Vodní zákon velká novela stavebního zákona. Často kladené otázky a odpovědi k novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb.

Transkript

1 Váš partner v profesním rozvoji Vodní zákon velká novela stavebního zákona Často kladené otázky a odpovědi k novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb. a nikoliv jakoukoliv metodickou pomůckou ústředního či jiného orgánu státní správy! 1. Povolování vodních děl ve společném řízení 1.1 Kdo určuje stavbu hlavní souboru staveb? Stavba hlavní souboru staveb je určena objektivně v souladu s definicí 2 odst. 9 stavebního zákona. Pokud žadatel určí stavbu hlavní souboru staveb v rozporu se zákonnou definicí a žádost o společné povolení tak podá k věcně nepříslušnému stavebnímu úřadu, ten žádost postoupí v souladu s 12 správního řádu věcně příslušnému stavebnímu úřadu, případně věc odloží v souladu s 43 odst. 1 písm. b) správního řádu, pokud nelze určit stavbu hlavní, a tudíž nelze určit ani věcně příslušný stavební úřad (viz níže). Pokud jsou věcně nepříslušný a věcně příslušný stavební úřad na jednom obecním úřadě, pouze si žádost mezi sebou předají (příslušným stavebním úřadem je obecní úřad, jeho vnitřní funkční rozdělení je nerozhodné). V případě sporů stavebních úřadů o příslušnost se postupuje podle 133 správního řádu. 1.2 Lze povolit ve společném řízení soubor staveb, když žádná ze staveb souboru není stavbou hlavní (např. zasíťování developerského projektu)? Soubor staveb lze povolit ve společném řízení, pokud lze určit stavbu hlavní souboru staveb v souladu s definicí 2 odst. 9 stavebního zákona. Pokud nelze určit stavbu hlavní souboru staveb, a tudíž nelze určit ani věcně příslušný stavební úřad k povolení souboru staveb, stavební úřad věc odloží v souladu s 43 odst. 1 písm. b) správního řádu. 1.3 V rámci souboru staveb bude stavba hlavní na ohlášení, případně nebude třeba vyžadovat ani povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; vedlejší stavba, např. vodní dílo, však vyžaduje povolení. Bude se takový soubor staveb povolovat? 01

2 Ačkoliv ustanovení 4 odst. 1 stavebního zákona stanoví, že pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní, je třeba respektovat vždy i speciální úpravu ve zvláštních zákonech. Vodní zákon v ustanovení 15 odst. 1 stanoví, že vodní díla podléhají stavebnímu povolení (s výjimkou výrobkových čistíren odpadních vod ve smyslu ustanovení 15a vodního zákona). Pokud by se tedy jednalo o soubor staveb, kdy stavba hlavní je na ohlášení či nevyžaduje ani povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, a pro stavbu vedlejší je třeba podle zvláštního zákona stavební povolení, je třeba vést o souboru staveb společné řízení a ustanovení 4 odst. 1 stavebního zákona se neuplatní. 1.4 Úřad územního plánování je vždy obecní úřad obce s rozšířenou působností, případně krajský úřad pro záměry nacházející se na území více obcí s rozšířenou působností. Pouze tyto úřady vydávají závazná stanoviska dle 96b stavebního zákona? Ano, pouze obecní úřady obce s rozšířenou působností, případně krajské úřady, vydávají závazná stanoviska dle 96b stavebního zákona [viz 6 odst. 1 písm. e) a 7 odst. 1 písm. c) stavebního zákona]. 1.5 V případě stavby/vodního díla umisťované v zastavěném území nebo zastavitelné ploše dle 103 odst. 1 stavebního zákona umisťuje stavbu/vodní dílo vodoprávní úřad sám bez závazného stanoviska úřadu územního plánování? Nikoliv, bez závazného stanoviska úřadu územního plánování se umisťují v zastavěném území nebo zastavitelné ploše pouze záměry uvedené v 103 odst. 1 stavebního zákona, mezi něž nepatří žádná vodní díla (viz 96 odst. 1 stavebního zákona). V případě souboru staveb v zastavěném území nebo zastavitelné ploše se úřad územního plánování vyjadřuje k souboru staveb (viz rovněž 96 odst. 1 stavebního zákona). 1.6 Vydává dotčený stavební úřad v rámci společného řízení k souboru staveb jedno závazné stanovisko, které se přikládá k žádosti, nebo dvě závazná stanoviska jedno k záměru, které žadatel společně s dalšími závaznými stanovisky předkládá společně s žádostí, poté druhé, které si stavební úřad vedoucí řízení vyžádá od dotčeného stavebního úřadu v rámci řízení? Podle 94j odst. 2 věta druhá stavebního zákona stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném územním a stavebním řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto rozhodnutí závazná stanoviska. V souvislosti s ustanovením 94l odst. 2 písm. b) a 94m odst. 1 věta druhá stavebního zákona lze dovodit, že dotčený stavební úřad se v závazném stanovisku vyjadřuje jako dotčený orgán toliko k záměru a pro souhlas s povolením vedlejší stavby je třeba, aby si stavební úřad vedoucí řízení vyžádal nové závazné stanovisko. 02

3 S ohledem na princip procesní ekonomie správního řízení však lze předpokládat, že dotčený stavební úřad může vyjádřit souhlas s povolením vedlejší stavby již v závazném stanovisku, které předkládá žadatel k žádosti a bude součástí dokumentace (viz příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Pokud by došlo ke změně záměru, ke kterému dával dotčený stavební úřad závazné stanovisko, lze postupovat v řízení podle 94m stavebního zákona a původní závazné stanovisko (v souladu s 4 odst. 4 stavebního zákona). 1.7 Je nutné přiložit v případě žádosti o povolení souboru staveb, ve kterém je vodní dílo vedlejší stavbou, povolení k nakládání s vodami s žádostí o společné povolení? Podle ustanovení 9 odst. 10 vodního zákona se v případě společného řízení k souboru staveb, kdy je vodní dílo vedlejší stavbou, povolení k nakládání s vodami vydává jako podklad pro společné územní a stavební řízení. Povolení k nakládání s vodami pro vodní dílo, které je vedlejší stavbou v souboru staveb, není tedy třeba přikládat k žádosti o společné povolení ve smyslu 94l odst. 2 písm. b) stavebního zákona, je však nezbytné jej držet k okamžiku vydání společného povolení. 1.8 Od kdy běží doba platnosti povolení k nakládání s vodami, které je podle vydáváno jako podkladové rozhodnutí v případě souboru staveb, ve kterém je vodní dílo vedlejší stavbou? Počátek doby platnosti povolení k nakládání s vodami vydávaného podle 9 odst. 5 a 10 vodního zákona jako podkladové rozhodnutí v případě souboru staveb, ve kterém je vodní dílo vedlejší stavbou, stanoví vodoprávní úřad. Počátek doby platnosti, pokud není platnost stanovena pevným datem, lze stanovit k právní moci povolení k nakládání s vodami, případně k právní moci společného povolení. 1.9 Kolik výroků bude mít společné povolení? Společné povolení bude mít zpravidla jeden výrok. V případě, kdy bude příslušných více odvolacích orgánů (např. společné územní a stavební řízení k čistírně odpadních vod se zdrojem znečištění o velikosti ekvivalentních obyvatel nebo více povede krajský úřad, odvolacími orgány však mohou být Ministerstvo pro místní rozvoj pro umístění stavby, Ministerstvo zemědělství pro povolení stavby a Ministerstvo životního prostředí pro povolení nakládání s vodami) je nutné uvést tolik výroků, kolik je odvolacích orgánů (viz 82 a 88 správního řádu) Zanikne doba platnosti povolení k nakládání s vodami, které je vydáváno jako podkladové rozhodnutí v případě souboru staveb, pokud není vodní dílo realizováno ve stanovené době? 03

4 Analogicky k ustanovení 9 odst. 5 vodního zákona by mělo povolení k nakládání s vodami zaniknout společně se stavebním povolením vodního díla, které mělo nakládání s vodami sloužit Jak bude probíhat změna stavby vedlejší v rámci souboru staveb, která spadá do působnosti jiného stavebního úřadu, než který povoloval soubor staveb? Změnu vedlejší stavby ve zkolaudovaném povoluje ten stavební úřad, který je příslušný k povolení vedlejší stavby. Pokud by se jednalo o změnu stavby před dokončením, povoloval by ji stavební úřad příslušný k povolení souboru staveb (viz 94j odst. 3 stavebního zákona). 2. Majetkoprávní vypořádání v přípravě vodního díla 2.1 Pro povolení stavby postačí podle novely stavebního zákona souhlas vlastníka pozemku či stavby vyznačený na dokumentaci ( 184a stavebního zákona). Jak to bude v případě žádosti o související povolení k nakládání s vodami? Vyhláška nahrazující vyhlášku č. 432/2001 Sb. v návrhu předloženém do vnějšího připomínkového řízení počítá rovněž toliko se souhlasy dotčených vlastníků s výjimkou případu užívání vodního díla k nakládání s vodami, kdy je vyžadován mimo dokladu o vlastnickém právu, právo užívání vodního díla (viz příloha č. 1 navrhované vyhlášky). 2.2 Lze souhlas podle 184a stavebního zákona podmiňovat? Nikoliv, případné podmínky jsou toliko soukromoprávního charakteru. 2.3 Je nutné, v případě uzavřené nájemní smlouvy k pozemku nebo smlouvy o výpůjčce pozemku pro stavbu vodního díla přeložit souhlas vlastníka pozemku podle 184a stavebního zákona. Ano, souhlas vlastníka pozemku není nutné předložit pouze v případech vlastnictví pozemku práva ze služebnosti nebo práva stavby k požadovanému stavebnímu záměru (viz 184a odst. 1 stavebního zákona). 3. Přechodná ustanovení ve vztahu ke kolaudaci vodních děl 3.1 Je nutné ohlašovat užívání čistíren odpadních vod ohlášených před 1. lednem 2018? Nikoliv, stavební zákon po 1. lednu 2018 s ohlašováním užívání staveb nepočítá (viz zrušený 120 stavebního zákona; přechodná ustanovení toto neřeší 04

5 a ustanovení 190 odst. 3 stavebního zákona se nepoužije, jelikož se jedná o přechodné ustanovení k přijetí stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho vztah k předchozí/dosavadní právní úpravě stavebního zákona č. 50/1976 Sb.). 3.2 Je nutné kolaudovat vodní díla povolená před 1. lednem 2018, která se již podle stavebního zákona po 1. lednu 2018 nekolaudují? Ano, pokud je tak stanoveno ve stavebním povolení podle 115 odst. 1 stavebního zákona pro jednotlivé stavby; v případě společného řízení souboru staveb tak lze stanovit v závazném stanovisku zřejmě analogicky k ustanovení 115 odst. 1 stavebního zákona (úpravu obdobnou ustanovení 115 odst. 1 stavebního zákona pro soubor staveb stavební zákon neobsahuje). V opačném případě nikoliv. Přechodná ustanovení toto neřeší a ustanovení 190 odst. 3 stavebního zákona se nepoužije, jelikož se jedná o přechodné ustanovení k přijetí stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho vztah k předchozí/dosavadní právní úpravě stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Stanovení požadavku kolaudace vodního díla nad rámec 119 odst. 1 stavebního zákona postupem podle 115 odst. 1 stavebního zákona musí být řádně odůvodněno. 4. Územní a stavební řízení k vodním dílům 4.1 Po změně 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny nejsou občanská sdružení (spolky) účastníky standardních územních a stavebních řízení na základě tohoto ustanovení. Je třeba, s ohledem na podanou ústavní stížnost a předběžnou opatrnost, pokud nebude vyřízena do 31. prosince 2017, i nadále brát občanská sdružení jako účastníky řízení? Ano, pokud lze dovodit účastenství občanských sdružení z ustanovení 27 správního řádu. V opačném případě, tj. pokud nelze dovodit účastenství občanských sdružení z ustanovení 27 správního řádu, není občanské sdružení účastníkem řízení. 5. Kolaudace vodních děl 5.1 Budou se kolaudovat po 1. lednu 2018 vodní díla neuvedená v ustanovení 119 odst. 1 stavebního zákona (např. domovní studny)? Lze případně požadavek kolaudace uvést ve stavebním povolení dle ustanovení 115 stavebního zákona? Nikoliv, vodní díla nesplňující podmínky ustanovení 119 odst. 1 stavebního zákona se nebudou kolaudovat. Pokud je pro kolaudaci důvod, může stavební (vodoprávní) úřad stanovit požadavek kolaudace ve stavebním povolení podle 115 odst. 1 stavebního zákona; požadavek kolaudace je však třeba řádně odůvodnit. 05

6 5.2 Co lze považovat za stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit? Stavbou, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, jsou podle důvodové zprávy například nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, ale může jít též o stavby rodinných domů (velké developerské projekty). Obecně půjde zřejmě o stavby, které budou užívány jinými osobami, než vlastníkem stavby a stavebníkem. 5.3 Bude každý vlastník pozemku ( 122a odst. 3 stavebního zákona) účastníkem kolaudačního řízení? Nikoliv, pouze pokud se může kolaudace, resp. důvod pro vedení kolaudačního řízení namísto vedení řízení o kolaudačním souhlasu, dotknout práv vlastníka pozemku [viz 122a odst. 1 písm. c) stavebního zákona]. Určení dotčení práv vlastníka pozemku je na stavebním úřadu. --- V Praze, dne 15. prosince 2017 Zpracoval: JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D., v.r. 06