Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.

Transkript

1 Aktualizované posouzení vlivu koncepce Územní plán Karolinka na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.: 57148/ENV/09) Spolupracovali: Bc. Eva Jirásková Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, Olomouc tel , banas@ekogroup.cz Aktualizovaná verze, listopad 2012

2 Obsah: 1. Úvod Cíl hodnocení Zadání Postup vypracování hodnocení Údaje o koncepci Základní popis koncepce Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Návrh konkrétních opatření k minimalizaci případných negativních vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Shrnutí a závěr Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů...62 Přílohy...63 Vysvětlení zkratek a vybraných pojmů: PO: Ptačí oblast EVL: Evropsky významná lokalita Naturové hodnocení: dokument vypracovaný pro potřeby naturového posouzení osobou autorizovanou podle 45i odst. 3 ZOPK, který je v daných případech součástí oznámení, dokumentace, posudku anebo vyhodnocení podle ZPV. OOP: Orgány ochrany přírody PO: Ptačí oblast ZOPK: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ZPV: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění tel , 2

3 1. Úvod 1.1 Cíl hodnocení Předmětem předkládaného aktualizovaného naturového hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK) je posouzení vlivu koncepce: Územní plán Karolinka (dále též: návrh ÚPD či koncepce) na lokality soustavy Natura Hodnocená koncepce je ve fázi návrhu územního plánu. Cílem předkládaného aktualizovaného hodnocení je zjistit, zda návrh ÚPD může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 1.2 Zadání Zadavatelem hodnocení je město Karolinka. 1.3 Postup vypracování hodnocení Předkládané hodnocení je zpracováno v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákona č. 100/2001 Sb., v platných zněních, směrnicí o ptácích 79/409/EHS, směrnicí o stanovištích 92/43/EHS, metodickými doporučeními MŽP a Evropské komise (viz Kolektiv 2001, 2001a, MŽP 2007, MŽP 2011). Právní rámec, terminologie a pozadí procesu hodnocení dle 45i ZOPK jsou detailně řešeny v doporučených metodikách hodnocení vydaných Ministerstvem životního prostředí (viz MŽP 2007, MŽP 2011). Vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Správy CHKO Beskydy dle 45i ZOPK (č.j. 376/BE/2012 ze dne ), stanovisko Správy CHKO bylo dále doplněno na základě žádosti MěU Vsetín stanoviskem ze dne (č.j. 1739/BE/2012). Původní naturové hodnocení návrhu ÚP Karolinka bylo zpracováno v prosinci V následujících měsících došlo v návrhu ÚP k odstranění či zmenšení některých návrhových ploch, ale také k doplnění některých nových návrhových ploch, resp. zařazení ploch vedených dříve jako plochy převzaté z ÚP (využití) a plochy převzaté ze změny ÚP. Tyto plochy tedy pochopitelně nemohly být předmětem dřívějšího naturového hodnocení. Správa CHKO Beskydy svým stanoviskem ze dne (č.j.: 376/BE/2012) požadovala tyto nově doplněné plochy dodatečně posoudit. Zároveň požadovala do aktualizovaného naturového hodnocení zapracovat další své připomínky. Požadavky a připomínky Správy CHKO Beskydy a MěÚ Vsetín byly do předkládané aktualizované verze naturového hodnocení zapracovány. V souladu s výše uvedeným stanoviskem Správy CHKO Beskydy a sdělení MěÚ Vsetín (č.j.: MUVS-S16826/2008OÚPSŘ Růž) nejsou navržené plochy č. 7, 10, 12 a 17 předmětem podrobnějšího hodnocení v rámci tohoto předloženého aktualizovaného naturového hodnocení. Plochy č. 7, 10, 12, 17 byly již posouzeny v rámci naturového hodnocení Změny č. 6 ÚPN SÚ Karolinka a do řešení územního plánu byly přebrány. Naturové hodnocení změny č. 6 ÚPN SÚ Karolinka nekonstatovalo u těchto ploch významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura tel , 3

4 Aktualizované naturové hodnocení vychází z textových a mapových podkladů návrhu územního plánu obce dodaných zadavatelem posouzení (viz Pokluda a kol. 2010, Pokluda a kol. 2011), terénního průzkumu zájmového území (listopad 2010, září 2012), dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), verze říjen 2012 [cit ] (AOPK ČR 2012a), dat mapování biotopů z let [cit ] (AOPK ČR 2012b), poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území (viz seznam literatury). Aktuální terénní průzkum území byl zacílen na všechny plochy navržených změn využití území, jež zasahují do prostoru EVL Beskydy či PO Horní Vsacko. Pro účely předloženého naturového hodnocení bylo zachováno číslování ploch, jež je uvedeno v návrhu ÚPD (viz Pokluda a kol. 2010, 2011). Pozornost hodnocení dle 45i ZOPK byla zaměřena na návrhovou část koncepce, která obsahuje návrhy konkrétních záměrů, tedy změn funkčního využití území. Některé navrhované změny využití území mohou potenciálně ovlivnit území EVL či PO, resp. jejich předměty ochrany. Podrobný popis jednotlivých aspektů koncepce a jejích vlivů na dílčí složky životního prostředí nejsou předmětem tohoto hodnocení dle 45i ZOPK. Další informace lze získat zejména v textu konceptu a ve vyhodnocení SEA dle ZPV. 2. Údaje o koncepci 2.1 Základní popis koncepce Zájmovým územím předloženého naturového hodnocení je prostor města Karolinka, jež se nachází přibližně 20 km východně od Vsetína. Střed obce leží v nadmořské výšce 485 m a nejvýše položeným místem je Malý Javorník (1019 m n.m.). Katastr obce zaujímá cca 42 km 2 a je obklopen ze severu pohořím Vsetínské vrchy a z jihu Javorníky. tel , 4

5 Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území města Karolinka (podkladová data: Geoportal CENIA). Hranice zájmového území Následující popis hodnocené koncepce vychází z textu návrhu ÚPD a hlavního výkresu návrhu ÚPD (viz Pokluda a kol. 2010, 2011). Hlavní rozvojové předpoklady města Karolinky uplatněné v navrženém řešení územního plánu vychází z poměrně omezených územních možností rozvoje sídla, především s ohledem na respektování limitů vycházejících z cenného přírodního prostředí, dispozice terénu a ochranného pásma vodní nádrže Stanovnice. Koncepce rozvoje je dána urbanistickým řešením při zohlednění relevantních požadavků obce a občanů. Rozvojové předpoklady města Karolinky uplatněné v řešení územního plánu vychází z poměrně omezených územních možností rozvoje sídla, především s ohledem na respektování limitů vycházejících z cenného přírodního prostředí, dispozice terénu a ochranného pásma vodní nádrže Stanovnice. Koncepce rozvoje je dána urbanistickým řešením při zohlednění relevantních požadavků obce a občanů. Hlavní rozvoj spočívá v posílení funkce bydlení (č.1 13), která je doplněna vymezením monofunkčních ploch občanského vybavení pod přehradou (č.14 a 15) a v centru v areálu Skláren (č. 24). S ohledem na charakter a potenciál sídla jsou navrženy také rozvojové plochy pro výrobu a skladování (č. 22 a 23). Drobná zařízení výrobního charakteru mohou být umístěna i ve smíšených plochách SO.3, pokud splní požadavky na koexistenci s jinými tel , 5

6 urbanistickými funkcemi. S přihlédnutím k potřebám území jsou stabilizovány a doplněny plochy veřejné infrastruktury. Nově jsou navrženy zejména plochy dopravní infrastruktury, a to plochy pro dopravu v klidu (č. 18 a 19) a plocha pro pozemní komunikaci včetně přemostění do údolí Bzové (č. 20). V koncepci je navržena i plocha krajinné zeleně v návaznosti na čistírnu odpadních vod (č. 25). Plochy bydlení navrhuje územní plán v návaznosti na zastavěné území a to i v polohách s členitější terénní konfigurací. Převážná část návrhových ploch je vymezena jako plochy pro bydlení individuální (č. 1-3) a plochy smíšené obytné vesnické (č. 5-8), které umožňují umístění staveb pro individuální bydlení v rodinných domech, veřejných prostranství, a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Jednotlivě jsou vymezeny i monofunkční plochy občanského vybavení (č. 14, 15 a 24) a dále i plochy pro tělovýchovu a sport (č. 17) a plocha občanské vybavenosti specifických forem (č. 16) - pro rozhlednu, obojí v návaznosti na stávající skiareál. Plochy výroby a skladování (č. 22, 23) jsou navrženy v návaznosti na stávající plochy výroby a skladování, případně na plochy technické infrastruktury. V územním plánu jsou řešeny také plochy pro dopravu, které reagují na současný stav a potřeby obce (č ). Řešena je i technická infrastruktura, která je přípustná v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití (Pokluda a kol. 2011). V prostoru města Karolinka jsou v návrhu územního plánu (viz Pokluda a kol. 2010, 2011) vymezeny následující zastavitelné plochy: Tab. 1: Seznam navrhovaných ploch změn využití území. Plocha pro bydlení individuální (BI) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 1 Za Bečvou 1,32 č. 2 U benzinky 1,47 č. 3 U ČOV 0,25 Plocha pro bydlení specifických forem (BX) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 4 Soláň (zemědělská usedlost - kozí farma) 0,16 tel , 6

7 Tab. 1: pokračování Plocha smíšená obytná vesnická (SO.3) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 5 Kobylská I 3,81 č. 6 Kobylská II 1,04 č. 7 Kobylská III 0,17 č. 8 Nad školou 6,73 č. 10 Raťkov/ Páleniska 0, 17 č. 12 Bzové 0,18 č. 13 Pluskoveček 0,98 Plocha smíšená v centrální zóně (SO.1) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 9 U Koníka 0,88 Plocha smíšená obytná městská (SO.2) Označení plochy a název lokality Výměra v ha č. 11 Horebečví 1,74 Plocha občanského vybavení (O) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 14 Pod přehradou I 1,998 č. 15 Pod přehradou II 0,31 č. 24 Sklárny 0,86 Plocha občanské vybavenosti specifických forem (OX) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 16 Nad lyžařským vlekem (rozhledna) 0,12 Plocha pro tělovýchovu a sport (OS) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 17 Skiareál 0,19 Plocha pro silniční dopravu (DS) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č. 18 Pod přehradou (garáže) 0,29 č. 19 Centrum (parkoviště) 0,10 č. 20 Křižovatka Bzové 0,21 tel , 7

8 Tab. 1: pokračování Plocha pro specifické formy dopravy (DX) Číslo plochy a název lokality Výměra v ha č.21 U Bečvy (cyklokemp) 0,14 č. 22 U ČOV 1,95 č. 23 Za drahou 1,04 Plocha krajinné zeleně (K) Číslo plochy a název lokality č. 25 U ČOV 0,34 Výměra v ha Podrobnější informace o návrhu jednotlivých změn využití území jsou k dispozici v textu návrhu ÚPD (viz Pokluda a kol. 2010, 2011). Všechny navržené změny využití území jsou situovány v rámci stávajícího zastavitelného území obce a částečně ve volné krajině. Pozornost je dále v textu věnována těm rozvojovým aktivitám změnám využití území, které by potenciálně mohly ovlivnit území nejbližších lokalit soustavy Natura Po prostudování koncepce a doručených vyjádření orgánů veřejné správy bylo konstatováno, že podrobnější pozornost hodnocení bude věnována těm funkčním plochám (rozvojovým aktivitám), které navrhují novou zástavbu či významnou funkční změnu stávajících biotopů na území EVL Beskydy a PO Horní Vsacko. Na těchto plochách byl v říjnu 2010 a v září 2012 proveden terénní průzkum zaměřený na vyhodnocení aktuálního stavu biotopů a zjištění případného výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura Vzhledem ke skutečnosti, že terénní průzkum neproběhnul v období biologického optima, byly pro aktualizované naturové hodnocení využity také podklady o případném výskytu předmětů ochrany EVL a PO z nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), mapování biotopů soustavy Natura 2000, poskytnuté AOPK ČR. Zkoumané plochy byly pro účely terénního průzkumu očíslovány v souladu s návrhem ÚPD (viz Pokluda a kol. 2010, 2011). Vzhledem ke skutečnosti, že se celý katastr města Karolinka nachází na území EVL Beskydy a ptačí oblasti Horní Vsacko, lze obecně za potenciálně kolizní rozvojové plochy považovat všechny navržené změny funkčního využití území v prostoru k.ú. Karolinka. Naturovému hodnocení byly konkrétně podrobeny všechny navržené plochy, vyjma ploch 7, 10, 12 a 17, jež byly posouzeny dle 45 odst. i. zákona 114/1992 Sb, v platném znění již v rámci předchozí Změny č. 6 ÚPD a u těchto ploch nebyl shledán jejich významný negativní vliv na předměty ochrany EVL Beskydy a PO Horní Vsacko. Na základě analýzy návrhu ÚPD byly vytipovány následující potenciálně kolizní návrhy změn využití území: Plocha č. 1 - BI - plocha pro bydlení individuální, Za Bečvou, 1,32 ha Plocha č. 2 - plocha pro bydlení individuální, U Benzinky, 1,47 ha Plocha č. 3 - plocha pro bydlení individuální, U ČOV, 0,25 ha Plocha č. 4 - BX - plocha pro bydlení specifických forem, Soláň (zemědělská usedlost - kozí farma), 0,16 ha Plocha č. 5 - SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, Kobylská I., 3,81 ha Plocha č. 6 - SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, Kobylská II., 1,04ha Plocha č. 8 - SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, Nad školou, 6,73 ha Plocha č. 9 - plocha smíšená v centrální zóně, U Koníka, 0,88 ha tel , 8

9 Plocha č plocha smíšená obytná městská, Hornobečví, 1,74 ha Plocha č SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, Pluskoveček, 0,98 ha Plocha č plocha občanského vybavení, Pod přehradou I., 1,988 ha Plocha č plocha občanského vybavení, Pod přehradou II., 0,31 Plocha č OX plocha občanské vybavenosti specifických forem, Nad lyžařským vlekem (rozhledna), 0,12 ha Plocha č DS - plocha silniční dopravy, Pod přehradou, 0,29 ha Plocha č DS 20 plocha pro silniční dopravu Plocha č DS 20 plocha pro silniční dopravu, Křižovatka Bzové, 0,21 ha Plocha č DX plocha pro specifické formy dopravy, U Bečvy (cyklokemp), 0,14 ha Plocha č V plocha výroby a skladování, U ČOV, 1,95 ha Plocha č V plocha výroby a skladování, Za drahou, 1,04 ha Plocha č Plocha občanského vybavení, Sklárny, 0,86 ha Všech 20 výše uvedených navržených ploch změny využití území se nachází na území EVL Beskydy a PO Horní Vsacko. Tyto plochy jsou předmětem bližšího naturového hodnocení. Plocha navržené krajinné zeleně č. 25 není dále detailněji hodnocena. Důvodem je skutečnost, že se jedná o návrh plochy krajinné zeleně jedná se o nezastavitelnou plochu přírodního charakteru, která nebude mít negativní vliv na předměty ochrany lokalit Natura Obr. 2: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 5 Plocha č. 6 tel , 9

10 Obr. 3: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 18 Plocha č. 15 Plocha č. 14 Obr. 4: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 16 tel , 10

11 Obr. 5: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 22 Plocha č. 3 Plocha č. 25 Plocha č. 2 Plocha č. 23 Obr. 6: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 21 tel , 11

12 Obr. 7: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 1 Plocha č. 19 Plocha č. 9 Plocha č. 24 Obr. 8: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 20 Plocha č. 11 tel , 12

13 Obr. 9: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 8 Obr. 10: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č. 13 tel , 13

14 Obr. 11: Situační výřezy polohy jednotlivých hodnocených navržených změn využití území (podkladová data: hlavní výkres návrhu ÚPD Pokluda a kol. 2011). Plocha č Navržené varianty řešení Návrh územního plánu města Karolinka je předložen v jediné variantě. Kromě navržené (aktivní) varianty lze definovat nulovou variantu, která znamená absenci nového územního plánu a zachování stávajícího, pro rozvoj města již nevyhovujícího územního plánu. 3. Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech 3.1 Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Zájmové území města Karolinka se nachází v geomorfologickém okrsku Karlovická vrchovina, jež je součástí podcelku Ráztocká hornatina, jejimž nejvyšším bodem je Javorník, (1019 m n.m.). Jedná se o plochou hornatinu z flyšových vrstev. Zájmové území je dále součástí nadřazeného celku Javorníky, oblasti Slovensko-moravských Karpat, subprovincie vnější západní Karpaty. Geologicky se jedná o území mezozoických alpinsky zvrásněných hornin (pískovce, břidlice). Pedologicky leží území částečně na modálních fluvizemích, částečně na fluvických glejích a na dystrických pelických kambizemích. Klimatologicky patří lokalita do kategorie chladné, specificky CH 7. Průměrná teplota v lednu se pohybuje v rozmezí ºC, průměrná teplota v červenci činí ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí mm, v zimním období pak mm. Floristicky patří zájmové území do oblasti mezofytika a do fytogeografického okrsku Javorníky. Z hlediska potenciální přirozené vegetace se jedná o oblast bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). V bučině s kyčelnicí devítilistou bývá tel , 14

15 dominantní hlavně stromové a bylinné patro. Keřové a mechové patro je vyvinuto vzácně nebo vyvinuto být nemusí. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), dále se tu vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Z bylin zde často roste kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), dále kostřava lesní (Festuca altissima) a jiné diagnostické druhy řádu Fagetalia. Většina ploch s navrženou změnou využití území v prostoru města Karolinka se nachází v rámci stávající zastavitelné části obce, resp. v blízkosti současné zástavby. Při úvodním screeningu předloženého návrhu ÚPD bylo konstatováno, že v případě 20 ploch lze vyslovit riziko možného ovlivnění lokalit Natura Důvodem je skutečnost, že se tyto plochy nachází na území EVL Beskydy a PO Horní Vsacko a jedná se o nově navržené plochy, jež nebyly projednány a schváleny dřívějším územním plánem obce či jeho změnami. Konkrétně se jedná o následující plochy (navržené změny využití území): č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23 a 24. Pokud rozdělíme uvedených 20 ploch dle navrženého funkčního využití zjistíme, že 3 plocha je kategorie BI plocha pro bydlení individuální (č. 1, 2 a 3), 1 plocha kategorie BX plocha pro bydlení specifických forem (č. 4), 4 plochy kategorie SO.3 plocha smíšená obytná vesnická (č. 5, 6, 8 a 13), 1 plocha kategorie SO.1 plocha smíšená v centrální zóně (č. 9), 1 plocha kategorie SO.2 plocha smíšená obytná městská (č. 11), 3 plochy kategorie O plocha občanského vybavení (č. 14, 15 a 24), 1 plocha kategorie OX plocha občanské vybavenosti specifických forem (č. 16), 3 plochy kategorie DS plocha pro silniční dopravu (č. 18, 19 a 20) a 3 plochy kategorie DX - plocha pro specifické formy dopravy (č. 21, 22 a 23). V následující části této kapitoly jsou prezentovány výsledky terénního průzkumu na všech 20 plochách, včetně informací o identifikaci biotopů a případném výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 dle databáze AOPK. plocha č. 1 - BI - plocha pro bydlení individuální, Za Bečvou: Navržená rozloha: 1,32 ha Charakter biotopu: mozaika sečených (místy intenzivněji sečených) a naopak pomístně degradovaných, nesečených lučních porostů. Vtroušeně se zde vyskytují také ovocné stromy a zahrady, zejména ve východní části Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): jihovýchodní část T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost D, zachovalost A, východní okraj X1 Urbanizovaná území, severní část T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, jihozápadní část L4 Suťové lesy - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, západní okraj X1 Urbanizovaná území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: v západní části mozaika (1) biotopu T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (30 %) předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, X1 Urbanizovaná území (30 %) a X12 Nálety pionýrských dřevin (25 %) a K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (15 %), ve východní části území plocha mozaika (2) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (85 %) předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost D, zachovalost A a X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla (15 %) Kvalita biotopu: mozaika různě kvalitních lučních segmentů Významněji zastoupené druhy: ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), chrpa luční (Centaurea jacea), kontryhel (Alchemilla spp.), psineček obecný (Agrostis capillaris) tel , 15

16 Obr. 12: Překryv plochy č. 1 s vrstvou dat mapování biotopů ( ). Obr. 13: Zákres hranice biotopů dle terénního mapování. moz. 1 moz. 2 *pozn. mozaiky jsou popsány v textu viz číslo v závorce (1) a (2) tel , 16

17 Foto č. 1: Pohled na navrženou plochu č. 1 směrem k východu. plocha č. 2 - BI - plocha pro bydlení individuální, U benzinky: Navržená rozloha: 1,47 ha Charakter biotopu: intenzivně obhospodařovaná louka v blízkosti zástavby Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): mozaika X1 Urbanizovaná území (50 %) a X5 Inenzivně obhospodařované louky (50 %) Klasifikace biotopu dle terénního mapování: X5 Intenzivně obhospodařované louky Foto č. 2: Pohled na navrženou plochu č. 2. plocha č. 3 - BI - plocha pro bydlení individuální, U ČOV: Navržená rozloha: 0,25ha Charakter biotopu: intenzivní louka Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): mozaika X1 Urbanizovaná území (50 %) a X5 Inenzivně obhospodařované louky (50 %) Klasifikace biotopu dle terénního mapování: mozaika X1 Urbanizovaná území (50 %) a X5 Inenzivně obhospodařované louky (50 %) tel , 17

18 plocha č. 4 - BX - plocha pro bydlení specifických forem, Soláň (zemědělská usedlost - kozí farma): Navržená rozloha: 0,16 ha Charakter biotopu: intenzivně sečené luční porosty, na ploše se nalézá maringotka a skládky dřeva, na okraji výsadby jehličnatých dřevin Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): jihozápadní část X12 Nálety pionýrských dřevin, severovýchodní část T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost D, zachovalost A, severovýchodní okraj X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami Klasifikace biotopu dle terénního mapování: na většině plochy mozaika biotopu T2.3B (60 %) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost C, zachovalost C a X5 Intenzivně obhospodařované louky (40 %), v jihozápadní části remízek X12 Nálety pionýrských dřevin, v okrajích X1 Urbanizovaná území Kvalita biotopu: luční segment smilkových trávníků má uvedenu sníženou kvalitu z důvodu intenzivní seče a postupné antropogenizace území (maringotka, skládka dřeva, výsadba jehličnanů). Významněji zastoupené druhy: kostřava červená (Festuca rubra), lipnice luční (Poa pratensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), třeslice prostřední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), řebříček obecný (Achillea millefolium), srha říznačka (Dactylis glomerata), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kontryhel (Alchemilla spp.), zvonek rozkladitý (Campanula patula), jetel luční (Trifolium pratense). Ochranářsky významné druhy rostlin: v době provedeného terénního průzkumu (podzim 2010, konec léta 2012) nebylo možno vyčerpávajícím způsobem vyhodnotit druhovou garnituru rostlinného společenstva v prostoru navržené plochy č. 4. V daném území však byly v minulosti provedeny minimálně dva podrobné biologické průzkumy (viz Zwach 2005, Arvita 2005). Z botanického průzkumu okolí plochy č. 4 (viz Arvita 2005) vyplývá, že luční porosty v prostoru plochy č. 4 a v jejím okolí byly biotopem vzácných a ohrožených druhů rostlin, konkrétně: hlavinky horské, vemeníku dvoulistého, prstnatce májového, hruštičky okrouhlolisté, bradáčku vejčitého, kruštíku širolistého. Správa CHKO Beskydy z dané plochy a jejího okolí dále uvádí výskyt prstnatce listenatého (Fuchsova) a pětiprstky žežulníku. Uvedený seznam ochranářsky významných druhů rostlin ilustruje dřívější botanický význam širší zájmové lokality. Na druhou stranu je nezbytné uvést, že navržená plocha č. 4 je výrazně menší než původně (v r. 2005) požadovaná plocha určená pro kozí farmu. Na základě aktuálně provedeného průzkumu zájmové lokality je proto třeba uvést, že botanický význam samotné plochy č. 4 je výrazně nižší než v minulosti, resp. nižší než okolní luční porosty vyskytující se za hranicí navržené plochy (luční porosty za hranicí plochy č. 4 je žádoucí ponechat bez zástavby a v režimu extenzivního lučního hospodaření). Na části navržené plochy navíc již dnes stojí objekt maringotky, skládka dřeva, je zde provedena částečná výsadba jehličnanů apod. Dále je nezbytné dodat, že k navržené ploše bylo po proběhlém správním řízení Ministerstva životního prostředí vydáno souhlasného rozhodnutí s podmínkami pro využití plochy jako farmy. Poznámky: V okolí plochy byly v roce 2007 nalazeny stopy medvěda hnědého (Ursus arctos) (Bartošová 2010), ze sdělení pracovníků Správy CHKO Beskydy vyplývá, že je sedlo u chaty Čarták součástí migračního koridoru velkých šelem. tel , 18

19 Obr. 14: Překryv plochy č. 4 s vrstvou dat mapování biotopů ( ). Obr. 15: Zákres hranice biotopů dle terénního mapování. X1 moz. X12 *pozn. moz. = mozaika viz popis biotopů le terénního mapování tel , 19

20 Foto č. 3: Charakter biotopu na navržené ploše č. 4. plocha č. 5 SO.3 - plocha smíšená obytná vesnická, Kobylská I.: Navržená rozloha: 3,81 ha Charakter biotopu: kvalitní sečené louky s příměsí ovocných stromů Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): většina plochy T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost A, východní okraj X1 Urbanizovaná území, západní okraj mozaika T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (80 %) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost C, zachovalost A, a X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla (20 %) Klasifikace biotopu dle terénního mapování: mozaika T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (90 %) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B a X13 Nelesní antropogenní výsadby mimo sídla (10 %) tel , 20

21 Obr. 16: Překryv ploch č. 5 a 6. s vrstvou dat mapování biotopů ( ). Foto č. 4: Charakter biotopu na navržené ploše č. 5. plocha č. 6 SO.3 - plocha smíšená obytná vesnická, Kobylská II.: Navržená rozloha: 1,04 ha Charakter biotopu: Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost A, východní okraj X1 Urbanizovaná území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: většina plochy T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost A, v jihozápadní části X12 Nálety pionýrských dřevin tel , 21

22 Obr. 17: Zákres hranice biotopů dle terénního mapování. T1.1 X12 Foto č. 5: Charakter biotopu na navržené ploše č. 6. plocha č. 8 SO.3 - plocha smíšená obytná vesnická,nad školou: Navržená rozloha: 6,73 ha Charakter biotopu: mozaika pastvin, intenzivních a místy zanedbaných degradovaných luk a sadů, v severní části porosty křovin Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): jižní část území X5 Intenzivně obhospodařované louky, severozápadní část T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, severozápadní cíp mozaika X12A Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami (40 %) a K3 Vysoké mezofilní a xerofilní dřeviny (60 %), reprezentativnost A, zachovalost B, v severní části mozaika T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (70 %) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost A, zachovalost C a K3 Vysoké mezofilní a xerofilní dřeviny (30 %), reprezentativnost B, zachovalost C, severovýchodní část T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost C, severoseverovýchodní okraj mozaika T1.3 Poháňkové pastviny (80 %), reprezentativnost B, zachovalost B, X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla (15 %) a X1 Urbanizovaná území (5 %), v severní části se táhne pás K3 Vysoké mezofilní a xerofilní dřeviny, reprezentativnost A, zachovalost C, na tel , 22

23 severovýchodním okraji mozaika T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) (40 %) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost D, zachovalost A a T1.3 Poháňkové pastviny (60 %), reprezentativnost B, zachovalost B, ve východní části plocha X1 Urbanizovaná území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: aktuální stav víceméně odpovídá podkladům mapování biotopů AOPK Obr. 18: Překryv plochy č. 8 s vrstvou dat mapování biotopů ( ). Foto č. 6: Charakter biotopu na dolní části navržené plochy č. 8. tel , 23

24 Foto č. 7: Charakter biotopu na horní části navržené plochy č. 8. plocha č. 9 plocha smíšená v centrální zóně, U Koníka: Navržená rozloha: 0,88 ha Charakter biotopu: hřiště Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): X1 Urbanizovaná území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: X1 Urbanizovaná území Foto č. 8: Charakter biotopu na navržené ploše č. 9. plocha č. 11 plocha smíšená obytná městská, Hornobečví: Navržená rozloha: 1,74 ha Charakter biotopu: ruderalizovaná plocha, v části fotbalové hřiště Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): X1 Urbanizovaná území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: mozaika X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla (80 %), X1 Urbanizovaná území (20 %) Významněji zastoupené druhy: kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) tel , 24

25 Foto č. 9: Charakter biotopu na navržené ploše č. 11. plocha č. 13 SO.3 - plocha smíšená obytná vesnická, Pluskoveček.: Navržená rozloha: 0,98 ha Charakter biotopu: pravidelně sečená louka, v okraji výsadby ovocných dřevin, v jižní části zásah do kulturní smrčiny Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): severovýchodní část plochy biotop X1 Urbanizovaná území, střední až jižní část plochy T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, v západní části 2 segmenty T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) - předmět ochrany EVL Beskydy, podél lesa reprezentativnost B, zachovalost B, severní segment reprezentativnost B, zachovalost A, na západním okraji zásah do X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami Klasifikace biotopu dle terénního mapování: většina plochy T1.1 Mezofilní ovsíkové louky předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, při okraji lesa T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, v jižní části zásah do X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami, na jihovýchodním okraji X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla tel , 25

26 Obr. 19: Překryv plochy č. 13 s vrstvou dat mapování biotopů ( ). Obr. 20: Zákres hranice biotopů dle terénního mapování. T2.3B X9A T1.1 X13 X9A tel , 26

27 Foto č. 10: Charakter lučního biotopu na navržené ploše č. 13. plocha č. 14 plocha občanského vybavení, Pod přehradou I.: Navržená rozloha: 1,988 ha Charakter biotopu: mozaika ruderální vegetace a antropogenních ploch Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): nemapováno antropogenní území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: mozaika X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla (60 %) a X1 Urbanizovaná území (40 %) Poznámka: v roce 2010 byly cca 60 m jihovýchodně od plochy nalezeny stopy vlka obecného (Bartošová 2010) Obr. 21: Nález stop vlka obecného (viz červený bod). tel , 27

28 Foto č. 11: Charakter biotopu na navržených plochách č. 14, 18. plocha č. 15 plocha občanského vybavení, Pod přehradou II.: Navržená rozloha: 0,31 ha Charakter biotopu: mozaika ruderální vegetace a antropogenních ploch Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): nemapováno antropogenní území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: mozaika X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla (70 %) a X1 Urbanizovaná území (30 %) Poznámka: v roce 2010 byly cca 50 m jihozápadně od plochy nalezeny stopy vlka obecného (Bartošová 2010) Foto č. 12: Charakter biotopu na navržené ploše č. 15. plocha č OX plocha občanské vybavenosti specifických forem, Nad lyžařským vlekem (rozhledna): Navržená rozloha: 0,12 ha Charakter biotopu: intenzivně sečené luční porosty tel , 28

29 Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost D, zachovalost A Klasifikace biotopu dle terénního mapování: biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost D, zachovalost A Kvalita biotopu: relativně kvalitní luční segment mezofilních ovsíkových luk, místy s přechodem do biotopu intenzivně obhospodařovaných luk (X5) Významněji zastoupené druhy: ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha říznačka (Dactylis glomerata), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jetel luční (Trifolium pratense), psineček obecný (Agrostis capillaris), pampeliška (Taraxacum agg.). Foto č. 13: Sečené ovsíkové trávníky na navržené ploše č. 16. plocha č. 18 DS plocha silniční dopravy, Pod přehradou (garáže): Navržená rozloha: 0,29 ha Charakter biotopu: mozaika ruderální vegetace a antropogenních ploch Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): nemapováno antropogenní území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: mozaika X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla (70 %) a X1 Urbanizovaná území (30 %) plocha č. 19 DS plocha silniční dopravy, Centrum (parkoviště): Navržená rozloha: 0,10 ha Charakter biotopu: antropogenní území mezi zástavbou Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): nemapováno antropogenní území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: X1 Urbanizovaná území plocha č DS - plocha pro silniční dopravu, Křižovatka Bzové: Navržená rozloha: 0,21 ha Charakter biotopu: mozaika intenzivně sečených a degradovaných lučních porostyů v severní části jasanovo-olšový luh Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): severní část území X1 Urbanizovaná území, jižní část plochy R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců, reprezentativnost D, zachovalost A Klasifikace biotopu dle terénního mapování: jižní část mozaika biotopů X5 Intenzivně obhospodařované louky (50 %) a X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla (50 %), v severní části biotop L2.2 Jasanovo-olšové luhy- předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost C, zachovalost C tel , 29

30 Kvalita biotopu: degradované porosty dřívějších mezofilních ovsíkových luk s přechodem do biotopu intenzivně obhospodařovaných luk (X5) a ruderální bylinné vegetace (X7). Na okraji se nachází porost křídlatky (Reynoutria spp.). Část navržené plochy prochází částečně ruderalizovaným jasanovo-olšovým luhem podél Vsetínské Bečvy Významněji zastoupené druhy: srha říznačka (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), jetel luční (Trifolium pratense), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kontryhel (Alchemilla spp.), pampeliška (Taraxacum agg.), v luhu dominuje vrba křehká (Salix fragilis), dále olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus) a v podrostu a na okraji louky je patrná invaze křídlatky. Foto č. 14: Charakter biotopu v navrženém dopravním koridoru na ploše č. 20. Obr. 22: Překryv plochy č. 20 s vrstvou dat mapování biotopů ( ). plocha č DX - plocha pro specifické formy dopravy, U Bečvy (cyklokemp): Navržená rozloha: 0,14 ha Charakter biotopu: většinou zanedbané, neobhospodařované luční porosty v jižní části antropogenně ovlivněný jasanovo-olšový luh tel , 30

31 Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): severní okraj L4 Suťové lesy - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost A, zachovalost A, severní část T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, jižní část plochy L2.2 Jasanovo-olšové luhy - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B Klasifikace biotopu dle terénního mapování: severozápadní cíp X12 Nálety pionýrských dřevin, v severní části porost T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, téměř celá jižní část L2.2 Jasanovo-olšové luhy - předmět ochrany EVL Beskydy, reprezentativnost B, zachovalost B, s přechodem k X12 Nálety pionýrských dřevin, jižní okraj X1 Urbanizovaná území Kvalita biotopu: mozaika jasanovo-olšového luhu, náletu pionýrských dřevin a degradovaných, částečně sešlapávaných lučních porostů Významněji zastoupené druhy: srha říznačka (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psineček obecný (Agrostis capillaris), řebříček obecný (Achillea millefolium), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), pcháč obecný (Cirsium vulgare), v jasanovo-olšovém luhu dominuje javor klen (Acer pseudoplatanus), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba jíva (Salix caprea) Obr. 23: Překryv plochy č. 21 s vrstvou dat mapování biotopů ( ). tel , 31

32 Obr. 24: Zákres hranice biotopů dle terénního mapování. X12 T1.1 L2.2 X1 Foto č. 15: Částečně degradované mezofilní ovsíkové louky v severní části navržené plochy č. 21. tel , 32

33 Foto č. 16: Charakter biotopu v jižní části navržené plochy č. 21 nálety pionýrských dřevin a jasanovo-olšový luh. plocha č. 22 V plocha výroby a skladování, U ČOV: Navržená rozloha: 1,95 ha Charakter biotopu: pastvina + intenzivní louka s vtroušenými stromy Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): mozaika X1 Urbanizovaná území (50 %) a X5 Inenzivně obhospodařované louky (50 %) Klasifikace biotopu dle terénního mapování: X5 Intenzivně obhospodařované louky Významněji zastoupené druhy: --- Foto č. 17: Charakter biotopu na navržených plochách č. 22, 25, 3. plocha č. 23 V plocha výroby a skladování, Za drahou: Navržená rozloha: 1,04 ha Charakter biotopu: intenzivní louka s vtroušenými stromy Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): nemapováno antropogenní území tel , 33

34 Klasifikace biotopu dle terénního mapování: většina plochy X5 Intenzivně obhospodařované louky, ve střední části mozaika X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (40 %) a X12 Nálety pionýrských dřevin (60 %) Foto č. 18: Charakter biotopu na navržené ploše č. 23. plocha č. 24 plocha občanského vybavení, Sklárny: Navržená rozloha: 0,86 ha Charakter biotopu: antropogenní plocha v zástavbě Klasifikace biotopu dle dat mapování biotopů (AOPK): nemapováno antropogenní území Klasifikace biotopu dle terénního mapování: X1 Urbanizovaná území Tab. 2: Sumarizace záborů přírodních biotopů (předmětů ochrany EVL Beskydy) na konkrétních návrhových plochách: číslo plochy biotop stanoviště plocha záboru kvalita [ha] 1 T B/B 0, T D/A 0, T2.3B 6230* C/C 0, T B/B 3, T B/A 0, T B/B 0, T A/C 0, T B/C 0, T2.3B 6230* D/A 0, T B/B 0, T2.3B 6230* B/B 0, T D/A 1, L2.2 91E0* C/C 0, L2.2 91E0* B/B 0, T B/B 0,0473 tel , 34

35 3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000, resp. předmětů ochrany a jejich charakteristika Na celém území města Karolinka se nachází dvě lokality soustavy Natura 2000: evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy (CZ ) a ptačí oblast Horní Vsacko (CZ ). Prostorové detaily polohy hranice katastru obce ve vztahu k hranicím uvedených lokalit soustavy Natura 2000 jsou k dispozici na Obr. 25. Z rozboru provedeného v předchozích kapitolách vyplynulo, že 20 potenciálně kolizních ploch nově navržených změn využití území (č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23 a 24) se nachází na území EVL Beskydy a PO Horní Vsacko (viz kap. 3.1). Z tohoto důvodu byla podrobná pozornost předloženého naturového hodnocení věnována vyhodnocení vlivu návrhu ÚPD na obě lokality Natura Vzhledem ke značné vzdálenosti ostatních lokalit soustavy Natura 2000 od navržených změn využití území v rámci návrhu ÚPD města Karolinka lze konstatovat jejich nulové ovlivnění a nejsou tudíž dále v textu řešeny. Obr. 25: Poloha lokalit soustavy Natura 2000 ve vztahu k hranicím zájmového území k.ú. Karolinka (zdroj: CENIA). EVL Beskydy PO Horní Vsacko tel , 35

36 3.2.1 Charakteristika evropsky významné lokality Beskydy a jejích předmětů ochrany Základní popis EVL Beskydy: Evropsky významná lokalita Beskydy (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.132/2005 Sb na ploše ,67 ha. Jedná se o rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR, které je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy (viz Obr. 26). Předmětem ochrany jsou následující přírodní stanoviště (značka * znamená, že se jedná o prioritní přírodní stanoviště nebo prioritní evropsky významný druh): Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Dále jsou předmětem ochrany EVL Beskydy následující evropsky významné druhy rostlin a živočichů: oměj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) vlk obecný (Canis lupus *) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) vydra říční (Lutra lutra) rys ostrovid (Lynx lynx) netopýr velký (Myotis myotis) rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) čolek karpatský (Triturus montandoni) tel , 36

37 velevrub tupý (Unio crassus) medvěd hnědý (Ursus arctos *) Následující popis přináší pro úplnost zevrubnou charakteristiku EVL Beskydy (převzato z práce: Weismannová et al a údajů AOPK ČR). Jedná se o převážně hornatou a lesnatou krajinu, zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do součastnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Geologicky se jedná o flyšové pásmo Západních Karpat, paleogénního, případně křídového stáří. Horninově jsou Beskydy tvořeny převážně pískovci a jílovci, méně slepenci, prachovci, slínovci, slíny a jíly. Typickým fenoménem Beskyd jsou štěrkonosné vodní toky a pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras). V území převažují hnědé půdy kyselé a podzolové. Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli - Fagetum, následované dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum. Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny a údolní jasano - olšové luhy. V případě travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky a poháňkové pastviny as. Lolio - Cynosuretum a as. Anthoxantho - Agrostietum. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky a tužebníková lada, v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd. Dále zde nalezneme širokolisté suché trávníky a to i s výskytem jalovce a orchidejí. Maloplošně se na území EVL Beskydy vyskytují podhorské smilkové trávníky, štěrbinová vegetace skal, prameniště, slatiniště a mokřadní vegetace. Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy. Objevují se na mezotrofních rankerech, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy mohou přecházet v horské klenové bučiny. Mimo tyto porosty se lze převážně v nižších polohách setkat s náhradními porosty kapradinových niv as. Daphno mezerei-dryopteridetum filicis-maris (převážně v polohách horských klenových bučin), ale i patrně primárními porosty této vegetace vázanými na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů. Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy ve vrcholových partiích, tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských smilkových trávníků as. Anthoxantho-Agrostietum a as. Violion caninae. Hlavními faktory, které působí na EVL Beskydy jsou lesní hospodaření, myslivost a turistický ruch. Lesní porosty jsou silně ovlivněné lesním hospodářstvím. Ohroženy jsou zejména plochy květnatých bučin a jedlobučin, které jsou po vykácení zalesňovány smrkem, případně jen na menších plochách stanovištně vhodnými druhy. Mladé listnáče jsou poškozovány vlivem vysokých stavů spárkaté zvěře. Je patrný ústup Abies alba ze všech typů porostů. V jihovýchodní části území porosty bučin již ztratily souvislý charakter a jsou rozčleněny buď pasekami nebo porosty s převahou smrku. Porosty smrčin jsou převážně středně, lokálně až těžce poškozeny imisemi (následné okyselování půdy), přičemž rozsáhlé porosty jsou vytěženy a nahrazovány zcela nevhodnými alochtonními populacemi smrku ztepilého (tzv. nížinná forma), jež výrazně trpí abiotickými faktory, a dále také severoamerickým druhem Picea pungens. Lesním hospodařením jsou také ohrožovány všechny typy pramenišť, subalpínské bylinné lemy a vodní toky. Ohrožení kromě znečistění vody představují snahy o čistění koryt od sedimentů. Na některých místech již pronikají do území synantropní a ruderální druhy rostlin. Malé luční enklávy ve vyšších plohách jsou zpravidla ponechány ladem a zarůstají popř. jsou tel , 37

38 zalesňovány smrkem. V důsledku snižování stavů dobytka, přestala být řada luk a pastvin obhospodařována. Upuštění od sečení a od pastvy má za následek snížování druhové diverzity těchto biotopů. Na opuštěných loukách dominují trávy, postupně dochází k zarůstání Aegopodium podagraria, Brachypodium pinnatum, Chaerophyllum aromaticum a k expanzi křovin a stromů. Dalším důležitým negativním faktorem je převod luk na vysokoprodukční travní porosty. Hnojení a následná dominance konkurenčně silných vysokostébelných trav eliminují růst širokolistých bylin. Obr. 26: Schematická mapa hranice evropsky významné lokality Beskydy (zdroj: AOPK ČR). Základní popis jednotlivých předmětů ochrany EVL Beskydy, jejich schopnosti snášet antropogenní zátěž, výskyt v zájmovém území a možné ovlivnění realizací koncepce: Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů: Jedná se o mladé štěrkopískové lavice na březích řek a ostrůvky v korytech toků v montánním a submontánním stupni na místech s vhodnými podmínkami pro sedimentaci unášeného materiálu. Typicky vyvinuté porosty se obvykle nacházejí na vlhkých písčitých okrajích náplavů položených nízko nad vodní hladinou. Při pravidelných jarních záplavách dochází často k destrukci porostů přeplavováním a přemísťováním štěrku. Porosty ustupují při výraznějším zastínění. Celková rozloha tohoto předmětu ochrany na území EVL Beskydy činí pouze cca 2,49 ha. Tento předmět ochrany je obecně ohrožen regulacemi vodních toků vedoucích ke změnám v sedimentačním režimu, protipovodňovými opatřeními spojenými s úpravou břehů a koryt toků, úpravou koryt po povodních, eutrofizací (zdroj: AOPK). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. tel , 38

39 Alpínské řeky a a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix eleagnos) Tento předmět ochrany se nachází na relativně vyvýšených polohách, na mladých i starších štěrkových a štěrkopískových říčních náplavech jak v korytech toků, tak na pobřežních štěrkových lavicích. Oproti štěrkovým náplavům bez keřové vegetace je půdotvorný proces zpravidla pokročilejší, s akumulací jemnozemě a humusu. Níže položené části štěrkových náplavů se každoročně obnovují při vysokých stavech vody na jaře nebo při větších neperiodických povodních z přívalových srážek. K přeplavování a destrukci vyšších částí náplavů s keřovou vegetací dochází řidčeji, neboť svou výškou odpovídají úrovni maxim jarní vody. Celková rozloha tohoto předmětu ochrany na území EVL Beskydy činí pouze cca 11,48 ha. Tento předmět ochrany je obecně ohrořen regulacemi vodních toků, protipovodňovými opatřeními spojenými s úpravou břehů a koryt toků, těžbou štěrku(zdroj: AOPK). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy jen vzácně (10,69 ha) v podobě sekundární vegetace vzniklé po odlesnění na místech acidofilních bučin, borů a horských smrčin, zpravidla na opuštěných nebo ochuzených pastvinách, narušovaných okrajích cest či na haldách hlušiny navršených při někdejší těžbě rud. Půdy mají kyselou reakci. Obecně hlavním ohrožením pro toto přírodní stanoviště je zarůstání stromy a keři, obohacování dusíkem z atmosférických spadů, absence pastvy, vypalování nebo jiné narušování porostů. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy vzácně (13,86 ha), na mírnějších svazích, zpravidla orientovaných k jihu. Půdy jsou středně hluboké až hluboké, nejčastěji na měkčích sedimentárních horninách křídy, starších i mladších třetihor, na spraších a podsvahových deluviích. Obecně hlavním ohrožením pro toto přírodní stanoviště je neobhospodařování pozemků, spad atmosférického dusíku a následný vznik druhově chudých porostů s vysokou biomasou válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), zarůstání invazními dřevinami pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima), kustovnicí cizí (Lycium barbarum) a trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), výsadby borovice lesní (Pinus sylvestris), případně b. černé (P. nigra). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. tel , 39

40 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech): Uvedené prioritní přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy relativně maloplošně (456,71 ha) v podhorských a horských polohách jako náhradní vegetace po různých typech acidofilních lesů. Obecně hlavním ohrožením pro toto prioritní přírodní stanoviště je změna charakteru biotopu (např. upuštění od pastvy či sečení), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. Výskyt tohoto typu přírodního stanoviště byl zjištěn pouze na třech plochách navržených změn využití území, konkrétně se jedná o plochy č. 4, 8 a 13. Z těchto důvodů je uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně: Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy roztroušeně (70,1 ha) v nivách planárního až supramontánního stupně, na březích a náplavech horských potoků a bystřin, ve vlhkých žlabech a kotlinách v montánním supramontánním stupni, nebo na prameništích. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu (odvodnění, změna chemismu, zalesňování apod.), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis): Dané přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy roztroušeně a velmi hojně (9317,33 ha) na lokalitách extenzivně hnojených, jedno- až dvojsečných luk v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od planárního do montánního stupně, většinou v blízkosti sídel. Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu, změna péče o porosty (upuštění od sečení či pastvy), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. Výskyt tohoto typu přírodního stanoviště byl zjištěn celkem na 7 plochách navržených změn využití území, konkrétně: plocha č. 1, 5, 6, 8, 13, 16 a 21. Kvalitní porosty tohoto přírodního stanoviště se vyskytují na části ploch č. 5, 6, 8, 13. Vzhledem k překryvu některých navržených ploch změn využití území a daného stanoviště je uvedený typ přírodního stanoviště dále předmětem hodnocení. 7220* Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion): Popisované prioritní přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy bodově s minimální celkovou rozlohou (0,94 ha) na lokalitách vápencových pramenišť s alkalickou vodou. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené prioritní stanoviště je změna charakteru biotopu (např. odvodnění, změna chemismu prostředí, zalesnění), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. tel , 40

41 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů: Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy vzácně (14,15 ha) na stinných i slunných skalních srázech a balvanových rozpadech v údolích, drolinách vulkanických kopců, vzácněji také v opuštěných lomech a na starých zdech, kde však zpravidla chybějí mnohé diagnostické druhy. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je eutrofizace. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Jeskyně nepřístupné veřejnosti: Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy bodově (0,25 ha). Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu (např. změna chemismu prostředí) či hrubá disturbance. Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Bučiny asociace Luzulo-Fagetum: Jedná se o přírodní stanoviště, které je plošně nejrozsáhlejším přírodním stanovištěm na území EVL Beskydy, kde se vyskytuje roztroušeně a velmi hojně (11917,79 ha). Jedná se o floristicky chudé acidofilní porosty na minerálně chudých horninách, často s příměsí smrku, případně jedle. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu-zejména výrazná obnova porostů smrkem, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Bučiny asociace Asperulo-Fagetum: Jedná se o přírodní stanoviště, které je druhým plošně nejrozsáhlejším přírodním stanovištěm na území EVL Beskydy, kde se vyskytuje roztroušeně, hojně (8209,80 ha) na svazích se středně hlubokými až hlubokými, trvale provlhčenými půdami s dobrou humifikační schopností. Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu-zejména výrazná obnova porostů smrkem, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius): Jedná se o přírodní stanoviště vysokobylinných horských javoro-bukových lesů s příměsí sutinových dřevin na mělkých půdách s vyšším obsahem skeletu a příznivou humifikací. Toto přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy roztroušeně (134,55 ha). Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu-zejména výrazná obnova porostů smrkem, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). tel , 41

42 Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum: Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy poměrně hojně (806,71 ha), na živinami bohatých půdách, obvykle hlubších, na svazích a plošinách v nadmořských výškách do 450 m, vzácněji výše. Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích: Uvedené prioritní přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy relativně hojně (761,20 ha) na mezotrofních rankerech prudkých svahů, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae): Toto prioritní přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy maloplošně (268,96 ha) v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna vodního režimu na lokalitě, změna přirozeného druhového složení porostu, zastavění apod.). Výskyt tohoto typu přírodního stanoviště byl zjištěn celkem na dvou plochách navržených změn využití území, konkrétně: na části ploch č. 20 a 21. Vzhledem k překryvu některých navržených ploch změn využití území a daného stanoviště je uvedený typ přírodního stanoviště dále předmětem hodnocení Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea): Uvedené přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy roztroušeně a hojně (672,82 ha) v nejvyšších partiích Beskyd. Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (holosečné hospodaření, výsadba sazenic geneticky nevhodného původu, zastavění, vliv imisní zátěže apod.). Nedochází k prostorovému překryvu daného stanoviště a ploch navržených změn využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na toto stanoviště. Z těchto důvodů není uvedené přírodní stanoviště dále předmětem hodnocení. tel , 42

43 Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum): Uvedený druh se v zájmovém území EVL Beskydy vyskytuje roztroušeně na vlhkých až mírně podmáčených a prosvětlených biotopech v okolí lesních pramenišť a podél horských potoků. Početnost druhu je odhadována na cca 600. Ve většině případů není oměj tuhý moravský výrazně ohrožen. Obecně hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či jeho fyzická likvidace (ruderalizace porostů v blízkosti komunikací, zvyšování zápoje lesních porostů-podsadby dřevin, holosečný typ lesního hospodaření, hrubá disturbance na stanovišti, zastavění biotopu apod.). Tento druh se v řešeném území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k růstu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis): Tento převážně saprofytický druh mechorostu rostoucí zejména na tlejících padlých kmenech stromů, kládách a pařezech, sporadicky na lesním humusu ve vlhčích polostinných a stinných porostech se v zájmovém území EVL Beskydy vyskytuje minimálně na 4 zjištěných lokalitách. Na jedné z nich se nachází v současné době nejbohatší známá populace tohoto druhu v ČR a je velice pravděpodobné, že se zde tento druh vyskytuje v ještě větší míře, než bylo zjištěno. Druh je velmi citlivý na změnu vlhkosti (vysušení) substrátu. Hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či jeho fyzická likvidace (výraznější kácení vzrostlých dřevin-prosvětlování porostů, odstraňování padlých kmenů dřevin apod.). Tento druh se v řešeném území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k růstu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus): Uvedený druh se vyskytuje v pralesovitých lesních porostech na území EVL Beskydy. Bionomicky je Rhysodes sulcatus vázán na staré, v různém stadiu se rozkládající dřevo. Obecně hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či jeho fyzická likvidace (odstraňování padlých i stojících trouchnivějících kmenů dřevin apod.). Tento druh se v řešeném území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k životu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus): Tento druh vyžaduje ke svému vývoji dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin (vyvíjejí se v hnijícím vlhkém lýku pod uvolněnou borkou padlých či zlomených listnatých stromů nebo ulomených silných větvích). Obecně hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či jeho fyzická likvidace (odstraňování padlých i stojících trouchnivějících kmenů dřevin apod.). Tento druh se v řešeném území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k životu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. tel , 43

44 Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus): Uvedený mokřadní druh se v zájmovém území EVL Beskydy vyskytuje na březích vodních toků, prameništích a mokřadech v listnatých, smíšených, ale i jehličnatých lesích. Obecně hlavním ohrožením pro tento druh je změna charakteru jeho stanoviště či jeho zničení (změna vodního režimu, velkoplošné kácení porostu- přílišné otevření dosud zastíněných stanovišť, znečištění vody, zastavění biotopu apod.). Tento druh se v řešeném území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k životu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Čolek karpatský (Triturus montandoni): Uvedený druh nalezneme v rybnících, jezírkách v lomech, drobných lesních a lučních tůňkách a rybníčcích, ale i v zatopených příkopech, mokřadech na kalištích zvěře a v kalužích na lesních blátivých cestách. Obecně hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či zánik stanoviště (odvodňování luk, lesů, příkopů u cest, regulace vodotečí, vysoké rybí osádky v místech výskytu apod.). Tento druh se v řešeném území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k životu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Velevrub tupý (Unio crassus): Tento druh se v zájmovém území EVL Beskydy nachází v málo úživných tocích (např. Vsetínská Bečva). Obecně hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či zánik stanoviště (znečištění toků, vodohospodářské zásahy-regulační úpravy na tocích, čištění a prohlubování koryta, přehrazení toků vodními stupni či jezy apod.). Tento druh se na plochách navržených změn využití území nevyskytuje a nemá zde vhodné podmínky k životu. Nedochází tedy k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata): Tento druh tráví většinu roku ve vodě (drobné lesní a luční tůňky, zatopené příkopy a kaluže na lesních blátivých cestách, případně louže na kalištích zvěře), kde dochází k páření a kladení vajíček v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Na sklonku léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. V zájmovém území EVL Beskydy se druh vyskytuje roztroušeně. Obecně hlavním ohrožením pro uvedený druh je změna charakteru jeho stanoviště či zánik stanoviště (odvodňování luk, lesů, příkopů u cest, regulace vodotečí, vysoké rybí osádky v místech výskytu apod.). Výskyt tohoto druhu v řešeném území nebyl zjištěn, nelze jej však vyloučit např. v době jarních migrací, zejména na navržených plochách č. 20 a 21 (niva). Druh nemá v hodnocených lučních a částečně lesních porostech vhodnou potravní základnu a podmínky k rozmnožování. Nedochází tedy fakticky k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. tel , 44

45 Netopýr velký (Myotis myotis): Jedná se o druh, který využívá jako zimoviště nejrůznější typy podzemních prostor jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží. Letní kolonie samic osídlují půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Netopýr velký je nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. Dalšími faktory jsou rušení na zimovištích a nevhodný způsob uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní. Vzhledem k biologii tohoto druhu lze konstatovat, že netopýr velký se sice může v řešeném území ojediněle vyskytovat (např. při migracích), nicméně řešené změny funkčního využití území pro něj znamenají nulové ovlivnění (nulový zásah do nabídky jeho hnízdních a potravních stanovišť). Nedochází tedy fakticky k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami využití území. Nedojde také k dálkovému vlivu na biotop tohoto druhu. Z těchto důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Vlk obecný (Canis lupus): Jedná se o prioritní druh dle Směrnice o stanovištích. V minulosti se vlk během svého pronásledování člověkem nejdéle z celé ČR udržel právě v oblasti Beskyd, kde byl zaznamenán i na počátku 20. století (pravděpodobně se však už jednalo o migranty ze Slovenska). V polovině 90. let se objevila asi pětičlenná smečka v odlehlé části Beskyd, projevující znaky stálého usídlení. Ta byla velice pravděpodobně nelegálně likvidována, až došlo kolem roku 1997 k jejímu zániku. Část vlků se mohla také vrátit zpět na Slovensko. V zimě 1998/99 se vlk objevoval vzácně pouze v pohraniční části na Jablunkovsku i v jižní části Beskyd. V roce 2000 bylo zastřeleno nejméně 7 vlků na slovenské straně Beskyd. V současnosti je výskyt vlka pravidelně prokazován na různých místech EVL Beskydy, včetně výskytu v k.ú. Velké Karlovice, v Javorníkách i ve Vsetínských vrších.. Významnou skutečností udržující zdejší populaci je migrace jedinců mezi EVL Beskydy a Slovenskem, případně Polskem. Hlavním faktorem ohrožujícím existenci druhu je především přímé pronásledování člověkem. Velmi významná je nutnost zachování možnosti migrací mezi lokálními populacemi. Výskyt vlka obecného z katastru Karolinky je z minulosti znám. Příležitostná migrace vlka v okolí zástavby Karolinky je tedy možná. Aktuálně byly stopy vlka nalezeny zejména v blízkosti ploch č. 14 a 15 na jižním okraji obce u přehrady. Lze však konstatovat, že nedochází k přímému prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Důležitou skutečností je také fakt, že navržené změny funkčního využití území jsou zpravidla situovány do bezprostřední blízkosti stávajících zastavěných objektů v krajině Karolinky, bez významnějšího bariérového efektu, což prakticky eliminuje potenciální negativní dopady na velké šelmy. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Rys ostrovid (Lynx lynx): Na většině území České republiky byl rys vyhuben v průběhu 18. století. Oblast EVL Beskydy patří mezi dvě hlavní oblasti stálého výskytu rysa v ČR. Hlavní příčinou ohrožení rysa ostrovida je přímé pronásledování ze strany člověka. Významným faktorem se však stává i fragmentace vhodných biotopů a vysoká míra rušení. Výskyt rysa ostrovida z katastru Karolinky není aktuálně udáván, nicméně je pravděpodobný. Příležitostná migrace rysa v okolí zástavby Karolinky je proto možná. Lze však konstatovat, že nedochází k přímému prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Důležitou skutečností je také fakt, že navržené změny funkčního využití území jsou zpravidla situovány do tel , 45

46 bezprostřední blízkosti stávajících zastavěných objektů v krajině Karolinky, bez významnějšího bariérového efektu, což prakticky eliminuje potenciální negativní dopady na velké šelmy. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Medvěd hnědý (Ursus arctos): Jedná se o prioritní druh dle Směrnice o stanovištích. Na přelomu 19. a 20.století medvěd hnědý na území Beskyd prakticky vymizel. Po druhé světové válce se medvěd poprvé znovu objevil v oblasti EVL Beskydy až v roce Začátkem 80.let byli medvědi v této oblasti zaznamenáni vícekrát, přičemž bylo prokázáno i přezimování. Po roce 1983 se medvědi pravděpodobně stáhli do řídce osídlené hraniční oblasti, kde byl téměř každoročně potvrzen jejich výskyt. Od konce 80. let došlo k další migraci medvědů, jednak na jih, ale především směrem západním. Jednalo se spíš o zatoulané kusy, jejich výskyt byl víceméně dočasný. Sledování pobytových značek medvěda v Beskydech prokázalo v současné době přítomnost 1 až 4 jedinců se známkami stálého výskytu v různých místech Beskyd. Hlavním ohrožením pro medvěda se stává fragmentace vhodných biotopů a vysoká míra rušení. V současnosti i v budoucnu je existence medvěda hnědého plně závislá na stavu populace na Slovensku. Nezbytné je tedy uchovat možnost migrací nejen do sousedních slovenských hor, ale také dále západním směrem. Výskyt medvěda hnědého z katastru Karolinky je z minulosti udáván a je pravděpodobný. Příležitostná migrace medvěda v okolí zástavby Karolinky je proto možná. Lze však konstatovat, že nedochází k přímému prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Navíc zde vstupují v platnost stejné argumenty, jež byly uvedeny v případě vlka obecného a rysa ostrovida. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Vydra říční (Lutra lutra): V rámci České republiky existuje několik oblastí, které jsou vydrou trvale obývány, na zbytku území se vyskytuje pouze přechodně nebo vůbec. V oblasti Beskyd se vyskytuje významná trvalá populace vydry říční. Vydra říční migruje podél vodních toků na větší vzdálenosti i mimo území EVL Beskydy. V zájmovém území je výskyt vydry potvrzen zejména podél toku Vsetínské Bečvy. V současnosti patří mezi nejvýznamnější ohrožující faktory především autoprovoz a nelegální lov. Tento druh využívá prostor Vsetínské Bečvy. Nelze proto vyloučit hypotetickou kolizi nároků druhu na kvalitu biotopu se záměrem výstavby mostu přes Vsetínskou Bečvu (plocha č. 20). Z tohoto důvodu je uvedený druh dále předmětem hodnocení. tel , 46

47 3.2.2 Charakteristika ptačí oblasti Horní Vsacko a jejích předmětů ochrany Základní popis PO Horní Vsacko: Ptačí oblast Horní Vsacko (CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 686/2004 Sb. na ploše ha. Území se nachází mezi obcemi Zděchov, Hovězí, Malá Bystřice, Velké Karlovice, Lesková, východní okraj ptačí oblasti tvoří státní hranice se Slovenskem (viz Obr. 27). Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy ( 1 nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany ( 1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí ( 3, odst. 1 nařízení Vlády ČR): a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech v době od 15. března do 15. července ve vzdálenosti menší než 200 m od známých obsazených hnízd čápa černého, b) v době od 15. března do 31. července provádět mýtní a předmýtní těžby v pěstební činnosti v lesních porostech starších 80 let se zastoupením smrku méně než 50 %, a ve všech lesních porostech starších 130 let, c) vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy, d) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, e) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd čápa černého. V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody ( 3, odst. 2 nařízení Vlády ČR): a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, b) provádět mýtní nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících zlomů Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba ( 3, odst. 3 nařízení Vlády ČR): a) k činnostem podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) v případě opatření, jimiž se předchází nebo brání působení škodlivých činitelů na les, a v případě opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle zvláštního právního předpisu, b) k činnostem podle odstavce 1 písm. b), jestliže byly tyto těžby oznámeny nejméně 20 pracovních dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody, c) k činnostem podle odstavce 2 písm. a), jestliže byly tyto těžby oznámené nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu ochrany přírody a pro těžby, které nepodléhají oznamovací povinnosti ve smyslu ustanovení zvláštního právního předpisu, d) k činnostem podle odstavce 1 písm. d), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a příslušný orgán ochrany přírody k němu vydal stanovisko. tel , 47

48 Obr. 27: Mapa hranice ptačí oblasti Horní Vsacko (zdroj: nařízení Vlády ČR č. 686/2004 Sb.) Základní popis jednotlivých předmětů ochrany PO Horní Vsacko, jejich schopnosti snášet antropogenní zátěž, výskyt v zájmovém území a možné ovlivnění realizací koncepce: Čáp černý (Ciconia nigra): Tento druh dává přednost rozsáhlejším lesům, smíšeným, listnatým i jehličnatým. Potravu získává v tůních a malých potocích. Na začátku 20. století druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal opět znovu osídlovat původní území. V současnosti je čáp černý rozšířen na většině našeho území od nížin po střední polohy. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca 7-11 párů. Hlavním faktorem ohrožujícím existenci druhu je především nevhodné hospodaření v lesích (otevření souvislých lesních porostů, kácení v hnízdní době apod.). V řešeném území navržených změn využití území ani v blízkém okolí není hnízdění druhu udáváno a ani není pravděpodobné. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop čápa černého na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Jeřábek lesní (Bonasa bonasia): Jeřábek lesní vyhledává starší jehličnaté, listnaté a nejčastěji smíšené lesní porosty ve středních a vyšších polohách. Důležitou podmínkou je bohaté keřové patro, tvořené např. tel , 48

49 lískou nebo olší, jejichž semena jsou důležitou složkou jeho potravy. Od 60. let 20. století došlo v celé Evropě, kromě Ruska k rapidnímu poklesu početnosti druhu. Ačkoli byl jeřábek dříve u nás zřejmě více rozšířen, v současnosti není úbytek druhu zjišťován a jeho stavy se zdají být stabilní. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca párů. Příčin ohrožení jeřábka je zřejmě více, mezi hlavní patří intenzivní způsoby využívání lesa a v minulosti i nadměrný lov. V řešeném území navržených změn využití území ani v blízkém okolí není hnízdění druhu udáváno a ani není pravděpodobné. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop jeřábka lesního na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Chřástal polní (Crex crex): Tento druh hnízdí na vlhčích loukách, pastvinách a ladách, výjimečně i v polích od nížin až do vyšších poloh. V posledních desetiletích chřástal polní vymizel z velkých oblastí západní a střední Evropy. Od poloviny 20. století nastala na našem území silná redukce stavů chřástala polního a to především v nížinách. Tento trend se zřejmě zastavil zhruba na počátku 90. let a od té doby došlo k nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných lokalit. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca párů. Hlavním důvodem úbytku druhu je ztráta vhodného biotopu v důsledku intenzivních způsobů obdělávání luk a pastvin. Přímo v prostoru navržených změn využití území není hnízdění druhu udáváno a ani není vzhledem k charakteru biotopu a způsobu hospodaření (převažující intenzivní seč) pravděpodobné. Hnízdní výskyt chřástala polního je udáván z širšího okolí navržené plochy č. 16 (zdroj: NDOP), kde však nebude realizací navržené plochy negativně dotčen. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop chřástala polního na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos): Tento druh obývá listnaté nebo i smíšené lesy, zejména pak staré bukové porosty ve vyšších polohách. Důležitá je přítomnost trouchnivějících nebo suchých kmenů, které slouží k stavbě hnízda, získávání potravy nebo k vokalizaci. V souvislosti s intenzívním využíváním lesa a přeměnou starých listnatých porostů na jehličnaté monokultury tento druh vymizel na většině svého dřívějšího areálu v západní Evropě. Horská pásma při východních hranicích ČR - Hostýnské vrchy, Javorníky, Beskydy jsou jedinou oblastí u nás, kde tento druh pravidelně a poměrně početně hnízdí. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca párů. Hlavní ohrožujícím faktorem pro tento druh jsou moderní technologie ve využívání lesa. V řešeném území navržených změn využití území ani v blízkém okolí není hnízdění druhu udáváno a ani není pravděpodobné. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop strakapouda bělohřbetého na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Datlík tříprstý (Picoides tridactylus): Datlík tříprstý žije v jehličnatých a smíšených lesích s dostatkem odumřelé dřevní hmoty. V podmínkách střední Evropy se jedná hlavně o smrkové pralesy ve vyšších partiích hor. tel , 49

50 Zatímco vlivem lesního hospodaření došlo k poklesu početnosti severské populace datlíka, středoevropský podruh se jeví stabilní, v některých regionech jeho početnost dokonce mírně narostla. Jeho stavy na našem území jsou nedostatečně známy, pravděpodobně jsou však poměrně stabilní. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca 7-15 párů. Hlavní ohrožujícím faktorem pro tento druh jsou moderní technologie ve využívání lesa. V řešeném území navržených změn využití území ani v blízkém okolí není hnízdění druhu udáváno a ani není pravděpodobné. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop datlíka tříprstého na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Lejsek malý (Ficedula parva): Jedná se o tažný druh, jehož hnízdním prostředím jsou listnaté, hlavně bukové lesy. Lejsek malý hnízdí v dutinách, a proto potřebuje v porostu určitý podíl starých stromů. Populace druhu se jeví jako stabilní, ovšem v některých státech byl zaznamenán pokles početnosti, jako např. v Rakousku, Litvě nebo Finsku. Na našem území byl dříve považován za vzácného ptáka, v současnosti se díky lepšímu rozpoznávání počet hnízdních lokalit zvyšuje. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca párů. Mezi hlavní faktory ohrožení druhu patří ubývání hnízdních příležitostí ve starých bukových lesích. V řešeném území navržených změn využití území ani v blízkém okolí není hnízdění druhu udáváno a ani není pravděpodobné. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop lejska malého na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. Ťuhýk obecný (Lanius collurio): Jedná se o tažný druh, který ve střední Evropě obývá stepní stráně, různé křovinaté biotopy, lesní okraje a paseky. Hnízdí od nížin až poměrně vysoko do hor. V letech byl zaznamenán v Evropě úbytek druhu, významněji se tento trend projevil při západním a severním okraji areálu. Ve druhé polovině 20. století se na našem území projevilo výrazné ubývání početnosti, nicméně od 80. let se zdá, že se tento trend zastavil. Na území ptačí oblasti Horní Vsacko je udávána početnost cca párů. Mezi hlavní ohrožující faktory patří změny v zemědělské krajině. V řešeném území navržených změn využití území ani v blízkém okolí není hnízdění druhu udáváno nicméně nelze jej vyloučit. Vzhledem k tomu, že navržené změny využití území jsou situovány téměř výhradně do intenzivních lučních porostů, bez rozsáhlejšího zásahu do keřových formací, lze prakticky vyloučit negativní ovlivnění případného hnízdního prostředí ťuhýka obecného. Lze tedy konstatovat, že nedochází k prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Nelze očekávat ani dálkový vliv na biotop ťuhýka obecného na území PO Horní Vsacko. Z výše uvedených důvodů není uvedený druh dále předmětem hodnocení. tel , 50

51 4. Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení koncepce nebylo prováděno metodou ex ante (tedy současně se zpracováním samotné koncepce návrhu ÚPD). Podklady dodané zadavatelem (viz kap. 1.3, kap.7), provedený terénní průzkum i zpracování ostatních digitálních a tištěných podkladů byly dostatečné pro provedení hodnocení. 4.2 Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura 2000 Hodnocená koncepce Územní plán Karolinka není koncepčním nástrojem managementu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Jedná se o dokument, jehož cílem je navrhnout budoucí rozvoj města Karolinka. Hodnocená koncepce řeší v popisných částech textu problematiku soustavy Natura 2000 eviduje existenci lokalit soustavy Natura 2000 na katastru obce. Jak bylo rozebráno v kap. 4.4 některé v koncepci navržené změny využití území potenciálně mohou ovlivnit území EVL Beskydy a resp. její předměty ochrany. 4.3 Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Cílem naturového hodnocení je obecně zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významých lokalit a ptačích oblastí. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech potenciálně relevantních vlivů koncepce. tel , 51

52 Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP 2007): Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv? Vliv nelze vyhodnotit Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných úkolů, která je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření). Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 45i ZOPK, resp. dle směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace evropsky významného druhu na území dané EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001). V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL Beskydy považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (vhodná struktura biotopu, dostatečná kvalita přírodního prostředí apod.). Pro stanovení míry významnosti vlivu hodnoceného konceptu ÚP na luční typy přírodních stanovišť v EVL Beskydy je žádoucí použít také metodickou analogii, která je používána na území EVL Krkonoše. V případě EVL Krkonoše jsou pro posouzení míry významnosti vlivu koncepcí a záměrů na luční typy přírodních stanovišť k dispozici specifická pravidla v rámci metodické příručky k naturovému hodnocení (viz MŽP 2011). Pro postup naturového posouzení je zásadní skutečnost, že dle uvedené metodické příručky je vliv záměru hodnocen jako významně negativní, pokud způsobí takový zábor lučního stanoviště, který v součtu se všemi předchozími zábory v dotčeném katastru obce překročí určitou limitní hodnotu (viz Tab. 3). tel , 52

53 Limity jsou vyjádřeny jako relativní čísla neboli procentuální podíly z celkové rozlohy tří lučních biotopů, resp. typů přírodních stanovišť (6230, 6510, 6520) v jednotlivých katastrech krkonošských obcí. Jsou stanoveny odděleně pro úbytky každého ze tří nejrozšířenějších lučních stanovišť o kvalitě porostu I a II. Kvalita I je kombinace zachovalosti a reprezentativnosti A/A, A/B, B/A, B/B a A/C z mapování biotopů soustavy Natura Kvalita II jsou všechny ostatní kombinace. Limity jsou uvedeny samostatně pro zábor lučních stanovišť s kvalitou I a pak celkové limity záboru lučních stanovišť o kvalitě I i II. Limit pro stanoviště s kvalitou I je zde myšlen jako potenciální hranice, které nemusí být reálně dosaženo v případě, že bude dříve dosaženo celkového limitu záboru. Tab. 3: Doporučené limitní hodnoty záboru tří typů lučních stanovišť na příkladu EVL Krkonoše (zdroj: MŽP 2011, vysvětlení viz výše) Stanoviště 6230* Kvalita I I + II I I + II I I + II limit (%) Pracovníci Správy KRNAP evidují a sumarizují úbytky každého ze tří lučních typů přírodních stanovišť o dvou rozdílných kvalitách v katastrálním území každé obce odděleně již od roku 2004, tj. od doby začlenění Krkonoš do soustavy Natura Zábor rodinným domem a jeho zázemím je v rámci citované metodiky stanoven paušálně na 0,15 ha, aktuálně se však v naturových hodnoceních kalkuluje spíše s konkrétním záborem plochy. Dokud nebudou limity naplněny, je možné, aby v rámci stanoviska dle 45 i,h byl vyloučen významný vliv na uvedené tři typy přírodních stanovišť. Překročí-li zábory stanovené limity, nevyloučí OOP při hodnocení záměru nebo územního plánu, kterým se limit přesahuje, podle 45i významný vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše. Autorizovaná osoba, která bude záměr nebo ÚP dále posuzovat, by měla konstatovat významně negativní vliv. Pokud tak neučiní, měla by vyjmenovat pádné argumenty podporující její rozhodnutí. Vliv jakéhokoliv záměru situovaného do jednoho ze dvou endemitních typů luk (druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky a knotovkové horské louky dva nejohroženější podtypy posuzovaných lučních stanovišť v Krkonoších) by měl být autorizovanými osobami vyhodnocen jako významně negativní (viz MŽP 2011). V případě EVL Beskydy prozatím bohužel není průběžně evidován zábor jednotlivých lučních biotopů v důsledku realizace schválených územních plánů a konkrétních záměrů. Tím pádem nejsou k dispozici ani aktuální údaje o rozloze jednotlivých lučních biotopů v katastrech jednotlivých obcí. Tyto údaje lze aktuálně zjistit pouze na základě GIS analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 poskytnutých AOPK ČR, což bylo učiněno i v tomto naturovém hodnocení. I přes výše popsané problémy však lze výše popsaný metodický přístup používaný v Krkonoších do určité míry aplikovat také pro EVL Beskydy (viz Banaš 2012). Konkrétně lze převzít limit významně negativního vlivu pro zábor prioritního přírodní stanoviště 6230 a 91E0 ve výši 2% (zahrnuty všechny kategorie kvality porostu) a limit 6% v případě záboru přírodního stanoviště Limity 2%, resp. 6% jsou vztaženy k rozloze lučních typů přírodních stanovišť na území konkrétních obcí, v tomto případě Karolinky. Dále v textu hodnocení je řešen pouze eventuální vliv návrhu ÚPD na EVL Beskydy. Důvodem je skutečnost, že u čtyř předmětů ochrany EVL Beskydy: přírodního stanoviště 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), prioritního přírodního stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), prioritního přírodního stanoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy tel , 53

54 temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a evropsky významného druhu živočicha vydry říční (Lutra lutra) bylo předchozím screeningem vysloveno potenciální riziko jejich negativního ovlivnění. V případě ptačí oblasti Horní Vsacko, jež taktéž zasahuje do zájmového území katastru města Karolinka, nebyl provedeným screeningem identifikován žádný z předmětů ochrany, jež by mohl být realizací navrženého ÚPD negativně ovlivněn. 4.4 Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Na základě provedené identifikace potenciálně dotčených lokalit, resp. předmětů ochrany (viz kap. 3.1, 3.2) byla pozornost hodnocení dle 45i ZOPK detailně zaměřena na návrhy změn funkčního využití ploch na území EVL Beskydy. Provedeným screeningem bylo zjištěno, že z těchto 20 potenciálně problematických ploch 7 zasahuje do biotopu předmětu ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště 6510, 3 plochy do prioritního přírodního stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), 2 plochy do prioritního přírodního stanoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a jedna plocha do biotopu vydry říční. Konkrétně se jedná o návrh plochy č. 1 BI - plocha pro bydlení individuální, plochy č. 4 BX - plocha pro bydlení specifických forem, plochy č. 5 SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, plochy č. 6 SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, plochy č. 8 SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, plochy č. 13 SO.3 plocha smíšená obytná vesnická, plochy č. 16 OX plocha občanské vybavenosti specifických forem, plochy č. 20 DS - plocha pro silniční dopravu a plochy č. 21 DX - plocha pro specifické formy dopravy. Ostatní navržené změny funkčního využití ploch v zájmovém území města Karolinka (viz Pokluda a kol. 2010, 2011) nebudou mít žádný, resp. nevýznamný vliv na lokality soustavy Natura Důvodem je skutečnost, že se nachází v těsné blízkosti stávajících zastavěných ploch či v prolukách intravilánu mimo lokality výskytu předmětů ochrany EVL Beskydy, případně se jedná o administrativní změnu funkčního využití území bez vlivu na předměty ochrany (plocha č. 25-krajinná zeleň), přičemž z větší části jde o plochy, jež byly řešeny/hodnoceny v rámci dříve projednané a hodnocené Změny č. 6 ÚPD Vyhodnocení nepřímých a přímých vlivů koncepce na území evropsky významné lokality Beskydy, resp. na její předměty ochrany 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis): Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 3.1) vyplynulo, že v porostech tohoto typu přírodního stanoviště se nachází celkem 7 ploch s navrženou změnou využití území. Jak bylo konstatováno již výše, jedná se o návrh změny využití v území v kategorii BI - plocha pro bydlení individuální (plocha č. 1), kategorie SO.3 plocha smíšená obytná vesnická (plocha č. 5, 6, 8 a 13), kategorie OX plocha občanské vybavenosti specifických forem (plocha č. 16), plochy č. 21 DX - plocha pro specifické formy dopravy. Z uvedených ploch se kvalitní a hodnotné porosty tohoto typu přírodního stanoviště nachází zejména na navržených plochách č. 5, 6, 8, 13. Na navržených plochách č. 1, 16, 21 se nachází méně kvalitní porosty v mozaice s antropogenními biotopy. tel , 54

55 Při realizaci navržených změn využití území lze očekávat zastavění části ploch přírodního stanoviště 6510 a disturbanci okolí v důsledku stavebních prací. Rozsah záboru lze v případě stávajících kvalitních porostů kategorie I. - stanoviště 6510 odhadovat na cca 6,9916 ha, celkový zábor (kategorie I.+II.) pak činí 9,4127 hektaru. Tento rozsah očekávaného záboru činí, při stávající rozloze stanoviště 6510 na území katastru obce (560,72 ha), cca 1,25 % v kvalitě I. a cca 1,7 % v kvalitě I. + II., což jsou hodnoty, které lze považovat výrazně pod mezí stanovení významně negativního vlivu (limit významně negativního vlivu činí v případě kategorie I. 3 % a v případě celkového záboru 6 %, viz kap. 4.3). Při vztažení zjištěného rozsahu celkového záboru plochy prioritního přírodního stanoviště 6510 na celé území EVL Beskydy, kde plocha stanoviště 6510 činí 9 317,33 ha, odpovídá plocha záboru hodnotě 0,1 %. Lze důvodně předpokládat, že tato nízká hodnota (0,1 %) nebude ani při součtu ostatních záborů ploch přírodního stanoviště 6510 na území ostatních obcí v EVL Beskydy (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 1%. Hodnotu 1% lze považovat za potenciálně kritickou z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 4.3). Dále je nezbytné dodat, že při eventuální realizaci výstavby rodinných domů, občanské vybavenosti, dopravní či ostatní infrastruktury a doprovodných ploch není pravděpodobné celkové zastavění a totální degradace stávajících mezofilních ovsíkových luk. Pro minimalizaci rizika negativního vlivu výstavby na tento předmět ochrany EVL Beskydy je však nezbytné přijmout některá zmírňující opatření, jež zajistí ochranu cenných fragmentů přírodního stanoviště 6510 (viz kap. 5). Na základě provedeného vyhodnocení lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 6510 realizací navržené koncepce. 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech): Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 3.1) vyplynulo, že v porostech tohoto typu přírodního stanoviště se nachází 3 plochy s navrženou změnou využití území (plocha č. 4, 8 a 13). Při realizaci navržených změn využití území lze očekávat zastavění pouze části plochy přírodního stanoviště 6230, na druhou stranu je však třeba počítat i s disturbancí okolí v důsledku stavebních prací. Rozsah záboru lze v případě stávajících kvalitních porostů kategorie I. - stanoviště 6230 lze na základě GIS analýzy a terénního průzkumu odhadovat na cca 0,045 ha, celkový zábor (kategorie I.+II.) pak činí 0,090 hektaru. Tento rozsah očekávaného záboru činí, při stávající rozloze stanoviště 6230 na území katastru obce (49,7 ha), cca 0,1 % v kvalitě I. a necelé 0,35 % v kvalitě I. + II., což jsou hodnoty, které lze považovat za výrazně pod mezí stanovení významně negativního vlivu (limit významně negativního vlivu činí v případě kategorie I. 1 % a v případě celkového záboru 2%, viz kap. 4.3). Při vztažení zjištěného rozsahu celkového záboru plochy prioritního přírodního stanoviště 6230 na celé území EVL Beskydy, kde plocha stanoviště 6230 činí 456,71 ha, odpovídá plocha záboru hodnotě 0,04 %. Lze důvodně předpokládat, že tato nízká hodnota (0,04 %) nebude ani při součtu ostatních záborů ploch přírodního stanoviště 6230 na území ostatních obcí v EVL Beskydy (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 1%. Hodnotu 1% lze považovat za potenciálně kritickou z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 4.3). Na základě výše provedeného rozboru lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 6230 realizací navržené koncepce. tel , 55

56 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae): Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 3.1) vyplynulo, že v porostech tohoto typu přírodního stanoviště se nachází dvě plochy s navrženou změnou využití území (plocha č. 20, 21). Při realizaci navržených změn využití území lze očekávat zejména vykácení části porostů v důsledku stavebních prací. Rozsah záboru lze v případě stávajících kvalitních porostů kategorie I. - stanoviště 91E0 odhadovat na cca 0,0167 ha, celkový zábor (kategorie I.+II.) pak činí 0,110 hektaru. Tento rozsah očekávaného záboru činí, při stávající rozloze stanoviště 91E0 na území katastru obce (23,12 ha), cca 0,07 % v kvalitě I. a cca 0,48 % v kvalitě I. + II., což jsou hodnoty, které lze považovat za výrazně pod mezí stanovení významně negativního vlivu (limit významně negativního vlivu činí v případě kategorie I. 1 % a v případě celkového záboru 2%, viz kap. 4.3). Při vztažení zjištěného rozsahu záboru plochy prioritního přírodního stanoviště 91E0 na celé území EVL Beskydy, kde plocha stanoviště 91E0 činí 268,96 ha, odpovídá plocha záboru hodnotě 0,04 %. Lze důvodně předpokládat, že tato nízká hodnota (0,04%) nebude ani při součtu ostatních záborů ploch přírodního stanoviště 6510 na území ostatních obcí v EVL Beskydy (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 1%. Hodnotu 1% lze považovat za potenciálně kritickou z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 4.3). Na základě výše provedeného rozboru lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 91E0 realizací navržené koncepce. Provedenou celkovou sumarizací rozsahu záboru plochy přírodních stanovišť předmětů ochrany EVL Beskydy navrženými změnami využití území byl zjištěn následující stav (viz Tab. 4): Tab. 4: Shrnutí celkového záboru plochy jednotlivých přírodních stanovišť (předmětů ochrany EVL Beskydy) navrženými změnami využití území: stanoviště 6230* E0* kvalita I I+II I I+II I I limit [%] plocha biotopu na 49,7 560,72 23,12 území k.ú plocha záboru 0,045 0,176 6,991 9,413 0,017 0,110 v k.ú. plocha záboru [%] 0,09 0,35 1,25 1,68 0,07 0,48 vydra říční (Lutra lutra): V prostoru navržené trasy silničního mostního objektu nad tokem Vsetínské Bečvy (navržená plocha č. 20) nebyly při terénním průzkumu zjištěny aktuální pobytové stopy vydry říční. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že tok a niva Vsetínské Bečvy je významným biotopem tohoto evropsky významného druhu, nelze vyloučit jeho nepřímé negativní ovlivnění. Potenciální vliv spočívá v riziku případného negativního ovlivnění migrace a potravního chování vydry v důsledku nevhodného provádění stavebních prací a/nebo technického provedení mostu. tel , 56

57 I v tomto případě je třeba chápat uvedená rizika negativního vlivu jako hypotetická, protože je reálné použití konkrétních zmírňujících opatření (viz kap. 5), jež zajistí minimalizaci tohoto rizika a výsledný fakticky nulový vliv (0) na vydru říční a její biotop. 4.5 Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Metodika hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úvodem je vhodné uvést, že celistvostí u EVL/PO obecně rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL Beskydy zaměřilo na zjištění, zda koncepce: způsobuje změny důležitých ekologických funkcí významně redukuje plochy výskytu předmětu ochrany EVL redukuje diverzitu lokality vede ke fragmentaci lokality vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětu ochrany narušuje naplňování cílů ochrany lokality Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Relevantní argumenty pro vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit (ekologickou integritu) jsou obsaženy již v předchozím hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany EVL Beskydy. Pro detailní popis ekologických souvislostí je tedy vhodné odkázat na zmíněné hodnocení (viz kap. 4.4). Vyhodnocení eventuálního vyvolání změn důležitých ekologických funkcí EVL a PO: Na základě podrobného vyhodnocení vlivů realizace hodnocené koncepce lze konstatovat, že dojde k nevýznamné změně ekologických funkcí okolních přirozených biotopů a tím pádem k nevýznamnému negativnímu ovlivnění předmětů ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné redukce ploch výskytu předmětů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat, že realizací předložené koncepce nedojde k významné redukci ploch výskytu typů přírodních stanovišť ani k redukci rozlohy biotopu evropsky významných druhů a ptačích druhů, jež jsou předmětem ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné redukce diverzity EVL a PO: Za významně negativní redukci diverzity EVL a PO lze považovat případnou eliminaci výskytu či výrazné snížení početnosti některého ze stávajících předmětů ochrany (evropsky významných druhů či ptačích druhů), resp. diagnostických, typických či ochranářsky významných druhů na plochách výskytu typů přírodních stanovišť předmětů ochrany v důsledku realizace koncepce. tel , 57

58 Realizace koncepce nebude znamenat eliminaci výskytu či snížení početnosti žádného z předmětů ochrany na území EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné fragmentace EVL a PO: V důsledku realizace předložené koncepce nedojde k významné fragmentaci stávajícího přirozeného prostředí jednotlivých předmětů ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné ztráty nebo redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí stav předmětů ochrany: Realizaci předložené koncepce lze hodnotit jako nevýznamnou z hlediska redukce klíčových charakteristik EVL, na nichž závisí udržení příznivého stavu předmětů ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuálního významného narušení cílů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat nevýznamné narušení cílů ochrany EVL Beskydy v důsledku realizace koncepce. Závěrečné shrnutí hodnotící míru ovlivnění celistvosti lokalit: Z provedeného hodnocení vyplývá, že nedojde k významně negativnímu ovlivnění ekologické integrity EVL Beskydy v důsledku navržených změn využití území. tel , 58

59 4.6 Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Obecně lze konstatovat, že v zájmovém území lze očekávat pokračování stávajícího zemědělského, sídelního, lesnického, průmyslového a rekreačního využívání krajiny. V kap. 4.4 byly podrobněji zhodnoceny očekávané míry záboru plochy přírodních stanovišť 6510, 6230 a 91E0 v důsledku realizace hodnoceného konceptu ÚP. Bylo konstatováno, že vzhledem k relativně nízkému rozsahu záboru plochy přírodních stanovišť v prostoru Karolinky lze důvodně předpokládat, že ani při součtu ostatních záborů ploch uvedených přírodních stanovišť na území ostatních obcí v EVL Beskydy nedojde kumulativně k překročení míry významně negativního vlivu. Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz vyplývá, že v prostoru Karolinky nejsou známy další realizované či připravované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit řešené území. Konkrétní navržené záměry navíc budou posouzeny procesem EIA pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. Také z těchto důvodů lze významné kumulativní vlivy nyní vyloučit. 4.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Realizace nulové varianty znamená zachování současného stavu území, tedy existence stávajícího územního plánu města Karolinka. Tato skutečnost by však znamenala výraznou překážku dalšího rozvoje obce. Provedení aktivní varianty (předložené koncepce) neznamená významné negativní ovlivnění území EVL Beskydy ani dalších lokalit soustavy Natura Lze tedy konstatovat, že významnost vlivů obou variant na lokality Natura 2000 je srovnatelná. tel , 59

60 5. Návrh konkrétních opatření k minimalizaci případných negativních vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pro minimalizaci rizika případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 je žádoucí v budoucnu (při realizaci konkrétních stavebních objektů) respektovat následující doporučení: Opatření pro minimalizaci negativních vlivů koncepce na EVL Beskydy: I přesto, že hodnocený návrh ÚP Karolinka nenaplňuje limity významně negativního vlivu u konkrétních předmětů ochrany EVL Beskydy či PO Horní Vsacko, z důvodu značného rozsahu některých navržených ploch zástavby na úkor kvalitních lučních porostů (převážně přírodního stanoviště 6510) doporučuji ve finálním návrhu ÚP zvážit případnou částečnou redukci rozlohy následujících ploch: 1, 5, 6, 8, 13. Je vhodné zmenšit navrženou plochu č. 13 také při jejím západním okraji - ponechat nezastavěný pruh luk podél lesního porostu (výskyt prioritního přírodního stanoviště 6230, viz Obr. 19 a 20). Charakter břehů, nivy Vsetínské Bečvy a samotného vodního toku pod budoucím mostním viaduktem (na ploše č. 20) by měl mít zachován v co největší míře přírodní charakter. Je vhodné omezit odstranění břehové zeleně podél toku Vsetínské Bečvy na nezbytně nutnou míru a v maximální možné míře zachovat současné břehové porosty. Pro zásahy do břehové vegetace by měly být použity biologicky odbouratelné látky. Zpevnění ploch okolo mostního objektu a případné opevnění koryta a břehů by mělo být provedeno jen v nezbytné míře. Oblast pod mostem by neměla být využívána pro skladování zařízení, neměla by být blokována zemědělskou technikou, parkujícími auty či oplocením apod. Volná výška mostního objektu společně se zachováním přirozeného charakteru toku a jeho břehů jsou následně dobrým předpokladem pro prostupnost území vydrou říční. Při stavebních pracích a provozu silnice (přemostění) je nezbytné připravit a respektovat příslušná bezpečnostní opatření a havarijní plány. V případě zjištění eventuálního úniku chemikálií do toku Vsetínské Bečvy či jeho bezprostředního okolí je nezbytné provézt bezodkladně příslušná opatření k jejich likvidaci. tel , 60

61 6. Shrnutí a závěr Předmětem předkládaného hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je aktualizované posouzení vlivu koncepce - Územní plán Karolinka na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmovou lokalitou je území města Karolinka. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí. Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve výrazné většině nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována v blízkosti stávající zástavby, místy byl zjištěn výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy. Konkrétně byl výskyt některého z předmětů ochrany EVL Beskydy zjištěn na 9 plochách navržených změn využití území. V případě sedmi ploch se jedná o přírodní stanoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Z těchto sedmi ploch byl ve čtyřech případech zjištěn výskyt kvalitních porostů uvedeného typu přírodního stanoviště. Dále byl na 3 plochách zjištěn výskyt prioritního přírodního stanoviště Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), v případě plochy č. 13 se jedná o kvalitní a reprezentativní porosty. Na dvou plochách byl dále zjištěn výskyt prioritního přírodního stanoviště 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), v případě plochy č. 21 se jedná o relativně kvalitní a reprezentativní porosty. Na jedné z ploch (č. 20) byl konstatován výskyt (biotop) dalšího předmětu ochrany EVL Beskydy vydry říční. U všech tří přírodních stanovišť předmětů ochryny EVL Beskydy byl konstatován mírně negativní vliv v důsledku navržené výstavby výstavby rodinných domů, občanské vybavenosti, dopravní či ostatní infrastruktury a doprovodných ploch. Potenciální rizika negativního ovlivnění byla vyslovena také v případě vydry říční u plochy navrženého přemostění Vsetínské Bečvy. Z těchto důvodů je žádoucí aplikovat konkrétní opatření k minimalizaci případných negativních vlivů realizace návrhu územního plánu na EVL Beskydy, resp. na její předměty ochrany (viz kap. 5). Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce při dodržení předložené specifikace nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V Olomouci dne 7. listopadu 2012 RNDr. Marek Banaš, Ph.D. tel , 61

62 7. Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů AOPK ČR (2012a): Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]. AOPK ČR (2012b):Vrstva mapování biotopů. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]. Arvita (2005): Průzkum aktuálního stavu rostlinných společenstev v lokalitě Soláň. Arvita P spol. s r.o., Otrokovice. Banaš M. (2012): Některé praktické zkušenosti s procesem hodnocení vlivu územních plánů obcí na evropsky významné lokality a ptačí oblasti z pohledu hodnotitele. EIA-IPPC-SEA, ročník XVII, číslo 4, s Bartošová D. (2010): Nálezová data ochrany přírody (ex: AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]. Cortes Y, Fernandez-Salvador R, Garcia FJ, Virgos E, Llorente M (1998): Changes in otter Lutra lutra distribution in Central Spain in the period. Biological Conservation, 86 (2): Culek M (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. de Molenaar J.G. (2005): Road lights and behaviour of some common mammals. Presentation at the symposium of the International Dark Sky Society Europe. Demek J (ed.) a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584s. Foster-Turley P., Macdonald S., Mason C. (1990): Otters An Action Plan for their Conservation. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources. Háková, A., Klaudisová, A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Hlaváč V., Anděl P. (2001): Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. AOKP ČR. Chytrý M et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 307 s. Iuell B., Bekker G. J., Cuperus R., Dufek J., Fry G., Hicks C., Hlaváč V., Keller, V., B., Rosell C., Sangwine T., Tørsløv N., Wandall B. le Maire (Eds.) (2003): Wildlife and Traffic: A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. Habitat Fragmentation due to Transportation Infrastructure. Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Kubasch H. (1992): Otterschutz in Sachsen. Otterschutz in Deutschland (ed. C. Reuther). Habitat, 7: Kubát K. et al. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky.academia, Praha 928 s. MŽP (2007): 15. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, částka 11, s MŽP (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura Zpracovalo: Občanské sdružení Ametyst, pobočka Prusiny pro MŽP, 97 s. Neuhäuslová Z et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 s. Pelikán J, Gaisler J, Rödl P (1979): Naši savci. Academia, Praha, 163 s. Pokluda V. a kol. (2010): Územní plán Karolinka. Část I. Návrh. Hlavní výkres. Pokluda V. a kol. (2011): Územní plán Karolinka. Část I. Návrh. Hlavní výkres a textová část - aktualizovaná verze z ledna 2011). Polák P, Saxa A (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Pruner L., Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, č. 32, s Quitt E (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geogr. úst. ČSAV Brno. tel , 62

63 Rich C. et Longcore T. (eds). (2006): Ecological Consequences of Artificial Night Lighting. Island Press, 458 p. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů Zwach I. (2005): Posudek stavby a provozu malé rodinné farmy manželů Hany a Jana Lukášových chov hospodářských zvířat na Soláni. Biokonsulting, Rozstání. Dále byly použity internetové zdroje: Přílohy Kopie rozhodnutí MŽP ČR o udělení autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb. Kopie stanoviska orgánu ochrany přírody k hodnocené koncepci (územnímu plánu) tel , 63

64

65