 - BUS 36 - BUS 88 - BUS 71 - MIX 54 - BUS 18 - BUS 72 - BUS 52 - BUS 53 - BUS 26 - MIX 71 - BUS 60 - BUS 46 - BUS 20 - MIX 64 - BUS 52 - BUS 62 - BUS 30 - BUS 82 - BUS 60 - MIX Neuměř 57 - BUS 21 - MIX 75 - BUS 53 - MIX 66 - BUS 30 - BUS 96 - MIX 66 - BUS 57 - BUS 21 - BUS 77 - BUS 53 - MIX 38 - BUS 30 - MIX 61 - BUS 63 - MIX 81 - BUS 25 - MIX 55 - MIX 58 - MIX 66 - BUS 34 - BUS 84 - BUS 68 - BUS Štichov 92 - BUS 37 - MIX 89 - MIX 71 - MIX 70 - BUS 37 - MIX 88 - BUS 71 - MIX BUS 46 - MIX 90 - MIX 80 - MIX 20 - BUS 7 - VLAK 27 - VLAK 36 - BUS 49 - BUS 23 - MIX 67 - BUS 56 - BUS 20 - BUS 7 - VLAK 27 - VLAK 37 - BUS Všekary 60 - BUS 24 - MIX 78 - BUS 58 - BUS 20 - BUS 7 - VLAK 27 - VLAK 39 - BUS 60 - BUS 26 - BUS 80 - BUS 58 - MIX Horní Kamenice 26 - BUS 23 - MIX 40 - BUS 56 - MIX 70 - MIX 36 - MIX 51 - BUS 76 - MIX 71 - BUS 49 - BUS 54 - BUS 83 - BUS Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tab 15: Silniční vzdálenost do významných sídel okresů/orp (v kilometrech) Horšovský Týn Stod Domažlice Plzeň Bukovec Čečovice Černovice Holýšov Horní Kamenice Kvíčovice Neuměř Štichov Všekary Zdroj: Mapy.cz; nastaven parametr Nejrychlejší 23

29 24

30 3 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v oblasti Českobrodska V České republice je dnes jednoznačně uplatněn spojený model výkonu veřejné správy na úrovni obcí i na úrovni krajů. Z tohoto spojeného modelu vyplývá především skutečnost, že územní členění státní správy a samosprávy spolu úzce vzájemně souvisí a nelze tato členění řešit zcela odděleně. Aplikace spojeného modelu vede rovněž k tomu, že podstatnou část státní správy v území dnes již vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti, a proto členění dané výkonem této přenesené působnosti musí být výrazně bráno v úvahu i při územně správním členění státu. Z hlediska vztahu k vyššímu uspořádání jsou ORP systémově vhodným mikroregionálním členěním, neboť vycházejí ze stejné koncepce v geografickém i historickém smyslu jako vyšší územní samosprávné celky. Okresy jako územní obvody pro členění vybraných orgánů státní správy budou odvozeny právě z mikroregionální struktury (správní obvody ORP), ale zároveň musejí být v souladu s vyšší, mezoregionální úrovní, tedy se samosprávnými kraji. Vládou schválená preferovaná varianta územně správního členění státu předpokládá vymezení okresů výčtem ORP, jejichž správní obvody by tvořily součást konkrétního okresu. Zde by byla dodržena zásada, že každý správní obvod ORP se musí celým svým územím nacházet na území jednoho a téhož okresu a každá část území okresu musí náležet k území některého správního obvodu ORP tvořícího součást okresu. Výčet ORP, jejichž správní obvod tvoří území okresů, by byl uveden přímo v zákoně o územně správním členění státu. K dosažení tohoto obecného souladu je třeba dořešit specifickou neskladebnost u 33 obcí, kdy obec ve správním obvodu určitého ORP je přiřazena k jinému okresu než tato ORP. Na území Středočeského kraje se tato neskladebnost týká několika obcí Českobrodska, a to Bříství, Černíků, Vykáně a městyse Kounice. Na níže přiloženém mapovém podkladu je zobrazen nákres dané situace i s vymezením dojížďkových (vyjížďkových) proudů občanů (jedná se o souhrn dojížďky do zaměstnání a do škol podle nejnovějších údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011). Níže uvedená tabulka 16 shrnuje 3 nejsilnější dojížďkové vazby v území. 25

31 3.1 Možná řešení územně správní neskladebnosti Z hlediska neskladebnosti administrativního členění území a jeho zasazení do kontextu vzdálenosti jednotlivých center, jejich dopravní dostupnosti a spádové přitažlivosti, zejména ve vztahu k dojížďce, se jeví jako základní dvě možnosti řešení: Var. č. 1: Ponechání Bříství, Černíků, Kounic a Vykáně ve správním obvodu ORP Český Brod a připojení k okresu Kolín, kam patří všechny ostatní obce tohoto správního obvodu. Var. č. 2: Respektování stávajícího okresního přiřazení dotčených obcí k okresu Nymburk a tudíž jejich připojení ke správnímu obvodu ORP Lysá nad Labem. Z pohledu dojížďky do zaměstnání a škol se jeví, ohlédne-li se od Prahy, jako nejvýznamnější centrum pro dojížďku Český Brod. Z blízkých místních center se uplatňuje jako nejrelevantnější městys Kounice (viz tabulka 1). Uvedená situace ukazuje na převažující dojížďkovou vazbu ve směru Český Brod. Četností spojení veřejnou autobusovou dopravou výrazně převažuje směr na Český Brod a v menší míře případně na Lysou nad Labem. Obě okresní města, tj. Kolín a Nymburk zde nehrají významnou roli. Z tabulky 17 je patrné, že u varianty č. 1 dochází k mírnému zhoršení vazby na okresní město Kolín, ve srovnání s intenzitou vztahů k sídlu ORP (tj. Český Brod) má však tato skutečnost jen velmi omezený význam. Druhá varianta sice představuje zachování kontinuity okresního členění a respektuje velmi mírnou převahu dostupnosti města Nymburk ve srovnání s městem Kolín, jednoznačně však převažují nevýhody ztráty dominantní vazby dotčených obcí na sídlo ORP město Český Brod. V případě, že by přesto byla zvolena tato varianta, přicházelo by jako sídlo ORP v úvahu jen město Lysá nad Labem. Nejmenší rozdíl v přitažlivosti správních celků se jeví u obce Bříství, kde by v případě zájmu projeveného touto obcí přicházelo v úvahu uplatnění druhé varianty (jen ve vztahu ke zmíněné obci). Co se týče územní působnosti obvodů Policie ČR, v současnosti obce spadají pod obvodní oddělení Policie Sadská. V případě varianty č. 1 by došlo k přesunu do obvodu oddělení Police v Českém Brodě. Druhá varianta zachovává příslušnost k Sadské. 26

32 Na fungování Integrovaného záchranného systému nebude mít budoucí změna v územně správním členění státu vliv, neboť je řízen z krajské úrovně. Navrhované varianty nemají vliv na vymezení a územní působnost školských obvodů. Z provedeného stručného přehledu vyplývá výraznější vazba dotčených obcí na sídlo ORP Český Brod před všemi ostatními vazbami (samozřejmě s výjimkou vztahu k hlavnímu městu Praze). Je vhodné doporučit uplatnění varianty č. 1. V každém případě je však potřebné vzít v úvahu především postoj občanů samotných obcí a názory jejich samospráv. 3.2 Důsledek změn pro obce Českobrodska Buď by, dle první navrhované varianty úpravy, došlo ke změně okresní příslušnosti (z okresu Nymburk do okresu Kolín), nebo, dle druhé navrhované varianty, by došlo ke změně příslušnosti k ORP (Lysá nad Labem), což by s sebou neslo následující úpravu v příslušnosti k úřadům: Současnost Varianta 1 Varianta 2 Úřad práce (kontaktní pracoviště) Lysá nad Labem Č. Brod/Lysá n. L. Č. Brod/Lysá n. L. Finanční úřad Český Brod Český Brod Nymburk Hygienická stanice Nymburk Kolín Nymburk Katastrální úřad Nymburk Kolín Nymburk Správa sociálního zabezpečení Lysá nad Labem Kolín Lysá nad Labem Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Český Brod Český Brod Lysá nad Labem 3.3 Tabulková příloha Tab 26: Převládající směry celkové vyjížďky z dotčených obcí dle SLDB 2011 Praha Kounice Český Brod Bříství * Černíky Kounice Vykáň *Pozn: Český statistický úřad neuvádí intenzitu dojížďky nižší, než 10 osob. 27

33 Tab 17: Počet spojů během pracovního dne (středa) do sídel okresů/orp z dotčených obcí Středočeský kraj Č. Brod Kolín Lysá n. L. Nymburk Bříství 13 - BUS 0 - BUS 7 - BUS 3 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - MIX 21 - MIX 0 - MIX 12 - MIX Celkem Celkem přímých 13 - BUS 0 - BUS 7 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Černíky 14 - BUS 10 - BUS 5 - BUS 3 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - MIX 0 - MIX 0 - MIX 19 - MIX Celkem Celkem přímých 14 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK BUS 0 - BUS 7 - BUS 4 - BUS Kounice 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - MIX 24 - MIX 0 - MIX 12 - MIX Celkem BUS 0 - BUS 7 - BUS 0 - BUS Celkem přímých Vykáň 15 - BUS 1 - BUS 1 - BUS 4 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - MIX 18 - MIX 15 - MIX 17 - MIX Celkem Celkem přímých 13 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy 28

34 Tab 18: Tři nejrychlejší spoje ve všední den (středa) do sídel okresů/orp (v min.) z dotčených obcí Bříství Č. Brod Kolín Lysá n. L. Nymburk 13 - BUS 65 - MIX 27 - BUS 51 - MIX 13 - BUS 65 - MIX 27 - BUS 53 - BUS 13 - BUS 67 - MIX 27 - BUS 53 - BUS Černíky 10 - BUS 95 - BUS 40 - BUS 55 - BUS 10 - BUS BUS 74 - BUS 55 - BUS 10 - BUS BUS 98 - BUS 63 - MIX Kounice 8 - BUS 60 - MIX 32 - BUS 56 - MIX 8 - BUS 60 - MIX 32 - BUS 58 - BUS 8 - BUS 60 - MIX 32 - BUS 58 - BUS 15 - BUS 68 - MIX 43 - BUS 52 - BUS Vykáň 16 - BUS 68 - MIX 52 - MIX 52 - BUS 16 - BUS 68 - MIX 53 - MIX 60 - MIX Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tab 19: Silniční vzdálenost do sídel okresů/orp (v kilometrech) Č. Brod Kolín Lysá n. L. Nymburk Bříství Černíky Kounice Vykáň Zdroj: Mapy.cz; nastaven parametr Nejrychlejší 29

35 30

36 4 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v případě města Harrachova V České republice je dnes jednoznačně uplatněn spojený model výkonu veřejné správy na úrovni obcí i na úrovni krajů. Z tohoto spojeného modelu vyplývá především skutečnost, že územní členění státní správy a samosprávy spolu úzce vzájemně souvisí a nelze tato členění řešit zcela odděleně. Aplikace spojeného modelu vede rovněž k tomu, že podstatnou část státní správy v území dnes již vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti, a proto členění dané výkonem této přenesené působnosti musí být výrazně bráno v úvahu i při územně správním členění státu. Z hlediska vztahu k vyššímu uspořádání jsou ORP systémově vhodným mikroregionálním členěním, neboť vycházejí ze stejné koncepce v geografickém i historickém smyslu jako vyšší územní samosprávné celky. Okresy jako územní obvody pro členění vybraných orgánů státní správy budou odvozeny právě z mikroregionální struktury (správní obvody ORP), ale zároveň musejí být v souladu s vyšší, mezoregionální úrovní, tedy se samosprávnými kraji. Vládou schválená preferovaná varianta územně správního členění státu předpokládá vymezení okresů výčtem ORP, jejichž správní obvody by tvořily součást konkrétního okresu. Zde by byla dodržena zásada, že každý správní obvod ORP se musí celým svým územím nacházet na území jednoho a téhož okresu a každá část území okresu musí náležet k území některého správního obvodu ORP tvořícího součást okresu. Výčet ORP, jejichž správní obvod tvoří území okresů, by byl uveden přímo v zákoně o územně správním členění státu. K dosažení tohoto obecného souladu je třeba dořešit specifickou neskladebnost u 33 obcí, kdy obec ve správním obvodu určitého ORP je přiřazena k jinému okresu než tato ORP. V oblasti Jablonecka a Semilska (severovýchodní část Libereckého kraje) se tato neskladebnost týká města Harrachov. Na níže přiloženém mapovém podkladu je zobrazen nákres dané situace i s vymezením dojížďkových (vyjížďkových) proudů občanů (jedná se o souhrn dojížďky do zaměstnání a do škol podle nejnovějších údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011). Níže uvedená tabulka 20 shrnuje 4 nejsilnější dojížďkové vazby. 31

37 4.1 Možná řešení územně správní neskladebnosti Z hlediska neskladebnosti administrativního členění území a jeho zasazení do kontextu vzdálenosti jednotlivých center, jejich dopravní dostupnosti a spádové přitažlivosti, zejména ve vztahu k dojížďce, se jeví jako základní dvě možnosti řešení: Var. č. 1: Ponechání města Harrachov ve správním obvodu ORP Tanvald a připojení k okresu Jablonec nad Nisou, kam patří všechny ostatní obce toho správního obvodu. Var. č. 2: Vyčlenění města Harrachov ze správního ORP Tanvald a jeho připojení ke správnímu obvodu ORP Jilemnice, přičemž příslušnost k okresu Semily by zůstala zachována. Z pohledu dojížďky do zaměstnání a škol se jeví, ohlédne-li se od Prahy, jako nejvýznamnější centrum pro dojížďku z Harrachova Liberec. Z blízkých center se uplatňuje jako nejrelevantnější Rokytnice nad Jizerou, avšak s podstatně slabší dojížďkou než v případě Liberce (viz tabulka 20). Uvedená situace ukazuje na převažující dojížďkovou vazbu ve směru Jablonec nad Nisou a Liberec, směrová vazba na ostatní části okresu Semily je zřetelně slabší. K tomu je možné vzít v úvahu, že obvyklé spojení veřejnou dopravou ve směru Praha, kam je zvlášť intenzivní dojížďka, vede přes Tanvald. Četností spojení veřejnou autobusovou dopravou mírně převažuje směr Tanvald nad směrem Rokytnice nad Jizerou. Pozornost si zaslouží také skutečnost, že autobusy ve směru Tanvald dojíždějí až do sídla ORP a většina z nich pokračuje ještě do okresního města Jablonec nad Nisou. Naproti tomu ve směru Rokytnice nad Jizerou je do sídla ORP Jilemnice a tím spíše do okresního města Semily nutný přestup (viz tabulka 23). Železniční doprava je v Harrachově hendikepována vzdáleností železniční zastávky od centra města (přibližně 3 km; vzdálenost od části města Nový svět, kde žije cca 60 % obyvatel Harrachova, je přibližně 2 km), nicméně hustota spojů je vysoká a orientace je opět ve směru Tanvald a Jablonec nad Nisou. 32

38 Rozsah správních agend je dán především objemem agendy vykonávané v ORP, v tomto případě v Tanvaldu. V Tanvaldu se navíc nachází i územní pracoviště finančního úřadu a kontaktní pracoviště Úřadu práce. V tomto smyslu lze konstatovat, že největší část vyšších správních funkcí pro město Harrachov je vykonávána v Tanvaldu, který je kromě toho podstatně lépe dostupný (silniční vzdálenost, intenzita spojů veřejné hromadné dopravy i doba jízdy), než v úvahu přicházející alternativní ORP Jilemnice. Vztahy k okresnímu městu ustupují ve významu správních vazeb poněkud do pozadí, přičemž lze konstatovat, že Jablonec nad Nisou je významně dopravně dostupnější než stávající okresní město Semily, do jehož okresu je dosud města Harrachov zařazeno. Z provedeného stručného přehledu vyplývá výraznější vazba města Harrachov a větší výhodnost realizace vyšších správních funkcí pro variantu č. 1. V každém případě je však potřebné vzít v úvahu především postoj občanů samotného města Harrachov a názor jeho samosprávy. Navrhovaná varianta č. 1 nemá žádný vliv na vymezení a územní působnost školského obvodu základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově. 5 Obdobná situace panuje i v poskytování zdravotnických služeb. Spádové obvody poskytovatelů zdravotních služeb neexistují, pacient má právo svobodné volby 6 a tudíž je otázka vlivu navrhované varianty na spádovost za zdravotní péčí bezpředmětná. 4.2 Tabulková příloha Tab 20: Vyjížďka do školy a zaměstnání mimo město (počet vyjíždějících) Počet 1 Obec 1 Počet 2 Obec 2 Harrachov 35 Praha 24 Liberec Počet 3 Obec 3 Počet 4 Obec 4 10 Hradec Králové 10 Rokytnice nad Jizerou Zdroj: Český statistický úřad Tab 21: Silniční vzdálenost Harrachova do sídel okresů/orp (v kilometrech) Tanvald Jablonec nad Nisou Jilemnice Semily Harrachov Zdroj: Mapy.cz 5 Ověřeno telefonickým rozhovorem s ředitelkou základní školy dne 20. ledna odst. 3 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění 33

39 Tab 22: Tři nejrychlejší spoje ve všední den (středa) do sídel okresů/orp (v min.) Harrachov Tanvald Jablonec nad Nisou Jilemnice Semily 19 - BUS 43 - BUS 38 - BUS 67 - MIX 25 - BUS 46 - BUS 65 - BUS 68 - BUS 26 - VLAK 56 - VLAK 65 - BUS 69 - VLAK Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tab 23: Počet spojů během pracovního dne (středa) do sídel okresů/orp Harrachov Tanvald Jablonec nad Nisou Jilemnice Semily 17 - BUS 12 - BUS 9 - BUS 14 - BUS 11 - VLAK 11 - VLAK 8 - MIX 6 - VLAK 3 - MIX 7 - MIX Celkem BUS 10 - BUS 2 - BUS 1 - BUS 11 - VLAK 11 - VLAK Celkem přímých Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy 34

40 35

41 5 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v případě obce Věžnice V České republice je dnes jednoznačně uplatněn spojený model výkonu veřejné správy na úrovni obcí i na úrovni krajů. Z tohoto spojeného modelu vyplývá především skutečnost, že územní členění státní správy a samosprávy spolu úzce vzájemně souvisí a nelze tato členění řešit zcela odděleně. Aplikace spojeného modelu vede rovněž k tomu, že podstatnou část státní správy v území dnes již vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti, a proto členění dané výkonem této přenesené působnosti musí být výrazně bráno v úvahu i při územně správním členění státu. Z hlediska vztahu k vyššímu uspořádání jsou ORP systémově vhodným mikroregionálním členěním, neboť vycházejí ze stejné koncepce v geografickém i historickém smyslu jako vyšší územní samosprávné celky. Okresy jako územní obvody pro členění vybraných orgánů státní správy budou odvozeny právě z mikroregionální struktury (správní obvody ORP), ale zároveň musejí být v souladu s vyšší, mezoregionální úrovní, tedy se samosprávnými kraji. Vládou schválená preferovaná varianta územně správního členění státu předpokládá vymezení okresů výčtem ORP, jejichž správní obvody by tvořily součást konkrétního okresu. Zde by byla dodržena zásada, že každý správní obvod ORP se musí celým svým územím nacházet na území jednoho a téhož okresu a každá část území okresu musí náležet k území některého správního obvodu ORP tvořícího součást okresu. Výčet ORP, jejichž správní obvod tvoří území okresů, by byl uveden přímo v zákoně o územně správním členění státu. K dosažení tohoto obecného souladu je třeba dořešit specifickou neskladebnost u 33 obcí, kdy obec ve správním obvodu určitého ORP je přiřazena k jinému okresu než tato ORP. U Kraje Vysočina se tato neskladebnost týká obce Věžnice. Na níže přiloženém mapovém podkladu je zobrazen nákres dané situace i s vymezením dojížďkových (vyjížďkových) proudů občanů (jedná se o souhrn dojížďky do zaměstnání a do škol podle nejnovějších údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011). Níže uvedená tabulka 24 shrnuje 4 nejsilnější dojížďkové vazby.

42 5.1 Možná řešení územně správní neskladebnosti Z hlediska neskladebnosti administrativního členění území a jeho zasazení do kontextu vzdálenosti jednotlivých center, jejich dopravní dostupnosti a spádové přitažlivosti, zejména ve vztahu k dojížďce, se jeví jako základní dvě možnosti řešení: Var. č. 1: Ponechání obce Věžnice ve správním obvodu ORP Jihlava a připojení k okresu Jihlava, kam patří všechny ostatní obce tohoto správního obvodu. Var. č. 2: Vyčlenění obce Věžnice ze správního ORP Jihlava a jejího připojení ke správnímu obvodu ORP Havlíčkův Brod, přičemž příslušnost k okresu Havlíčkův Brod by zůstala zachována. Z pohledu dojížďky do zaměstnání a škol (viz tabulka 24) se ukazuje jako zřetelně nejvýraznější vazba k obci s pověřeným obecním úřadem Polná ve správní obvodu ORP Jihlava. Tato vazba významně přesahuje vztahy k okolním okresním městům. V oblasti veřejné hromadné dopravy je situace vyrovnanější. Převládají spoje do Jihlavy, přímé spojení však do Jihlavy, na rozdíl od Polné a Havlíčkova Brodu, není. Podrobnější data o počtu spojů a době jízdy uvádí tabulky 25 a 26. Silniční vzdálenost jasně určuje preferenci obce s pověřeným obecním úřadem Polná před ostatními centry, přičemž tato jsou přibližně 4 vzdálenější (viz tabulka 27). Z provedeného stručného přehledu vyplývá výraznější vazba obce Věžnice na Polnou a tím i větší výhodnost realizace vyšších správních funkcí pro variantu č

43 Níže uvedená tabulka zobrazuje příslušnost k úřadům v případě realizace navržených variant. Současnost Varianta č. 1 Varianta č. 2 Úřad práce 7 H. Brod/Přibyslav Polná H. Brod/Přibyslav Finanční úřad Jihlava Jihlava Havlíčkův Brod Hygienická stanice Havlíčkův Brod Jihlava Havlíčkův Brod Katastrální úřad Jihlava Jihlava Havlíčkův Brod Správa sociálního zabezpečení Havlíčkův Brod Jihlava Havlíčkův Brod Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady 8, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Jihlava Jihlava Havlíčkův Brod 5.2 Problematika možné existence obcí shodného názvu v rámci jednoho okresu V případě zvolení varianty č. 1 bude zapotřebí zvážit možnost doplnění názvu obce, neboť ve správním obvodu ORP i okrese Jihlava již jedna obec s názvem Věžnice existuje 9. V současnosti dodržované obecné pravidlo, aby byl název obce vždy v rámci okresu jedinečný, není závazně upraveno žádným obecně závazným právním předpisem. V Česku nalezneme čtyři případy, kdy se v jednom okrese nachází dvě obce se shodným názvem. Tyto duplicity buď nejsou řešeny nijak a název obou obcí zůstává identický, nebo se doplní. Jedním z možných řešení je prosté číselné odlišení obou Věžnic, jako je tomu u dvou obcí Petrovice na Kutnohorsku (např. Věžnice I a Věžnice II). Dále lze název obce doplnit o dodatek, který reflektuje malou vzdálenost obce k relativně významnému sídlu. Výsledkem by např. mohl být název Věžnice u Polné. Při hledání možného nového vhodného názvu obce nelze ani opomenout historické souvislosti. Obec Věžnice vznikla spojením tří původních vesnic, a to Horní, Dolní a Prostřední Věžnice, přičemž názvy prvních dvou jmenovaných v současnosti nesou i obě katastrální území obce. Oficiální stránky obce tak hovoří o lidovém názvu Trojí Věžnice. Za zvážení stojí i název Velká Věžnice, který by jednak zpětně poukazoval na dávné sloučení všech tří částí v jeden velký celek a jednak by zároveň odrážel i fakt, že řešená obec Věžnice je bezmála třikrát větší, než druhá obec téhož názvu. Jak již bylo řečeno, lze ponechat současný název beze změny, apel na zvážení možnosti doplnění názvu obce je pouze doporučující. 7 U Úřadů práce neplatí místní příslušnost v rámci krajské struktury 8 U vydávání cestovních dokladů či občanských průkazů se neuplatňuje místní příslušnost a je možné vyřizovat na jakémkoli ORP. 9 Doručovací adresa pošty obce Věžnice (okr. Jihlava): Jamné u Jihlavy; obce Věžnice (okr. Havlíčkův Brod): Věžnice. Obec Věžnice (okr. Jihlava) se skládá z 1 katastrálního území Věžnice. Obec Věžnice (okr. Havlíčkův Brod) se skládá ze 2 katastrálních území Dolní Věžnice a Horní Věžnice. 38

44 V každém případě je však potřebné vzít v úvahu především postoj občanů samotné obce Věžnice a názor její samosprávy. Po roce 2000 uděluje souhlas ke změně názvu obce opět Ministerstvo vnitra, a to dle 27 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Souhlas byl nejprve udělován mimo správní řízení formou úředního dopisu. Po účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. po je tento souhlas udělován ve formě rozhodnutí ve správním řízení. Ministerstvo vnitra zahájí správní řízení o žádosti obce poté, co obdrží žádost obce spolu s usnesením zastupitelstva obce o změně názvu obce (Zastupitelstvo obvykle zároveň uloží starostovi obce, aby požádal Ministerstvo vnitra o souhlas se změnou názvu obce.). Ve správním řízení je postupováno v souladu s 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, kdy platí, že Podkladem pro vydání rozhodnutí může být návrh účastníka řízení, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Pokud navrhovaný nový název obce je stanoven v českém jazyce, je v souladu s Pravidly českého pravopisu, není zaměnitelný ani urážlivý nebo jiným způsobem nevhodný, je se změnou názvu obce udělen souhlas. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí nastávají právní účinky změny názvu obce dříve rozhodnuté zastupitelstvem dle 27 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ). Ministerstvo vnitra změnu názvu obce oznamuje podle 43 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, který jako správce základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí je editorem těchto údajů Postup a povinnosti obce 1) výměna občanských průkazů a osobních dokladů Pro obec z výše uvedeného nevyplývají žádné zvláštní povinnosti, mimo povinnosti užívat nový název včetně výměny úředních razítek a hlavičkových papírů. Problémem bývá v této souvislosti změna údajů o trvalém pobytu v občanském průkazu u těch občanů, kteří mají uvedenu jako adresu trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu jim byl trvalý pobyt úředně zrušen ve smyslu 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Tyto občany, pokud není místo jejich pobytu známo, je pak třeba vyzvat veřejnou vyhláškou, nebo jiným vhodným způsobem, aby se dostavili k výměně občanského průkazu. Dále je možno konstatovat, že v případě přejmenování obce jde jednoznačně o změnu v údajích zapisovaných do občanského průkazu, za kterou občané nemusí platit správní poplatek za vydání nového občanského průkazu, jelikož na tuto situaci dopadá 39

45 ustanovení 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého od poplatků jsou osvobozeny úkony prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce, města, kraje, ulice, jiného veřejného prostranství, rodného čísla a úkony, prováděné v důsledku rozhodnutí z moci úřední. Veškeré další náklady, které občanům obce, podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám v důsledku této změny nepřímo vzniknou, si však budou muset uhradit sami (firemní hlavičkové papíry, firemní razítka, vizitky či průkazové fotografie, budou-li na některé průkazy ještě potřeba, popřípadě změny smluv o dodávce energií atd.) včetně formálního nahlášení změn v příslušných evidencích, které nejsou dosud propojeny se základními registry. 2) informativní obeslání subjektů, s nimiž je obec v kontaktu Pokud bychom dále ohledně dalších opatření, které by obec v souvislosti se změnou názvu obce mohla učinit, například měli postupovat analogicky se situací, kdy dochází ke vzniku nové obce, což je velmi podobná situace, správce nově vzniklé obce v takovýchto případech pravidelně informuje následující instituce: krajský a okresní soud, krajský úřad, katastrální úřad, finanční úřad, policii ČR, hasiče, státní zastupitelství, úřad práce, správu sociálního zabezpečení, Českou poštu a Ministerstvo financí. Nejedná se zde však o taxativní výčet institucí vyplývající z nějakého právního předpisu, ale pouze o ty instituce, u kterých v dané situaci považujeme z pohledu Ministerstva vnitra za nanejvýš vhodné, aby byly o změně názvu obce informovány. 3) změna názvu doručovací pošty Dále se doporučuje, aby si obec u příležitosti plánované změny názvu obce nově zvoleným zastupitelstvem předběžně projednala a zajistila změnu názvu doručovací pošty s Českou poštou, s. p. 5.3 Postup a povinnosti Ministerstva vnitra Ministerstvo vnitra dále při prvním pravidelném termínu novelizace změní stávající název obce na nový název obce v příslušných prováděcích podzákonných právních předpisech, kterými jsou: a) vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, b) vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, c) vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. 40

46 5.4 Tabulková příloha Tab 24: Převládající směry celkové vyjížďky z dotčené obce dle SLDB 2011 Polná Havl. Brod Jihlava Šlapanov Věžnice Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů Pozn.: Český statistický úřad neuvádí intenzitu dojížďky nižší deseti osob. Tab 35: Počet spojů během pracovního dne (středa) do významných sídel regionu z dotčené obce Jihlava Havl. Brod Polná 9 - BUS 7 - BUS 7 - BUS Věžnice 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 4 - MIX 0 - MIX 0 - MIX Celkem BUS 7 - BUS 7 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tab 26: Tři nejrychlejší spoje ve všední den (středa) do významných sídel regionu (v min.) z dotčené obce Jihlava Havl. Brod Polná 31 - BUS 27 - BUS 6 - BUS Věžnice 40 - MIX 29 - BUS 6 - BUS 44 - BUS 32 - BUS 6 - BUS Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tab 27: Silniční vzdálenost do významných sídel regionu (v kilometrech) Kraj Vysočina Polná Havl. Brod Jihlava Věžnice Zdroj: Mapy.cz; nastaven parametr Nejrychlejší 41

47

48 6 Analýza územně správního členění na Valašsku V České republice je dnes jednoznačně uplatněn spojený model výkonu veřejné správy na úrovni obcí i na úrovni krajů. Z tohoto spojeného modelu vyplývá především skutečnost, že územní členění státní správy a samosprávy spolu úzce vzájemně souvisí a nelze tato členění řešit zcela odděleně. Aplikace spojeného modelu vede rovněž k tomu, že podstatnou část státní správy v území dnes již vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti, a proto členění dané výkonem této přenesené působnosti musí být výrazně bráno v úvahu i při územně správním členění státu. Z hlediska vztahu k vyššímu uspořádání jsou obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) systémově vhodným mikroregionálním členěním, neboť vycházejí ze stejné koncepce v geografickém i historickém smyslu jako vyšší územní samosprávné celky. Okresy jako územní obvody pro členění vybraných orgánů státní správy budou odvozeny právě z mikroregionální struktury (správní obvody ORP), ale zároveň musejí být v souladu s vyšší, mezoregionální úrovní, tedy se samosprávnými kraji. Vládou schválená preferovaná varianta územně správního členění státu předpokládá vymezení okresů výčtem ORP, jejichž správní obvody by tvořily součást konkrétního okresu. Zde by byla dodržena zásada, že každý správní obvod ORP se musí celým svým územím nacházet na území jednoho a téhož okresu a každá část území okresu musí náležet k území některého správního obvodu ORP tvořícího součást okresu. Výčet ORP, jejichž správní obvod tvoří území okresů, by byl uveden přímo v zákoně o územně správním členění státu. K dosažení tohoto obecného souladu je třeba dořešit specifickou neskladebnost u 33 obcí, kdy obec ve správním obvodu určitého ORP je přiřazena k jinému okresu než tato ORP. Na území Zlínského kraje se tato neskladebnost týká obcí Valašské Příkazy a Študlov. Níže uvedená tabulka 1 shrnuje 3 nejsilnější dojížďkové vazby z dotčených obcí. 43

49 6.1 Možná řešení územně správní neskladebnosti Z hlediska úpravy neskladebnosti administrativního členění území a jeho zasazení do kontextu vzdálenosti jednotlivých center, jejich dopravní dostupnosti a spádové přitažlivosti, zejména ve vztahu k dojížďce, se jeví jako základní dvě možnosti řešení: Var. č. 1: Ponechání obcí Valašské Příkazy a Študlov ve správním obvodu ORP Valašské Klobouky a připojení k okresu Zlín, kam patří všechny ostatní obce toho správního obvodu. Var. č. 2: Respektování stávajícího okresního přiřazení dotčených obcí k okresu Vsetín a tudíž jejich připojení ke správnímu obvodu ORP Vsetín. Z pohledu dojížďky do zaměstnání a škol se jeví jako nejvýznamnější centrum pro dojížďku Vsetín. Z blízkých místních center se uplatňuje jako nejrelevantnější sídlo ORP Valašské Klobouky (z tabulky 1). Z hlediska dostupnosti veřejnými dopravními prostředky je velmi dobré spojení obou dotčených obcí na sídlo ORP Valašské Klobouky a okresní město Vsetín. Dostupnost okresního města Zlín je evidentně horší (zejména co se týče přímých spojů). Co se týče časové dosažitelnosti, nejrychlejší spojení je na Valašské Klobouky (což odpovídá i faktické kilometrické vzdálenosti), okresní město Vsetín (při vzdálenosti cca 25 km) je dosažitelné cca za půl hodiny. Do města Zlína trvá cesta nejméně 1 hodinu. V sídelním městě ORP Valašské Klobouky, právě z důvodů obtížnější dostupnosti do okresního (krajského) města Zlín a svého mikroregionálního socio-ekonomického významu v okrese Zlín, má své odloučené pracoviště OSSZ Zlín, je zde územní pracoviště Úřadu práce a Katastrální úřad pro Zlínský kraj zde má i své katastrální pracoviště. Z těchto důvodů se varianta č. 1 pro obě dotčené obce jeví jako nejvhodnější, neboť správní služby veřejné správy jak poskytované obcí s rozšířenou působností, tak i služby poskytované specializovanými úřady státní správy, jsou dosažitelné v sídle ORP, tj. městě Valašské Klobouky V každém případě je však potřebné vzít v úvahu především postoj občanů samotných obcí a názory jejich samospráv.

50 6.2 Důsledek změn pro obce Valašska Dle první navrhované varianty úpravy, by došlo ke změně okresní příslušnosti (z okresu Vsetín do okresu Zlín), anebo by, v případě aplikace druhé varianty řešení, došlo k zachování Vaší stávající okresní příslušnosti, změnila by se však příslušnost k SO ORP (Vsetín). Obě varianty by přinesly několik úprav v příslušnosti k úřadům. Změny příslušnosti k úřadům veřejné správy jsou zobrazeny v následující tabulce: Současnost Varianta č. 1 Varianta č. 2 Úřad práce 10 Vsetín Valašské Klobouky Vsetín Finanční úřad Valašské Klobouky Valašské Klobouky Vsetín Hygienická stanice Vsetín Zlín Vsetín Katastrální úřad Valašské Klobouky Valašské Klobouky Vsetín Správa sociálního zabezpečení Vsetín Valašské Klobouky Vsetín Agenda vydávání dokladů (cestovní doklady 11, řidičské průkazy), evidence vozidel, agenda životního prostředí, agenda živnostenských povolení atd. Valašské Klobouky Valašské Klobouky Vsetín Integrovaný záchranný zdravotní systém Kraj. příslušnost Kraj. příslušnost Kraj. příslušnost Policie ČR Obvodní oddělení Horní Lideč Obvodní oddělení Valašské Klobouky Obvodní oddělení Lideč Horní 6.3 Tabulková příloha Tabulka 28: Převládající směry celkové vyjížďky z dotčených obcí dle SLDB 2011 Zlínský kraj Vsetín Valašské Klobouky Zlín Horní Lideč Valašské Meziříčí Brno Nedašov Brumov- Bylnice Študlov * Valašské Příkazy Horní Lideč (ORP Vsetín) Střelná (ORP Vsetín) Poteč (ORP V. Klobouky) Nedašova Lhota (ORP V. Klobouky) *Pozn: Český statistický úřad neuvádí intenzitu dojížďky nižší, než 10 osob. 10 U Úřadů práce neplatí místní příslušnost v rámci krajské struktury 11 U vydávání cestovních dokladů či občanských průkazů se neuplatňuje místní příslušnost a je možné vyřizovat na jakémkoli ORP. 45

51 Tabulka 29: Počet spojů během pracovního dne (středa) do sídel okresů/orp z dotčených obcí Zlínský kraj V. Klobouky Vsetín Zlín Študlov 10 - BUS 7 - BUS 14 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK 3 - MIX 5 - MIX 0 - MIX Celkem BUS 6 - BUS 0 - BUS 0 - VLAK 0 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých Valašské Příkazy 25 - BUS 13 - BUS 17 - BUS 11 - VLAK 13 - VLAK 0 - MIX 3 - MIX 3 - MIX Celkem BUS 10 - BUS 7 - BUS 11 - VLAK 4 - VLAK 0 - VLAK Celkem přímých Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tabulka 30: Tři nejrychlejší spoje ve všední den (středa) do sídel okresů/orp (v min.) z dotčených obcí Študlov V. Klobouky Vsetín Zlín 12 - BUS 38 - BUS 72 - BUS 13 - BUS 40 - BUS 77 - BUS 13 - BUS 43 - BUS 93 - BUS Valašské Příkazy 6 - VLAK 25 - VLAK 65 - BUS 6 - VLAK 25 - VLAK 67 - BUS 6 - VLAK 25 - VLAK 67 - BUS Zdroj: IDOS. Pozn.: vyloučeny spoje se 3 a více přestupy Tabulka 31: Silniční vzdálenost do sídel okresů/orp (v kilometrech) Zlínský kraj Vsetín Valašské Klobouky Študlov Valašské Příkazy Zlín Zdroj: Mapy.cz; nastaven parametr Nejrychlejší 46

52

53 7 Analýza problematiky skladebnosti územněsprávního členění v případě hl. města Prahy V České republice je dnes jednoznačně uplatněn spojený model výkonu veřejné správy na úrovni obcí i na úrovni krajů. Z tohoto spojeného modelu vyplývá především skutečnost, že územní členění státní správy a samosprávy spolu úzce vzájemně souvisí a nelze tato členění řešit zcela odděleně. Aplikace spojeného modelu vede rovněž k tomu, že podstatnou část státní správy v území dnes již vykonávají orgány samosprávy v přenesené působnosti, a proto členění dané výkonem této přenesené působnosti musí být výrazně bráno v úvahu i při územně správním členění státu. Z hlediska vztahu k vyššímu uspořádání jsou ORP systémově vhodným mikroregionálním členěním, neboť vycházejí ze stejné koncepce v geografickém i historickém smyslu jako vyšší územní samosprávné celky. Okresy jako územní obvody pro členění vybraných orgánů státní správy budou odvozeny právě z mikroregionální struktury (správní obvody ORP), ale zároveň musejí být v souladu s vyšší, mezoregionální úrovní, tedy se samosprávnými kraji. Vládou schválená preferovaná varianta územně správního členění státu předpokládá vymezení okresů výčtem ORP, jejichž správní obvody by tvořily součást konkrétního okresu. Zde by byla dodržena zásada, že každý správní obvod ORP se musí celým svým územím nacházet na území jednoho a téhož okresu a každá část území okresu musí náležet k území některého správního obvodu ORP tvořícího součást okresu. Výčet ORP, jejichž správní obvod tvoří území okresů, by byl uveden přímo v zákoně o územně správním členění státu. K dosažení tohoto obecného souladu je třeba dořešit specifickou neskladebnost u 33 obcí, kdy obec ve správním obvodu určitého ORP je přiřazena k jinému okresu než tato ORP. Na níže přiloženém mapovém podkladu je zobrazen nákres dané situace. 7.1 Výchozí stav Z hlediska členění výkonu státní správy v hlavním městě Praze je nutno si uvědomit, že vnitřní členění Prahy, je upravováno statutem hl. města Prahy (obecně závaznou vyhláškou), podle zákona 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Praha je především městem. Podle zákona č. 36/1960 Sb., je Praha členěna na obvody Praha Vyhláškou č. 564/2002 Sb. o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, jsou již nyní městské obvody a městské části mezi sebou skladebné. Výjimkou je pouze správní obvod městské části Praha 11 a správní obvod městské části Praha 17, v jejichž případě budou neskladebnosti řešeny dále. Ve vztahu k hlavnímu městu Praze se tedy předpokládá, že funkci okresů budou v zásadě plnit obvody (dle zákona 36/1960 Sb.) Praha 1 10 a funkci obcí s rozšířenou působností městské části Praha Stávající dílčí nesoulady ve skladebnosti mezi nimi týkající se části území městských částí Praha 11 a Praha 17 by byly odstraněny.

54 Z legislativního hlediska však musí být řešení odlišné než ve standardních krajích vzhledem k tomu, že hlavnímu městu je svěřena působnost svěřená obcím a působnost svěřená krajům současně. Právní řešení by mělo být tedy postaveno na stejných principech jako na ostatním území státu, v poměru ke konkrétním městským obvodům a částem však vyžaduje bezprostřední součinnost hlavního města Prahy. 7.2 Možná řešení územně správní neskladebnosti Var. č. 1: Městské části 1 22 (působnost ORP) budou upraveny v příloze zákona o hlavním městě Praze (budou skladebně vymezeny pomocí katastrálních území), městské obvody 1 10 budou vymezeny pomocí výčtu městských částí 1-22 Var. č. 2: Městské obvody 1 10 budou upraveny v příloze zákona o hlavním městě Praze (budou skladebně vymezeny pomocí katastrálních území, která tvoří území městských částí), městské části Praha 1 22 (působnost ORP) budou vymezeny statutem V každém případě je však potřebné vzít v úvahu především postoj občanů samotných městských částí a názory jejich samospráv. Poznámka: Dne nabyla účinnosti novela zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, kde v příloze Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze došlo ke změně názvů katastrálních území Hájek na Hájek u Uhříněvsi, Nedvězí na Nedvězí u Říčan a Újezd u Průhonic na Újezd. Ke změně samotného názvu dotčených městských částí ve statutu (k okamžiku účinnosti novely zákona) však nedošlo (názvy by měly být stejné). 49

55