KOMPENDIUM pracovních dokumentů v oblasti INTEGROVANÉ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ

Transkript

1 KOMPENDIUM pracovních dokumentů v oblasti INTEGROVANÉ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ Podklad pro povolující a kontrolní instituce Zpracoval odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP (Leden 2014)

2 ÚVOD Tento materiál je výsledkem úsilí Ministerstva životního prostředí (MŽP) ke zvýšení přístupnosti informací v oblasti integrované prevence a omezování znečištění, stejně tak jako ke sjednocení výkonu agendy na tomto úseku. Jedná se o podklad pro povolující a kontrolní instituce, jehož náplní jsou vybraná zobecněná stanoviska vypracovaná MŽP v dílčích kauzách či materiály k provádění agendy v oblasti integrované prevence. Většina textu již byla dříve přístupná v jednotlivých podkladech, zpracovaných v rámci pravidelných jednání pracovní skupiny, jejíchž členy jsou pracovníci MŽP, povolujících úřadů, České inspekce životního prostředí a CENIA, české informační agentury životního prostředí. V závislosti na vývoji problematiky budou probíhat aktualizace a doplnění. Nejedná se o oficiální publikaci, pouze o pomůcku pro úředníky na úseku povolování a kontroly. Informace jsou aktuální k lednu Kontakt Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/ Praha 10 jan.slavik@mzp.cz / eduard.hlavaty@mzp.cz Foto na úvodní straně: Iru Power Plant, autor Aozipper, Wikipedia Commons

3 OBSAH ÚVOD INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ Přehled správních aktů nahrazovaných integrovaným povolením Zákon o vodách Zákon o ochraně ovzduší Zákon o odpadech Lázeňský zákon Zákon o ochraně veřejného zdraví Veterinární zákon Vymezení okruhu účastníků u jiných než podstatných změn Forma stanovení lhůty k vyjádřením Převody zařízení a jejích částí, rozdělení a spojování zařízení Vydávání úplných znění povolení mimo změnová řízení Nahrazování závazného stanoviska podle stavebního zákona Neposkytnutí součinnosti povolujícímu orgánu ze strany insolvenčního správce Některé dopady nového občanského zákoníku Vztah stavby a pozemku Občanská sdružení APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK Harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách Závěry o BAT zveřejněné v Úředním věstníku EU Harmonogram přezkumů integrovaných povolení Harmonogram revizí BREF Konečné termíny přezkumů integrovaných povolení dle krajů OCHRANA OVZDUŠÍ Jak se má chápat při praktickém stanovování emisního limitu slovo stejný Závazné stanovisko jako součást integrovaného povolení

4 3.3. Nahrazení vyjádření ke stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu Místní regulační řády Žádost o změnu nebo o nové povolení provozu podle zákona o ochraně ovzduší do 2 let ode dne nabytí účinnosti Přezkum integrovaných povolení, jejichž integrované povolení není v souladu s legislativou v oblasti ochrany ovzduší Možná Interpretace 18 odst. 2 a 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci tak, že faktická změna požadavků zvláštních právních předpisů nastává po uplynutí lhůty 2 let, uvedených v 41 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší Povinnost provozovatelů zařízení v režimu integrované prevence povinnost podat žádost o případnou změnu integrovaného povolení a to se lhůtou 2 let (v oblasti ovzduší) Aplikace emisních limitů z novelizace prováděcího předpisu na zařízení v režimu integrované prevence OCHRANA VOD Souhlas s vypouštěním předčištěných odpadních vod OCHRANA PŮDY A PODZEMNÍCH VOD Monitoring půdy a podzemních vod ZÁKLADNÍ ZPRÁVA Stanoviska MŽP k nutnosti zpracovat základní zprávu Skládky tuhého komunálního odpadu anebo skládky nebezpečného odpadu Nádrž na motorovou naftu pro provoz mobilní skládkové techniky Nádrže Bencalor Čerpací stanice v užívání jiné společnosti na základě nájemní smlouvy Další řešená problematika v souvislosti se základní zprávou Přístup na pozemky Nedostatečné bezpečnostní listy Sčítání nebezpečných látek Nový metodický pokyn MŽP indikátory znečištění Pokyny Evropské komise k základní zprávě

5 7. ODPADY Palivo z odpadů deklarované jako biomasa nutnost změny integrovaného povolení Uvolňování finanční rezervy u odkališť nutnost změny integrovaného povolení Dopady zrušení souhlasu u nakládání s nebezpečnými odpady u shromažďování REGULOVANÉ PRŮMYSLOVÉ ČINNOSTI Kategorie 3. Zpracování nerostů Kategorie 4. Chemický průmysl Výroba polymerů Průmyslové lihovary Kategorie 5. Nakládání s odpady Výpočet prahové hodnoty Navázání na činnosti při nakládání s odpady (R a D) Odpad a vedlejší produkt dle zákona o odpadech Kategorie Kategorie 5.3. b) Bioplynové stanice a kompostárny nakládající s odpady Sklady odpadů Kategorie 6. Ostatní činnosti Bioplynové stanice a kompostárny pro vedlejší produkty živočišného původu Průmyslové čistírny odpadních vod...83 PŘÍLOHY Příloha A Schéma povolovacího procesu Příloha B Schéma správních opravných prostředků Příloha C Schéma soudních opravných prostředků 5

6 1. INTEGROVANÉ POVOLOVÁNÍ 1.1. Přehled správních aktů nahrazovaných integrovaným povolením Zákon o vodách Podle 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů rozhodnutí vydaná podle 8 odst. 1, 12 odst. 1, 16 odst. 1, 17 odst. 1, 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona ( 8 odst. 2). Relevantní správní akty podle zákona o vodách jsou následující: 8 odst. 1 písm. a) bod 1. Povolení k odběru povrchových vod 8 odst. 1 písm. a) bod 2. Povolení ke vzdouvání, popř. akumulaci povrchových vod 8 odst. 1 písm. a) bod 3. Povolení k využívání energetického potenciálu povrchových vod 8 odst. 1 písm. a) bod 4. Povolení k užívání povrchových vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popř. jiných vodních živočichů, za účelem podnikání 8 odst. 1 písm. a) bod 5. Povolení k jinému nakládání s povrchovými vodami 8 odst. 1 písm. b) bod 1. Povolení k odběru podzemních vod 8 odst. 1 písm. b) bod 2. Povolení k akumulaci podzemních vod 8 odst. 1 písm. b) bod 3. Povolení k čerpání podzemních vod za účelem snižování jejich hladiny 8 odst. 1 písm. b) bod 4. Povolení k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou 8 odst. 1 písm. b) bod 5. Povolení k jinému nakládání s podzemními vodami 8 odst. 1 písm. c) Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních 8 odst. 1 písm. d) Povolení k čerpání povrchových vod nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie 6

7 8 odst. 1 písm. e) Povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popř. do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 1 8 odst. 1 písm. f) Povolení k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona 2 12 odst. 1 Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami 16 odst. 1 Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace 17 odst. 1 písm. a) Souhlas ke stavbám nebo zařízením na pozemcích koryt vodních toků, nebo pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry 17 odst. 1 písm. b) Souhlas ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod 17 odst. 1 písm. c) Souhlas ke stavbám, k těžbě nerostů nebo terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení 67 tím není dotčeno 17 odst. 1 písm. d) Souhlas ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku 17 odst. 1 písm. e) Souhlas ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů 17 odst. 1 písm. f) Souhlas k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu 3 17 odst. 1 písm. g) Souhlas k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda 39 odst. 2 písm. a) Schválení plánu opatření pro případy havárie (havarijní plán) 1 Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů 2 Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů 3 Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů 7

8 Zákon o ochraně ovzduší Podle 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů závazné stanovisko podle 11 odst. 2 písm. c) a povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu (odkaz na zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. Relevantní správní akty podle zákona o ochraně ovzduší jsou následující: 11 odst. 2 písm. c) Závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu k řízením podle jiného právního předpisu 46) 11 odst. 2 písm. d) Povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu Zákon o odpadech Podle 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů souhlas k provozování zařízení podle 14 odst. 1, 16 odst. 2 a 3, 12 odst. 5, souhlas podle 48a písm. b), 51 odst. 1 a 52, stanovení doby trvání a podmínky péče podle 52 a vyjádření podle 79 odst. 4 písm. a) až d) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. Relevantní správní akty podle zákona o odpadech jsou následující: 14 odst. 1 Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem (souhlas k provozování zařízení) 16 odst. 2 Souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů 16 odst. 3 Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady 12 odst. 6 Souhlas k míšení nebezpečných odpadů 48a písm. b) Souhlas k čerpání prostředků ze zvláštního účtu na odstranění škod na životním prostředí a zdraví lidí způsobených provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a škod vzniklých z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky 48a písm. b) Souhlas se zrušením zvláštního účtu určeného k úhradě nákladů na odstranění škod na životním prostředí a zdraví lidí způsobených provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a škod 4 Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů 8

9 vzniklých z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky 50 odst. 2 Souhlas příslušného krajského úřadu k dispozici se zvláštním vázáným účtem zřízeným jako finanční rezerva skládky 51 odst. 1 Souhlas k čerpání z prostředků finanční rezervy na práce související s rekultivací, zajištěním péče o skládku po skončení jejího provozu a asanaci 52 Souhlas s uzavřením skládky 52 Stanovení doby trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu 79 odst. 4 písm. a) Vyjádření ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů 79 odst. 4 písm. b) Vyjádření v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady 79 odst. 4 písm. c) Vyjádření k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady 79 odst. 4 písm. d) Vyjádření k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého Lázeňský zákon Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů Podle 37 odst. 6 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů v ochranných pásmech a na území lázeňského místa se závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e), f) a odstavců 3 a 4 nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. Relevantní správní akty podle lázeňského zákona jsou následující: 37 odst. 2 písm. b) Závazné stanovisko k povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku 37 odst. 2 písm. c) Závazné stanovisko k vydání povolení k provedení trhacích prací 37 odst. 2 písm. e) Závazné stanovisko k vydání povolení k nakládání s podzemními vodami podle zvláštního právního předpisu až 13 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. 9

10 37 odst. 2 písm. f) Závazné stanovisko k vydání povolení k nakládání s povrchovými vodami, k vydání povolení k vodním dílům a k některým činnostem a k udělení souhlasu vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se stavbami uvedenými v odstavci 3 písm. b) 37 odst. 3 Závazné stanovisko v ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, k vydání: územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou, kolaudační souhlas, rozhodnutí o změně užívání stavby, povolení k odstranění stavby, terénních úprav a zařízení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení pro a) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby, b) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň 1. nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, 2. nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, 3. vyžadují ohlášení, 4. mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu, 5. mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu, c) stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa. 37 odst. 4 Závazné stanovisko v ochranných pásmech k provádění: geologické práce spojené se zásahem do pozemku Zákon o ochraně veřejného zdraví Podle 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou letišť, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného na návrh této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví 10

11 časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Relevantní správní akt podle zákona o ochraně veřejného zdraví je následující: 31 odst. 1 Povolení k používání, popř. provozování zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou letišť, v případě, že nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity Veterinární zákon Podle 77a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad ve stavebním řízení, pro ohlášení stavby a pro vydání kolaudačního souhlasu, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. Relevantní správní akt podle veterinárního zákona je následující: 56 Závazný posudek jako podklad ve stavebním řízení, pro ohlášení stavby a pro vydání kolaudačního souhlasu, u vymezených staveb a zařízení, pokud jde o stanovené činnosti vykonávané podnikatelským způsobem, a u staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata 1.2. Vymezení okruhu účastníků u jiných než podstatných změn Zákon o integrované prevenci vymezuje okruh účastníků v 7. Toto vymezení se týká řízení o vydání integrovaného povolení a také řízení o změně integrovaného povolení v případě podstatných změn, což vyplývá z odkazu na ustanovení 3 až 15 v 19a odst. 1. V případě tzv. nepodstatných změn je okruh účastníků řízení vymezen v 19a odst. 4 jako úplný (taxativní) výčet, tj. jedná se pouze o subjekty uvedené v 7 odst. 1 písm. a) a b) a v 7 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Účastníky řízení jsou tedy provozovatel zařízení, vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení, a případně též další subjekty, které by byly účastníky řízení podle zvláštních právních předpisů (odkaz na zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon a další složkové předpisy). To znamená, že se jedná o subjekty, které by byly podle zvláštního (složkového) právního předpisu účastníky řízení o vydání rozhodnutí podle tohoto složkového právního předpisu, které je nahrazováno integrovaným povolením (např. správce povodí podle vodního zákona). Za zvláštní právní předpis ve smyslu 7 odst. 2 zákona o integrované 11

12 prevenci nelze podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (ze dne , č.j. 1 As 43/ ) považovat zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť ten je vůči zákonu o integrované prevenci v postavení lex generalis, a použije se tedy až subsidiárně v případě, že speciální zákon neobsahuje příslušnou úpravu sám. Nejvyšší správní soud v daném rozsudku dovozuje, že se nelze dovolat účastenství v řízení o vydání integrovaného povolení s odkazem na 27 odst. 2 správního řádu, podle kterého jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Podle 28 odst. 1 správního řádu bude za účastníka v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Z uvedeného vyplývá, že pokud je vzhledem ke všem skutečnostem zcela nepochybné, že určitá osoba, která o sobě tvrdí, že je účastníkem řízení, účastníkem řízení není a být nemůže, je možné využít postupu, kdy není vydáváno ohledně účastenství usnesení, ale jen sdělení podle části čtvrté správního řádu (viz též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 As 8/ z dne ). To, zda v dané věci jsou pochybnosti ohledně možného účastenství dané osoby či nikoli, je na posouzení správního orgánu, který vede řízení. Vzhledem ke složitější konstrukci účastenství v 7 zákona o integrované prevenci, kdy je v 7 odst. 2 odkazováno na zvláštní právní předpisy, doporučujeme v případě, že v řízení o změně integrovaného povolení v případě tzv. nepodstatné změny domáhá účastenství občanské sdružení/spolek či jiný subjekt, postupovat vždy tak, že o účastenství bude vydáno usnesení. Aby občanskému sdružení/spolku či jinému subjektu náleželo postavení účastníka řízení na základě 7 odst. 2 zákona o integrované prevenci, muselo by mu toto postavení přímo vyplývat ze složkového právního předpisu Forma stanovení lhůty k vyjádřením Zákon o integrované prevenci v případě řízení o změně integrovaného povolení z důvodu jiné než podstatné změny (tzv. nepodstatné změny) neobsahuje žádnou speciální úpravu ohledně vyjádření účastníků řízení. Ani před novelou č. 69/2013 Sb. v tomto ohledu zákon o integrované prevenci speciální úpravu neobsahoval. Je tedy třeba vycházet z příslušných ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle 36 odst. 1 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Usnesení podle daného ustanovení je zvláštním typem usnesení o určení lhůty k provedení úkonu podle 39 odst. 1 správního řádu. Podle tohoto ustanovení správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí, s tím, že určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Stanovenou lhůtu lze podle 39 odst. 2 přiměřeně prodloužit. Podle 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit 12

13 se k podkladům rozhodnutí vzdal. Pokud poté v rámci vyjádření se k podkladům rozhodnutí účastníci řízení učiní další návrhy, a správní orgán je uzná, tj. jedná se o další podklady rozhodnutí, je nutno postup podle 36 odst. 3 opakovat. To může vést k neúměrnému prodlužování řízení, a takovým případům lze zamezit právě využitím možnosti koncentrace řízení podle 36 odst. 1 správního řádu. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že úřad není v řízení o změně integrovaného povolení z důvodu nepodstatné změny povinen stanovit účastníkům řízení lhůtu, ve které mohou činit návrhy, podle 36 odst. 1 správního řádu. Současně lze mít za to, že v mnoha případech je koncentrace řízení podle 36 odst. 1 žádoucí z toho hlediska, aby v řízení nedocházelo ke zbytečným průtahům, a aby rozhodnutí ve věci mohlo být vydáno ve lhůtě podle 71 správního řádu. Z 36 odst. 1 správního řádu vyplývá, že pokud úřad stanoví účastníkům řízení lhůtu na podávání návrhů podle tohoto ustanovení, je nutno tak učinit formou usnesení Převody zařízení a jejích částí, rozdělení a spojování zařízení a) Převod části zařízení pod jiného provozovatele Zákon o integrované prevenci postup v případě změny provozovatele u části zařízení, které je předmětem pravomocného integrovaného povolení, výslovně neřeší. Rozhodné je, že zařízení v rámci jednoho integrovaného povolení může zahrnovat pouze ty technické jednotky a přímo spojené činnosti, které provozuje stejný provozovatel. Zákon o integrované prevenci nepřipouští, aby se jedno integrované povolení vztahovalo na více provozovatelů, byť jen dočasně. Současně je v 16 odst. 2 zákona o integrované prevenci stanoveno, že bez platného integrovaného povolení nelze zařízení provozovat. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že integrované povolení lze podle zákona o integrované prevenci vydat pouze na žádost provozovatele zařízení. Tím je podle 2 písm. h) zákona o integrované prevenci právnická nebo fyzická osoba, která zařízení provozuje nebo bude provozovat. Pokud je tedy část zařízení, která je převáděna na nového provozovatele, sama o sobě zařízením v režimu zákona o integrované prevenci, musí pro ni nový provozovatel získat integrované povolení. Bez integrovaného povolení vydaného na jeho žádost nemůže oddělenou část původního zařízení provozovat. Na oddělenou část zařízení se nemohou vztahovat dvě integrovaná povolení. Původní provozovatel tedy musí požádat o změnu integrovaného povolení spočívající ve vynětí příslušné části zařízení a všech podmínek provozu, které se k ní vztahují. Vzhledem k tomu, že oddělená část zařízení může vyžadovat vydání nového integrovaného povolení a toto povolení lze vydat pouze na žádost nového provozovatele, nemůže se v případě změny provozovatele u části zařízení uplatnit 17 zákona o integrované prevenci, podle kterého přecházejí práva a povinnosti z integrovaného povolení na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Toto ustanovení se uplatní v případě, že ke změně provozovatele dochází u celého zařízení, které je předmětem integrovaného povolení, případně minimálně u všech jeho částí, ve kterých probíhá činnost podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, že oddělovaná část zařízení nadále spadá do režimu zákona o integrované prevenci, je třeba podat u krajského úřadu žádost o změnu 13

14 integrovaného povolení, spočívající ve vynětí části zařízení, u které je plánována změna provozovatele. Nový provozovatel oddělované části zařízení musí požádat o vydání integrovaného povolení pro tuto část. Je vhodné zkoordinovat postup tak, aby žádost o vydání integrovaného povolení a žádost o změnu integrovaného povolení byly podány současně resp. s minimálním časovým rozdílem. Při zpracování žádosti o vydání integrovaného povolení lze z hlediska obsahu využít původní žádost, pokud v ní obsažené informace odpovídají požadavkům vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. K možnosti spojit řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o změně integrovaného povolení do společného řízení lze uvést, že zákon o integrované prevenci neobsahuje speciální ustanovení o společném řízení. Je proto třeba vycházet z obecné úpravy společného řízení v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle 140 odst. 1 správního řádu může správní orgán na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Lze konstatovat, že v případě řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o změně integrovaného povolení, vedených z důvodu rozdělení zařízení mezi dva provozovatele, jsou stanovené podmínky pro možnost spojení do společného řízení splněny. Podle 140 odst. 7 správního řádu se ve společném řízení vydává společné rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy jsou k přezkoumávání výroků společného rozhodnutí v odvolacím řízení příslušné různé odvolací správní orgány. Pokud by tedy krajský úřad v daném případě využil možnosti spojení řízení do společného řízení, bylo by jedním společným rozhodnutím vydáno integrované provozovatele oddělené části a rozhodnutí o změně integrovaného povolení původního provozovatele. Spojení řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o změně integrovaného povolení není vyloučeno ani v případě, že krajský úřad v rámci správního uvážení dospěje k závěru, že požadované vynětí části zařízení z integrovaného povolení nepředstavuje podstatnou změnu v provozu zařízení ve smyslu 2 písm. i) zákona o integrované prevenci. Pokud krajský úřad v daném konkrétním případě nevyhodnotí spojení do společného řízení jako nejvhodnější variantu postupu, potom je třeba, aby koordinoval postup v obou řízeních a vydal v těchto řízeních rozhodnutí až ve chvíli, kdy má shromážděny veškeré podklady pro obě rozhodnutí. Z hlediska kontinuity provozování je žádoucí, aby provozovatel oddělené části zařízení již disponoval pravomocným integrovaným povolením ke dni účinnosti převodu práv a povinností vztahujících se k provozu dotčené části zařízení. Proto je vhodné, aby žádosti o vydání integrovaného povolení a změnu integrovaného povolení byly podány s dostatečným předstihem před plánovaným převodem dané části zařízení a aby v nich bylo uvedeno předpokládané datum tohoto převodu. O žádostech lze případně rozhodnout i s časovým předstihem s uvedením odkládací podmínky v tom smyslu, že rozhodnutí nabývá resp. nabývají účinnosti dnem účinnosti převodu práv a povinností spojených s provozem zařízení, které je předmětem vydaného integrovaného povolení. 14

15 b) Převod části zařízení pod jiného provozovatele společně s tím, že oddělená část již nebude v režimu zákona o integrované prevenci. V případě, že vydělená část zařízení již nespadá do režimu zákona o integrované prevenci se posupuje analogicky jako v bodě a), nicméně je nutné zohlednit skutečnost, že provozovatel oddělené části musí k provozu disponovat často několika povoleními podle složkových předpisů. Nicméně provozovatel oddělované části by mohl použít postup v bodě a), pokud by se rozhodl nadále dobrovolně setrvat v režimu zákona o integrované prevenci. Není vhodné v tomto případě použít ustanovení 20 zákona o integrované prevenci z důvodu nutnosti koordinace několika správních postupů. Kroky úřadu jsou v tomto případě následující. Stávající provozovatel musí podat u krajského úřadu žádost o změnu integrovaného povolení, spočívající ve vynětí části zařízení, u které je plánována změna provozovatele. Nový provozovatel oddělované části zařízení musí požádat o vydání příslušných správních aktů, nezbytných pro provozování oddělené části. Rozhodnutí o změně integrovaného povolení přiřazuje podmínky integrovaného povolení k výčtu rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů, která bude provozovatel oddělené části následně získávat. Z hlediska kontinuity provozování je žádoucí, aby provozovatel oddělené části zařízení již disponoval pravomocnými správními akty ke dni účinnosti převodu práv a povinností vztahujících se k provozu dotčené části zařízení. Proto je vhodné, aby žádosti o vydání integrovaného povolení a relevantních správních aktů byly podány s dostatečným předstihem před plánovaným převodem dané části zařízení a aby v nich bylo uvedeno předpokládané datum tohoto převodu. O žádosti ke změně integrovaného povolení i u relevantních správních aktů lze případně rozhodnout i s časovým předstihem s uvedením odkládací podmínky v tom smyslu, že rozhodnutí nabývá resp. nabývají účinnosti dnem účinnosti převodu práv a povinností spojených s provozem části zařízení, které je předmětem vydaného integrovaného povolení s tím, že tento okamžik nemůže nastat dříve, než jsou vydány všechny pravomocné správní akty, vymezené v rozhodnutí o změně integrovaného povolení. c) Rozdělení zařízení na dvě samostatná zařízení, provozovaná stejným provozovatelem V případě rozdělení zařízení, přičemž obě části zůstávají v režimu integrované prevence a mají stejného provozovatele, se aplikuje stejný postup jako v bodě a). Důvody tohoto postupu mohou být např. administrativně-organizační opatření u provozovatele nebo příprava na odprodej části zařízení. Postup je akceptovatelný v případě, že podmínky stanovené v dílčích integrovaných povoleních, které nahrazují dřívější integrované povolení, nejsou ve vztahu k ochraně životního prostředí mírnější, než kdyby bylo vydáno pouze jedno povolení. d) Provozování dvou zařízení na jednom místě jedním provozovatelem a převody těchto zařízení na jiné provozovatele Viz bod c). Změny provozovatele v tomto případě probíhají standardně podle 17 zákona o integrované prevenci. Ke sloučení více zařízení provozovaných jedním provozovatelem 15

16 na stejném dotčeném místě podle 20a zákona o integrované prevenci může dojít pouze na základě žádosti provozovatele. e) Výklad pojmu zařízení ve vztahu k přechodu do složkového režimu Zařízení podle 2 písm. a) zákona o integrované prevenci má být vymezeno vždy včetně přímo spojených činností (se zohledněním specifických situací, např. v souvislosti s ochranou dobré víry ve vztahu k obecným principům správního řádu). Nicméně definice zařízení je nutné vždy chápat ve vazbě na definici provozovatele podle 2 písm. h) tohoto zákona, tj. v případech, kdy je naplněna definice přímo spojené činnosti, nelze je považovat za součást zařízení, pokud nejsou tyto činnosti provozovány stejným provozovatelem, který provozuje i činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. Podrobněji je ve vztahu k přechodu do složkového režimu řešeno v odpovědi na bod a) a b) Vydávání úplných znění povolení mimo změnová řízení V případě, že se na povolující úřad obrátí provozovatel s žádostí o vydání úplného znění integrovaného povolení a tato žádost je podána zcela samostatně, bez vazby na ohlášení změny v provozu zařízení podle 16 odst. 1 písm. b) nebo žádost podle 19 odst. 2 zákona o integrované prevenci, tak je vhodný postup následující. Vydávání úplného znění výrokové části integrovaného povolení upravuje 19 odst. 7 zákona o integrované prevenci. Podle tohoto ustanovení úřad na žádost provozovatele zařízení vydá úplné znění výrokové části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úřad může úplné znění výrokové části integrovaného povolení vydat i z moci úřední v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Z uvedeného ustanovení, zejména z té jeho části, kde je výslovně zdůrazněno, že rozhodné je znění výrokových částí integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně, jednoznačně vyplývá, že úplným zněním výrokové části integrovaného povolení se nezakládají, nemění ani neruší práva nebo povinnosti určité osoby ani se jím neprohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Nejedná se ani o rozhodnutí o procesní otázce. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že úplné znění výrokové části integrovaného povolení není správním rozhodnutím ve smyslu 67 odst. 1 správního řádu, a o vydání úplného znění se tedy nevede správní řízení. To platí jak v případě, že úřad vydává úplné znění v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně integrovaného povolení, tak v případě, že úřad vydává úplné znění na žádost provozovatele zařízení. Jedná se o dokument informativní povahy, vydávaný formou osvědčení či sdělení ve smyslu 154 správního řádu. Pokud sdělení či osvědčení trpí vadami (je v nesouladu s vydanými rozhodnutími o změně relevantního povolení), stanoví správní řád v 156 postup jejich odstranění. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení hlavy IX části druhé o přezkumném řízení. Samotné zveřejňování řeší 19 odst. 7 zákona o integrované prevenci (nyní je v 19 odst. 7 zákona o integrované prevenci výslovně stanoveno, že úplné znění výrokové části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím integrovaného systému integrované prevence) a to bez ohledu na to, za jakých okolností bylo vydáno. Nicméně technicky není stávající informační systém integrované prevence na takovou situaci připraven a je nutné 16

17 situaci řešit tak, že úplné znění je zasláno em administrátorovi systému, který jej doplní k poslední změně integrovaného povolení Nahrazování závazného stanoviska podle stavebního zákona Text v 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů uvádí, že pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy 6. V této souvislosti může vzniknout dojem, že krajský úřad jako povolovací orgán má vydávat v rámci integrovaných povolení závazná stanoviska podle stavebního zákona (v návaznosti na nahrazované správní akty v oblasti vod či ochrany ovzduší). Novelou č. 69/2013 Sb. bylo do zákona o integrované prevenci, mezi ustanovení upravující kompetence krajských úřadů doplněno ustanovení 33 písm. o), podle kterého je krajský úřad dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení a při vydání kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu7, pokud se vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření nebo souhlasů podle zvláštních právních předpisů8, které jsou podkladem pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu 2, nahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle tohoto zákona. Institut dotčených orgánů je obecně upraven v 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle 136 odst. 1 správního řádu jsou dotčenými orgány a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska ( 149 odst. 1) nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Úprava kompetencí dotčených orgánů je až na výjimky 1 Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8 Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17

18 ponechána na zvláštních právních předpisech. Podle 149 odst. 1 správního řádu je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Pokud tedy zvláštní zákon stanoví pouze to, že určitý správní orgán je dotčeným orgánem v určitém typu řízení, dopadají na tento správní orgán jakožto dotčený orgán pouze ustanovení 136 odst. 2 až 5 správního řádu (např. oprávnění nahlížet do dopisu, oprávnění vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí). Z pouhé skutečnosti, že je určitý správní orgán označen zvláštním zákonem jako dotčený orgán, nevyplývá kompetence tohoto správního orgánu k vydání závazného stanoviska. Z výše uvedeného vyplývá, že na krajský úřad jakožto dotčený orgán při vydání kolaudačního souhlasu podle 33 písm. o) zákona o integrované prevenci se nevztahuje uvedeného ustanovení 122 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy Neposkytnutí součinnosti povolujícímu orgánu ze strany insolvenčního správce Podle 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s ajetkovou podstatou. Insolvenční správce v rámci výše uvedených činností mj. zajišťuje provoz dlužníkova podniku. Z toho lze dovodit povinnost insolvenčního správce poskytovat v souvislosti s provozem podniku dlužníka potřebnou součinnost orgánům veřejné správy, včetně správních orgánů na úseku ochrany životního prostředí. Podle 36 odst. 1 insolvenčního zákona je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. S případnou stížností na neposkytování potřebné součinnosti ze strany insolvenčního správce je třeba se obrátit na příslušný insolvenční soud. Sankcí za neplnění povinností insolvenčního správce může být až zproštění insolvenčního správce jeho funkce ( 32 odst. 1 insolvenčního zákona). V případě, že dojde k prohlášení konkurzu ( 246 odst. 1 insolvenčního zákona) v průběhu řízení, přechází na správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. V rámci výše uvedených činností správce mj. zajišťuje provoz dlužníkova podniku. I v této situaci je správce v souvislosti s provozem dlužníkova podniku povinen poskytnout potřebnou součinnost orgánům veřejné správy, včetně správních orgánů na úseku ochrany životního prostředí (viz výše). Prohlášením konkursu se insolvenční správce nestává účastníkem řízení místo provozovatele zařízení ani se nestává právním nástupcem provozovatele zařízení ve smyslu 17 zákona 18

19 o integrované prevenci. Avšak vzhledem k tomu, že na insolvenčního správce přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou a výkon s ní souvisejících práv a povinností provozovatele zařízení jakožto dlužníka, je insolvenční správce oprávněn činit v řízení úkony za provozovatele zařízení. Rozhodnutí a jiné písemnosti vydávané v průběhu řízení je třeba doručovat insolvenčnímu správci Některé dopady nového občanského zákoníku Vztah stavby a pozemku Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vrací k zásadě Superficies solo cedit, neboli stavba je součástí pozemku. V souvislosti s touto zásadní změnou bylo nutné vyřešit otázku již realizovaných staveb, u kterých jsou odlišné osoby vlastníka pozemku a vlastníka stavby. Tato otázka je řešena v Hlavě II Ustanovení přechodná a závěrečná, konkrétně v Díle 1., Oddíl 5. Věcná práva; Pozemky a stavby ( občanského zákoníku). V 3055 odst. 1 je stanoveno, že: Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. V 3056 odst. 1 občanského zákoníku stanoveno, že: Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. Dále je také uvedeno, že rozdílná úprava superficiální zásady přestává platit ve chvíli, kdy se vlastníkem pozemku i stavby stane jedna a táž osoba, protože tehdy se stavba stává součástí pozemku a tato zásada se pro dané nemovitosti stává trvale platnou. V oblasti práva životního prostředí se superficiální zásada uplatní u průmyslových staveb. Ty nově postavené již budou vždy součástí pozemku. Specifickou kategorií v problematice aplikace superficiální zásady představují vodní díla, která jsou definována v 55 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení jsou všechna vodní díla stavbami. Jedná se o veřejnoprávní definici, která nemá žádné dopady do sféry soukromoprávní, a tudíž automaticky neznamená, že veškerá vodní díla jsou také stavbami a samostatnými nemovitými věcmi ve smyslu občanskoprávním (podle občanského zákoníku). Samostatnou otázkou je problematika vodních děl nespojených se zemí pevným základem Může se jednat například o některé vodní nádrže (rybníky), náhony a odpadní kanály, úpravy koryt vodních toků, podpovrchová meliorační zařízení nebo některé hráze v závislosti 19

20 na jejich technickém provedení. Tyto stavby jsou sice vodními díly a stavbami podle 55 vodního zákona, avšak nejsou stavbami a samostatnými věcmi ve smyslu občanského zákoníku (a nebyly ani podle předchozí úpravy). Tato vodní díla se proto v souladu se zásadou stavba je součástí pozemku od stanou součástí pozemku a v případě, že je vlastník pozemku a vlastník vodního díla odlišný, automaticky změní svého vlastníka (vlastníkem se stane vlastník pozemku). Speciální úprava občanského zákoníku platí pro se zemí spojená vodní díla vybudovaná před (termín nabytí účinnosti vodního zákona), pro která občanského zákoníku zakotvuje povinnost vlastníka pozemku strpět takové vodní dílo na svém pozemku, a to za náhradu, přičemž nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku do , rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud Občanská sdružení Ve vztahu k občanským sdružením přináší nový občanský zákoník zásadní změnu, protože jím byl zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a tedy došlo ke zrušení formy občanské sdružení. Občanská sdružení do konce roku 2013 mohla dobrovolně změnit svoji formu na obecně prospěšnou společnost, souhlasili-li všichni členové. Při jejich nečinnosti v oblasti změny formy na základě občanského zákoníku nastává automatická změna od na spolek. Občanské sdružení se na spolek přemění automaticky, aniž by muselo činit nějaké kroky. Bude mít pouze povinnost přizpůsobit znění občanský zákoník ta ustanovení svých stanov, která by byla v rozporu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku. Dále má možnost občanské sdružení, resp. nyní již spolek, změnit se následně na ústav či sociální družstvo, vyhovuje-li to lépe jeho potřebám. Změna právní formy z občanského sdružení na spolek nemá žádný vliv z hlediska účastenství v řízení o vydání integrovaného povolení podle 7 odst. 1 písm. e) zákona o integrované prevenci. V případě občanských sdružení přeměněných na spolky i nově zakládaných spolků je jednoznačně dána kontinuita s předchozí právní úpravou. Pro účastenství v řízení je rozhodné, zda je předmětem činnosti spolku prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů. 2. APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK 2.1. Harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách Dne 17. dubna 2014 byl Ministerstvem životního prostředí zveřejněn v informačním systému integrované prevence ( metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Uvedený metodický dokument byl zaměřen na problematiku úrovní emisí stanovených v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách (tzv. závěry o BAT). 20