Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2006 Michaela Prausová

2 2 Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat CHOV ACHALTEKINSKÉHO KONĚ V ČR Diplomová práce Brno 2006 Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Iva Jiskrová Ph. D. Vypracovala: Michaela Prausová

3 3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Ivě Jiskrové Ph. D. za vedení a odborné konzultace při zpracování diplomové práce, Ing. Evě Sobotkové za pomoc při zpracování databáze a Michaele Rejvoldové a Petře Marešové za poskytnutí cenných informací a podkladů potřebných ke zpracování diplomové práce. Na závěr nesmím zapomenout poděkovat všem majitelům achaltekinských koní v ČR, za poskytnutí údajů o koních a pomoc při měření.

4 4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Chov Achaltekinského koně v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne

5 5 ANNOTATION Our research object was to record and to measure as much as possible Akhalteke horses, which are bred in Czech Republic. We compared the measures and body indexes with the breeding norm of the Akhaleke horses given from MAAK. ČSCHAT gave us the database of Akhalteke horses in Czech Republic. Here there are about 170 horses, but only 135 horses are satisfied with our condition. The only condition we have was the age of horses determined on to 3,5 years and older. At the end we were able to measure 97 horses. We divided the values to the groups according to part of another breed in pedigree to purebred or partbred Akhalteke horses and next to groups according to sex, age and place of breeding. We use the GLM method and parametres of descriptive statistic to evaluate the results. We came to the conclusions that the breeding of akhalteke horses in Czech isn t so long and there isn t any manifestation of another climate or breeding methods. We supposed to that the reason for this is short time of breeding Akhalteke horses in Czech Republic only about 15 years. We guess the manifestation of climate will appear on the generation of foals and young horses. Keywords: purebred and partbred Akhalteke horses, measurements, body indexes, breed standard

6 6 OBSAH 1. ÚVOD PŘEHLED LITERATURY HISTORIE A PŮVOD ACHALTEKINSKÉHO KONĚ PLEMENNÉ ZNAKY ACHALTEKINSKÉHO KONĚ LINIE ACHALTEKINSKÉHO KONĚ ZÁPIS ACHALTEKINSKÝCH KONÍ DO PLEMENNÉ KNIHY HODNOCENÍ ACHALTEKINSKÝCH KONÍ HISTORIE CHOVU ACHALTEKINSKÝCH KONÍ V ČR CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ROZSAH SROVNÁVACÍ ZÁKLADNY ČLENĚNÍ SROVNÁVACÍ ZÁKLADNY Třídění do skupin podle místa chovu Třídění do skupin podle pohlaví Třídění do skupin podle podílu genů cizího plemene Třídění do skupin podle věku MĚŘENÍ KONÍ PROCENTICKÉ ZASTOUPENÍ GENŮ CIZÍHO PLEMENE METODY STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKY A DISKUSE VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH TĚLESNÝCH MĚR Vyhodnocení KVH Vyhodnocení OH Vyhodnocení OHol Vyhodnocení ŠDT VYHODNOCENÍ HIPPOMETRICKÝCH INDEXŮ Vyhodnocení IM Vyhodnocení IKost Vyhodnocení ISK Vyhodnocení IK Vyhodnocení IFT

7 7 6. ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY 113

8 8 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. č. 1 Průměrné tělesné míry achaltekinských koní [str. 24] Tab. č. 2 Rozmezí tělesných měr achaltekinských koní [str. 24] Tab. č. 3 Plemenné třídy achaltekinských koní [str. 34] Tab. č. 4 Plemenný standard achaltekinského koně [str. 43] Tab. č. 5 Vypočítané hodnoty indexů podle plemenného standardu [str. 43] Tab. č. 6 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor KVH (rozdělení 1) [str. 45] Tab. č. 7 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor KVH (rozdělení 2) [str. 46] Tab. č. 8 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH [str. 47] Tab. č. 9 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt pohlaví [str. 48] Tab. č. 10 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt chovatel [str. 49] Tab. č. 11 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt podíl genů cizího plemene [str. 51] Tab. č. 12 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt věk [str. 52] Tab. č. 13 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OH (rozdělení 1) [str. 53] Tab. č. 14 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1) [str. 53] Tab. č. 15 Následné testování pro efekt podíl genů cizího plemene (rozdělení 1) [str. 54] Tab. č. 16 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OH (rozdělení 2) [str. 54] Tab. č. 17 Následné testování pro efekt podíl genů cizího plemene (rozdělení 2) [str. 55] Tab. č. 18 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH [str. 55] Tab. č. 19 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt pohlaví [str. 56] Tab. č. 20 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt chovatel [str. 57] Tab. č. 21 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt podíl genů cizího plemene [str. 59] Tab. č. 22 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt věk [str. 60] Tab. č. 23 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OHol (rozdělení 1) [str. 62] Tab. č. 24 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1) [str. 62]

9 9 Tab. č. 25 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OHol (rozdělení 2) [str. 63] Tab. č. 26 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol [str. 64] Tab. č. 27 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt pohlaví [str. 65] Tab. č. 28 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt chovatel [str. 66] Tab. č. 29 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt podíl genů cizího plemene [str.68] Tab. č. 30 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt věk [str. 69] Tab. č. 31 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ŠDT (rozdělení 1) [str. 71] Tab. č. 32 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ŠDT (rozdělení 2) [str. 71] Tab. č. 33 Vybrané parametry popisné statistiky pro ŠDT [str. 72] Tab. č. 34 Vybrané parametry popisné statistiky pro ŠDT, efekt chovatel [str. 73] Tab. č. 35 Vybrané parametry popisné statistiky pro ŠDT, efekt podíl genů cizího plemene [str. 74] Tab. č. 36 Vybrané parametry popisné statistiky, efekt věk [str. 76] Tab. č. 37 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IM (rozdělení 1) [str. 78] Tab. č. 38 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1, 2) [str. 78] Tab. č. 39 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IM (rozdělení 2) [str. 79] Tab. č. 40 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM [str. 79] Tab. č. 41 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt pohlaví [str. 80] Tab. č. 42 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt chovatel [str. 81] Tab. č. 43 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt podíl genů cizího plemene [str. 83] Tab. č. 44 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt věk [str. 84] Tab. č. 45 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IKost (rozdělení 1) [str. 85] Tab. č. 46 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1, 2) [str. 85] Tab. č. 47 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IKost (rozdělení 2) [str. 86]

10 10 Tab. č. 48 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost [str. 87] Tab. č. 49 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt pohlaví [str. 88] Tab. č. 50 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt chovatel [str. 88] Tab. č. 51 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt podíl genů cizího plemene [str. 90] Tab. č. 52 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt věk [str. 91] Tab. č. 53 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ISK (rozdělení 1) [str. 92] Tab. č. 54 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1, 2) [str. 92] Tab. č. 55 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ISK (rozdělení 2) [str. 93] Tab. č. 56 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK [str. 93] Tab. č. 57 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt pohlaví [str. 94] Tab. č. 58 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt chovatel [str. 95] Tab. č. 59 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt podíl genů cizího plemene [str. 96] Tab. č. 60 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt věk [str. 97] Tab. č. 61 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 1) [str. 98] Tab. č. 62 Následné testování pro efekt věk (rozdělení 1, 2) [str. 98] Tab. č. 63 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 2) [str. 99] Tab. č. 64 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK [str. 99] Tab. č. 65 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK, efekt chovatel [str. 100] Tab. č. 66 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK, efekt podíl genů cizího plemene [str. 102] Tab. č. 67 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK, efekt věk [str. 103] Tab. č. 68 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 1) [str. 104] Tab. č. 69 Následné testování pro efekt věk (rozdělení 1, 2) [str. 104] Tab. č. 70 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 2) [str. 105] Tab. č. 71 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT [str. 105]

11 11 Tab. č. 72 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT, efekt chovatel [str. 106] Tab. č. 73 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT, efekt podíl genů cizího plemene [str. 108] Tab. č. 74 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT, efekt věk [str. 109] Obr. č. 1 Popis základních plemenných znaků achaltekinského koně [str. 23]

12 12 SEZNAM ZKRATEK KVH kohoutková výška hůlková OH obvod hrudníku OHol obvod holeně ŠDT šikmá délka těla IM index mohutnosti IK index kompaktnosti Ikost index kostnatosti IFT index formátu těla ISK index síly kostry AT achaltekinský kůň ČSCHAT Český svaz chovatelů Achal Teke PK plemenná kniha MAAK - Mezinárodní asociace achaltekinských koní VNIIK Všeruský institut chovu koní DNA deoxyribonukleová kyselina ISAC - International Society for study of genetics in animals ÚEK ústřední evidence koní

13 13 1. ÚVOD Achaltekinský kůň je považován za nejstarší plemeno koní na světě. Vznikl šlechtěním místních koní turkmenskými kmeny, nejvíce kmenem Teke v oáze Achal v blízkosti Ašchabádu, dnešního Turkmenistánu. Je to kůň všestranně využitelný, konstitučně tvrdý a ochotný k práci. O jeho kráse a síle vzniklo mnoho pověstí a mýtů. Nejvíce plemeno proslavil vraný hřebec Absent, který získal na Olympijských hrách v roce 1968 zlatou medaili v drezúře. Dnes jsou achaltekinští koně rozšířeni nejvíce v Turkmenistánu a Rusku, dále v Evropě a USA. V práci jsme se snažili prokázat vliv odlišného podnebí a chovu na stavbu těla achaltekinských koní. Pomocí souboru koní dodaným ČSCHATem jsme sestavili databázi všech achaltekinských koní chovaných v ČR a změřili jejich základní tělesné míry. Koně jsme rozdělili do kategorií podle následujících efektů - podíl genů cizího plemene, stáří, pohlaví a místo chovu. Sledovali jsme vliv efektů na stavbu těla achaltekinských koní v porovnání s jejich plemenným standardem. Achaltekinský kůň je u nás chován od roku 1990, ale již několik let předtím, byl do ČR dovezen vůbec první achaltekinský kůň, hřebec Garut 10. Na počátku 21. století došlo k poklesu počtů achaltekinských koní v ČR a to především ukončením chovu na Chrastavě. V současnosti je chov achaltekinských koní v republice stabilizován a doufáme, že početní stavy koní budou v příštích letech mírně stoupat.

14 14 2. PŘEHLED LITERATURY 2.1 HISTORIE A PŮVOD ACHALTEKINSKÉHO KONĚ Historie achaltekinských koní sahá až do 3. tisíciletí př. Kr., kdy dali předkové Turkmenů za vznik tomuto výjimečnému plemeni. Achaltekinští koně byli známí po celém Řecku, Římě, ale také ve starověké Číně pod různými jmény - Božští koně, Argamak, Koně potící krev, Zlatí koně z Parphiae nebo Koně z Nisy. Jména jako Argamak jsou známa dodnes a jsou jimi označováni achaltekinští koně po celém světě. V těchto časech bylo poctou vlastnit achaltekinského koně. Achaltekinským koním byla připisována sláva vyhraných bitev (SHIRLIYEV,2003, ABRAMOVA, 2003). Již v 5. stol př. Kr. se Herodotus zmiňoval o tzv. koních z Nisy (v dnešní době je to oblast asi 18km vzdálená od Ašchabádu v Turkmenistánu), kteří vynikali svou vytrvalostí a rychlostí. Podle W. O. Witta byli tito koně velmi podobní Turanianským koním, které tehdejší obyvatelé Číny nazývali Božští koně. Stejné domněnky potvrzuje další významný historik M. I. Belonogov, který se později začal achaltekinskému plemeni věnovat více a byl autorem prvních dílů plemenných knih achaltekinských koní. Ze všech již zmíněných koní později vznikl dnešní achaltekinský kůň. W. O. Witt na počátku 30-tých let vyvrátil mýtus o tom, že Arab je nejstarší plemeno světa a prokázal, že achaltekinský kůň si zachoval poslední kapky původní čisté krve, která dala později vznik dalším plemenům koní (KARRAS, 2001). Starověký původ achaltekinského plemene dokládá nález archeologa V. Sarianidiho, který v roce 2000 našel zbytky kostry ročního hříběte během vykopávek na pohřebišti Gonur-Depe, poblíž Murgabské řeky. Šlo o zbytky nejstaršího domestikovaného koně ve střední Asii, jejichž stáří je 4-5. tisíce let. Velikost kostí byla srovnatelná s velikostí kostí současných achaltekinských koní (SHIRLIYEV, 2003). Dalším důkazem starověkého původu achaltekinských koní byly pozůstatky koní nalezené v dalších Margianských osadách Turkmenistánu a v oblastech Tekke, které mohou být datovány do 2. tisíciletí př. Kr. Dále byla nalezena terakotová soška hlavy koně v oblasti Altyn a sošky ušlechtilých koní se štíhlým krkem v oblasti Namazga, datované do pozdního 3. brzkého 2. tisíciletí př. Kr (SHIRLIYEV, 2003). Historie achaltekinských koní je tedy úzce spojena s historií Turkmenů. Proto dodnes koluje o plemeni mnoho povídek a básní. Zmínku o achaltekinském koni

15 15 můžeme nalézt v rituálních písních (žalozpěvech, písních přivolávajících déšť a dalších). Od nepaměti bylo tradicí Turkmenů pohřbívat své koně poblíž hřbitova s velkou úctou. Jednou z dalších tradicí, která je jako jediná uchovávaná dodnes, jsou obojky Aladža, které sloužily jako ochrana koně před zlými duchy, ale také jako estetický doplněk jezdeckého postroje koně v bitvách (SHIRLIYEV, 2003). Jméno dostal achaltekinský kůň podle jedné z oáz Turkmenistánu, Achal, a kmeni, který tuto oázu obýval, Teke. Oáza se nachází ve Ferganské kotlině u Kaspického moře, z jedné strany je obklopena pouští Karakum (černé písky), ze strany druhé se zvedá pohoří Kopetdag. Je to jejich původní domovina, ze které byli vlivem útlaku a nájezdů kočovných kmenů vytlačováni na jih, kde se usadili na úpatí Balchánského pohoří (MAREŠOVÁ, 2004, ABRAMOVA, 2003). Turani (Scyphiani), jakožto předci dnešních Turkmenů, podnikali nájezdy do starověké Číny a Egypta se svou jízdní kavalérií. Díky nim se rozšířila jízda po celém světě. V 2. tisíciletí př. Kr. začaly Turkmenské kmeny migrovat a takto zpřístupnily jih a sever území. Migraci potvrzují vykopávky pohřebišť koní nalezené u Uluganské řeky na Altaji. Na úrovni permafrostu byly nalezeny zmrzlé mršiny koní s postroji a výzbrojí, datované do 2. tisíciletí př. Kr. Tyto nálezy poskytly vědcům reprezentativní postavu achaltekince v období 2. tisíciletí př. Kr., a to díky mrazivým podmínkám, které uchovaly mršiny koní netknuté časem (SHIRLIYEV, 2003). V 2. tisíciletí př. Kr. byli achaltekinští koně dovezeni jako válečná kořist do Turecka, zde pak byli zapřaháni do dvoukolových vozů. Zmínky o koních zapřažených ve vozech můžeme najít také v dokumentech z období Hitatského státu. Jsou zde zmínky o chovu, výběru a o obchodech s koňmi. Mnoho koní bylo do Hitatského státu dovezeno také jako válečná kořist. Koně byli známi jako Anshukur-ra, což můžeme přeložit jako koně z východu. Koně byli využíváni jak v armádě, tak při zapřahání do vozů. V roce 1931 B. Grizny přeložil Hitatský dokument v klínovém písmu Pojednání o chovu koní, napsaném Kicculiem (14. století př. Kr.), starším stájníkem na dvoře Hitatských králů. Kicculius podrobně popisuje výcvik koní Hitaty, který se velmi shodoval s výcvikem koní starých turkmenských kmenů. Popisuje desetidenní cyklus tzv. vysušení mezi Turkmeny a pocení mezi Hitaty, který dále pokračoval osmidenním cyklem odpočinku a byl následován buď objemným krmením nebo ponecháním bez práce a potravy. Takovéto podobnosti vypovídají o staletí staré posloupnosti Hitatského výcviku od předků Turkmenů (SHIRLIYEV, 2003).

16 16 Vznikem obchodních stezek vedoucích přes Kopetdagské hory se dovezly novinky o nádherných koních z Nisy. Koně byli kupováni, kradeni nebo vojensky ukořistěni a dováženi do Indie, Číny, Malé Asie a Egypta, Řecka a Říma (ABRAMOVA, 2003). SHIRLIYEV (2003) se zmiňuje také o tažení Alexandra Velikého na východ v roce 334 př. Kr. V Turkmenistánu získal Alexandr Veliký něco kolem 4000 achaltekinských koní pro svou kavalérii. Achaltekinský kůň jménem Bucefalos, což v řečtině znamená paličatý, byl nejoblíbenějším koněm Alexandra Velikého. Tento silný kůň bez známek strachu vtrhl do nepřítelova tábora a všechny od sebe odtlačil. Na bitevním poli chránil Bucefalos svého pána před šípy a oštěpy, sám napadal nepřátele a mačkal je svými kopyty a hrudí. Bucefalos byl zabit v jedné z bitev. Alexandr Veliký vybudoval památník pro Turkmenského koně, vystavěl město, a dal mu jméno Bucefalos (je to jediné město na světě, které je pojmenované po koni), v oblasti dnešního Pákistánu (SCHIRLIYEV, 2003). Koně z Nisy nebo také Argamaci, předci dnešních achaltekinských koní, byli známí až v Číně. Za účelem získat Argamaky, vyhlásil vojenské tažení čínský císař Wu do Fergany v roce 102 př. Kr. Tito koně měli císaře dovézt na věčnost. Císař Wu nejdříve poslal do Baktrie expedici s nákladem hedvábí a krajek výměnou za achaltekinské koně, ale tato výprava byla neúspěšná. Následně, v roce 102 př. Kr., vyhlásil vojenské tažení a získal 30 čistokrevných a 300 ostatních koní a jejich chov rozšířil v Číně ve vybudovaných hřebčínech (DUŠEK, 1986). Císař Wudi, západní dynastie Han ( př. Kr. ), dovezl slavné achaltekince potící krev ze střední Asie jen proto, aby ho vzácní a nádherní koně dovedli k nesmrtelnosti. V období Pan ( n. l.) byli achaltekinci používáni znovu jako připomínka síly a významnosti Číny. Čínské kroniky popisují achaltekince jako okouzlující plemeno, houževnaté a skromné, ale nádherné svými postavami (SHIRLIYEV, 2003). Oblast Nisy se nacházela v jižním Turkmenistánu a byla sídlem Parphianských králů. Parphianští koně byli velmi cenění, i proto se pokoušely okolní národy jejich koně ukořistit. Parphiani museli čelit mnoha útokům Římanů pod vedením Crassa. V nejtěžší z bitev byl Crassus zabit a římská vojska byla poražena (SHIRLIYEV, 2003). V 7. století n. l. vtrhli do Turkmenistánu Arabové. Mnoho koní bylo odvlečeno jako válečná kořist do Arábie. V 8. století se dostali tito koně do Evropy, hlavně do Anglie, jako koně arabští. Arabové s nimi podnikali nájezdy a rozšířili svá území na východ i západ. Přes Pyrenejský poloostrov se dostali do Španělska, kde porazili španělskou

17 17 kavalerii. Poté se snažili dostat do Francie, ale zde byli poraženi. Takto se rozšířili turkmenští koně do Evropy, kde posloužili při šlechtění místních plemen (SHIRLIYEV, 2003). Ve 13. století měl sultán Muhamed mnoho Turkmenského jezdeckého vojska během válečného tažení proti kalifovi z Bagdádu. Tento fakt poukazuje na to, že Turkmenští koně byli známi ve 13. století jako samostatný typ koně (KARRAS, 2001). Ve 14. století napadla východní civilizace Mongolská vojska pod vedením Čingischána. Mnoho Turkmenů bylo v bitvách s Mongoly zabito a mnoho achaltekinských koní se dostalo do rukou mongolských vojsk. Jiný Mongol, Tamerlan, vedl tažení proti Iránu a Arábii. Měl silnou podporu turkmenských kmenů a jako projev úcty poslal Turkmenům přes 5000 chovných arabských klisen (KARRAS, 2001). KARRAS (2001) se ve své knize odvolává na Gorelova, který podle ústní turkmenské tradice popisuje vliv arabských koní na achaltekince. Popisuje tažení Nomádů a Tekinců proti Arábii. Při výpadu objevili stádo pasoucích se arabských koní a koně odvedli. Byli ale pronásledováni Araby a při pronásledování, kdy už jejich vlastní koně zaostávali, chytil jeden Tekinec arabského hřebce s dlouhým, úzkým krkem a dlouhým, úzkým tělem na štíhlých nohách a Jomud chytil malého arabského koně se silným krkem a silným tělem. Celé stádo bylo znovu dobyto kromě jedné klisny, která běžela pryč ke spojencům. Tato bílá klisna byla později v majetku Tekince. Poté co bylo tažení ukončeno, Jomudi přišli do Chivy a vzali s sebou ukořistěného arabského hřebce a klisnu. Vlivem těchto koní mají achaltekinci dlouhý krk a záda a štíhlé nohy, protože krev arabského hřebce a klisny koluje v jejich žilách. Stejně jako důvod, že běhají dobře jen na krátké vzdálenosti. A Jomudští koně jsou po ukořistěných arabských koních malí, mají silný krk a běhají velmi dobře na dlouhé distance. V století Turkmeni vybudovali Turkmenskou Ottomanskou říši přemožením Malé Asie. Předstíráním, že jsou to turečtí koně, bylo mnoho achaltekinských koní dovezeno do Anglie. Zde, podle Gorelova, ovlivnili selekci anglického plnokrevníka a přispěli svou živostí, krásou a ušlechtilostí k formování A1/1. Jenom po tomto spojení krve začalo být plemeno anglického plnokrevníka nádherné a dobře stavěné a začalo vyhrávat po celém světě (SHIRLIYEV, 2003). KARRAS (2001) se odvolává na profesora Witta a jeho esej o roli turkmenských a arabských koní na vývoj chovu koní na západě. V roce 1720, po Patricijských válkách, kde chov koní a také ruské hřebčíny byly potlačeny, vydal Petr I. nařízení na založení

18 18 hřebčína blízko Astrakhanu. V nařízení dále přikázal, že klisny mohou mít původ Čerkessianský a hřebci mohou být Perští Argamaci. Ti nesměli být menší než 152 cm. V 18 a 19. století měli Argamagští hřebci, ale především Tekinci, obrovský úspěch skoro všude - u řeky Don, ve stepních oblastech, v mezinárodních oblastech Ruska a v soukromých a státních hřebčínech. Od roku 1819 do roku 1839 používali ve Střeleckém hřebčíně více jak 100 hřebců k připouštění. Mezi nimi byli 1 plnokrevný Smolenskianský hřebec, dále 1 arabský kůň Tjadschelyl, 1 bucharský kůň a také 6 Turkmenských Tekinců - Paach Livaan, Tachterivan, Merdvarid, Dschantemir, Durna a Tamerlan (KARRAS, 2001). Ve výčtu nejvýznamnějších představitelů v západních chovech koní byl nejvíce rozšířen vynikající hřebec Turkmen Atty. Byl to bezpochyby turkmenský hřebec, přestože byl zapsán v plemenné knize trakénského koně jako arabský kůň. Typově byl velmi blízký turkmenskému plemeni a byl jedním z prvních zástupců linie Darley Arabian (BUDONNYJ, 1952). V 19.století došlo k připojení Turkmenistánu k Rusku. Po sjednocení nastal obrovský vývoz achaltekinských koní do Ruska. Uskutečněný masový vývoz achaltekinců přinesl to, že carští úředníci požadovali ochranu achaltekinského plemene před jejím vytracením. Z dochovaných dokumentů uložených v centrálním turkmenském archívu je známo, že v roce 1899 dostali carští úředníci pro státní hřebčín první achaltekince. Byli to vynikající hřebci Bojnou, Porkhan, Pota-Kuli, Mergen a Mele. Od roku 1896 byly pravidelně pořádány dostihy achaltekinských koní a tím se staly dostihy selekčním a chovatelským kritériem pro achaltekinské a nomádské koně (SHIRLIYEV, 2003). Štěstím pro achaltekince byl A. N. Kuropatkin, který v roce 1847, i přes nezájem státních hřebčínů, vybudoval Zakaspický chovatelský servis a hřebčín v Aul Keschi blízko Ašchabádu. Achaltekinští hřebci zde byli velmi opatrně selektováni a stali se zakladateli většiny linií. Vynikající hřebci mezi nimi byli Voron, Mele Čep, Baba Akun, MeleKuš a samozřejmě Bojnou. Kromě nakupování hřebců začal Kuropatkin kupovat také nejlepší achaltekinské klisny. Touto cestou do roku 1915 získal hřebčín 41 klisen ze státního hřebčína, který byl ve vlastnictví Machtum Kuliho. S úspěchy Zakaspické stanice je spojena vynikající kvalita achaltekinců. Potomstvo achaltekinských hřebců z hřebčína v Aul Keschi bylo velmi známé. V roce 1919 byly oblast i hřebčín vyklizeny za Kavkaz do oblasti Těrsku pro vybudování Zakaspické bojové linie. Po její likvidaci se hřebčín

19 19 vrátil na své místo, ale mnoho z hřebců bylo již ztraceno. Někteří hřebci byli odvedeni pryč lidmi a ostatní byli odvedeni Rudou armádou (KARRAS, 2001). Podle KARRASOVÉ (2001) pomohl Zakaspický hřebčín plemenu přežít. Na základech hřebčína v Aul Keschi byl založen hřebčín Ašchabád, později přejmenován na Komsomol (dnes je znám jako hřebčín Nyazov S.K.). Ke dni zůstalo v Turkmenistánu pouze čistokrevných achaltekinských koní. V 1. století př. Kr. to bylo několik milionů. Na počátku 20. století byl počet achaltekinců zredukován na 4000 zástupců plemene. Největší pohromou pro achaltekince byly bezesporu I. světová válka v roce 1914 a později občanská válka, které vyhubily mnoho koní achaltekinského plemene (SHIRLIYEV, 2003). Po občanské válce v Rusku v letech vznikl SSSR (1922) a Turkmenistán se stal v roce 1924 Turkmenskou Sovětskou republikou (KARRAS, 2001). Před rokem 1923 existovaly jak hřebčín v Aul Keschi, tak i státní hřebčín Matchum Kulyho, nezávisle na sobě. V roce 1923 však byly sloučeny pod jeden podnik a dostaly název Státní hřebčín pro achaltekinské koně a připouštěcí centrum. Hlavní úkoly státního hřebčína byly ochrana čistoty plemene, realizace dostihů a připouštěcí centrum s prvotřídními hřebci (KARRAS, 2001). V roce 1942 však došlo k tragickým událostem. Turkmenistán byl na hranici mezi různými civilizacemi, a proto se po válce muselo mnoho Turkmenů stěhovat z Iránu, Afgánistánu a dalších zemí i se svými koňmi. V roce 1929 začala v Rusku kolektivizace, které se nevyhnuli ani achaltekinci. Nebylo možné chovat achaltekinské koně doma, koně začali být ve vlastnictví společných farem (kolchozů). Turkmeni s tímto nesouhlasili, achaltekinský kůň byl pro ně přítel, a proto nebyli ochotni se koní vzdát. Koně v kolchozech byli využíváni jako tažná zvířata. Toto a další hrubé zacházení způsobilo pokles stavů achaltekinských koní (SHIRLIYEV, 2003). V roce 1935 se skupina 30 Turkmenských jezdců rozhodla, že uskuteční obávanou cestu z Ašchabádu do Moskvy, v obavách o osud achaltekinských koní. Nejlepší koně plemene byli předem pečlivě vyzkoušeni a z nich vybráni nejlepší jedinci k účasti v závodě. Z 30 koní jich bylo 17 achaltekinského plemene a 13 jomudského plemene. Turkmeni chtěli tímto závodem potvrdit sílu, vytrvalost a tvrdost svých koní a přilákat pozornost lidí z celého světa k achaltekincům, kterým hrozilo nebezpečí vymření. Jezdci ujeli trasu závodu 4300 km za neuvěřitelných 84 dní. Cesta vedla přes černé písky Karakumské pouště, kazachstánské stepi, podél Volhy a střední oblastí Ruska.

20 20 Nejtěžší část cesty, přes 360 km pouště Karakum, absolvovali jezdci za pouhé 3 dny. Jezdci i koně po cestě strádali hlady a žízní, ale přesto vytrvali a dokázali tvrdost a odhodlanost sebe i svých koní (SHIRLIYEV, 2003, DUŠEK, 1999). Na počátku 2. světové války byla v Turkmenistánu opět zformována kavalérie a tisíce achaltekinských koní byly vzaty do války. V roce 1941 se 21. divize Horské Kavalérie pod vedením J. Kulieva zúčastnila bitvy o Moskvu. Kavalérie se zapojila při protiútoku tankové armády Guderianů. Jezdci se vždy přiblížili k tankům a ze svých koní na ně skákali a pálili je pomocí tzv. Molotovova koktejlu. Jezdci velmi dlouho bránili brány Moskvy i přes nepřetržité bombardování tanky. Mnoho koní i jezdců bylo v bitvě zabito při bombardování a ostřelování. Druhá světová válka byla poslední válkou pro koně na celém světě. Válka se blížila ke konci a ruská kavalérie se rozpadla. Koně se poté začali zúčastňovat slavnostních defilé ke konci války. Také achaltekinský hřebec Arab (účastník závodu z Aschabádu do Moskvy v roce 1935) byl vybrán k účasti na Vítězné přehlídce v roce 1945 v sedle s maršálem Žukovem (SHIRLIYEV, 2003). Udržet čistokrevnost plemene nebylo po válkách, hladomoru a dalších katastrofách sužujících SSSR ekonomicky možné pro stát ani pro družstva. S nařízením hlavy státu, prezidenta Chruščova, byli achaltekinští koně v 70. letech 20. století posíláni na jatka. Mnozí z Turkmenů jako záchranu kupovali maso a dávali ho výměnou za achaltekince na jatka. V letech se objevil nový směr šlechtění achaltekinského plemene křížením s anglickým plnokrevníkem (KARRAS, 2001). Rok 1986 byl velkou změnou pro achaltekince. Prohlášení rady ministrů Turkmenistánu ustanovilo zákaz vyvražďování čistokrevných jedinců na maso a povolilo držení achaltekinských koní v osobním vlastnictví. Prohlášení bylo podepsáno samotným prezidentem Turkmenistánu, Saparmuratem Turkmenbashim Nyazovem. Na počest nové éry chovu achaltekinských koní byl vypsán nový závod z Ašchabádu do Moskvy v roce Jezdci tentokrát ujeli trasu dlouhou 3200 km za 63 dní. Začali v Ašchabádu ve stejný den jako v roce 1935, a to 30.5., a dokončili závod v Moskvě (SHIRLIYEV, 2003). Na základě prohlášení byly od roku 1983 zavedeny krevní testy achaltekinských koní z hřebčínů v Turkmenistánu. Jen velmi málo koní bylo čistokrevných a pouze několik hřebců mohlo být prohlášeno za plemeníky. Další etapou bylo vytvoření Turkmenské státní organizace chovu koní v roce Turkmenští chovatelé započali zušlechťování nejdůležitějších charakteristik achaltekinského koně. Ke spolupráci byli vyzváni všichni

21 21 chovatelé AT, bylo nutné stabilizovat početní stavy, vybrat čistokrevné koně a snažit se dosáhnout zlepšení. Následným krokem bylo založení MAAK, jejímž prezidentem se stal samotný prezident Turkmenistánu S.T.Nyazov (SHIRLIYEV, 2003). V roce 2000 se stal achaltekinský hřebec Yanardag, jako zástupce všech achaltekinců, součástí nově vzniklého státního znaku a jeho obraz je umístěn ve středu Turkmenské vlajky. Pro chov achaltekinských koní je posledních 20 let velmi příznivých. Dochází k rozšiřování tohoto plemene za hranice Ruska a Turkmenistánu a to nejenom do Evropy, ale také do Ameriky či Austrálie. Jejich stavy se stabilizovaly a pomalu dochází k růstu. Proto všichni chovatelé doufají, že tento trend bude i v budoucnu pokračovat a unikátní achaltekinské plemeno již nebude muset bojovat o přežití (SHIRLIYEV, 2003). V současnosti je největší populace achaltekinských koní chována v Turkmenistánu (okolo 40%), v Rusku, Uzbekistánu a v Evropě a Americe. Celkový počet achaltekinských koní na celém světě je odhadován na 2500ks, z toho 350 je plemenných hřebců a 1140 chovných klisen, zbytek je tvořen mladými koňmi a hříbaty. Achaltekinský kůň je veden jako kulturní památka UNESCO (MAREŠOVÁ, 2004). I v současnosti jsou achaltekinští koně ozdobou stájí mnoha mocných lidí, například Alžběta II.vlastnila hřebce Melekuše. Dalšími majiteli achaltekinských koní jsou například britský expremiér J.Major, americký exprezident B.Clinton, ruský exprezident B.Jelcin a v neposlední řadě současný ruský prezident A.Putin mají ve svých hřebčínech achaltekinské koně (KOLÁŘOVÁ, 2005). 2.2 PLEMENNÉ ZNAKY ACHALTEKINSKÉHO KONĚ Achaltekinský kůň byl vyšlechtěn jako jezdecký kůň používaný nejvíce v boji. Proto musel splňovat určitá kritéria a těmi byli podle Gorelova, na kterého se odvolává KARRAS (2001), lehký kůň, suchý, silný, s mimořádným pohybem, rychlý a především s velkou mocí běhat na dlouhé distance, spokojený jen s chudým žrádlem, které dostane buď od jezdce, nebo si ho najde v řídké a nejneúrodnější vegetaci na poušti. Tito koně jsou schopni přežít dlouhou dobu bez vody a dokáží snášet žár ve dne, který se mění ve velmi nízké teploty během noci.

22 22 Hlava achaltekinského koně je jemná, štíhlá, s prodlouženou lícní částí a rovným profilem, který však u některých linií může být mírně klabonosý (potomstvo hřebce Dovlet Išana), nebo štičí (potomstvo hřebců Melekuš, Toporbaj) (BUDONNYJ, 1952). Hlava je na krk nasazena pod ostrým úhlem. Žuchvy jsou jemně vytvarovány, uši jsou malé, vzpřímené a velmi pohyblivé. Oči achaltekinců jsou velké, vypouklé, zářící, s živým výrazem (KARRAS, 2001), v některých případech se jedná o tzv. Orlí oči. Turkmeni tento znak považují za znak božství, a proto jsou jedinci s orlím zrakem velmi žádaní (MAREŠOVÁ, 2004). Nozdry achaltekince jsou široké, pysky jsou tenké a jemné. Krevní vlásečnice hlavy, svaly a dobře rozlišitelné kosti se ukazují velmi zřetelně díky jejich tenké a jemné kůži (KARRAS, 2001). Šíje je jemná, dlouhá, svalnatá a s často se rýsujícím ohryzkem. Zátylek je široký a dlouhý (BUDONNYJ, 1952). Krk se u některých linií zužuje směrem k hlavě (KARRAS, 2001). Může být rovný nebo ve tvaru písmene S ( Nápadný je jejich tzv. jelení krk, který u tohoto plemen není exteriérovou vadou, ale plemenným znakem (MAREŠOVÁ, 2004). Kohoutek je dlouhý, vysoký a dobře osvalený (BUDONNYJ, 1952). Lopatka je šikmá. Hrudník je úzký a mělký, žebra formují štíhlé břicho (KARRAS, 2001). Hřbet je rovný, dlouhý, v některých případech se sklonem ke slabším bedrům (MAREŠOVÁ, 2004). Velmi často se také může objevit měkký hřbet, který ale opět není vadou. Vliv měkkých zad a dostatečně dlouhého kříže vede k vysokému a přesně konturovanému kohoutku, dlouhým zádům a kříži (BUDONNYJ, 1952). Oblast okolo ledvin je chudá na svaly, často s viditelným důlkem. Záď je dostatečně dlouhá, suchá a hranatá a velmi často vytáhlá nahoru a sražená (KARRAS, 2001). Končetiny jsou dlouhé, suché, s výraznými a čistými šlachami (DUŠEK, 1986). Obvykle mívají dlouhé předloktí a krátkou a suchou spodní část končetiny. Kosti jsou hubené. Karpální kloub je zřetelný, ale nedostatečně ohraničený. Spěnky jsou dlouhé s dobrým sklonem, to velmi přispívá k jejich typickému klouzavému pohybu (KARRAS, 2001). Zadní končetiny mívají sklon k šavlovitému postoji a sblíženým hleznům (MAREŠOVÁ, 2004). Kopyta jsou menší, dobře tvarovaná, pravidelná, s nízkými patkami (BUDONNYJ, 1952). Končetiny i kopyta jsou konstitučně pevné, kopytní rohovina je se svou kvalitou ojedinělá oproti jiným plemenům (DUŠEK, 1986).

23 23 Srst je jemná, kůže také. Pro achaltekince je typické, že přes jejich jemnou kůži můžeme pozorovat cévy. Kštice je řídká, v některých případech úplně chybí. Hříva je jemná, řídká, často také chybějící. Ocas je jemný a řídký ( Tyto vlastnosti byly dány vývojem v pouštním klimatu a také specializací plemene jako jezdeckého koně používaného v boji, aby nezanechali po sobě pro nepřátele stopy. Proto řídký ocas a hříva, někdy chybějící ( Základní barvy srsti u achaltekinců jsou hnědák, bělouš, plavák, vraník, ryzák, černý hnědák a tmavý plavák. Hnědá, ryzá a plavá barva bývají často s charakteristickým nazlátlým leskem, světlešedá se stříbrným leskem (BUDONNYJ, 1952). Jsou ale povoleny všechny barvy, kromě strakošů (MAREŠOVÁ, 2004). Nejčastěji zastoupené barvy jsou hnědák 39,9%, plavák 22,4%, vraník 12,3%, ryzák 11,2%. Dalšími povolenými barvami často se vyskytujícími u achaltekinských koní jsou bělouš, isabela, a tzv. cremello (pseudoalbín) ( Na hlavě a nohách jsou povoleny odznaky. Odznaky, zejména na hlavě, jsou velmi časté (BUDONNYJ, 1952). Obr. č. 1 Popis základních plemenných znaků achaltekinského koně sklonem k šavlovitému postoji a sblíženým hleznům 9 - malá, ale tvrdá kopyta 10 - řídká hříva a ocas Vysvětlivky k obr. č. 1: 1 - velmi jemná hlava s širokými nozdrami, velkýma, výraznýma očima a dlouhýma, pěkně utvářenýma ušima 2 - dlouhý, rovný a často tenký, vysoko nasazený krk 3 - šikmé plece s vysokým kohoutkem 4 - dlouhý, často slabý hřbet 5 - plochý hrudní koš a sklon ke slabým neosvaleným bedrům 6 - úzká záď se svalnatým křížem a dlouhými svalnatými stehny 7 - silné rovné přední nohy s dlouhými předloktími 8 - dlouhé zadní nohy se

24 24 Tělesné míry se zjišťují u klisen a hřebců starších 3 3,5 let. Podle MAAK jsou průměrné míry achaltekinců dané v následující tabulce. Tab. č. 1 Průměrné tělesné míry achaltekinských koní ( Míry Hřebci Klisny KVH OH OHol 19,5 19 ŠDT Rozmezí tělesných měr udává IX. plemenná kniha a to jako minima a maxima naměřená v daném roce u všech koní. To proto, že stavy achaltekinských koní jsou stále nízké a zařazují se do chovu i jedinci s mírami neodpovídajícími standardu, pokud je jejich rodokmen a výkonnost dostačující požadavkům k zařazení do PK. Jsou popsány v tab. č. 2 (RJABOVA et al., 1993). Tab. č. 2 Rozmezí tělesných měr achaltekinských koní (RJABOVA et al., 1993) Míry Hřebci Klisny KVH OH OHol 18, ,5 ŠDT Podle MAREŠOVÉ (2004) je pohyb impulsivní, elastický a příjemný pro jezdce ve všech chodech. Achaltekinci mají svůj osobitý, měkký a elastický krok. Achaltekinci jdou plavným krokem, jakoby po zemi klouzali a jejich tělo se na rozdíl od ostatních koní nerozhoupává. Zvedají od zápěstí nohu velmi nízko a elasticky se odráží od země. Je to způsobeno tím, že koně byli vychováváni na písčitém podkladu, což se odrazilo jak na utváření spěnky (spěnky jsou dlouhé, zadní spěnky jsou kratší než přední a jsou méně strmé), tak na jejich plavném pohybu. Achaltekinci jsou živí a lehce se dají podnítit. Mají plynulý dostihový klus a lehký dlouhý cval (BUDONNYJ, 1952).

25 25 Achaltekinští koně vynikají svou vytrvalostí, zvláště na dlouhé vzdálenosti. V současnosti je selekčním kritériem rychlost v dostizích, testovaná zejména na dráhách v Moskvě a Ašchabádu (DUŠEK, 1999). Achaltekince můžeme rozdělit podle Belonogova na 3. typy: 1. Typ Základní typ Koně základního typu jsou velcí, s dlouhou horní linií a s energickým temperamentem. Hlava je dlouhá, oči velké, uši dlouhé, kohoutek je vysoký a dlouhý, krk je dlouhý a úzký. Hrudník je u koní základního typu hluboký, svaly jsou velmi dobře vyvinuty. U klisen se může objevit měkký hřbet, málo vyvinuté svaly, mělký hrudník a krátké strmé spěnky. Jako charakteristického představitele můžeme zmínit hřebce Everdy-Teleke a jeho potomstvo. 2. Typ Střední typ koně středního typu jsou o něco menší než koně základního typu. Mají suchou kostru a aktivní a velmi energický temperament. Hlava je lehká, oči velké, uši střední velikosti. Končetiny jsou suché. Střední typ je mezi achaltekinci velmi rozšířen. Jako zástupce můžeme zmínit potomstvo hřebců Toporbaje, Sapa Khana, Posmana, Bek-Nazar Dora a Tojtschiho. 3. Typ Mohutný typ Koně tohoto typu jsou mohutní s dobře vyvinutou kostrou. Jsou to koně silně kostnatí. Mají vysoké předpoklady pro distanční ježdění a ostatní disciplíny jezdectví pro svůj klidný temperament. Zástupci jsou potomci Feda a Dor Bajrama. Toto rozdělení popsal prof. Belonogov v roce 1955 v plemenné knize. Na jeho práci navázala Dr. T. N. Rjabová v roce 1981, která ovšem sloučila Belogonův střední a základní typ do jedné kategorie, jako Základní typ, a Mohutný typ zachovala se stejnými charakteristikami jaké použil Belonogov (KARRAS, 2001). 2.3 LINIE ACHALTEKINSKÉHO KONĚ Úvodem je třeba se zmínit o tom, co je to linie a liniová plemenitba. Liniová plemenitba se využívá jako prostředek ke zvýšení dědičné ustálenosti požadovaných znaků. V rámci jednoho plemene je vždy několik linií, které se vyznačují určitými typickými znaky (MAREŠOVÁ, SKOPALOVÁ, 2005). První rozdělení linií provedl Gorelov v roce 1927 a to podle slovních příběhů Turkmenských chovatelů, které získal při své expedici v témže roce. V Rjasanu se poté konal za dohledu VNIIK soupis a analýza neevropských achaltekinských koní. Díky tomu

26 26 jsou popsané linie základem v péči o plemenné knihy a chovatelské plány VNIIK (KARRAS, 2001). Původy koní byly pouze ústně dochovávané. Proto během zápisu v Rjasanu byly původy všech koní evidovány. Pomocí evidence a znalostí Turkmenských chovatelů byly dohledány a vytvořeny genealogické linie (KARRAS, 2001). Genealogické přehledy byly vytvořeny na základě otcovských linií. Všechny linie byly proto pojmenovány podle velkých hřebců. Rodiny pak podle matek (SHIRLIYEV, 2003). Historie tvorby linií sahá ale mnohem dál než do roku Je mnoho zmínek o tom, že Turkmeni dělili své koně do určitých skupin: Bojnou, Baba-Baj, Bami a Penede. Zachována zůstala pouze skupina Bojnou, kdy tento hřebec dal základ pro ostatní linie. Skupina Bami byla pojmenována podle vesnice stejného jména ležící v Bucharské oblasti. V Ašchabádském hřebčíně sloužil hřebec Baba-Baj, který, jak se mnozí domnívají, byl zakladatel stejnojmenné linie. Bohužel se dodnes nedochovalo jeho potomstvo. Skupina Penede je dodnes neprokázaná, nenašly se žádné záznamy o této skupině, ani v oblasti Pende (KARRAS, 2001). V roce 1952 bylo 9 otcovských linií, z nichž 5 mělo společného zakladatele, hřebce Bojnou. Jedna z těchto linií se rozpadla na 5 dalších Melekuš, Mele-Chep, Baba-Achun, Dovlet-Išan a Bek-Nazar-Al (BUDONNYJ, 1952). 2a Bojnou je proto považován za praotce většiny současných linií achaltekinského koně. Hřebec Bojnou se narodil v roce 1885 po Lelyaning-Chepi, z achaltekinské klisny. Byl to zlatý plavák, měřil 153 cm. Po vystřídání několika majitelů byl zakoupen Zakaspickým hřebčínem v roce 1900, tam žil až do své smrti v roce Byl to velmi působivý hřebec, štíhlý, s dlouhým krkem. Dal početné potomstvo, mezi nejvíce známé patří synové Melekuš a Mele-Chep, vnuci Baba-Achun a Dovlet-Išan a pravnuk Bek-Nazar-Dor (SHIRLIYEV, 2003). Jeho potomstvo bylo velmi typické a mělo výborné výsledky na dostihových drahách (MAREŠOVÁ, SKOPALOVÁ, 2005). Bojnou byl zakladatelem 13 linií Arab, Sere (dříve Sapar Chan), Peren, Karlavač, El, Sovchoz II. (vzniklá po roce 1988 odštěpením z linie El), Everdi Teleke, Skak, Melekuš, Posman, Kir Sakar, Kaplan, Toporbaj. Zakladatel dalších dvou linií byl hřebec Sultan Guli. Nejvýznamnějším plemeníkem této linie byl hřebec 220 Slučaj. Byl to hřebec s dobře vyjádřeným typem, strmými spěnkami a šavlovitým postojem zadních končetin. Nejvýznamnějšími potomky byli

27 Kara Sur, 454 Košpeli a 629 Fakir Sulu. Potomstvo zmíněných hřebců, vyjma hřebce Fakir Sulu, se v mužské linii nezachovalo. Sám Fakir Sulu se narodil v roce Byl to vysoký hřebec ve výborném typu, ale se slabší konstitucí. Slabší konstituci předával také svým potomkům, někteří jeho potomci trpěli výraznými vadami (slepota, předkus, atd.). Dal ale vynikající plemeníky, jako byli 790 Safjan, 697 Gelišikli a 828 Fakirpelvan. Poslední dva hřebci založili již zmíněné dvě linie achaltekinských koní (MAREŠOVÁ, SKOPALOVÁ, 2005). Zakladatel 3 posledních linií byl hřebec Čopar-Kel. Krev tohoto hřebce se dodnes zachovala díky hřebci Kurt Bai bílý, jeho synovi Kurt Bai vraný a hřebci Ak Sakal. Kurt Bai vraný spolu s klisnou Inglis Kurro dal zakladatele vlastní linie Dor Bajrama. Hřebec Ak Sakal dal s klisnou Ilias hřebce 13 Ak Sakal, zakladatele další linie. A v neposlední řadě dal hřebce Ak Belek zakladatele vlastní linie (MAREŠOVÁ, SKOPALOVÁ, 2005). Dalšími liniemi byly linie Niderbai a Gečeli. Ty se bohužel do dnešních dnů nedochovaly (MAREŠOVÁ, SKOPALOVÁ, 2005). Popis základních charakteristik jednotlivých linií: Linie Arab Zakladatelem byl bělouš 26 Arab. Hřebec se narodil v Turkmenistánu v roce 1935 po hřebci Ak-Išan, z achaltekinské klisny. Je to pravnuk Bojného. Dal velmi vynikající potomstvo, nejznámějším potomkem je bezpochyby vraník Absent. Arab byl silný a mohutný hřebec, zúčastnil se pochodu z Aschabádu do Moskvy v roce 1935 a v jeho sedle jel maršál Žukov na přehlídce k ukončení II.Světové války (MAREŠOVÁ, 2004, SHIRLIYEV, 2003). Arab je držitel ruského rekordu ve skoku do výšky, kdy ve svých 16 letech překonal výšku 2,19 m. Koně jeho linie jsou vynikající v jezdeckých disciplínách. Nejlepší křížení dávají jedinci s linií Gelishikli, kde dostávají vysoké vytrvalostní schopnosti ( Nejznámějším koněm linie Arab v České republice je již zesnulý hřebec Lakmus a jeho četné potomstvo. Je to druhá nejpočetněji zastoupená linie v ČR ( Linie El Zakladatelem byl zlatý hnědák 100 El narozený v roce 1932 v hřebčíně Komsomol v Turkmenistánu po hřebci 247 Tugurbaj, z klisny 177 Elkab. Měl harmonickou stavbu těla a velmi živý temperament. Zástupci linie jsou výkonní a vytrvalí

28 28 ( Mezi jeho nejlepší a nejznámější potomky patří 682 Almaz, 871 Gindukuš, 861 Achal. Jeho potomek hřebec 1010 Sovchoz II. založil svou vlastní linii (SHIRLIYEV, 2003). Mezi potomky v Česku lze zmínit klisny Davendu a Salamandru ( Linie Everdi Teleke Hřebec 269 Everdi Teleke se narodil v roce 1914 v Turkmenistánu po hřebci 6a Dovlet-Išan a z klisny Everdy-Teleke (po 2a Bojnou). Měl protáhlou, klabonosou hlavu, tenký a dlouhý krk, přestavěnou záď, byl vysoký a velmi dobrý v dostizích. Svým potomkům tyto vlastnosti spolehlivě předával. Jeho potomci byli vždy vyšší než on sám a celkově jsou zástupci linie Everdi Teleke vyšší než ostatní achaltekinci. Známí jsou jeho potomci 028 Mele, 942 Alvan, 125 Kara-Kuš (SHIRLIYEV, 2003). V současné době působí většina představitelů linie v Turkmenistánu. Charakteristické zbarvení linie jsou bělouši, vraníci, hnědáci a plaváci. V ČR zatím nejsou zástupci této linie (MAREŠOVÁ, 2005a). Linie Kaplan 721 Kaplan se narodil v roce 1957 po hřebci Kejmir, z klisny Kelte. Byl to vraník s krásným exteriérem. V roce 1969 byl vyhlášen jako šampión plemene a byl nazván Perlou Turkmenistánu. Mezi jeho potomky řadíme 945 Gerden, Korogly, 995 Kerzi a další (SHIRLIYEV, 2003). V České republice je nejzajímavějším zástupcem klisna Chiva Tarki, světová šampiónka dvouletých v roce 2004 ( Linie Karlavač Hřebec 432 Karlavač se narodil v roce 1939 v Turkmenistánu po hřebci Vezir, z matky Barok. V roce 1949 získal ocenění Elita. Jeho potomstvo po něm dědí krásu, štíhlou stavbu těla a velkou výkonnost jak v dostizích, tak i v ostatních sportovních disciplínách. Známí potomci jsou 696 Gandikap, 885 Kambar (vyobrazen ve Velké knize o koních) a další (SHIRLIYEV, 2003). U nás bohužel není žádný zástupce linie ( Linie Kir Sakar Bělouš 448 Kir Sakar se narodil v roce 1936 v Turkmenistánu po hřebci 16 Algyr a z klisny 8 Ayden. Koně linie Kir Sakar mají dobře utvářenou muskulaturu, živý temperament. Významnými potomky jsou 736 Keimir, 89 Kerven, 747 Kir Sakar 2, 721 Kaplan, Karader, 955 Kemal a další (SHIRLIYEV, 2003). V České republice není zástupce linie Kir Sakar (

29 29 Linie Melekuš Zlatý plavák 175 Melekuš ( Žlutý ptáček ) se narodil v roce 1909 po 2a Bojnou, z klisny Oraz-Niyaz-Karadašli. Klisna Oraz-Niyaz-Karadašli byla také matkou dalšího zakladatele linie, Toporbaje. Hřebec měl vynikající fundament, měl delší a měkčí hřbet a byl neporažen v dostizích. Jeho potomci po něm dědí dlouhou horní linii, široký hřbet, osvalenou záď, měkký hřbet a štíhlé, silné nohy (MAREŠOVÁ, 2005b). Pro svou barvu byl velmi opatrně používán, nebyly mu vybírány klisny hnědky, plavky a světlé hnědky. Známými potomky jsou 818 Telekuš, 1014 Telekuš 2, Tolkun a další (SHIRLIYEV, 2003). V ČR máme pouze málo zástupců linie, hlavně potomků hřebce 1100 Taran ( Linie Peren 779 Peren, zlatý plavák, narozený v roce 1955 po hřebci Erkus, z klisny 1321 Pobeda. Koně linie Peren jsou velcí a mohutní, s dobře vyvinutou kostrou a silnou konstitucí. Významnými potomky jsou například 914 Polotli, 1007 Pyale, 1911 Piyada a další (SHIRLIYEV, 2003). Nejvýznamnějšími zástupci linie Peren u nás jsou klisna Penelope (1092 Perchat x Dorgala) a plemenný hřebec Polotlize (Pjakize x Gagara) ( Linie Posman Hřebec 198 Posman se narodil v roce 1919 po hřebci Bek-Nazar-Al, z klisny Kul-Murat-Šahar. Byl vysoce ceněn pro své dostihové vlastnosti. Bělouš, s kratším hřbetem, který spolehlivě předával svým potomkům. Potomci mají také lehkou stavbu těla a energický temperament. Nejznámějšími potomky jsou 742 Kermek, 990 Karaman, 951 Jyldyz a další (SHIRLIYEV, 2003). Jediným žijícím zástupcem této linie v ČR je plnokrevná klisna Aigyz (2063 Gajgysyz x Assol) ( Linie Sere Původně tato linie byla pojmenována po hřebci Sapar Chan, jehož potomkem byl slavný hřebec 919 Sere, následovník této linie. Zlatý plavák narozen v roce 1965 v Turkmenistánu (SHIRLIYEV, 2003). Českými zástupci jsou například hřebec Kulisakan (Anis x Kasatka) a klisna Durana (Elbek 40 x Dagomeja) ( Linie Skak 569 Skak byl hnědák, narozen v roce 1940 v Djambulu po hřebci 142 Kizil, z matky 377 Skala. Jeho potomci oplývají elegancí a výkonností. Zástupci linie jsou mohutní, s dobrou konstitucí ( Jeho potomci

30 30 jsou 789 Saper, 884 Strelok, 711 Erkus, 779 Peren, 924 Polotli a další (SHIRLIYEV, 2003). U nás není linie zastoupena ( Linie Sovchoz II. Zakladatelem je hnědý hřebec 1010 Sovchoz II. narozený v roce Jeho potomci jsou velmi vytrvalí (SHIRLIYEV, 2003). Jako plemeník nyní působí například hřebec 1079 Melesur (v roce 1999 se zúčastnil výstavy v Pardubicích). V česku je zástupcem linie Sovchoz II. klisna Azya (1096 Polot x 2096 Azade) ( Linie Toporbaj 244 Toporbaj se narodil v roce 1918 po hřebci Mele-Haji-Nur, z klisny Hoja Bal. Je to jedna z nejstarších linií achaltekinského koně ( Pokračovateli linie jsou například 044 Tiljakuš, 161 Mamed, 173 Melekirgi a další. Českými zástupci jsou klisny Dorkeik a Meksika a plemeník Mingam (1069 Kortik x Mimoza) ( Linie Fakirpelvan Hřebec 828 Fakirpelvan se narodil v roce 1951 po hřebci 629 Fakir-Sulu, z klisny 647 Egoza. Zanechal po sobě mnoho plemeníků a známých potomků, jako například Pajdali, Jalkymly a Yanardag, který se stal symbolem Turkmenistánu, dále 883 Kaltaman, Penteli, Opal, Kalif a další (SHIRLIYEV, 2003). Zástupci v ČR jsou plemeníci Alahrad, Altair a Samuraj, z klisen pak Al-Kaira, Elga 41 a Anfilada 8 (obě po zmiňovaném hřebci 883 Kaltaman) ( Linie Gelišikli Zakladatelem je hřebec 697 Gelišikli narozený v Ašchabádu v roce 1949 po hřebci Fakir Sulu, z klisny Gezel. V roce 1964 se stal šampiónem plemene. Potomci jsou vysocí a mají výborný exteriér, jsou vynikající jak v klasických jezdeckých disciplínách, tak také v dostizích ( Mezi nejznámější patří 935 Julduz, Gundogar, Azat a další (SHIRLIYEV, 2003). Zástupci jsou například klisny Katka, Gulyuma, Dida, hřebec Gamed a další. Stejně jako ve světe, také u nás je to nejpočetněji zastoupená linie ( Linie Ak Belek Zakladatelem je bělouš 9 Ak Belek. Narozen v roce 1931 v Turkmenistánu po hřebci Ata-Hojanok, z klisny Kocha-Kor. Byl to silný, štíhlý hřebec s ohnivým temperamentem. V roce 1939 dostal ocenění I. třídy na přehlídce. Jeho potomci

31 31 jsou například známí hřebci 300 Algir, 338 Burgut, Ovlakasakar, 903 Meleke, 950 Eniš, 1077 Melekuš a další (SHIRLIYEV, 2003). Zástupcem českého chovu je klisna Keiki (Kelte x 1794 Keimirči) ( Linie Ak Sakal Bělouš 13 Ak Sakal se narodil v roce 1930 v srdci Achalu. Otcem byl Ak-Sakal, matka Ilyas. Zúčastnil se pochodu z Ašchabádu do Moskvy v roce Zanechal po sobě výborné potomstvo s exotickým exteriérem, vynikající suchostí a vytrvalostí na dlouhých tratích ( V linii je nejvíce zastoupeno hnědáků a plaváků, bílá barva již víceméně vymizela. Mezi významné potomky patří například Karakir, 866 Vatanči a další (SHIRLIYEV, 2003). V ČR je linie zastoupena ve většině případů z mateřské strany. V přímé mužské linii ovšem žádného zástupce nemáme (MAREŠOVÁ, 2005c). Linie Dor Bajram Hřebec 85 Dor Bajram narozený 1925 po hřebci Kurt Bay, z achaltekinské klisny Inglis Kurro. Byl to výkonný kůň, kostnatý, s dobrým exteriérem. Zástupci linie jsou 834 Fed, 831 Farfor, Janali a další (SHIRLIYEV, 2003). V republice nemáme zástupce linie Dor Bajram ( V současnosti je v achaltekinské populaci 18 linií. Jejich zastoupení je následující Gelišikli 28,9% jako nejrozšířenější linie, Kaplan 10,5%, Arab 8,1%, Sere 8,1%, Peren 7,8%, Fakirpelvan 6,4%, Sovchoz II. 5,6%, El 4,5%, Ak Sakal 3,7%, Posman 3,2%, Karlavač 3,1%, Toporbaj 2,8%, Kir Sakar 2,7%, Skak 2,3%, Melekuš 0,8%, Dor Bajram 0,8%, Everdy Teleke 0,3% a Ak Belek 0,2% ve světové populaci (RJABOVA, ABRAMOVA, 2004). 2.4 ZÁPIS ACHALTEKINSKÝCH KONÍ DO PLEMENNÉ KNIHY Vedením Plemenné knihy plnokrevných achaltekinských koní a Plemenné knihy podílových AT je pověřena Mezinárodní asociace achaltekinských koní (MAAK) a Všeruský institut chovu koní (VNIIK). MAAK byla založena 5. dubna 1995, jejím prezidentem je současný prezident Turkmenistánu S. T. Niyazov, dalšími pracovníky jsou víceprezident pro záležitosti Turkmenistánu G. K. Kjarizov, na postu viceprezidenta pro šlechtění koní je Dr. T. N. Rjabova, výkonnou ředitelkou je N. V. Abramova

32 32 a sekretariát zajišťuje J. N. Kuzněcova. Asociace sdružuje národní asociace z celého světa, zajišťuje veškerý servis spojený s chovem a šlechtěním achaltekinských koní. Hlavními úkoly asociace jsou: - ochrana vlastností čistokrevných achaltekinských koní, udržení jejich čistoty, jejich osobitého typu a jejich pracovních kvalit - kontrola základní plemenné evidence, chovatelsko-selekční práce - konzultace veškerých věcí týkajících se achaltekinských koní - podpora popularizace a šíření informací o achaltekinských koní pro širokou veřejnost - umožnění achaltekinským koním být konkurenceschopných ve společnosti ostatních koní ve všech jezdeckých disciplínách ( Státní plemenná kniha pro plnokrevné achaltekinské koně je uzavřená, PK pro podílové koně je otevřená. Nařízení Státní PK plnokrevných achaltekinských koní vydané 4. března 1998 Ministerstvem zemědělství Ruska uvádí tyto požadavky pro zápis koní do PK: Státní PK je vydávána ne častěji než každé 4 roky a vytváří soubor dat všech registrovaných koní náležejících k čistokrevnému achaltekinskému plemeni. Číslo koně v PK je napsáno vždy na začátku. Nemění se a nesmí se opakovat během života koně. Státní PK plnokrevných achaltekinských koní se skládá ze dvou sekcí I. hřebci, II. chovné klisny. Sekce hřebci se dělí na tři části: Registr hřebců zapsaných v PK poprvé. Hřebci zapsaní v předchozích dílech PK, jejichž potomstvo z plnokrevných matek bylo zapsáno v současné nebo předchozích PK. Hřebci, jejichž dcery jsou zapsány v současné nebo předchozích dílech PK. Sekce chovné klisny je rozdělena na dvě části: Klisny zapsané poprvé v PK. Informace o potomstvu klisen zapsaných v předchozích dílech PK. Hřebci a klisny starší tří let, kteří mají potomstvo a splňují požadavky selekce, mohou být zapsáni do PK. Hodnocení nesmí být nižší než I. třída.

33 33 Zápis do PK je proveden na základě došlé zprávy od chovatele spolu s důležitými informacemi potřebnými pro zápis do PK. Pravdivost původu koně musí být potvrzena selekčním centrem MAAKu na základě imunogenetických testů a testů DNA provedených v imunogenetické laboratoři, která musí být členem ISAC (International Society for study of genetics in animals). Po identifikaci původu hříběte je mu uděleno 9-místné číslo a hříbě je zapsáno do Registru mladých koní v roce svého narození. Na základě zápisu hříběte do Registru, je hříbě zapsáno pod matkou do PK. Plnokrevní achaltekinští hřebci a klisny, kteří již měli potomstvo, pak musela být jejich předkům testována krev a ti museli být následně zapsáni v PK, aby mohli být tito jejich potomci také zapsáni do PK. Dokumenty pro registraci hříbat v Registru mladých koní musí být zaslány nejpozději do 1.prosince roku narození hříběte. Hříbě narozené z umělé inseminace může být zapsané v Registru mladých koní a v PK pod matkou jedině tehdy, pokud byla matka oplodněna hřebcem oprávněným VNIIK k umělé inseminaci. Dále musí majitel zaslat inseminační list klisny spolu s údaji imunogenetických testů a DNA testů potomka i obou rodičů. Registrace tohoto hříběte je o něco dražší. Majiteli může být zamítnut zápis jeho koní do PK, pokud kvalita koní a jejich dokumentace nesplňuje podmínky pro zápis do PK. Kůň může být z PK vyřazen a to z důvodu náhodného omylu nebo úmyslné falsifikace původu. Každá pochybnost o původu koně může být vyložena jako důkaz jeho podílového původu. Součet a zápis podílových achaltekinských koní a jejich kříženců se uskutečňuje na stejné bázi jako u plnokrevných achaltekinských koní. PK podílových achaltekinských koní a jejich kříženců obsahuje data všech registrovaných podílových achaltekinských koní a jejich kříženců (RJABOVA, 1998, REJVOLDOVÁ, 2006). Pro registraci koně v ústřední evidenci koní ve Slatiňanech je potřeba kopie průkazu původu (vydává VNIIK), kopie DNA testu paternity (laboratoř imunogenetiky v Hradišťku p.m.) a vyhotovený grafický popis koně pověřeným inspektorem chovu.

34 34 Na základě těchto informací kůň obdrží tzv. Modrý průkaz původu koně (REJVOLDOVÁ, 2005). Pro to, aby hřebec byl uznán jako plemeník v ČR, je nutné, aby byl zapsán v PK v Rusku, VNIIK mu musí vydat licenci plemenného hřebce, musí být zaregistrován v ÚEK ve Slatiňanech a ve Státním registru plemenných hřebců (REJVOLDOVÁ, 2005). 2.5 HODNOCENÍ ACHALTEKINSKÝCH KONÍ Achaltekinští koně jsou poprvé hodnocení ve dvou letech. Hodnotí se původ, typ, míry a exteriér jedince. Po absolvování výkonnostních zkoušek nebo sportovní kariéry je do hodnocení započítána známka za výkonnost. Do 7 let se hodnocení provádí vždy jednou za rok, od 7 let výše vždy jednou za 3 roky. Jedinec může poprvé až v 7 letech dostat známku za kvalitu potomstva. Koně jsou hodnoceni 10 bodovou stupnicí a následně rozděleni do 3 skupin podle min. dosažených bodů, jak nám ukazuje tab. č. 3 ( Tab. č. 3 Plemenné třídy achaltekinských koní Elita I.třída II.třída Hřebci Klisny Hřebci Klisny Hřebci Klisny Původ Typ Míry Exteriér Výkonnost Kvalita potomstva Pokud je kůň hodnocen v jedné kategorii známkou menší, než je min. hodnota pro dosažení dané třídy, je na hodnotícím inspektorovi, aby rozhodl, zda kůň bude do dané třídy zařazen, popřípadě že bude zařazen do třídy nižší (

35 HISTORIE CHOVU ACHALTEKINSKÝCH KONÍ V ČR Vůbec prvním achaltekinským koněm na našem území byl plemenný hřebec Garut 10. Do Čech byl importován na osvěžení krve koní Kinských a působil v hřebčíně Lípa u Hradce Králové (DUŠEK, 1986). Dalšími achaltekinci byli plemenný hřebec Lakmus z hřebčína v Těrsku a několik polokrevných klisen z Dagestánu, které dovezli manželé Havlíčkovi v roce 1990 na svou farmu v Chrastavě u Liberce. K nim se poté přidal již zmíněný Garut 10 a v dalších letech nově importovaní koně z Ruska. Celkem čítalo stádo achaltekinských koní na Chrastavě kolem 150 kusů. Mezi nejvýznamnější koně patřili již zmiňovaný Lakmus, Garut a později hřebci Mamed a Pjakize ( Historie farmy však nebyla příliš líbivá. Z vážných rodinných důvodů (úmrtí pana Havlíčka) se farmě přestalo dařit. Havlíčkovi proto museli své stádo rozprodat v konkurzu za velmi malé částky menším chovatelů, popřípadě obdivovatelům achaltekinského plemene. Dnes vlastní farmu na Chrastavě pan J. Svoboda, který pro zachování tradice chovu achaltekinských koní zde má 3 klisny a 1 valacha tohoto plemene. Zbytek chrastavského stáda má nyní v majetku sdružení Achal.cz a Achal-Teke.cz ( I přes nešťastný osud chrastavského chovu se podařilo dovézt do republiky v roce 1996 stádo plnokrevných klisen a dvou hřebců z Čagorty a Stavropolského hřebčína. Většinu těchto koní vlastní manželé Schwarzovi u Českého Krumlova. Na další import jsme si museli počkat 4 roky. V roce 2001 k nám byly od velmi uznávaných chovatelek dovezeny dvě plnokrevné klisny z Německa (Penelope) a Rakouska (Durana) zakoupené panem M. Hofmanem z Říčan. Následovalo přistěhování manželů Novotných do Čech z Uzbekistánu se svými plnokrevnými achaltekinci v roce Ve svém vlastnictví mají 2 plemenné hřebce (1130 Alahrad, Altair), 2 chovné klisny (Keiki, Salamandra) a mladé koně a hříbata, o které se rozrostl seznam achaltekinských koní chovaných v ČR (

36 36 Dalším krokem pro zlepšení situace v chovu achaltekinských koní v ČR, po rozpadu stáda na Chrastavě, byl vznik ČSCHATu ke dni Předsedkyní byla zvolena a funkci stále zastává slečna P. Marešová, místopředsedkyní se stala Z. Skopalová byla svolána první valná hromada. Na ní byl představen vzniklý svaz, byl vypracován podrobný program a cíle svazu do budoucna. Velmi významným pokrokem byl vstup ČSCHATu jako právoplatného člena MAAK v Rusku. Pro naše členy to znamená zvýhodněné poplatky při registracích koní a vystavování dokumentů. MAAK pověřuje ČSCHAT vedením chovatelské agendy pro achaltekinského plnokrevníka a achaltekinského podílového koně chovaného v ČR. Svaz dále zprostředkovává registraci plnokrevných a podílových achaltekinských koní v PK Rusku, licentaci hřebců, hodnocení koní, zprostředkovává veškerou komunikaci s Ruskem ( Největší import od dob manželů Schwarzových se uskutečnil v zimě roku Z Ruského hřebčína EISK byly dovezeni 4 hřebci (Dubler, Mingam, Samuraj a Damask) a 4 klisny (Davenda, Dorkeik, Meksika a Sirena) P. Marešovou a Z. Skopalovou. Zatím nejvýznamnější import se uskutečnil v srpnu roku Panu M. Hofmanovi přicestovala světová šampiónka dvouletých roku 2004 z Dagestánu, klisna Chiva Tarki ( Následoval import plnokrevné achaltekinské klisničky Alem, dovezené z hřebčína Ssardahof GesmbH v Pamě (Rakousko) v lednu roku Majitelem se stal Martin Hofman z Říčan, který již vlastní čtyři plnokrevné achaltekinské klisny ( Posledními zaznamenanými importy jsou dovezené dvě plnokrevné klisny z Estonska M. Červeným a jeho sdružením DALIDA Achal-Teke Czech. Následoval je o týden později elitní plemeník a světový šampión, hřebec 1127 Almaz, z Nizozemí, také v majetku sdružení DALIDA. V současné době (k 23. březnu 2006) je celkový počet achaltekinských koní chovaných na území ČR 171. Z toho je 51 hřebců, 110 klisen a 10 valachů. Z celkového počtu pouze 71 koní je plnokrevných (23 hřebců, 1 valach a 47 klisen) a 100 koní podílových (28 hřebců, 63 klisen, 9 valachů) (MAREŠOVÁ, 2006). Plemenných plnokrevných hřebců je zaregistrováno 8 (1127 Almaz, 1130 Alahrad, Altair, Ashbad, Damask, Mingam, Polotlize, Samuraj). Podílových plemenných hřebců je

37 37 6 (Adžibej, Azanči, Duldul, El Gozali, El Soyguli a Golbar). Podíloví hřebci mají pouze vydaný průkaz z Ruska, nejsou zatím zapsáni v registru plemeníků ČR. Chovných klisen je celkem 45, z toho 20 je klisen plnokrevných a 25 klisen podílových. V roce 2005 se narodila 3 hříbata plnokrevná (1 klisnička a 2 hřebečci) a 4 hříbata podílová (3 klisničky a 1 hřebeček). V roce 2005 bylo připuštěno 8 plnokrevných chovných klisen a 9 podílových, z toho jsme zatím mohli zaregistrovat 4 narozená hříbata (2 hřebečci, 2 kobylky) (MAREŠOVÁ, 2006). Historie chovu achaltekinských koní v ČR nebyla vždy pro tyto koně příznivá. Posledních pár let se několik nadšenců a chovatelů sdružujících se v ČSCHATu snaží o zpřístupnění plemene pro širokou veřejnost a o důmyslný chov za podpory hlavní chovatelské organizace MAAK. Achaltekinců a jejich chovu u nás se, doufejme, blýská na lepší časy. Musíme jen doufat, že stavy koní se budou zvyšovat a že přibude mnoho chovatelů a příznivců tohoto nádherného plemene (

38 38 3. CÍL PRÁCE - Identifikace chovatelů achaltekinských koní v ČR. - Zjištění podmínek evidence achaltekinských koní a podmínek zápisu do plemenné knihy achaltekinského koně. - Zjištění základních tělesných měr achaltekinských koní chovaných v ČR. - Porovnání základních tělesný měr a hippometrických indexů achaltekinských koní chovaných v ČR se standardem plemene. - Analýza původů achaltekinských koní chovaných v ČR.

39 39 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1 ROZSAH SROVNÁVACÍ ZÁKLADNY Výchozí databáze achaltekinských koní vznikla na základě seznamu koní, který byl poskytnut ČSCHATem. Seznam koní byl postupně aktualizován, naposledy k datu U všech koní byly zaznamenány tyto údaje: Jméno koně Otec Matka Otec matky Linie Rok narození Pohlaví Chovatel Majitel Procentické zastoupení genů cizího plemene Tělesné míry a indexy 4.2 ČLENĚNÍ SROVNÁVACÍ ZÁKLADNY Celkový počet achaltekinských koní chovaných v České republice je 171. Pro účely diplomové práce mohlo být využito, podle námi zadaného kritéria, celkem 136 koní. Kritérium pro výběr koní do databáze byl věk koní vhodný pro měření základních tělesných rozměrů. Věková hranice byla stanovena podle doporučení PK, proto byly vybráni pouze tříletí a starší koně. Z požadovaného počtu 136 koní jsme změřili a zaevidovali 97 koní, narozených v letech 1987 až Důvodem změření pouze 97 koní byl nedostatek údajů, kdy u některých koní nebyl znám majitel, popřípadě majitel nechtěl podat informace o koni a o místě držení koně, nebo byli koně dovezeni do ČR na přelomu roků 2005/2006.

40 40 Celou databázi 97 koní jsme v konečné fázi rozdělili podle 4 efektů: Místo chovu Pohlaví Podíl genů cizího plemene Věková kategorie Třídění do skupin podle místa chovu Soubor jsme rozdělili podle zjištěných údajů o chovateli koně, získali jsme celkem dvě skupiny a číselně jsme je označili: 1 koně východního chovu (Rusko, Turkmenistán, Dagestán, apod.) 2 koně západního chovu (ČR, Německo, Rakousko, apod.) Třídění do skupin podle pohlaví Databázi jsme rozdělili podle pohlaví koní a číselně jsme je označili: 1 hřebci 2 klisny Třídění do skupin podle podílu genů cizího plemene Databázi jsme rozdělili podle zjištění, zda je jedinec plnokrevný achaltekinský kůň nebo podílový achaltekinský kůň (kůň se zastoupením genů cizího plemene). Za daných podmínek jsme celý soubor rozdělili do čtyř skupin s ohledem na místo chovu daného koně a číselně je označili: Rozdělení 1: 11 plnokrevní AT, východní chov 12 podíloví AT, východní chov 21 plnokrevní AT, západní chov 22 podíloví AT, západní chov

41 41 Při prvním rozdělení jsme zjistili nedostatky, a to malý počet koní v jedné ze skupin, které nám nemohly zaručit statistickou průkaznost výsledků. Proto jsme navíc rozdělili soubor jen podle toho, zda je jedinec plnokrevný či nikoli a číselně označili: Rozdělení 2: 1 plnokrevní AT 2 podíloví AT Třídění do skupin podle věku Databázi změřených koní jsme, s ohledem na vývin plemene, rozdělili do 4 skupin podle data narození a číselně označili: 1 ročník ročník ročník ročník MĚŘENÍ KONÍ Měření koní vede k charakteristice základních tělesných rozměrů, které slouží k určení tělesného rámce a posouzení souměrnosti tělesné stavby. Tělesné míry jsou součástí plemenného standardu koně. Pro měření koní platí obecně známá pravidla, kterými jsme se při měření řídili: Kůň musí při měření stát na pevném a rovném podkladu. Kůň musí zatěžovat všechny čtyři končetiny. Obě přední i zadní končetiny musí stát spolu rovnoběžně. Kůň musí být v klidu, aby zaznamenané výsledky byly použitelné. Při měření jsme použili dvě základní měřidla: Hůlková míra = měrná hůl kovová trubice dělená na centimetry, v níž je zasunuta čtyřhranná lehká kovová tyč. Jejím vysunutím a nastavením jednoho, popřípadě dvou sklopných ramen, můžeme měřit výškové, délkové, v některých případech také šířkové rozměry.

42 42 Pásková míra dvoumetrový voskový pásek s vyznačenou stupnicí. Můžeme pomocí ní změřit kohoutkovou výšku páskovou, obvod hrudníku či holeně. U achaltekinských koní se podle PK, kterou vydává MAAK, měří u klisen 3 základní míry KVH, OH a OHol, u hřebců 4 základní míry KVH, OH, OHol, ŠDT. Tyto 4 míry se považují jako základní tělesné míry, ze kterých lze vypočítat nejdůležitější tělesné indexy. KVH (kohoutková míra hůlková) měří se měrnou holí v nejvyšším místě kohoutku. OH (obvod hrudníku) měří se páskovou mírou za kohoutkem. OHol (obvod holeně) měří se páskovou mírou v horní třetině holeně, v jejím nejslabším místě. ŠDT (šikmá délka těla) měří se hůlkovou mírou od ramenního kloubu k zadnímu výčnělku sedacího hrbolu. Z popsaných tělesných rozměrů se mohou vypočítat základní hippometrické (tělesné) indexy. U achaltekinských koní se nejčastěji používá 5 tělesných indexů, které jsme následně vypočítali: IFT (index formátu těla) = ŠDT/KVH x 100. Čím větší je index, tím vyšší je kůň, vzhledem ke své délce těla. IK (index kompaktnosti) = OH/ŠDT x 100. Index vyjadřuje vývin tělesné hmoty u koní tzv. dýchacího typu (např. anglický plnokrevník, lehký polokrevník, achaltekinský kůň, apod.). Proto je index u lehkých teplokrevných koní menší než u koní kombinovaného typu svalnatého a vegetativního, u ranných chladnokrevných koní (belgický chladnokrevník, apod.). Tito koně mají delší tělo a objemnější hrudník. IM (index mohutnosti) = OH/KVH x 100. Tento index klesá od koní těžkého typu ke koním lehkého typu. IKost (index kostnatosti) = OHol/KVH x 100. Nejmenší je u anglického plnokrevníka. ISK (index síly kostry) = OHol/OH x 100. Cílem měření bylo posoudit, zda se průkazně liší jednotlivé tělesné rozměry od plemenného standardu a zároveň, zda se liší jednotlivé námi vytvořené kategorie mezi

43 43 sebou. Dle změřených rozměrů a spočítaných indexů jsme mohli posoudit, kolik koní ve vytvořené databázi odpovídá požadavkům PK. Tab. č. 4 Plemenný standard achaltekinského koně Hřebci Klisny Celkem Rozmezí Průměr Rozmezí Průměr KVH OH OHol 18, , , ,5-20 ŠDT Pomocí hodnot plemenného standardu jsme vypočítali jednotlivé zadané indexy. S danými hodnotami jsme porovnávali vypočítané indexy u všech koní. Tab. č. 5 Vypočítané hodnoty indexů podle plemenného standardu Hřebci Klisny Celkem IM 109,1-112,1 110,3-115,7 109,3-113,9 Ikost 12-12,1 11,6-12,3 11,7-12,1 ISK 10, ,6-10,7 10,6-10,7 IK 109,8-110,8 - - IFT 99,4-101, PROCENTICKÉ ZASTOUPENÍ GENŮ CIZÍHO PLEMENE Z rodokmenů měřených koní jsme, pomocí počtu zastoupených cizích jedinců v rodokmenu v 5. generaci, spočítali procentické zastoupení cizího plemene. Pro výpočet jsme použili program MICROSOFT EXCEL (2003). Podle zjištěného procentického podílu jsme sestavili tabulku a následně s ní dále pracovali.

44 METODY STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ Pro porovnávání tělesných rozměrů s plemenným standardem jsme využili parametry popisné statistiky. Při testování vlivu efektů místa chovu, podílu genů cizího plemene, pohlaví a věkové kategorie jsme využili metody obecného lineárního modelu. Použili jsem statistický program UNISTAT, verze 5.1. Pro výpočet jednotlivých vlivů působících na tělesnou stavbu koní jsme použili modelovou rovnici: Y ijkl = µ + p i + s j + v k + y l + e ijklm, kde: µ = obecná střední hodnota p i = efekt i-tého chovu (i = 1,2) s j = efekt j-tého pohlaví (j = 1,2) v k = efekt k-tého podíl genů cizího plemene (k = 11, 12, 21, 22) y l = efekt l-tého věku (l = 1, 2, 3, 4) e ijklm = reziduum Vypočítali jsme průkaznost sledovaných efektů na tělesnou stavbu koní. Při zjištění průkaznosti jsme danou vlastnost dále testovali mnohonásobným porovnáváním a zjistili jsme míru průkaznosti. Přičtením a odečtením směrodatné odchylky od střední hodnoty (průměru) jsme dostali interval, kterému by mělo odpovídat 68% souboru. Tento interval jsme porovnali s plemenný standardem.

45 45 5. VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 VYHODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH TĚLESNÝCH MĚR V současnosti se při měření u achaltekinského koně používají v praxi čtyři základní tělesné míry. Jsou to KVH, OH, OHol, ŠDT. Podle doporučení PK achaltekinských koní jsme tyto míry dále použili k porovnání s plemenným standardem achaltekinského koně. U klisen jsme zjistili tři ze základních měr, a to KVH, OH a OHol. U hřebců jsme navíc zjistili také čtvrtou základní míru, ŠDT Vyhodnocení KVH Kohoutková výška hůlková je nejzákladnější mírou, která se zjišťuje u všech koní. Slouží k posuzování výšky koní. Měří se v nejvyšším místě hrudníku hůlkovou mírou. U všech koní jsme kohoutkovou výšku hůlkovou změřili a porovnali jsme ji s plemenným standardem achaltekinského koně. Nejdříve jsme podle čtyř zvolených efektů provedli porovnání jednotlivých skupin. Pro porovnání efektů a následné zjištění statisticky průkazného rozdílu u některého z efektů jsme využili metody obecného lineárního modelu. Tab. č. 6 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor KVH (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,060 0,003 0,9553 Pohlaví 52, ,047 2,761 0,1001 Podíl genů cizího plemene 70, ,020 1,858 0,1620 Věkové kategorie 5, ,816 0,096 0,9619 Vysvětleno 148, ,211 1,125 0,3545 Chyba 1677, ,849 Celkem 1826, ,021 Celý soubor jsme rozdělili podle zvolených 4 efektů. Naměřené hodnoty KVH jsme pomocí obecného lineárního modelu porovnávali mezi sebou jednotlivě v každé kategorii (tab. č. 6). I přes odlišné podmínky chovu u nás v ČR se nám nepodařilo prokázat žádný

46 46 statisticky průkazný rozdíl v žádném ze sledovaných efektů. Tento fakt lze odůvodnit tím, že chov achaltekinských koní v České republice je v začátcích a odlišné způsoby chovu a šlechtitelské postupy neměly možnost zasáhnout a ovlivnit výšku koní. Můžeme se pouze domnívat, zda potomci změřených koních, kteří již nepoznají tvrdé podnebí domoviny achaltekinských koní, Turkmenistán, se budou ve své výšce odlišovat. Tab. č. 7 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor KVH (rozdělení 2) Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Zdroj variability Chov 0, ,034 0,002 0,9659 Pohlaví 49, ,215 2,626 0,1086 Podíl genů cizího plemene 60, ,791 3,243 0,0751 Věkové kategorie 9, ,186 0,170 0,9164 Vysvětleno 139, ,205 1,238 0,2945 Chyba 1686, ,743 Celkem 1826, ,021 V tabulce č. 7 uvádíme výsledky získané při druhém rozdělení, které jsme zvolili v obavě z malé vypovídací schopnosti souboru s nízkým počtem koní. Ani v tomto případě nebyla zjištěna žádná statistická průkaznost některého ze čtyř efektů. Jak již bylo výše zmíněno, svědčí naše zjištění o faktu, že achaltekinští koně jsou zde chováni poměrně krátkou dobu na to, abychom mohli zjistit určitou odlišnost v jednotlivých efektech, zvláště pak u efektu, ve kterém odlišujeme koně jednotlivých chovů. Pro názornost a upřesnění jsme využili vybraných parametrů popisné statistiky. Pro celou skupinu a každý efekt zvlášť jsme vytvořili pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nachází 68% hodnot KVH. Početně a procentuálně jsme vyjádřili odchylky od plemenného standardu, který jsme pro každý efekt uvedli ve všech tabulkách.

47 47 Tab. č. 8 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH Parametry Celkem Rozsah 97 Průměr 154,2526 Rozptyl výběru 19,0215 Směrodatná odchylka 4,3614 Směrodatná chyba 0,4428 Variační koeficient 0,0283 Minimum 145,0 Maximum 167,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 149,9 158,6 Nejprve jsme porovnali celkový soubor naměřených hodnot. Interval, který jsme vytvořili pomocí směrodatné odchylky, nám udává hodnoty KVH pro 68% koní. Interval nabýval hodnot 149,9 158,6 cm. Hodnoty jsme následně porovnali se standardem plemene a zjistili odchylku v minimální hodnotě (tab. č. 8). Odchylka byla zřejmě způsobená odlišným způsobem šlechtění achaltekinského koně v současnosti. V současné době se objevil v chovu achaltekinských koní nový trend a to chov jedinců s vyšší KVH pro potřebu sportovního využití. Protože většina českých achaltekinských koní byla dovezena již v dřívější době, je proto možné, že naše achaltekinské koně již nezastihl tento trend. Domníváme se, že zjištěná odchylka v intervalu je nepodstatná. Celkem odpovídalo plemennému standardu 90,7% koní. Z celkového počtu pouze 8 koní (8,3%) nedosahovalo potřebného minima v KVH a 1 kůň (1%) měl vyšší KVH než byl zadaný plemenný standard. Vyhodnocení KVH podle efektu pohlaví Prvním efektem bylo rozdělení skupiny změřených koní byl efekt pohlaví, kdy jsme rozdělili soubor na skupiny hřebců a klisen. Následně jsme vytvořili interval, ve kterém leží 68% hodnot u obou skupin zvlášť. Vytvořený interval jsme porovnali s plemenný standardem (tab. č. 9).

48 48 Tab.č.9 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt pohlaví Parametry Pohlaví Hřebci Klisny Rozsah Průměr 153, ,6538 Rozptyl výběru 20, ,0463 Směrodatná odchylka 4,5415 4,2481 Směrodatná chyba 0,8028 0,5269 Variační koeficient 0,0296 0,0275 Minimum 145,0 145,0 Maximum 167,0 165,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 148,9 157,9 150,4 158,9 V případě klisen měl vytvořený interval hodnoty 150,4 158,9 cm a plemennému standardu pro klisny odpovídalo celkem 64 klisen. Pouze 1 klisna (1,5%) měla nižší KVH než bylo požadované minimum. Domníváme se ale, že plemenný standard byl pro klisny velmi široký a je na zvážení chovatelů, zda by nebyla potřebná úprava pro zvýšení kvality a snížení variability hodnot KVH u klisen. U hřebců byla situace odlišná. Vypočítaný interval dosahoval rozmezí 148,9 157,9 cm. Celkem 20 hřebců (62%) neodpovídalo plemennému standardu uvedenému v tab. č. 4 a to převážně (19 koní) tím, že jejich KVH nedosahovaly minimální hodnotě standardu. Dá se předpokládat, že tento stav byl zapříčiněn také bývalým chovem paní Havlíčkové. V tomto chovu, který byl poznamenám nedostatkem peněz, byli koně chováni s nedostatkem krmení. Toto zjištěni, dle našeho názoru, způsobilo spolu s dalšími faktory celkovou slabší konstituci a menší vzrůst. Vyhodnocení KVH podle efektu chovatel Pro efekt chovatel jsme zvolili následující rozdělení: Podle geografického členění jsme rozdělili celý soubor na východní chov (původní domovina a chovy achaltekinských koní jako jsou Rusko, Turkmenistán ) a západní chov (ČR, Německo a další). Pomocí směrodatné odchylky jsme vytvořili interval, ve kterém leží 68% změřených koní.

49 49 Interval jsme dále porovnali s plemenný standardem pro zjištění odchylek jednotlivých chovů a jejich vlivu na výšku koní (tab.č.10). Tab. č. 10 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah Průměr 153, ,5769 Rozptyl výběru 11, ,6581 Směrodatná odchylka 3,3851 4,76 Směrodatná chyba 0,5984 0,5904 Variační koeficient 0,022 0,0308 Minimum 150,0 145,0 Maximum 163,0 167,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 150,2 156,9 149,8 159,3 Všech 32 koní východního chovu odpovídalo podle tabulky č. 10 plemennému standardu. Jejich interval, kterému odpovídá 68% koní, byl v rozmezí hodnot 150,2 156,9 cm a také zjištěné hodnoty minima a maxima byly v rámci standardu. Na místě je otázka, zda rozpětí plemenného standardu není příliš široké a jeho úprava nepovede k zlepšení a sjednocení základních měr achaltekinských koní v chovech po celém světě. U koní západního chovu vypočítaný interval odpovídal hodnotám 149,8 159,3cm. Požadované minimální hranice standardu nedosáhlo celkem 8 AT (12,3%) a pouze 1 AT (1,5%) byl vyšší než dané maximum. Koně západního chovu byli většinou, jak jsme již zmínili, chovu paní Havlíčkové z Chrastavy. Nedostatek peněz a tím také nedostatek krmiv poznamenal růst a vývoj koní chovaných na Chrastavě. Vyhodnocení KVH podle efektu podílu genů cizího plemene Podle podílu genů cizího plemene jsme celkový soubor rozdělili do 4 skupin s ohledem na místo chovu. Při zpětné kontrole jsme zjistili, že v jedné ze skupin je nízký

50 50 počet zástupců, který by nemusel být statisticky průkazný. Proto jsme celkový soubor následně rozdělili podle podílu genů cizího plemene bez ohledu na místo chovu. V případě prvního rozdělení jsme zjistili tyto data: pouze u skupiny plnokrevných AT západního chovu (21), kde hodnoty vytvořeného intervalu byly v rozmezí 149,3 156,6 cm, byla minimální hodnota nižší než v případě plemenného standardu. Všechny ostatní skupiny rozdělené podle daného efektu měly hodnoty intervalů v mezích plemenného standardu (tab. č. 11). U skupiny 21 byli pouze 2 AT nevyhovující standardu nízkou KVH. Největší nesrovnalosti jsme zjistili u skupiny podílových AT západního chovu (22), kde celkem 7 koní neodpovídalo standardu. Z toho 6 (12,8%) mělo nižší hodnotu KVH než je dáno standardem a pouze 1 kůň (2%) měl vyšší KVH. Skupinu 22 tvoří z převážné části koně chrastavského chovu. Chov nebyl ideálním příkladem správného chovu koní. Koně v období krize farmy byli krmeni minimálními dávkami jádra, byli chováni v boxech po několika kusech. To nás vede k domněnce, že příčinou menšího vzrůstu AT v této skupině byly právě tyto podmínky chovu. Při 2. rozdělení, bez ohledu na chov, jsme dostali dvě skupiny koní plnokrevné AT a podílové AT. U plnokrevných koní pouze 2 koně neodpovídali standardu, a to svou nižší KVH. Oba koně byli chovu paní Havlíčkové z Chrastavy. U skupiny podílových koní neodpovídalo rozpětí standardu 7 koní, z nichž nejvíce (6) jich mělo KVH nižší než je uvedeno v tab. č. 4. Otázkou je, zda nižší KVH u podílových koní byla způsobena změnou trendu ve šlechtění AT v Rusku nebo kritickými podmínkami chovu u nás. Koně z Chrastavy byli krmeni malými dávkami krmení, pokud byli na pastvě, nikdo se o ně nezajímal. Koně byli ustájeni po několika kusech v jednom malém boxe. V případě klisen s hříbaty byly všechny ustájeny ve volné stáji, kde na minimu prostoru bylo 40 klisen s hříbaty. Tlak nejen na fyzickou, ale také na psychickou stránku zvířete byl velký. Koně jsou dodnes bázliví, vystrašení. Ještě i dnes lze poznat koně z chrastavského chovu, pokud nejsou menšího vzrůstu nebo s různými vadami (slepota, medvědí postoje, kroužky na spěnkách, ), jsou to vystrašení jedinci, kteří dělají špatné jméno plemeni. Nejvíce tyto stresové faktory ovlivnily vývoj hříbat a mladých koní. Hříbata se ve stresu a bez krmení nemohla ve vývoji vyrovnat hříbatům z jiných chovů. Dnes již tito koně nedoženou nedostatky svého vývoje a jsou menší než koně narození na jiných farmách u nás nebo v Rusku.

51 51 Tab. č. 11 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Podíloví Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 153, , , , , ,1058 Rozptyl výběru 12,1923 9, , , , ,4837 Směrodatná odchylka 3,4917 3,0290 3,6471 5,0117 3,5252 4,8460 Směrodatná chyba 0,6720 1,3546 0,8596 0,7310 0,5255 0,6720 Variační koeficient 0,0227 0,0197 0,0239 0,0323 0,0230 0,0312 Minimum 150,0 151,0 148,5 145,0 148,5 145,0 Maximum 163,0 158,5 162,0 167,0 163,0 167,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka ,1 157,1 149,3 156,6 150,2 160,2 149,7 156,8 150,3 160

52 52 Vyhodnocení KVH podle efektu věk Pro efekt věk jsme koně rozdělili do 4 věkových kategorií, podle ročníku narození. Zjistili jsme, že skupiny 1, 2 a 4 se ve vytvořeném intervalu lišily a hodnoty jejich KVH byly spíše minimální, přičemž hodnoty minima byly pod hranicí standardu (tab. č. 12). Tab. č. 12 Vybrané parametry popisné statistiky pro KVH, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) Věk 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 153, , , ,1429 Rozptyl výběru 17, , , ,1319 Směrodatná odchylka 4,2137 4,8914 3,8956 4,3740 Směrodatná chyba 0,8984 0,8268 0,7640 1,1690 Variační koeficient 0,0274 0,0316 0,0253 0,0284 Minimum 145,0 145,0 147,5 148,5 Maximum 162,5 167,0 163,0 164,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 149,6 158,9 149,8 159,6 150, ,8 158,5 U první skupiny koní, což je skupina nejmladších koní ve věku 3,5 6 let, se interval pohyboval v hodnotách 149,6 158,9 cm. Standardu neodpovídali pouze 2 koně, kteří měli KVH nižší než minimum standardu. Stejný počet koní neodpovídajících standardu nižší KVH byl zjištěn také ve skupině 3, což jsou koně ve věku let. Největší variabilitu jsme zjistili u koní 2 skupiny, ve věku 7,5 10 let, kde 3 koně měli nižší hodnotu a 1 hodnotu KVH vyšší. U koní 4 skupiny pouze 1 zástupce neodpovídal standardu. Celkově můžeme říci, že většina koní a jejich hodnot odpovídala plemennému standardu. Domníváme se, že schválený interval je příliš široký. Ve skupině pak nastává velká variabilita, koně jsou nejednotní v kohoutkové výšce, někteří až v extrémních hodnotách. Je otázkou, zda chovatele pro snížení variability jsou ochotni změnit interval plemenného standardu ve smyslu zkrácení daného intervalu především zvýšením hodnoty minimální hranice KVH.

53 Vyhodnocení OH U OH jsme použili stejného rozdělení jako u KVH a ostatních zjištěných tělesných měr a hippometrických indexů. Obvod hrudi je míra, kterou můžeme prakticky posoudit prostornost hrudníku koní. Měří se páskovou mírou za kohoutkem. Tato míra je nejvíce ovlivňovaná výživným stavem a kondicí koní. Nejdříve jsme pomocí metody obecného lineárního modelu porovnali skupiny v závislosti na zvolených efektech (tab. č. 13). V případě výskytu statistické průkaznosti jsme efekt dále testovali metodou mnohonásobné porovnávání. Tab. č. 13 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OH (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 56, ,939 1,119 0,2930 Pohlaví 1428, ,057 28,069 0,0000 Podíl genů cizího plemene 333, ,833 3,279 0,0423 Věkové kategorie 261, ,190 1,714 0,1699 Vysvětleno 2709, ,128 7,609 0,0000 Chyba 4528, ,877 Celkem 7237, ,395 V případě prvního rozdělení se nám podařilo prokázat statisticky významný rozdíl u efektů pohlaví a podíl genů cizího plemene. U obou efektů jsme provedli následné testování (tab. č. 14, 15). Tab.č.14 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1) Skupina Četnost Průměr Hřebci Klisny Hřebci ,4375 * Klisny ,5200 * Následné testování souboru, rozděleného podle kritéria pohlaví, umožnilo určit, jak velký byl statisticky významný rozdíl mezi skupinou hřebců a klisen. Tab.č.14 uvádí průkazně vyšší průměr OH zjištěný u klisen než hřebců. OH je míra, která je velice ovlivnitelná kondicí a výživným stavem. Je všeobecně známo, že u klisen je obvod hrudníku větší než u hřebců. Je to dáno zařazením klisen do chovu, jejich březostí.

54 54 Při následném testování efektu podíl genů cizího plemene, jsme prokázali statisticky významný rozdíl mezi skupinou plnokrevných koní východního a západního chovu a koní podílových chovu východního (tab. č. 15). Tab. č. 15 Následné testování pro efekt podíl genů cizího plemene (rozdělení 1) Skupina Četnost Průměr Plnokrevní Západ Plnokrevní Východ Podíloví Západ Podíloví Východ Plnokrevní Západ ,1778 * Plnokrevní Východ ,3556 * Podíloví Západ ,4553 Podíloví Východ 5 188,1200 * * Skupina koní podílových východního chovu, se statisticky významně lišila od koní plnokrevných. Střední hodnota podílových koní východního chovu byla vyšší než u koní plnokrevných. Domníváme se, že to bylo způsobeno využitím převážně anglického plnokrevníka při křížení, který má utváření kardiovaskulárního systému větší v důsledku dostihové výkonnosti. Pro uložení srdce potřebuje anglický plnokrevník mohutnější a větší hrudník. Tento fakt ovlivnil velikost OH u podílových koní, kteří mají z 86ti % ve svém původu zastoupeného anglického plnokrevníka. Protože však byl v jedné ze skupin malý počet koní (5), rozhodli jsme se pro rozdělení souboru podle podílů genů cizího plemene bez ohledu na chov, abychom dosáhli statistické průkaznosti (tab. č. 16). Tab. č. 16 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OH (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,380 0,008 0,9310 Pohlaví 1450, ,984 28,787 0,0000 Podíl genů cizího plemene 325, ,389 6,456 0,0128 Věkové kategorie 315, ,094 2,085 0,1078 Vysvětleno 2701, ,270 8,933 0,0000 Chyba 4536, ,404 Celkem 7237, ,395

55 55 Rozdělením souboru bez ohledu na chov a jeho následným porovnáním, jsme zjistili stejnou statistickou průkaznost jako při prvním rozdělení u efektů pohlaví a podíl genů cizího plemene. Jelikož u kritéria pohlaví bylo použito stále stejného rozdělení, testovali jsme následně pouze soubor podle kritéria podíl genů cizího plemene (tab. č. 17). Tab. č. 17 Následné testování pro efekt podíl genů cizího plemene (rozdělení 2) Skupina Četnost Průměr Plnokrevní Podíloví Plnokrevní ,4844 * Podíloví ,2885 * V případě druhého rozdělení, jsme opět jako při prvním rozdělení prokázali významný statistický rozdíl středních hodnot koní plnokrevných a podílových. Koně podíloví měli střední hodnotu obvodu hrudníku větší než plnokrevní AT. Znovu je na místě upozornit na fakt, že křížením AT s anglickým plnokrevníkem, který má hrudník uzpůsobený většímu kardiovaskulárnímu systému vyvinutému v důsledku šlechtění A1/1 k dostihové výkonnosti, je možné přisuzovat prokázané rozdíly nečistokrevnému šlechtění v chovu. Následně jsme pro zvětšení přesnosti a názornost využili vybraných parametrů popisné statistiky. Pro celou skupinu a každý efekt zvlášť jsme vytvořili pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nachází 68% hodnot OH. Početně jsme vyjádřili odchylky od plemenného standardu. Tab. č. 18 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH Parametry Celkem Rozsah 97 Průměr 178,5237 Rozptyl výběru 75,3954 Směrodatná odchylka 8,6831 Směrodatná chyba 0,8816 Variační koeficient 0,0486 Minimum 155,6 Maximum 207,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 169,8 187,2

56 56 Pomocí směrodatné odchylky jsme vytvořili interval, který v případě celkového souboru nabývá hodnot 169,8 187,2 cm a přibližně odpovídá plemennému standardu (tab. č. 18). Z celého počtu změřených koní neodpovídalo standardu 14 koní, 3 z nich měli hodnoty OH nižší a 11 koní mělo hodnoty vyšší. Koně s vyšším obvodem hrudníku byli podíloví koně a kromě 1 hřebce šlo o klisny. Je známo, že OH je u klisen větší než u hřebců, je to dáno zařazováním klisen do chovu. Lepší výživný stav a březost zapříčinily větší obvod hrudníku u klisen než u hřebců. Také fakt, že většina koní s větším hrudníkem byli kříženci s A1/1 nás upozornilo na vysoký vliv plnokrevníka na stavbu těla achaltekinského koně. Vyhodnocení OH podle efektu pohlaví Podle efektu pohlaví jsme opět rozdělili soubor na klisny a hřebce. U každé kategorie jsme vytvořili interval pomocí směrodatné odchylky a pomocí vybraných hodnot popisné statistiky jsme daný soubor popsali. Dále jsme označili koně, kteří jakkoli neodpovídali standardu. Tab. č. 19 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt pohlaví Parametry Pohlaví Hřebci Klisny Rozsah Průměr 172, ,5200 Rozptyl výběru 43, ,2147 Směrodatná odchylka 6,6218 8,0134 Směrodatná chyba 1,1706 0,9939 Variační koeficient 0,0384 0,0441 Minimum 155,6 165,0 Maximum 191,2 207,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 165,8 179,1 173,5 189,5 U klisen odpovídal vytvořený interval hodnotám 173,5 189,5 cm (tab. č. 19). Z celého počtu klisen neodpovídalo standardu pouze 6. Všech 6 klisen mělo OH vyšší než je požadované maximum. Jednalo se především o starší klisny, po hříbatech, popřípadě březí, které byly ve velmi dobrém výživném stavu a chovatelské kondici.

57 57 Tomu také odpovídal větší obvod hrudníku. Musíme ovšem zmínit také fakt, že interval plemenného standardu je příliš široký a je třeba posoudit jeho případnou úpravu ve smyslu zkrácení. U hřebců byl vytvořený interval podobný plemennému standardu, kdy standard je užší než v případě klisen. Hodnoty intervalu byly zjištěny 165,8 179,1 cm. Celkem 5 hřebců neodpovídalo standardu, z toho 1 měl obvod hrudníku větší, u ostatních 4 byly hodnoty OH menší. Tito 4 hřebci byli Chrastavského chovu, proto si myslíme, že se na nich podepsaly nepříznivé podmínky šlechtění a chovu koní zde. Vyhodnocení OH podle efektu chovatel Podle dalšího kritéria jsme soubor rozdělili na chov východní a západní. Pomocí vybraných parametrů popisné statistiky jsme dále popsali jednotlivé skupiny. Vyčíslili jsem počty koní, kteří neodpovídají zvolenému standardu. Tab. č. 20 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah Průměr 179, ,2708 Rozptyl výběru 89, ,5030 Směrodatná odchylka 9,4650 8,3368 Směrodatná chyba 1,6732 1,0341 Variační koeficient 0,0529 0,0468 Minimum 165,0 155,6 Maximum 207,0 200,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 169,6 188, ,6 U koní východního chovu, který zahrnuje Rusko, Turkmenistán a další země, vytvořený interval odpovídal plemennému standardu, 169,6 188,5 cm (tab. č. 20). Pět koní standardu neodpovídalo, šlo o starší klisny v chovné kondici, kde je větší obvod hrudníku běžný a jedná se pouze o ukazatel odpovídající chovné kondice. U koní západního chovu, který zahrnuje Českou republiku, Německo a další země, byl vytvořený interval poněkud menší, ale standardu odpovídal. Celkem 10 koní

58 58 neodpovídalo plemennému standardu, z toho 4 koně měli OH menší byli to hřebci chovu paní Havlíčkové, tudíž podmínky tohoto chovu zanechaly na hřebcích stopy. U 6 koní byl zjištěn obvod hrudníku větší než je požadovaná hodnota, z toho 5 bylo klisen a 1 hřebec, všichni koně byli v chovné kondici, klisny byly po hříbatech, popřípadě březí, proto byla jejich hodnota obvodu hrudníku větší. Vyhodnocení OH podle efektu podíl genů cizího plemene U tohoto kritéria jsme museli využít dvojího rozdělení. Nejprve jsme soubor rozdělili na plnokrevné a podílové AT v závislosti na chovateli. Jako další jsme použili pouze rozdělení na plnokrevné a podílové AT bez ohledu na chovatele, kvůli menšímu počtu koní v jedné ze skupin.

59 59 Tab. č. 21 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Podíloví Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 177, , , , , ,2885 Rozptyl výběru 77, , , , , ,4618 Směrodatná odchylka 8,7952 8,3230 9,1936 7,7644 8,9180 8,1524 Směrodatná chyba 1,6926 3,7221 2,1669 1,1326 1,3294 1,1305 Variační koeficient 0,0496 0,0442 0,0525 0,0433 0,0505 0,0452 Minimum 165,0 175,0 155,6 166,0 155,6 166,0 Maximum 207,0 198,0 187,8 200,0 207,0 200,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 168,6 186,1 179,8 196, ,4 171,7 187,2 167,6 185,4 172,1 188,4

60 60 Při prvním rozdělení všechny vytvořené intervaly přibližně odpovídaly rozpětí plemenného standardu. U skupiny plnokrevných AT východního chovu pouze 2 koně (7%) měli obvod hrudníku větší, u skupiny podílových AT východního chovu to byli 3 koně (60%) s větším OH a u skupiny podílových AT západního chovu se jednalo o 6 koní (13%). Větší obvod hrudníku v těchto posledních dvou případech byl, jak si myslíme, pouze výsledkem chovného využití klisen pro reprodukci. Také fakt, že šlo o koně křížené především s anglickým plnokrevníkem, který má větší kardiovaskulární systém a tím také větší hodnoty obvodu hrudníku. U skupiny plnokrevných koní západního chovu jsme zjistili 3 koně s nižším obvodem hrudníku, v tomto případě šlo o hřebce českého chovu. Špatná krmná základna u těchto koní ve vývinu se projevila v dospělosti na mešním OH a celkovým menším vzrůstem, tito hřebci byli ustájeni společně v boxe 3,5 x 3,5cm, což se nutně muselo projevit na jejich tělesné stavbě. U druhého rozdělení vypočítané intervaly přibližně odpovídaly standardu. Pouze u skupiny podílových AT došlo k překročení horního limitu a celkem 9 koní (17,3%) mělo obvod hrudníku větší než je povolené maximum. V případě většího hrudníku jsme již výše prokázali vliv chovné kondice klisen na OH a také vliv A1/1 není zanedbatelný. U skupiny plnokrevných AT 5 koní neodpovídalo standardu, 3 koně měli OH menší a 2 větší. V tomto případě můžeme pouze spekulovat, co bylo důvodem nedostatečného obvodu hrudníku či naopak. Zda to byly podmínky chovu, genetické predispozice jednotlivých rodičovských párů nebo v případě většího OH kondice zvířat. Vyhodnocení OH podle efektu věk Posledním hodnoceným efektem v případě OH byl efekt věku. Celý soubor rozdělený do 4 věkových kategorií jsme pro zvýšení přesnosti vypovídací hodnoty porovnali s vybranými hodnotami popisné statistiky. U všech čtyř věkových skupin jsme spočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nachází 68% koní. Všechny intervaly jsou podobné rozmezím plemenných standardů.

61 61 Tab. č. 22 Vybrané parametry popisné statistiky pro OH, efekt věk Parametry Věk 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 174, , , ,4000 Rozptyl výběru 31, , , ,3631 Směrodatná odchylka 5,6335 8,8998 9,2767 8,0227 Směrodatná chyba 1,2011 1,5043 1,8193 2,1441 Variační koeficient 0,0323 0,0500 0,0516 0,0435 Minimum 165,0 155,6 167,0 172,0 Maximum 186,0 193,6 207,0 198,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 168,9 180, ,7 170, ,4 192,4 U první skupiny všichni změření koně odpovídali danému rozpětí standardu. Vytvořený interval nabývá hodnot 168,9 180,1 cm (tab. č. 22). Myslíme si však, že hodnoty skupiny nejmladších koní, ve kterých jsou také tříletí jedinci, se budou s přibývajícími léty a dospíváním jednotlivých koní měnit směrem k horní hranici standardu. Ve 2. skupině neodpovídalo standardu celkem 7 koní, 3 měli obvod hrudníku menší a 4 koně měli obvod hrudníku větší. Interval byl v rozpětí ,7 cm. Vyšším obvodem hrudníku disponovaly klisny, u které jako u matek hříbat byla větší hodnota OH odpovídající dobré chovné kondici. U dalších tří koní s menším OH se jednalo o zmíněné mladé hřebci z chovu paní Havlíčkové. Ve 3. skupině pouze 2 koně neodpovídali standardu a měli vyšší hodnoty OH. Opět jsme také zde prokázali vliv kondice na OH, kde tito dva koně byli, v době měření, březí klisny. I celkový interval, který je spíše s většími hodnotami, je nakloněn správné kondici klisen v chovu. U 4. skupiny starých koní bylo zjištěno 36% koní (5) s větším obvodem hrudníku. Koně byli starší, nesportují a tak byl jejich výživný stav velmi dobrý, proto měli větší obvod hrudníku.

62 Vyhodnocení OHol Obvod holeně je ukazatelem síly kostry, s jeho pomocí se počítá index síly kostry, který jsme také použili. Čím je kostra koní mohutnější, tím je silnější přední holeň. U achaltekinských koní se pohybuje v rozmezí 17,5 20 cm. Pomocí metody obecný lineární model jsme porovnali hodnoty podle jednotlivých efektů a zjišťovali jsme možnost statistické průkaznosti rozdílů v jednotlivých skupinách rozdělených podle zvolených efektů. Tab. č. 23 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OHol (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,092 0,196 0,6587 Pohlaví 7, ,139 15,277 0,0002 Podíl genů cizího plemene 0, ,401 0,858 0,4274 Věkové kategorie 3, ,148 2,457 0,0681 Vysvětleno 10, ,506 3,222 0,0043 Chyba 41, ,467 Celkem 52, ,543 V případě prvního rozdělení jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve skupině podle efektu pohlaví (tab. č. 23). V žádné jiné skupině jsme průkaznost rozdílů bohužel nezaznamenali. Efekt pohlaví jsme následně testovali metodou mnohonásobného porovnávání. Tab. č. 24 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1) Skupina Četnost Průměr Klisny Hřebci Klisny 65 18,6538 * Hřebci 32 19,1125 * Při následném testování efektu pohlaví jsme prokázali statisticky průkazný rozdíl mezi skupinou klisen a hřebců. Průměr obvodu holeně byl, jak jsme zjistili z tab. č. 24, u hřebců větší než u klisen. Také v plemenném standardu byly hodnoty pro klisny a hřebce odlišné, hřebci mají hodnoty obvodu holeně vyšší. Vypovídá o tom také celková větší mohutnost hřebců než klisen.

63 63 Při druhém rozdělení jsme rozčlenili skupinu dle efektu podíl genů cizího plemene bez ohledu na místo chovu, na koně plnokrevné a podílové. Při tomto rozdělení se objevil stejný statisticky významný rozdíl u efektu pohlaví (tab. č. 25). Tab. č. 25 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor OHol (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,490 1,045 0,3094 Pohlaví 7, ,486 15,953 0,0001 Podíl genů cizího plemene 0, ,157 0,334 0,5649 Věkové kategorie 2, ,964 2,055 0,1119 Vysvětleno 9, ,649 3,514 0,0036 Chyba 42, ,469 Celkem 52, ,543 V případě 2.rozdělení jsme prokázali stejnou statistickou významnost v efektu pohlaví. Protože jsme již tento rozdíl zjistili při prvním rozdělení, bylo zjištění stejného rozdílu pouze potvrzením výše zmíněného výsledku. Protože hodnoty následného testování byly v obou případech stejné, nebudeme zde uvádět obě tabulky. Hodnoty uvádíme v tabulce č. 24. Pro větší přesnost a názornost jsme zvolili jako doplňující vybrané parametry popisné statistiky. Pro celou skupinu a každý efekt zvlášť jsme vytvořili pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nacházelo 68% hodnot OHol. Početně jsme vyjádřili odchylky od plemenného standardu.

64 64 Tab. č. 26 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol Parametry Obecně Rozsah 97 Průměr 18,8052 Rozptyl výběru 0,5430 Směrodatná odchylka 0,7369 Směrodatná chyba 0,0748 Variační koeficient 0,0392 Minimum 17,0 Maximum 21,0 Plemenný standard 17,5-20 Průměr +/- směrodatná odchylka 18,1-19,5 Vypočítaný interval pro OHol nabývá hodnot 18,1 19,5 cm (tab. č. 26). Rozpětí plemenného standardu pro Ohol bylo 17,5 20 cm, čemuž odpovídalo 92 změřených koní tedy 95%. Pouze 5 koní plemennému standardu neodpovídalo, 2 koně menší hodnotou OHol a 3 koně hodnotou vyšší. Ve případě nižších hodnot jsme zjistili, že byly změřeny u klisen. Všeobecně je známo, že klisny tohoto plemene jsou jemnější, nemají tak silnou mohutnou kostru jako je tomu u hřebců. Vyšší hodnoty se prokázaly u hřebců, všichni byli trénováni nebo již jezdili distanční dostihy. Koně pro distanční dostihy by měli být nejen vytrvalí, ale také se silnou kostrou, jsou celkově tvrdší a hrubší než jiní koně. Tyto znaky jsme mohli pozorovat také u zmíněných tří hřebců. Vyhodnocení OHol podle efektu pohlaví Pro efekt pohlaví jsme rozdělili soubor do dvou skupin: klisny a hřebci. Pro každou skupinu jsme vypočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém leželo 68% hodnot OHol. Intervaly jsme porovnali s plemenným standardem. Pro větší názornost jsme vypočítali procentické zastoupení koní, kteří standardu neodpovídají.

65 65 Tab. č. 27 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt pohlaví Parametry Pohlaví Hřebci Klisny Rozsah Průměr 19, ,6538 Rozptyl výběru 0,4463 0,5278 Směrodatná odchylka 0,6680 0,7265 Směrodatná chyba 0,1181 0,0901 Variační koeficient 0,0350 0,0389 Minimum 17,8 17,0 Maximum 21,0 20,6 Plemenný standard 18, ,5 Průměr +/- směrodatná odchylka 18,4-19,8 17,9-19,4 V tab. č. 27 uvádíme vybrané parametry pro OHol. U hřebců vypočítaný interval ležel v rozmezí 18,4 19,8 cm. Plemenný standard odpovídá hodnotám 18,5 20 cm a z celkového počtu změřených hřebců odpovídalo standardu 81,3%, tedy 26 koní. Čtyři hřebci měli obvod holeně menší. V tomto případě se jednalo o hřebce našeho chovu, kteří byli vychováni na Chrastavě již v době konsolidace chovu a rozprodeje veškerého jejich majetku. Hřebci byli také svou KVH a OH menší a jemnější než ostatní. Potvrzuje to naši domněnku o velmi špatném krmení a ustájení koní na Chrastavě. Další dva hřebci měli hodnoty Ohol větší než jsou přípustné hodnoty plemenného standardu. Oba hřebci jsou v tréninku na distanční dostihy a tomu odpovídá také jejich odolnost a silná kostra, bez které by koně vysokou zátěž na mnoha desítkách kilometrů nevydrželi. U klisen se interval pohybuje v rozmezí 17,9 19,4 cm. Plemenný standard je zvolen 17 20,5 cm a celkem 98,5% klisen standardu odpovídalo. Pouze u jedné klisny jsme zjistili větší obvod holeně. Byla to klisna Formula. Klisna Formula byla celkově větší svou KVH a mohutnější (OH přesahuje povolený standard). Klisna byla v době měření dvanáctiletá, po několika hříbatech. Domníváme se, že i když je to plnokrevná klisna je v typu dnešního moderního achaltekinského koně, s vyšší KVH a celkově větší mohutností a silnou kostrou.

66 66 Vyhodnocení OHol podle efektu chovatel Podle efektu chovatel jsme soubor rozdělili do dvou skupin: východní chov, západní chov. Pro každý chov jsme vypočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nacházelo 68% naměřených hodnot. Dále jsme pro větší názornost vypočítali procentické zastoupení koní, kteří neodpovídají, respektive odpovídají plemennému standardu. Tab. č. 28 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt chovatel Parametry Chovatel Východ Západ Rozsah Průměr 18, ,7492 Rozptyl výběru 0,4112 0,6057 Směrodatná odchylka 0,6413 0,7782 Směrodatná chyba 0,1134 0,0965 Variační koeficient 0,0339 0,0415 Minimum 17,5 17,0 Maximum 20,6 21,0 Plemenný standard 17, ,5-20 Průměr +/- směrodatná odchylka 18,3-19, ,5 V případě intervalu pro skupinu koní východního chovu se hodnoty nacházely v rozmezí 18,3 19,6 cm. Plemenný standard je zvolen v rozmezí hodnot 17,5 20 cm a odpovídalo mu celkem 97% změřených koní. Pouze jeden kůň svým větším obvodem hrudníku přesáhl stanovenou hodnotu standardu. Opět šlo o klisnu Formulu, o které jsem se zmiňovala již výše. Klisna byla dvanáctiletá, po několika hříbatech, celkově v mohutnějším typu, s větší a silnější kostrou. U intervalu skupiny západního chovu jsme zjistili rozpětí hodnot 18 19,5 cm. Plemenný standard je stejný jako u skupiny východního chovu, tedy 17,5 20 cm. Plemennému standardu odpovídalo 94% tedy 61 koní. Dva koně měli hodnotu OHol menší než je stanovený standard. Zjistili jsme, že jsou to dvě klisny. Klisny v případě achaltekinských koní mají mít jemnější kostru, celkově mají být menší, méně mohutné. Tomuto odpovídají obě klisny. U dalších dvou koní jsme naměřili hodnoty OHol větší než je povolený standard. Z vytvořené databáze jsme zjistili, že se jednalo o již zmiňované

67 67 hřebce, Arbaie a Adžibeje. Oba hřebci sportují v distančních dostizích a to se, jak se domníváme, odrazilo také na jejich silnější kostře a tím většímu obvodu holeně, který je jedním z ukazatelů síly kostry. Vyhodnocení OHol podle efektu podíl genů cizího plemene U vyhodnocení efektu podíl genů cizího plemen jsme museli provést dvě rozdělení, a to z důvodu malého počtu koní v jedné ze skupin. Pro každou vytvořenou skupinu jsme pomocí směrodatné odchylky vypočítali interval, ve kterém se nacházelo 68% koní. Plemenný standard byl zvolen 17,5 20 cm. V případě prvního rozdělení skupiny koní podílových východního chovu a plnokrevných západního chovu zcela odpovídaly plemennému standardu všemi svými hodnotami. U skupiny koní plnokrevných východního chovu odpovídalo standardu 96%, tedy 26 koní. Jeden z koní měl naměřenou hodnotu OHol větší než je požadovaný standard - klisna Formula. U této klisny jsme také u ostatních naměřených hodnot prokázali větší formát a mohutnost, proto také dalším důkazem je větší obvod holeně u Formuly. U skupiny koní podílových západního chovu, odpovídá standardu 92%, 43 koní. Dva ze změřených koní měli hodnoty OHol menší než je standard, byly to klisny, které byly ve velmi dobrém typu, ale měly menší sílu kostry a tedy menší obvod holeně. Klisny jsou chovu paní Havlíčkové, proto se domníváme, že jejich menší OHol odpovídá nesprávnému směru šlechtění a chovu koní na Chrastavě. Všechny vytvořené intervaly u skupin prvního rozdělení se nacházely v rozmezí hodnot plemenného standardu. Žádná z hodnot nepřesahovala dané rozmezí.

68 68 Tab. č. 29 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Podíloví Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 18, , , , , ,8231 Rozptyl výběru 0,4081 0,5320 0,3762 0,6867 0,4173 0,6614 Směrodatná odchylka 0,6389 0,7294 0,6134 0,8286 0,6460 0,8133 Směrodatná chyba 0,1229 0,3262 0,1446 0,1209 0,0963 0,1128 Variační koeficient 0,0338 0,0386 0,0330 0,0440 0,0344 0,0432 Minimum 17,5 18,0 17,8 17,0 17,5 17,0 Maximum 20,6 20,0 20,0 21,0 20,6 21,0 Plemenný standard 17, , , , , ,5-20 Průměr +/- směrodatná odchylka 18,3-19,6 18,1-19,6 17,9-19, ,6 18,1-19, ,6

69 69 V případě druhého rozdělení jsme shledali ve skupinách větší variabilitu v jednotlivých hodnotách. U plnokrevných koní se nacházelo 68% koní v rozmezí hodnot 18,1 19,4 cm a plemennému standardu odpovídalo celkem 98%, tedy 44 koní. Pouze u jednoho z koní jsme zjistili vyšší hodnotu obvodu holeně než je dané maximum standardu. Opět musíme konstatovat, že tímto koněm byla výše zmírňovaná Formula. U koní podílových se interval pohyboval v rozmezí hodnot 18 19,6 cm. Plemennému standardu odpovídalo 92% koní, 48 koní. Dva koně z celkového počtu měli OHol menší než je hodnota standardu. Byly to klisny chovu paní Havlíčkové. Dva hřebci měli hodnoty OHol vyšší. Šlo o hřebce zařazené do sportu, mohutnější, silnější kostry v důsledku tréninku na vytrvalostní dostihy. Vyhodnocení OHol podle efektu věk Zvolené věkové kategorie odpovídaly vývinu stavby těla u achaltekinského koně. Zvolili jsme rozdělení do 4 skupin. Pro každou ze skupin jsme vypočítali interval, ve kterém se rozprostírá 68% naměřených hodnot a pro srovnání je porovnali s plemenným standardem. Tab. č. 30 Vybrané parametry popisné statistiky pro OHol, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 18, , , ,1143 Rozptyl výběru 0,2403 0,7535 0,5224 0,4782 Směrodatná odchylka 0,4902 0,8681 0,7228 0,6916 Směrodatná chyba 0,1045 0,1467 0,1417 0,1848 Variační koeficient 0,0262 0,0464 0,0383 0,0362 Minimum 17,8 17,0 17,5 18,0 Maximum 19,6 21,0 20,6 20,2 Plemenný standard 17, , , ,5-20 Průměr +/- směrodatná odchylka 18,2-19,2 17,8-19,6 18,2-19,6 18,4-19,8 Věk Intervaly pro všechny skupiny odpovídaly plemennému standardu a žádná z vypočítaných hodnot nepřekročila stanovenou hranici (tab. č. 30). Hodnoty první skupiny mladých koní zcela odpovídaly plemennému standardu, žádný z koní nepřekročil v žádné hodnotě standard. Vytvořený interval nabýval hodnot

70 70 18,2 19,2 cm. Domníváme se, že mladší koně 3 letí nemají stále ukončený vývin těla, proto jsou jejich hodnoty v rozmezí standardu. U druhé skupiny nabýval interval hodnot 17,8 19,6 cm a prokázali jsme ve skupině 3 koně s menšími, popřípadě většími hodnotami OHol, než je stanovený plemenný standard. Dva ze změřených koní měli hodnoty menší, byly to klisny. Jeden z koní měl hodnotu OHol větší, šlo o hřebce se sportovní výkonností. Ve třetí skupině se interval pohyboval v rozmezí 18,2 19,6 cm. Plemennému standardu odpovídalo 96%, 25 koní. Pouze jeden z koní, klisna Formula, přesáhl svým obvodem holeně požadované hodnoty. Interval pro čtvrtou skupinu se nachází v rozmezí 18,4 19,8 cm. Plemennému standardu odpovídá 93%, 13 koní. Jeden kůň, hřebec Adžibej, měl hodnoty OHol větší. Větší hodnoty jsou podle našeho mínění způsobeny právě sportovním využitím hřebce v distančních dostizích. Na závěr vyhodnocení hodnot obvodu holeně bychom chtěli poukázat na velmi široké rozpětí plemenného standardu. Ve větších chovech se uvádí rozpětí v rozmezí 0,5-1,0 cm, maximálně však 1,5 cm. V našem případě jde o 2,5 cm, u klisen 3,5 cm. U hřebců je tento interval menší, 18,5 20 cm, což je v rámci našich výpočtů opodstatněné. Velké rozpětí dává možnost zařadit do chovu i méně typické jedince, což podle našeho názoru není správný směr šlechtění koně v době rozkvětu chovu a zvyšování stavů achaltekinských koní po celém světě. V rámci sjednocení typu koní by se proto mělo využít změny v plemenném standardu a zmenšit tento interval. Myslíme si, že by to bylo velkým přínosem pro optimální rozvoj chovu achaltekinských koní Vyhodnocení ŠDT Šikmou délku těla jsme změřili u achaltekinských hřebců. Šikmá délka těla udává délku těla od lopatky po sedací kost a zároveň spolu s kohoutkovou výškou hůlkovou vypovídá o rámci koně. ŠDT se pohybuje v rozmezí cm podle plemenného standardu. U achaltekinských koní se měřila do minulého roku (2005) pouze u hřebců, od letošního roku je tato míra podle ustanovení X. plemenné knihy měřena také u klisen. My jsme již toto kritérium nemohli splnit pro nedostatek času.

71 71 Nejprve jsme porovnali pomocí metody obecného lineárního modelu jednotlivé skupiny v závislosti na zvolených efektech (tab. č. 31, 32). V případě výskytu statistické průkaznosti jsme efekt dále testovali metodou mnohonásobné porovnávání. Tab. č. 31 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ŠDT (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 17, ,755 0,604 0,4441 Podíl genů cizího plemene 94, ,901 3,228 0,0840 Věkové kategorie 170, ,991 1,938 0,1482 Vysvětleno 308, ,797 2,102 0,0973 Chyba 764, ,403 Celkem 1073, ,628 Tab. č. 32 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ŠDT (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 49, ,579 1,686 0,2055 Podíl genů cizího plemene 94, ,901 3,228 0,0840 Věkové kategorie 170, ,991 1,938 0,1482 Vysvětleno 308, ,797 2,102 0,0973 Chyba 764, ,403 Celkem 1073, ,628 V případě šikmé délky těla jsme pomocí obecného lineárního modelu neprokázali žádný statisticky průkazný rozdíl v jednotlivých efektech ani v případě různého rozdělení. Pro větší názornost jsme proto dále jednotlivé efekty porovnali pomocí vybraných parametrů popisné statistiky. Následně jsme pomocí směrodatné odchylky vytvořili interval, ve kterém se nahází 68% změřených koní a porovnali jsme tento interval, ale také jednotlivé hodnoty, s plemenným standardem. Vytvořený interval pro ŠDT dosahoval hodnot 149,9 161,7 cm. Svou minimální hodnotou neodpovídá plemennému standardu, který je v rozmezí cm (tab. č. 33). Také celkem 34% hřebců neodpovídalo standardu.

72 72 Tab. č. 33 Vybrané parametry popisné statistiky pro ŠDT Parametry Obecně Rozsah 32 Průměr 155,7813 Rozptyl výběru 34,6280 Směrodatná odchylka 5,8846 Směrodatná chyba 1,0403 Variační koeficient 0,0378 Minimum 143,0 Maximum 166,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 149,9-161,7 Hodnoty hřebců, kteří neodpovídali standardu, byly menší než požadované minimum a jednalo se pouze o podílové hřebce. Achaltekinští koně by měli být delší ve hřbetě. Naši podíloví hřebci byli kratší, spíše kratšího obdélníkového rámce, méně typičtí než plnokrevní hřebci. Šlo především o koně křížené s anglickým plnokrevníkem. Anglický plnokrevník je mohutnější, ale kratší ve hřbetu než achaltekinský kůň a to, jak se domníváme, se projevilo na stavbě těla podílových hřebců, zejména zkrácením délky hřbetu. Vyhodnocení ŠDT podle efektu chovatel Šikmou délku těla jsme měřili pouze u hřebců, proto je zde absence efektu pohlaví. Prvním hodnoceným efektem je efekt chovatel. Pro větší názornost jsme vytvořili pomocí směrodatné odchylky interval a spolu s jednotlivými hodnotami rozdělenými do dvou skupin dle chovatele jsme ho porovnali se zadaným plemenným standardem. U obou skupin se ve vytvořeném intervalu hodnoty lišily od plemenného standardu (tab. č. 34). U skupiny koní východního chovu nabýval interval hodnot 151,7 161,9 cm. Pouze jeden kůň neodpovídal plemennému standardu, podle zjištění šlo o plnokrevného hřebce Sejran 10. Tento hřebec již v mládí ztratil plodnost v důsledku špatného zacházení a nevyhovujících podmínek chovu. Hřebec je celkově menšího vzrůstu, a proto je menší délka těla zcela na místě.

73 73 Tab. č. 34 Vybrané parametry popisné statistiky pro ŠDT, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah 5 27 Průměr 156, ,5926 Rozptyl výběru 26, ,0007 Směrodatná odchylka 5,1308 6,0828 Směrodatná chyba 2,2946 1,1706 Variační koeficient 0,0327 0,0391 Minimum 149,5 143,0 Maximum 164,0 166,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 151,7-161,9 149,5-161,7 Ve skupině koní západního chovu celkem 37% (10) koní neodpovídalo standardu. Všichni nevyhovující hřebci byli ze skupiny podílových koní a jejich hodnoty byly nižší než je požadované minimum. Hřebci byli s vyšším podílem A1/1 a tedy jejich délka těla je odpovídající vlivu anglického plnokrevníka, který, jak se domníváme, potlačil efekt delšího hřbetu u těchto jedinců. Vyhodnocení ŠDT podle efektu podíl genů cizího plemene V případě efektu podíl genů cizího plemene jsme pro menší počty koní v jednotlivých skupinách provedli dvě rozdělení. U hřebců nám zcela vypadla při prvním rozdělení skupina 12 (podíloví koně východního chovu). Ve skupinách 11 (plnokrevní koně východního chovu) a 21 (plnokrevní koně západního chovu) bylo zastoupení hřebců malé, proto jsme zvolili dále také druhé rozdělení.

74 74 Tab. č. 35 Vybrané parametry popisné statistiky pro ŠDT, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 156, , , , ,9000 Rozptyl výběru 26, , , , ,3842 Směrodatná odchylka 5,1308 4,0999 6,1955 5,0219 6,1955 Směrodatná chyba 2,2946 1,5496 1,3854 1,4497 1,3854 Variační koeficient 0,0327 0,0270 0,0395 0,0326 0,0395 Minimum 149,5 146,0 143,0 146,0 143,0 Maximum 164,0 159,0 166,0 164,0 166,0 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 151,7-161,9 147,7-155,9 150,7-163,1 148,9-158,9 150,7-163,1

75 75 V případě plnokrevných hřebců východního chovu byl vytvořený interval v rozmezí 151,7 161,9 cm. Z pěti hřebců v této skupině jeden neodpovídal standardu, jak jsme zjistili byl to výše zmíněný hřebce Sejran. Zmiňovaný hřebec je menšího vzrůstu a v důsledku špatného zacházení (nedostatek krmení a prostoru) byl jeho vývin značně negativně ovlivněn. Z toho pramení také vliv na reprodukční schopnosti hřebce, který je dnes zcela neplodný. U plnokrevných hřebců západního chovu leží interval v rozmezí hodnot 147,7 155,9 cm. Čtyři ze sedmi hřebců ve skupině neodpovídali plemennému standardu a jak je možné sledovat v tab. č. 35, byly celkově jejich naměřené hodnoty nižší než u ostatních hřebců. Hřebci byli odchováni ve špatných podmínkách chovu na Chrastavě. Domníváme se, že jejich celková menší délka těla je poznamenána špatnými podmínkami chovu v období vývinu kostry. U poslední skupiny prvního rozdělení, podíloví hřebci západního chovu, vytvořený interval opět neodpovídal standardu a jeho minimální hodnota byla nižší než je požadováno. Hodnoty intervalu jsou 150,7 163,1 cm. Celkem 6 koní neodpovídalo vůbec plemennému standardu. Byli to podíloví hřebci, kříženci s anglickým plnokrevníkem, který se podle našich domněnek významně podílel na útlumu, pro achaltekince tak typického, delšího hřbetu. U druhého rozdělení ani jedna z obou skupin neodpovídala plně plemennému standardu. Ve skupině plnokrevných celkem 42% (5) koní neodpovídalo standardu. Jejich naměřené hodnoty ŠDT byly nižší než je požadovaná minimální hranice a také vytvořený interval nabýval nižších hodnot, 148,9 158,9 cm. Je známo, že achaltekinští koně chovaní v Rusku se svou ŠDT mírně liší od koní chovaných v původní domovině, Turkmenistánu. Koně z Ruska jsou kratší ve hřbetě, naopak koně z Turkmenistánu jsou delší. Tomu odpovídají také hodnoty naměřené u českých hřebců. Všichni hřebci byli dovezeni z Ruska, případně z Dagestánu. Ve skupině podílových hřebců neodpovídalo standardu 30% (6) koní. Vytvořený interval se pohyboval v rozmezí 150,7 163,1 cm. Domníváme se, že kratší délka těla byla způsobena křížením s anglickým plnokrevníkem, který nedosahuje přílišné délky ve hřbetě.

76 76 Vyhodnocení ŠDT podle efektu věk V případě efektu věk jsme podle dané metodiky rozdělili soubor hřebců do čtyř věkových kategorií. V kategoriích starších koní je menší počet koní. Podle zvolené metodiky jsme neprovedli žádnou úpravu, aby hodnocení bylo stejné pro všechny kategorie. Tab. č. 36 Vybrané parametry popisné statistiky, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4.skupina ( ) Rozsah Průměr 153, , , ,5000 Rozptyl výběru 47, , , ,0000 Směrodatná odchylka 6,9210 4,3893 3,8379 9,8995 Směrodatná chyba 2,1886 1,0973 1,9189 7,0000 Variační koeficient 0,0451 0,0282 0,0237 0,0633 Minimum 143,0 149,0 157,0 149,5 Maximum 164,0 163,0 166,0 163,5 Plemenný standard Průměr +/- směrodatná odchylka 146,4-160,2 151,3-160, ,7 146,6-166,4 Věk U první skupiny nejmladších koní se vytvořený interval pohyboval v rozmezí 146,4 160,2 cm. Celkem 5 koní neodpovídalo standardu. Byli to většinou mladí hřebci. Polovinu první skupiny tvoří koně 3letí, proto se domníváme, že nízké hodnoty mohou být způsobeny odlišným vývinem achaltekinských koní, to zejména pozdějším dospíváním. U skupiny koní 2. věkové kategorie leží vytvořený interval v plemenném standardu s hodnotami 151,3 160,1 cm. V této skupině opět 5 koní neodpovídalo požadavkům standardu, jejich hodnoty nedosahovaly minimální stanovené hranice. Jde o podílové hřebce odchované na Chrastavě. Je otázkou, zda špatné podmínky chovu způsobily nedostatečný vývoj hřebců, a proto jsou jejich hodnoty ŠDT nižší než je požadované minimum, nebo to byla genetická informace obou rodičů. Třetí skupina starších koní plně odpovídala plemennému standardu jak vytvořeným intervalem, tak hodnotami všech naměřených koní. Nízký počet koní ovšem nedává dostatečné množství měření, proto jsou získané hodnoty spíše orientačního charakteru.

77 77 Ve skupině nejstarších koní jsme mohli změřit pouze dva hřebce. Změřili jsme 18-ti letého plnokrevného hřebce Sejrana 10 a 14-ti letého podílového hřebce Adžibeje. Jsou to jediní žijící hřebci této věkové kategorie. Hřebec Sejran neodpovídal plemennému standardu svou kratší délkou těla než je stanovené minimum. Sejran 10 býval plemenným hřebcem, ovšem špatné podmínky chovu, zejména psychická stránka, poznamenaly vývoj a celkovou stavbu těla tohoto hřebce. Hřebec již v chovu nepůsobí pro svou neplodnost. Hřebec Adžibej odpovídá svou šikmou délkou těla plně standardu. Na závěr je nutno podotknout, že velké množství hřebců chovaných v ČR a zároveň využívaných v plemenitbě neodpovídá plemennému standardu. Je velká variabilita v jednotlivých zvolených kategoriích. Zde vidíme výzvu pro chovatele, kteří by se měli snažit importovat typově odpovídající jedince a tyto využívat v další plemenitbě. Pokud to ovšem podmínky nedovolují, je třeba nekorektnímu hřebci vybírat klisnu typově vynikající, bez zjevných tělesných nedostatků. Myslíme si, že je velmi důležité měřit čtvrtou míru, ŠDT, nejen u hřebců, ale také u klisen. To dokazuje také nové ustanovení v X. plemenné knize, ve které je potřeba měření ŠDT u klisen zakotvena v plemenném standardu. X. plemenná kniha byla vydaná v lednu roku 2006, proto jsme nemohli šikmou délku měřit u klisen pro nedostatek času. 5.2 VYHODNOCENÍ HIPPOMETRICKÝCH INDEXŮ Dalším krokem naší práce bylo vypočítat z naměřených hodnot tělesných měr pět hippometrických indexů. Tři z těchto indexů jsme vypočítali pro celý soubor jedinců, dva indexy, index kostnatosti a index formátu těla, jsme vypočítali pouze pro hřebce Vyhodnocení IM Index mohutnosti klesá od nejvyšší hodnoty u koní těžkého typu k nejnižší hodnotě u koní lehkého typu. Vypočítá se podílem obvodu hrudníku a kohoutkové výšky hůlkové. Sděluje nám informace o celkovém vývinu svalstva koně a jeho mohutnosti.

78 78 Tab. č. 37 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IM (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 26, ,160 1,283 0,2603 Pohlaví 368, ,348 18,073 0,0001 Podíl genů cizího plemene 51, ,999 1,276 0,2843 Věkové kategorie 102, ,043 1,670 0,1791 Vysvětleno 789, ,801 5,534 0,0000 Chyba 1813, ,382 Celkem 2603, ,121 Pro porovnání jednotlivých efektů jsme zvolili metodu obecný lineární model. Každý efekt jsme pomocí této metody zvlášť porovnali (tab. č. 37). V případě prvního rozdělení jsme zjistili statisticky významný rozdíl ve skupině efektu pohlaví (tab. č. 37). V žádné z dalších skupin efektů jsme statisticky významný rozdíl neprokázali. Efekt pohlaví jsme proto dále testovali metodou mnohonásobného porovnávání za účelem zjistit, v jakém směru se skupiny efektu pohlaví liší. Tab. č. 38 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1, 2) Skupina Četnost Průměr Hřebci Klisny Hřebci ,4191 * Klisny ,4053 * Při následném testování efektu pohlaví jsme prokázali statisticky významný rozdíl hodnot mezi skupinami klisen a hřebců. Průměrná hodnota indexu mohutnosti je u hřebců nižší než u klisen (tab.č.38). Domníváme se, že je to způsobeno především většími hodnotami obvodu hrudníku u klisen a také větší variabilitou kohoutkové výšky u klisen. Klisny jsou převážně v chovné kondici a to způsobuje větší obvod hrudníku a následně také větší hodnotu indexu mohutnosti.

79 79 Tab. č. 39 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IM (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,043 0,002 0,9633 Pohlaví 381, ,751 18,762 0,0000 Podíl genů cizího plemene 34, ,730 1,707 0,1947 Věkové kategorie 146, ,924 2,404 0,0726 Vysvětleno 772, ,723 6,326 0,0000 Chyba 1831, ,347 Celkem 2603, ,121 U druhého rozdělení jsme prokázali stejný statisticky významný rozdíl ve skupině efektu pohlaví (tab. č. 39). V našem případě se následné testování neliší od testovaného efektu pohlaví v případě prvního rozdělení, proto jsou výsledky uvedené společně v tab. č. 38. Pro větší názornost jsme také v případě hippometrických indexů využili možnosti popisné statistiky. Vytvořili jsme pomocí směrodatné odchylky intervaly, ve kterých se nachází 68% změřeného souboru. Tab. č. 40 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM Parametry Obecně Rozsah 97 Průměr 115,7604 Rozptyl výběru 27,1205 Směrodatná odchylka 5,2077 Směrodatná chyba 0,5288 Variační koeficient 0,0450 Minimum 102,7063 Maximum 132,6923 Vypočítané hodnoty standardu 99,4 125,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 110,6-121 V případě indexu mohutnosti jsme u celkového souboru dosáhli intervalu hodnot 110,6 121 (tab. č. 40). V porovnání s vypočítaným rozmezím podle hodnot plemenného standardu je interval zcela v rozmezí zadaného standardu. Pouze 3 koně neodpovídali standardu a to vyššími hodnotami a byly to klisny. Achaltekinského koně můžeme zařadit

80 80 mezi koně lehkého typu. Vytvořený interval odpovídá variabilitě celého souboru. Vyšší hodnoty IM jsou dány větším obvodem hrudníku u klisen. Vyhodnocení IM podle efektu pohlaví Podle efektu pohlaví jsme soubor dělili na hřebce a klisny a vytvořili interval, ve kterém se nachází 68% koní. Také v případě popisné statistiky efektu pohlaví jsou znatelné rozdíly mezi skupinou hřebců a klisen v indexu mohutnosti (tab. č. 41). Tab. č. 41 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt pohlaví Parametry Pohlaví Hřebci Klisny Rozsah Průměr 112, ,4053 Rozptyl výběru 15, ,6307 Směrodatná odchylka 3,9922 4,9629 Směrodatná chyba 0,7057 0,6156 Variační koeficient 0,0355 0,0423 Minimum 102, ,0906 Maximum 121, ,6923 Vypočítané hodnoty standardu 99,4 125,3 99,4 125,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 108,4-116,4 112,4-122,4 V případě hřebců vytvořený interval nabývá hodnot 108,4 116,4, interval je kratší než při hodnocení celého souboru, ale nachází se přibližně ve středu zadaného standardu. Index mohutnosti je velmi ovlivňován obvodem hrudníku. Tato míra je u hřebců o něco menší než u klisen, které jsou v chovné kondici. Tím je také index mohutnosti u hřebců menší než u klisen. U jednoho z hřebců jsme objevili index větší. Jedná se o hřebce Arbaie, který je trénován do vytrvalostních dostihů, proto se domníváme, že jeho větší index a také obvod hrudníku jsou dané především tvrdým tréninkem. U klisen nabývá vytvořený interval hodnot 112,4 122,4. U klisen jsme došli k závěru, že jsou celkově mohutnější než hřebci. Na to ukazuje také vypočítaný standard, který je širší a také hodnoty indexu mohutnosti jsou vyšší. Ještě nikdy jsme se s tímto jevem nesetkali, že klisny jsou mohutnější než hřebci. Myslíme si, že využití anglického

81 81 plnokrevníka a také působení v chovu se podepsalo především na obvodu hrudníku a následně na vypočítaném indexu mohutnosti. Vyhodnocení IM podle efektu chovatel Soubor jsme rozdělili podle geografického členění na východní chov a západní chov. Pro vytvořené skupiny jsme vypočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém leží 68% koní z dané skupiny. Tab. č. 42 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah Průměr 116, ,3552 Rozptyl výběru 35, ,8586 Směrodatná odchylka 5,9792 4,7811 Směrodatná chyba 1,0570 0,5930 Variační koeficient 0,0513 0,0414 Minimum 107, ,7063 Maximum 132, ,7329 Vypočítané hodnoty standardu 99,4 125,3 99,4 125,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 110,6-122,6 110,6-120,1 V tab. č. 42 uvádíme základní parametry popisné statistiky a vytvořené intervaly. U koní východního chovu je rozmezí hodnot intervalu 110,6 122,6, u koní západního chovu pak hodnot 110,6 120,1. V obou případech se hodnoty pomocného intervalu blížily hodnotám vypočítaného standardu. U koní východního chovu jsme objevili pouze dva koně, kteří měli větší hodnoty indexu mohutnosti. Byly to klisny (Formula a Markíza), obě zařazené do chovu, v době měření březí. To, jak se domníváme, velmi ovlivnilo hodnoty obvodu hrudníku a následně hodnoty indexu mohutnosti. U hodnot koní západního chovu jsme se setkali s o něco užším intervalem vypočítaných hodnot, ale stále se interval pohyboval v povoleném rozmezí. Setkali jsme se zde především s vyššími hodnotami klisen, nižší hodnoty indexu jsme prokázali u hřebců. Pouze jedna klisna měla hodnoty větší než jsou hodnoty maxima.

82 82 Vyhodnocení IM podle efektu podíl genů cizího plemene Podle efektu podíl genů cizího plemene jsme nejprve rozdělili soubor do 4 skupin s ohledem na místo chovu. Výpočet zkresloval malý počet koní v jedné ze skupin, a proto jsme dále zvolili druhé rozdělení, ve kterém jsme soubor rozdělili bez ohledu na místo chovu. Pro každou ze skupin jsme vypočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nachází 68% koní ze skupiny. Zdá se, že intervaly jednotlivých skupin jsou přibližně stejné. Pouze u skupiny plnokrevných koní západního chovu jsme nenašli ani jednoho zástupce, který by jakkoli překračoval vymezený standard. U ostatních skupin jsme vždy našli po jednom zástupci, který překročil povolené maximum standardu. Index mohutnosti koní z posledních tří skupin je zajímavý opět svými vyššími hodnotami a to zejména v případě klisen. Pokud jsme našli nižší hodnoty, patřily spíše hřebcům. Vždy se jednalo o klisnu, jak již o obě zmiňované Formulu a Markízu, k nim se pak přidala klisna Moljun. Všechny tři klisny jsou kříženky s plnokrevníkem, který má uzpůsobený hrudník a celý kardiovaskulární systém dostihovému tréninku, respektive také s budoňovským koněm. Obvod hrudníku je u A1/1 větší a tudíž má také vliv na velikost indexu mohutnosti. Vliv plnokrevníka a teplokrevníka se, podle našich domněnek, vysoce podílí na větším indexu mohutnosti. V neposlední řadě je zde velký vliv kondice klisen. Myslíme si, že sjednocením a to především zmenšením jednotlivých standardů pro tělesné míry se sjednotí hodnoty indexů do vyrovnanějších skupin. To lze dosáhnout pouze výběrem korektních koní, s dobře vyjádřeným typem a danými mírami. Je pravda, že kondice koní je vysoce ovlivnitelná zejména pak v případě klisen, které jsou zařazené v chovu a jejich stav po několika porodech odpovídá námi zjištěný vyšším hodnotám obvodu hrudníku a následně indexu mohutnosti. Tento fakt lze jen stěží ovlivnit.

83 83 Tab.č.43 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Podíloví Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 115, , , , , ,2696 Rozptyl výběru 30, , , , , ,4728 Směrodatná odchylka 5,5030 5,9132 6,0919 4,2156 5,6977 4,7405 Směrodatná chyba 1,0590 2,6445 1,4359 0,6149 0,8494 0,6574 Variační koeficient 0,0476 0,0484 0,0532 0,0365 0,0495 0,0408 Minimum 107, , , , , ,9880 Maximum 132, , , , , ,1258 Vypočítané hodnoty standardu 99,4 125,3 99,4 125,3 99,4 125,3 99,4 125,3 99,4 125,3 99,4 125,3 Průměr +/- směrodatná odchylka ,1 116, ,5-120,7 111,4-119,9 109,5-120,9 111,5-121

84 84 Vyhodnocení IM podle efektu věk Čtyři zvolené skupiny podle efektu věk jsme zvolili s ohledem na specifický vývoj stavby těla u achaltekinského koně. Pro každou skupinu koní jsme vytvořili interval pomocí směrodatné odchylky. Tab. č. 44 Vybrané parametry popisné statistiky pro IM, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 113, , , ,6512 Rozptyl výběru 15, , , ,7502 Směrodatná odchylka 3,9823 5,4194 5,0295 4,6637 Směrodatná chyba 0,8490 0,9160 0,9864 1,2464 Variační koeficient 0,0351 0,0471 0,0432 0,0390 Minimum 107, , , ,9870 Maximum 124, , , ,1258 Vypočítané hodnoty standardu 99,4 125,3 99,4 125,3 99,4 125,3 99,4 125,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 109,5-117,5 109,6-120,4 111,5-121, ,3 Věk V tab. č. 44 jsou uvedeny základní parametry a vypočítané intervaly pro jednotlivé skupiny. Největší hodnoty nabývá interval 4. skupiny, nejstarších koní, ,3, ve které svými hodnotami neodpovídala vypočítanému standardu jedna klisna. Opět musíme říci, že ve skupině jsou zastoupeny převážně klisny v chovu, po hříbatech, případně březí. Chovná kondice velmi ovlivňuje obvod hrudníku, který se významnou mírou podílí na indexu mohutnosti a tedy vyšší hodnoty odpovídají vyšším hodnotám obvodu hrudníku chovných klisen. Nejmenší index jsme zjistili u koní nejmladších, 1. skupina, kde nabýval hodnot 109,5 117,5. Zde jsme nenašli žádného koně, který by jakkoli neodpovídal standardu. Koně v první skupině jsou mladí koně ve vývinu, proto se domníváme, že se jejich obvod hrudníku, KVH a také index mohutnosti bude ve fázi konce vývinu a následným tréninkem zvětšovat. Již nyní ale můžeme říci, že se jedná spíše o mohutnější koně. U skupin koní středního věku jsou intervaly vyrovnané a nabývají přibližně stejných hodnot. Opět je největší procento koní s vyššími hodnotami a v tomto případě se

85 85 jedná zejména o klisny. V případě nižšího indexu jde spíše o hřebce. V obou skupinách je po jedné zástupkyni již zmíněných klisen s větším indexem mohutnosti než je standard Vyhodnocení IKost Index kostnatosti je nejmenší u anglického plnokrevníka a roste s růstem tělesné hmoty. Největší je u chladnokrevných koní. Jde o poměr obvodu holeně a kohoutkové výšky hůlkové. Lze z něj usuzovat na konstituci koně. Tab. č. 45 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IKost (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,036 0,190 0,6637 Pohlaví 5, ,314 28,024 0,0000 Podíl genů cizího plemene 0, ,107 0,562 0,5721 Věkové kategorie 1, ,543 2,864 0,0412 Vysvětleno 6, ,984 5,187 0,0001 Chyba 16, ,190 Celkem 23, ,248 V tab. č. 45 jsme provedli podle 1.rozdělení vyhodnocení indexu kostnatosti pomocí metody obecný lineární model. V případě efektu pohlaví a také věk jsme zjistili statisticky průkazné rozdíly. Tyto dva efekty jsme následné testovali metodou mnohonásobného porovnávání k upřesnění výsledku. Tab. č. 46 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1, 2) Skupina Četnost Průměr Klisny Hřebci Klisny 65 12,0661 * Hřebci 32 12,4622 * V případě efektu pohlaví jsme prokázali statisticky významný rozdíl mezi skupinou hřebců a klisen, kdy index kostnatosti je u hřebců větší, v případě klisen menší. Domníváme se, že menší IKost je u klisen způsoben jemnější stavbou těla u klisen, než je tomu u hřebců. Klisny mají podle našeho zjištění o několik cm větší KVH než hřebci,

86 86 ale zároveň menší obvod holeně, což se musí objevit také na hodnotě indexu kostnatosti, který je vypočítán poměrem těchto dvou měr. V případě efektu věk se nám nepodařilo potvrdit statisticky významné rozdíly zjištěné metodou obecný lineární model v jednotlivých kategoriích, proto tabulku následného testování neuvádíme. Tab. č. 47 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IKost (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,211 1,118 0,2932 Pohlaví 5, ,438 28,856 0,0000 Podíl genů cizího plemene 0, ,127 0,675 0,4136 Věkové kategorie 1, ,516 2,740 0,0479 Vysvětleno 6, ,133 6,013 0,0000 Chyba 16, ,188 Celkem 23, ,248 V případě druhého rozdělení jsme prokázali stejné statisticky významné rozdíly pro efekt pohlaví a věk (tab. č. 47). Tyto uvádíme již v tab. č. 46. Pro efekt věk tabulku následného testování neuvádíme z důvodu neprokázaní statistické průkaznosti rozdílů v jednotlivých věkových skupinách. Pro vyšší průkaznost a názornost jsme zvolili vybrané parametry popisné statistiky. Pro jednotlivé skupiny v rámci zadaných efektů a pro celý soubor jsme vypočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nacházelo 68% změřených achaltekinských koní. Achaltekinci jsou koně jezdeckého dýchacího typu, proto si myslíme, že by se měl index kostnatosti blížit hodnotám u anglického plnokrevníka. U celého souboru změřených koní se pohyboval interval v rozmezí 11,7 12,7 (tab. č. 48) a odpovídal spíše středním hodnotám zadaného standardu.

87 87 Tab. č. 48 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost Parametry Obecně Rozsah 97 Průměr 12,1968 Rozptyl výběru 0,2475 Směrodatná odchylka 0,4975 Směrodatná chyba 0,0505 Variační koeficient 0,0408 Minimum 10,6250 Maximum 13,4237 Vypočítané hodnoty standardu 10,6 13,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 11,7-12,7 Jednalo se, jak se domníváme, o celkově vyrovnaný soubor koní. Zjistili jsme pouze tři případy, kdy jedinci překročili povolené maximum. Ve všech třech případech šlo o hřebce českého chovu. Mohly to být odlišné zvyky v metodách krmení koní u nás, trénink koní, ale také genetické založení jedinců, které přispěly k mohutnější stavbě těla u těchto hřebců. Vyhodnocení IKost podle efektu pohlaví Podle pohlaví jsme rozdělili koně na hřebce a klisny a vytvořili pro každou kategorii interval, ve kterém se nachází 68% koní. Popisnou statistikou jsme se snažili vyhodnotit vypočítané hodnoty indexu kostnatosti achaltekinských koní. U hřebců dosahoval interval hodnot 12 12,9 (tab. č. 49) a leží spíše v druhé polovině vytvořeného standardu, přesto jsme zjistili, že celkem 6 hřebců (českého chovu) standardu neodpovídalo. V případě klisen se interval pohybuje v rozmezí 11,6 12,5 (tab. č. 49). Interval u klisen je poněkud větší než u hřebců a obsahuje spíše střední hodnoty standardu. Podle našich domněnek je zde velký vliv jak mladších klisen (3,5 leté), které ještě neukončily vývoj a jejich KVH je menší než u klisen starších, ale také klisen dovezených ze západních zemí, ty jsou podle našeho měření větší.

88 88 Tab. č. 49 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt pohlaví Parametry Pohlaví Hřebci Klisny Rozsah Průměr 12, ,0661 Rozptyl výběru 0,2112 0,2164 Směrodatná odchylka 0,4595 0,4652 Směrodatná chyba 0,0812 0,0577 Variační koeficient 0,0369 0,0386 Minimum 11, ,6250 Maximum 13, ,2051 Vypočítané hodnoty standardu 11,2 12,9 10,2 14 Průměr +/- směrodatná odchylka 12-12,9 11,6-12,5 Vyhodnocení IKost podle efektu chovatel Podle efektu chovatel jsme rozdělili soubor do dvou skupin podle geografického členění. Pro názornost jsme vypočítali pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nacházelo 68% koní z dané skupiny. Tab. č. 50 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah Průměr 12, ,1365 Rozptyl výběru 0,1465 0,2891 Směrodatná odchylka 0,3828 0,5377 Směrodatná chyba 0,0677 0,0667 Variační koeficient 0,0311 0,0443 Minimum 11, ,6250 Maximum 13, ,4237 Vypočítané hodnoty standardu 10,6 13,3 10,6 13,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 11,9-12,7 11,6-12,7 Ve skupině koní východního chovu se pohybuje interval v rozmezí hodnot 11,9 12,7, u skupiny západních koní v rozmezí 11,6 12,7 (tab. č. 50). Intervaly obou skupin jsou téměř shodné a oba nesou spíše střední hodnoty standardu. U koní západních

89 89 jsme našli tři hřebce s většími hodnotami. Vyšší hodnoty indexu mohutnosti mohly být způsobeny jak celkovou konstitucí, také například tréninkem. Spíše se přikláníme k vlivu mohutnější stavby kostry a konstituce. Vyhodnocení IKost podle efektu podíl genů cizího plemene Celý soubor jsme rozdělili nejdříve podle podílu genů cizího plemene a zároveň podle místa chovu. Pro malý počet koní v jedné ze skupin jsme provedli druhé rozdělení bez hledu na chov. U prvního rozdělení můžeme říci, že jednotlivé vytvořené intervaly jsou si velmi blízké, celý soubor je, podle našich domněnek, homogenní (tab. č. 51). Také hodnoty minima a maxima jsou celkem shodné, pouze u skupiny podílových koní východního chovu je hodnota minima nižší než je tomu v ostatních případech. Je otázkou, zda je tento fakt způsoben nepříliš hodnotným chovem paní Havlíčkové z Chrastavy, nebo faktem, že se jedná o křížence s A1/1. U skupiny západních koní jsme objevili 1 plnokrevného, respektive 2 podílové hřebce, kteří měli větší hodnoty než je maximum. Tento fakt jsme prokázali také při druhém rozdělení. V případě druhého rozdělení jsou oba intervaly víceméně totožné. Proto se domníváme, že skupiny plnokrevných a podílových koní jsou navzájem homogenní, není mezi nimi přílišný rozdíl v konstituci.

90 90 Tab. č. 51 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Podíloví Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 12, , , , , ,1422 Rozptyl výběru 0,1599 0,0891 0,2363 0,3148 0,1938 0,2921 Směrodatná odchylka 0,3999 0,2985 0,4861 0,5610 0,4402 0,5405 Směrodatná chyba 0,0770 0,1335 0,1146 0,0818 0,0656 0,0750 Variační koeficient 0,0324 0,0244 0,0400 0,0462 0,0359 0,0445 Minimum 11, , , , , ,6250 Maximum 13, , , , , ,4237 Vypočítané hodnoty standardu 10,6 13,3 10,6 13,3 10,6 13,3 10,6 13,3 10,6 13,3 10,6 13,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 11,9-12,7 11,9-12,5 11,7-12,6 11,6-12,7 11,8-12,7 11,6-12,7

91 91 Vyhodnocení IKost podle efektu věk Podle efektu věk jsme rozdělili změřené koně do 4 skupin podle roku narození s ohledem na vývoj achaltekinského plemene. Pro každou ze skupin jsme pomocí směrodatné odchylky vytvořili interval, ve kterém leží 68% hodnot. Tab. č. 52 Vybrané parametry popisné statistiky pro IKost, efekt věk Parametry Věk 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 12, , , ,4027 Rozptyl výběru 0,1618 0,3600 0,2099 0,1407 Směrodatná odchylka 0,4023 0,6000 0,4582 0,3751 Směrodatná chyba 0,0858 0,1014 0,0899 0,1002 Variační koeficient 0,0331 0,0496 0,0374 0,0302 Minimum 11, , , ,6883 Maximum 13, , , ,9904 Vypočítané hodnoty standardu 10,6 13,3 10,6 13,3 10,6 13,3 10,6 13,3 Průměr +/- směrodatná odchylka 11,7-12,6 11,5-12,7 11,8-12, ,8 U prvních tří věkových kategorií se intervaly pohybovaly v přibližně stejném rozmezí. Jediná odchylka byla zjištěna u skupiny starých koní, kde se interval pohyboval v rozmezí 12 12,8 (tab. č. 52). V této skupině jsou zastoupeny starší chovné klisny, proto se domníváme, že to je důvodem k většímu indexu kostnatosti. Pouze u skupin středního věku (2, 3. skupiny) jsme našli dva, respektive jednoho hřebce s většími hodnotami. Jsou to stejní hřebci, o kterých jsme psali výše, a kteří se lišili většími hodnotami indexu kostnatosti.

92 Vyhodnocení ISK Index síly kostry je poměr obvodu holeně ku obvodu hrudníku. Ukazuje sílu kostry jednotlivých koní. Tab. č. 53 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ISK (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,322 1,702 0,1955 Pohlaví 14, ,164 74,914 0,0000 Podíl genů cizího plemene 1, ,531 2,809 0,0656 Věkové kategorie 0, ,106 0,563 0,6410 Vysvětleno 16, ,409 12,743 0,0000 Chyba 16, ,189 Celkem 33, ,351 V případě prvního rozdělení jsme pomocí obecného lineárního modelu porovnali jednotlivé efekty a zjistili jsme, že u efektu pohlaví je statisticky významný rozdíl (tab. č. 53). Tento rozdíl jsme dále testovali metodou mnohonásobného porovnávání. Tab. č. 54 Následné testování pro efekt pohlaví (rozdělení 1, 2) Skupina Četnost Průměr Klisny Hřebci Klisny 65 10,2904 * Hřebci 32 11,0908 * Mnohonásobným porovnáváním jsme prokázali statisticky významný rozdíl a prokázali, které skupiny a jak se liší. Průměr ISK u klisen byl menší (10,2904) než u hřebců (11,0908) (tab. č. 54). z toho usuzujeme, že klisny mají jemnější a slabší kostru než hřebci. Menší ISK u klisen je dán tím, že klisny mají větší obvod hrudníku, který je dán jejich chovnou kondicí. Hřebci naopak mají OH menší a Ohol větší. Při druhém rozdělení jsme prokázali statisticky významný rozdíl u efektů pohlaví a podíl genů cizího plemene (tab. č. 55). Dále jsme efekty testovali metodou mnohonásobného porovnávání.

93 93 Tab. č. 55 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor ISK (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Stat F Významnost Chov 0, ,171 0,897 0,3462 Pohlaví 14, ,532 76,379 0,0000 Podíl genů cizího plemene 0, ,767 4,032 0,0476 Věkové kategorie 0, ,115 0,602 0,6152 Vysvětleno 16, ,762 14,516 0,0000 Chyba 17, ,190 Celkem 33, ,351 V případě efektu pohlaví se jedná o stejné výsledky jako v prvním rozdělení, proto jsme uvedli pouze tab. č. 54. U efektu podíl genů cizího plemene se nám následným testováním nepodařilo potvrdit statistickou významnost, proto tabulku následného testování neuvádíme. Pro větší názornost jsme dále použili vybrané parametry popisné statistiky k celkovému souhrnnému popisu souboru celkově a také podle jednotlivých efektů. Tab. č. 56 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK Parametry Obecně Rozsah 97 Průměr 10,5545 Rozptyl výběru 0,3510 Směrodatná odchylka 0,5924 Směrodatná chyba 0,0602 Variační koeficient 0,0561 Minimum 9,3264 Maximum 12,3609 Vypočítané hodnoty standardu 9,3 12,2 Průměr +/- směrodatná odchylka 9,9-11,1 Vytvořili jsme interval pomocí směrodatné odchylky, který nabýval hodnot 9,9 11,1. Protože jsme již dříve upozorňovali na velké rozpětí plemenných standardů tělesných rozměrů, musíme i nyní říci, že interval indexu je rozmezí standardů tělesných měr velmi ovlivněn a je velmi široký.

94 94 Vyhodnocení ISK podle efektu pohlaví Podle pohlaví jsem soubor rozdělili na klisny a hřebce a vytvořili jsme pro ně pomocí směrodatné odchylky interval, ve kterém se nacházelo 68% hodnot. Tab. č. 57 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt pohlaví Parametry Pohlaví Hřebci Klisny Rozsah Průměr 11, ,2904 Rozptyl výběru 0,1330 0,2474 Směrodatná odchylka 0,3647 0,4974 Směrodatná chyba 0,0645 0,0617 Variační koeficient 0,0329 0,0483 Minimum 10,5556 9,3264 Maximum 12, ,3939 Vypočítané hodnoty standardu 10 11,9 8,8 12,7 Průměr +/- směrodatná odchylka 10,7-11,5 9,8-10,8 U klisen se vytvořený interval pohybuje v rozmezí 9,8 10,8, u hřebců v rozmezí 10,7 11,5 (tab. č. 57). U klisen je interval menší než u hřebců a také hodnoty minima a maxima jsou u klisen nižší. Klisny měly menší obvod holeně, ale naopak větší obvod hrudníku, což způsobilo nižší hodnoty indexu síly kostry. Hřebci měli hodnoty OH a OHol opačného charakteru, proto byl jejich index síly kostry větší než v případě klisen. Také zde jsme mohli najít jenom jednoho hřebce, který měl větší index síly kostry. Je to hřebec Galen, kterému při špatném zacházení zlomili zadní končetinu a následně opomenuli léčení a kosti špatně srostly. Dnes je hřebec speciálně podkován, ale již do konce života bude kulhat a bude mít v místě zlomeniny jasnou nekompatibilitu kostí. Hřebec je více zatížen na přední končetiny, což jistě vysoce ovlivnilo sílu kostry.

95 95 Vyhodnocení ISK podle efektu chovatel Členění podle místa chovu vytvořilo dvě skupiny koní koně chovu východního a koně chovu západního. U jednotlivých skupin jsme vytvořili interval a vyhodnotili jednotlivé skupiny pomocí popisné statistiky. Tab. č. 58 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah Průměr 10, ,5389 Rozptyl výběru 0,2395 0,4097 Směrodatná odchylka 0,4894 0,6401 Směrodatná chyba 0,0865 0,0794 Variační koeficient 0,0462 0,0607 Minimum 9,4949 9,3264 Maximum 11, ,3609 Vypočítané hodnoty standardu 9,3 12,2 9,3 12,2 Průměr +/- směrodatná odchylka 10,1-11,1 9,9-11,2 Interval u koní východního chovu byl vymezen hodnotami 10,1 11,1, u koní západního chovu hodnotami 9,9 11,2 (tab. č. 58). Rozmezí hodnot u koní západního chovu bylo poněkud větší, byla zde větší variabilita a to nejenom v ISK, ale také v obvodu hrudníku a obvodu holeně. U koní východního chovu byl zjištěn interval přiměřený, koně byli s dobrou kostrou, celkově vyrovnanější než byla skupina koní západního chovu. Vyhodnocení ISK podle efektu podíl genů cizího plemene Podle efektu podíl genů cizího plemene jsme použili dvě rozdělení. V prvním rozdělení jsme soubor rozčlenili podle podílu genů a zároveň také místa chovu. U druhého rozdělení jsme z důvodu malého počtu koní odstranili efekt místa chovu a rozdělili soubor na plnokrevné a podílové koně. Následně jsem skupiny porovnali vybranými parametry popisné statistiky.

96 96 Tab.č.59 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Podíloví Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 10, , , , , ,4585 Rozptyl výběru 0,1881 0,2018 0,5409 0,3652 0,3208 0,3637 Směrodatná odchylka 0,4337 0,4492 0,7355 0,6043 0,5664 0,6031 Směrodatná chyba 0,0835 0,2009 0,1734 0,0882 0,0844 0,0836 Variační koeficient 0,0406 0,0447 0,0692 0,0575 0,0531 0,0577 Minimum 9,8942 9,4949 9,5699 9,3264 9,5699 9,3264 Maximum 11, , , , , ,5116 Vypočítané hodnoty standardu 9,3 12,2 9,3 12,2 9,3 12,2 9,3 12,2 9,3 12,2 9,3 12,2 Průměr +/- směrodatná odchylka 10,3-11,1 9,6-10,5 9,9-11,4 9,9-11,1 10,1-11,2 9,8-11,1

97 97 U prvního rozdělení jsou vytvořené intervaly pro jednotlivé skupiny velmi vyrovnané. Pouze u skupiny plnokrevných AT východního chovu byl interval s hodnotami 10,3 11,1 poněkud odlišný (tab. č. 59). Hodnota minima byla vyšší než u ostatních intervalů. Plnokrevní AT měli větší Ohol a menší KVH, proto byl jejich interval s hodnotami větší. U druhého rozdělení se intervaly pohybují v rozmezí 10,1 11,2, respektive 9,8 11,1 (tab. č. 59). Podíloví koně byli menší v KVH, a proto také jejich nižší hodnoty ISK. Vyhodnocení ISK podle efektu věk Podle roku narození jednotlivých koní jsme soubor rozdělili do 4 věkových skupin. Pro každou skupinu jsme pomocí směrodatné odchylky vytvořili interval, ve kterém leželo 68% hodnot, a vyhodnotili jsme výsledky pomocí popisné statistiky. Tab. č. 60 Vybrané parametry popisné statistiky pro ISK, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 10, , , ,3786 Rozptyl výběru 0,2339 0,5214 0,2821 0,2254 Směrodatná odchylka 0,4837 0,7221 0,5312 0,4748 Směrodatná chyba 0,1031 0,1221 0,1042 0,1269 Variační koeficient 0,0451 0,0685 0,0505 0,0457 Minimum 9,5699 9,3264 9,5000 9,4949 Maximum 11, , , ,1628 Vypočítané hodnoty standardu 9,3 12,2 9,3 12,2 9,3 12,2 9,3 12,2 Průměr +/- směrodatná odchylka 10,2-11,2 9,8-11, ,1 9,9-10,8 Věk Hodnoty intervalu u 1. a 3. skupiny jsou vyrovnané a velmi podobné, stejně tak je tomu i v případě skupin 2 a 4 (tab. č. 60). U starších koní ve skupinách 3 a 4 byl interval rozsáhlejší a hodnoty byly větší.

98 98 Závěrem je třeba zmínit fakt, že pouze u hřebce Galena jsme našli nesrovnalosti v indexu a to větší hodnotu. U ostatních koní se hodnoty pohybovaly v rozmezí daného standardu Vyhodnocení IK Index kompaktnosti vypočítáme z poměru obvodu hrudníku ku šikmé délce těla, proto jsme mohli index vypočítat pouze u hřebců. Index vyjadřuje vývin tělesné hmoty u koní tzv.dýchacího typu (např. anglický plnokrevník, lehký polokrevník, achaltekinský kůň a pod.). Index kompaktnosti je u lehkých teplokrevných koní menší než u ranných chladnokrevných koní (mají delší tělo a objemnější hrudník). K porovnání jednotlivých efektů jsme zvolili metodu obecný lineární model a mnohonásobné porovnávání. Tab. č. 61 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 2, ,017 0,138 0,7136 Podíl genů cizího plemene 12, ,155 0,830 0,3707 Věkové kategorie 135, ,291 3,091 0,0444 Vysvětleno 145, ,062 1,984 0,1146 Chyba 380, ,651 Celkem 526, ,975 V tab. č. 61 uvádíme hodnoty obecného lineárního modelu v případě prvního rozdělení. Prokázali jsme statisticky průkazný rozdíl u efektu věk. Efekt jsme proto dále testovali pro upřesnění výsledků metodou mnohonásobného porovnávání. Tab. č. 62 Následné testování pro efekt věk (rozdělení 1, 2) Skupina Četnost Průměr 3 ( ) 2 ( ) 1 ( ) 3( ) 4 106,6078 * 2( ) ,2230 1( ) ,8080 * 4( ) 2 113, ( )

99 99 U následného testování jsme potvrdili rozdíl a upřesnili, které ze skupin se odlišují. Jedná se o skupiny 1 a 3. Střední hodnota 1.skupiny nejmladších hřebců byla 106,6078 a hodnota 3.skupiny hřebců byla 112,8080 (tab. č. 62). Nižší hodnota v případě nejmladších hřebců poukazuje na jejich větší kompaktnost než v případě hřebců 3. skupiny. Nejmladší hřebci měli srovnatelné hodnoty OH a ŠDT než u hřebců skupiny 3. Domníváme se, že je to způsobeno lepšími podmínkami chovu než u paní Havlíčkové, zlepšením šlechtitelských postupů a v neposlední řadě dovozem kvalitních hřebců ze zahraničí, převážně Ruska. Tab. č. 63 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 0, ,002 0,000 0,9900 Podíl genů cizího plemene 12, ,155 0,830 0,3707 Věkové kategorie 135, ,291 3,091 0,0444 Vysvětleno 145, ,062 1,984 0,1146 Chyba 380, ,651 Celkem 526, ,975 V tab. č. 63 druhého rozdělení jsme prokázali stejný rozdíl jako v případě prvního rozdělení, proto výsledky následného testování uvádíme pouze v tab. č. 62. Využitím vybraných parametrů popisné statistiky jsme se snažili znázornit celkový soubor a jednotlivé efekty. Tab. č. 64 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK Parametry Obecně Rozsah 32 Průměr 110,7639 Rozptyl výběru 16,9752 Směrodatná odchylka 4,1201 Směrodatná chyba 0,7283 Variační koeficient 0,0372 Minimum 101,6993 Maximum 119,8630 Vypočítané hodnoty standardu 100,5 120,9 Průměr +/- směrodatná odchylka 106,6-114,9

100 100 Interval indexu kompaktnosti pro celý soubor měřených koní se pohyboval v rozmezí 106,6 114,9. Jde o velmi široký interval, ale v porovnání se standardem je tomu spíše naopak. Nevyrovnanost celého souboru byla dána především hodnotami jednotlivých tělesných měr, které jsou ve velkém rozpětí, proto i zde musíme apelovat na chovatele, kteří by se v rámci vyrovnání populace měli snažit jednotlivé intervaly tělesných měr zúžit. Vyhodnocení IK podle efektu chovatel Rozdělili jsme soubor do dvou skupin na východní a západní chov a pro porovnání skupin jsme pomocí směrodatné odchylky vypočítali interval, ve kterém se nacházelo 68% změřených hřebců. Tab. č. 65 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah 5 27 Průměr 110, ,8719 Rozptyl výběru 11, ,3255 Směrodatná odchylka 3,4551 4,2808 Směrodatná chyba 1,5452 0,8238 Variační koeficient 0,0314 0,0386 Minimum 106, ,6993 Maximum 115, ,8630 Vypočítané hodnoty standardu 100,5 120,9 100,5 120,9 Průměr +/- směrodatná odchylka 106,7-113,6 106,6-115,2 Vytvořený interval pro koně východního chovu odpovídal hodnotám 106,7 113,6; u koní západního chovu byl interval širší 106,6 115,2 (tab. č. 65). Hřebci západního chovu byli méně vyrovnaní a méně kompaktní než hřebci východního chovu, tedy Ruska a Turkmenistánu. Především to byli hřebci chovu paní Havlíčkové, podíloví hřebci, kteří byli méně typičtí než plnokrevní a také méně souměrní ve stavbě těla.

101 101 Vyhodnocení IK podle efektu podíl genů cizího plemene U prvního rozdělení jsme vytvořili pouze tři skupiny, zcela zmizela skupina podílových koní východního chovu, žádné takové hřebce v republice nemáme. V případě prvního rozdělení jsou vytvořené intervaly velmi blízké, u skupiny plnokrevných koní západního chovu je interval poněkud širší a mezní vypočítané hodnoty indexu kompaktnosti jsou velmi vzdálené (tab. č. 66). Hřebci této skupiny byli velmi nevyrovnaní, méně kompaktní. Důvodem byly zřejmě nepříliš vydařené šlechtitelské postupy, zejména nesprávný připařovací plán vytvořený pouze na základě příbuzenských vztahů, ne však na základě tělesných měr a celkové konstituce koní. U druhého rozdělení se intervaly nachází v rozmezí 105,1 115, respektive 107,6 114,8 (tab. č. 66).U podílových hřebců jsme zjistili interval užší, hřebci byli kompaktnější než v případě plnokrevných hřebců, naopak jak jsme předpokládali. Zřejmě zde došlo k většímu vlivu anglického plnokrevníka, který je kompaktní a vyrovnaný a předává to svým potomkům.

102 102 Tab. č. 66 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 110, , , , ,1821 Rozptyl výběru 11, , , , ,1590 Směrodatná odchylka 3,4551 6,0418 3,6275 4,9256 3,6275 Směrodatná chyba 1,5452 2,2836 0,8111 1,4219 0,8111 Variační koeficient 0,0314 0,0549 0,0326 0,0448 0,0326 Minimum 106, , , , ,1988 Maximum 115, , , , ,6615 Vypočítané hodnoty standardu 100,5 120,9 100,5 120,9 100,5 120,9 100,5 120,9 100,5 120,9 Průměr +/- směrodatná odchylka 106,7-113,6 103, ,6-114,8 105, ,6-114,8

103 103 Vyhodnocení IK podle efektu věk Hřebci byli rozdělení do 4 skupin podle roku narození. Každé skupině jsme vypočítali interval, ve kterém leží 68% hřebců a popisnou statistikou jsme vyhodnotili hodnoty indexu kompaktnosti. Tab. č. 67 Vybrané parametry popisné statistiky pro IK, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 112, , , ,1826 Rozptyl výběru 18, ,4897 1,5847 6,9758 Směrodatná odchylka 4,3448 3,8065 1,2588 2,6412 Směrodatná chyba 1,3739 0,9516 0,6294 1,8676 Variační koeficient 0,0385 0,0345 0,0118 0,0233 Minimum 106, , , ,3150 Maximum 119, , , ,0502 Vypočítané hodnoty standardu 100,5 120,9 100,5 120,9 100,5 120,9 100,5 120,9 Průměr +/- směrodatná odchylka 108,5-117,1 106, ,3-107,9 110,5-115,8 Věk Jednotlivé intervaly věkových skupin se pohybují v podobných hodnotách. U poslední skupiny nejstarších hřebců, ve které jsme mohli změřit a zaregistrovat pouze dva koně, byl interval v rozmezí 110,5 115,8, obě hodnoty (min., max.) jsou větší (tab. č. 67). Nejstarší hřebci byli méně kompaktní, je to ale podle našich domněnek dáno stářím koní a opotřebením organismu. U skupiny mladých hřebců je interval příliš široký a také hodnoty minima a maxima jsou vysoké. Mladí hřebci jsou méně kompaktní díky ještě neukončenému vývinu některých z hřebců. Ostatní skupiny jsou celkově uzavřenější, tak jak jsme předpokládali. Musíme podotknout, že celkově jsou hřebci méně kompaktní. Je to zřejmě dáno špatným šlechtěním achaltekinských koní v 90. letech na farmě v Chrastavě. Až dnešní nastupující generace koní by měla, jak se domníváme, dát koně kompaktnější, méně variabilní v hodnotách měr a celkově sousměrnější achaltekinské hřebce,

104 104 ale také klisny. Také musíme konstatovat, že ani v jednom případě jsme nenašli hřebce s odlišnými hodnotami, než je zadaný interval standardu Vyhodnocení IFT Index formátu těla se vypočítá podílem šikmé délky těla ku kohoutkové výšce hůlkové. Čím je index formátu těla větší, tím vyšší je kůň, vzhledem ke své délce těla. Soubor jsme rozdělili podle 3 efektů do jednotlivých skupina pomocí metody obecný lineární model jsme vyhodnotili průkaznost rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Tab. č. 68 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 1) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 3, ,636 0,527 0,4745 Podíl genů cizího plemene 7, ,686 1,113 0,3011 Věkové kategorie 132, ,106 6,389 0,0022 Vysvětleno 156, ,241 4,525 0,0042 Chyba 179, ,904 Celkem 335, ,829 V tab. č. 68 uvádíme jednotlivé efekty a zjištěné průkaznosti. Jako jediný statisticky průkazný rozdíl jsme zjistili v případě efektu věk a dále jsme ho pomocí metody mnohonásobného porovnávání testovali. Tab. č. 69 Následné testování pro efekt věk (rozdělení 1, 2) Skupina Četnost Průměr 1 ( ) 2 ( ) 4 ( ) 3 ( ) 1( ) 10 99,5621 * 2( ) ,4189 * 4( ) 2 102,2401 3( ) 4 106,7050 * * Průkazné rozdíly jsme dostali u skupin 1-3 a 2-3 (tab. č. 69). Koně první věkové skupiny jsou menší, delší ve hřbetě. Jsou to mladí hřebci s neukončeným vývinem, proto jsou tyto hodnoty pouze orientační. U koní druhé skupiny je průměrná hodnota IFT 101,4189. Je to hodnota opět nízká, hřebci jsou menší KVH a delší ve hřbetě. Obě skupiny

105 105 hřebců jsou spíše obdélníkového rámce. U hřebců třetí skupiny je střední hodnota IFT 106,7050, hřebci jsou vyšší a jsou kratší ve hřbetě a tedy spíše čtvercového rámce. U druhého rozdělení (tab. č. 70) jsme dokázali stejnou průkaznost rozdílů jako v případě prvního rozdělení, a jelikož tabulka následného testování je shodná, uvádíme výsledky pouze v tab. č. 69. Tab. č. 70 Zjištění statistické průkaznosti rozdílů hodnot zvolených efektů pro faktor IK (rozdělení 2) Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec Hodnota F Významnost Chov 6, ,766 0,980 0,3313 Podíl genů cizího plemene 7, ,686 1,113 0,3011 Věkové kategorie 132, ,106 6,389 0,0022 Vysvětleno 156, ,241 4,525 0,0042 Chyba 179, ,904 Celkem 335, ,829 Pro lepší vyhodnocení a názornost jsme použili vybrané parametry popisné statistiky a vytvořili jsme pomocí směrodatné odchylky intervaly, ve kterých se nacházelo 68% hřebců. Tab. č. 71 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT Parametry Obecně Rozsah 32 Průměr 101,5507 Rozptyl výběru 10,8292 Směrodatná odchylka 3,2908 Směrodatná chyba 0,5817 Variační koeficient 0,0324 Minimum 95,1613 Maximum 110,8475 Vypočítané hodnoty standardu 92,7 108,4 Průměr +/- směrodatná odchylka 98,3-104,8 Vytvořený interval pro celkový soubor hřebců nabýval hodnot 98,3 104,8 (tab. č. 71). Zdá se nám, že hřebci jsou velmi nevyrovnaní, což je dáno především velmi

106 106 širokým intervalem standardu. Tomu odpovídají také hodnoty minima (95,1613) a maxima (110,8475). Myslíme si, že jde především o vliv mladých hřebců, kteří jsou stále ještě ve vývinu a jejich hodnoty měr a indexů jsou proto stále jen orientační. Jeden hřebec měl hodnoty indexu vyšší než je standard. Hřebec Šogun je starší, s kratším hřbetem. Vyhodnocení IFT podle efektu chovatel Podle místa chovu jsme soubor rozdělili do dvou skupin a vyhodnotili jsme popisnou statistikou hodnoty indexu formátu těla. V případě skupiny hřebců východního chovu se nachází interval v rozmezí 100,2 104,6 (tab. č. 72). Interval i ostatní hodnoty byly velmi vyrovnané a i přes malý počet koní můžeme říci, že hřebci byli menší a delší ve hřbetě a spíše obdélníkového rámce. Jednalo se o typické jedince, převážně dovezené v roce 2003/2004 z Ruska a tedy již splňující moderní kritéria pro achaltekinské koně jako koně sportovního. U skupiny západního chovu je interval širší než v prvním případě, rozmezí je 97,9 104,9. Ve skupině jsme zjistili velkou variabilitu, byli zde hřebci jak obdélníkového tak i čtvercového rámce. Jedná se o hřebce převážně chovu paní Havlíčkové z Chrastavy, proto větší variabilita mezi jedinci. Spíše se však jedná o podílové jedince, u kterých je vetší variabilita v mírách daná přilitím krve anglického plnokrevníka. Tab.č.72 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT, efekt chovatel Parametry Chov Východ Západ Rozsah 5 27 Průměr 102, ,3988 Rozptyl výběru 4, ,0180 Směrodatná odchylka 2,1936 3,4667 Směrodatná chyba 0,9810 0,6672 Variační koeficient 0,0214 0,0342 Minimum 99, ,1613 Maximum 104, ,8475 Vypočítané hodnoty standardu 92,7 108,4 92,7 108,4 Průměr +/- směrodatná odchylka 100,2-104,6 97,9-104,9

107 107 Vyhodnocení IFT podle efektu podíl genů cizího plemene Opět jsme provedli dvě různá rozdělení s ohledem na místo chovu nebo pouze na podíl genů cizího plemene. Pro každou z vytvořených skupin jsme vypočítali interval a pomocí vybraných parametrů popisné statistiky jsme jednotlivé skupiny hřebců vyhodnotili. U prvního rozdělení jsme vyhodnotili pouze tři skupiny, skupina koní podílových východního chovu vypadla. Interval první skupiny se nacházel v rozmezí hodnot 100,2 104,6. Jsou to hodnoty střední, koně byli vyšší a s menší délkou těla. U ostatních dvou skupin jsou intervaly velice podobné, u plnokrevných koní je interval užší, není zde tak velká variabilita. Hřebci byli menšího vzrůstu s poněkud větší délkou těla. V případě rozdělení bez ohledu na míso chovu jsou intervaly obou skupin téměř shodné a jsou příliš široké. Hodnoty u podílových hřebců byly spíše vyšší a hřebci byli kratší ve hřbetě, to může být dané nejspíše krví anglického plnokrevníka, který je spíše kratší ve hřbetě.

108 108 Tab. č. 73 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT, efekt podíl genů cizího plemene Parametry Rozdělení 1 Rozdělení 2 Plnokrevní Východ Plnokrevní Západ Podíloví Západ Plnokrevní Podíloví Rozsah Průměr 102, , , , ,9066 Rozptyl výběru 4,8117 4, ,0908 5, ,0908 Směrodatná odchylka 2,1936 2,0349 3,7538 2,3592 3,7538 Směrodatná chyba 0,9810 0,7691 0,8394 0,6811 0,8394 Variační koeficient 0,0214 0,0204 0,0368 0,0234 0,0368 Minimum 99, , , , ,1613 Maximum 104, , , , ,8475 Vypočítané hodnoty standardu 92,7 108,4 92,7 108,4 92,7 108,4 92,7 108,4 92,7 108,4 Průměr +/- směrodatná odchylka 100,2-104,6 97,9-101,9 98,1-105,7 98,6-103,3 98,1-105,7

109 109 Vyhodnocení IFT podle efektu věk Podle roku narození jsme hřebce rozdělili do 4 věkových skupin a pro každou z nich jsme vypočítali interval, ve kterém se nacházelo 68% hodnot. Tab. č. 74 Vybrané parametry popisné statistiky pro IFT, efekt věk Parametry 1. skupina ( ) 2. skupina ( ) Věk 3. skupina ( ) 4. skupina ( ) Rozsah Průměr 99, , , ,2401 Rozptyl výběru 8,2825 4,8559 8, ,8731 Směrodatná odchylka 2,8779 2,2036 2,8527 4,1077 Směrodatná chyba 0,9101 0,5509 1,4263 2,9046 Variační koeficient 0,0289 0,0217 0,0267 0,0402 Minimum 95, , , ,3355 Maximum 102, , , ,1447 Vypočítané hodnoty standardu 92,7 108,4 92,7 108,4 92,7 108,4 92,7 108,4 Průměr +/- směrodatná odchylka 96,7-102,4 99,2-103,6 103,8 109,6 98,2-106,3 Hodnoty jednotlivých intervalů u skupiny 1 a 2 jsou skoro totožné (tab. č. 74). V těchto skupinách jsou zastoupení mladí hřebci. Jsou to hodnoty středního charakteru. Hodnoty intervalu třetí skupiny stejně jako hodnoty minima (104,3189) a maxima (110,8475) jsou větší, hřebci byli vyšší vzhledem ke své délce těla. U skupiny nejstarších koní jsme mohli zaznamenat a změřit pouze dva žijící hřebce. Proto jsou hodnoty popisné statistiky spíše orientační, nemají velkou vypovídací hodnotu, kvůli malému počtu koní. Jeden z hřebců měl index malý (99,3355), druhý hřebec měl index formátu těla vysoký (105,1447). Veškeré intervaly leží v rozmezí standardu. Pouze u hřebce Šoguna jsme zjistili větší hodnotu než je maximum plemenného standardu. Závěrem bychom chtěli zmínit nutnost vyváženého chovu, Zlepšení šlechtitelských postupů a to zejména v případě připařování. Ohled by s neměl brát pouze na krevní linie obou rodičů, ale také na konstituci jedinců, která se přenáší na generaci potomků. Je v zájmu všech chovatelů dodržovat tyto postupy, které jim v budoucnu dají vynikající potomky v dobrém typu a charakteru.

110 ZÁVĚR V naší práci jsme se snažili prokázat vliv klimatických podmínek, odlišného způsobu chovu a křížení s jinými plemeny koní na stavbu těla achaltekinského koně, respektive na jeho základní tělesné míry a hippometrické indexy. Pro porovnání jednotlivých faktorů jsme soubor rozdělili podle zvolených efektů: místo chovu, pohlaví, podíl genů cizího plemene a věk koně do několika skupin. V daných skupinách a mezi skupinami navzájem jsme porovnávali jednotlivé naměřené tělesné míry a indexy a porovnávali jsme je s plemenným standardem achaltekinského koně. Vliv jednotlivých efektů jsme prokázali pomocí metody obecný lineární model a následným mnohonásobným testováním získaných hodnot. Pro upřesnění a doplnění jsme využili vybrané parametry popisné statistiky. Z výsledků naší práce je zřejmé, že vliv některých efektů není vysoký a průkazný. Nejčastěji jsme prokázali vliv efektu pohlaví na tělesnou stavbu a to v případě OH, Ohol, IM, IKost a ISK. V případě efektu věk se nám podařilo prokázat průkazný vliv u hodnot IK a IFT. Vliv efektu podíl genů cizího plemene jsme prokázali pouze v případě hodnot OH. U hodnot KVH a ŠDT jsme neprokázali významný vliv některého z efektů. Průkaznost vlivu místo chovu jsme neprokázali v žádné skupině. Přestože výskyt menšího počtu koní částečně ovlivnil přesnost daných výsledků, můžeme konstatovat, že vliv jednotlivých faktorů, zejména místo chovu a podíl cizích genů, je velmi nízký až mizivý. Jde především o odlišnosti mezi pohlavími, případně mezi věkovými kategoriemi. Musíme ovšem podotknout, že chov achaltekinských koní je v ČR v začátcích a proto posouzení vlivu odlišného klimatu je pouze orientační. Většina achaltekinců v ČR zde byla importována ze zahraničí, především Ruska. Je otázkou zda generace potomků těchto dovezených koní bude ovlivněna odlišnými podmínkami než tomu bylo u jejich rodičů. Na závěr bychom chtěli podotknout, že také jednotlivé rozpětí plemenných standardů základní tělesných měr je velmi velké a je potřeba ho sjednotit. Je nutné vybírat exteriérově typické jedince a využívat je v plemenitbě. Chovatelé by měli dbát při využívání koní v plemenitbě nejenom na krásu a vynikající původ koní, ale také na typický exteriér spolu s danými plemennými znaky a tělesnými mírami. V neposlední řadě pak dbát na sportovní testaci achaltekinských koní v jednotlivých jezdeckých disciplínách. Jedině tak lze docílit pokroku ve šlechtění achaltekinských koní.

111 SEZNAM LITERATURY 1. ABRAMOVA, N. V. Achaltekinskaja poroda. Moskva, Vserosijskij Naučno-isledovatelskij institut konězavodstva 2003, 16s. 2. BUDONNYJ, S. M. Kniga o lošadi. Moskva, Goudarstvennoje izdatelstvo celskochozjajstrennoj literatury 1952, 756s. 3. DUŠEK, J. Část Posuzování zevnějšku koní. In: AMBROŠ, L., BÍLEK, F., BLAŽEK, K. Speciální Zootechnika: Chov koní. Praha, SZN ČAZV 1957, 1032s. 4. DUŠEK, J., et al. Chov koní. Praha, Nakladatelství Brázda, s.r.o 2001, 352s. ISBN DUŠEK, J. Něco o Achaltekinských koních. Studijní informace VSCHK Slatiňany, 1986, č.17, s KARRAS, S. F. Achal-Tekkiner I Geschichte und Gegenwart = Akhal-Teke I Past and Present. Burgdorf/Hannover, Obiwaan Design & Copy 2001, 176 s. ISBN X 7. KOLÁŘOVÁ, R. Já mám koně achaltekinského!. Já mám koně, 2005, č.8, s MAREŠOVÁ, P. Achaltekinský kůň. [verbální informace], MAREŠOVÁ, P. Linie achaltekinských koní: Linie Everdy Teleke. Buletin ČSCHAT, 2005a, č.2, s MAREŠOVÁ, P. Linie achaltekinských koní: Linie Melekuš. Buletin ČSCHAT, 2005b, č.3, s MAREŠOVÁ, P. Linie achaltekinských koní: Linie Ak Sakal. Buletin ČSCHAT, č.4, 2005c, s MAREŠOVÁ, P., SKOPALOVÁ, Z. Linie achaltekinských koní. Buletin ČSCHAT, 2005, č.1, s MAREŠOVÁ, P. Statistický přehled achaltekinských koní chovaných v ČR. Buletin ČSCHAT, 2006, č.1, s REJVOLDOVÁ, M. Achaltekinci a Ústřední evidence koní. Buletin ČSCHAT, 2005, č.2, s REJVOLDOVÁ, M. Registrace achaltekinců do plemenných knih [verbální informace],

112 RJABOVA, T. N., ABRAMOVA, N. V. Achaltekinskaja poroda v letech. Moskva, Vserosijskij Naučno-isledovatelskij institut konězavodstva 2004, 84s. 17. RJABOVA, T. N., et al. Regulations of the Close State StudBook of purebred Akhal Teke Horses. Moskva, Vserosijskij Naučno-isledovatelskij institut konězavodstva 1998, 25s. 18. RJABOVA, T. N., et al.gosudarstvennaja plemennaja kniga lošaděj čistokrovnoj achaltekinskoj porody: TOM IX. Moskva, Vserosijskij Naučno-isledovatelskij institut konězavodstva 1993, 627s. UDK SCHIRLIYEV, Ch. Achaltekinci Rajskie koni = The Divine Akhalteke Horse. Ašchabád, Kelet-Dag LLC 2003, 624 s. ISBN < [cit. 22.ledna 2006] 21. < [cit. 19.ledna 2006] 22. < [cit. 23.ledna 2006] 23. < [cit. 22.ledna 2006] 24. < [cit. 23.ledna 2006] 25. < [cit. 23.ledna 2006] 26. < [cit. 23.ledna 2006] 27. < [cit. 22.ledna 2006] 28. < [cit. 22.ledna 2006] 29. < [cit. 21.ledna 2006] 30. < [cit. 20.ledna 2006] 31. < [cit. 28.ledna 2006]

113 PŘÍLOHY Tab. č. 1 Seznam změřených plnokrevných achaltekinských hřebců v ČR Tab. č. 2 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u plnokrevných achaltekinských hřebců Tab. č. 3 Seznam změřených podílových achaltekinských hřebců v ČR Tab. č. 4 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u podílových achaltekinských hřebců Tab. č. 5 Seznam změřených plnokrevných achaltekinských klisen v ČR Tab. č. 6 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u plnokrevných achaltekinských klisen Tab. č. 7 Seznam změřených podílových achaltekinských klisen v ČR Tab. č. 8 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u podílových achaltekinských klisen Tab. č. 9 procentické zastoupení jednotlivých plemen v rodokmenu podílových AT Tab. č. 10 Zastoupení jednotlivých linií u změřených achaltekinských klisen a hřebců Tab. č. 11 Zastoupení jednotlivých linií u změřených plnokrevných/podílových AT Obr. č. 1 Plnokrevný plemenný hřebec 1127 Almaz Obr. č. 2 Plnokrevný plemenný hřebec 1130 Alahrad Obr. č. 3 Plnokrevný plemenný hřebec Altair Obr. Č. 4 Plnokrevný plemenný hřebec Ashbad Obr. Č. 5 Plnokrevný plemenný hřebec Damask Obr. Č. 6 Plnokrevný plemenný hřebec Mingam Obr. Č. 7 Plnokrevný plemenný hřebec Polotlize Obr. č. 8 Plnokrevný plemenný hřebec Samurai

114 Tab. č. 1 Seznam změřených plnokrevných achaltekinských hřebců v ČR Jméno koně Dat.nar. Otec Matka Otec matky Chovatel Majitel Linie Barva 1130 Alahrad * 1994 Arslan 2114 Akpamyk 989 Karader Novotna L. Novotna Fakirpelvan tmavý hnědák Altair * Alachrat Keiki Kelte Novotna L. Novotna Fakirpelvan tmavý hnědák Ashbad * Lakmus Aigiz 2063 Gajgysyz Havlíčkovi Khairy Arab ryzák Galen 1997 Anis Galashikli Lakmus Havlíčkovi fa. Altastar Sere hnědák Gamed Diomed Gazli Gauchar 4 Havlíčkovi Valeš Gelišikli ryzák Ganiz Anis Galashikli Lakmus Havlíčkovi Drdová Sere zlatý plavák Geren 2001 Sejran 10 Gulyuma Garut 10 Havlíčkovi Spalková Kaplan hnědák Kulisakan Anis Kasatka 1099 Serasker Schwarz J. Rejvoldová Sere ryzák Mingam * Kortik Mimoza 2001 Medzun Eisk Marešová Toporbaj zlatý plavák Polotlize * Pjakize Gagara 1051 Gornyj Klad 6 Havlíčkovi Marešová Peren tmavý plavák Samurai * Maksut Sakati 1069 Kortik Eisk Marešová Fakirpelvan vraník Sejran Kerzi 2465 Sulgun Kaltaman Dagestanskij DALIDA Achal- Teke.cz Kaplan hnědák Vysvětlivky: * plemenný hřebec

115 Tab. č. 2 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u plnokrevných achaltekinských hřebců Jméno koně KVH OH Ohol ŠDT IFT IK IM Ikost ISK 1130 Alahrad * 150,5 168, , , ,761 12,625 11,296 Altair * 162, , , , ,692 12,062 11,200 Ashbad * 151,5 155,6 17, , , ,706 11,749 11,440 Galen 149,5 161, , , ,227 13,378 12,361 Gamed , , ,583 12,583 11,176 Ganiz , , , ,896 12,078 11,625 Geren , , ,894 12,583 10,857 Kulisakan 155, , , , ,325 12,090 11,059 Mingam * 150, , , , ,950 12,757 11,098 Polotlize * , , ,556 12,583 10,795 Samurai * ,5 102, , ,132 12,500 10,857 Sejran , ,2 149,5 99, , ,286 12,757 11,163 Vysvětlivky: * plemenný hřebec

116 Tab. č. 3 Seznam změřených podílových achaltekinských hřebců v ČR Jméno koně Dat.nar. Otec Matka Otec matky Chovatel Majitel Linie Podíl cizí krve Barva Kormanová Adžibej * 1992 Lakmus Andi Kaltaman Havlíčkovi K. Arab 25% A1/1 vraník Adžisan Lakmus Andi Kaltaman Havlíčkovi Frýdlová I. Gelišikli 25% A1/1 isabela Garut Arbai Andi Kaltaman Havlíčkovi Boudníková Gelišikli 25% A1/1 cremello Akhalaltara černý Azart 1999 Lakmus Duvme Kopel Havlíčkovi 2004 Arab 3,125% A1/1 hnědák El Gozali * Pjakize Elvira Kaltaman Havlíčkovi Khairy A. Peren 9,375% A1/1 plavák Sejran El Soyguli * Elga Kaltaman Havlíčkovi Khairy A. Kaplan 4,6875% A1/1 bělouš Akhalteke- El Spirit 2002 Mamed Edyl bay Lakmus Altai.cz fa. Altastar Gelišikli 4,6875% A1/1 isabela Elbek Lakmus Elba Kaltaman Havlíčkovi Schwarz J. Arab 6,25% A1/1 ryzák červený Elmag Mamed Elga Kaltaman Havlíčkovi Štětinová I. Gelišikli 4,6875% A1/1 bělouš Elmar Mamed Elmira Derbent Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli 9,375% A1/1 hnědák Marešová tmavý Eman Anis Erakay Garut 10 Havlíčkovi P. Sere 4,6875% A1/1 plavák černý Erzy Gul Lakmus Elmira Derbent Havlíčkovi Hurdálek J. Arab 9,375% A1/1 hnědák Ezop Sejran 10 Energija Kaltaman Havlíčkovi Valeš R. Kaplan 9,375% A1/1 plavák tmavý Golbar * Lakmus Gloria Ankar Havlíčkovi Khairy A. Arab 6,25% A1/1 plavák Gorjaz 6,25% buď., Mamed Gorsť 8 Golf Havlíčkovi Štefek E. Gelišikli 1054 Gulkujruk Chromíkovi Šimková P.? Kuljuk ? Karina 31,25% A1/1 plavák 50% neznámý p. vraník

117 Majzad Garut 10 Markiza Kerzi Havlíčkovi Štefek E. Gelišikli 4,6875% A1/1 hnědák Shogaz Garut 10 Šukur Omar Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli 4,6875% A1/1 hnědák tmavý Šarkal 1994 Lakmus Šukur Omar Havlíčkovi Schwarz J. Arab 4,6875% A1/1 plavák Šogun Mamed Šukur Omar Havlíčkovi Schwarz J. Gelišikli 4,6875% A1/1 ryzák Vysvětlivky: * plemenný hřebec

118 Tab. č. 4 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u podílových achaltekinských hřebců Jméno koně KVH OH Ohol ŠDT IFT IK IM Ikost ISK Adžibej * 155, ,2 163,5 105, , ,042 12,990 11,099 Adžisan , , , ,102 11,975 10,682 Arbai , ,5 103, , ,783 13,376 10,983 Azart ,5 102, , ,650 12,102 10,556 El Gozali * , , ,765 12,418 11,111 El Soyguli * 153, ,6 151,5 98, , ,749 12,117 10,941 El Spirit , , ,483 13,103 11,446 Elbek 145, ,8 152,5 104, , ,151 12,921 11,124 Elmag ,6 158,5 100, , ,823 12,405 10,710 Elmar , , , ,333 12,400 10,941 Eman ,6 147,5 95, , ,323 12,000 10,877 Erzy Gul 155,5 175,2 19,6 158,5 101, , ,669 12,605 11,187 Ezop , , , ,258 12,516 11,149 Golbar * , , , ,988 11,856 11,186 Gorjaz , ,5 102, , ,026 12,418 11,085 Kuljuk 152,5 169,6 18, , , ,213 11,934 10,731 Majzad , , ,750 12,500 11,494 Shogaz 151, , , ,211 11,881 10,588 Šarkal , , , ,474 12,105 10,575 Šogun 147, ,8 163,5 110, , ,610 13,424 11,512 Vysvětlivky: * plemenný hřebec

119 Tab. č. 5 Seznam změřených plnokrevných achaltekinských klisen v ČR Jméno koně Dat.nar. Otec Matka Otec matky Chovatel Majitel Linie Barva 949 tmavý 2698 Davenda Ekemen 1488 Dogadka Dornazarbek Eisk Marešová P. El plavák 2770 Keiki * 1993 Kelte 1794 Keimirči II. 927 Fakel Novotna L. Novotna L. Ak Belek hnědák 1037 Gajdamak Ajgul 919 Sere Stavropol Štětinová I. Gelišikli hnědák Agarjanka * 1994 Aigiz * Gajgysyz 2151 Assol 919 Sere Stavropol fa. Altastar Posman plavák Al-Kaira Alachrat Keiki Kelte Novotna L. Hofman M. Fakirpelvan hnědák Alsona * Gulkujruk Ajta 870 Garem II. Čagorta Schwarz J. Kaplan ryzák Azia * Polot 2096 Azade 870 Garem II. Dagestanskij Valeš R. Sovchoz II. hnědák Azira * Garut 10 Azia 1095 Polot Havlíčkovi Schwarz J. Gelišikli hnědák Data * Turali Daugava * Dorkuš Dida * 1995 Diomed Data 1101 Turali Dorkeik * Kortik 1488 Dogadka 1942 Delegadka 902 Kyrgi Čagorta Valeš R. Gelišikli cremello 1942 Delegadka 902 Kyrgi Čagorta Schwarz J. El plavák DALIDA Akhalteke- Akhal-Teke Altai.cz Czech Gelišikli plavák 949 Dornazarbek Eisk Skopalová Z. Toporbaj hnědák Durana Elbek 40 Dagomeja 999 Munir Dichand Hans Hofman M. Sere tmavý plavák Fanta Turali 1865 Fergana 887 Karasakar Čagorta Schwarz J. Gelišikli hnědák Formula * Dorkuš 1865 Fergana 887 Karasakar Čagorta Schwarz J. El hnědák Fornax 2000 Anis Formula 1057 Dorkuš Chromíkovi Marešová P. Sere hnědák Gagara Goryj 1737 Gjoze 910 Opal Stavropol Schwarz J. Gelišikli hnědák

120 Klad 6 Galashikli * Lakmus Gazli Gauchar 4 Havlíčkovi Marešová P. Arab ryzák Gaspur * Mamed Gajka 1045 Gektor 12 Havlíčkovi Barsa V. Gelišikli ryzák 1726 Arkada Absent Lugovskoj Marešová P. Gelišikli hnědák Gazli 9 * Gauchar 4 Gel * Melekuš 1921 Gerel 968 Pursat Čagorta Spalková K. Arab plavák Gigiz * Garut 10 Gavan 1031 Achmed Havlíčkovi Khairy A. Gelišikli plavák Gjurza * Dorkuš Goar 969 Rokot Čagorta Schwarz J. El ryzák Grusť * Serasker 2210 Grjoza 1048 Glazok 11 Stavropol Marešová P. Sere tmavý plavák Gulyuma * Garut 10 Gazli Gauchar 4 Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli hnědák Gursun II Anis Gazli Gauchar 4 Havlíčkovi Valeš R. Sere ryzák Chiva Tarki Chadž Aigozel Orlan Achaltekinec Ltd., Dagestan Hofman M. Kaplan hnědák Kama * Dorkuš 2314 Kamira 870 Garem II. Čagorta Schwarz J. El hnědák Katka Diomed Kasatka 1099 Serasker Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli ryzák světlý hnědák Meksika * Kortik Marsia Omar Eisk Skopalová Z. Toporbaj Karras Sieg- Friede Hofman M. Peren plavák Penelope Perchet Dorgala 1039 Galkan Salamandra * 1996 Salam Messa Novotna Lena Novotna L. El bělouš Sreda * Dorkuš Sonate 1101 Turali Čagorta Schwarz J. El hnědák Vysvětlivky: * chovná klisna, + uhynula

121 Tab. č. 6 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u plnokrevných achaltekinských klisen Jméno koně KVH OH Ohol IM Ikost ISK 2698 Davenda 152, ,6 121,311 12,197 10, Keiki * ,8 113,636 12,208 10,743 Agarjanka * ,6 121,053 12,895 10,652 Aigiz * ,5 117,881 12,252 10,393 Al-Kaira 151,5 172,6 18,6 113,927 12,277 10,776 Alsona * ,5 113,072 11,438 10,116 Azia * 153, ,173 12,378 10,215 Azira * ,4 113,158 12,105 10,698 Data * 151,5 171,4 18,8 113,135 12,409 10,968 Daugava * 153, ,2 121,173 12,508 10,323 Dida * ,000 12,000 10,345 Dorkeik * 153, ,8 109,446 11,596 10,595 Durana ,815 11,728 10,215 Fanta ,987 11,688 10,345 Formula * ,6 132,692 13,205 9,952 Fornax ,5 112,258 11,935 10,632 Gagara ,6 115,385 12,564 10,889 Galashikli * ,4 118,543 12,848 10,838 Gaspur * 151,5 187, ,960 11,881 9,585 Gazli 9 * ,000 12,667 10,556 Gel * 152, ,5 113,443 12,131 10,694 Gigiz * ,4 121,053 12,105 10,000 Gjurza * 154, ,8 108,091 12,168 11,257 Grusť * ,497 12,270 10,811 Gulyuma * ,8 113,836 11,824 10,387 Gursun II. 148, ,886 12,121 9,945 Chiva Tarki ,8 110,000 12,533 11,394 Kama * ,4 18,6 114,834 12,318 10,727 Katka ,8 124,000 11,867 9,570 Meksika * 160,5 181,6 18,8 113,146 11,713 10,352 Penelope ,8 113,924 11,266 9,889 Salamandra * 151, ,7 124,752 12,343 9,894 Sreda * 153,5 171,4 19,2 111,661 12,508 11,202 Vysvětlivky: * chovná klisna, + uhynula

122 Tab. č. 7 Seznam změřených podílových achaltekinských klisen v ČR Jméno koně Dat.nar. Otec Matka Otec matky Chovatel Majitel Linie Podíl cizí krve Barva Alakma * 1998 Lakmus Andi Kaltaman Havlíčkovi Kormanová K. Arab 25% A1/1 isabela Alastar * 1999 Lakmus Andi Kaltaman Havlíčkovi Kormanová K. Arab 25% A1/1 plavák 883 Kvasnicová Anfilada 8 * Kaltaman Asel Asker Dagestanskij G. Fakirpelvan 18,75% A1/1 ryzák Daleth Garut 10 Duvme II. Lakmus Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli 3,125% A1/1 cremello Diana Mamed Duvme II. Lakmus Havlíčkovi Khairy A. Gelišikli 3,125% A1/1 isabela Duvme II 1993 Lakmus Duvme Kopel Havlíčkovi Cínková Arab 6,25% A1/1 cremello Egazač Lakmus Eneke Kaltaman Havlíčkovi Svoboda J. Arab 9,375% A1/1 tmavý hnědák Egira * Garut 10 Elba Kaltaman Havlíčkovi MUDr.Pelech Gelišikli 9,375% A1/1 cremello Ekhtar * Mamed Elba Kaltaman Havlíčkovi Kořínková V. Gelišikli 9,375% A1/1 ryzák 883 Elga 41 * 1989 Kaltaman Emma? Dagestanskij Schwarz J. Fakirpelvan 9,375% A1/1 cremello 883 Elvar Garut 10 Elvira 18 Kaltaman Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli 9,375% A1/1 hnědák Endže Azanči Elga Kaltaman Havlíčkovi Valeš R. Kaplan 10,9375% A1/1 červený bělouš Epopeja 24 +* 1990 Čibis Emma? Dagestanskij Spalková K.? 59,375% A1/1 bělouš Eranor Lakmus Etma Kaltaman Havlíčkovi Khairy Allen Arab 2,34375% A1/1 bělouš Erebuni Lakmus Energija Kaltaman Havlíčkovi Hort J. Arab 9,375% A1/1 isabela

123 Eroza 1996 Lakmus Epopeja 24 Čibis Havlíčkovi Linková R. Arab 29,6875% A1/1 bělouš Moutelíková 4,6875% Esera * Sejran 10 Edyl bay Lakmus Havlíčkovi J. Kaplan A1/1 isabela 883 černý Etpak * Lakmus Elba 7 Kaltaman Havlíčkovi Valeš R. Arab 9,375% A1/1 hnědák Everda * Mamed Energija Kaltaman Havlíčkovi Sluková E. Gelišikli 9,375% A1/1 ryzák Farmal ? Formula 1057 Dorkuš Havlíčkovi Šimková P.? 50% neznámý p. vraník Galašta Azanči Galashikli Lakmus Havlíčkovi Valeš R. Kaplan 6,25% A1/1 ryzák Garde 1987 Garut 10??? Holá H. Gelišikli 50% teplokrevná plavák Gaya Golbar Galashikli Lakmus Havlíčkovi Svoboda J. Arab 3,125% A1/1 Gloria 38 * Ankar Gajane Granat Dagestanskij Marešová P. Sere 12,5% A1/1 isabela Gordana 1998 Lakmus Gorsť 8 Golf Havlíčkovi Boudníková P. Arab 6,25% buď., 31,25% A1/1 plavák Gyuri Azanči Gorsť 8 Golf Havlíčkovi Valeš R. Kaplan 985 Makchačkala * Daghestan Markiza Kerzi Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli 985 Malake Sejran 10 Makchačkala Daghestan Havlíčkovi Svoboda J. Kaplan Marinar * Garut 10 Markiza Kerzi Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli Markiza 11 * Kerzi Maska 6,25% buď., 37,5% A1/1 ryzák 4,6875% tmavý A1/1 ryzák 2,34375% A1/1 4,6875% tmavý A1/1 plavák 883 Kaltaman Dagestanskij Marešová P. Kaplan 9,375% A1/1 vraník

124 Moljun * 1998? Magda 1057 Dorkuš Chromíkovi Králíček J.? Shermel Garut 10 Šukur Omar Havlíčkovi Valeš R. Gelišikli Vysvětlivky: * chovná klisna, + uhynula 50% neznámý p., 12,5% A1/1, 12,5% Arab hnědák 4,6875% A1/1 tmavý ryzák

125 Tab. č. 8 Základní tělesné míry a indexy zjištěné u podílových achaltekinských klisen Jméno koně KVH OH Ohol IM Ikost ISK Alakma * 161,5 182, ,065 11,765 10,405 Alastar * 160,5 178,8 17,8 111,402 11,090 9,955 Anfilada 8 * 154, ,6 122,977 12,039 9,789 Daleth ,897 12,179 10,983 Diana 161, ,8 115,170 11,641 10,108 Duvme II 162, ,077 11,692 9,500 Egazač ,419 10,968 9,341 Egira * 153, ,218 11,726 9,836 Ekhtar * 149, ,2 118,395 12,174 10,282 Elga 41 * 151, ,512 11,881 10,286 Elvar 155, ,257 11,576 9,626 Endže ,4 117,419 11,871 10,110 Epopeja 24 +* 158,5 187, ,360 12,618 10,661 Eranor ,875 10,625 9,497 Erebuni ,8 19,6 115,500 12,250 10,606 Eroza ,6 19,2 117,333 11,636 9,917 Esera * ,4 118,421 12,105 10,222 Etpak * 156, ,2 120,128 11,629 9,681 Everda * 160, ,6 122,118 12,212 10,000 Farmal ,763 11,842 10,056 Galašta ,6 124,828 12,138 9,724 Garde ,854 12,195 10,526 Gaya 153, ,8 114,007 12,248 10,743 Gloria 38 * ,581 12,258 10,000 Gordana 155, ,8 115,756 12,733 11,000 Gyuri 156, ,8 116,933 11,374 9,727 Makchačkala * 148, ,6 122,559 12,525 10,220 Malake ,6 18,6 114,305 12,318 10,776 Marinar * ,6 19,6 115,669 12,484 10,793 Markiza 11 * ,8 131,126 12,450 9,495 Moljun * 153, ,733 11,726 9,326 Shermel 153, ,961 12,378 10,674 Vysvětlivky: * chovná klisna, + uhynula

126 Tab. č. 9 procentické zastoupení jednotlivých plemen v rodokmenu podílových AT Jméno koně procent cizí krve celkem % Eranor 2,34375% A1/1 2,34375% Malake 2,34375% A1/1 2,34375% Azart 3,125% A1/1 3,125% Daleth 3,125% A1/1 3,125% Diana 3,125% A1/1 3,125% Gaja 3,125% A1/1 3,125% El Soyguli 4,6875% A1/1 4,6875% El Spirit 4,6875% A1/1 4,6875% Elmag 4,6875% A1/1 4,6875% Eman 4,6875% A1/1 4,6875% Eseira 4,6875% A1/1 4,6875% Majzad 4,6875% A1/1 4,6875% Makchačkala 4,6875% A1/1 4,6875% Marinar 4,6875% A1/1 4,6875% Šarkal 4,6875% A1/1 4,6875% Šermel 4,6875% A1/1 4,6875% Šogaz 4,6875% A1/1 4,6875% Šogun 4,6875% A1/1 4,6875% Duvme II 6,25% A1/1 6,25% Elbek 6,25% A1/1 6,25% Galašta 6,25% A1/1 6,25% Golbar 6,25% A1/1 6,25% Egazač 9,375% A1/1 9,375% Egira 9,375% A1/1 9,375% Ekhtar 9,375% A1/1 9,375% El Gozali 9,375% A1/1 9,375% Elga 41 9,375% A1/1 9,375% Elmar 9,375% A1/1 9,375% Elvar 9,375% A1/1 9,375% Erebuni 9,375% A1/1 9,375% Erzy Gul 9,375% A1/1 9,375% Etpak 9,375% A1/1 9,375% Everda 9,375% A1/1 9,375% Ezop 9,375% A1/1 9,375% Markiza 11 9,375% A1/1 9,375% Endže 10,9375% A1/1 10,375% Gloria 38 12,5% A1/1 12,5% Anfilada 8 18,75% A1/1 18,75% Adžibej 25% A1/1 25% Adžisan 25% A1/1 25% Alakma 25% A1/1 25% Alastar 25% A1/1 25% Arbai 25% A1/1 25% Eroza 29,6875% A1/1 29,6875%

127 Gordana 6,25% buď., 31,25% A1/1 37,50% Gorjaz 6,25% buď., 31,25% A1/1 37,50% Gyury 6,25% buď., 37,5% A1/1 40,625% Farmal 50% neznámý p. 50% Garde 50% teplokrevná 50% Kuljuk 50% neznámý p. 50% Epopeja 24 59,375% A1/1 59,375% Moljun 50% neznámý p., 12,5% A1/1, 12,5% Arab 75%

128 Tab. č. 10 Zastoupení jednotlivých linií u změřených achaltekinských klisen a hřebců Plnokrevní Podíloví Linie Klisny Hřebci Klisny Hřebci Celkem Ak Belek Arab El Fakirpelvan Gelišikli Kaplan Peren Posman Sere Sovchoz II Toporbaj Neznámá Suma Tab. č. 11 Zastoupení jednotlivých linií u změřených plnokrevných/podílových AT Linie Plnokrevných Podílových Celkem Ak Belek Arab El Fakirpelvan Gelišikli Kaplan Peren Posman Sere Sovchoz II Toporbaj neznámá suma

129 Obr. č. 1 Plnokrevný plemenný hřebec 1127 Almaz Hřebec 1127 Almaz narozený v roce 1988 po otci 1101 Turali a z matky 2097 Azalija po 968 Pursat

130 Obr. č. 2 Plnokrevný plemenný hřebec 1130 Alahrad Hřebec 1130 Alahrad narozený v roce 1998 po otci Arslan a z matky 2114 Akmapyk po 989 Karader Obr. č. 3 Plnokrevný plemenný hřebec Altair Hřebec Altair narozený v roce 2000 po otci 1130 Alahrat a z matky Krimi po Kelte

131 Obr. č. 4 Plnokrevný plemenný hřebec Ashbad Gajgysyz Hřebec Ashbad narozený v roce 1998 po otci Lakmus a z matky Aigiz po 2063 Obr. č. 5 Plnokrevný plemenný hřebec Damask Hřebec Damask narozený v roce 2003 po otci 1122 Askus a z matky 2698 Davenda po 1195 Ekemen

132 Obr. č. 6 Plnokrevný plemenný hřebec Mingam Hřebec Mingam narozený v roce 1996 po otci 1069 Kortik a z matky Mimoza po 2001 Mendzun Obr. č. 7 Plnokrevný plemenný hřebec Polotlize Gornyj Klad 6 Hřebec Polotlize narozený v roce 1998 po otci Pjakize a z matky Gagara po 1051

133 Obr. č. 8 Plnokrevný plemenný hřebec Samurai 1069 Kortik Hřebec Samurai narozený v roce 2001 po otci 1228 Maksut a z matky Sakati po