Základy biologie a etologie ryb

Transkript

1 Základy biologie a etologie ryb Ryba - morfologie Končetiny Ploutve párové a nepárové. Různé modifikace nebo i absence (úhoř, hlavačka). Ploutevní paprsky jsou dermálního (kožního) původu. Postavení ploutví MODIFIKACE Kde ryby žijí? Vysokohorské potoky (např. v Tibetu), Hluboké oceány (v hloubce kolem m m). Důležitá podmínka pro výskyt ryb teplota prostředí: dolní hranice: 0 až -2 stupně C, horní hranice: cca 52 stupňů C. Výskyt ryb v různých biotopech Některé druhy se přizpůsobily i extrémním podmínkám Např. v některých teplých pramenech žijí ryby rodů Poecilia a Lucania (teplota vody 52 C). U druhu Dallia pectoralis se udává, že pravidelně zamrzá v kalužích tundry Čukotského poloostrova a Aljašky. Po rozmrznutí vody zase ožívá. 1

2 Ryby podzemních vod (kavernikolní) mají redukované zrakové orgány nebo jsou zcela bez očí, dochází u nich k redukci pigmentace. Silný je vývoj hmatových orgánů. Hlubinné ryby mívají bizarní tvar (velká hlava, vystouplé velké oči, často světélkující orgány). Vedou zvláštní způsob života. Faktory ovlivňující prostředí ryb Teplota vody obsah kyslíku Hustota Tlak hloubka a světlo koncentrace rozpuštěných solí (konduktivita). Povrch těla Kožní soustava pokožka (epidermis), pod ní trojvrstevná škára (cutis). Hojnost kožních žláz uvolňujících sliz glykoprotein mucin. Na rozhraní pokožky a škáry pigmentové buňky (chromatofory). Ty jsou spojeny s nervovou soustavou. Z kožních žláz je třeba zmínit i jedové žlázy u některých ryb (u nás např. sumeček americký). TYPY ŠUPIN Cosmoidní bahnící, vymřelé druhy Ganoidní bichiři, veslonosi Plakoidní paryby Cykloidní cypriniformes Ktenoidní - perciformes Kostra kostra většinou osifikovaná. Dělí se na kostru hlavy, trupu a přívěsné kostry končetin. Obratle jsou amphicoelní (dvojvyduté) 2

3 Svalová soustava Nervová soustava ryby mají 10 párů nervů Přední mozek čichové laloky, Střední mozek je největší zrak, pohyb, udržování rovnováhy a regulace svalového napětí, Mozeček (střední mozek) rovnováha, napětí svalstva. Pod ním hypofýza, Mezimozek registrace fotoperiody, vnímání tlaku, Prodloužená mícha mozkové nervy, napětí, dýchání, sluchově rovnovážné ústrojí, regulace chromatoforů. PIJÍ RYBY VODU?? PIJÍ RYBY VODU?? Rozdělení ryb podle obsahu soli (ekologické skupiny podle Nikolského) Mořské ryby prodělávají celý svůj životní cyklus v moři. Např. tuňák, makrela, sleď, sardinka, šprot aj. Sladkovodní Nesnášejí slanou ani poloslanou vodu. Celý život žijí jen ve sladkých vodách. Např. kapr, lín, cejn, lipan, pstruh obecný forma potoční. Tažné během svého životního cyklu vystřídají sladké vody i moře. Většinou žijí a dospívají v moři. V řekách se pouze rozmnožují. Např. losos, pstruh duhový, placka pomořanská. Ryby brakických vod žijí a rozmnožují se v poloslané vodě některých vnitrozemských jezer a nebo u ústí velkých řek. jeseteři některé druhy (jeseter velký, vyza velká, jeseter hvězdnatý). Smyslová ústrojí proudový orgán (postranní čára) zrak, sluch, ústrojí rovnováhy, čich, chuť, tepločivné a kožní receptory, 3

4 Postranní čára Zrak Ústrojí rovnováhy Sluch vnitřní ucho orgán sluchu a rovnováhy = 2 váčky, 3 polokruhové chodby. Spodní (kulatý) váček = sacculus. Horní (vejčitý) = utriculus Z kulatého váčku lagena. Ve váčcích statolity šíp, hvězdička, kamének. U kaprovitých spojení s Weberovým aparátem. Typy plynových měchýřů Pohyb ryb ve vodním sloupci 4

5 Čich Krevní a oběhová soustava Žábry a srdce ryb Dýchací soustava Trávicí soustava dutina ústí a hltan jícen a žaludek relativně krátké střevo zakončené řitním otvorem 5

6 Ryby přijímání a trávení potravy Požerákové zuby Prvním potravou je zooplankton nebo zoobentos. Po dosažení určité velikosti přechod na specifickou potravu. Toto je ovlivněno: Úpravou tlamy a jejím postavením (např. žaberní tyčinky jejich počet, ryby dravé, nedravé planktonofágní, býložravé apod.) Vliv smyslů u dravců např. zrak a postranní čára, čich, chuť u kapra, úhoře, hmat u sumce (vousky), apod. Vnější faktory teplota vody, světlo, obsah kyslíku ve vodě, ph, zdravotní stav Např. doba pasáže potravy u K při 10 0 C je 17 hodin, při 26 0 C jen 4 hodiny Příjem potravy během 24 hodin difázický rytmus aktivity. Např. Š, K, L mají dva vrcholy v příjmu potravy. Existuje ale možnost nácviku na určitou dobu, např. po zvukovém znamení. Maximum aktivity (v ročním cyklu) je v květnu a červnu. V zimě je aktivita nízká až nulová (zimní spánek). Mimořádně dochází též k tzv. letnímu spánku např. vlivem nedostatku kyslíku. Vliv délky střeva na efektivitu trávení Příklady: lín, cejn mají poměr délky střeva k CDT 1 : 1. Kapr podle stáří má poměr 1:1 až 1:3,5-5. Hlavní místa tvorby trávících enzymů Žaludek - pepsinogen (+ HCl). Střevo enterokináza, lipázy, α-amyláza, α-glukosidáza, β- galaktosidáza. Pankreas trypsinogen, chymotrypsinogen, lipázy, α-amylázy, Enzymy se dále vytvářejí v játrech, slezině a ledvinách. Standartní metabolismus (bazální) minimální spotřeba kyslíku, výdej energie jen k udržení základních funkcí. Aktivní metabolismus Největší stálá hladina aktivity ( v tekoucí vodě je 5 10 krát větší než basální. Ptáci a hmyz až 200 x větší. Pozn. - Únavnost ryb (kyselina mléčná její odbourávání) se dostavuje pomaleji než u vyšších obratlovců. Vylučovací soustava - vyústění Chování = projevy na podněty vnějšího prostředí U sladkovodních ryb málo prozkoumáno. Rozlišujeme především podněty vrozené: Taxe Reflexy a instinkty doplněné o učení (složka získaná). 6

7 Chování ryb Reotaxe podnět vyvolaný prouděním vodního prostředí (Pavlov, 1979), Fotoreakce reakce na světlo zvláště po vylíhnutí (př. Su ochrana před nepřáteli, výběr místa s nejvýhodnějšími podmínkami), Negativní fotokinetická reakce př. litofilní a ostrakofilní ryby a zárodky mníka, Su a koljušky. Chování ryb Světlo ovlivňuje i příjem potravy Planktonofágní ryby zrakem, Ichtyofágní ryby většinou soumrační či noční dravci. Hlavní funkcí je čich, chuť a postranní čára. Získané chování je výsledkem učení (hejnové ryby), Migrace - dělení podle různých hledisek pravidelné a hromadné stěhování živočišných druhů. Dělení: Podle biologického účelu, Podle aktivity migrujících ryb, Podle hlavních typů životního prostředí Podle rozsahu migrací. MIGRACE Migrace podle biologického účelu Rozmnožovací Potravní Migrace spojené se zimováním Migrace podle aktivity Aktivní Pasivní Kombinované Migrace podle hlavních typů životního prostředí Rozmnožování Tortonese, 1949 Monodromní buď jen moře nebo jen sladká voda, Diadromní Anadromní z moře do sladkých vod, Katadromní ze sledkých vod do moře, Amfidromní migrace ryb vytírajících se v obou prostředích. 7

8 Rozmnožování ryb Ekologické skupiny ryb (podle výtěrového substrátu) A) druhy neochraňující potomstvo, B) druhy ukrývající jikry, C) druhy ochraňující jikry a potomstvo. Druhy neochraňující potomstvo 1. Litofilní jikry na kamenité či štěrkovité dno tekoucích vod (ostroretka, tloušť, parma), 2. indiferentní jikry na ponořené rostliny, předměty, kameny apod. (plotice,jesen, proudník, cejn velký, ouklej, okoun, ježdíci), 3. fytofilní jikry na ponořené rostliny (Š, perlín, cejnek, sekavec,l,ka,k, pískoř), 4. Pelagofilní jikry malé, oligolecitální, často elipsoidního tvaru, výtěr do vodního sloupce (ostrucha, amur, tolstolobik), 5. Polopelagofilní přechodová skupina, lepkavé jikry na kameny, po kratší době jsou snášeny proudem do nižších míst (jeseterovití, mník, někdy síhové), 6. Psamofilní obaly jiker lepkavé, ulpívají na ponořených předmětech, výtěr na písek (hrouzek, mřenka), Druhy ukrývající jikry 1. Litofilní lososovití (jikry nelepkavé, velké) 2. Ostrakofilní - hořavka Druhy ochraňující jikry i potomstvo 1. Fytofilní slunka, sumec (samci jikry hlídají a ovívají je) 2. Druhy stavějící hnízdo Ca, vranky, okounek pstruhový, slunečnice, koljuška, sumeček americký Introdukce a aklimatizace (hospodářsky významné druhy) Pstruh duhový (Oncorhynchus mikkis) 1883 Siven americký (Salvelinus fontinalis) 1885 Síh severní maréna (Coregonus lavaretus) Síh peleď (Coregonus peled) 1951 Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) 1961 Amur černý (Mylopharyngodon piceus) Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) 1964 Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) 1965 Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) 1889 Okounovec nilský (tilapie) (Oreochromis niloticus) 1985 Karas stříbřitý (Carassius auratus) 1961 Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) 1890 Střevlička východní (Pseudorazbora parva)

9 Ohrožené a chráněné druhy ryb Lusk, 1992: Kriticky ohrožené druhy (endangered): Mihule potoční, karpatská, ukrajinská, drobná, Jeseter malý, Blatňák tmavý, Hrouzek dlouhovousý, Kesslerův, Ostrucha křivočará, Sekavčík horský, Drsek větší, menší. Ohrožené druhy ryb (vulnerable) Kapr obecný divoká forma (Cyprinus carpio) Sekavec podunajský (Cobitis elongatoides) Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetster) Plotice lesklá (Rutilus pigus) Plotice jezerní (Rutilus frisii) Ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni) Vzácné druhy ryb (rare) Ryby vyžadující zvláštní pozornost Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) Ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) Cejn perleťový (Abramis sapa) Ryby vyžadující další pozornost Podoustev říční (Vimba vimba) Mník jednovousý (Lota lota) Parma středomořská (Barbus meridionalis) Candát východní (Sander volgensis) 9