IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ A HODNOCENÍ RIZIK NA PRACOVIŠTÍCH VŠCHT

Transkript

1 VŠCHT Praha IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ A HODNOCENÍ RIZIK NA PRACOVIŠTÍCH VŠCHT zpracované ve smyslu 102 zákona č.262/2006 Sb. (ZP) a 9 zákona č.09/2006 Sb. aktualizace s ohledem na všechny cizí osoby, které se s vědomím zaměstnavatele pohybují na pracovištích VŠCHT - subdodavatelé, ostatní září

2 Úvodní ustanovení HODNOCENÍ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ A MOŽNÉHO OHROŽENÍ BEZPEČNOSTI A ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ A OPATŘENÍ K OMEZENÍ JEJICH PŮSOBENÍ PŘI ČINNOSTECH PROVOZOVANÝCH NA VŠCHT. Mezi základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce dle 102 zákona č.262/2006 Sb. (ZP) patří prevence rizik, kterou se rozumí všechna plývající z právních a ostatních předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění - provést analýzu pracovních rizik. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při (dále BOZP ), zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob zjištění rizikových faktorů a dalších parametrů pracovních podmínek dle NV č.178/2001 Sb. v platném znění a souvisejících předpisů včetně určení kategorie prací dle zákona 258/2000 Sb. v platném znění. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Na základě znalosti prováděných činností, zařízení a prostředků, prostoru i použitých osob, je nutné přezkoumávat a vyhodnocovat podle právních předpisů a technických norem, které řeší požadavky bezpečnosti práce, jaká rizika mohou nastat a učinit k nim opatření pro jejich odstranění nebo maximální snížení jejich účinnosti. Podle 10 odst. 1 písm. f) zák. práce má zaměstnavatel zajistit zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik. Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. Nezbytným krokem pro zvládnutí tohoto úkolu je identifikace všech závažnějších nebezpečí vztahujících se k prováděným činnostem a stanovení zdrojů rizikových faktorů spojených s každým identifikovaným nebezpečím včetně uvedení stávajících a plánovaných bezpečnostních opatření tak, jak to ukládá zákoník práce a zákon č.09/2006 Sb. Identifikace a vytipování příslušných ohrožení, jak je obsaženo v tomto hodnocení, se týká činnosti související s provozem vysoké školy chemické technologické. Největší nebezpečí při této činnosti je práce v laboratořích, kde se používají hořlavé a výbušné látky.(tlakové nádoby s technickými plyny, nádoby s hořlavými kapalinami apod.; dále se jedná o používání elektrických zařízení, pohyb v provozních prostorách, činnost při skladování, manipulaci, údržbě apod.). Při hodnocení rizikovosti pracovních činností je nutno vzít v úvahu, že lze velmi obtížně a značně nepřesně zkoumat a vyhodnocovat selhání lidského činitele (lidský faktor), který se na míře pracovních rizik vždy významně podílí. Pro hodnocení a identifikaci rizik bylo využito upravené a kombinované zjednodušené bodové metody. Hodnocení rizik pokrývá pracovní rizika, která lze rozumně předvídat; není přihlíženo k rizikům vyvolanými běžnými životními aktivitami, např. řízne-li se zaměstnanec při odstraňování isolace z kabelu o ostří nože nebo se zraní šroubovákem, zakopne-li o dveřní práh, podvrtne-li si nohu při špatném došlápnutí a další ohrožení způsobená běžnou neopatrností zaměstnance nebo o porušení zásad bezpečného chovaní na pracovišti. Podrobnější hodnocení uvedených rizik stejně jako úsilí věnované vyhodnocování malých rizik nebo vývoji standardních řešení by vedlo ke shromáždění neúměrně velkého množství informací než se dá použít a k situacím, kdy by se důležité a podstatné údaje ztráceli v množství nadbytečné dokumentace. Hodnocení rizik při pracovních činnostech podle dále uvedené tabulkové části této dokumentace je určeno zejména pro vedoucí zaměstnance řídící a organizující příslušné práce, kteří musí průběžně a denně hodnotit rizika a činit opatření k nápravě při své každodenní kontrolní činnosti ve smyslu zásad pro vnitřní řízení BOZP dle zákoníku práce. Největší pozornost je nutno věnovat dále uvedeným vyhodnoceným hlavním rizikům a nebezpečím jako je činnost v laboratořích a technických provozech. 1. IDENTIFIKACE A VYHODNOCOVÁNÍ RIZIK K zajištění požadovaného efektu a účinnosti byly prostudovány dostupné materiály a ukazatele, jako je zejména vývoj úrazovosti, bezpečnostní předpisy, pracovní postupy a byla provedena fyzická kontrola jednotlivých pracovišť. Současně bylo využito vypracovaných vzorů pro hodnocení a rizik dle odborné literatury. K tomuto úkolu byl zpracován tabulkový přehled pro vyhodnocování rizik (resp. rizikových faktorů, ohrožení), který obsahuje: výběr a definování posuzovaného objektu; identifikace zdroje nebezpečí; určení rizizika; hodnocení rizika (pravděpodobnost vzniku a možné následky ohrožení závažnost); bezpečnostní opatření; monitorování interval měření odpovědná osoba - 2 -

3 2. PRAKTICKÉ POSTUPY (s využitím výsledné tabulky - formuláře) Při hodnocení byla použita kombinace metody předběžné analýzy rizik (PHA) s použitím Check listů příkladů nebezpečí, rizikových situací a událostí uvedených v tab. A 1 ČSN EN 1050 (8 010) dle Metodiky k provádění prevence a hodnocení pracovních rizik s přihlédnutím k návodu pro hodnocení rizik při práci dle směrnice 89/91/EEC. Důležitým krokem před vlastním zhodnocení rizik je provedení prohlídky a kontroly pracoviště, vyhledávání závad, jejichž odstraněním pracovní rizika pominou. I po odstranění závad však zdroje rizik trvale nezaniknu, protože v praxi dochází k neustálým změnám, úpravou pracovišť, doplněním zařízení, změnami pracovních postupů apod. Proto je nutné při využití tabulkového vyhodnocení rizik, v rámci plnění povinností v oblasti prevence rizik, pravidelně provádět kontroly a opětovným vyhledáváním rizik, resp. jejich kontrolou, přijímáním opatření a odstraňováním závad vytvářet podmínky k minimalizaci ohrožení zaměstnanců. Výběr posuzovaných objektů obsahuje všechny typické a nejčastější činnosti, včetně provozovaných zařízení a vozidel. Zdroje rizik jsou sestaveny podle pracovních činností a postupů, nebezpečných situací, strojů, zařízení, provozních a stavebních prostorů a technologií, kde je možno předpokládat ohrožení zdraví případně života zaměstnanců. Identifikace nebezpečí obsahuje významnější nebezpečí a možné závažnější ohrožení, vztahující se ke každé pracovní činnosti (vozidlo, zařízení objektu, prostoru nebezpečné situaci atd.) dle zdrojů rizik. Identifikaci nebezpečí umožňují tři otázky: existuje zdroj nebezpečí? kdo (nebo co) může být poškozeno? jak může k poškození dojít?. VYHODNOCENÍ RIZIK Při použití výše uvedené metody hodnocení rizik se použije přehledná tabulka srozumitelná pro každého, pro kterého je hodnocení určeno. Podle jednoduché bodové metody je vyhodnocené riziko označeno s přihlédnutím k pravděpodobnosti vzniku a následků, stupni závažnosti, počtu ohrožených osob, času působení rizika případně i jiným vlivům určujícím riziko; jde o jednodušší subjektivní metodu. Odhad pravděpodobnosti, se kterou může opravdu nastat uvažované nebezpečí, se stanovil dle stupnice s číslem od l do 5, kde je zjednodušeně zahrnuta míra, úroveň a kriteria jednotlivých nebezpečí. Pro posouzení a vyhodnocení zdrojů rizik je použita následující specifikace, která se zaznamenává do sloupců P, Z, V a MR/SR : P - pravděpodobnost vzniku a existence rizika 1. nahodilá 2. nepravděpodobná. pravděpodobná 4. velmi pravděpodobná 5. trvalá Z - závažnost - možné následky ohrožení 1. poranění bez pracovní neschopnosti 2. absenční úraz (s pracovní neschopností). vážnější úraz vyžadující hospitalizaci 4. těžký úraz a úraz s trvalými následky 5. smrtelný úraz V vliv na míru nebezpečí dle názoru hodnotitelů: - -

4 1. zanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 2. malý vliv na míru nebezpečí a ohrožení. větší, nezanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 4. velký a významný vliv na míru nebezpečí a ohrožení 5. více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky ohrožení a nebezpečí MR/SR míra rizika/stupeň rizika - celkové hodnocení rizika se následně jednoduše vynásobí, a výsledný součin je pak stupeň rizika. Stupeň rizika pod tímto ukazatelem je uvedena výsledná hodnota míry rizika: I bezvýznamné riziko - riziko možno přijmout II akceptovatelné riziko - zvýšit pozornost mírní riziko - potřeba nápravné činnosti IV nežádoucí riziko - bezprostřední bezpečnostní opatření V nepřijatelné riziko - zastavit činnost SR = P x Z x V 4. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA V tabulkovém přehledu jsou stanoveny standardní opatření ke snížení rizika tak, aby riziko bylo akceptovatelné, většinou jde o organizační opatření a opatření vyplývající z příslušného bezpečnostního předpisu, návodu apod.. V přehledu nejsou většinou uváděna jako opatření zákonná seznámení zaměstnanců, instruktáž apod. či jejich školení, protože tato výchovná opatření jsou považována za samozřejmá. Povinností vedoucích odpovědných zaměstnanců na všech stupních řízení je tato opatření, většinou vyplývající z bezpečnostních předpisů a návodů k obsluze, zajišťovat a kontrolovat. Zaměstnavatel musí v rámci systému vnitřního řízení BOZP zajistit, aby zaměstnanci pověření kontrolními činnosti v oblasti BOZP průběžně ověřovali, že stanovená i existující opatření jsou realizována, což je obzvlášť důležité při vyhodnocení pravděpodobnosti. Toto bodové rozpětí orientačně vyjadřuje naléhavost úkolů pro případné přijetí opatření ke snížení rizika a prioritu bezpečnostních opatření, které by mělo být obsaženo v plánu zvýšení úrovně bezpečnosti, jenž by mělo být součástí vyhodnocení a dokumentace rizik. Při stanovení stupně závažnosti vyhodnocených rizik je možné rozdělení do pěti rizikových kategorií (I. až V.) přičemž celkové hodnocení stupně rizika (SR) pak je následující: I. Zanedbatelné (bezvýznamné) riziko (riziko možno přijmout), není vyžadováno žádné zvláštní opatření. Nejedná se však o 100 % bezpečnost, proto je nutno na existující riziko upozornit a uvést např. jaká organizační a výchovná opatření je třeba realizovat. II. Akceptovatelné (přijatelné) riziko (možné riziko, zvýšit pozornost), riziko přijatelné se souhlasem vedení. Je nutno zvážit náklady na případné řešení nebo zlepšení, v případě že se nepodaří provést technická bezpečnostní opatření ke snížení rizika, je třeba zavést alespoň vhodná a přiměřená opatření organizační. Většinou postačuje školení zaměstnanců, běžný dozor apod.. Mírné riziko (riziko s, potřebou nápravné činnosti), i když realizace opatření není tak závažná jako u rizik kategorie IV. je zpravidla nutno bezpečnostní - 4 -

5 opatření realizovat dle zpracovaného plánu podle rozhodnutí vedení společnosti. Prostředky na snížení rizika musí být implementovány ve stanoveném časovém období. IV. Nežádoucí riziko (vysoké riziko, bezprostřední bezpečnostní opatření) vyžadující urychlené provedení odpovídajících bezpečnostních opatření snižujících riziko na přijatelnější úroveň, na snížení rizika se musí přidělit potřebné zdroje. Je-li toto riziko spojeno se značnými nebezpečnými následky, musí se provést jeho další vyhodnocení, aby se přesněji stanovila pravděpodobnost vzniku úrazu, jako podklad pro stanovení potřeby dosažení zlepšení a snížení rizika. V. Nepřijatelné riziko (velmi vysoké riziko, zastavit činnost), velmi vysoké riziko, permanentní možnost úrazů, závažné nehody, nutnost okamžitého zastavení činnosti, odstavení z provozu do doby realizace nezbytných opatření a nového vyhodnocení rizik a přijetí potřebných opatření. Práce nesmí být zahájena nebo v ní nesmí být pokračováno, dokud se riziko nesníží. Monitorují se rizika všech stupňů na jednotlivých pracovištích, přičemž opatření se provádí u kategorií II a výše. U kategorie V. se provede opatření okamžitě; u kategorie IV. bezprostřední opatření ihned, následné opatření ke snížení stupně rizika po vyhodnocení (nejlépe do týdne pokud lze); u kategorie. opatření realizovat dle zpracovaného plánu podle rozhodnutí vedení společnosti (nejlépe do měsíce pokud jsou potřebné finanční prostředky k dispozici); u kategorie II. opatření provést maximálně do roka (patří sem nejenom technické opatření, ale i organizační). Vedoucí odpovědní zaměstnanci na všech stupních řízeních jsou povinni zajišťovat a kontrolovat bezpečností opatření ke snížení rizika. Pro opatření ke snížení pracovních rizik platí následující zásady: a) pořadí účinnosti protiúrazových opatření: - legislativa - výběr, výchova a výcvik zaměstnanců (zdravotní a odborná způsobilost- kvalifikace, školení, ověřování znalostí) - ochrana zaměstnance - zvýraznění zdroje rizika - snížení pravděpodobnosti působení zdroje rizika úrazu - oddálení zaměstnance z pole zdroje rizika úrazu, nebezpečného provozu - částečné krytí zdroje rizika úrazu - úplná separace zdroje rizika úrazu - minimalizace zdroje rizika úrazu - odstranění zdroje rizika úrazu b) je-li to možné, vyloučit nebezpečí úplně, nebo potlačit zdroj rizika (např. použitím bezpečnějších materiálů a postupů) c) je-li to možné, přizpůsobit práci zaměstnanci (nutno vzít v úvahu i individuální, mentální a fyzické schopnosti) d) za účelem snižování rizika sledovat a využívat vývoj techniky a technický pokrok e) dávat přednost tzv. kolektivním bezpečnostním opatřením, která chrání více zaměstnanců současně f) vhodně kombinovat technická, organizační, výchovná popř. další opatření g) uplatňovat plánované preventivní údržby strojů a zařízení včetně bezpečnostních zařízení h) počítat s nouzovými opatřeními v případě nepříznivých povětrnostních podmínek na nechráněných pracovištích i) neustále zdokonalovat a zkvalitňovat systém péče o bezpečnost práce a ochranu zdraví j) zajišťovat realizaci preventivních opatření pro snížení rizik, včetně přezkoumávání a vyhodnocení rizik, pokud dojde ke změně podmínek nebezpečí a rizika k) pokud nelze rizika eliminovat je třeba je snížit na nejmenší možnou míru a zbytkové riziko kontrolovat

6 Posuzování a vyhodnocení rizik je dokument, který musí být součástí každého pracoviště S tímto dokumentem musí být všichni zaměstnanci prokazatelně seznámeni v rozsahu, který se jich bezprostředně týká. Za tuto skutečnost odpovídají všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu svých pravomocí. Tento dokument je na pracovišti uložen u pověřeného odpovědného zaměstnance. ZÁVĚR Vyhodnocení rizik včetně identifikace zdrojů nebezpečí a stanovení bezpečnostních opatření je zpracováno tak, aby je mohli využívat vedoucí zaměstnanci, kteří mají za povinnost průběžně hodnotit rizika a činit opatření k nápravě při své každodenní řídící a kontrolní činnosti ve smyslu zákoníku práce tak, aby všechna významnější rizika byla pod kontrolou. Největší pozornost je nutno samozřejmě věnovat těm zdrojům rizik při činnosti související s provozem v laboratořích a technických provozech a používání elektrických zařízení, která představují zvýšenou pravděpodobnost vzniku ohrožení zaměstnanců a těm, která mohou způsobit závažné následky, jak je uvedeno v této dokumentaci. Tato rizika musí být předmětem každé pravidelné i mimořádné kontroly pracovišť. Pokud by na pracovištích vznikly atypické a nepředvídané situace nebo by došlo k závažnějším problémům s vyhodnocováním rizik, případně by šlo o obtížně zvládnutelná rizika a nebezpečné situace, je nutno tyto problémy řešit v součinnosti s vedením školy a specialistou bezpečnosti práce, případně s externími odborníky a dle potřeby upravit režim kontroly rizika a realizovat mimořádná opatření. Hodnocení rizik je nutno průběžně aktualizovat s ohledem na změny předpisů, změny pracovních podmínek, pracovního prostředí, zavedení, pracovních prostředků a pracovních postupů. Dokumentace hodnocení rizikových faktorů a ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví slouží jako důležitý doklad při zpracování pracovních postupů i pro vzájemnou informovanost zaměstnavatelů, v případech kdy plní úkoly na jednom pracovišti nebo provozu více zaměstnavatelů (dodavatelé služeb) ve smyslu 101 zák. práce. Vypracoval: Ing.Přemysl Rus ; Ing. Miroslav Mansfeld Schválil: Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. rektor - 6 -

7 POSUZOVANÝ OBJEKT ZDROJ NEBEZPEČÍ IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ RIZIKO VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA P Z V MR SR BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ opatření k omezení rizika POZNÁMKY/ M-monitorování IM interval měření O odpovědná osoba PROVOZNÍ BUDOVY KANCELÁŘSKÉ A ADMINISTRA- TIVNÍ PRÁCE naražení na ostré hrany rohy nábytku, stoly, skříně, zásuvky, a zařízení v kancelářských a skladovacích místnostech; pád kancelářského zařízení po ztrátě jeho stability; zranění při nesprávném použití kancelářského nábytku pro práci ve výšce zranění ruky, prstů, propíchnutí, pořezání při práci s kancelářskými pomůckami (sešívačkou, nožem) 2 pád předmětů a věcí na nohu zaměstnance II II II správné rozmístění kancelářského nábytku a zařízení; (min šířka komunikace pro pěší 1,1 m viz NV č.101/2005 Sb.) určení osob, k jichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz na pracovišti, používání a údržba provozních zařízení, úklid, čištění a opravy pracoviště NV č.101/05 Sb.; důsledné zavírání dvířek skříní, zasouvání zásuvek stolů a skříněk, Další požadavky na pracovní místo, sedadlo a práci s PC viz požadavky stanovené NV č.178/2001 Sb. v platném znění + ČSN EN ISO (8 582) Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími terminály - Část 5: Požadavky na uspořádání pracovního místa a na pracovní plochu, správné stabilní postavení vyšších skříní a kancel. nábytku; nesedat na okraje stolů a židlí; nevystupovat na židle na stoly apod., zejména na pojízdné s kolečky; důsledně dodržovat NV č.62/2005 Sb. správné zacházení s kancelářskými pomůckami; při sešívání tiskopisů nevsunovat prsty do čelistí sešívačky; při použití žiletek pro retušování používat žiletky v krytém držáku, udržování pořádku na stolech a ve skříních rovnoměrné ukládání předmětů do skříní a regálů, nepřetěžování polic, regálů opaření vodou, horkými nápoji II opatrnost při vylévání horké vody z varných konvic; zabránit přelití nádob horkými tekutinami a nápoji; - 7 -

8 2. pokračování PROVOZNÍ BUDOVY KANCELÁŘSKÉ A ADMINISTRA- TIVNÍ PRÁCE únava očí zraková zátěž, úraz el. proudem správné ergonomické rozestavění a umístění nábytku a počítače; používat židle výškově nastavitelné se sklopným opěradlem; vzdálenost obrazovky od očí cca 50 až 60 cm; v zorném poli vyloučit světelné zdroje (nežádoucí odlesky na obrazovce); přestávky v práci po 2 hod. nepřetržité práce s počítačem v délce 5 až 10 minut; včasné odborné opravy poškozených el. zařízení (zásuvek, zástrček, pohyblivých přívodů apod.); vedení pohyblivých přívodů mimo průchody a komunikace; neobsluhovat el. přístroje a zařízení mokrýma rukama; seznámit se s návodem pro použití; před každým použitím vizuální kontrola stavu zařízení, neponechávat zapnuté el. přístroje a zařízení po odchodu z pracoviště a skončení pracovní směny; KANCELÁŘSKÉ A ADMINISTRA- TIVNÍ PRÁCE PODLAHY, KOMUNIKACE POHYB OSOB pád osoby při sestupování (méně při nastupování) ze schodů, apod. konstrukcí; šikmé nesprávné našlápnutí na hranu; rovný, nekluzký a nepoškozený povrch schodišťových stupňů a podest; přidržování se madel při výstupu a sestupu po schodištích ; správné našlapování, vyloučení šikmého našlápnutí, zvýšená opatrnost při snížení adhezních podmínek za mokra, námrazy, vlivem zablácené obuvi apod.; vyloučení nesprávného došlapování až na okraj (hranu) schodišťového stupně, kde jsou zhoršené třecí podmínky; používání vhodné obuvi (jemně profilované podrážky mají lepší protiskluzové vlastnosti než podrážky s hrubými profily) popř. obuvi s měkčí podešví; očistění obuvi před vstupem; označení prvního a posledního schodišťového stupně; protiskluzové obložení prošlapaných a opotřebovaných hran schodišťových stupňů, nahrazení ocelových schodišť vhodnějšími povrchy nášlapných povrchů schodišťových stupňů, zajištění dostatečné hloubky nášlapné plochy správné našlapování na příčle a jiné výstupové prvky, možnost použití záchytného prvku (madla) pro přidržení; Ě - 8 -

9 . pokračování PROVOZNÍ BUDOVY PODLAHY, KOMUNIKACE POHYB OSOB PROVOZ VOZIDEL NA VNITŘNÍCH KOMUNIKACÍCH uklouznutí, podvrtnutí nohy, naražení a pád osoby na podlaze pracovního stanoviště obslužné plošiny, pracovních schůdcích apod. na horizontálních komunikacích, schodištích, rampách, lávkách, plošinách, vyrovnávacích můstcích apod. uklouznutí při chůzi po mokrých zamaštěných podlahách; (při chůzi nebo pracovních činnostech) nebezpečí nehody při řízení motorového vozidla srážka s jiným vozidlem nebo překážkou různá zranění a úrazy a věcné škody vznikající při pohybu na účelových komunikacích v souvislosti s provozem nebo údržbou vozidla II rovný a tvrdý stav povrchu podlah a komunikací, bez nerovností, výmolů, udržování, čištění a úklid podlah, včasné odstraňování poškozených míst, nerovností apod.; vhodná pracovní obuv, umývárnách použití rohoží; čištění komunikačních ploch, včasné odstranění nečistot (zvyšujících kluzkost, zejména mastnotu), včasný úklid včasné odstranění nečistot (zvyšujících kluzkost, zejména mastnost), vytírání podlah do sucha za použití vhodných čistících odmašťovacích prostředků apod.; v zimním období odstraňování námrazy, sněhu, protiskluzový posyp; zdrsňování komunikačních ploch v případě jejich vyhlazení přirozeným opotřebováním, či nevhodností vlastního materiálu povrchu; dodatečná protiskluzová úprava povrchů podlah; podle potřeby používání protiskluzové obuvi (jemné profilové podrážky mají lepší protiskluzové vlastnosti než podrážky s hrubými profily) popř. obuvi s měkčí podešví; bezpečnostní školení řidičů jednou za rok; popř. zácvik; používání OOPP určených pro řidiče dle Směrnice pro přidělování OOPP - řidič: výstražná vesta, pracovní rukavice; seznámení řidiče se způsobem a trasou najíždění na vnitřní parkoviště apod.; respektovat příslušné dopravní značení (jednosměrný provoz, přednost v jízdě, max. rychlost apod.); obeznámit se místními dopravními podmínkami areálu. přiražení nebo přitlačení osoby vozidlem, k části stavby či jiné pevné konstrukci či překážce při vjíždění do zúžených prostor při couvání apod.; naražení vozidla, škody na vozidle dodržovat bezpečnostní vzdálenost od pevných překážek na parkovištích i na ostatních komunikacích; bezpečnostní značení - černožluté šrafování zúžených okrajů překážek, sloupů apod. až do výšky očí sedícího řidiče; při couvání zajistit, by bylo vozidlo nepřehlédnutelné, vyloučení přítomnosti osob za vozidlem; zvýšená pozornost v prostoru vjezdu do areálu - 9 -

10 POSUZOVANÝ OBJEKT ZDROJ NEBEZPEČÍ IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ RIZIKO VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA P Z V MR SR BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ opatření k omezení rizika POZNÁMKY/ M-monitorování IM interval měření O odpovědná osoba LABORATOŘE LABORATORNÍ SKLO pořezání o sklo - zranění ruky, prstů, propíchnutí, pořezání při práci při práci používat stanovené OOPP rukavice, pracovní oděv a obličejový štít VYSOKÉ NEBO VELMI NÍZKÉ TEPLOTY LÁ- TEK A PRO- STŘEDÍ PRACOVNÍ STOLY KAPALNÝ DUSÍK Zkapalněný dusík - teplota C ; opaření, popálení a omrznutí při styku části těla s horkou nebo chladnou látkou; pád předmětů a věcí na nohu zaměstnance nízkoteplotní popálení II nádoby s horkým nebo chladným obsahem nenaplňovat až po okraj; při manipulaci s nádobami obsahující chladné nebo horké látky, používat OOPP proti popálení; nádoby s horkými nebo chladnými látkami nepřenášet u těla; nádoby s horkými nebo chladnými látkami nepokládat na okraje stolů apod. v případě havárie nádoby s horkými nebo chladnými látkami, musí mít obsluha možnost rychle se dostat z laboratoř (volné únikové cesty, pořádek atd.) ; opatrnost při vylévání horké vody z varných konvic; zabránit přelití nádob horkými tekutinami a nápoji; udržování pořádku na stolech a ve skříních rovnoměrné ukládání předmětů do skříní a regálů, nepřetěžování polic, regálů při práci používat stanovené OOPP rukavice, pracovní oděv a obličejový štít. Zabránit přímému styku kryogenní kapaliny, studených par a prochlazených částí nádoby a zařízení s kteroukoliv částí těla. Případná poranění ošetřit jako popáleniny (přiložit ihned na postižené místo mul smáčený lihem či studenou vodou). zajistit vždy volný odchod par z nádob s kryogenním kapalným dusíkem do atmosféry zabránit možnosti intenzivního odpařování kryogenního kapalného dusíku do nevětraného prostoru zabránit porušení isolace nádoby s kryogenním kapalným dusíkem; u nádob s vakuovou isolací počítat s možností imploze nepřibližovat obličej k místům, kde může dojít k výronu kapaliny nebo studeného plynu

11 2. pokračování LABORATOŘE ZEMNÍ PLYN Spotřebiče na plynná paliva v laboratoři -hořáky poranění při výbuchu směsi plynu se vzduchem při odvzdušňování a odplyňování spotřebičů, při zapalování spotřebičů a při práci s ohněm v uzavřených prostorách, kde plyn unikl (uniká); odborné umístění a instalování plynového spotřebiče; správný postup při zapalování spotřebičů dle návodu k používání; (návod a pokyny výrobce) provedení kontrol těsnosti a ovzduší (armatur, plynoměrů, šroubení pro připojení spotřebičů ap); resp. úniku spalin - CO) dle ČSN ; zajištění těsnosti potrubí a všech spojů a plyn. spotřebičů; zabránit vzniku koncentrace plynu ve spodní hranici výbušnosti tj. 5 % ve směsi se vzduchem v uzavřeném prostoru (zemní plyn může být přiveden k výbuchu při koncentraci 5-15 % ve směsi se vzduchem); provádět resp. zajišťovat u provozovaných plynových zařízení čistění, seřizování a dodavatelsky servis; zajistit, aby opravy vykonávala jen oprávněná firma; uzavření přívodu plynu při výměně armatur, opravách; netěsnosti zjišťovat ihned po příznacích nebo informacích o úniku plynu (první orientace, čich, sluch ap); při hledání netěsnosti nepoužívat plamene; provádění pravidelných kontrol a revizí plynových zařízení, včetně odstraňování zjištěných závad a řádného udržování spotřebičů; dodržet zásady bezpečnosti pro umístění lahví v laboratoři dle ČSN , ČSN , ČSN ; zajistit účinné větrání laboratoře v případě úniku plynu; při výměně nádob zkontrolovat jejich stav; zabezpečit lahve proti manipulaci nepovolaných osob; dodržet zákaz: - oprav nádob a vypouštění plynu, - umisťovat větší počet nádob než je povoleno pro laboratoř, - manipulace s ochrannými prvky nádob, - přemisťování lahví bez uzavíracích matic a zátek, pokud jsou součástí konstrukce lahví, - provádění činností nesouvisejících s použitím tlakových lahví v laboratoři, - skladování materiálů nesouvisících s provozem laboratoře, dodržovat zákaz ukládat hořlavé, jedovaté, žíravé, výbušné a radioaktivní látky v okruhu v blízkosti lahví; dodržovat zákazy kouření a používání otevřeného ohně v blízkosti lahví; vypracovat a dodržovat požární řád pro laboratoř; TLAKOVÉ LAHVE S HOŘ- LAVÝMI PLYNY zranění při výbuchu směsi plynu se vzduchem Ě

12 . pokračování LABORATOŘE PODLAHY, KOMUNIKACE POHYB OSOB zranění při uklouznutí, podvrtnutí nohy, naražení a pád osoby na podlaze laboratoře, pracovních schůdcích apod. uklouznutí při chůzi po mokrých zamaštěných podlahách; (při chůzi nebo pracovních činnostech) II rovný stav povrchu podlah a komunikací, bez nerovností, výmolů, udržování, čištění a úklid podlah, včasné odstraňování poškozených míst, nerovností apod.; vhodná pracovní obuv; čištění komunikačních ploch, včasné odstranění nečistot (zvyšujících kluzkost, zejmén7 mastnotu), včasný úklid včasné odstranění nečistot (zvyšujících kluzkost, zejména mastnost), vytírání podlah do sucha za použití vhodných čistících odmašťovacích prostředků apod.; dodatečná protiskluzová úprava povrchů podlah; podle potřeby používání protiskluzové obuvi (jemné profilové podrážky mají lepší protiskluzové vlastnosti než podrážky s hrubými profily) popř. obuvi s měkčí podešví MANIPULACE S HOŘLAVÝMI KAPALINAMI zranění při vytvoření výbušné směsi nebo požáru v laboratoři odpovídající větrání (viz ČSN ),ozené větrání při stropu a podlaze stále otevřenými průduchy; ukládání HK v předepsaném množství, HK skladovat ve vhodných těsně uzavřených obalech (nikoliv v otevřených nádobách); plné přepravní obaly s jedním otvorem skladovány otvorem nahoru; v laboratoři u hořlavých kapalin lze umisťovat materiály a předměty, které souvisejí s provozem; přepravní obaly musí být opatřeny nápisem upozorňujícím na jejich obsah s udáním tř. nebezpečnosti a příslušným symbolem; prázdné nevyčištěné obaly od HK skladovat jen ve vyhrazených k tomu vybavených a určených prostorách označené tabulkou "prázdné obaly"; laboratoře vybavit dostatečným počtem vhodných ručních hasících přístrojů, v laboratoři i v manipulačním prostoru udržovat čistotu a pořádek; při náhodném rozlití HK zbytek rozlité kap. ihned odstranit; (posypání absorbentem a jejich odstranění na bezpečné místo) ; při manipulaci s HK pracovníci používají příslušné OOPP (rukavice, pracovní oděv, obuv, brýle, masky apod.); označení přísl. bezpečnostními tabulkami ; dodržování zákazu kouření a manipulace s otevřeným ohněm a světlem.; elektrická instalace vyhovuje stanovenému prostředí;

13 4.pokračování LABORATOŘE CHEMICKÉ LÁTKY nebezpečné vlastnosti viz zákon š.56/0 Sb. poškození zdraví vlivem chemických látek na základě působení fyzikálně chemických účinků; toxických účinků, působením na dýchací orgány a pokožku a působením karcinogenních látek I důsledné dodržování zásad pro bezpečnou práci v chemických laboratořích dle ČSN zejména : při práci s látkami, které ohrožují lidské zdraví; při práci se sloučeninami, které mhou ohrozit lidské zdraví; při práci s hořlavými kapalinami; při práci s rozpouštědly náchylnými k tvorbě peroxidů+ při práci s alkalickými kovy, hydridy, organokovovými sloučeninami, a silnými oxidačními činidly; při práci s výbušninami; při práci s RA látkami, při likvidaci odpadů, při ukládání chemikálií; při práci s technickými plyny; a práce s elektrickým zařízením; technické zabezpečení k zamezení překračování nejvyšší přípustné koncentrace pro pracovní prostředí NPK; technickými opatřeními vyloučit přímý kontakt pracovníků s těmito látkami; používat OOPP dle povahy práce; pracovníky, kteří pracují s žíravinami a organickými rozpouštědly vybavit ochrannými mastmi; látky, které jsou vysoce toxické, žíravinou, hořlavou kapalinou, chemickým karcinogenem dle příslušných právních předpisů, označovat a podle těchto předpisů s nimi zacházet. omezit práci s nebezpečnými látkami na nejmenší možnou míru; před zahájením práce s nebezpečnými chemickými látkami zkontrolovat všechna technická a bezpečnostní opatření a připravit asanační prostředky pro případ havárie; obaly s látkami vysoce toxickými, toxickými nebo žíravinami nepřemísťovat otevřené; nádoby s nimi umístit tak, aby nedošlo k jejich převrhnutí nebo rozlití; žíraviny z balonů odlévat jen pomocí výklopných košů; nebezpečné látky v pevném stavu lze nabírat lopatkami a špachtlemi z materiálu, který nereaguje s danou látkou; dodržovat zákaz nasávat nebezpečné látky pipetami pomocí úst a používat bezpečnostní pipety nebo vakuum; žíraviny jejichž rozpouštěním se uvolňuje teplo, musí být rozpouštěny po částech a za stálého míchání a chlazení; rozlité kyseliny ihned spláchnout vodou, případně neutralizovat práškovou sodou a opět spláchnout vodou; rozlité zásady spláchnout vodou; při práci se rtutí použít podstavné vaničky - 1 -

14 5. pokračování LABORATOŘE CHEMICKÉ LÁTKY nebezpečné vlastnosti viz zákon š.56/0 Sb. CHEMICKÉ LÁTKY poškození zdraví vlivem práce s alkalickými kovy, hydridy, organokovovými sloučeninami a silnými oxidačními činidly, - riziko výbuchu - popálení - rozstřik kapalin zranění při práci s rozpouštědly náchylnými ke tvorbě peroxidů 2 zranění při likvidaci odpadů působení par, rozstřik kapalin atd. riziko popálení, poleptání, pořezání těla před zahájením práce s alkalickými kovy, hydridy a roztoky organokovových sloučenin připravit vhodné hasební prostředky podle pokynů pro případ havárie; veškeré práce s těmito látkami provádět s OOPP k ochraně očí a obličeje; před zahájením práce zkontrolovat stav aparatury, především neporušenost zařízení; k chlazení nádob s alkalickými kovy,organokovy a hydridy nepoužívat vodu a alkohol; při otevírání plechovek s hydridy dbát zvýšené opatrnosti, počítat s přetlakem vodíku; doporučuje se otevírané nádoby vložit do polyethylenového pytle s dusíkem; silná oxidační činidla nezahřívat plamenem nebo olejové lázni; výrazně označit uzávěry plynu, vypínače pel. proudu a uzávěry vody. práce s uvedenými rozpouštědly provádět v digestoři se spuštěnými skly a kde to není možné používat štít nebo brýle; před operací, kde může dojít ke zkoncentrování peroxidů obsažených v rozpouštědle (vážné nebezpečí výbuchu, před použitím zbavit peroxidů a ověřit účinnost provedené operace; při zahřívání nádob obsahujících uvedená rozpouštědla nepoužívat topná hnízda ani místní plamen (nebezpečí přehřátí), použít lázně s vhodnou kapalinou ( např.parafinový, silikonový olej) zahřívanou el. vařičem s krytou spirálou; při destilacích na kolonách pracovat pokud možno inertní (např. dusíkové) atmosféře; při destilace ponechat v destilační baňce dostatečně velký destilační zbytek; látky, které jsou toxické a vysoce toxické, jejich obaly a ostatní odpad likvidovat dle stanovených postupů (viz bezpečnostní listy) dle předpisů o odpadech; do výlevky lze vylévat jen minimální zbytky dokonale mísitelné s vodou a v takovém množství, aby nebyla překročena NPK ve vodních nádrží dle příslušných předpisů; do odpadního potrubí vylévat jen dostatečně naředěná (nejméně 1:10) a s vodou dokonale mísitelná rozpouštědla do množství 0,5 litru (jednorázově) a vodné roztoky kyselin a hydroxidů (nejméně 1:0) nevylévat do odpadního potrubí rozpouštědla, která se s vodou dokonale nemísí, látky které jsou vysoce toxické a toxické jedy látky výbušné, kyseliny a hydroxidy nad uvedenou oxidaci, a látky které s vodou, kyselinami či louhy uvolňují toxické nebo dráždivé plyny; do odpadů na sociálních zařízení (klosety, mísy, umývadla) nevylévat ani nesypat chemikálie a reakční odpad; Ě

15 6. pokračování LABORATOŘE CHEMICKÉ LÁTKY CHEMICKÉ LÁTKY zranění při likvidaci odpadů působení par, rozstřik kapalin atd. riziko popálení, poleptání, pořezání těla zranění při manipulaci a ukládání chemikálií; riziko popálení, poleptání, pořezání těla odpadní rozpouštěla umístit do výrazně označených nádob až po dokonalém odstranění zbytků samozápalných látek a neutralizaci;odpadní nádoby nesmějí být z plastů; v laboratoři umisťovat odpadní nádoby na označeném místě a pravidelně je vyprazdňovat;ihned likvidovat zbytky alkalických kovů, hydridů alkalických kovů a roztoků organokovových sloučenin po reakcích nebo sušení rozpouštědel;likvidace alkalických kovů provádět v digestoři 96% ethanolem, likvidaci draslíku ethanolem provádět v atmosféře inertního plynu; hydridy alkalických kovů likvidovat podle jejich reaktivity, octanem ethylnatým nebo acetonem; při likvidaci rozlité rtuti dodržovat stanovené postupy; do nádob na odpadky nevhazovat látky, které mohou způsobit samovznícení nebo požár;do nádob na odpadní sklo nevhazovat hořlavý materiál;na odpadky používat kovové nádoby s poklopem;střepy a odpad s ostrými hranami ukládat do zvůáštní nádoby, na skládce tento odpad skladovat odděleně; vysoce toxické a toxické látky uzamknout tak, by bylo zamezeno přístupu nepovolaným osobám; klíč musí mít jen osoba odpovědná za práci s těmito látkami; vysoce toxické a toxické látky uchovat v jednom prostoru zřetelně oddělené(jsou-li to také hořlavé kapaliny skladovat je dle ČSN a případě havárie nesmí dojít ke smísení s jinými látkami);látky reagující se sklem (např kyselina fluorovodíková) nebo ve styku s ním se rozkládají (peroxid vodíku) skladovat v plastových nebo kovových nádobách; látky, které se na světle rozkládají, ukládat v nádobách z tmavého skla nebo neprůsvitného mat.;nádoby s kapalinami, kde zaoblení působí jako spojná čočka, chránit pře slunečními paprsky; alkalické kovy ukládat pod vrstvou inertní vysokovroucí kapaliny (petrolej, parafinový olej) a bílý fosfor pod vrstvou vody, úbytek kapalin doplňovat; pro ukládání alkalických kovů a hydridů alkalických kovů, vyhradit kovovou skříň umístěnou na požárně bezpečném místě mimo laboratoř a skříň označit nápisem NEHASIT VODOU ; skleněné nádoby, ve kterých se skladují samozápalné látky ukládat v nerozbitném obalu takových rozměrů, aby při prasknutí skleněné nádoby zůstala samozápalná látka pod ochrannou kapalinou;látky nebezpečné výbuchem a látky, které vzájemně reagují ukládat odděleně podle chemické povahy;

16 POSUZOVANÝ OBJEKT ZDROJ NEBEZPEČÍ IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ RIZIKO VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA P Z V MR SR BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ opatření k omezení rizika POZNÁMKY/ M-monitorování IM interval měření O odpovědná osoba 7.pokračování LABORATOŘE CHEMICKÉ LÁTKY LASEROVÉ PŘÍSTROJE zranění při manipulaci a ukládání chemikálií; riziko popálení, poleptání, pořezání těla poškození zdraví při práci s biologickými a infekčními látkami - poškození očí, pokožky a pod. poškození zraku nádoby s agresivními kapalinami ukládat tak, aby byly bezpečně dosažitelné všem pracovníkům v laboratoři; při přechovávání brómu zabránit úniku jeho par do okolního prostoru; sklady vybavit prostředky první pomoci včetně lékárničky; seznámit pracovníky laboratoře s poskytováním první pomoci; dodržování hygienických zásad; používání stanovených ochranných pracovních prostředků; v laboratořích s infekčními materiály zaměstnávat jen pracovníky s příslušnou kvalifikací a poučením o biologických a jiných nebezpečích;co je infekčním materiálem určí vedoucí laboratoře a s podezřelým materiálem zacházet jako s infekčním; prostředky a potřeby používané při práci s infekčními materiály včetně laboratoře označit INFEKCE ; práce s infekčním materiálem provádět jen v určených prostorách a boxech; podlahu pravidelně a včas stírat účinným desinfekčním roztokem, stejně tak i umyvadlo a výlevky; nepovolaným osobám vyloučit vstup do označených prostor, kde se pracuje s infekčním materiálem; s infekčním materiálem manipulovat na vyhrazeném místě za použití OOPP; při práci s přístrojem dodržovat pokyny výrobce; neotevírat přístroj; lasery zajistit tak, aby dráha svazku byla zakrytována a ukončena absorpčním terčem tak, aby nemohlo dojít k zásahu očí osob ani difusně odraženým zářením; zaškolit pracovníky určené k obsluze laserů a seznámit je s principy činnosti vlastnostmi laserů, s biologickými vlivy laseru na oči a pokožku a nebezpečím laseru a s postupem při zasažení pracovníka velkými dávkami záření přístroj zabezpečit proti nepovolené manipulaci cizí osobou; přístroj uvést do činnosti až po kontrole zda se v prostoru nenachází nepovolané osoby, které by mohly být ohrozené; laserový přístroj používat v prostředí pro které byl konstruován;

17 POSUZOVANÝ OBJEKT IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA ZDROJ RIZIKA RIZIKO P Z V MR SR BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ opatření k omezení rizika POZNÁMKY/ M-monitorování IM interval měření O odpovědná osoba RUČNÍ NÁŘADÍ RUČNÍ NÁŘADÍ používaná při opravách, údržbě sečné, řezné, bodné, tržné rány, přimáčknutí, otlaky, zhmožděniny, podlitiny, při nežádoucím kontaktu nářadí s rukou (všeobecná nebezpečí pro všechny druhy nářadí); úrazy očí (!) odlétnuvší střepinou, drobnou částicí, úlomkem, otřepem apod. (nejčastěji sekáč + kladivo); vyklouznutí nářadí z ruky; zasažení zaměstnance uvolněným nástrojem kladivem, hlavicí apod. z násady; sečné, řezné, bodné, tržné rány, zejména rukou, přimáčknutí, zhmoždění, otlaky, krevní podlitiny při úderech, sjetí nářadí na ruku, při sesmeknutí nářadí, při zlomení nastavitelných klíčů (hasáky, francouzské klíče); zasažení kladivem - pohmožděniny ruky; vyklouznutí kladiva z ruky; pád nářadí ze zvýšených pracovišť, naražení, zhmožděniny, tržné a bodné rány; odřeniny a zhmožděniny rukou při práci s nářadím ve stísněných prostorách, při opravách, údržbě zasažení osoby nářadím (kladivo, klíč); 4 6 praxe, zručnost, popř. zácvik; používání vhodného druhu typu, velikosti nářadí; zajištění možnosti výběru vhodného nářadí; dodržování zákazu používání poškozeného nářadí; používání sekáčů, kladiv, palic pod. nářadí bez trhlin a otřepů; používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)k ochraně zraku; používání nepoškozeného nářadí s dobrým ostřím u sekáčů pevné uchycení násady, zajištění proti uvolnění klíny ap.; provedení a úprava úchopové části nářadí (která se drží v ruce), hladký vhodný tvar těchto částí, bez prasklin; udržování suchých a čistých rukojetí a uchopovacích částí; jejich, ochrana před olejem a mastnotou; pokud možno vyloučení práce s nářadím nad hlavou vhodným zvyšováním místa práce; pohyb sečných nářadí (nožů) směrem od těla zaměstnance; nepoužívání poškozeného nářadí (s uvolněnou násadou, deformovanou pracovní částí apod.); používání nářadí vhodného tvaru, typu a velikosti; při práci se sečným nářadím vést (směřovat) nářadí od těla zaměstnance; uvolňovat silně dotaženou matici otáčením klíčem k sobě; správné používání nářadí (nedovolené použití páky); dodržování zákazu používat šroubováku jako sekáče, páčidla; dodržování zákazu používat roztažených a vymačkaných klíčů při povolování a dotahování matic; nepřetěžování nastavitelných klíčů soustředěnost při práci, příp. používání chráničů ruky; neukládání nářadí do blízkosti volných okrajů podlah lešení, zvýšených pracovišť, podest, konstrukcí apod.; zajišťování nářadí proti pádu používání poutek, brašen a pod. při práci ve výšce; úpravou pracoviště a organizací zajistit pokud možno práci s nářadím ve fyziologicky vhodných polohách tak, aby zaměstnanec nemusel pracovat nářadím např. nad hlavou; udržování dostatečné vzdálenosti mezi zaměstnanci;

18 POSUZOVANÝ OBJEKT ZDROJ NEBEZPEČÍ IDENTIFIKACE NEBEZPEČÍ VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNOSTI RIZIKA RIZIKO P Z V MR SR BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ opatření k omezení rizika POZNÁMKY/ M-monitorování IM interval měření O odpovědná osoba MANIPULAČNÍ PRÁCE RUČNÍ MANIPULACE pád osoby při chůzi a přenášení břemen ve skladovacích prostorách, po zakopnutí o překážku, uklouznutí a pád osoby pád břemene na pracovníka, zasažení pracovníka pádem břemene, pohybujícím se břemenem; pád skladovaného a manipulovaného materiálu na pracovníka,zasažení pracovníka materiálem v důsledku ztráty stability stohované manipulační jednotky (stohu, hranice) a kusového materiálu pád, převržení, sesunutí kusového materiálu na osobu; nežádoucí změna polohy, pád, sesutí, posunutí, sklopení, skutálení apod. kusového materiálu pád břemene na nohu, naražení břemenem; zhmoždění a naražení rukou a nohou při vysmeknutí a vyklouznutí břemene z ruky; manipulační plochy udržovat čisté, rovné (bez zmrazků, bláta, olejových skvrn, děr apod.), odstraňovat kluznost venkovních ploch v zimním období (odstraňování sněhu, námrazy, protiskluzový posyp); udržovat podlahy skladovacích ploch, uliček a komunikací v řádném stavu, poškozené povrchy neprodleně opravit; dodržování zákazu zdržovat se v pásmu možného nežádoucího pohybu břemene a pod břemenem, zejména nezdržovat se v bezprostřední blízkosti zdviženého břemene; dodržování zákazu narušovat stabilitu stohů, např. vytahování předmětů a prvků zespod nebo ze strany stohu; dodržování zákazu vystupovat a šplhat po hranicích, po navršeném materiálu; při přemísťování břemen vysokozdvižnými vozíky, popřípadě jinými zdvihacími manipulačními zařízeními vyloučit přítomnost pracovníků na břemeni a v pásmu jeho možného pádu; nepřecházet pod zdviženým břemenem; nepřidržovat břemeno v průběhu manipulačních prací vysokozdvižným vozíkem; zajištění stabilní polohy materiálu, jeho uložení na širší plochu;zajištění materiálu vhodnými pomůckami, které vyloučísesunutí nebo pád a převržení; při ručním ukládání kusového materiálu pravidelných tvarů jej skladovat jen do výše ramen popř. hlavy (max. výše 2 m), při zajištění jeho stability provázáním; zajištění kusového materiálu podložkami, zarážkami, opěrami, stojany, klíny, provázáním zejména materiálu skladovaného nastojato, na užších hranách, trubek, rour, svazků a kotoučů atp. před zahájením manipulace zkontrolovat stav (pevnost, soudržnost, fixaci) přepravních obalů; správné způsoby ruční manipulace; správné uchopení břemene; zajištění pevného uchopení břemen, použití uchopovacích otvorů, držadel; kontrola stavu uchopovacích prvků před manipulací; použití držadel apod. pomůcek usnadňující uchopení;

19 2. pokračování MANIPULAČNÍ PRÁCE (pokračování) RUČNÍ MANIPULACE přiskřípnutí prstů, přiražení ruky přetížení a namožení; natržení nebo natažení svalů a šlach paží následkem fyzického přetížení a nepřiměřené námahy; natržení svalů a šlach při náhlých prudkých pohybech prochladlých nerozhýbaných svalů, zejména spojených s vysokým zatížením; Limitující hodnoty fyzické zátěže závisí na celé řadě faktorů, zejména na věku, fyzické kondici, pohlaví, statickém nebo dynamickém zatížení, hmotnosti a tvaru manipulovaného břemene, způsobu prováděné manipulace, výšce a době zvedání, dráze přenášení břemen, frekvenci manipulačních úkonů a na zdravotním stavu, zvláště u slabších jedinců, žen a mladistvých. vznik tříselné nebo stehenní kýly při prudkém zvednutí břemene a nitrohrudního tlaku v důsledku zadržení dechu a nadměrného zatížení vaziva při prudkém zvedání; poškození páteře při dlouhodobějším zvedání a manipulaci s břemeny v nevhodné poloze; Poškození páteře může nastat zejména v případech je-li břemeno: - příliš těžké nebo příliš velké, - neskladné nebo obtížně uchopitelné, - nestabilní, nebo jeho obsah má tendenci se přemisťovat, - umístěné v takové poloze, že je třeba je držet či s ním manipulovat daleko od těla, s nakláněním či vytáčením trupu, - je pravděpodobné,že díky jeho obrysům a nebo konzistenci může způsobit pracovníkům úraz, zejména v případě srážky. Riziko poškození páteře, může nastat je-li fyzická námaha: - přílišná, - dosahována pouze otáčením trupu, - je pravděpodobné, že bude mít za následek prudký pohyb břemene, - vykonávána tělem v nestabilní pozici poranění kloubů prudkým nekoordinovaným pohybem; postupné k poškození kosterního aparátu, svalů, vazů i cév; akutní nebo chronické poranění kostry, projevující se lumboischiatickými bolestmi v křížové části páteře (často následkem zvedání břemen s ohnutými zády) předměty, které na sebe při skladování těsně doléhají a nemají části umožňující bezpečné uchopení (oka, držadla apod.),ukládat na podkladech. (jako podkladů nepoužívat kulatiny) informace pracovníků o všech opatřeních, která mají být učiněna v oblasti bezpečné manipulace s břemeny, zejména o hmotnosti břemene, a o těžišti na nejtěžší straně, je-li hmotnost břemene rozložena nerovnoměrně; výcvik a školení pracovníků o správných způsobech a postupech manipulace; správné způsoby ruční manipulace; nepřetěžování pracovníků,dodržování hmotnostního limitu 50 kg; vybavení pracoviště vhodnými pracovními pomůckami výcvik a školení pracovníků o správných způsobech a postupech manipulace; dodržování zásad bezpeč. a zdraví nezávadného způsobu manipulace, pokud možno v poloze bez s ohnutých zad; správné pohyby při manipulaci, (např. břemeno držet blízko těla, zvedání neprovádět trhavými pohyby, manipulace provádět pokud možno v poloze bez s ohnutých zad; apod.); zajištění dostatečného prostoru, zejména ve vertikálním směru; zajistit aby podlaha nebo opora nohou byla stabilní; udržování rovné a nekluzné podlahy; používání vhodné pracovní obuvi; zajišťovat manipulaci v bezpečné pracovní výšce; a vhodné úrovni a umožnit, aby pracovník mohl zaujmout správnou polohu v bezpečné výšce; zajišťovat přiměřený, popř. častější a dostatečný tělesný odpočinek a přestávky na zotavení v případě, že fyzická námaha je příliš častá nebo příliš dlouho trvající, zejména s přihlédnutím k zatížení páteře; pokud možno vyloučit činnost při které pracovník nemůže změnit pracovní tempo; Pomůcky musí být dobře uchopitelné, upravené, seřízené podle hmotnosti břemene, resp. podle jeho tva-ru a velikosti

20 . pokračování MANIPULAČNÍ PRÁCE (pokračování) RUČNÍ MANIPULACE pád břemene na pracovníka, přiražení rukou a nohou k úložné ploše; přiražení břemenem v případě, kdy pracovník ponechá končetinu pod břemenem nebo mezi částmi břemene, mezi břemenem a pevnou překážkou, při posunování a válení břemene (přiražení břemenem vzniká nejčastěji při svislém ukládání břemene); ztráta soudržnosti a rozpadnutí křehkého nesoudržného břemene, pád na nohu; zakopnutí, podvrtnutí nohy, zranění rukou při uklouznutí, klopýtnutí; naražení a pád pracovníka na dopravní prostředek, na manipulační zařízení, na uložené předměty; pořezání rukou, píchnutí, bodnutí, odření; zranění o povrch břemene v důsledku bodnutí či pořezání, o hrany, otřepy, hřebíky, páskovací plech, poškozený obal, třísky apod. provádění manipulačních prací v prostorově stísněných prostorách; přiražení prstů, ruky, lokte apod. při manipulaci přiražení končetiny k okolním předmětům, konstrukcím apod.; propadnutí a převržení dopravních prostředků při najetí na neúnosný poklop či můstky; 4 zajištění pohybové koordinace řízením manipulačních prací určeným pracovníkem v případě manipulace s břemenem více pracovníky současně; používání vhodných manipulačních pomůcek (pásů, popruhů, vodících lišt, manipulačních kleští, svěrek, přísavek, podsuvných válečků atd.;zajištění pevného uchopení břemen, využití uchopovacích otvorů, držadel; kontrola stavu břemene, příp. jeho zabezpečení poškozeného břemene před ruční manipulací; dodržování zákazu používání nevhodných, poškozených a opotřebovaných pomůcek;pokládání těžších předmětů bez manipulačních pomůcek na podložky (proklady) vysoké alespoň 0 mm tak, aby mezi břemenem a úložnou plochou zůstala bezpečnostní mezera pro vsunutí prstů resp. vytažení ruky (prstů), aby nedocházelo ke skřípnutí nebo přiražení rukou k úložné ploše a podkladu; připravit předem podklady (použít podložek, prokladů); rovný, nevytlučený a nekluzký povrch podlah, komunikací, ložných ploch vozidel, manipulačních prostor, pořádek na pracovišti, odstranění vyčnívajících překážek (např. vyčnívající poklopy, víka, rohože, stupně, prahy, hadice, kabely a pohyblivé el. přívody, kotevní šrouby atd.) úprava břemene, odstranění hřebíků, ostrých hrotů, hran; úprava břemene, chránění ostrých hrotů, hran a jiných nebezpečných částí; vyloučení manipulace s poškozenými obaly, s naštípnutými prkny apod.; používání rukavic odolných proti mechanickému poškození (pořezání, píchnutí apod.) zajištění dostatečného manipulačního prostoru, udržování pořádku, odklízení odpadu; při ukládání břemen připravit předem podklady (použít podložek, prokladů o výšce min. cm) poklopy kanálů, šachet a jiných prohlubní dostatečně únosné; nosnost vyrovnávacích můstků odpovídající provozovanému zatížení, jejich horní plocha drsná; K nebezpečným zatížení svalů a páteře dochází zpravidla při okamžitých max. zatížení. Zaměstnanci na to doplácejí nemocemi pohybového ústrojí a úrazy páteře.dochází zpravidla k velkému zatížení meziobratlových plotének (proto je důle-žité chránit si páteř, zvláště u dospívajících osob, jejichž organismus se vyvíjí)