Seznam platných vědeckých jmen a doporučených českých názvů a kategorií významných druhů ryb pro akvakulturu a rybolov v České republice

Transkript

1 Seznam platných vědeckých jmen a doporučených českých názvů a kategorií významných druhů ryb pro akvakulturu a rybolov v České republice Lukáš Kalous & Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká Praha 6 Suchdol kalous@af.czu.cz tel: Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD s názvem: Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů.

2 Úvod Druhy ryb jsou definovány jednoznačně svými vědeckými jmény, která jsou vázána pravidly zoologické nomenklatury (ICZN, 1995). Existuje několik databází, jako je Fishbase (Froese & Pauly, 2013) či Catalog of fishes (Eschmeyer, 2013), které kontinuálně zaznamenávají změny v nomenklatuře ryb sledováním vydávaných vědeckých publikací v celém světě. Tyto databáze se dají považovat za referenční, jsou vzájemně propojené a díky jejich bezplatnému přístupu na internetu jsou, nejen ve vědeckých kruzích, také široce rozšířené. České zoologické názvosloví se od vydání knihy Soustava a jména živočichů (Kratochvíl & Bartoš, 1954) stále více čí méně drží myšlenky, že v češtině by měla být vybudována národní kopie Linnéovy soustavy živočichů tedy jakýsi překlad vědeckých jmen do Češtiny (Komárek, 1995). České vědecké názvosloví vytváří paralelní strukturu, která má svá vlastní pravidla i komisi (Ducháč, 2000). Je nepochybné, že je ku prospěchu srozumitelnosti, mít pro živočichy české názvy. Je také dobré být připraven, tedy mít jméno i pro druhy, které se mohou dostat do zájmu širší veřejnosti, která obvykle české názvy vyžaduje (Gaisler, 1995). Autoři Hanel a Novák (2000, 2001, 2002, 2004) již několik let zdárně vytváří české názvosloví rybovitých obratlovců, které je také reflektováno například na veřejně přístupném webu Biolib (Biological Library). Ačkoliv otázkou zůstává, zdali tisíce nových českých názvů ryb, bude někdy vůbec k něčemu, nevidíme důvod tuto aktivitu zpochybňovat a vítáme ji, protože vytváří podhoubí pro potenciální vznik nových praktických českých názvů. Na druhou stranu používání názvů ryb v praxi striktně podle paralelního Linnéovského českého názvu je zbytečné a mnohdy i zavádějící či nepřesné. V případě, že vyvstává potřeba jednoznačného druhového určení, vždy existuje možnost druh označit vědeckým, nezpochybnitelným jménem. Problémem je, že ačkoliv by určení druhu mělo být vždy správné, nelze se v mnohých případech vyhnout zmíněným chybám a nepřesnostem. Některé druhy totiž nelze určit jednoznačně bez bližší morfologické či genetické analýzy, u ryb je navíc běžný výskyt hybridů a hybridních komplexů. Hybridizace je běžná u mnohých akvakulturně chovaných zástupců. Dogmatické chápání běžného názvu ryby v češtině jako ekvivalentu jeho vědeckého jména není proto v mnoha případech šťastné. Navíc, dvojslovný český název je u mnoha druhů nepraktický, příliš dlouhý a zbytečný. Nepraktičnost, se ve standardní komunikaci projevuje užíváním jednoslovných názvů pro jednotlivé běžné druhy a poměrně časté je vnášením chyb při uvádění úplného názvu ryby, tedy včetně druhového názvu a to proto, že není běžně v komunikaci používán. Mnohé analýzy zpracovávají data, která nevyžadují přesné druhové určení a především nejsou schopné garantovat správnost zdrojových dat. Následné vykazování určitého druhu, například v rybářských statistikách (rekreační rybolov, akvakultura), může být zavádějící, protože uvedené hodnoty mohou zahrnovat více druhů, hybridy a hybridní komplexy ne jen označený druh. Pro tyto účely byl vytvořen seznam doporučených názvů ryb, které striktně nepřekládají vědecký název druhu, ale vytváří kategorie v českém jazyce, které jsou jasně definované. Tento seznam zahrnuje ryby chované a lovené v Česku.

3 Metodika Platná vědecká jména ryb byla získána především z knih Handbook of European Freshwater Fishes (Kottelat & Freyhof, 2007), Fishes of the World (Nelson 2006). Dále pak z databází FishBase (fishbase, 2013) a z Eschmeyerova katalogu (Eschmeyer, 2013). České názvy ryb vychází z prací Fauna ČR a SR / Mihulovci a ryby 1 a 2 (Baruš & Oliva, 1995) a České názvy živočichů (Hanel L. & Novák J., 2000;2001; 2002, 2004) a databáze BioLib. Případné rozpory v českém názvosloví byly řešeny heuristickou metodou, kdy byl zvolen jednoznačný český název. Kategorie ryb byly zvoleny podle běžného používání názvů ryb v rybářsé praxi.

4 vědecké jméno český název Abramis brama (Linnaeus, 1758) cejn velký Acipenser baerii Brandt, 1869 jeseter sibiřský Acipenser gueldenstaedtii Brandt & Ratzeburg, 1833 jeseter ruský Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 jeseter malý Acipenser stellatus Pallas, 1771 jeseter hvězdnatý Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819) sumeček americký Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) úhoř říční Barbus barbus (Linnaeus, 1758) parma obecná Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758) cejnek malý Carassius auratus (Linnaeus, 1758) karas zlatý Carassius gibelio (Bloch, 1782) karas stříbřitý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) ostroretka stěhovavá Clarias gariepinus (Burchell, 1822) keříčkovec červenolemý Coregonus maraena (Bloch, 1779) síh maréna Coregonus peled (Gmelin, 1788) síh peleď Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) amur bílý Cyprinus carpio (Linnaeus, 1758) kapr obecný Cyprinus rubrofuscus Lacepède, 1803 (koi) nemá oficiální český název Esox lucius Linnaeus, 1758 Štika obecná Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) tolstolobik bílý Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1845) tolstolobec pestrý Leuciscus aspius (Linnaeus, 1758) bolen dravý Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) jelec jesen Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) jelec proudník Lota lota (Linnaeus, 1758) mník jednovousý Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792) pstruh duhový Oreochromis niloticus (Linnaeus, 1758) tilápie nilská Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 okoun říční Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) plotice obecná Salmo salar Linnaeus, 1758 losos obecný Salmo trutta Linnaeus, 1758 pstruh obecný Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815) siven americký Sander lucioperca (Linnaeus, 1758) candát obecný Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) perlín ostrobřichý Silurus glanis (Linnaeus, 1758) sumec obecný Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) jelec tloušť Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758) lipan podhorní Tinca tinca (Linnaeus, 1758) lín obecný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) podoustev říční Tabulka 1: Vědecká jména hospodářsky významných druhů ryb a jejich ekvivalenty (české názvy)

5 Kategorie převládající druh může zahrnovat cejn Abramis brama Ballerus ballerus hybridy s kaprovitými rybami jeseter Acipenser baerii Acipenser gueldenstaedtii Acipenser stellatus Acipenser ruthenus další zástupce rodu Acipenser a jejich hybridy Sumeček Ameiurus nebulosus Ameirus melas úhoř Anguilla anguilla parma Barbus barbus Barbus carpathicus cejnek Blicca bjoerkna Ballerus sapa hybridy dalších kaprovitých ryb karas komplex Carassius gibelio Carassius carassius Carassius auratus Carassius langsdorfii hybridy s kaprovitými rybami a další hybridní komplexy zlatý karas Carassius auratus* ostroretka Chondrostoma nasus keříčkovec Clarias gariepinus C. batrachus další druhy rodu a jejich hybridy síh Coregonus maraena. Coregonus peled hybridi C. maraena a C. peled amur Ctenopharyngodon idella kapr koi kapr štika tolstolobik bolen Cyprinus carpio Cyprinus rubrofuscus* Esox lucius Hypophthalmichthys molitrix Hypophthalmichthys nobilis hybridi H. molitrix a H. nobilis Leuciscus aspius jesen Leuciscus idus Leuciscus leuciscus mník Lota lota duhák Oncorhynchus mykiss hybridy a další druhy rodu Oncorhynchus tilápie Oreochromis niloticus další zástupce rodů Oreochromis a Tilapia okoun Perca fluviatilis plotice Rutilus rutilus hybridy s kaprovitými rybami pstruh Salmo trutta siven Salvelinus fontinalis candát Sander lucioperca Sander volgensis perlín Scardinius erythrophthalmus hybridy s kaprovitými rybami sumec Silurus glanis tloušť Squalius cephalus Leuciscus leuciscus lipan Thymallus thymallus lín Tinca tinca losos Salmo salar podoustev Vimba vimba Tabulka 2: Doporučené kategorie (české názvy) ryb pro metaanalýzy, statistické vykazování v rybářství a případy, kdy není možné druh ryby jednoznačně určit. (*) okrasné formy

6 Diskuze a závěr Aktuální vědecká jména a jejich české ekvivalenty hospodářsky významných druhů ryb z pohledu rekreačního rybolovu a akvakultury jsou uvedené v tabulce 1. Tyto názvy lze však doporučit pro použití pouze v pracích, kde je možné garantovat skutečnou druhovou příslušnost zkoumaných ryb. Kategorie (názvy ryb) doporučujeme používat především při metaanalýzách, vyhodnocování primárních úlovkových dat i dat z produkčního rybářství a všude tam, kde není možné druh určit na úrovni současných determinačních technik (tabulka 2). Při tvorbě uvrdeného seznamu ryb byly zachovány původní jednoslovné názvy ryb, které jsou s ohledem na svoji délku praktičtější. Dále je uvedeno, co do příslušné kategorie za biologické entity patří (především druhy ryb). Vykazování například úlovků karasů pouze v kategorii karas, lze již v současnosti nalézt na stránkách ČRS (2013) a takovou aktivitu lze jen přivítat. Vykazování úlovků jako karas stříbřitý nebo karas obecný by bylo zavádějící s ohledem na problematiku tohoto rodu, viz například Rylková et al., (2013). Stejný argument platí i pro další druhy ryb jako jsou: jeseteři, cejni, síhové, tolstolobici a jelci. U mnohých druhů je použití druhové jména zcela zbytečné například kapr obecný, štika obecná, okoun říční, sumec velký atd. V tomto případě rodové jméno zcela jednoznačně definuje, o jaký druh ryby se ve vodách na území Česka bavíme. Extenzivním průzkumem na internetu, rozhovory s odborníky v oblasti rýbářství a zkušeností s praktickým používáním označení pstruha duhového, doporučujeme používat jendoslovný název kategorie duhák. Jsme si vědomi, že tento název může v současnosti vyvolat určitý odpor odboré veřejnosti, ale jsme přesvědčeni, že je lepší než současné používání názvu pstruh duhový. Jední z důvodů je, že v rodě Oncorhynchus, tedy u pacifických lososů, existuje více druhů, které se hospodářsky využívají, je pravděpodobné, že jsou v současnosti v České republice kromě pstruha duhového i hybridi a jiné druhy rodu Oncorhynchus. Trzení, že všichni duháci v České republice patří do druhu pstruh duhový (Oncorhycnchus mikiss) by bylo nesprávné a zavádějící. Učelem zmíněných katgorií názvů ryb, není českou zoologickou nomenklaturu zkomplikovat nebo zjednodušit, ale přiblížit ji skutečnosti.

7 Literatura: Baruš V., Oliva O Mihulovci a ryby (1 a 2). Fauna ČR a SR. Academia, Praha. Biolib (2013): dostupné online na ČRS (2013): Český ryvbářský svaz, statistiky dortupné na: /(11/2013) Ducháč, V. (2000): České zoologické názvosloví. Živa, 5: LXVIII.) Přístupné na Eschmeyer, W. N., & Fricke, R. (2013). Catalog of Fishes electronic version. Available from: calacademy. org/research/ichthyology/catalog/fishcatmain. asp (2/ 2013). Froese, R., & Pauly, D. (2013). FishBase, World Wide Web electronic publication. Available at: fishbase. org, version (12/2013). Gaisler, J. (1995): Česko moravské klání o zoologické názvy /tentokrát ptáků/. Vesmír 74: 394 Hanel, L., Novák, J., (2000): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 1., sliznatky (Myxini), mihule (Cephalaspidomorphi), paryby (Chondrichthyes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 52 str. Hanel, L., Novák, J., (2001): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 2., nozdratí (Sarcopterygii), paprskoploutví (Actinopterygii), [chrupavčtí (Chondrostei), kostnatí (Neopterygii): kostlíni (Semionotiformes) bezostní (Clupeiformes)]. Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 64 str. Hanel, L., Novák, J., (2002): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 3., maloústí (Gonorynchiformes) máloostní (Cyprinoformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 120 str. Hanel, L., Novák, J., (2004): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 4., tetry (Characiformes), sumci (Siluriformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 172 str. Kratochvíl, J & Baroš, E. (1955): Soustava a jména živočichů. Nakladatelství ČSAV, Praha, 544 pp. Komárek, J. (1995): Vesmír 74: 225 Nelson, J. S Fishes of the world. John Wiley and Sons, Inc. New York. 3rd edition Rylková, K., Kalous, L., Bohlen, J., Lamatsch, D. K., & Petrtýl, M. (2013). Phylogeny and biogeographic history of the cyprinid fish genus Carassius (Teleostei: Cyprinidae) with focus on natural and anthropogenic arrivals in Europe. Aquaculture 380: 13 20