Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Transkript

1 7.března 2016 Strana 1 (celkový počet 56)

2 Obsah 1. Úvod Základní charakteristika území Oblasti s překročenými imisními limity Mapy pětiletých průměrných koncentrací ECM a vyhodnocení imisní situace Informování o imisní situaci Dotazy a stížnosti Dotazy na kvalitu ovzduší Stížnosti Ochrana ovzduší dle platné legislativy Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Ukončení smogové situace Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Vyhodnocení imisní situace za rok Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO Zdroje emisí a imisí NOx, NO2 a NO Troposférický (přízemní ozon) - O Částice PM10 a PM2, Zdroje emisí a imisí PM10 a PM2, Monitoring PM10 a PM2, PM PM2, Benzen, toluen Smogové situace v Ústeckém kraji v roce Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení při překročení informativních prahových hodnot ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkový počet 64)

3 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě Grafy úrovně znečištění Souhrn průměrných ročních hodnot Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Novelizace zákona o ochraně ovzduší Závěr Zdroje Seznam zkratek Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkový počet 64)

4 1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2007 zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Most, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data ČHMÚ, poskytovaná v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. ECM informuje veřejnost o aktuálním stavu čistoty ovzduší prostřednictvím bezplatné Zelené linky , vlastních webových ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkový počet 64)

5 stránek, elektronické pošty a regionálních médií. ECM pracuje s neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná). 2. Základní charakteristika území Mostecko se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1] Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti Mostecka bývají způsobeny zejména jeho polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkový počet 64)

6 Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících v ČR, rok 2016 Zdroj: Oblasti s překročenými imisními limity Mostecko i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti s překročenými imisními limity. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do , se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [2] K datu zpracování této zprávy zatím nejsou k dispozici grafy ani obrázky z roku 2016, pro ilustraci je zde uveden rok Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2015 jsou znázorněny v grafu č. 2. ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkový počet 64)

7 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, Zdroj: Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v celé ČR včetně přízemního ozonu Zdroj: ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkový počet 64)

8 Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2015 v ČR bez přízemního ozonu Zdroj: Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle 11, odst. 5 a 6 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1 1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO), za předchozích 5 kalendářních let. Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Pro účely vypracování rozptylových studií se použijí mapy ročních i krátkodobých koncentrací pro hodnocení stávající úrovně znečištění v posuzovaných lokalitách. ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkový počet 64)

9 Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: Mostecko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro částice PM10, z podkladů ČHMÚ lze získat průměrné 5leté průměrné koncentrace této znečišťující látky. K datu zpracování této zprávy zatím není k dispozici mapa 5leté průměrné koncentrace PM10 za roky , pro ilustraci lze na obrázcích č. 3. a 4. porovnat průměrné 5leté koncentrace částic PM10 v letech 2007 až 2011 a 2011 až Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Mostecku r Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkový počet 64)

10 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Mostecku r Zdroj: ČHMÚ Strana 10 (celkový počet 64)

11 3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o imisní situaci Od rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ). Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkový počet 64)

12 Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 6. Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM pouze přes FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14 a 17 hod. Od ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ, ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkový počet 64)

13 AIM Lom ČHMÚ a AIM Krupka ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky a webových stránek ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, em (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality Dotazy a stížnosti Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů ECM v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2016 ECM zodpovědělo dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech je uveden v grafu č. 3. ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkový počet 64)

14 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech Zdroj: Zpracovalo ECM Nejvíce dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65 % (1 242) dotazů z Mostu, 7 % (135) z Litvínova, 2 % (39) z Chomutova, 5,3 % (102) z Jirkova, 0,3 % (7) z Braňan, 1,9 % (36) z Louky u Litvínova, 1 % (19) z Duchcova, 1,7 % (33) z Bíliny, 4,3 % (82) z Teplic a 11,5 % (213) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje. ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkový počet 64)

15 Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech Zdroj: Zpracovalo ECM Stížnosti V roce 2016 přijalo ECM celkem 7 stížností; z toho se 3 stížnosti týkaly kvality ovzduší, 2 stížnosti byly na zápach, 1 stížnost na znečištění vody a další pak na obtěžování štěkotem psa. Celkem 6 stížností bylo přijato z Mostu, 1 pak z německého Klingenthalu. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). Přehled stížností dle přijetí v jednotlivých měsících roku 2016 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2016 přijato v dubnu a říjnu. ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkový počet 64)

16 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkový počet 64)

17 4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje imisní limity a prahové hodnoty, které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO2 oxid siřičitý PM10 částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina hodin hodin kalendářní rok 40 0 PM2,5 částice NO2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý kalendářní rok hodina kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr Benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkový počet 64)

18 Tabulka 2: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - pro troposférický ozon Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší x v průměru za 3 roky Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT Imisní limit [µg.m -3 ] LV SO2 oxid siřičitý NOx oxidy dusíku rok a zimní období ( ) kalendářní rok 19, Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkový počet 64)

19 V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro troposférický ozon O3 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM10: a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 μg/m 3. b) pro částice PM10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 μg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 byla překročena ve 25 ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkový počet 64)

20 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny - SO2, NO2 a částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon. Termín smogová situace se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10. Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování). Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO2, NO2 a částicemi PM10 se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [3]. Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkový počet 64)

21 Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka Reprezentativní stanice PM 10 částice SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý O 3 troposférický ozon Zdroj: ČHMÚ Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín, Tušimice Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník Měřicí stanice AIM Most ČHMÚ je reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových situací pro znečišťující látky: částice PM10, NO2, a O3. ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkový počet 64)

22 V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky jsou považovány za překročené v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila, viz tabulka č. 5. Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách PM10 Částice 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý PM10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkový počet 64)

23 4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. 5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě Pro zpracování zprávy hodnotící imisní situaci v Mostě za rok 2016 byla použita neverifikovaná data z FTP schránky měřicí stanice Most AIM ČHMÚ v ulici U Stadionu tabulka č. 6 a obrázky č Data jsou stahována pomocí softwaru OHVMAIN a jedná se o následující znečišťující látky: NO2, NOx, NO, O3, PM10, PM2,5, benzen a toluen. Na žádné stabilní stanici AIM není provozováno ve Státní síti imisního monitoringu měření benzenu a toluenu automatickými analyzátory. Měření je prováděno dle požadavků platného zákona o ovzduší, kde je požadována pouze roční průměrná hodnota koncentrace benzenu. Pro její získání je dostačující měření pasivními nebo aktivními dozimetry (expozice 14 dní) s následným zpracováním v laboratořích AIM. Dále jsou zaznamenávány údaje o rychlosti a směru větru. Na webových stránkách ECM jsou průběžně zobrazovány aktuální hodinové koncentrace následujících znečišťujících látek v ovzduší včetně jejich vývoje za posledních 24 hodin: NO2, PM10, PM2,5 a O3. Data jsou stahována z webových stránek ČHMÚ pomocí software MicroISKO. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou stanice umístěné v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkový počet 64)

24 stanici je skutečnost, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem znečištění ovzduší. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1-1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km). Obrázek 8: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ - původní a nové (výměna provedena v roce 2015) Zdroj: ECM Obrázek 9: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Mostě Zdroj: ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkový počet 64)

25 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Kód lokality: Název: Stát: UMOM Most Základní údaje Česká republika Vlastník: Český hydrometeorologický ústav Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie: Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost: Ústecký Most Most Klasifikace B/U/R pozaďová městská obytná Adresa lokality (nepovinné) U Stadionu Most Správce lokality, adresa ČHMÚ - pob. Ústí n/labem Pošt. přihrádka Ústí n/labem Lokalizace " sš " vd 221 m Doplňující údaje rovina, velmi málo zvlněný terén Tel.: Fax:.: placha@chmi.cz část zastavěná, část nezastav. plocha, okraj obcí oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km) Umístění Na otevřené rovné travnaté ploše(vedle asfalt. povrch) mezi sídlištěm a stadionem uprostřed města. ecmost@vuhu.cz Strana 25 (celkový počet 64)

26 Kód UMOMA UMOMD UMOMP Datum vzniku: Měřené látky: Zdroj: ČHMÚ znečišťující Seznam měřicích programů: Typ Automatizovaný měřicí program Měření pasivními dosimetry a aktivními samplery Měření PAHs Vznik a zánik měřicího místa: Datum zániku: PM10, PM2,5, NOx, NO2, NO, O3, benzen, toluen 6. Vyhodnocení imisní situace za rok Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO Zdroje emisí a imisí NOx, NO2 a NO Emise oxidu dusíku jsou závažným problémem především díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Emise oxidu dusíku mají navíc v dnešní době rostoucí charakter. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55% antropogenních NOX) jsou i přes využívání katalyzátoru motorová vozidla. Při spalování ušlechtilých paliv v motorových vozidlech je dosahováno vysoké teploty hoření, a proto zde dochází k oxidaci vzdušného dusíku (N2) na takzvané vysokoteplotní NOx [4]. Emise oxidů dusíku (NOx) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování, obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NOx vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO2 v emisích NOx pohybuje obvykle v intervalu do 5 %, u některých chemicko-technologických procesů může podíl NO2 představovat až 100 % emisí NOx. Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NOx je soustředěna především podél dálnic, ve velkých ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkový počet 64)

27 městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Působení oxidu dusičitého (NO2) je spojováno se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti. Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty jsou v oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním. Hlavním účinkem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Na základě působení na změny reaktivity u nejcitlivějších astmatiků je také odvozena doporučená hodnota Světové zdravotnické organizace (World Health Organization WHO) pro 1hodinovou koncentraci NO2 (200 μg/m 3 ) [5]. Nejvíce jsou NO2 vystaveni obyvatelé velkých městských aglomerací významně ovlivněných dopravou. Pro děti znamená expozice vyšším hodnotám NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že u obyvatel v dopravou zatížených oblastech lze očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí [5]. Dusík jako takový je biogenní prvek, to znamená, že je v přiměřeném množství nezbytný pro růst rostlin. Je běžnou praxí, že je dodáván do půdy ve formě různých hnojiv pro podporu růstu plodin. Na druhou stranu ale oxidy dusíku (Nox) jako NO a NO2 ve vyšších koncentracích rostliny poškozují a mohou způsobit jejich větší náchylnost k negativním vlivům okolí jako je mráz či plísně. NO2 je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů, které mají negativní vliv například na vegetaci a stavby a dále okyselují vodní plochy a toky. Důvodem je fakt, že NOx v ovzduší postupně přecházejí na kyselinu dusičnou, která reaguje s částicemi PMx a například s oxidy hořčíku a vápníku či s amoniakem za vzniku tuhých částic, které jsou z atmosféry odstraňovány jednak sedimentací a jednak vymýváním srážkovou činností. Dusičnanové ionty, které jsou potom v zeminách a vodách přítomny, sice působí ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkový počet 64)

28 příznivě na růst rostlin, avšak při vyšších koncentracích muže docházet i k úhynu ryb a nežádoucímu nárůstu vodních rostlin (tzv. eutrofizace vod) [4]. Trendy V průběhu 90. let došlo k výraznému poklesu ročních průměrných koncentrací NO2 a NOx. Důvodem byl prudký pokles emisí v tomto období v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší a na něj navazujícího zavádění nových technologických opatření ke snižování emisí. Vliv měla také změna skladby průmyslové výroby a vozového parku a složení pohonných hmot. Velký význam na průběh meziroční proměnlivosti koncentrací NO2 a NOx, ale i dalších znečišťujících látek, mají meteorologické a rozptylové podmínky. Relativně strmě klesající trend z 90. let minulého století pokračoval až do roku Od tohoto roku dochází střídavě k nárůstům a poklesům průměrných ročních koncentrací. Nejvýraznější nárůsty koncentrací byly zaznamenány v letech 2003, 2006 a 2010, pravděpodobně v důsledku nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek, které se v těchto letech vyskytovaly. Od roku 2011 je možné pozorovat pozvolna klesající trend všech sledovaných charakteristik viz následující obrázek č. 10. Obrázek 10: Trendy vybraných imisních charakteristik NO2 a NOx Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkový počet 64)

29 Monitoring NOx, NO2 a NO Na imisní stanici AIM Most ČHMÚ byla v roce 2016 naměřena druhá nejnižší roční průměrná koncentrace NO2 od roku 2006 (viz tabulka č. 7). Hodinová koncentrace nejvýše vystoupila dne , kdy dosáhla hodnoty 90,3 μg/m 3. Ve srovnání s rokem 2015 došlo k opětovnému poklesu, neboť max. hodnota hodinové koncentrace byla 115 μg/m 3 (v roce ,4 μg/m 3, v roce μg/m 3, v roce ,8 μg/m 3 ). Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 7 a 8. Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkový počet 64)

30 Graf 8: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Roční chod denních i hodinových koncentrací (grafy č. 7 a 8) vykazuje podobný trend, a sice nízké hodnoty v letním období a vyšší na počátku i na konci roku, přičemž při sledování denních koncentrací (graf č. 8) je patrné významnější zvýšení spíše na konci roku. 6.2 Troposférický (přízemní ozon) - O3 Zdroje emisí a imisí O3 Ozon (O3) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O3 jsou NOx a nemethanové těkavé organické látky (NMVOC), které jsou emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinerie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace). V globálním měřítku hrají roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO). Důležitou reakcí tvorby O3 je fotolýza NO2 zářením o vlnové délce nm, při které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O3. ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkový počet 64)

31 Při vzniku O3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale i na jejich vzájemném poměru. Významnou roli při vzniku O3 hrají ale i meteorologické podmínky. Imisní koncentrace O3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající oblastí vysokého tlaku vzduchu. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se koncentrace O3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O3 do troposféry a též při bouřkách. Koncentracemi O3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O3 odbouráván chemickou reakcí s NO. Naopak nejvyšší koncentrace O3 jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách. Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Existence O3 v atmosféře má pro živé organismy zásadní význam. Zatímco stratosférický ozon chrání zemský povrch a živé organismy před negativním vlivem ultrafialového slunečního záření, troposférický ozon, vznikající chemickými reakcemi z tzv. prekurzorů O3 (VOC, NOx, CO a CH4) za spoluúčasti slunečního záření, je považován společně se svými prekurzory za významnou znečišťující látku. Znečištění ovzduší O3, které je typickou součástí tzv. letního smogu, může v teplém období roku dosahovat míry ovlivňující zdraví. Krátkodobá i dlouhodobá expozice ozónu ovlivňuje respirační nemocnost i úmrtnost [5]. Vdechování ozónu může způsobit zánětlivá onemocnění plic. Působí především na plicní tkáň a sliznice, může také docházet k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkový počet 64)

32 jako děti a starší lidé. Citlivost na působení O3 ovlivňuje dále fyzický a zdravotní stav jedince, fyzická zátěž ve venkovním prostředí, ale také schopnost snášet vysoké teploty nebo astmatické obtíže. Vysoké koncentrace O3 v ovzduší jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. O3 je silné oxidační činidlo, které poškozuje asimilační orgány rostlin. Negativně tímto ovlivňuje všechny typy vegetace, tedy i lesní porosty a zemědělské plodiny. Vegetace je vlivem působení O3 méně odolná biotickým a abiotickým vlivům, např. hmyzím škůdcům nebo povětrnostním vlivům [6]. O3 poškozuje rostlinám jejich rostlinné tkáně. Dlouhodobé působení O3 může v ekosystémech vést až k potlačení a vymizení druhů citlivých k působení. Působením ozonu dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům. Přízemní ozon rovněž narušuje umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů, a působí tedy škody na majetku [6]. Trendy Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O3 (maximální 8hodinový klouzavý průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro vznik O3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu. Monitoring O3 Od roku 2006 až do roku 2009 docházelo každým rokem k poklesu průměrné roční hodnoty O3, následující roky od roku 2010 dochází k zvýšení a mírnému kolísání s minimem v roce V roce 2015 došlo k zvýšení koncentrace o 9,7 μg/m 3. Průměrná roční koncentrace O3 v Mostě se v roce 2016 naopak snížila, oproti roku 2015 došlo k snížení ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkový počet 64)

33 koncentrace z 52 na 49,5 µg/m 3, roční průměr se snížil o 2,5 μg/m 3. V tabulce č. 8 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v AIM Mostě ČHMÚ. Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Hodinové maximum 166,2 μg/m 3 bylo v roce 2016 dosaženo dne a je výrazně nižší než hodinové maximum roku 2015 (216,3 μg/m 3 ). V roce 2015 byla hodnota nad 180 μg/m 3 naměřena ve 46 hodinách, oproti roku 2016, kdy nebyla hodnota nad 180 μg/m 3 naměřena ani v jedné hodině. Cílový imisní limit pro O3 je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). V roce 2016 byl 8hodinový klouzavý průměr překročen celkem 23x, z toho 6x v květnu, 3x v červnu, 3x v červenci, 3x v srpnu a 8x v září. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) nejvíce 25 překročení hodnoty imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace O3 v průměru za tři roky; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. V trojletí nebyl imisní limit O3 na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ překročen [7]. Roční chod maximálních denních 8hodinových koncentrací O3 (průměr pro daný typ stanice) je charakterizován nárůstem a výskytem zvýšených koncentrací v jarních a letních měsících. Důvodem jsou příznivé podmínky pro vznik O3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. V průběhu roku 2016 nebyly na území Ústeckého kraje vyhlášeny žádné smogové situace, oproti roku 2015, kdy byly vyhlášeny tři smogové situace v důsledku překročení informativní prahové hodnoty pro O3; tato je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkový počet 64)

34 Jak už bylo výše zmíněno, zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokými teplotami a vysokou intenzitou slunečního svitu, což koreluje i s údaji v následujících grafech č. 9 a 10. Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace O3 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkový počet 64)

35 Graf 10: Průměrné denní koncentrace O3 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.3 Částice PM10 a PM2,5 Zdroje emisí a imisí PM10 a PM2,5 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise částic PMx vnášeny do ovzduší z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí částic PMx ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta. Mezi hlavní zdroje emisí částic PMx patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další významné zdroje emisí částic PM10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkový počet 64)

36 motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM10 a PM2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných sezon. V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM10 a PM2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech. Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů, které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě označují jako tuhé znečišťující látka (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP). Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm. Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky (volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons PAH). K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCP) od roku Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní frakce částic PM10 a PM2,5 [8]. Znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky. ecmost@vuhu.cz Strana 36 (celkový počet 64)

37 Trendy Koncentrace částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v letech v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM10 v období po roce Vysoké koncentrace částic PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku Poslední čtyři roky od roku průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [8]. Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM10 se projevil v kategorii městských a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup. Koncentrace částic PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezonních tepelných zdrojů, tak i se ecmost@vuhu.cz Strana 37 (celkový počet 64)

38 zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [8]. V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice) v obdobích leden březen a říjen prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [7]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [9]. Ze zdravotního hlediska patří částice PMx mezi jedny z nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PMX pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích až do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PMX rovněž zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultrajemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [6]. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m 3. Při chronické expozici částicím PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m 3 [9]. ecmost@vuhu.cz Strana 38 (celkový počet 64)

39 Částice PMX působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [6]. Překračování imisního limitu částic PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice PM1 [8]. Monitoring PM10 a PM2,5 Měřicí stanice AIM Most ČHMÚ monitoruje koncentrace částic PM10 a PM2,5. Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 11). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10 částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM2,5. ecmost@vuhu.cz Strana 39 (celkový počet 64)

40 Obrázek 11: Polétavý prach PM10, PM2,5 Zdroj: PM10 V tabulce č. 9 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace částic PM10 od roku 2006 naměřené na imisní stanici Most ČHMÚ. Je patrné, že od roku 2008 do 2011 docházelo k postupnému nárůstu koncentrací. Následně, v roce 2012 a i 2013 došlo k poklesu ročního průměru, v roce 2014 se projevilo mírné zvýšení. V roce 2015 byla naměřena na imisní stanici Most ČHMÚ nejmenší průměrná roční koncentrace PM10 od roku 2006 a to ve výši 25,0 μg/m 3. V roce 2016 došlo k malému zvýšení průměrné roční koncentrace na 26,1 μg/m 3. Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v roce 2016 ve 26 případech, což znamená navýšení oproti roku 2015, kdy došlo k 25 překročení (viz. tabulka 10). Stanovený roční limit 35 povolených překročení nebyl v roce 2016 překročen. ecmost@vuhu.cz Strana 40 (celkový počet 64)

41 Tabulka 10: Přehled počtu překročení denního imismího limitu PM10 na měřící stanici AIM Most v letech počet překročení** rok vd nd Imisní limit PM 10 (24 hodin) * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Hodnota imisního limitu pro dobu průměrování 24 hodin pro PM10 [μg.m -3 ] v souladu s platnou legislativou ochrany ovzduší v roce hodnocení (období dle zákona č. 309/1991 Sb., období 2002 do roku 2012 dle zákona č. 86/2002 Sb., od roku 2012 dle zákona č. 201/2012 Sb..) ** legislativou povolený počet překročení denního imisního limitu v kalendářním roce je 35x vd - údaje na základě verifikovaných dat nd - údaje na základě neverifikovaných dat Nejvyšší 24hodinový průměr a současně překročení denního imisního limitu PM10 50 μm/m 3 na stanici AIM Most ČHMÚ bylo dosaženo v roce 2016 dne koncentrací ve výši 109,8 μg/m 3. V předcházejících letech byla naměřena následující denní maxima: rok ,4 μg/m 3, rok μg/m 3, rok ,1 μg/m 3, rok ,6 μg/m 3, rok μg/m 3 a dokonce hodnota 217,9 μg/m 3 v roce ecmost@vuhu.cz Strana 41 (celkový počet 64)

42 Maximální hodinová hodnota v roce 2016 byla dosažena dne ve výši 190 μg/m 3 (v roce 2015 to bylo 254 μg/m 3 dne ). Ze všech sledovaných škodlivin dosahují právě částice PM10 stále nejvyšších indexů kvality ovzduší, až č. 6 (viz tabulka č. 14 indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ) a snižuje často celkovou kvalitu ovzduší až na velmi špatnou ovzduší zdraví škodlivé. Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací PM10 za rok 2016 je zaznamenán v grafech č. 11 a 12. Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 42 (celkový počet 64)

43 Graf 12: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Každoročně bývají nejvýraznější epizody pro koncentrace částic PM10 zaznamenány na počátku a konci roku, v roce 2016 však nebyly v uvedených obdobích evidovány tak výrazně zvýšené hodnoty, jako tomu bývá v jiných letech. To však nemění nic na tom, že ke krátkodobému zvyšování koncentrací částic PM10 dochází nepravidelně v průběhu celého roku a ke značnému kolísaní hodnot dochází i v průběhu jednotlivých dní PM2,5 Od roku 2011 má ECM přístup k výsledkům měření částic PM2,5, které jsou získávány přes FTP schránku ze stanice AIM Most ČHMÚ. V tabulce č. 11 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace částic PM2,5 (převzaté až do roku 2014 z tabelárních ročenek ČHMÚ). Po počátečním mírném poklesu došlo v roce 2011 k podstatnému zvýšení průměrné roční koncentrace oproti předešlému období , které trvalo až do roku 2015, kdy došlo ke snížení průměrné roční koncentrace částic PM2,5 a ecmost@vuhu.cz Strana 43 (celkový počet 64)

44 to na hodnotu 17,7 μg/m 3. V roce 2016 naopak došlo k mírnému zvýšení průměrné roční koncentrace o 0,4 μg/m 3 (viz. tabulka č. 11). Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicí stanici v Mostě letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ U částic PM2,5 zatím stále není definována prahová koncentrace, pod kterou by částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Denní ani hodinový imisní limit dle legislativy o ochraně ovzduší nebyl pro jemné částice PM2,5 dosud stanoven, hodnota ročního cílového imisního limitu pro PM2,5 je 25 μg/m 3, tato hodnota byla překročena naposledy v roce V grafu č. 13 a 14 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace částic PM2,5 na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě za rok Stejně jako u částic PM10, není patrný obvyklý roční chod hodinových koncentrací. U denní průměrné koncentrace částic PM2,5 jsou koncentrace PM2,5 vyšší v jarním a zimním období a naopak v letním období nižší. Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 44 (celkový počet 64)

45 Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.4 Benzen, toluen Zdroje emisí a imisí benzenu a toluenu BENZEN S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků zejména benzenu a jeho alkyl derivátů jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě dalších chemikálií. ecmost@vuhu.cz Strana 45 (celkový počet 64)

46 Výzkumy ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70 80 % benzenu v emisích). Částečně je benzen ve výfukových plynech tvořen také z nearomatických uhlovodíků [10]. TOULEN Nejvíce toluenu se dostává do prostředí z benzínu. Uvolňuje se během jeho výroby, transportu a spalování i při nakládání s ostatními palivy. Vzniká také při výrobě koksu, styrenu a dalších chemikálií. Uvolňuje se při výrobě, používání a zneškodňování průmyslových i domácích produktů obsahujících toluen, jako jsou nátěry, ředidla, laky, pryskyřice, inhibitory koroze nebo lepidla. Do prostředí se toluen může dostat únikem ze zásobních tanků a ze skládek odpadů. Zdrojem toluenu je také cigaretový kouř. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje emisí patří: výroba, transport a spalování benzínu; chemický průmysl, koksárenství; výroba, používání a zneškodňování produktů obsahujících toluen [10]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy BENZEN Benzen má nízkou akutní toxicitu, při dlouhodobé expozici má účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní. Nejzávažnějším účinkem benzenu je jeho karcinogenní působení. Benzen je z hlediska klasifikace karcinogenity zařazen do skupiny 1 prokázaný karcinogen (IARC 1987). Byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie. Přibývá studií, které uvádějí důkazy o vztahu mezi expozicí benzenu ze znečištěného ovzduší a vznikem akutní leukemie u dětí (IARC, 2010). Některé studie dokonce naznačují, že toto riziko by mohlo nastat již při nižších koncentracích než je současný imisní limit 5 μg/m 3 ecmost@vuhu.cz Strana 46 (celkový počet 64)

47 pro benzen ve venkovním ovzduší, ale tyto studie zatím nejsou využitelné pro kvantitativní hodnocení [5]. Vliv benzenu spočívá v jeho toxických, mutagenních a karcinogenních vlastnostech a ve schopnosti akumulace ve složkách prostředí a v živých organismech [6]. TOULEN Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Inhalace je primárním vstupem toluenu do těla, vstřebává se 50% vdechnutého toluenu. Může být absorbován také trávicím traktem nebo kontaktem s kůží. Toluen ovlivňuje hlavně centrální nervovou soustavu. Dráždí dýchací orgány, způsobuje srdeční arytmii a poškozuje játra a ledviny. Dráždí také kůži a oči. Akutní expozice způsobují bolesti hlavy, závratě, únavu, ztrátu koordinace a barevného vidění, zvracení a apatii. Chronická expozice způsobuje únavu, ztrátu soustředění a paměti, podrážděnost, trvalé bolesti hlavy a poškození mozečku. Ve většině případů jsou tyto příznaky (po ukončení expozice) dočasné. Toluen může přecházet placentou do plodu a může se také nacházet v mateřském mléce. U koncentrace toluenu ve venkovním ovzduší není výrazné poškození zdraví nebo ekosystému pravděpodobné [11]. Monitoring benzenu a toluenu Od došlo na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ ke změně způsobu měření benzenu a toluenu a to tak, že ve Státní síti imisního monitoringu není provozováno na žádné stabilní stanici AIM měření benzenu a toluenu automatickými analyzátory. Měření je prováděno dle požadavků zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb., kde je požadována pouze roční průměrná hodnota koncentrace benzenu. Pro její získání je dostačující měření pasivními nebo aktivními dozimetry (expozice 14 dní) s následným zpracováním v laboratořích IM. Automatickými analyzátory jsou v současné době vybaveny pouze dva měřicí vozy ČHMÚ. ecmost@vuhu.cz Strana 47 (celkový počet 64)

48 Data z měření jsou k dispozici v každoročně vydávané v Grafické a Tubulární ročence ČHMÚ. V tabulce č. 12 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech Tabulka 12: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2016 V roce 2016 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2015 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové epizody: 1 vyhlášení smogové situace pro O ve 20,30 hod ukončení smogové situace v 16,07 hod 2 vyhlášení smogové situace pro O v 18,42 hod ukončení smogové situace v 17,26 hod 3 vyhlášení smogové situace pro O v 15,59 hod ukončení smogové situace v 7,14 hod 4 vyhlášení smogové situace pro SO ve 14,23 hod ukončení smogové situace v 4,26 hod 5 vyhlášení smogové situace pro PM v 16,43 hod ukončení smogové situace v 6,20 hod ecmost@vuhu.cz Strana 48 (celkový počet 64)

49 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM μg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz záložka Počasí Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým ecmost@vuhu.cz Strana 49 (celkový počet 64)

50 nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz záložka Počasí Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 13) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [15]. ecmost@vuhu.cz Strana 50 (celkový počet 64)

51 Tabulka 13: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Doporučení Státního zdravotního ústavu: a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a hodinou. Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport). Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží. a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni. Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 2 o C oproti obvyklé úrovni. Zdroj: SZÚ, Smogová situace co můžeme udělat, dostupné z: ecmost@vuhu.cz Strana 51 (celkový počet 64)

52 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 14) stanovených ČHMÚ. V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 17) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2015 a Tabulka 14: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Zdroj: ČHMÚ Graf 15: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2015 a 2016 dle indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 52 (celkový počet 64)

53 Tabulka 15: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů v roce 2016 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 17) v letech 2015 a 2016 vyplývá, že: u PM10, NO2 a O3 došlo ke snížení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1, u O3 a NO2 u ostatních hladin indexu kvality ovzduší k poklesu oproti roku 2015, u PM10 došlo k zvýšení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 3, PM10 byl jedinou škodlivinou, která dosáhla koncentrace v ovzduší i nejvyššího a tedy nejhoršího indexu kvality ovzduší č. 6 (1 hodina z celkových 8760), koncentrace PM10 zůstávají (nejen pro oblast Mostecka) nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví. 8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V tabulce č. 16 je uveden přehled průměrných ročních hodnot vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicích stanicích AIM Most ČHMÚ a ZÚ v období 2006 až V roce 2016 došlo oproti roku 2015 ke snížení průměrných ročních koncentrací u polutantů O3. K zhoršení průměrných ročních koncentrací došlo u NO2, PM10, PM2,5. Srovnání koncentrací v hodnocených 11ti letech dokládá i graf č. 16. ecmost@vuhu.cz Strana 53 (celkový počet 64)

54 Tabulka 16: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku na měřicí stanici Most ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Graf 16: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ v období Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 54 (celkový počet 64)

55 8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je 50 μg/m 3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. Tabulka č. 17 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací (denního průměru) částic PM 10 za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: Litvínov ZÚ, AIM Lom ČHMÚ a AIM Most ČHMÚ. Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací části PM10 byly použity z tabelárních ročenek ČHMÚ za období Pro rok 2016 byly použity neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Most ČHMÚ, AIM Lom ČHMÚ, a Litvínov ZÚ. Tabulka 17: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Z tabulky č. 17 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období 2006 až 2014 nebyl na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ ani v jednom roce splněn limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; o nejvyšší překročení se jednalo v letech 2006 (o 46 dní) a 2011 (o 54 dní). Rok 2015 se stal s počet 29 překročení nejnižším počtem překročení ecmost@vuhu.cz Strana 55 (celkový počet 64)

56 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM10 od roku Výrazný pokles počtu překročení také zaznamenala v roce 2015 měřící stanice Lom. Rok 2016 se na stanici AIM Most ČHMÚ s počet 26 překročení stal druhým nejnižším počtem překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM10 od roku Na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 obvykle vyšší denní průměrné koncentrace PM10 než na ostatních vybraných stanicích, výjimku tvoří roky 2008, 2009 a 2014, 2015 a 2016 kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ. Oproti měřící stanici Litvínov ZÚ jsou na stanicích AIM Most ČHMÚ a AIM Lom ČHMÚ vždy vyšší počty překročení imisních limitů. V následujícím grafu č. 17 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu (tabulka č. 17) u vybraných stanic v období Graf 17: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 8.4 Novelizace zákona o ochraně ovzduší Zákon č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění ecmost@vuhu.cz Strana 56 (celkový počet 64)